V jídelně hotelu Záviš na náměstí v Hluboké nad Vltavou sedí několik desítek žen a dětí, které právě obědvají, všude zní ukrajinština. Nejsou to účastníci zájezdu, ale uprchlíci ze země, kde se bojuje. V rohu místnosti leží naskládané hromádky humanitární pomoci, hlavně hygienické potřeby i oblečení. Na terase česky vypráví novinářům paní Olesa Bulik o dlouhé cestě, kterou absolvovaly z rodné Koločavy na Podkarpatské Rusi, odkud vyjely počátkem víkendu. Do nového domova přijely zapůjčenými autobusy ČSAD Písek teprve v neděli podvečer.
Setkání na podporu napadené Ukrajiny, která se od minulého týdne pořádají po celém Česku, přišla i do Jičína. Původně se podle organizátorů ze skupiny Stojíme za Ukrajinou mělo jednat o tiché setkání bez připraveného programu. Slova se ale přímo na místě ujalo hned několik řečníků. byl mezi nimi jičínský senátor Tomáš Czernin, ředitel Oblastní Charity Jičín David Rejlek nebo železnický farář Josef Kordík. "Nikdo z nás nevěřil, že v Evropě ve 21. století vypukne válka," shrnul v jedné větě pocity všech přítomných senátor.
/VIDEO/ Za války v Jugoslávii byl ve složkách mezinárodních sil UNPROFOR. Hrůzy bombardování a utrpení uprchlíků tak poznal opravdu zblízka. Nyní Tomáš Sláma organizuje v Třebíči sbírku pro ukrajinské běžence. Přispěl do ní dokonce i syn pilota, který za 2. světové války létal s bombardérem.
/VIDEO/ Za války v Jugoslávii byl ve složkách mezinárodních sil UNPROFOR. Hrůzy bombardování a utrpení uprchlíků tak poznal opravdu zblízka. Nyní Tomáš Sláma organizuje v Třebíči sbírku pro ukrajinské běžence. Přispěl do ní dokonce i syn pilota, který za 2. světové války létal s bombardérem.
Vlna solidarity na pomoc Ukrajině roste i na Chebsku. Města, spolky, podnikatelé, zdravotníci, ale jednotlivci nabízejí pomoc lidem, kteří prchají před válkou na Ukrajině.
Je to stejné jako za sovětských dob. Slavní sportovci jsou pro Rusko a jeho vládu cenným kouskem do propagandistické skládačky. Loajální hvězdy zahrnuje Putin poctami a lukrativními místy, čas od času ale někdo přijde i s kritikou oficiálního režimu. Jde o značný risk.
/OD ZVLÁŠTNÍHO ZPRAVODAJE/ Jela nekonečné hodiny, další nekonečné hodiny stála na hranici a pak se najednou ocitla v cizí zemi. „Nevěděla jsem, kde jsem. Slovensko, Polsko, nebo Maďarsko. Ale vlastně mi to bylo jedno. Nebyla jsem na Ukrajině,“ říká Elena. „Věděla jsem, že se mi podařilo uprchnout z války,“ dodává a téměř se rozbrečí.
Přerovští zastupitelé na svém pondělním zasedání ostře odsoudili ruskou agresi vůči Ukrajině a schválili materiální pomoc ve výši 200 tisíc korun partnerskému městu Ivano-Frankivsk. Šéfové všech politických klubů se také shodli na uvolnění částky přes 3 miliony korun, která byla původně vyčleněna na projektovou dokumentaci rekonstrukce bývalého hotelu Strojař. I tyto peníze mají pomoci uprchlíkům. Pro návrh zvedla ruku drtivá většina přítomných.
Sláva Ukrajině, hanba Putinovi. V podobném duchu se nesl veřejný mítink studentů Univerzity Palackého na nádvoří Zbrojnice v centru Olomouce. Ti dali jasně najevo, že podobná agrese jakou předvádí Putinovo Rusko do 21. století rozhodně nepatří. Ke studentům postupně promlouvali zástupci vedení univerzity, olomoucký primátor a i sami studenti.
Více než tisíc válečných uprchlíků z Ukrajiny může nalézt dočasný azyl ve dvou rekreačních zařízeních, v Kytlicích na Děčínsku a v Doksech na Českolipsku. Jejich majitel je nabídl prostřednictvím Správy uprchlických zařízení a už nyní se připravuje na příjezd 500 utečenců. Kdy dorazí zatím není jasné. Během pondělního brzkého odpoledne byly jejich autobusy v Polsku.
Více než tisíc válečných uprchlíků z Ukrajiny může nalézt dočasný azyl ve dvou rekreačních zařízeních, v Kytlicích na Děčínsku a v Doksech na Českolipsku. Jejich majitel je nabídl prostřednictvím Správy uprchlických zařízení a už nyní se připravuje na příjezd 500 utečenců. Kdy dorazí zatím není jasné. Během pondělního brzkého odpoledne byly jejich autobusy v Polsku.
Téměř tři sta lůžek vyhradila na Mánesových kolejích brněnská technika pro ukrajinské uprchlíky. Na Mendelově univerzitě pak zakázali přijímat nové ruské studenty.
Stovky tisíc obyvatel uprchly v uplynulých dnech z Ukrajiny. Dění ve válkou zasažené zemi sleduje z Brna reportérka Deníku Rovnost s ukrajinskými kořeny, Božena Kovalyshyn.
Navzdory nabádáním britského ministra obrany Bena Wallaceho, aby se nikdo do bojů na Ukrajině nezapojoval, se rozhodli jednat. Šedesát dobrovolníků, bývalých vojáků armády a speciálních jednotek, míří na Ukrajinu, aby jí pomohli čelit ruským silám Vladimira Putina. Na místo mobilizační jednotky by měli dorazit během několika dní.
Ještě před dvěma měsíci bojoval v ringu. V nablýskané Madison Square Garden si připnul kolem pasu další mistrovský pás. Teď legendární ukrajinský boxer Vasilij Lomačenko brání svou vlast se zbraní v ruce ve válce s Ruskem.
Patřím již k těm „dříve narozeným“ a tak si již něco pamatuji. Je to již po čtvrté, co se setkávám s ruskými tanky. Po prve to bylo v roce 1945. Ale tehdy jsme je vítali jako osvoboditele, když jako malý kluk jsem je obdivoval techniku a přátelil jsem se s tankisty. Podruhé to bylo v roce 1956, když už jako mladík jsem sledoval, jak tyto tanky dusí povstání v Budapešti. Po třetí však to už bylo u nás. 21.srpna 1968, kdy tak jako dnes na Ukrajině k nám vtrhly tanky „přátel“na pozvání udusit „Pražské jaro“. Děkujeme Václavu Petráskovi za působivou vzpomínku.
/FOTOGALERIE/ Před pětasedmdesáti lety vstoupilo Československo do éry státem plánovaného hospodaření. Mnozí věřili, že přinese obnovu země. Ve skutečnosti přineslo jen nesvobodu a fronty na toaletní papír.
Válka na Ukrajině pokračuje už pátý den. Ruští vojáci se v noci znovu neúspěšně pokusili prolomit obranu Kyjeva, vážná situace je ale v Charkově. Bělorusko je podle ukrajinské informační služby připraveno přímo vstoupit do války s Ukrajinou. Ukrajina požádala o okamžité přijetí do Evropské unie. Tento záměr podpořili prezidenti osmi zemí, včetně Miloše Zemana. Na bělorusko-ukrajinské hranici skončila mírová jednání mezi Kremlem a Kyjevem. Americká vláda uvedla do praxe avizované sankce proti ruské centrální bance.
Válka na Ukrajině se stupňuje. Ke Kyjevu se blíží asi 27 kilometrů dlouhý konvoj ruských sil, ukazují satelitní snímky americké soukromé společnosti Maxar. Odpoledne ruská armáda zahájila mohutný útok na obydlenou oblast v Charkově. V Ochtyrce v Sumské oblasti odpálili Rusové vakuovou bombu, tvrdí starosta města. Informaci ale zatím nelze potvrdit. Po leteckém úderu na město Brovary u Kyjeva zemřel nejméně jeden člověk, dalších pět utrpělo zranění. Útok pravděpodobně zasáhl vojenský radar.
Celý svět poslední dny žije válečným konfliktem na Ukrajině. Podobně jako v začátcích koronaviru, i teď se lidech objevila silná solidarita a dobrými skutky nešetří. Udělat něco pro druhé zkrátka zahřeje u srdce.
/VIDEO, FOTOGALERIE/ Autobusy přivezly do Krnova nejen ukrajinské uprchlíky, ale také jejich rodinné příběhy. Z mnohých mrazí v zádech a provází je slzy.
Když se Martina Dlouhá z Hradčan a její manžel dozvěděli, že na Ukrajině vypukla válka, jejich myšlenky se okamžitě stočily k přátelům, kteří jim pomáhali na stavbě rodinného domu. S ukrajinskými dělníky seděli v létě na zahradě, rodiny se navzájem znaly. Pomoci známým a jejich blízkým pro ně bylo něčím samozřejmým. Převezli je do Česka ze slovensko-ukrajinských hranic a zajistili jim ubytování na faře v Dřevohosticích.
Když v září 1939 vstoupila Velká Británie do války, museli majitelé usmrtit během prvního týdne tři čtvrtě milionu domácích mazlíčků, zejména psů a koček. Záběry z obléhané Ukrajiny pak jenom potvrzují, že ve válečných konfliktech spolu bok po boku trpí nejen lidé, ale také zvířata. Organizace a dobrovolníci po celé Evropě proto nabízejí azyl chovatelům.
Na Ukrajině se rozhořel ozbrojený konflikt a spolu s ním Rusko vyhrotilo i informační válku. „Ruská propaganda míří směrem dovnitř. Že jí u nás věří každý desátý člověk je pro Putina příjemný bonus,“ vysvětluje odborník na propagandu z brněnské Masarykovy univerzity Miloš Gregor.
Koho by napadlo, jak aktuální zase budou slova ze známé písně o Nikolu Šuhajovi: Zabili, zabili chlapa z Koločavy… Ukrajinští muži rukují do války, zatímco jejich ženy a děti hledají bezpečí za hranicemi. Lidé z Českobudějovicka, kteří se vydávali v létě na Ivanem Olbrachtem proslavenou Koločavu na Podkarpatské Rusi, se už setkali s těmi, které tam během turistických pobytů potkávali.
Mostecká radnice přijala první opatření na pomoc Ukrajině. Město je připraveno poskytnout dopravu, ubytování a stravu desítkám rodin zasažených válkou.
Syn musí narukovat, taky pojedu bojovat, říká Ukrajinec pracující na VysočiněBrtnice - Od rodiny na Ukrajině ho dělí stovky kilometrů. Pokud se v blízké domě Alexandr Smahlii z Brtnice na Jihlavsku do rodné vlasti vrátí, bude to kvůli válce.
Demonstraci proti ruské invazi na Ukrajinu chystají studenti Univerzity Palackého v Olomouci. Podle dosavadní odezvy půjde o velký protest, který bude slyšet.
Celé utkání to v něm pěkně vřelo. Ukrajinský nahrávač volejbalových Kocourů Dmytro Dolgopolov musel v těžké životní situaci na chvíli odehnat myšlenky směřující do své domoviny za rodinou, přítelkyní, přáteli a naopak se soustředit na zápas ještě proti Beskydám, odkud do Příbrami přišel. Alespoň na chvíli tak mohl vypnout hlavu od médií.
Celé utkání to v něm pěkně vřelo. Ukrajinský nahrávač volejbalových Kocourů Dmytro Dolgopolov musel v těžké životní situaci na chvíli odehnat myšlenky směřující do své domoviny za rodinou, přítelkyní, přáteli a naopak se soustředit na zápas ještě proti Beskydám, odkud do Příbrami přišel. Alespoň na chvíli tak mohl vypnout hlavu od médií.
Celé utkání to v něm pěkně vřelo. Ukrajinský nahrávač volejbalových Kocourů Dmytro Dolgopolov musel v těžké životní situaci na chvíli odehnat myšlenky směřující do své domoviny za rodinou, přítelkyní, přáteli a naopak se soustředit na zápas ještě proti Beskydám, odkud do Příbrami přišel. Alespoň na chvíli tak mohl vypnout hlavu od médií.
/OD ZVLÁŠTNÍHO ZPRAVODAJE Z UKRAJINY/ Automechanik Oleksij má jasno, co bude dělat příští dny. Jeho synovi jsou dva měsíce. Manželce Alině dal klíčky od auta, do kterého sbalili věci pro malého, nějaké oblečení a pátek se jí podařilo přejet po mnoha hodinách čekání hranici na Slovensko. Do poslední chvíle byl s ní, ale teď, když je už v bezpečí za hranicemi, kde mají na východním Slovensku příbuzné, se jde do armády a bojovat.
Prožíváme nebezpečí a uvědomujeme si, že válka je něco strašného. Cítit ohrožení ale zároveň může zvýšit naši empatii. V rozhovoru pro Deník to popisuje psycholog z Národního ústavu duševního zdraví Marek Preiss.
Do kolínského pravoslavného kostela sv. Jana Křtitele se v sobotu 26. února na bohoslužbu přišlo pomodlit několik Ukrajinců z města i okolí. Duchovní správce, otec Zoran Drenovac, původem ze Srbska, během mše důrazně vypíchl, že pravoslavná církev není ani ukrajinská, ani ruská, ani jiná. Je to církev otevřená všem. „Bůh miluje každého člověka,“ zdůraznil.
Sice nyní žije v Praze, ale neustále hltá zprávy a dění na rodné Ukrajině, na kterou ve čtvrtek zaútočilo sousední Rusko. To v invazi pokračovalo i o víkendu. Bývalý fotbalista Zlína a Luhačovic Viacheslav Bykhovskyi proto s obavami a strachem sleduje počínání ruské armády, která chce ovládnout nejen hlavní město Kyjev, kde žije jeho sestra s rodinou, ale třeba i Oděsu, odkud pochází a má zbytek příbuzenstva.
Ruští sportovci, zpěváci, herci, členové nejbohatších rodin i novináři propagují protiválečná poselství po invazi Putinových vojsk na Ukrajině. Mezi nimi se objevil i jeden z nejviditelnějších příznivců ruského prezidenta, hvězdný hokejista Alexandr Ovečkin.
Moravskoslezský kraj vyčlenil ve svých školských zařízeních ubytovací kapacity pro ukrajinské uprchlíky. Zakoupil elektrocentrály, o které požádaly partnerské oblasti na Ukrajině a pomáhá i jinak.
/OD ZVLÁŠTNÍHO ZPRAVODAJE Z UKRAJINY/ Je sobotní ráno. Užhorod je skoro vylidněný. U hraničního přechodu na Slovensko ale už teď stojí obrovská fronta aut. „Čekáme tu už deset hodin a skoro se to nepohnulo,“ říká řidič oktávky s českou poznávací značkou.
První uprchlíci z Ukrajiny už překračují hranice. Zatím míří do zemí sousedících s Ukrajinou, během několika dnů však dorazí i k nám. Proto také úřady na Vysočině rychle připravují ubytovací centra, svou pomoc nabízejí i firmy a hoteliéři, nechybějí ale ani běžní lidé, kteří pro lidi postižené válkou dávají k dispozici své soukromé byty a chaty. Také Deník zprovoznil e-mailovou adresu proukrajinu@denik.cz, kde lidé mohou informovat o své pomoci.
Halina Vasilenko žije střídavě na Ukrajině a v Praze od roku 2008. Zaměstnaná je v logistice. Veškerý volný čas jí teď vyplňuje organizování sbírky armádní výstroje a techniky pro ukrajinské vojáky.
