/FOTOGALERIE/ Velitel 13. dělostřeleckého pluku Ivan Mráz a starosta městyse Jince Josef Hála pozvali občany regionu na pietní vzpomínku u příležitosti Dne veteránů. Setkání se uskutečnilo v pondělí 11. listopadu na Náměstí 1. máje v Jincích.
/FOTOGALERIE/ V pondělí 11. listopadu v 11 hodin a 11 minut uctili již tradičně představitelé města Náchoda - místostarostové Jan Čtvrtečka, Pavla Maršíková a František Majer - památku obětí všech válečných konfliktů.
Propíchané pneumatiky, rozbitá okénka či blokování stání. V Pardubicích v posledních dnech začíná doutnat spor mezi místními taxislužbami. „Od konce minulého týdne evidujeme poškození dvou vozidel taxislužby. V obou případech se jednalo o rozbitá boční okénka, kdy úhrnná škoda předběžně dosahuje 18 tisíc korun,“ nastínil situaci policejní mluvčí Jiří Tesař.
Utrpení vojáků i civilistů, ale hlavně konec první světové války si připomněli na ´Ruském hřbitově´ zajateckého tábora v Karlíně poblíž Plané. Stalo se tak v pondělí 11. 11. 101 let po konci první války.
U památníku padlým z první a druhé světové války ve Vlašimi se sešli děti a představitelé města. „Čteme si jména, která jsou na pamětních deskách napsána a přemýšlíme, kolik jich je na celém Vlašimsku. Nedokážeme si ani představit kolik obětí války bylo po celém světě,“ uvedli žáci Základní školy Vorlina při pietní akci konané v pondělí 11. listopadu. Ten den v roce 1918 skončila v 11 hodin první světová válka.
Od roku 2014 se ve Svitavách pokládají před domy, kde před 2. světovou válkou žili Židé, kteří se později stali obětmi holocaustu, Kameny zmizelých (Stolpersteine – v překladu doslova kameny, o které je třeba klopýtnout, zavadit pohledem).
/VIDEO, FOTOGALERIE/ Den válečných veteránů si připomněli v pondělí 11. 11. v 11 hodin také ve Slaném pietním aktem u zdi městské tržnice.
Do první poloviny dvacátého století se přenesou lidé na úterní besedě v domě na Mendlově náměstí 11, kterou pořádá spolek Akce na pavlači. Zájemcům povypráví pamětnice o životě v Brně mezi dvěma světovými a válkami a za druhé světové války.
/FOTOGALERIE/ Pietní připomínka Dne válečných veteránů proběhla tradičně dne 11. listopadu v 11.11 hodin před památníkem padlých z 1. a 2. světové války na jičínském hřbitově.
11. listopad - "Den válečných veteránů" - u pamětní desky pilotů RAF na Husově náměstí v Rakovníku se sešli členové Klubu vojenské historie, aby uctili památku padlých obou světových válek i ve válečných konfliktech novodobé historie.
U kostela sv. Anny v pondělí 11. listopadu se začátkem v 11 hodin si občané Havířova připomněli Den válečných veteránů.
Přesně v 11 hodin v pondělí 11. listopadu zahájili v Bechyni příslušníci 15. ženijního pluku slavnostní akt ke Dni válečných veteránů.
Letos uplynulo 590 let od jedné z klíčových událostí takzvané stoleté války mezi Francií a Anglií. Francouzské vojsko vedené Janou z Arku (1412 až 1431) dobylo město Orléans.
V pondělí 11. listopadu ve tři hodiny odpoledne si lidé v Chlumci připomněli Den válečných veteránů. K pomníku padlým z 1. světové války přišel také starosta města Roman Zettlitzer.
Mezinárodní památník obětem II. světové války v Mostě patřil v neděli 10. listopadu vzpomínce na válečné veterány. Už potřetí.
Rozhněvaný mladý muž, rebel bez příčiny. Role ve stejnojmenném filmu mu sedla jako ulitá. Teď se herec James Dean vrátí. V digitální podobě ve filmu Finding Jack.
V pondělí 11. listopadu v 11 hodin se uskuteční pietní akt ke Dni válečných veteránů v sady Pod Valy u památník obětem 2. světové války v Klatovech.
Expedice Josefovka 2019 aneb Po stopách 75. pěšího pluku z 1. světové války. Tak zní název zajímavé přednášky, která proběhne v pondělí 11. listopadu, tedy v Den válečných veteránů, v Pravdově knihovně v Jarošově nad Nežárkou.
/FOTOGALERIE/ Prostranství mezi rakovnickou nemocnicí a hřbitovem nese od počátku minulého století název „Terasa“. O několik desítek metrů severněji se na kopci už od konce 19. století nacházelo dobytčí tržiště, které sem bylo přeneseno ze Sekyry. V roce 1909 byla rozparcelována i oblast nacházející se jižně od tržiště a ještě před 1. světovou válkou zde vyrostly tři pěkné rodinné domky čp. 660 - 665.
Statutární město Kladno, Československá obec legionářská Kladno, Sokolská župa Budečská a Spolek pro zachování odkazu českého odboje si společně připomněli Den válečných veteránů, který připadá na 11. listopadu. Zástupci výše zmíněných subjektů se proto sešli už v pátek u pomníku obětí I. světové války na náměstí Svobody společně položili věnce.
Tradiční Svatomartinská pouť se v neděli 10. listopadu odehraje v Martinicích. Sraz poutníků je v 10.30 hodin u tamní zvonice, v 10.45 hodin bude následovat položení věnce u pomníku padlým v I. světové válce.
Město Dačice si v sobotu 9. listopadu připomnělo Den válečných veteránů. Pietní akty proběhly na novém hřbitově u hrobu Václava Martínka a potom také u pomníku obětem všech válečných konfliktů na Palackého náměstí. Kromě zástupců města a armády se tu sešly desítky lidí, aby uctily památku místních rodáků, kteří zemřeli ve vojenské službě.
Jedním z předmětů, které zmizely po listopadu 1989 ze školních osnov, byla takzvaná branná výchova. Dlouhá léta pevná součást socialistického školství, na kterou generace dnešních čtyřicátníků i padesátníků dodnes vzpomíná.
Vyškovsko – K uctění celosvětového Dne veteránů, který letos připadne na pondělí, se připojí i několik obcí Vyškovska. Pietní akt k uctění památky vojáků a legionářů padlých ve světových válkách už dnes o půl šesté pořádá pastorační rada farnosti v Rašovicích.
K celosvětovým oslavám Dne válečných veteránů, který je připomínán 11. listopadu, se město Náchod připojí i v letošním roce.
Dotace Pardubického kraje pomáhají také v obcích, které patřily od konce 30. let minulého století do takzvaných Sudet. Patří mezi ně i Opatovec na Svitavsku, kde po odsunu Němců po 2. světové válce zůstali pouze tři obyvatelé.
Na pondělním zasedání zastupitelstva byl dodatečně zařazený bod, který přednesl pirátský zastupitel Antonín Schejbal. Jednalo se o požadavek, aby město vyvěšením kurdské vlajky na některou z městských budov symbolicky vyjádřilo solidaritu s Kurdy, proti kterým začalo vést válku Turecko.
Sté narozeniny by ve čtvrtek 7. listopadu oslavil Jaroslav Šperl. Příslušník paravýsadku Carbon, jenž se stal jednou z nejúspěšnějších vojenských skupin, které byly vysazeny v roce 1944 na naše území. Od roku 1948 žil v exilu, do vlasti se znovu podíval až v roce 1990.
Na velké scéně příbramského divadla dnes večer od 19 hodin opět ožije příběh manželů Roseových známý z populárního filmu Dannyho deVita s Michaelem Douglasem a Kathleen Turnerovou v hlavních rolích.
Státní podnik Lesy ČR nechal opravit historicky první památník obětem 1. světové války na Jablonecku. Od prvního nápadu uběhly čtyři roky.
Kousek od cesty na Kynast nad Domovem důchodců v Jabloneckých Pasekách leží tak trochu mystické místo. Ještě před pár měsíci se tu válely opracované kameny a pokácené obelisky. Lidé se místu naučili říkat psí hřbitov, zasvěcenci však věděli své.
/FOTOGALERIE/ Bystřický Klub vojenské historie francouzského císařství tradičně pořádal Dušičkový pochod. Trasa napoleonských vojáků vedla z nedalekých Dřevohostic do Bystřice pod Hostýnem. Na obou místech se totiž nacházely lazarety pro vojáky z období napoleonských válek.
Pan Stanislav Šritr pochází z malé vísky Spomyšl u Veltrus. V dětství zde s kamarády ze vsi prováděli nejrůznější klukoviny. Místy jim šlo doslova o život.
Ve zcela novém obsazení uvidí divák příběh vojáka Ernesta Goodbodyho, který se svérázně potýká s mašinérií armády. Svým naivním a důkladně poctivým přístupem ke všemu a všem uvádí v šílenství ty, kteří v rozkazech a drilu nalezli smysl svého života.
Nazdobené hroby svých nejbližších, ale i vzpomínka na hrdiny, kteří bojovali a padli ve dvou světových válkách, zástupy lidí, plná parkoviště a dokonce stánek s kávou. Takové byly dušičky na Kroměřížsku.
Jestli se nevzdáte, vypálíme celou obec, vyhrožovali nacisté. Bylo 3. listopadu 1944 a jejich oddíly právě obklíčily dům ve vesnici Pohronský Bukovec, v němž se skrývali vrchní velitelé Slovenského národního povstání, generálové Rudolf Viest a Ján Golian. Oba muži se vzdali, aby ušetřili životy ostatních. Po výslechu v Bratislavě byli převezeni do Německa a nakonec nejspíše popraveni.
Marie Šupíková se narodila v roce 1932. Když jí bylo deset let, nacisté vypálili její rodnou obec Lidice. Otce zastřelili, matku odvlekli do koncentračního tábora, patnáctiletého bratra popravili. Marie se přes polskou Lodž dostala do Německa na převýchovu. Po válce se vrátila domů. Vychovala ji teta, protože matka na následky věznění zemřela již v roce 1946. Proč je podle Marie Šupíkové důležité nezapomínat a co ji vedlo k přerušení spolupráce s Památníkem Lidice? O tom hovořila s Deníkem.
Marie Šupíková se narodila v roce 1932. Když jí bylo deset let, nacisté vypálili její rodnou obec Lidice. Otce zastřelili, matku odvlekli do koncentračního tábora, patnáctiletého bratra popravili. Marie se přes polskou Lodž dostala do Německa na převýchovu. Po válce se vrátila domů. Vychovala ji teta, protože matka na následky věznění zemřela již v roce 1946. Proč je podle Marie Šupíkové důležité nezapomínat a co ji vedlo k přerušení spolupráce s Památníkem Lidice? O tom hovořila s Deníkem.
Marie Šupíková se narodila v roce 1932. Když jí bylo deset let, nacisté vypálili její rodnou obec Lidice. Otce zastřelili, matku odvlekli do koncentračního tábora, patnáctiletého bratra popravili. Marie se přes polskou Lodž dostala do Německa na převýchovu. Po válce se vrátila domů. Vychovala ji teta, protože matka na následky věznění zemřela již v roce 1946. Proč je podle Marie Šupíkové důležité nezapomínat a co ji vedlo k přerušení spolupráce s Památníkem Lidice? O tom hovořila s Deníkem.
Marie Šupíková se narodila v roce 1932. Když jí bylo deset let, nacisté vypálili její rodnou obec Lidice. Otce zastřelili, matku odvlekli do koncentračního tábora, patnáctiletého bratra popravili. Marie se přes polskou Lodž dostala do Německa na převýchovu. Po válce se vrátila domů. Vychovala ji teta, protože matka na následky věznění zemřela již v roce 1946. Proč je podle Marie Šupíkové důležité nezapomínat a co ji vedlo k přerušení spolupráce s Památníkem Lidice? O tom hovořila s Deníkem.
Marie Šupíková se narodila v roce 1932. Když jí bylo deset let, nacisté vypálili její rodnou obec Lidice. Otce zastřelili, matku odvlekli do koncentračního tábora, patnáctiletého bratra popravili. Marie se přes polskou Lodž dostala do Německa na převýchovu. Po válce se vrátila domů. Vychovala ji teta, protože matka na následky věznění zemřela již v roce 1946. Proč je podle Marie Šupíkové důležité nezapomínat a co ji vedlo k přerušení spolupráce s Památníkem Lidice? O tom hovořila s Deníkem.
Slavnost památky všech zesnulých si v sobotu připomínají lidé v Českých Budějovicích. Divadlo Víti Marčíka tu uspořádalo společně s městem jedinečnou vzpomínku na zesnulé. V poledne z Piaristického náměstí vyjel pohřební kočár s dvěma koňmi, který projíždí centrem města a utváří tak atmosféru dušiček.
Příbramské divadlo uvádí na velké scéně protiválečnou satiru Patricka Ryana Jak jsem vyhrál válku s Alešem Hámou v hlavní roli.
Principál divadla Semafor Jiří Suchý už za svůj dlouhý život rozdal stovky, možná tisíce rozhovorů. Některé vznikly i pro Deník. Nezdolný workoholik – textař, básník, zpěvák, skladatel, spisovatel, banjista, sběratel přilb a bůh ví, co ještě – v nich popisoval věci dávné i aktuální, třeba obavy z možného konce hraní kvůli nepřízni magistrátu v roce 2008. Dnes se Semafor ve zdraví dožívá šedesátky. A pořád se zpívá, pořád chodí lidé… Zde je výběr toho nejlepšího, co Jiří Suchý během let Deníku řekl.
Žádná válka dvou oddílů, ale neschopnost vedení Slovanu. Ta prý stojí za odchodem dvou desítek dívek z tohoto basketbalového klubu. Aspoň podle rodičů baskeťaček, kteří se ohrazují proti tvrzením šéfa Slovanu Davida Matušky, jež zazněla minulý pátek v našem článku.
Brno – Válečné operace, množství nasazených armádních jednotek, jejich rozmístění a rozdělení. Nová výstava s názvem V těžkých dobách: Boje o hranice 1918–1919, která bude od středy k vidění v Technickém muzeu v Brně, mapuje počátky Československé republiky a tvrdé boje od listopadu 1918 do srpna 1919, kdy českoslovenští vojáci bojovali o zabezpečení hlavně jižní a jihovýchodní hranice. Letos si lidé připomínají sto let tohoto válečného konfliktu.
/FOTOGALERIE/ Památku zesnulých, zejména hrdinů, kteří se zasloužili o vybudování naší republiky a bojovali za ni v obou světových válkách, si připomněli rakovničtí občané v den 101. výročí vzniku samostatné Československé republiky.
Blíží se konec roku 1915 a Evropa se už několik měsíců brodí v tratolišti krve Velké války. Bojuje se na zemi i ve vzduchu, kde vládnou německé fokkery, které díky synchronním kulometům kosí jednoho nepřítele za druhým.
Obec Horosedly pořádá 28. října od 14 hodin vzpomínkovou akci u příležitosti oslav 101. výročí vzniku samostatného československého státu s uctěním památky padlých v 1. světové válce.
Blíží se konec roku 1915 a Evropa se už několik měsíců brodí v tratolišti krve Velké války. Bojuje se na zemi i ve vzduchu, kde vládnou německé fokkery, které díky synchronním kulometům kosí jednoho nepřítele za druhým.
