/ROZHOVOR/ V Českém Krumlově si se svou osmiletou dcerou Viktorií zvyká jedenatřicetiletá Ivanna Horvat ze Zakarpatí. V Krumlově bydlí ve společnosti sedmi lidí z Ukrajiny. Učí se město postupně poznávat ale s tím, že jakmile to bude možné, vrátí se domů na Ukrajinu.
Zastavte to, pošlete Ukrajině další zbraně, apelují na NATO a světové politiky lidé, zatímco se v médiích objevují nové a nové zprávy o vypálené zemi, mrtvých civilistech a zničených životech. Nechat se zatáhnout do přímého boje s prezidentem Ruska Vladimirem Putinem by však mohlo vyústit v katastrofu, kterou svět nezažil od druhé světové války, varují analytici. Britská BBC nastínila tři možné scénáře vývoje ruské invaze na Ukrajině, pokud se NATO do bojů více zapojí.
Stalo se to 13. dubna 1942. Britské letecké cvičiště Imber připravovalo program k chystané návštěvě premiéra Winstona Churchilla. Stíhačky Hurricanes trénovaly cvičný útok na obrněná vozidla na zemi. Pět hurikánů přeletělo a zasáhlo své cíle - falešné tanky. Šestý si však v mlze spletl cílovou oblast s prostorem, v němž stály desítky lidí…
Byla neděle 12. dubna 1942 a na Ukrajinu, tehdejší území Sovětského svazu, mířily první jednotky další okupační armády. K německé skupině armád Jih mělo z rozhodnutí Maďarského království přibýt 209 tisíc mužů maďarské Druhé armády. Čekalo je peklo.
Více než hodinový program Benefičního koncertu připravili žáci českotěšínských škol spolu se svými učiteli. Čtvrteční podvečer se tak prostory zaplněného kostela Na Nivách rozezněly tóny písní v českém, polském a také ukrajinském jazyce.
Ruská invaze na Ukrajinu pokračuje již druhým měsícem. Ukrajinský prezident Zelenskyj viní Moskvu ze šíření lží a přenášení vlastní viny na Kyjev. Ministr zahraničí Ukrajiny Dmytro Kuleba je připraven jednat s Ruskem a zabránit tak dalším masakrům civilistů. Z Ukrajiny před válkou uprchlo více než 4,5 milionu lidí.
ROZHOVOR: Válečný konflikt na Ukrajině výrazně zvýšil zájem mezi lidmi o vojenský výcvik, vstup do armády nebo do aktivních záloh. V rozhovoru pro Deník to řekl ředitel Krajského vojenského velitelství (KVV) Pardubice Petr Holý.
Válečný konflikt na Ukrajině výrazně zvýšil zájem mezi lidmi o vojenský výcvik, vstup do armády nebo do aktivních záloh. V rozhovoru pro Deník to řekl ředitel Krajského vojenského velitelství (KVV) Pardubice Petr Holý. Plukovník mluvil i o své cestě do armády, aktivitách spojených s konfliktem na Ukrajině či způsobech, jak armáda pomáhala během pandemie covid-19.
Domů do Žovkvy, západoukrajinského města, se minulý pátek těšila osmadvacetiletá Irina, její dvě děti i mladší sestra Mariana. Rodina se po více než měsíci dočasného azylu, který jí poskytla Kladrubanka Martina Švarcová na chalupě v Lázi u Kladrub, rozhodla vrátit zpět do své domoviny.
Obrázky rozstřílených domů, dětí schovaných ve sklepích či v metru a tanků v ulicích měst otřásají v posledních dnech asi všemi. V 21. století zuří v Evropě válka jen pár kilometrů od našich hranic. Jak se vyrovnat s obavami, strachem a úzkostí, které toto dění přináší. Skrývat je, nebo ventilovat? A jak o všem mluvit s dětmi? Píše o tom časopis Vlasta.
Město Kunštát a spolek Na slunci uspořádali poslední sobotu v březnu setkání dočasně ubytované komunity, jenž musela opustit svou rodnou zem kvůli zuřící válce. Komunitní setkání lidí z Ukrajiny přilákalo do sálu bývalé Jednoty v Rudce u Kunštátu na pět desítek lidí. Cílem bylo seznámit se a poskytnout podporu, psychickou i materiální.
Ruská invaze na Ukrajinu pokračuje již druhým měsícem. Ukrajina oficiálně zavedla kompletní embargo na import z Ruska. Během 45 dnů války zemřelo na Ukrajině v důsledku ruské agrese přinejmenším 177 dětí a dalších 336 utrpělo zranění, oznámila ukrajinská generální prokuratura. Papež František vyzval k velikonočnímu příměří na Ukrajině. Kyjev doposud identifikoval kolem 500 osob podezřelých z válečných zločinů.
Přesný počet obětí z tohoto města zatím nikdo nezná. Mnoho jich leží pod troskami vybombardovaných domů, které ruští vojáci zakazovali místním odklidit. Ukrajinská strana tvrdí, že zvěrstva, která ruští vojáci napáchali v malém městě Boroďanka, by v konečném důsledku mohla být ještě masivnější, než v nedaleké Buči.
Neschopnost kyjevského centra řídit ukrajinské regiony zjevně měla být jedním z trumfů Ruska, když sestavovalo plány bleskové války proti Ukrajině. Když ale na ukrajinská města začaly dopadat ruské "osvobozovací" rakety, Ukrajina místo toho, aby se rozpadla, udělala pravý opak: semkla se. Svou roli v neposlední řadě sehrál příklad prezidenta Volodymyra Zelenského, kterému se v kritické chvíli podařilo převzít skutečné vedení, píše list Ukrajinska pravda.
Ruská invaze na Ukrajinu pokračuje již druhým měsícem. Americký prezident Joe Biden podepsal zákon, který odebírá Rusku a Bělorusku status trvalých normálních obchodních vztahů (PNTR). Česko vydalo lidem zasaženým válkou přes 274 tisíc speciálních víz. Kvůli válce muselo své domovy opustit už na 11,4 milionu Ukrajinců, z toho 4,4 milionu uteklo do zahraničí, uvedla ruská verze BBC.
Ruská invaze na Ukrajinu pokračuje 45. dnem. Ruská armáda nadále soustředí své síly na východoukrajinská města, uvádí britské ministerstvo obrany. Podle stejného zdroje pokračují také útoky na civilisty. Rusové zesílili ostřelování Luhanské oblasti, tvrdí tamní gubernátor. Ukrajina v sobotu provedla třetí výměnu zajatců s Ruskem, díky níž se dostalo na svobodu 12 ukrajinských vojáků a 14 civilistů.
Přes osm a půl tisíce kilometrů už letos najel na kole Richard Habermann z Vysokých Studnic na Jihlavsku. Jako profesionální cyklista trávil skoro celou zimu v teple.
Udržet si základní odstup, nepodlehnout válečné propagandě, nenechat se při výběru informací strhnout sympatiemi k napadené zemi, to je pro novináře asi to nejtěžší na válce, která už druhý měsíc zuří jen kousek od nás na východ, říká Roman Gallo, šéfredaktor Deníku.
V závěru března přednášel na Fakultě regionálního rozvoje a mezinárodních studií Mendelovy univerzity vědecký pracovník Hirošimské univerzity Jaroslav Krásný. Přednášejícího pozval spolek Helianthus - Institut pro kulturu a vzdělávání, který společně s MČ Brno-sever a FRRMS Mendelu pomáhá při naplňování třetí úlohy univerzity v obci. Děkujeme panu Michalu Ševčíkovi za příspěvek.
Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský kritizuje udělení milosti blízkému prezidentovu spolupracovníkovi. Podle něj je Miloš Zeman ve střetu zájmů. Deníku také řekl, že dnes by přehodnotil svoje stanovisko v kauze hoteliéra, který odmítl obsluhovat Rusy, pokud se nedistancují od Putina.
Kolony po zuby ozbrojených vojáků a techniky zabírají nové území. Pod vlajkami s hákovým křížem. Na české a moravské straně nacházejí zapálené bunkry a řopíky, některé sami ničí. Obsazování Sudet v říjnu 1938 přináší v unikátních svědectvích příslušníků německé ozbrojené síly Wehrmacht kniha Jana Lakosila Sudety ve stínu Mnichova s podtitulem rok 1938 ve vzpomínkách a fotografiích. „O událostech bylo napsáno již mnoho, přesto zbývá spousta bílých míst a otazníků,“ řekl autor Deníku.
V úterý navštívili Muzeum letecké bitvy nad Krušnohořím 11. září 1944 v Kovářské naši noví přátelé, ukrajinští lidé, kteří nyní žijí téměř měsíc v našem městě Kovářská, poté, co utekli před válkou.
V kostele sv. Mikuláše v Chebu se ve středu 6. dubna konal benefiční koncert Děti zpívají pro Ukrajinu. Farní charita Cheb společně s 5. základní školou Cheb uspořádali více jak hodinový koncert, aby pomohli lidem, kteří prchají před válkou a nyní žijí v Chebu a okolí. Děti na koncertu nejen vystupovaly, ale také ho moderovaly.
Působila v Sýrii, Libyi či Mali – nechvalně proslulá Vagnerova skupina zkrátka operuje ve válečných konfliktech po celém světě. Nezřídka byla přitom obviňována z válečných zločinů i porušování lidských práv. Podle britské rozvědky nyní přibližně tisíc členů této „soukromé armády“ působí i na východní Ukrajině. Co ale o Vagnerovcích vlastně víme?
Ruský prezident Putin před napadením Ukrajiny měl řadu sympatizantů v Klubu českého pohraničí KČP. Někteří členové KČP na klubových akcích dokonce nosili trička s Putinovým portrétem.
Rány a exploze si bude učitel češtiny pro cizince Martin Horn ještě dlouho pamatovat. Do krytu běhal i několikrát denně. Na začátku února totiž odcestoval do ukrajinského Charkova, kde tamní univerzitní studenty připravoval na studium v Brně. Pak začala válka a on se zpět do České republiky vracel za dramatických okolností.
Osm z deseti Ukrajinců se chce po válce vrátit domů. Drtivá většina Ukrajinců věří ve vítězství ve válce s Ruskem a schvaluje kroky vlády i prezidenta.
Nadvirna na Ukrajině je partnerské město Krnova. Jak se tam žije za války? O tom informovala krnovské zastupitelstvo ředitelka Charity Krnov Monika Dudová a vedoucí odboru sociálního František Fojtík. Oba vezli humanitární pomoc z Krnova do Nadvirny.
V neděli 3. dubna Jičínem pochodovali členové historických jednotek. Jednalo se o 13 členů Klubu vojenské historie Jičín ve slavnostních uniformách 74. pěšího pluku a dva členy SVH Liberec. Slavnosti se zúčastnili také hosté z Rakouska.
Arťom Širobokov ze Samary se v roce 2017 stal prvním ruským občanem, který byl ve vlasti v nepřítomnosti odsouzen k pěti letům vězení za to, že se rozhodl bojovat v řadách ukrajinského dobrovolnického praporu Azov proti Rusku v Donbasu. Letos v únoru se znovu stal dobrovolníkem. Bojoval u Buče, kde padl do zajetí. Ještě před stažením ruských vojsk od Kyjeva hovořil v interview o válečných zločinech, které viděl, píše ruská redakce BBC na svém webu.
Záběry těl umučených civilistů v ulicích ukrajinského města Buča vedly k obrovskému mezinárodnímu odsouzení Ruska. Z mnoha stran lze slyšet hlasité názory, že se jeho síly na Ukrajině dopouštějí válečných zločinů. Mezinárodní trestní soud již začal tato podezření vyšetřovat a i samotná Ukrajina vytvořila speciální tým, který má za úkol shromažďovat důkazy. Jak jsou válečné zločiny či genocida vlastně klasifikovány? A může za ně být ruský prezident Putin stíhán?
Vraždění lidí v Buči a v dalších ukrajinských městech ruskými silami označila Sněmovna za válečný zločin podle mezinárodního práva. Česko by se podle dnešního usnesení dolní komory mělo zapojit do příprav pro ustanovení mezinárodního soudního tribunálu pro souzení pachatelů všech zločinů spáchaných Ruskou federací na Ukrajině. Sněmovna také vyzvala k opatřením, která povedou k surovinové nezávislosti Česka a celé Evropské unie na Rusku. Usnesení podpořilo všech 153 přítomných poslanců.
Křestní jméno a příjmení, datum narození, kontakty na příbuzné. Ukrajinští rodiče od počátku války přímo na těla svých dětí nebo na jejich věci vepisují základní údaje. Pro případ, že by zemřeli a dítě by zůstalo opuštěné.
Z domova ji válka vyhnala už podruhé. Přeživší holocaustu Margaryta Zatuchna musela jako dítě utéct z rodného ukrajinského Charkova, když se k němu za druhé světové války blížili nacisté. Nyní musela město opustit opět. Tentokrát odtud dvaaosmdesátiletou ženu vyhnala ruská armáda.
Bylo to jedno z nejdelších obležení v moderní době. Před 30 lety, v noci na 5. dubna 1992, začala hlavní město Bosny a Hercegoviny Sarajevo obléhat Jugoslávská lidová armáda. Obléhání nakonec trvalo neuvěřitelných 1427 dní a skončilo až 29. února 1996.
Měsíc plný strachu a totální krutosti. Tak popisují obyvatelé ukrajinského města Buča uplynulé týdny svých životů. Dle svědků zde ruská vojska doslova popravovala a vraždila civilisty, včetně dětí, ničila vše hlava nehlava a údajně i znásilňovala. Masakr civilistů v Buči se do dějin nejspíš zapíše jako jeden z nejkrvavějších válečných zločinů ruské invaze na Ukrajině. Rusko nařčení z genocidy na Ukrajině odmítá. Tvrdí, že záběry z místa jsou falšované.
Válka očima dospívající dívky. I tak by se daly nazvat části z deníku šestnáctileté Káťi, které na sociálních sítích zveřejnila bývalá ukrajinská olympionička Lilia Podkopajevová. Adolescentka z Mariupolu v nich popisuje hrůzy krvavé ruské invaze na Ukrajinu i to, jak přišla o matku.
Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová si stojí za svými rozhodnutími z roku 2008, kdy Severoatlantická aliance nenabídla Ukrajině členství. Agentuře DPA a deníku Bild to řekla mluvčí Merkelové. Ta rovněž uvedla, že bývalá dlouholetá šéfka německé vlády podporuje úsilí německého kancléře Olafa Scholze i mezinárodního společenství ukončit ruskou válku a ruské barbarství na Ukrajině.
Ukrajinský kněz Marian Kurylo slouží mše v kostele Panny Marie Bolestné v Pardubicích pro uprchlíky válkou ničené Ukrajiny. Mši navštívilo více než sto uprchlíků, kteří plně zaplnili kostel.
V obléhaném ukrajinském městě Mariupol stálé zůstávají uvězněny desetitisíce civilistů. Jsou bez elektřiny, vody i plynu. Snahy o otevření koridorů pro distribuci pomoci a pro evakuaci bohužel v drtivé většině případů selhaly. Některým se však naštěstí i tak podařilo uniknout. Vyhráno ale zdaleka nemají, hrůzy války navíc dopadají i na křehké vnímání těch nejzranitelnějších, dětí. Přístavní město je téměř celé srovnáno se zemí a zatímco ruská vojska se z některých částí Ukrajiny stahují, Mariupol se nyní podle britské rozvědky stal hlavním cílem ruské armády.
/VIDEO, FOTOGALERIE/ Do Nymburka přijela rodina Vitalije Byalyka ze svého ukrajinského domova hned o prvním víkendu války. Majitel Šafaříkova mlýna Václav Šíma pro Vitalijovu manželku a jejich dva syny vyrazil dodávkou z Nymburka na polsko-ukrajinskou hranici a nakonec i několik kilometrů do ukrajinského vnitrozemí. Nyní jsou v Čechách již více než měsíc, řeší práci, svou budoucnost i osud příbuzných, kteří zůstali na Ukrajině.
Z Ukrajiny utekla před válečným konfliktem. S malým dítětem, sama v devátém měsíci. V minulém týdnu přivedla Ivanna Chika ve vsetínské porodnici na svět syna Vladyslava.
S blížícími se oslavami výročí osvobození Československa a koncem II. světové války byla v Domě historie Přešticka k tomuto výročí vernisáží zahájena výstava s názvem Na křídlech svobody.
Po dva dny to v prostorách pardubické Střední průmyslové školy potravinářství a služeb vonělo chlebem a koláči. Desítka studentů ze škol z celé republiky tu usilovala o vítězství v národní soutěži Pekař roku 2022 v kategorii junior. Vítězem se mohl stát jen jeden z nich, přesto je soutěž i malým vítězstvím pro celý obor. Pekařů je totiž v poslední době zoufalý nedostatek. „Situace není růžová. Sice máme dostatek škol, ale učňů moc není,“ uvedl výkonný ředitel Svazu pekařů a cukrářů Bohumil Hlavatý.
Válka na Ukrajině se změnila v hlavní téma nedělních maďarských voleb. Vláda Viktora Orbána Ukrajinu nepodporuje a chce zůstat neutrální, jak jen to půjde.