Kreativ

ŠTÍTEK: válka

Odhalení pamětní desky se uskutečnilo 20. července 2021 u příležitosti připomínky 80. výročí jeho sestřelení nad Hannoverem.

Z Mokrého do britského královského letectva: Václav Valeš padl před 80 lety

/FOTOGALERIE/ Byl to jeho devátý operační let nad Hannoverem a také poslední. 20. července 1941 se osud posádky po sestřelu letounu RAF, v němž letěl i tehdy šestadvacetiletý Václav Valeš z Mokrého, uzavřel. Přesně 80 let po této tragické události byla na jeho rodném domě odhalena pamětní deska.

Mankovice jsou malebnou obcí se zajímavou historií.

Za kříži či misionářem Stachem do Mankovic, obci se zajímavou historií

/SERIÁL/ Pojďte s námi na procházku po vesnicích, vesničkách i městech Novojičínska. Seznámíme vás s tím, jak se žije nejen v odlehlých obcích směrem k Beskydům, ale i na dalších místech okresu. Představíme také osobnosti místního společenského života či zajímavosti. Další zastávkou našeho putování jsou Mankovice.

Květa Běhalová v současnosti.

Květa Běhalová zažila dvě okupace. Chartu nepodepsala, aby nepřitížila dceři

Za války pálila „neárijské“ doklady železničních zaměstnanců, během Pražského povstání pronikla do německého vlaku, aby z něj vytáhla pytle s obvazy, přímo z barikád šla darovat krev. Po válce se coby studentka nechala přesvědčit ke vstupu do komunistické strany. Vystřízlivění Květy Běhalové přinesla srpnová okupace.

Vážany objektivem redaktora.

Jak se žije ve Vážanech? Pojďte na návštěvu

Čím žijí města, vesnice či vesničky, které obvykle jen projíždíme ? Co je tam k vidění? A jak se tam žije? Nový seriál Deníku vás provede obcemi na Slovácku. Přiblížíme vám místní atrakce, nejžhavější témata i zajímavé osobnosti. Dnes se podíváme do Vážan.

Eva Vavroušková.

Příběh Evy Vavrouškové: Hory jí vzaly dva muže a dceru

Vilém a Růžena Mannhemerovi patřili k nemnoha židovským uprchlíkům z bývalého Československa, kterým se v prvních měsících války za dramatických okolností podařilo utéct před Hitlerem do tehdejší Palestiny. Z Bratislavy se plavili až k deltě Dunaje, tam přesedli na nákladní loď určenou k převážení uhlí. Pluli Černým mořem, pak přes úžiny Bospor a Dardanely a následně se kolem Řecka a přes východní Středomoří šťastně dostali do palestinské Haify. Nějaký čas přebývali v uprchlickém táboře, odkud se přesunuli do pronajatého bytu v Jeruzalémě. A právě v tomto městě v porodnici Hadasa přišla 13. září roku 1940 na svět dcera Eva Mannheimerová, dnes Vavroušková.

Na návsi v Jakubčovicích nad Odrou stojí dřevěná zvonička ze 17. století.

Jakubčovice nad Odrou – místo vhodné pro cyklisty i pěší turisty

/SERIÁL/ Pojďte s námi na procházku po vesnicích, vesničkách i městech Novojičínska. Seznámíme vás s tím, jak se žije nejen v odlehlých obcích směrem k Beskydům, ale i na dalších místech okresu. Představíme také osobnosti místního společenského života či zajímavosti. Dnes jsou na řadě Jakubčovice nad Odrou.

Eva Vavroušková.

Hory jí vzaly dva muže a dceru. Příběh Evy Vavrouškové

Vilém a Růžena Mannhemerovi patřili k nemnoha židovským uprchlíkům z bývalého Československa, kterým se v prvních měsících války za dramatických okolností podařilo utéct před Hitlerem do tehdejší Palestiny. Z Bratislavy se plavili až k deltě Dunaje, tam přesedli na nákladní loď určenou k převážení uhlí. Pluli Černým mořem, pak přes úžiny Bospor a Dardanely a následně se kolem Řecka a přes východní Středomoří šťastně dostali do palestinské Haify. Nějaký čas přebývali v uprchlickém táboře, odkud se přesunuli do pronajatého bytu v Jeruzalémě. A právě v tomto městě v porodnici Hadasa přišla 13. září roku 1940 na svět dcera Eva Mannheimerová, dnes Vavroušková.

Příběh Karla Rambouska je klíčem k pochopení pohraničí nejen na Bruntálsku.

Znal oběti Liptaňské tragédie. Jeho vzpomínky pomáhají chápat historii pohraničí

/Z HISTORIE REGIONU, FOTOGALERIE/ Všichni máme z filmových dokumentů obecnou představu, co se asi dělo v pohraničí v roce 1938. Víme, že i v našem regionu proběhl poválečný odsun a dosídlování. Karel Rambousek z Vysoké u hranic s Polskem tohle všechno prožil osobně. Co je pro nás historie, byla pro něj realita. Stál ve služební uniformě přímo na hranicích, když se o osudu Československa rozhodovalo v Mnichově.      

Trutnov si v neděli připomněl 155. výročí válečné bitvy Pruského království a Rakouského císařství.

FOTO: U Janské kaple ožilo válečné kolbiště, stříleli tam po sobě vojáci

Natřením pamětní desky 1866 na černo na Krakonošově náměstí a ukázkou válečného souboje vojáků ve stylových dobových uniformách u Janské kaple si Trutnov v neděli připomněl 155. výročí legendární bitvy, která se významně zapsala do dějin města. Střetla se v ní vojska Pruského království a Rakouského císařství. Vzpomínkovou akci město organizovalo přímo v den výročí, v neděli 27. června, kdy se památná bitva odehrála.

Právě z Chlumu u Třeboně František Ferdinand d´Este s manželkou před 107 lety vyrazil na osudnou cestu do Sarajeva. Snímek je z výstavy u příležitosti stého výročí  jeho cesty.

Od osudné cesty arcivévody d'Este z Chlumu do Sarajeva uplynulo 107 let

Přesně 23. června 1914 se arcivévoda rakouský a následník trůnu František Ferdinand d'Este vydal na cestu z Chlumu u Třeboně do Sarajeva. Bylo to pět dní před jeho násilnou smrtí. S manželkou Žofií Chotkovou odjel i přes varování, že o jeho život usilují Srbové.

Právě z Chlumu u Třeboně František Ferdinand d´Este s manželkou před 107 lety vyrazil na osudnou cestu do Sarajeva. Snímek je z výstavy u příležitosti stého výročí  jeho cesty.

Od osudné cesty arcivévody z Chlumu u Třeboně do Sarajeva uplynulo 107 let

23. června 1914 se na svou poslední cestu vydal arcivévoda rakouský a následník trůnu František Ferdinand d'Este z jižních Čech, konkrétně z Chlumu u Třeboně do Sarajeva. Bylo to pět dní před jeho násilnou smrtí. S manželkou Žofií Chotkovou odjel i přes varování, že o jeho život usilují Srbové.

Jeden z letošních týmů v rámci projektu Příběhy našich sousedů na Poděbradsku.

Pamětníci mezi dětmi. Za protektorátu jsme se také nesměli scházet, vzpomínají

Projekt Příběhy našich sousedů nezastavila ani omezení v době covidové pandemie. Také mladí dokumentaristé z obou poděbradských základních škol a z dymokurské školy pod vedením pedagogů pokračovali v rámci letošního ročníku v zaznamenávání pozoruhodných osudů pamětníků, které díky jejich nahrávkám zůstanou zachovány i pro budoucí generace.

Ukrajina, první dny Barbarossy

Operace Barbarossa: Hitler předběhl Stalina a rozpoutal neslýchaná zvěrstva

Rusové dodnes označují svůj boj s hitlerovským Německem jako "Velkou vlasteneckou válku". Za její začátek označují 22. červen 1941, kdy hranice Sovětského svazu překročily ve třech směrech tři skupiny německých vojsk (Sever, Střed a Jih) a začaly rychle postupovat do nitra země. Válčit se však začalo mnohem dříve. A Sovětský svaz se také mnohem dříve do války zapojil. Jenže byl ze začátku spíše německým spojencem.

Bojovníci za nezávislost Irska se sdružovali v různých partyzánských a polovojenských organizacích. Na snímku dobrovolníci z tzv. Irské občanské armády

Irské Lidice: k děsivé pomstě opilců v Knockcroghery došlo kvůli omylu

První světová válka skončila, ale v Irsku se stále bojovalo. Hořící městečka i vesnice, vyhánění a vraždění obyvatelé – to byl tehdy v této zemi běžný obrázek. Stupňujícímu násilí padla před sto lety za oběť také obec Knockcroghery, jejíž osud připomínal v mnohém pozdější tragédii českých Lidic. Včetně toho, že na počátku jejího vypálení stál vlastně omyl, který však nikdo nechtěl napravit.

Lukáš Brožovský nasprejoval obří portrét ústeckého plavce Jana Šefla. Brožovský mu chtěl vzdát hold. Jeho výtvor na zdi protiatomového krytu u hotelu Vladimir zmizel už po deseti dnech.

V Ústí vře válka sprejerů. Zničením graffiti plavce mě gang nadzvedl, říká Zadek

Leštěnka proti ortodoxním sprejerům. Neboli Lukáš Brožovský zvaný Zadek proti ústeckému gangu. Tato válka vyvrcholila tento týden, když sprejeři přestříkali obří portrét ústeckého plavce Jana Šefla. Ten splnil olympijský limit a překonal i český rekord na 100 metrů motýlka a Brožovský mu chtěl vzdát hold. Jeho výtvor na zdi protiatomového krytu u hotelu Vladimir zmizel už po deseti dnech.

Luka Modrič je národním hrdinou. Jeho příběh inspiruje tisíce chorvatských dětí.

Utíkal před válkou, hrál mezi bombami. I proto je Modrič národním hrdinou

Začínal na pastvě, žil bezstarostný život. Jenže v roce 1991 vypukla v Jugoslávii válka a malý Luka Modrič ztratil svého dědečka i střechu nad hlavou. S rodinou utekl do Zadaru, kde začal udivovat svým fotbalovým umem. Z rodného Chorvatska poté odešel do světa, kde odstartoval velkou kariéru. Je vicemistrem světa, vyhrál Ligu mistrů nebo Zlatý míč. A v pátek potrápí i českou defenzivu.

Vrbno pod Pradědem leží přímo na hranici mezi Hrubým Jeseníkem a Zlatohorskou vrchovinou.

Jak se žije ve Vrbně pod Pradědem? Pojďte s námi na návštěvu

/FOTOGALERIE/ Přinášíme další díl seriálu Deník na návštěvě, ve kterém se vydáváme na putování po vesnicích, vesničkách i městech okresu Bruntál, abychom vás seznámili s životem na Osoblažsku, u hranic s Polskem i v podhůří Jeseníků. Dnešní zastávkou je Vrbno pod Pradědem, které bylo založeno ve 13. století. Počet obyvatel: 4944.

Autovraky hyzdí městské ulice. Ilustrační foto

Hradec vyhlásil válku autovrakům

Téměř beznadějně vypadal dlouhé roky zdánlivě nikdy nekončící boj měst s autovraky. Díky novele zákona z loňského roku se ale možnosti samospráv v boji s vraky výrazně zlepšily. A například hradecká radnice začala nových možností naplno využívat. Před několika týdny vyhlásila autovrakům v ulicích krajského města válku a tento týden připravovaný plán naplno spustila.

Nový dokument Moravští Chorvaté – zrazený národ poprvé uceleně osvětluje téměř pětisetletou historii Moravských Chorvatů, kteří pobývali i na Břeclavsku.

Vzpomínka na Moravské Chorvaty. Do Skřípova muselo odejít osmnáct rodin

Když se moji prarodiče – děda s babičkou – vrátili po válce na Skřípov z nedalekého exilu, babiččina rodná dědina se pomalu z hlediska složení obyvatel začala měnit. Výrazná a zcela zásadní proměna nastala po odsunu německých obyvatel, kteří zde převažovali. Mezi nimi byli i příbuzní babičky, kteří se hlásili k německé národnosti. Poté se sem přistěhovali různí lidé nejen z okolí, ale i z jiných odlehlých částí republiky.

Jeden z masakrujících vojáků v okamžiku střelby

Masakr na Krétě: vraždění vesničanů zachytil fotograf, sám některým pomohl utéct

Dne 2. června 1941 došlo ve vesnici Kondomari na Krétě k brutálnímu masakru. Němečtí výsadkáři tady postříleli přes dvě desítky mužů z vesnice. Brali to jako pomstu za tvrdý odpor, s nímž se německé okupační jednotky setkaly při své invazi. Kondomari nebyla jedinou vesnicí, v níž byl spáchán podobný zločin. Něco tu ale bylo jinak - vraždění detailně zdokumentoval německý válečný fotograf, který s ním nesouhlasil. 

Dokument Moravští Chorvaté – zrazený národ poprvé uceleně osvětluje téměř pětisetletou historii Moravských Chorvatů, kteří pobývali i na Břeclavsku. Česká telvoze ho připravila k vysílání roku 2018.

Vzpomínka na Moravské Chorvaty. Do Skřípova muselo odejít osmnáct rodin

Když se moji prarodiče – děda s babičkou – vrátili po válce na Skřípov z nedalekého exilu, babiččina rodná dědina se pomalu z hlediska složení obyvatel začala měnit. Výrazná a zcela zásadní proměna nastala po odsunu německých obyvatel, kteří zde převažovali. Mezi nimi byli i příbuzní babičky, kteří se hlásili k německé národnosti. Poté se sem přistěhovali různí lidé nejen z okolí, ale i z jiných odlehlých částí republiky.

Michael Žantovský

Válka na pětníku

Konflikt byl tentokrát méně krvavý a je naděje, že příměří mezi Izraelem a Hammásem pár let vydrží.