/ROZHOVOR/ Fotografka a novinářka Lenka Klicperová z Pardubic navštívila v minulých letech několikrát Afghánistán. Zajímala se mimo jiné o situaci tamních žen. Současný rychlý vývoj situace v Afghánistánu ji překvapil, i když čekala, že k tomu dojde. „Toto je facka Američanům, kterou jim Tálibán velmi rád uštědřil. Američani jsou vyhnáni, to se bohužel jinak říct nedá,“ říká Lenka Klicperová. Jak zdůrazňuje, to, co se v minulých dnech stalo, se podle ní opravdu dalo čekat, a to dávno. Ovšem zároveň podotýká: "Afghánistán nyní bude bezpečný." Více čtěte v exkluzivním rozhovoru pro Deník.
Tento týden vychází první české vydání autobiografie romské přeživší holokaustu Philomeny Franz pod titulem "Žít bez hořkosti: Příběh německé Sintky, která přežila holokaust".Kniha bude představena ve středu 18. srpna v Hodoníně u Kunštátu na místě bývalého „cikánského tábora“, kde se uskuteční tradiční pietní shromáždění k uctění památky obětí romského holokaustu.
Tento týden vychází první české vydání autobiografie romské přeživší holokaustu Philomeny Franz pod titulem "Žít bez hořkosti: Příběh německé Sintky, která přežila holokaust".Kniha bude představena ve středu 18. srpna v Hodoníně u Kunštátu na místě bývalého „cikánského tábora“, kde se uskuteční tradiční pietní shromáždění k uctění památky obětí romského holokaustu.
Američané by neměli bojovat a umírat ve válce, ve které ani samy afghánské síly nechtějí bojovat, uvedl americký prezident Joe Biden. Spojené státy utratily za válku v Afghánistánu přes bilion dolarů, daly tamním vládním jednotkám všechny prostředky, aby mohly vyhrát boj o svou budoucnost. "Jediné, co jsme jim dát nemohli, je vůle bojovat," uvedl šéf Bílého domu ve svém dnešním mimořádném projevu věnovaném vývoji v Afghánistánu.
Vypálené vesnice, nenávist mezi sousedy, masakry, zkáza. Tisíce Čechů se i letos v létě opalují na chorvatském pobřeží, před třiceti lety ale území bývalé Jugoslávie zahořelo krutou válkou. A naopak Československo se stalo útočištěm uprchlíků obávajících se o život. Události na Balkáně z roku 1991 šokovaly mnohé.
Karel Heřman si pamatuje ruské tanky v ulicích Brna. V mládí bojoval pět let, aby nemusel na vojnu v totalitním systému, se kterým nesouhlasil. Nakonec na ni jít musel, ale skládat košile a oblečení do komínků se nikdy nenaučil. I když nemá rád zbraně a válku, za životy svých blízkých by dnes neváhal bojovat.
Farnost sv. Gertrudy v Kolíně nad Rýnem a Šilheřovice na Hlučínsku spojuje osud více než 250 let starého zvonu. Jeho zvuk se v Šilheřovicích na věži kostela Nanebevzetí Panny Marie rozezněl naposledy v roce 1942. V Německu po skončení války vyzváněl na věžích dvou kostelů. Nyní se po 79 letech zvon zasvěcený Panně Marii a sv. Josefovi vrací domů a v neděli dostane požehnání.
Dne 11. srpna 1941, čtyři měsíce před japonským útokem na americkou námořní základnu Pearl Harbor, vyšla v americkém obrázkovém časopisu Life fotografie, která se stala snad vůbec nejlegendárnějším snímkem v dějinách americké armády. Snímek Rity Hayworthové provázel vojáky na všech frontách.
Lotyšská vláda se rozhodla vyhlásit od středy 11. srpna do 10. listopadu nouzový stav ve třech krajích a městě Daugavpils ležících poblíž hranice s Běloruskem, odkud do země proudí migranti. "Pohraničníkům bylo dovoleno použít fyzickou sílu a speciální prostředky, aby okamžitě do Běloruska vraceli lidi nezákonně překračující státní hranici," napsal server Delfi.lv.
Farnost sv. Gertrudy v Kolíně nad Rýnem a Šilheřovice na Hlučínsku spojuje osud více než 250 let starého zvonu. Jeho zvuk se v Šilheřovicích na věži kostela Nanebevzetí Panny Marie rozezněl naposledy v roce 1942. V Německu po skončení války vyzváněl na věžích dvou kostelů. Nyní se po 79 letech zvon zasvěcený Panně Marii a sv. Josefovi vrací domů a v neděli dostane požehnání.
Moje vnučka měla to štěstí, že mohla ještě poznat svou pra-prababičku Františku. Já jsem Tvou jedinou - keramickou -fotografii měla možnost vídávat jen na hřbitově na rodinném hrobě, kde bylo v r. 1919 uloženo tvé životem unavené tělo a kde se rodina občas sešla uctít předky. Jednou jsem si tuto fotografii půjčila, ofotila a mám Tě uloženou v rodové kronice.
Ojedinělý počin se podařil zvoníkům v Zábřehu. V internetové aukci vydražili zvon, který z města beze stopy zmizel koncem 40. let 20. století. Zvonek svatého Jiří si budou moci Zábřežané prohlédnout ve Dnech evropského dědictví.
Při podepsání mnichovské dohody zažila odchod českých obyvatel do vnitrozemí. Po válce zase naopak odsun Němců do Německa. O všechny příbuzné a známé přišla.
„Trmice bývaly krásné, prožil jsem v nich své mládí. Moc rád bych to předal dál. Věřím, že jednou, po letech devastace, zase krásné budou.“ Tak hovoří Hanuš Adamec, když přijde řeč na jeho rodiště.
Rodiče světoznámého režiséra trávili se svými třemi syny každé léto ve Starých Splavech u Máchova jezera. Půvabnou vilu, kterou v roce 1926 začali stavět pro své blízké, postupem času proměnili v první český penzion v oblasti. Penzion Rut, o který jejich potomci nadále pečují, si noblesu uchoval dodnes.
Zkušenost z války ho přivedla k medicíně i do náruče komunistické strany. Že to druhé byl omyl, rozpoznal záhy, medicíně naopak zůstal věrný. Ve věku sto let zemřel neurochirurg Vladimír Beneš.
Zkušenost z války ho přivedla k medicíně i do náruče komunistické strany. Že to druhé byl omyl, rozpoznal záhy, medicíně naopak zůstal věrný. Ve věku sto let zemřel neurochirurg Vladimír Beneš.
Zkušenost z války ho přivedla k medicíně i do náruče komunistické strany. Že to druhé byl omyl, rozpoznal záhy, medicíně naopak zůstal věrný. Ve věku sto let zemřel neurochirurg Vladimír Beneš.
Zkušenost z války ho přivedla k medicíně i do náruče komunistické strany. Že to druhé byl omyl, rozpoznal záhy, medicíně naopak zůstal věrný. Ve věku sto let zemřel neurochirurg Vladimír Beneš.
Zkušenost z války ho přivedla k medicíně i do náruče komunistické strany. Že to druhé byl omyl, rozpoznal záhy, medicíně naopak zůstal věrný. Ve věku sto let zemřel neurochirurg Vladimír Beneš.
Obnovenou sobotní venkovní pouťovou zábavu za školou a pouťové atrakce očekává v Budkově už každý. Budkovští a oponešičtí však prožijí letošní anenskou pouť o něco svátečněji. Na neděli 1. srpna totiž připadá slavnost žehnání dvou nových zvonů.
/FOTOGALERIE/ Byl to jeho devátý operační let nad Hannoverem a také poslední. 20. července 1941 se osud posádky po sestřelu letounu RAF, v němž letěl i tehdy šestadvacetiletý Václav Valeš z Mokrého, uzavřel. Přesně 80 let po této tragické události byla na jeho rodném domě odhalena pamětní deska.
Francouzský spisovatel Laurent Guillet po delší odmlce, způsobené pandemií covidu, opět přijel na Mostecko, aby nastínil možnosti další spolupráce s místními městy a historiky v rámci 2 200 kilometrů dlouhé evropské naučné stezky, která se jmenuje Nejdelší stopovaná.
Stíhačka, obrněnci a vojáci několika armád. Neopakovatelný zážitek slibuje nejen milovníkům vojenské historie chystaná akce na nádvoří plumlovského zámku. Vojenský den přiblíží začátek i konec 2. světové války a zabaví celé rodiny.
/SERIÁL/ Pojďte s námi na procházku po vesnicích, vesničkách i městech Novojičínska. Seznámíme vás s tím, jak se žije nejen v odlehlých obcích směrem k Beskydům, ale i na dalších místech okresu. Představíme také osobnosti místního společenského života či zajímavosti. Další zastávkou našeho putování jsou Mankovice.
/FOTOGALERIE/ Deník pokračuje ve svém putování po obcích a městech Frýdecko-Místecka a Třinecka. Tento díl dává nahlédnout do života obce Janovice, známé nejen jako rodiště legendárního beskydského zbojníka Ondráše.
Na pozadí zámku Pětipsy, který se snaží zachránit skupina nadšenců, se bude odehrávat divadelní představení. V úterý 20. července tam diváci uvidí Dífčí válku v podání Divadla Navenek.
Za války pálila „neárijské“ doklady železničních zaměstnanců, během Pražského povstání pronikla do německého vlaku, aby z něj vytáhla pytle s obvazy, přímo z barikád šla darovat krev. Po válce se coby studentka nechala přesvědčit ke vstupu do komunistické strany. Vystřízlivění Květy Běhalové přinesla srpnová okupace.
Na jedné straně jeden z největších vojenských stratégů amerických dějin, na straně druhé strůjce masakru a rasových nepokojů. Konfederační generál Nathan Bedford Forrest se narodil přesně před 200 lety. Vášně v Americe vyvolává dodnes.
Když americká 1. pěší divize vstoupila v dubnu 1945 na území Československa, byla ve svých bojových činnostech podporována několika dalšími jednotkami.
Čím žijí města, vesnice či vesničky, které obvykle jen projíždíme ? Co je tam k vidění? A jak se tam žije? Nový seriál Deníku vás provede obcemi na Slovácku. Přiblížíme vám místní atrakce, nejžhavější témata i zajímavé osobnosti. Dnes se podíváme do Vážan.
Vilém a Růžena Mannhemerovi patřili k nemnoha židovským uprchlíkům z bývalého Československa, kterým se v prvních měsících války za dramatických okolností podařilo utéct před Hitlerem do tehdejší Palestiny. Z Bratislavy se plavili až k deltě Dunaje, tam přesedli na nákladní loď určenou k převážení uhlí. Pluli Černým mořem, pak přes úžiny Bospor a Dardanely a následně se kolem Řecka a přes východní Středomoří šťastně dostali do palestinské Haify. Nějaký čas přebývali v uprchlickém táboře, odkud se přesunuli do pronajatého bytu v Jeruzalémě. A právě v tomto městě v porodnici Hadasa přišla 13. září roku 1940 na svět dcera Eva Mannheimerová, dnes Vavroušková.
/SERIÁL/ Pojďte s námi na procházku po vesnicích, vesničkách i městech Novojičínska. Seznámíme vás s tím, jak se žije nejen v odlehlých obcích směrem k Beskydům, ale i na dalších místech okresu. Představíme také osobnosti místního společenského života či zajímavosti. Dnes jsou na řadě Jakubčovice nad Odrou.
Oběti Heydrichiády si jako každoročně připomněli obyvatelé Krasetína při Krasetínské slavnosti. Uprostřed návsi stojí pomník se jmény těch, kdo byli v roce 1942 popraveni jako oběti udání.
Vilém a Růžena Mannhemerovi patřili k nemnoha židovským uprchlíkům z bývalého Československa, kterým se v prvních měsících války za dramatických okolností podařilo utéct před Hitlerem do tehdejší Palestiny. Z Bratislavy se plavili až k deltě Dunaje, tam přesedli na nákladní loď určenou k převážení uhlí. Pluli Černým mořem, pak přes úžiny Bospor a Dardanely a následně se kolem Řecka a přes východní Středomoří šťastně dostali do palestinské Haify. Nějaký čas přebývali v uprchlickém táboře, odkud se přesunuli do pronajatého bytu v Jeruzalémě. A právě v tomto městě v porodnici Hadasa přišla 13. září roku 1940 na svět dcera Eva Mannheimerová, dnes Vavroušková.
/Z HISTORIE REGIONU, FOTOGALERIE/ Všichni máme z filmových dokumentů obecnou představu, co se asi dělo v pohraničí v roce 1938. Víme, že i v našem regionu proběhl poválečný odsun a dosídlování. Karel Rambousek z Vysoké u hranic s Polskem tohle všechno prožil osobně. Co je pro nás historie, byla pro něj realita. Stál ve služební uniformě přímo na hranicích, když se o osudu Československa rozhodovalo v Mnichově.
Natřením pamětní desky 1866 na černo na Krakonošově náměstí a ukázkou válečného souboje vojáků ve stylových dobových uniformách u Janské kaple si Trutnov v neděli připomněl 155. výročí legendární bitvy, která se významně zapsala do dějin města. Střetla se v ní vojska Pruského království a Rakouského císařství. Vzpomínkovou akci město organizovalo přímo v den výročí, v neděli 27. června, kdy se památná bitva odehrála.
Vojenské povely zněly v sobotu v historickém centru Českého Krumlova, kudy se na pochod vydali vojáci Československé samostatné obrněné brigády, kteří bojovali za 2. světové války ve Velké Británii.
Přesně 23. června 1914 se arcivévoda rakouský a následník trůnu František Ferdinand d'Este vydal na cestu z Chlumu u Třeboně do Sarajeva. Bylo to pět dní před jeho násilnou smrtí. S manželkou Žofií Chotkovou odjel i přes varování, že o jeho život usilují Srbové.
23. června 1914 se na svou poslední cestu vydal arcivévoda rakouský a následník trůnu František Ferdinand d'Este z jižních Čech, konkrétně z Chlumu u Třeboně do Sarajeva. Bylo to pět dní před jeho násilnou smrtí. S manželkou Žofií Chotkovou odjel i přes varování, že o jeho život usilují Srbové.
Projekt Příběhy našich sousedů nezastavila ani omezení v době covidové pandemie. Také mladí dokumentaristé z obou poděbradských základních škol a z dymokurské školy pod vedením pedagogů pokračovali v rámci letošního ročníku v zaznamenávání pozoruhodných osudů pamětníků, které díky jejich nahrávkám zůstanou zachovány i pro budoucí generace.
