
Studenti v Olomouci zvou na velkou demonstraci proti válce na Ukrajině
Demonstraci proti ruské invazi na Ukrajinu chystají studenti Univerzity Palackého v Olomouci. Podle dosavadní odezvy půjde o velký protest, který bude slyšet.
Demonstraci proti ruské invazi na Ukrajinu chystají studenti Univerzity Palackého v Olomouci. Podle dosavadní odezvy půjde o velký protest, který bude slyšet.
Celé utkání to v něm pěkně vřelo. Ukrajinský nahrávač volejbalových Kocourů Dmytro Dolgopolov musel v těžké životní situaci na chvíli odehnat myšlenky směřující do své domoviny za rodinou, přítelkyní, přáteli a naopak se soustředit na zápas ještě proti Beskydám, odkud do Příbrami přišel. Alespoň na chvíli tak mohl vypnout hlavu od médií.
Celé utkání to v něm pěkně vřelo. Ukrajinský nahrávač volejbalových Kocourů Dmytro Dolgopolov musel v těžké životní situaci na chvíli odehnat myšlenky směřující do své domoviny za rodinou, přítelkyní, přáteli a naopak se soustředit na zápas ještě proti Beskydám, odkud do Příbrami přišel. Alespoň na chvíli tak mohl vypnout hlavu od médií.
Celé utkání to v něm pěkně vřelo. Ukrajinský nahrávač volejbalových Kocourů Dmytro Dolgopolov musel v těžké životní situaci na chvíli odehnat myšlenky směřující do své domoviny za rodinou, přítelkyní, přáteli a naopak se soustředit na zápas ještě proti Beskydám, odkud do Příbrami přišel. Alespoň na chvíli tak mohl vypnout hlavu od médií.
/OD ZVLÁŠTNÍHO ZPRAVODAJE Z UKRAJINY/ Automechanik Oleksij má jasno, co bude dělat příští dny. Jeho synovi jsou dva měsíce. Manželce Alině dal klíčky od auta, do kterého sbalili věci pro malého, nějaké oblečení a pátek se jí podařilo přejet po mnoha hodinách čekání hranici na Slovensko. Do poslední chvíle byl s ní, ale teď, když je už v bezpečí za hranicemi, kde mají na východním Slovensku příbuzné, se jde do armády a bojovat.
Prožíváme nebezpečí a uvědomujeme si, že válka je něco strašného. Cítit ohrožení ale zároveň může zvýšit naši empatii. V rozhovoru pro Deník to popisuje psycholog z Národního ústavu duševního zdraví Marek Preiss.
Do kolínského pravoslavného kostela sv. Jana Křtitele se v sobotu 26. února na bohoslužbu přišlo pomodlit několik Ukrajinců z města i okolí. Duchovní správce, otec Zoran Drenovac, původem ze Srbska, během mše důrazně vypíchl, že pravoslavná církev není ani ukrajinská, ani ruská, ani jiná. Je to církev otevřená všem. „Bůh miluje každého člověka,“ zdůraznil.
Sice nyní žije v Praze, ale neustále hltá zprávy a dění na rodné Ukrajině, na kterou ve čtvrtek zaútočilo sousední Rusko. To v invazi pokračovalo i o víkendu. Bývalý fotbalista Zlína a Luhačovic Viacheslav Bykhovskyi proto s obavami a strachem sleduje počínání ruské armády, která chce ovládnout nejen hlavní město Kyjev, kde žije jeho sestra s rodinou, ale třeba i Oděsu, odkud pochází a má zbytek příbuzenstva.
/VIDEO/ Takovou vlnu solidarity hala bohumínského vlakového nádraží zřejmě ještě nezažila.
Ruští sportovci, zpěváci, herci, členové nejbohatších rodin i novináři propagují protiválečná poselství po invazi Putinových vojsk na Ukrajině. Mezi nimi se objevil i jeden z nejviditelnějších příznivců ruského prezidenta, hvězdný hokejista Alexandr Ovečkin.
Moravskoslezský kraj vyčlenil ve svých školských zařízeních ubytovací kapacity pro ukrajinské uprchlíky. Zakoupil elektrocentrály, o které požádaly partnerské oblasti na Ukrajině a pomáhá i jinak.
/OD ZVLÁŠTNÍHO ZPRAVODAJE Z UKRAJINY/ Je sobotní ráno. Užhorod je skoro vylidněný. U hraničního přechodu na Slovensko ale už teď stojí obrovská fronta aut. „Čekáme tu už deset hodin a skoro se to nepohnulo,“ říká řidič oktávky s českou poznávací značkou.
Finančně i materiálně pomoci chce Karlovarský kraj i Karlovy Vary. Návrhy ještě musí schválit zastupitelé.
Má padat Putinův stín a vina za jeho krvavou válku na každého Rusa? I tuto otázku si musíme položit.
První uprchlíci z Ukrajiny už překračují hranice. Zatím míří do zemí sousedících s Ukrajinou, během několika dnů však dorazí i k nám. Proto také úřady na Vysočině rychle připravují ubytovací centra, svou pomoc nabízejí i firmy a hoteliéři, nechybějí ale ani běžní lidé, kteří pro lidi postižené válkou dávají k dispozici své soukromé byty a chaty. Také Deník zprovoznil e-mailovou adresu proukrajinu@denik.cz, kde lidé mohou informovat o své pomoci.
Halina Vasilenko žije střídavě na Ukrajině a v Praze od roku 2008. Zaměstnaná je v logistice. Veškerý volný čas jí teď vyplňuje organizování sbírky armádní výstroje a techniky pro ukrajinské vojáky.
Strach o celou rodinu v posledních dnech sužuje Ukrajinku Pavlu Nikitinu, která pochází z Kyjeva a už šest let žije v centru Brna.
/OD ZVLÁŠTNÍHO ZPRAVODAJE Z UŽHORODU/ Hostel Kakadu je vlastně takový utečenecký tábor. Před několika lety, kdy do Užhorodu, krásného město se historickým centrem a výstavní vládní čtvrtí postavenou Čechoslováky ve třicátých letech dvacátého století, to tu prosperovalo.
Teprve pár týdnů je v Břeclavi devatenáctiletý Andriy Melnychuk. Do České republiky přijel, aby zde hrál fotbal. Z rodné Ukrajiny odcestoval, když mu bylo šestnáct, jeho rodiče tak však stále žijí.
Ukrajinci pracující na Vysočině dostávají povolávací rozkaz do armády. Firmy v kraji se snaží svým ukrajinským zaměstnancům pomoci. Nabízejí jim, že se postarají o jejich rodiny, pokud přijedou z války zasažené Ukrajiny.
Už tisíc Čechů dobrovolně nabídlo úřadu ubytování pro uprchlíky. Jednotlivci dokonce vyrazili pro rodiny svých známých až na ukrajinské hranice se Slovenskem či Polskem. Vlna solidarity se odráží i ve veřejných finančních sbírkách a materiální pomoci.
Současná situace na Ukrajině vyvolává bolestné vzpomínky na 30 let vzdálené dění po rozpadu Sovětského svazu. I přes jeho relativně poklidný zánik ovládlo tehdy mnoho bývalých sovětských regionů násilí. K jedné z nejkrvavějších událostí došlo v noci z 25. na 26. února 1992 v Náhorním Karabachu. Arménské ozbrojené síly tam obsadily město Chodžaly. Následoval masakr více než 600 ázerbájdžánských civilistů.
Válečná zpravodajka a fotografka Lenka Klicperová z Pardubic hned ve čtvrtek ráno začala balit. „Odjíždím na Ukrajinu, ale je otázka, jestli se dostanu přímo až do země. Nevím, jak to bude vypadat. Sedám do auta a vyrážím. Zatím to nechci komentovat, až budu na místě nebo aspoň na hranicích, tak ano,“ řekla Klicperová.
Zhruba 500 lidí se sešlo v Hradci Králové pod sochou prvního československého prezidenta, aby podpořili Ukrajinu v boji proti ruské invazi. Na Masarykově náměstí vlály v pátek večer české a ukrajinské vlajky.
Na Václavském náměstí v Praze se v pátek 25. února sešlo asi 200 lidí, aby protestovali proti válce na Ukrajině. Lidé s sebou měli ukrajinské vlajky a transparenty odsuzující ruskou invazi. Rusko ji zahájilo ve čtvrtek ráno. Ruská vojska dobyla část ukrajinského území a přiblížila se hlavnímu městu Kyjev.
Se slzami v očích a pohledem na telefon sleduje od rána dění na Ukrajině i čtyřiasedmdesátiletá Valentýna. Narodila se na Sibiři, ale její rodiče pocházejí z krymské vesnice Lobankova, dříve Bohemka. A dodnes tam má spoustu svých přátel.
/OD ZVLÁŠTNÍHO ZPRAVODAJE/ Mělo by to být snadné, ale není. Přestože směrem na Ukrajinu, kde se den ode dne ruská agrese rozšiřuje na další a další regiony, včetně hlavního města Kyjeva, téměř nikdo ze Slovenska a dalších zemí EU a NATO nemíří, dostat se přes přechod Vyšné Německé do Užhorodu je rébus. Zatímco opačným směrem, z Ukrajiny na Slovensko, ukrajinští i slovenští pohraničníci a policisté pouští davy pěších, opačným směrem to z nějakého důvodu nejde. Logiku v tom nehledejte, prostě není.
Chtěl bojovat. Oba chtěli bojovat. Jenže válka mezi Ukrajinou a Ruskem dolehla i na tyto sportovce. Organizace Oktagon zrušila duel ve smíšeném bojovém umění MMA mezi brněnským zápasníkem s ukrajinskými kořeny Andrejem Kalašnikem a ruským sokem Arturem Karavajevem.
Bezprostředně po zveřejnění výzvy na webu Denik.cz začaly na naši adresu chodit emaily plné pomoci a vaší účasti, vážení čtenáři. Nejčastěji posíláte nabídky ubytování, ale jste schopni nejen uprchlíky ubytovat, ale i pro ně dojet a dopravit je na určené místo. Dostala se k nám i nabídka tlumočnických služeb, stejně tak chcete přispět materiální pomocí, případně nabídkou pracovního místa.
/OD ZVLÁŠTNÍHO ZPRAVODAJE/ Roky se přes hraniční přechod Vyšné Německé u Užhorodu jezdilo ze slovenské strany za výhodnými nákupy, z ukrajinské za prací. Teď je tu hranice mezi strachem a nadějí.
Vedení města Prostějova se intenzivně zajímá o válečný konflikt na Ukrajině a nabízí občanům napadené země pomocnou ruku. Magistrát zřídil e-mailovou adresu a plánuje i další formy pomoci.
/ROZHOVOR/ Vasyl Andriško žije v České republice již mnoho let. Na Ukrajině nechal rodiče s bratrem, sám pomáhá dalším.
Ukrajinští lékaři a zdravotníci zatím do vlasti neodcházejí. Alespoň to prý společnost Krajská zdravotní, která zastřešuje nemocnice zřizované Ústeckým krajem, prozatím nezaznamenala.
Neustále si volá se svými blízkými. Spojení naštěstí funguje, mobilní operátoři navíc poskytují hovory na Ukrajinu zdarma, a tak může Ukrajinka Světlana Hedbávná žijící v Třebíči vyprávět poslední novinky o svých dvou bratrech. „Ten, který byl v nemocnici, je ten starší. Byl tam na kontrole srdce. Když mu řekli, že musí jít pryč, neměl se jak dostat z Kyjeva, všechny cesty byly ucpané. My bydlíme v Radomyšli, asi sto kilometrů od Kyjeva. Normálně to jezdíme hodinu a půl, teď to trvalo pět hodin,“ vypráví Světlana Hedbávná roztřeseným hlasem.
Proč se historie stále opakuje, proč je demokracie o tolik slabší než vraždění diktátorů?
Podpora Západu není dostatečná, říká odborný asistent na Technické univerzitě v Liberci Andrii Shynkarenko.
Válka je pro ni největší zlo. Pro Viktorii Meyer, fotografku žijící v Nymburce a zároveň etnickou Rusku narozenou na Ukrajině, je válečný konflikt a představa umírajících mladých mužů na frontě velmi citlivou záležitostí.
Válka je pro ni největší zlo. Pro Viktorii Meyer, fotografku žijící v Nymburce a zároveň etnickou Rusku narozenou na Ukrajině, je válečný konflikt a představa umírajících mladých mužů na frontě velmi citlivou záležitostí.
Nepolapitelní počítačoví experti ze skupiny Anonymous vydali ve čtvrtek večer na svém twitterovém profilu strohé oznámení. V něm sdělili, že oficiálně vyhlásili kybernetickou válku ruské vládě. Svá slova potvrdili činy.
Položili jsme obyvatelům a osobnostem Královéhradeckého kraje aktuální otázku: Jak vnímáte současnou situaci na Ukrajině?
Zemi okupují ruští vojáci, ve městech jsou slyšet exploze, úřady hlásí i mrtvé civilisty. Někteří obyvatelé válkou sužované Ukrajiny se proto rozhodli uprchnout ze svých domovů. Momentálně nejschůdnější variantou je pro ně cesta do nejbližších zemí, tedy do Polska, na Slovensko či do Rumunska. Sousedé napadené země proto očekávají davy uprchlíků.
Šok, vyděšení lidé, stěhování obyvatel do protiatomových krytů či kolabující doprava. Obrázky a videa z války na Ukrajině vhání do očí slzy Bělorusce Yuliyi Zaharodkině žijící pět let v Brně, která pochází z Minsku. „Událost z noci na čtvrtek pro mě byla šokem. Snažím se zůstat neutrální, ale v této situaci je mi Ukrajiny velmi líto. Myslím si, že ve světě diplomacie by se takové věci neměly stávat,“ říká exkluzivně redaktorce Deníku Rovnost mladá žena.
/ROZHOVOR/ Máme všichni strach, co s námi bude. Snad to dopadne dobře. Tato slova řekla ukrajinská lékařka strakonické nemocnice Inna Hodovana ve středu 23. února dopoledne.
Snaha o co největší vojenskou expanzi byla jedním z charakteristických rysů bolševického hnutí, které v roce 1917 ovládlo Rusko, a byla i jedním ze stavebních kamenů, na nichž byl vybudován Sovětský svaz. V následujícím textu si připomeneme některé její hlavní kapitoly.
„Ukrajinci jsou mírumilovný a pracovitý národ. Žádný normální člověk nechce války. Proto pěkně prosím celý svět – pomozte zastavit toho agresora. Děkuji,“ říká emotivně do megafonu žena z Ukrajiny a omlouvá se přitom, že ještě nemluví příliš dobře česky. Jak dodává, v České republice žije teprve dva roky.
Ruská policie ve čtvrtek zadržela nejméně 373 lidí v 38 ruských městech při protiválečných protestech, uvedl specializovaný web OVD-Info, který monitoruje policejní zásahy a publikuje seznamy zatčených. V Moskvě policie zadržela desítky lidí, kteří protestovali či se chystali protestovat proti válce s Ukrajinou. V dalších městech často demonstrovali jen jednotlivci, dožadující se ukončení bojových operací.
Když útočník není potrestán, zpravidla útočí dál.
/AUTENTICKÁ VIDEA Z KYJEVSKÉ OBLASTI/ Jaroslav Stolbukha žil až do července 2020 v Kyjevě. Pak se přestěhoval do Trutnova, kde pracuje jako manažer logistiky ve spediční firmě Inex Spedition. Teď s napětím sleduje dění v rodné zemi, která se stala terčem útoků ruské armády. Je v úzkém kontaktu s rodinou. Děsí ho záběry, které dostává od svých kamarádů z Ukrajiny. Vadí mu řeči, že Putin je borec.
Obchod s ruskými, ukrajinskými i mongolskými specialitami s názvem DRUŽBA (Přátelství), který provozuje několik let v prostorách obchodního centra v Americké ulici v Kladně ukrajinský podnikatel, otevřel i ve čtvrtek. Prodejna, kterou navštěvují denně nejen Ukrajinci, Rusové, Moldavci, ale i ostatní zákazníci, se stal z hodiny na hodinu místem setkávání i žhavých diskuzí o situaci na Ukrajině, na kterou Rusko ve čtvrtek nad ránem zaútočilo.
Rusko ve čtvrtek v brzkých ranních hodinách zahájilo invazi na Ukrajinu. Tento moment zasáhl celou Evropu a nejinak tomu je i v Česku. Obzvláště pak zasáhl bývalou studentku uničovského gymnázia, Miss Libereckého kraje, Miss Tourism World Ukraine a manželku asistenta trenéra fotbalové Slavie Jaroslava Köstla Ninu Köstl (rozenou Boichenko, pozn. red.). Ta pochází z Ukrajiny, konkretně z Oděsy a momentálně jsou její rodiče stále v místě konfliktu.