Pátrání v archivech se pro Josefa Kráma stalo celoživotní zálibou. Za událostmi, které se odehrály přesně před 75 lety a bolestně zasáhly do jeho vlastního života, se však třiaosmdesátiletý pamětník ohlíží jen nerad. Dne 7. května 1945 dopoledne jeho otce Antonína Kráma, majitele mechanické dílny ve Vysoké nad Labem u Hradce Králové, popravili Němci.
Pátrání v archivech se pro Josefa Kráma stalo celoživotní zálibou. Za událostmi, které se odehrály přesně před 75 lety a bolestně zasáhly do jeho vlastního života, se však třiaosmdesátiletý pamětník ohlíží jen nerad. Dne 7. května 1945 dopoledne jeho otce Antonína Kráma, majitele mechanické dílny ve Vysoké nad Labem u Hradce Králové, popravili Němci.
Celodenní oslavy plánované k letošnímu výročí musela budějovická radnice kvůli koronaviru zrušit.
V tichosti položil 21. dubna starosta Valtic Pavel Trojan kytici k pomníku těch, kteří před 75 lety padli při osvobození našeho města.
Na výročí nezapomínáme. Katedra historie Filozofické fakulty UJEP připravuje u příležitosti 75. výročí konce 2. světové války výstavu Zklamání, strach a naděje: Život v Ústeckém kraji v letech 1938–1946. Měla být představena začátkem května, současná zdraví chránící opatření její zahájení odsunuje do nového akademického roku.
Na výročí nezapomínáme. Katedra historie Filozofické fakulty UJEP připravuje u příležitosti 75. výročí konce 2. světové války výstavu Zklamání, strach a naděje: Život v Ústeckém kraji v letech 1938–1946. Měla být představena začátkem května, současná zdraví chránící opatření její zahájení odsunuje do nového akademického roku.
Oslavy konce druhé světové války na Doubravce vyvrcholily sérií pamětních aktů, které se v pondělí a úterý odehrály na několika místech obvodu. Zatímco v pondělí vedení čtvrtého obvodu vzpomnělo na padlé československé letce z Doubravky, úterní pietní akty byly věnovány památce obětí náletů a padlých ve válce.
Na výročí nezapomínáme. Katedra historie Filozofické fakulty UJEP připravuje u příležitosti 75. výročí konce 2. světové války výstavu Zklamání, strach a naděje: Život v Ústeckém kraji v letech 1938–1946. Měla být představena začátkem května, současná zdraví chránící opatření její zahájení odsunuje do nového akademického roku.
Přinášíme krátké aktuální zprávy z Písecka.
Když v sobotu 5. května 1945 odstartovalo spontánně Pražské povstání, nebyla to jen záležitost lidí uvnitř metropole. Do města se začaly okamžitě téměř ze všech stran stahovat těžce vyzbrojené jednotky SS, jimž se jako první pásmo obrany postavili na odpor lidé v obcích okolo Prahy. Na řadě míst za to krvavě zaplatili. V Psárech esesáci postříleli 13 lidí.
Linec – Před týdnem bylo v Horních Rakousích ještě 164 lidí nakažených Covidem-19, v uplynulé neděli už jen 93, píší OÖN.
Paní doktorku Ruth Hálovou jsem znal dvanáct let. Narodila se (v roce 1926) v Českém Krumlově manželům Adlerovým. Rád jsem ji občas navštívil v jejím domku v Holubově pod Kletí, kde pobývala, a se zájmem jsem vždy naslouchal jejímu zajímavému vyprávění. Třeba o tom, jak jako dítě pociťovala touhu vidět moře.
Státní vlajky, hymna, kytice šeříků, svíčky, ale také členové Klubu vojenské historie Dukla Prostějov v uniformách Rudé armády, Sovětské námořní pěchoty a Rumunské armády. Tak si na jihu okresu Prostějov na přelomu dubna a května připomněli pětasedmdesát let od konce II. světové války.
V pátek 8. května si svět připomene 75 let od konce druhé světové války. Oslavy Dne vítězství se však letos kvůli epidemii koronaviru ponesou v komornějším duchu.
/ROZHOVOR/ Přerovské povstání, které se zapsalo do učebnic dějepisu jako první ozbrojený odpor proti nacistické zvůli v naší zemi, spustila fáma o konci války. Pomsta za statečnost Přerovanů, kteří vyšli na základě nepodložené zvěsti 1. května 1945 do ulic, ničili německé symboly a vyvěšovali české vlajky, byl nemilosrdná. Gestapo popravilo o den později jednadvacet nevinných lidí na střelnici v Olomouci - Lazcích.
/FOTOGALERIE/ Jednotlivci za magistrát či obvody, veterány i dnešní vojáky a sem tam občané. Tak vypadala připomínka osvobození Ostravy a konce II. světové války. Výročí bylo půlkulaté – pětasedmdesáté – a tomuto významu odpovídaly původní plány oslav. Nicméně i je narušila čínská nákaza…
Na tom, co se v minulosti událo, na tom již nemůžeme nic změnit. Pouze se můžeme pozastavovat nad tím, že stejné události jsou v různých obdobích různě vysvětlovány!
"Mám rozkaz tábor přemístit, aby nepadl do rukou Rusů. Řekněte svým mužům, ať se seřadí k pochodu." "Nic takového neudělám. My nejdeme. Střílejte, jestli chcete." Asi takový rozhovor se odehrál 30. dubna 1945 mezi zajatým americkým stíhačem Hubertem Zemkem a německým velitelem zajateckého tábora Stalag Luft I. Osud vězňů byl na vážkách.
Dnes čtyřiaosmdesátiletá Aloisie Foltýnková jako devítiletá zažila osvobozovací boje v rodných Markvartovicích na Opavsku. Před frontou se i s pěti sourozenci schovala ve sklepě. Když do vesnice přišli sovětští vojáci, raději před nimi nemluvila.
Na tom, co se v minulosti událo, na tom již nemůžeme nic změnit. Pouze se můžeme pozastavovat nad tím, že stejné události jsou v různých obdobích různě vysvětlovány…
"Celé roky jsme pro ně byli jen zvířata. Tohle jsou naše narozeniny," prohlásil polský vězeň Walenty Lenarczyk z koncentračního tábora Dachau, který 29. dubna 1945 osvobodili příslušníci americké 45. pěší divize. Lenarczyk však nemluvil jen o osvobození. Když Američané viděli, jaké zlo esesáci v táboře napáchali, rozhodli se s nimi na místě zúčtovat.
Na jaře 1945 se už do Evropy vracela svoboda, ale v Nizozemsku stále umírali lidé. Nezabíjely je střely, ale děsivý hlad. Dne 29. dubna se na obloze objevily zlověstné siluety nízkoletících bombardérů. Místo smrtonosných bomb z nich však začaly padat k zemi tuny jídla. Lidé vypukli v nepopsatelný jásot. Právě se uskutečnil nejkrásnější nálet celé druhé světové války.
Od Přerovského povstání, které se zapsalo do dějin jako první ozbrojená vzpoura českých občanů proti nacistům v zemi, uplyne 1. května pětasedmdesát let. Když si Přerov před deseti lety připomínal šedesáté páté výročí, proměnila se Želatovská ulice ve válečnou zónu a nadšenci z klubů vojenské historie předvedly početnému publiku rekonstrukci povstání. Ozýval se vítězný jásot, lidé stavěli barikády a sváděly se tvrdé boje. Nic takového letos nebude. Kvůli obavám z nákazy koronavirem.
Jaroslav Kozák se včera dožil rovných sta let. Rodák z Řestok na Chrudimsku a jeho blízcí se musejí s ohledem na riziko nákazy koronavirem obejít bez oslavy. Jubilant to zvládá s nadhledem člověka, který zažil válku a totalitu. Jediné, co ho trápí, je, že se nevidí s vnoučaty a pravnoučaty.
Pandemie koronaviru letos výrazně omezí připomínku výročí konce druhé světové války. Prezident Miloš Zeman posune kvůli současné situaci tradiční květnové jmenování generálů, ve hře je podle jeho mluvčího Jiřího Ovčáčka možná až říjen. Výročí konce války si chce Zeman připomenout na Vítkově, podrobnosti se podle Ovčáčka chystají. V omezeném formátu si také letos Český rozhlas připomene výročí Pražského povstání a bojů o budovu Československého rozhlasu.
Město Ostrava si připomene 75. výročí osvobození a konce II. světové války, přestože se kvůli epidemiologické situaci a platným hygienickým opatřením nemohou konat původně plánované veřejné oslavy, ani pietní akty.
Na začátku léta 1951 zatkla StB Hanu Johnovou a jejího snoubence studenta Otakara Čeňka Trunce. Hana dostala 13 let a Otakar 15 let vězení za údajnou velezradu a špionáž. Milenci vydávali a roznášeli po schránkách letáky vyzývající k občanské odvaze a pomáhali lidem utíkajícím přes hranice.
Život v Brně se zastavil. Lidé čekali schoulení ve sklepech. V ulicích města zuřily boje. Šestadvacátého dubna 1945, přesně před třičtvrtě stoletím, Rudá armáda osvobodila Brno.
Je to přesně tři čtvrtě století, co se život v Brně zastavil. Rudá armáda osvobodila Brno. Podívejte se, jak ji lidé nadšeně vítali. Nevěděli, že jednu totalitu brzy vystřídá druhá.
Emanuel Moravec se stal symbolem české kolaborace a historici i dramatičtí umělci si kladou otázku, kdy, jak a proč se tento někdejší legionář a obránce republiky změnil v nejzkompromitovanějšího protektorátního pohůnka. Možná nešlo o změnu. Na obou cestách vedla Moravce zejména jeho ctižádost. Zničila nejen jeho, ale i jeho děti.
Uctění památky obětí II. světové války, které chystá město Tábor na pátek 8. května na místě bývalého nacistického popraviště u Žižkových kasáren, nebude možné v důsledku vládních opatření realizovat v klasickém pojetí.
/FOTOGALERIE, EXKLUZIVNÍ ROZHOVOR/ Přesně před pěti lety, v dubnu 2015 u příležitosti výročí osvobození Ostravy, se stali dva velitelé tanků, Karel Šerák a Bedřich Opočenský, příslušníci 1. čs. samostatné tankové brigády v SSSR, čestnými občany města Ostravy.
I na sklonku 2. světové války německé jednotky stále potlačovaly odboj a partyzánskou činnost. Jejich terčem se stala i osada Prlov na Vsetínsku. Jednotky SS zde 23. dubna 1945 vypálily osm stavení, ve kterých uhořelo několik obyvatel Prlova.
I na sklonku 2. světové války německé jednotky stále potlačovaly odboj a partyzánskou činnost. Jejich terčem se stala i osada Prlov na Vsetínsku. Jednotky SS zde 23. dubna 1945 vypálily osm stavení, ve kterých uhořelo několik obyvatel Prlova.
V neděli 19. dubna oslavil 82. narozeniny významný podkrušnohorský rodák z Oseka u Duchcova P. Benno Beneš. Krušnohorské noviny přidávají ke gratulantům.
Konec války byl na dohled. Adolf Hitler se schoval do svého berlínského bunkru a vyšel z něj na chvíli jen proto, aby vyznamenal malé chlapce z Hitlerjugend, kteří v tu chvíli bránili "jeho" Berlín. Přesto však vraždění ze strany zběsilých nacistů neustávalo, naopak. Jeho oběťmi se před 75 lety stalo i dvacet židovských dětí, na nichž Němci dělali předtím pokusy.
Pouhou jednu jedinou, rozmazanou černobílou fotografii svojí maminky opatruje jako rodinný podklad Zdeňka Horáková z Kamenné na Šumpersku.
V pondělním podvečeru 18. dubna 1945 zavítala na zámek hraběte Františka Mořice Dubského v Hošticích nedaleko Litenčic ve Zlínském kraji nečekaná návštěva. Celou budovu obsadilo asi 30 partyzánů. Nikdo netušil, že další překvapivá návštěva se objeví hned druhý den dopoledne. To ke vstupu do zámku nečekaně dorazil osobní automobil, vezoucí generálmajora Dietricha von Müllera, velitele německé 16. tankové divize…
Památku devíti letců amerických vzdušných sil, které na sklonku druhé světové války zavraždili příslušníci SS v konopišťském parku, uctili v pátek 17. dubna představitelé Benešova. Kromě netradičních roušek na ústech doprovázel pietu také neobvyklý klid.
Před 75 lety bylo nebe nad tehdejším Protektorátem Čechy a Morava neobyčejně rušným a nebezpečným místem. Ten den došlo k jednomu z nejničivějších britských náletů na Plzeň. Řadu objektů v protektorátu napadly také americké bombardéry. Jejich nálet se stal osudným dvěma americkým stíhačům, kteří je měli krýt.
/Z ARCHIVU DENÍKU/ Minule jsme v novém seriálu Deníku přinesli deset let staré fotografie, abychom zavzpomínali na velikonoční oslavy. Tentokrát se ponoříme hlouběji do místní historie a nahlédneme pomocí historických fotografií do života obcí na Prostějovsku, Budětska a Bousína.
Přečtěte si, co psal Chebský deník před deseti lety.
V těchto dnech si připomínáme osvobození města Hodonín a konec II. světové války. Už 11. dubna němečtí ženisté zlikvidovali mosty přes řeku Moravu. Po 16. hodině pronikli do města první rudoarmějci a kolem 20. hodiny byl už střed města obsazen sovětskými jednotkami.
Už týdny žijí Češi s hrozbou nákazy koronavirem a pod ochranou vládních nařízení. Nouzový stav dopadá podle vedoucí Oddělení klinické psychologie Fakultní nemocnice Brno Hany Jahnové na každého. „Žijeme v nezvyklé a výjimečné době a naše reakce na ni jsou různé. Ať už jsme přecitlivělí, máme potřebu o sebe či o druhé příliš pečovat, nebo naopak jsme vznětlivější,“ říká.
/Z ARCHIVU DENÍKU/. Projděte se s Deníkem časem minulým. Každý týden přineseme archivní fotografie z jedné či dvou obcí našeho kraje. Zavzpomínejte společně s námi, tentokrát se podíváme do obcí Prasklice a Němčice u Holešova.
Novinářka, spisovatelka a překladatelka Ruth Bondyová objevila pro Čechy zapomenutého hrdinu Heinze Prossnitze, který za války posílal deportovaným Židům stovky balíčků s jídlem a oblečením, a pro Izraelce českou literaturu – do hebrejštiny přeložila téměř 40 knih.
Novinářka, spisovatelka a překladatelka Ruth Bondyová objevila pro Čechy zapomenutého hrdinu Heinze Prossnitze, který za války posílal deportovaným Židům stovky balíčků s jídlem a oblečením, a pro Izraelce českou literaturu – do hebrejštiny přeložila téměř 40 knih.
Historie lidstva je doprovázena zlomovými okamžiky, které, ať již v menší, či větší míře, ovlivňují naši budoucnost. Takové události se zapíšou do podvědomí každého z nás. A i když jsme je nezažili na vlastní kůži, dozvídáme se o nich ve škole, v televizi nebo knihách.
Těžký úkol si vzali za své nadšenci z Plzně a Tachova, kteří hledají místo, kde za války měla stát opravna letadel patřící Lufwaffe. Po 75 letech od konce válečného konfliktu už nejsou žádné stopy v terénu.
Nejstarší generace jsou nejvíc ohrožené nejen epidemií koronaviru, ale také s ní související společenskou izolací. Řada z těch, kteří pamatují útrapy druhé světové války nebo útlak ze strany komunistické diktatury, nicméně k dnešní situaci přistupuje klidně a s nadhledem.
