Vyčistit, zpevnit, doplnit. Plastiky v Liberci budou jako nové

Severočeské muzeum v Liberci obnovuje plastiky sochaře Metznera. Jeho kašny v Liberci a Jablonci po válce zničili. 

Tanečníci, nebo partyzáni. Kancelář, nebo cvičiště. Kyjev čeká na válku

Během dne se připravují na partyzánskou válku v afghánském stylu. Po nocích se baví, dokud nepadnou. Mohou tak zapomenout na strach z války, se kterým musí nyní žít. Mladí lidé v Kyjevě se nezastaví. Ani na okamžik. Žijí rychle. Tanečníci, nebo partyzáni. Kancelář, nebo cvičiště. Vlast, nebo šampaňské.

Uzavíraly se sázky, kdy se zhroutí. Jiří VI. se nakonec nezalekl ani Hitlera

Patří mezi nejoblíbenější britské panovníky v historii. Král Jiří VI., od jehož smrti právě uplynulo sedmdesát let, původně na trůn vůbec neměl usednout. Jako dítě vyrůstal ve stínu staršího bratra, panovníka navíc v koktavém a churavém chlapci nikdo nehledal. Jenže okolnosti z něj nakonec udělaly hlavu Velké Británie a jak se ukázalo, lepšího krále si britské ostrovy nemohly přát. 

Legenda tvrdí, že polská kavalerie útočila šavlemi na tanky. Vše ale bylo jinak

Největší vojenský konflikt, na který doplatily smrtí desítky milionů lidí a ožebračením celé národy, je nesmazatelně zapsán v historii lidstva. Od jeho skončení se jej generace historiků a badatelů snaží popsat a pochopit a zejména předat poselství o něm nastupujícím pokolením. Jakkoli je povědomí o 2. světové válce velmi široké, v dnešní době, kdy rychle ubývá pamětníků, se zároveň vynořuje řada klišé, mýtů a předsudků o tom, jak válka probíhala. Jedním z nejzažitějších, pokud jde o válku s Polskem, je historka o tom, jak polská jízda zaútočila šavlemi na kolonu německých tanků.

V posteli jim to s Hitlerem šlapalo. Osudový krok učinila Eva Braunová v obchodu

Před 110 lety se v bavorském Mnichově narodila Eva Braunová. Žena, která vydržela po boku Adolfa Hitlera až do společného konce, třebaže svůj vztah s ní nikdy nechtěl změnit v manželství a ostatní nacistické manželky ji očerňovaly. Nikdy nejspíš nebyla úplně šťastná, přesto německého vůdce vždy podporovala.

Vzali jsme si poučení ze Stalingradu a z Jalty?

Nedávno jsme si připomenuli Den památky holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti. Není to je pouhá fráze? Evropou opět duní zbraně. Slova o míru vytlačují slova o válce. Rostoucí náklady na zbrojení přikrýváme slovem obrana. Mizí odkaz Jalty i Stalingradu. Kladu si otázku, máme zapomenout na ty desítky milionů obětí II. světové války? Máme zapomenout na válečné hrůzy i na hrdinství těch statečných od Stalingradu, Kursku, Berlína, z Normandie, Tobruku…. 

VIDEO: Rusko hrozí Západu válkou. Evropská reakce je slabá

Už víc než měsíc žije celý svět v napětí, jak se vyvine situace kolem Ukrajiny. U hranic této země totiž Rusko, jež už před osmi lety okupovalo ukrajinský Krym a vede nevyhlášenou válku proti Ukrajině na Doněcku, soustředilo mohutné vojenské síly. A zároveň dalo Západu ultimátum v podobě požadavku bezpečnostních záruk, mimo jiné zákazu rozšiřování NATO směrem k Rusku.

Ukrajinský New York Rusům na dostřel. Na válku tu jsou zvyklí

Na Donbase, kde válka zuří od roku 2014, se zdá atmosféra klidnější než v Kyjevě. Pro místní lidi je válka každodenní realitou, se kterou se snaží žít.

Japonsko za války nepřinutily ke kapitulaci jen atomové bomby, byl i další důvod

Největší vojenský konflikt, na který doplatily smrtí desítky milionů lidí a ožebračením celé národy, je nesmazatelně zapsán v historii lidstva. Od jeho skončení se jej generace historiků a badatelů snaží popsat, pochopit a zejména předat poselství o něm nastupujícím pokolením. Jakkoli je povědomí o 2. světové válce velmi široké, v dnešní době, kdy rychle ubývá pamětníků, se zároveň vynořuje řada klišé, mýtů a předsudků o tom, jak válka probíhala. Pod vlivem televizní a filmové produkce posledních desetiletí se například má za to, že Japonské císařství v srpnu 1945 kapitulovalo výhradně pod vlivem svržení dvou atomových bomb na města Hirošima a Nagasaki.

Roste nebezpečí, že Rusko napadne Ukrajinu

Rusko nemůže mít právo veta v záležitostech jiných zemí. Jak je to s hrozbou války na Ukrajině?

Lžou všichni, Moskva i Kyjev. Lidé ve válku nevěří, říká Ukrajinka žijící v ČR

S mírnými rozpaky sleduje současné dění na rusko-ukrajinské hranici dvaapadesátiletá Larisa Fedotova. Narodila se v malé ukrajinské vesnici Čechohrad, která se nachází jen kousek od dnešních bojů mezi ukrajinskou armádou a proruskými separatisty. Mládí ale strávila na (dnes Ruskem anektovaném) Krymu a v Čechách žije posledních třiadvacet let.

Vlasta Burian: Na talentu ohromně vydělal, pak ale za něj stejnou měrou zaplatil

Před šedesáti lety zemřel Hadimrška, pan Ducháček, Anton Špelec, ostrostřelec, přednosta stanice, c. a k. polní maršálek… prostě Vlasta Burian. Muž, který na svém ohromném talentu a své bezprecedentní popularitě ohromně vydělal, ale pak za ně stejnou měrou zaplatil. To první bylo zcela zasloužené, to druhé je velká nespravedlnost. 

Může válka pomoci lásce? Slavný román Sever proti Jihu vyšel jako audiokniha

Jak by to dopadlo, kdyby spolu začaly válčit severní a jižní Čechy? O tom lze jen spekulovat… Ovšem válečná vřava, co dusila USA jako Americká občanská válka (1861 – 1865), byl konflikt, zuřící na severoamerickém kontinentu mezi státy Unie i Konfederací, koalicí jedenácti amerických států, které se chtěly z mnoha zištných i politických důvodů odpojit od Unie.

Doma se o Osvětimi mlčelo. Děti vězňů ale strašila ve snech

„Jela jsem metrem a představovala si, že mě vezou do koncentráku. Brali nás na válečné filmy, já z nich měla noční můry,“ říká Helen Epstein. Narodila se až po válce, stín holokaustu na ni ale padl. Vědci nyní zkoumají, jak se trauma přenáší z rodičů na potomky.

Doma se o Osvětimi mlčelo. Děti vězňů ale strašila ve snech

„Jela jsem metrem a představovala si, že mě vezou do koncentráku. Brali nás na válečné filmy, já z nich měla noční můry,“ říká Helen Epstein. Narodila se až po válce, stín holokaustu na ni ale padl. Vědci nyní zkoumají, jak se trauma přenáší z rodičů na potomky.

Doma se o Osvětimi mlčelo. Děti vězňů ale strašila ve snech

„Jela jsem metrem a představovala si, že mě vezou do koncentráku. Brali nás na válečné filmy, já z nich měla noční můry,“ říká Helen Epstein. Narodila se až po válce, stín holokaustu na ni ale padl. Vědci nyní zkoumají, jak se trauma přenáší z rodičů na potomky.

Doma se o Osvětimi mlčelo. Děti vězňů ale strašila ve snech

„Jela jsem metrem a představovala si, že mě vezou do koncentráku. Brali nás na válečné filmy, já z nich měla noční můry,“ říká Helen Epstein. Narodila se až po válce, stín holokaustu na ni ale padl. Vědci nyní zkoumají, jak se trauma přenáší z rodičů na potomky.

Doma se o Osvětimi mlčelo. Děti vězňů ale strašila ve snech

„Jela jsem metrem a představovala si, že mě vezou do koncentráku. Brali nás na válečné filmy, já z nich měla noční můry,“ říká Helen Epstein. Narodila se až po válce, stín holokaustu na ni ale padl. Vědci nyní zkoumají, jak se trauma přenáší z rodičů na potomky.

Doma se o Osvětimi mlčelo. Děti vězňů ale strašila ve snech

„Jela jsem metrem a představovala si, že mě vezou do koncentráku. Brali nás na válečné filmy, já z nich měla noční můry,“ říká Helen Epstein. Narodila se až po válce, stín holokaustu na ni ale padl. Vědci nyní zkoumají, jak se trauma přenáší z rodičů na potomky.

Doma se o Osvětimi mlčelo. Děti vězňů ale strašila ve snech

„Jela jsem metrem a představovala si, že mě vezou do koncentráku. Brali nás na válečné filmy, já z nich měla noční můry,“ říká Helen Epstein. Narodila se až po válce, stín holokaustu na ni ale padl. Vědci nyní zkoumají, jak se trauma přenáší z rodičů na potomky.

Doma se o Osvětimi mlčelo. Děti vězňů ale strašila ve snech

„Jela jsem metrem a představovala si, že mě vezou do koncentráku. Brali nás na válečné filmy, já z nich měla noční můry,“ říká Helen Epstein. Narodila se až po válce, stín holokaustu na ni ale padl. Vědci nyní zkoumají, jak se trauma přenáší z rodičů na potomky.

Doma se o Osvětimi mlčelo. Děti vězňů ale strašila ve snech

„Jela jsem metrem a představovala si, že mě vezou do koncentráku. Brali nás na válečné filmy, já z nich měla noční můry,“ říká Helen Epstein. Narodila se až po válce, stín holokaustu na ni ale padl. Vědci nyní zkoumají, jak se trauma přenáší z rodičů na potomky.

Doma se o Osvětimi mlčelo. Děti vězňů ale strašila ve snech

„Jela jsem metrem a představovala si, že mě vezou do koncentráku. Brali nás na válečné filmy, já z nich měla noční můry,“ říká Helen Epstein. Narodila se až po válce, stín holokaustu na ni ale padl. Vědci nyní zkoumají, jak se trauma přenáší z rodičů na potomky.

Doma se o Osvětimi mlčelo. Děti vězňů ale strašila ve snech

„Jela jsem metrem a představovala si, že mě vezou do koncentráku. Brali nás na válečné filmy, já z nich měla noční můry,“ říká Helen Epstein. Narodila se až po válce, stín holokaustu na ni ale padl. Vědci nyní zkoumají, jak se trauma přenáší z rodičů na potomky.

V Praze se lidé naposledy rozloučili s českým skautem Eduardem Markem

/FOTOGALERIE/ V pražském Kostele svaté Anežky České v Záběhlicích se odehrálo poslední rozloučení s Eduardem Markem řečeným Hroznýšem, nejstarším českým skautem. Zemřel 22. ledna před půlnocí. Rozloučilo se s ním několik set lidí. Kondolenci poslala i slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Eduard Marek, držitel Řádu stříbrného vlka, se dožil 104 let.

Brečím, když slyším slovo válka, říká Ukrajinka Táňa. Rusku Albinu napětí mrzí

Dvě kamarádky Albina a Táňa. Ruska a Ukrajinka. Obě žijí v Praze. Politika je nedělí, příliš se o ní nebaví, byť v současnosti se jí nedá vyhnout.

Co když ruskému diktátoru Putinovi rupne v kouli?

Putin je dnes ničím neomezený vládce. Když bude chtít válku, válka bude.

Hold vzdali Češi i Poláci. Na Těšínsku se vzpomínalo na oběti války roku 1919

Psal se 23. leden 1919 a nad Bohumínem se v ranních hodinách rozezněly výstřely, kterými začala československo-polská válka o Těšínsko. Konflikt o významný průmyslový region trval pouhých osm dní (dodnes je nepřesně nazývám sedmidenní válkou), přesto se neobešel bez nemalých obětí na obou stranách.

FOTO: Nejen kyanid. Na Pastvinách se našly i zbraně, granát z války a Parabella

Ampule s nápisem kyanid, pořádná řádka zbraní, dvě těla granátů - to je jen stručný výčet toho, co středu 26. ledna našli policisté v chatě v obci Pastviny na Žamberecku. Majitel objektu zemřel, během dědického řízení pak vznikly obavy, že by se uvnitř mohlo nacházet také nástražné výbušné zařízení. To tam sice nebylo, zato se však našla sbírka mnohem zajímavějších věcí. 

Česko jako nárazová zóna i udržení Krymu: Co chce Rusko od Západu

Rusko je od okupace ukrajinského Krymu a vyvolání války v Donbasu osm let pod sankcemi Západu. Hrozbou války s Ukrajinou si chce vynutit i nový začátek vztahů. Tady je pět klíčových požadavků Ruska a pohled reportéra Deníku Luboše Palaty na to, co znamenají a jaký postoj k nim zaujímá Západ.

Přežila peklo v Osvětimi i obležení Sarajeva. Nyní zemřela v 97 letech

Greta Ferušićová Weinfeldová si během života prošla hned dvěma drsnými životními zkušenostmi. Za 2. světové války přežila nacistický tábor smrti a v 90. letech téměř čtyřleté obléhání Sarajeva během války v Bosně a Hercegovině. O jejím dramatickém životě byl natočen dokumentární snímek Greta.

Ukrajinci se na válku s Ruskem připravují. Ale jsou v klidu

Zatímco Evropa a Západ v panice řeší, jak odvrátit válku Rusku proti Ukrajině, Ukrajinci podle přímého svědectví reportérky Euractivu z Kyjeva jsou klidní. I proto, že ve válce s Ruskem, která od ruské okupace Krymu nikdy neskončila, žijí už mnoho let. 

Válka o Ukrajinu na 25 procent bude. Tři scénáře vývoje konfliktu s Ruskem

Na východních hranicích Evropské unie je dnes největší napětí za mnoho posledních let a mnozí se ptáte, zda hrozí válka. Otevřeně řečeno na Ukrajině hrozí. Rusko přesunulo k ukrajinské hranici mohutné jednotky dosahující síly armád největších zemí EU. A vůči NATO a USA vzneslo požadavky na návrat do situace před rozšířením aliance na Východ. V této analýze vám Deník nabízí pro lepší orientaci tři scénáře, jak by se mohla situace na východě vyvinout.

Budišovský Stonehenge: dlouho tajemné kamenné kvádry jsou díky za přežití války

/FOTO/ Dělí je mnoho let, přesto mají jedno společné. Jsou němými svědky lidských utrpení. A oba se nacházejí na okraji Budišova na Třebíčsku.Tím prvním jsou vysoké kamenné kvádry zdobené nápisy a zeměkoulí se slovenským křížem. „Dlouho se nevědělo, co to vlastně je. Nakonec se ale zjistilo, kdo to postavil. Neváže se k nim pověst, ale skutečné události,“ vysvětluje redaktor Budišovského zpravodaje Karel Pavlíček, který pátral po historii podivné skulptury.

Chtějí nás umlčet, válka pokračuje, varoval Volný demonstranty v Budějovicích

V Českých Budějovicích se v sobotu 22. ledna odpoledne uskutečnilo setkání odpůrců očkování, testování na covid-19 i nošení respirátorů. Účastníci z celé republiky demonstrovali také proti novele pandemického zákona, zdražování, rozdělování společnosti či za potravinovou soběstačnost.

Budišovský rodák a válečný hrdina Leonhard Smrček konečně nalezne důstojný klid

/VIDEO/ Pět mužů v hořícím letadle už vidělo, že nemá šanci přežít. V příští vteřině jejich letoun Wellington, s nímž několik hodin předtím bombardovali Brémy, narazil do země. Zde zůstal přes osmdesát let. Vykopali ho teprve nedávno – díky čemuž se završil osud rodáka z Budišova u Třebíče Leonharda Smrčka.

Audit, tajné hlasování i dívčí válka. Na městském obvodu Pardubice I to vře

/FOTOGALERIE/ Interní audit vyhrotil situaci na prvním městském obvodu. Zastupitel Filip Sedlák (Naše Pardubice) na středečním mimořádném zasedání zdejšího zastupitelstva inicioval hlasování o odvolání starostky Aleny Stehnové (ANO). V tajné volbě však zastupitelé současnou starostku a posléze i radu městského obvodu podrželi.

Kdo zradil Annu Frankovou? Udat ji měl židovský úředník, kandidátů je ale více

Příběh nizozemské židovské dívky Anny Frankové, jejíž rodina se až do roku 1944 ukrývala v Amsterdamu, aby nakonec byla přesto odhalena, se stal jedním ze světových symbolů hrůz holokaustu a Annin deník jedním z nejznámějších literárních děl na toto téma. Dlouhá léta se také vede diskuse o tom, kdo nakonec prozradil úkryt rodiny. Podle nové teorie to byl židovský účetní, možných pachatelů ale mohlo být více.

RETRO: Historické fotky Vlachova Březí. Nahlédněte do uliček i na staré náměstí

Že jsou od Vlachova Březí nejhezčí holky, to už víme z písničky kapely Yo Yo Band. Ale jaká je historie tohoto města, jehož soukeníci svého času dobývali svými výrobky trhy v německém Pasově i rakouském Linci, to se mužete dočíst právě v tomto článku. V galerii můžete nahlédnout i do historických uliček a zákoutí města.

Může válka pomoci lásce? Slavný román Sever proti Jihu vyšel jako audiokniha

Jak by to dopadlo, kdyby spolu začaly válčit severní a jižní Čechy? O tom lze jen spekulovat… Ovšem válečná vřava, co dusila USA jako Americká občanská válka (1861 – 1865), byl konflikt, zuřící na severoamerickém kontinentu mezi státy Unie i Konfederací, koalicí jedenácti amerických států, které se chtěly z mnoha zištných i politických důvodů odpojit od Unie.

Ženy, které přežily pochod smrti. Z unikátního svědectví tuhne krev v žilách

Gwen Straussová, americká spisovatelka žijící ve Francii, zjistila, že její prateta Hélène Podliaská nejenže pracovala za války pro francouzský odboj, ale po svém zatčení a věznění v koncentračním táboře přežila i pochod smrti, z něhož utekla ve skupině devíti statečných žen. Na sklonku života pak sebrala dost sil, aby své praneteři o nich vyprávěla. Upozornění: Fotografie obsahují drastické záběry.

Jeskyně Kamenné mlieko ukrývala poslední zimu války Židy ze Slovenska a Polska

O krásnou vzpomínku z pravidelných výstupů na Poľudnici se s nám i podělila Lenka Hoffmannová. Za poutavé povídání i fotografie děkujeme.

Rozsévaly smrt. Před 80 lety začaly německé ponorky bubnovat u amerických břehů

Právě před 80 lety začala válečná operace nazvaná Paukenschlag (Úder do bubnu či zabubnování). Velitel německého ponorkového loďstva admirál Karl Dönitz při ní vyslal šestici ponorek na 5,5 tisíce kilometrů dlouhou cestu k pobřeží Spojených států amerických a Kanady, aby tam zaútočily na ropné tankery a nákladní lodě. Operace měla znemožnit Američanům a Kanaďanům zásobovat bojující Británii a demoralizovat je.

Seriál Deníku: V Semíně se šesti stovkami obyvatel se zřítila hned dvě letadla

"Chodil jsem tehdy do sedmé třídy, bydleli jsme v Pardubicích. Přišli jsme se sestrou ze školy a na stole ležel lístek od našich: Jeli jsme na zahradu, spadlo nám tam letadlo. Nevěřili jsme svým očím," vzpomíná na duben roku 1978 současný starosta Semína na Pardubicku Jaroslav Trubač.

Od sousedů: Našla matčin hrob po 76 letech. Zastřelil manželku ranou do týla

V rakouském Weissenkirchenu střelil 46letý muž německého původu v sobotu odpoledne manželku (42) sedící u stolu do týla. Pak zavolal nouzovým voláním policii a nechal se zatknout. 

RETRO: Historické fotky Vlachova Březí. Nahlédněte do uliček i na staré náměstí

Že jsou od Vlachova Březí nejhezčí holky, to už víme z písničky kapely Yo Yo Band. Ale jaká je historie tohoto města, jehož soukeníci svého času dobývali svými výrobky trhy v německém Pasově i rakouském Linci, to se mužete dočíst právě v tomto článku. V galerii můžete nahlédnout i do historických uliček a zákoutí města.

Česko-slovenská cenová válka. Jak si vede nová Kia Sportage vůči Hyundai Tucson?

Tuzemské zastoupení značky Kia zveřejnilo ceník nové generace rodinného SUV Sportage. Nejlevněji si tento vůz můžete koupit za částku 599 980 Kč. Konkurent ze stejného korejského koncernu - Hyundai Tucson - lze koupit aktuálně o 60 000 Kč levněji. Ale pozor - je v tom háček.

Pandemie, válka, inflace. Ale život nekončí

Že už těch hrůz a nepříjemných pravd vrším neúnosně mnoho? Ale vůbec ne. Je to totiž právě naopak. 

Dědu poslali nacisté za polární kruh. Vnuk z Adamova se vypraví v jeho stopách

Zažloutlé černobílé fotografie, dobové pohlednice, zápisky. Obrázky namalované tužkou kamarády na památku a vzpomínky. Při listování přepsaného deníku Oldřicha Svobody a probírání se jeho pozůstalostí mrazí. I po bezmála osmdesáti letech.

Před 80 lety poprvé zazněl pojem „Spojené národy“. Deklaraci podepsalo 26 států

Začátkem ledna 1942 se ve Washingtonu sešli zástupci 26 spojeneckých „národů“ (spíše zemí) bojujících proti mocnostem Osy, aby se podpisem Deklarace Organizace spojených národů zavázali vést boj proti fašismu až do konečného vítězství. V dokumentu byl poprvé oficiálně použit výraz „Spojené národy“ („United Nations“), který navrhl americký prezident Franklin Delano Roosevelt.