Kreativ

ŠTÍTEK: válka

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj

K válce s Ruskem může dojít, míní Zelenskyj. Kreml: Apokalyptické úvahy

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj připouští možnost úplné války s Ruskem, nicméně by to podle něj byla "největší chyba". Podle agentury TASS to dnes mimo jiné řekl v průběhu diskuse fóra YES Brainstorming. Kreml podle mluvčího ruského prezidenta Vladimira Putina takové vyjádření považuje za politováníhodné.

Setkání Hanáků v Tovačově

Tovačov chystá velkou slávu: záplava krojů, ukázka bitvy i pecky od Elánu

Bohatý program, kterým město oslaví sedm set let od první písemné zmínky v roce 1321, chystají v Tovačově. Zdejší náměstí, založené v roce 1475, patří vůbec k nejstarším v českých zemích. Radnice s renesančním portálem v průjezdu je nejcennější historickou památkou města spolu s kašnou z roku 1694 a sochou svatého Václava z roku 1872. I proto jeho malebná zákoutí přitahují filmaře.

Oběť prvního ostřelování Leningradu německými vojsky, 10. září 1941

Blokáda Leningradu změnila válku. Hitler chtěl město zcela zničit, přepočítal se

Pro obyvatele Sovětského svazu to byl 79. den tzv. Velké vlastenecké války. V pondělí 8. září 1941 uzavřela hitlerovská vojska obklíčení kolem druhého největšího sovětského města Leningrad a stanovila si cíl toto město zcela zničit. Pro sovětské velení zase Leningrad představoval nesmírně důležité průmyslové centrum, takže se rozhodlo jej za každou cenu uhájit. Uprostřed toho všeho zůstali lidé žijící ve městě.

"Hon na Židy" poblíž ukrajinského Ivangorodu

Masakr v Pavoloči: brutální poprava na hřbitově udělala z místa město duchů

Velitelem polovojenských eskader smrti Einsatzgruppen, které po napadení Sovětského svazu v roce 1941 spustily na obsazeném východním území masové vyvražďování Židů, byl SS-Gruppenführer Otto Rasch. Ten jim vydal rozkaz: "Vyhlaďte všechny Židy, které najdete." Jedním z míst, kde se o to pokusily, byla ukrajinská obec Pavoloč.

Sourozenci Karel a Karla Jaitnerovi z Cikháje

Aktivity a prožitky občanů obce Cikháj ve 2. světové válce, 2. část

V říjnu si připomeneme seskok štábu partyzánské brigády M. J. Hus a také počátkem listopadu 1944 příchod jejich představitelů do Cikháje. Mnoho pamětníků již nežije a ve společnosti se zapomíná. Přečtěte si druhý ze série textů, které v roce 2006 napsal Rudolf Hegenbart. Neměli bychom zapomínat! To víme každý dobře. 

Michael Žantovský

Cena za netrpělivost

Válka v Afghánistánu začala jako tzv. spravedlivá válka a skončila nedůstojným, chaotickým útěkem. 

Napoleonská expozice je ve Slavkově už minulostí. Na nové se ale pracuje. Foto: Deník/ archiv

Napoleonské období chtějí lidem přiblížit moderními technologiemi

Místní, turisté, zahraniční návštěvníci i zástupci cestovních kanceláří, poptávají ve Slavkově u Brna ucelenou napoleonskou výstavu. Město i vedení Zámku Slavkov jim podle svých plánů vyjde vstříc. „Skutečně jsme již představili zřizovateli možnosti pro vybudování nové expozice týkající se historie města Slavkov u Brna v období napoleonských válek. V našich depozitářích navíc máme hned několik skvostů, které budeme velmi rádi zájemcům prezentovat,“ prozradila v úterý ředitelka Zámku Slavkov Eva Oubělická.

Valašské Meziříčí - socha svatého Libora v centru města

Jak se žije ve Valašském Meziříčí? Pojďte na návštěvu

Čím žijí města, vesnice či vesničky, které obvykle jen projíždíme ? Co je tam k vidění? A jak se tam žije? Seriál Deníku vás provede obcemi na Valašsku. Přiblížíme vám místní atrakce, nejžhavější témata i zajímavé osobnosti. V tomto díle se podíváme do Valašského Meziříčí.

Festival Landscape představil v Krnově také zakládajícího člena Ztohoven Matěje Hájka. Památník tří německy hovořících umělců doplnil vytrženými kořeny.

FOTO: Kominík Ztohoven na cvilínský památník instaloval kořeny

Život a dílo sochaře Matěje Hájka už navždy bude mít veřejnost spojené se slavnou akcí skupiny Ztohoven. Byl jedním z kominíků, kteří v září 2016 vyvěsili rudé trenky nad Pražským hradem a odnesli prezidentskou standartu. Umělci Ztohoven dostali podmínečné tresty a pokutu. Prezident Miloš Zeman, který trenýrky spálil na otevřeném ohništi v rozporu se zákonem o ochraně ovzduší, vyvázl jen s napomenutím.

Kurt Schmidt při návštěvě výstavy starých fotografií vzpomínal, co prožil na konci války doma na Cvilíně jako šestnáctiletý mladík.

Svědectví pamětníka: rozhledna na Cvilíně přišla o věžičku při náletu

Krnované dlouho netušili, za jakých okolností přišla rozhledna na Cvilíně o svou věžičku. Podle některých názorů bylo nutné věžičku rozebrat, protože se zhoršovala statiku rozhledny. Podle jiných pramenů se do věžičky náhodou strefili sovětští dělostřelci, kteří z pozic za řekou Opavou a Opavicí ostřelovali německé pozice a pozorovatelny na Cvilíně.

Novinářka a fotografka Lenka Klicperová.

Pardubická novinářka, která zažila Afghánistán: Tálibán Američany prostě vyhnal

/ROZHOVOR/ Fotografka a novinářka Lenka Klicperová z Pardubic navštívila v minulých letech několikrát Afghánistán. Zajímala se mimo jiné o situaci tamních žen. Současný rychlý vývoj situace v Afghánistánu ji překvapil, i když čekala, že k tomu dojde. „Toto je facka Američanům, kterou jim Tálibán velmi rád uštědřil. Američani jsou vyhnáni, to se bohužel jinak říct nedá,“ říká Lenka Klicperová. Jak zdůrazňuje, to, co se v minulých dnech stalo, se podle ní opravdu dalo čekat, a to dávno. Ovšem zároveň podotýká: "Afghánistán nyní bude bezpečný." Více čtěte v exkluzivním rozhovoru pro Deník.

Novinářka a fotografka Lenka Klicperová.

Novinářka, která zažila Afghánistán: Tálibán Američany prostě vyhnal

/ROZHOVOR/ Fotografka a novinářka Lenka Klicperová z Pardubic navštívila v minulých letech několikrát Afghánistán. Zajímala se mimo jiné o situaci tamních žen. Současný rychlý vývoj situace v Afghánistánu ji překvapil, i když čekala, že k tomu dojde. „Toto je facka Američanům, kterou jim Tálibán velmi rád uštědřil. Američani jsou vyhnáni, to se bohužel jinak říct nedá,“ říká Lenka Klicperová. Jak zdůrazňuje, to, co se v minulých dnech stalo, se podle ní opravdu dalo čekat, a to dávno. Ovšem zároveň podotýká: "Afghánistán nyní bude bezpečný." Více čtěte v exkluzivním rozhovoru pro Deník.

Philomena Franz (1922) je také autorkou knihy pohádek, sbírky poezie a dvou svazků drobných úvah a skic. Za neúnavné připomínání holokaustu, práci s mládeží a šíření smířlivého postoje byla několikrát oceněna, a to Záslužným řádem Spolkové republiky Němec

Lidé si připomenou holokaust u „cikánského tábora“ v Hodoníně u Kunštátu

Tento týden vychází první české vydání autobiografie romské přeživší holokaustu Philomeny Franz pod titulem "Žít bez hořkosti: Příběh německé Sintky, která přežila holokaust".Kniha bude představena ve středu 18. srpna v Hodoníně u Kunštátu na místě bývalého „cikánského tábora“, kde se uskuteční tradiční pietní shromáždění k uctění památky obětí romského holokaustu.

Philomena Franz (1922) je také autorkou knihy pohádek, sbírky poezie a dvou svazků drobných úvah a skic. Za neúnavné připomínání holokaustu, práci s mládeží a šíření smířlivého postoje byla několikrát oceněna, a to Záslužným řádem Spolkové republiky Němec

Lidé si připomenou holokaust u „cikánského tábora“ v Hodoníně u Kunštátu

Tento týden vychází první české vydání autobiografie romské přeživší holokaustu Philomeny Franz pod titulem "Žít bez hořkosti: Příběh německé Sintky, která přežila holokaust".Kniha bude představena ve středu 18. srpna v Hodoníně u Kunštátu na místě bývalého „cikánského tábora“, kde se uskuteční tradiční pietní shromáždění k uctění památky obětí romského holokaustu.

Americký prezident Joe Biden na tiskové konferenci v Bílém domě k situaci v Afghánistánu, 16. srpna 2021.

Biden: Američané nemají umírat tam, kde Afghánci odmítají bojovat

Američané by neměli bojovat a umírat ve válce, ve které ani samy afghánské síly nechtějí bojovat, uvedl americký prezident Joe Biden. Spojené státy utratily za válku v Afghánistánu přes bilion dolarů, daly tamním vládním jednotkám všechny prostředky, aby mohly vyhrát boj o svou budoucnost. "Jediné, co jsme jim dát nemohli, je vůle bojovat," uvedl šéf Bílého domu ve svém dnešním mimořádném projevu věnovaném vývoji v Afghánistánu.

Budova, ve které bylo internováno cca 200 raněných chorvatských vojáků a civilistů, později zastřelených příslušníky srbských paravojenských jednotek

Peklo v Chorvatsku po 30 letech. Vyšetřovatel zločinů války se vrací v dokumentu

Vypálené vesnice, nenávist mezi sousedy, masakry, zkáza. Tisíce Čechů se i letos v létě opalují na chorvatském pobřeží, před třiceti lety ale území bývalé Jugoslávie zahořelo krutou válkou. A naopak Československo se stalo útočištěm uprchlíků obávajících se o život. Události na Balkáně z roku 1991 šokovaly mnohé.

Karel Heřman

Herec Karel Heřman: Teď už bych proti vojenskému výcviku neměl výhrady

Karel Heřman si pamatuje ruské tanky v ulicích Brna. V mládí bojoval pět let, aby nemusel na vojnu v totalitním systému, se kterým nesouhlasil. Nakonec na ni jít musel, ale skládat košile a oblečení do komínků se nikdy nenaučil. I když nemá rád zbraně a válku, za životy svých blízkých by dnes neváhal bojovat.

Ilustrační snímek

Měl být v Hamburku roztaven na děla. Nyní se zvon po letech vrací do Šilheřovic

Farnost sv. Gertrudy v Kolíně nad Rýnem a Šilheřovice na Hlučínsku spojuje osud více než 250 let starého zvonu. Jeho zvuk se v Šilheřovicích na věži kostela Nanebevzetí Panny Marie rozezněl naposledy v roce 1942. V Německu po skončení války vyzváněl na věžích dvou kostelů. Nyní se po 79 letech zvon zasvěcený Panně Marii a sv. Josefovi vrací domů a v neděli dostane požehnání.

Uprchlíci. Ilustrační snímek

Lotyšsko vyhlásilo nouzový stav. Vedou proti nám hybridní válku, obvinilo Minsk

Lotyšská vláda se rozhodla vyhlásit od středy 11. srpna do 10. listopadu nouzový stav ve třech krajích a městě Daugavpils ležících poblíž hranice s Běloruskem, odkud do země proudí migranti. "Pohraničníkům bylo dovoleno použít fyzickou sílu a speciální prostředky, aby okamžitě do Běloruska vraceli lidi nezákonně překračující státní hranici," napsal server Delfi.lv.

Ilustrační foto. Království stoletých zvonů. Deník byl v místech, kam běžný návštěvník nechodí.

Měl být v Hamburku roztaven na děla, nyní se po 79 letech vrací do Šilheřovic

Farnost sv. Gertrudy v Kolíně nad Rýnem a Šilheřovice na Hlučínsku spojuje osud více než 250 let starého zvonu. Jeho zvuk se v Šilheřovicích na věži kostela Nanebevzetí Panny Marie rozezněl naposledy v roce 1942. V Německu po skončení války vyzváněl na věžích dvou kostelů. Nyní se po 79 letech zvon zasvěcený Panně Marii a sv. Josefovi vrací domů a v neděli dostane požehnání.

Napište svým blízkým to, co jste jim vždy chtěli říci, ale nikdy jste to neudělali.

Dopis prababičce napsala Vlasta: Milá prababičko Mariano!

Moje vnučka měla to štěstí, že mohla ještě poznat svou pra-prababičku Františku. Já jsem Tvou jedinou - keramickou -fotografii měla možnost vídávat jen na hřbitově na rodinném hrobě, kde bylo v r. 1919 uloženo tvé životem unavené tělo a kde se rodina občas sešla uctít předky. Jednou jsem si tuto fotografii půjčila, ofotila a mám Tě uloženou v rodové kronice.

Pavel Kopecký

Den poté

Setrvačnost vojenské mašinérie a propagandy způsobila, že Západ v Afghánistánu pohořel stejně jako Sověti.