Ve zcela novém obsazení uvidí divák příběh vojáka Ernesta Goodbodyho, který se svérázně potýká s mašinérií armády. Svým naivním a důkladně poctivým přístupem ke všemu a všem uvádí v šílenství ty, kteří v rozkazech a drilu nalezli smysl svého života.
Nazdobené hroby svých nejbližších, ale i vzpomínka na hrdiny, kteří bojovali a padli ve dvou světových válkách, zástupy lidí, plná parkoviště a dokonce stánek s kávou. Takové byly dušičky na Kroměřížsku.
Jestli se nevzdáte, vypálíme celou obec, vyhrožovali nacisté. Bylo 3. listopadu 1944 a jejich oddíly právě obklíčily dům ve vesnici Pohronský Bukovec, v němž se skrývali vrchní velitelé Slovenského národního povstání, generálové Rudolf Viest a Ján Golian. Oba muži se vzdali, aby ušetřili životy ostatních. Po výslechu v Bratislavě byli převezeni do Německa a nakonec nejspíše popraveni.
Marie Šupíková se narodila v roce 1932. Když jí bylo deset let, nacisté vypálili její rodnou obec Lidice. Otce zastřelili, matku odvlekli do koncentračního tábora, patnáctiletého bratra popravili. Marie se přes polskou Lodž dostala do Německa na převýchovu. Po válce se vrátila domů. Vychovala ji teta, protože matka na následky věznění zemřela již v roce 1946. Proč je podle Marie Šupíkové důležité nezapomínat a co ji vedlo k přerušení spolupráce s Památníkem Lidice? O tom hovořila s Deníkem.
Marie Šupíková se narodila v roce 1932. Když jí bylo deset let, nacisté vypálili její rodnou obec Lidice. Otce zastřelili, matku odvlekli do koncentračního tábora, patnáctiletého bratra popravili. Marie se přes polskou Lodž dostala do Německa na převýchovu. Po válce se vrátila domů. Vychovala ji teta, protože matka na následky věznění zemřela již v roce 1946. Proč je podle Marie Šupíkové důležité nezapomínat a co ji vedlo k přerušení spolupráce s Památníkem Lidice? O tom hovořila s Deníkem.
Marie Šupíková se narodila v roce 1932. Když jí bylo deset let, nacisté vypálili její rodnou obec Lidice. Otce zastřelili, matku odvlekli do koncentračního tábora, patnáctiletého bratra popravili. Marie se přes polskou Lodž dostala do Německa na převýchovu. Po válce se vrátila domů. Vychovala ji teta, protože matka na následky věznění zemřela již v roce 1946. Proč je podle Marie Šupíkové důležité nezapomínat a co ji vedlo k přerušení spolupráce s Památníkem Lidice? O tom hovořila s Deníkem.
Marie Šupíková se narodila v roce 1932. Když jí bylo deset let, nacisté vypálili její rodnou obec Lidice. Otce zastřelili, matku odvlekli do koncentračního tábora, patnáctiletého bratra popravili. Marie se přes polskou Lodž dostala do Německa na převýchovu. Po válce se vrátila domů. Vychovala ji teta, protože matka na následky věznění zemřela již v roce 1946. Proč je podle Marie Šupíkové důležité nezapomínat a co ji vedlo k přerušení spolupráce s Památníkem Lidice? O tom hovořila s Deníkem.
Marie Šupíková se narodila v roce 1932. Když jí bylo deset let, nacisté vypálili její rodnou obec Lidice. Otce zastřelili, matku odvlekli do koncentračního tábora, patnáctiletého bratra popravili. Marie se přes polskou Lodž dostala do Německa na převýchovu. Po válce se vrátila domů. Vychovala ji teta, protože matka na následky věznění zemřela již v roce 1946. Proč je podle Marie Šupíkové důležité nezapomínat a co ji vedlo k přerušení spolupráce s Památníkem Lidice? O tom hovořila s Deníkem.
Slavnost památky všech zesnulých si v sobotu připomínají lidé v Českých Budějovicích. Divadlo Víti Marčíka tu uspořádalo společně s městem jedinečnou vzpomínku na zesnulé. V poledne z Piaristického náměstí vyjel pohřební kočár s dvěma koňmi, který projíždí centrem města a utváří tak atmosféru dušiček.
Příbramské divadlo uvádí na velké scéně protiválečnou satiru Patricka Ryana Jak jsem vyhrál válku s Alešem Hámou v hlavní roli.
Principál divadla Semafor Jiří Suchý už za svůj dlouhý život rozdal stovky, možná tisíce rozhovorů. Některé vznikly i pro Deník. Nezdolný workoholik – textař, básník, zpěvák, skladatel, spisovatel, banjista, sběratel přilb a bůh ví, co ještě – v nich popisoval věci dávné i aktuální, třeba obavy z možného konce hraní kvůli nepřízni magistrátu v roce 2008. Dnes se Semafor ve zdraví dožívá šedesátky. A pořád se zpívá, pořád chodí lidé… Zde je výběr toho nejlepšího, co Jiří Suchý během let Deníku řekl.
Žádná válka dvou oddílů, ale neschopnost vedení Slovanu. Ta prý stojí za odchodem dvou desítek dívek z tohoto basketbalového klubu. Aspoň podle rodičů baskeťaček, kteří se ohrazují proti tvrzením šéfa Slovanu Davida Matušky, jež zazněla minulý pátek v našem článku.
Brno – Válečné operace, množství nasazených armádních jednotek, jejich rozmístění a rozdělení. Nová výstava s názvem V těžkých dobách: Boje o hranice 1918–1919, která bude od středy k vidění v Technickém muzeu v Brně, mapuje počátky Československé republiky a tvrdé boje od listopadu 1918 do srpna 1919, kdy českoslovenští vojáci bojovali o zabezpečení hlavně jižní a jihovýchodní hranice. Letos si lidé připomínají sto let tohoto válečného konfliktu.
/FOTOGALERIE/ Památku zesnulých, zejména hrdinů, kteří se zasloužili o vybudování naší republiky a bojovali za ni v obou světových válkách, si připomněli rakovničtí občané v den 101. výročí vzniku samostatné Československé republiky.
Blíží se konec roku 1915 a Evropa se už několik měsíců brodí v tratolišti krve Velké války. Bojuje se na zemi i ve vzduchu, kde vládnou německé fokkery, které díky synchronním kulometům kosí jednoho nepřítele za druhým.
Obec Horosedly pořádá 28. října od 14 hodin vzpomínkovou akci u příležitosti oslav 101. výročí vzniku samostatného československého státu s uctěním památky padlých v 1. světové válce.
Blíží se konec roku 1915 a Evropa se už několik měsíců brodí v tratolišti krve Velké války. Bojuje se na zemi i ve vzduchu, kde vládnou německé fokkery, které díky synchronním kulometům kosí jednoho nepřítele za druhým.
Blíží se konec roku 1915 a Evropa se už několik měsíců brodí v tratolišti krve Velké války. Bojuje se na zemi i ve vzduchu, kde vládnou německé fokkery, které díky synchronním kulometům kosí jednoho nepřítele za druhým.
Jednou z „válečných nevěst“, které si po roce 1945 přivedli českoslovenští vojáci z Británie, byla Yvonne Šebesťáková. I přes komunistické útlaky a sprnovou okupaci v roce 1968 zůstala s rodinou, ačkoliv chtěla útect zpátky do Anglie.
Jednou z „válečných nevěst“, které si po roce 1945 přivedli českoslovenští vojáci z Británie, byla Yvonne Šebesťáková. I přes komunistické útlaky a sprnovou okupaci v roce 1968 zůstala s rodinou, ačkoliv chtěla útect zpátky do Anglie.
Turecká vláda důrazně odmítla obvinění vznesené organizací Amnesty International (AI), že posílá syrské uprchlíky zpět do oblastí bojů v Sýrii. V Turecku je v současné době kolem 3,6 milionu Syřanů, kteří z vlasti utekli před válkou, jež zemi sužuje od roku 2011.
Památný den sokolstva, který připadá na 8. října, si sokolové letos poprvé připomněli zároveň jako významný den České republiky. Tento den je upomínkou na tisíce padlých sokolských odbojářů a jejich rodin v období 2. světové války. Symbolem akce jsou červené kokardy se znakem Sokola, které jsou jinak součástí tradičního sokolského kroje.
Letos uběhne již sto první výročí vzniku samostatného československého státu. Z pohledu dějin to není až taková doba, ale se současného pohledu již značná. Dožívá třetí generace lidí a k moci se již dere čtvrtá, a za těch sto let, se přes tu zem převalilo všelikých běd.
Třebíč - Třebíčský patriot Milan Krčmář vydává knihu s názvem „Bezejmenní“. Je o záhadných vraždách v třebíčském Kohnově mlýně, které se staly na konci 1. světové války.
Poklidný podvečer v Novém Jičíně v pondělí 21. října rázně ukončil městský rozhlas. Do temnotou zahalených ulic začal šířit poplach s tím, ať si lidé okamžitě pustí televizi nebo rádio. Následně byl z ampliónů, napříč celým městem, slyšet zvuk chvílemi připomínající kulometnou palbu přerušovanou nepříjemným chrčením.
Poklidný podvečer v Novém Jičíně v pondělí 21. října rázně ukončil městský rozhlas. Do temnotou zahalených ulic začal šířit poplach s tím, ať si lidé okamžitě pustí televizi nebo rádio. Následně byl z ampliónů, napříč celým městem, slyšet zvuk chvílemi připomínající kulometnou palbu přerušovanou nepříjemným chrčením.
Poklidný podvečer v Novém Jičíně v pondělí 21. října rázně ukončil městský rozhlas. Do temnotou zahalených ulic začal šířit poplach s tím, ať si lidé okamžitě pustí televizi nebo rádio. Následně byl z ampliónů, napříč celým městem, slyšet zvuk chvílemi připomínající kulometnou palbu přerušovanou nepříjemným chrčením.
Děti v roli dokumentaristů ve svém okolí objevují díky projektu Příběhy našich sousedů osudy hodné dobrodružných filmů. Jedenáct takových přinesly Příběhy 20. století Českého rozhlasu Plus.
V Komenského sadech v Ostravě někdo sprejem postříkal Památník Rudé armády, u něhož se tradičně konají pietní akce.
V Komenského sadech v Ostravě někdo sprejem postříkal Památník Rudé armády, u něhož bývají pietní akce.
V Komenského sadech v Ostravě někdo sprejem postříkal Památník Rudé armády, u něhož bývají pietní akce.
V Komenského sadech v Ostravě někdo sprejem postříkal Památník Rudé armády, u něhož bývají pietní akce.
O fenoménu falešných či účelově upravených zpráv a jejich potenciálu podněcovat v lidech nenávist se hovoří stále častěji. Není divu, že právě takové zprávy tvořily ve válečných konfliktech minulosti zásadní část propagandy. K jednomu takovému případu došlo právě před 75 lety. Podnět k němu daly tragické události ve východopruské vesnici.
Tím místem prošly velké dějiny. Dnes tak ale krajina zarostlá nálety a křovisky nevypadá. Řeč je o prostoru před vstupem do bývalé nacistické podzemní továrny Richard na severozápadním okraji Litoměřic.
Badatel usiluje o památník v chodbě bývalé nacistické továrny. Reálnější se zatím jeví úprava prostor před ní.
Ivan Rous prolézal jeskyně v Jizerkách. Výstupem bude unikátní publikace. O svém průzkumu i knize mluvil v Týdeníku Liberecko, který vešel v úterý 15. října.
Osudy našich letců, kteří ve 2. světové válce bojovali proti Hitlerovi v britských uniformách RAF, poznaly děti ze Základní školy v Drmoule.
Ani se nechce věřit, jak ten čas letí, ale 21. října to bude již 20 let co nás po krátké nemoci ve věku 87 let navždy opustil vzácný člověk, veterán a hrdina 2. světové války generálmajor letectva v.v. pan František Chábera, narozený 5. ledna 1912.
Když vloni na Štědrý den začínala sbírka na vrácení zvonů do loketského kostela sv. Václava, nikdo nepočítal s tím, že do roka ve zvonici jeden zazvoní.
Nevšední zážitek spojený s bojovou ukázkou čeká na všechny, kdo zítra dorazí do parku pod hradbami. Kromě dalšího programu se stanou svědky bitvy o Slovensko, která se v reálu odehrála před 100 lety na jihu území našich dnešních východních sousedů.
Noc v muzeu pro děti od 6 do 12 let se uskuteční v pátek 18. října od 18 do 22 hodin v Národním památníku II. světové války v Hrabyni.
Policisté společně s hasiči evakuovali ve čtvrtek 17. října ráno zhruba třináct set lidí z areálu Letu v Kunovicích.
Jak se žilo ve Vodňanech za války. O tom vypráví Josef Nožička.
František Ringo Čech a Dívčí válka.
Češi si nesou traumata z období Mnichova a protektorátu. Němci z konce války a odsunu. Čechy a Němce kdysi rozdělila nenávist a princip kolektivní viny. Přesto se dnešní Krnované každoročně setkávají se sudetoněmeckými rodáky. Už 25 let jsou partneři a přátelé. Jak k sobě našli cestu?
Fotbal spojuje, fotbal rozděluje. Jeho společenský dosah chápou i politici včetně prezidenta Miloše Zemana. Poslední důkaz? Tlak na Slavii. Pražský klub se stal rukojmím v cizí válce.
„Tom má charisma. Je to pozitivní a silný muž,“ říká o bývalém letci RAF (britské královské letectvo, pozn. redakce) Tomáši Lomovi spisovatelka Hana Bergmannová Klímová. Posledního půl roku spolu objíždějí města po celé republice, pořádají besedy a přednášky.
Etiopský premiér Abiy Ahmed se zasloužil o podpis mírové dohody mezi Etiopií a Eritreou. Udělení Nobelovy ceny dnes oznámil norský Nobelův výbor. Dohoda ukončila jednu z nejdelších válek v Africe, v níž zahynulo na 80 tisíc lidí.
Domažličtí sokolové uctili památku tragicky zesnulých bratrů a sester. Osmý říjen, Památný den sokolstva, se letos poprvé slavil také jako významný den České republiky.
Donaldu Trumpovi na rozdíl od britského premiéra Neville Chamberlaina v roce 1938 nehrozilo, že by se jeho země zapletla do obří války. Stačilo pouze udržet či posílit v severní Sýrii americký vojenský kontingent a Turecko by si svoji ofenzivu proti syrským Kurdům rozmyslelo.
