Potřeba obrany a pocit bezpečí jsou v lidském vědomí zakódovány od nepaměti. V průběhu různých dějinných epoch, starověkem počínaje, byla proto lidmi odlišných kulturních okruhů budována opevnění jejich sídel – hradišť, hradů, měst, církevních staveb. Zcela specifickou se v novověku stala výstavba fortifikačních objektů bastionového typu, jejichž pozůstatky lze nalézt v mnoha zemích.
Už jedenáct let pracuje Lukáš Květoň jako sociální pracovník Židovské obce v Karlových Varech (ŽOKV). Na svém kontě toho má tento Karlovarák opravdu mnoho.
Potřeba obrany a pocit bezpečí jsou v lidském vědomí zakódovány od nepaměti. V průběhu různých dějinných epoch, starověkem počínaje, byla proto lidmi odlišných kulturních okruhů budována opevnění jejich sídel – hradišť, hradů, měst, církevních staveb.
Válečný veterán z Nošovic, plukovník ve výslužbě, příslušník 1. čs. armádního sboru v SSSR Václav Petras zemřel ve věku 93 let v Ústřední vojenské nemocnici v Praze. Smutnou zprávu dva dny před Štědrým dnem oznámil Deníku předseda frýdecko-místecké jednoty Československé obce legionářské.
Světoznámý režisér Jiří Menzel zemřel, únik kyanidu do řeky Bečvy způsobil nevídanou ekologickou katastrofu, v Náhorním Karabachu se obnovil konflikt mezi Arménií a Ázerbájdžánem. I takové události se staly v září 2020.
Potřeba obrany a pocit bezpečí jsou v lidském vědomí zakódovány od nepaměti. V průběhu různých dějinných epoch, starověkem počínaje, byla proto lidmi odlišných kulturních okruhů budována opevnění jejich sídel – hradišť, hradů, měst, církevních staveb. Zcela specifickou se v novověku stala výstavba fortifikačních objektů bastionového typu, jejichž pozůstatky lze nalézt v mnoha zemích. Také na území České republiky lze spatřit rozsáhlé pevnostní stavby či jejich zbytkové relikty - byly stavěny zejména v 17. a 18. století. Tyto objekty tvoří poměrně významnou část tuzemského kulturního dědictví. Na konci letošního roku byla vydána kniha mapující období jejich vojenské slávy, ale také příběhy lidských osudů odehrávající se v jejich zdech.
Potřeba obrany a pocit bezpečí jsou v lidském vědomí zakódovány od nepaměti. V průběhu různých dějinných epoch, starověkem počínaje, byla proto lidmi odlišných kulturních okruhů budována opevnění jejich sídel – hradišť, hradů, měst, církevních staveb. Zcela specifickou se v novověku stala výstavba fortifikačních objektů bastionového typu, jejichž pozůstatky lze nalézt v mnoha zemích. Také na území České republiky lze spatřit rozsáhlé pevnostní stavby či jejich zbytkové relikty - byly stavěny zejména v 17. a 18. století. Tyto objekty tvoří poměrně významnou část tuzemského kulturního dědictví. Na konci letošního roku byla vydána kniha mapující období jejich vojenské slávy, ale také příběhy lidských osudů odehrávající se v jejich zdech.
Johann Löffelmann pochází z Nýrska a každoročně je rád navštěvuje.
Potřeba obrany a pocit bezpečí jsou v lidském vědomí zakódovány od nepaměti. V průběhu různých dějinných epoch, starověkem počínaje, byla proto lidmi odlišných kulturních okruhů budována opevnění jejich sídel – hradišť, hradů, měst, církevních staveb. Zcela specifickou se v novověku stala výstavba fortifikačních objektů bastionového typu, jejichž pozůstatky lze nalézt v mnoha zemích. Také na území České republiky lze spatřit rozsáhlé pevnostní stavby či jejich zbytkové relikty - byly stavěny zejména v 17. a 18. století. Tyto objekty tvoří poměrně významnou část tuzemského kulturního dědictví. Na konci letošního roku byla vydána kniha mapující období jejich vojenské slávy, ale také příběhy lidských osudů odehrávající se v jejich zdech.
Potřeba obrany a pocit bezpečí jsou v lidském vědomí zakódovány od nepaměti. V průběhu různých dějinných epoch, starověkem počínaje, byla proto lidmi odlišných kulturních okruhů budována opevnění jejich sídel – hradišť, hradů, měst, církevních staveb. Zcela specifickou se v novověku stala výstavba fortifikačních objektů bastionového typu, jejichž pozůstatky lze nalézt v mnoha zemích. Také na území České republiky lze spatřit rozsáhlé pevnostní stavby či jejich zbytkové relikty - byly stavěny zejména v 17. a 18. století. Tyto objekty tvoří poměrně významnou část tuzemského kulturního dědictví. Na konci letošního roku byla vydána kniha mapující období jejich vojenské slávy, ale také příběhy lidských osudů odehrávající se v jejich zdech.
Potřeba obrany a pocit bezpečí jsou v lidském vědomí zakódovány od nepaměti. V průběhu různých dějinných epoch, starověkem počínaje, byla proto lidmi odlišných kulturních okruhů budována opevnění jejich sídel – hradišť, hradů, měst, církevních staveb. Zcela specifickou se v novověku stala výstavba fortifikačních objektů bastionového typu, jejichž pozůstatky lze nalézt v mnoha zemích. Také na území České republiky lze spatřit rozsáhlé pevnostní stavby či jejich zbytkové relikty - byly stavěny zejména v 17. a 18. století. Tyto objekty tvoří poměrně významnou část tuzemského kulturního dědictví. Na konci letošního roku byla vydána kniha mapující období jejich vojenské slávy, ale také příběhy lidských osudů odehrávající se v jejich zdech.
Potřeba obrany a pocit bezpečí jsou v lidském vědomí zakódovány od nepaměti. V průběhu různých dějinných epoch, starověkem počínaje, byla proto lidmi odlišných kulturních okruhů budována opevnění jejich sídel – hradišť, hradů, měst, církevních staveb. Zcela specifickou se v novověku stala výstavba fortifikačních objektů bastionového typu, jejichž pozůstatky lze nalézt v mnoha zemích. Také na území České republiky lze spatřit rozsáhlé pevnostní stavby či jejich zbytkové relikty - byly stavěny zejména v 17. a 18. století. Tyto objekty tvoří poměrně významnou část tuzemského kulturního dědictví. Na konci letošního roku byla vydána kniha mapující období jejich vojenské slávy, ale také příběhy lidských osudů odehrávající se v jejich zdech.
Potřeba obrany a pocit bezpečí jsou v lidském vědomí zakódovány od nepaměti. V průběhu různých dějinných epoch, starověkem počínaje, byla proto lidmi odlišných kulturních okruhů budována opevnění jejich sídel – hradišť, hradů, měst, církevních staveb. Zcela specifickou se v novověku stala výstavba fortifikačních objektů bastionového typu, jejichž pozůstatky lze nalézt v mnoha zemích. Také na území České republiky lze spatřit rozsáhlé pevnostní stavby či jejich zbytkové relikty - byly stavěny zejména v 17. a 18. století. Tyto objekty tvoří poměrně významnou část tuzemského kulturního dědictví. Na konci letošního roku byla vydána kniha mapující období jejich vojenské slávy, ale také příběhy lidských osudů odehrávající se v jejich zdech.
Potřeba obrany a pocit bezpečí jsou v lidském vědomí zakódovány od nepaměti. V průběhu různých dějinných epoch, starověkem počínaje, byla proto lidmi odlišných kulturních okruhů budována opevnění jejich sídel – hradišť, hradů, měst, církevních staveb. Zcela specifickou se v novověku stala výstavba fortifikačních objektů bastionového typu, jejichž pozůstatky lze nalézt v mnoha zemích. Také na území České republiky lze spatřit rozsáhlé pevnostní stavby či jejich zbytkové relikty - byly stavěny zejména v 17. a 18. století. Tyto objekty tvoří poměrně významnou část tuzemského kulturního dědictví. Na konci letošního roku byla vydána kniha mapující období jejich vojenské slávy, ale také příběhy lidských osudů odehrávající se v jejich zdech.
Potřeba obrany a pocit bezpečí jsou v lidském vědomí zakódovány od nepaměti. V průběhu různých dějinných epoch, starověkem počínaje, byla proto lidmi odlišných kulturních okruhů budována opevnění jejich sídel – hradišť, hradů, měst, církevních staveb. Zcela specifickou se v novověku stala výstavba fortifikačních objektů bastionového typu, jejichž pozůstatky lze nalézt v mnoha zemích. Také na území České republiky lze spatřit rozsáhlé pevnostní stavby či jejich zbytkové relikty - byly stavěny zejména v 17. a 18. století. Tyto objekty tvoří poměrně významnou část tuzemského kulturního dědictví. Na konci letošního roku byla vydána kniha mapující období jejich vojenské slávy, ale také příběhy lidských osudů odehrávající se v jejich zdech.
Potřeba obrany a pocit bezpečí jsou v lidském vědomí zakódovány od nepaměti. V průběhu různých dějinných epoch, starověkem počínaje, byla proto lidmi odlišných kulturních okruhů budována opevnění jejich sídel – hradišť, hradů, měst, církevních staveb. Zcela specifickou se v novověku stala výstavba fortifikačních objektů bastionového typu, jejichž pozůstatky lze nalézt v mnoha zemích. Také na území České republiky lze spatřit rozsáhlé pevnostní stavby či jejich zbytkové relikty - byly stavěny zejména v 17. a 18. století. Tyto objekty tvoří poměrně významnou část tuzemského kulturního dědictví. Na konci letošního roku byla vydána kniha mapující období jejich vojenské slávy, ale také příběhy lidských osudů odehrávající se v jejich zdech.
Dne 19. prosince 1945 vyhasl na šibenici v londýnské věznici Wandsworth život třiatřicetiletého Johna Ameryho, anglického propagandisty ve službách německého nacismu a jednoho z průkopníků hybridní mediální války.
V úterý 15. prosince ve večerních hodinách zemřel ve věku 95 let válečný veterán Václav Kuchynka. Za druhé světové války se účastnil karpatsko-dukelské operace i následného osvobozování Československa.
Památník Ležáky je kvůli protiepidemickým opatřením uzavřen veřejnosti, ale pokračují v něm restaurátorské práce na architektonických prvcích pietního území.
/FOTOGALERIE/ vánoční obrázky pro Ježíška směřují opět na Svatou Horu, zapojte se do jedinečné mezinárodní soutěže Vánoce v Čechách a Ledru až do 28. prosince. V letošním roce budou představeny betlémy nejen z Čech a Itálie, ale pro děti je zároveň připravena výtvarná soutěž.
Potřeba obrany a pocit bezpečí jsou v lidském vědomí zakódovány od nepaměti. V průběhu různých dějinných epoch, starověkem počínaje, byla proto lidmi odlišných kulturních okruhů budována opevnění jejich sídel – hradišť, hradů, měst, církevních staveb.
/FOTOGALERIE/ vánoční obrázky pro Ježíška směřují opět na Svatou Horu, zapojte se do jedinečné mezinárodní soutěže Vánoce v Čechách a Ledru až do 28. prosince. V letošním roce budou představeny betlémy nejen z Čech a Itálie, ale pro děti je zároveň připravena výtvarná soutěž.
/FOTOGALERIE/ vánoční obrázky pro Ježíška směřují opět na Svatou Horu, zapojte se do jedinečné mezinárodní soutěže Vánoce v Čechách a Ledru až do 28. prosince. V letošním roce budou představeny betlémy nejen z Čech a Itálie, ale pro děti je zároveň připravena výtvarná soutěž.
/FOTOGALERIE/ vánoční obrázky pro Ježíška směřují opět na Svatou Horu, zapojte se do jedinečné mezinárodní soutěže Vánoce v Čechách a Ledru až do 28. prosince. V letošním roce budou představeny betlémy nejen z Čech a Itálie, ale pro děti je zároveň připravena výtvarná soutěž.
/FOTOGALERIE/ Vánoční obrázky pro Ježíška směřují opět na Svatou Horu, zapojte se do jedinečné mezinárodní soutěže Vánoce v Čechách a Ledru až do 28. prosince. V letošním roce budou představeny betlémy nejen z Čech a Itálie, ale pro děti je zároveň připravena výtvarná soutěž.
/FOTOGALERIE/ vánoční obrázky pro Ježíška směřují opět na Svatou Horu, zapojte se do jedinečné mezinárodní soutěže Vánoce v Čechách a Ledru až do 28. prosince. V letošním roce budou představeny betlémy nejen z Čech a Itálie, ale pro děti je zároveň připravena výtvarná soutěž.
/FOTOGALERIE/ vánoční obrázky pro Ježíška směřují opět na Svatou Horu, zapojte se do jedinečné mezinárodní soutěže Vánoce v Čechách a Ledru až do 28. prosince. V letošním roce budou představeny betlémy nejen z Čech a Itálie, ale pro děti je zároveň připravena výtvarná soutěž.
/FOTOGALERIE/ vánoční obrázky pro Ježíška směřují opět na Svatou Horu, zapojte se do jedinečné mezinárodní soutěže Vánoce v Čechách a Ledru až do 28. prosince. V letošním roce budou představeny betlémy nejen z Čech a Itálie, ale pro děti je zároveň připravena výtvarná soutěž.
/FOTOGALERIE/ vánoční obrázky pro Ježíška směřují opět na Svatou Horu, zapojte se do jedinečné mezinárodní soutěže Vánoce v Čechách a Ledru až do 28. prosince. V letošním roce budou představeny betlémy nejen z Čech a Itálie, ale pro děti je zároveň připravena výtvarná soutěž.
/FOTOGALERIE/ vánoční obrázky pro Ježíška směřují opět na Svatou Horu, zapojte se do jedinečné mezinárodní soutěže Vánoce v Čechách a Ledru až do 28. prosince. V letošním roce budou představeny betlémy nejen z Čech a Itálie, ale pro děti je zároveň připravena výtvarná soutěž.
/ROZHOVOR/ Právnička Karmen Barsegyan strávila většinu dosavadního života v Praze. Nezapomíná ovšem ani na své kořeny v Arménii, kde se narodila a žila do pěti let. V diplomové práci na Univerzitě Karlově se před lety věnovala tehdy pozapomenutému konfliktu o Náhorní Karabach, který byl do letošní nové války neuznanou republikou a fakticky arménskou enklávou obklopenou Ázerbájdžánem.
/FOTOGALERIE HRDINŮ/ Ministr obrany České republiky Lubomír Metnar udělil Čestný pamětní odznak válečným veteránům – účastníkům národního boje za osvobození u příležitosti 75. výročí ukončení 2. světové války. Z důvodu protipandemických opatření byly pamětní odznaky předány třiceti třem druhoválečným veteránům až v uplynulých dnech prostřednictvím zástupců Krajského vojenského velitelství Ostrava.
Jana Poncarová si povídala s devadesátiletými ženami, které pamatují první republiku, tatíčka Masaryka, druhou světovou válku, komunistickou totalitu i dobu po sametové revoluci až po současnost, a napsala o nich knihu. Ženy, s nimiž vedla rozhovory, navštěvovaly v době rozkvětu Československa, konkrétně ve třicátých letech dvacátého století, školku, maximálně první stupeň základní školy.
„Válka nebyla dobrá ani pro jeden národ. Němci, Češi i Židé žili kdysi na Šumavě pokojně vedle sebe,“ vzpomíná Rosa Wohlfeld.
Minulý týden zemřel publicista a filmový kritik Antonín Jaroslav Liehm. Bylo mu 96 let a o svém životě plném dramatických okamžiků vyprávěl pro Paměť národa. Když se 2. března roku 1924 v Praze narodil, prosadila si jeho maminka, aby dostal druhé jméno Jaroslav, aby se odlišil od všech Antonínů v rodině.
Nejslavnější vánoční koleda Tichá noc poprvé veřejně zazněla 24. 12. 1818 (součet 27). Tato píseň alespoň na chvilku zastavila běsnění 1. světové války. Vojáci přestali bojovat a zpívali Tichou noc každý ve svém jazyce. Po svátcích však byli nemilosrdně nahnáni zpátky do boje, i když se jim nechtělo.
Potřeba obrany a pocit bezpečí jsou v lidském vědomí zakódovány od nepaměti. V průběhu různých dějinných epoch, starověkem počínaje, byla proto lidmi odlišných kulturních okruhů budována opevnění jejich sídel – hradišť, hradů, měst, církevních staveb. Zcela specifickou se v novověku stala výstavba fortifikačních objektů bastionového typu, jejichž pozůstatky lze nalézt v mnoha zemích. Také na území České republiky lze spatřit rozsáhlé pevnostní stavby či jejich zbytkové relikty - byly stavěny zejména v 17. a 18. století. Tyto objekty tvoří poměrně významnou část tuzemského kulturního dědictví. Na konci letošního roku byla vydána kniha mapující období jejich vojenské slávy, ale také příběhy lidských osudů odehrávající se v jejich zdech.
Čtenář Deníku zaslal další vlastní recenzi knihy, "Lidé a hradby" od Jiřího Hofmana a kolektivu.
Potřeba obrany a pocit bezpečí jsou v lidském vědomí zakódovány od nepaměti. V průběhu různých dějinných epoch, starověkem počínaje, byla proto lidmi odlišných kulturních okruhů budována opevnění jejich sídel – hradišť, hradů, měst, církevních staveb. Zcela specifickou se v novověku stala výstavba fortifikačních objektů bastionového typu, jejichž pozůstatky lze nalézt v mnoha zemích. Také na území České republiky lze spatřit rozsáhlé pevnostní stavby či jejich zbytkové relikty - byly stavěny zejména v 17. a 18. století. Tyto objekty tvoří poměrně významnou část tuzemského kulturního dědictví. Na konci letošního roku byla vydána kniha mapující období jejich vojenské slávy, ale také příběhy lidských osudů odehrávající se v jejich zdech.
Potřeba obrany a pocit bezpečí jsou v lidském vědomí zakódovány od nepaměti. V průběhu různých dějinných epoch, starověkem počínaje, byla proto lidmi odlišných kulturních okruhů budována opevnění jejich sídel – hradišť, hradů, měst, církevních staveb. Zcela specifickou se v novověku stala výstavba fortifikačních objektů bastionového typu, jejichž pozůstatky lze nalézt v mnoha zemích. Také na území České republiky lze spatřit rozsáhlé pevnostní stavby či jejich zbytkové relikty - byly stavěny zejména v 17. a 18. století. Tyto objekty tvoří poměrně významnou část tuzemského kulturního dědictví. Na konci letošního roku byla vydána kniha mapující období jejich vojenské slávy, ale také příběhy lidských osudů odehrávající se v jejich zdech.
Čtenář Deníku zaslal další vlastní recenzi knihy, "Lidé a hradby" od Jiřího Hofmana a kolektivu.
Potřeba obrany a pocit bezpečí jsou v lidském vědomí zakódovány od nepaměti.
Zemřela skutečná letecká legenda. Velikán dobývání nebe. Generál Charles Elwood Yeager zvaný Chuck. Za II. světové války se stal leteckým esem, po roce 1945 byl elitním zkušebním pilotem. Jako první překonal hranici zvuku. Až v 97 letech ho dohnala smrt.
Potřeba obrany a pocit bezpečí jsou v lidském vědomí zakódovány od nepaměti. V průběhu různých dějinných epoch, starověkem počínaje, byla proto lidmi odlišných kulturních okruhů budována opevnění jejich sídel - hradišť, hradů, měst, církevních staveb. Zcela specifickou se v novověku stala výstavba fortifikačních objektů bastionového typu, jejichž pozůstatky lze nalézt v mnoha zemích. Také na území České republiky lze spatřit rozsáhlé pevnostní stavby či jejich zbytkové relikty - byly stavěny zejména v 17. a 18. století. Tyto objekty tvoří poměrně významnou část tuzemského kulturního dědictví. Na konci letošního roku byla vydána kniha Lidé a hradby mapující období vojenských objektů, ale také příběhy lidských osudů odehrávající se v jejich zdech.
Německým potápěčům se podařilo nedávno vylovit z Baltského moře šifrovací stroj Enigma, který během druhé světové války využívalo nacistické Německo k odesílání tajných a zakódovaných zpráv. Vzácný nález předali minulý pátek muzeu, aby jej restaurovalo a případně vystavilo v některé z expozic.
Petr Křička byl český středoškolský profesor, knihovník, básník, autor literatury pro děti a překladatel z ruštiny a francouzštiny.
/FOTO/ Anna Vašátková, dívčím jménem Vogelová, se narodila v Červeném Potoce u Králík. Oba její rodiče byli německé národnosti. Otec měl ale českou matku a to byl prý důvod, proč nebyla rodina po válce zařazena do odsunu. V roce 1948 se během dne museli vystěhovat z rodinného hospodářství a rodiče byli posláni na práci do vnitrozemí. Do rodného kraje se vrátili až v roce 1951, kdy si je na práci vyžádal Státní statek Králíky.
Robert Böhm se narodil v Nýrsku. Svůj rodný dům navštívil poprvé až v roce 1990. Dnes lituje, že kvůli nacionalismu nemohla v Čechách vedle sebe různá etnika žít v míru jako třeba ve Švýcarsku.
Nejsmutnější Vánoce od konce války. Tak mnozí označují letošní svátky i adventní čas. Města a obce na Ústecku upustily od tradičních akcí a výstav, i společných zpívání koled. Žádná Mikulášská, trhy omezené prostorem a hygienickými opatřeními, tradiční živé koncerty nahrazuje stream po internetu. I půlnoční mši prozatím omezují pravidla na počte přítomných.
Kroměříž má od konce listopadu celkem 15 kamenů zmizelých. Ty poslední byly instalovány ve Vodní ulici. Připomínat mají rodinu doktora Löffa, jeho bratrů a dětí, kteří se z Kroměříže ztratili v roce 1942 v době holokaustu.
