„…nic není nového pod sluncem a člověk sám se nemění, i když se mění jeho šat a nástroje, s nimiž zachází. Lidé víří kolem jednoduché lži jako mouchy na medovém koláči, a prchají před složitou pravdou.“ Nějak takhle to formuloval Waltariho Egypťan Sinuhet a od doby dávných faraonů to bohužel zůstalo stejné, nadčasově platné.
„…nic není nového pod sluncem a člověk sám se nemění, i když se mění jeho šat a nástroje, s nimiž zachází. Lidé víří kolem jednoduché lži jako mouchy na medovém koláči, a prchají před složitou pravdou.“ Nějak takhle to formuloval Waltariho Egypťan Sinuhet a od doby dávných faraonů to bohužel zůstalo stejné, nadčasově platné.
Jižní Korea dnes oznámila 196 nových případů nákazy novým typem koronaviru a sedm dalších obětí. Jihokorejský prezident Mun Če-in vyhlásil rychle se šířící nákaze válku. První úmrtí v souvislosti s globální epidemií nemoci COVID-19 oznámilo Nizozemsko. Prvního nemocného hlásí Vatikán a Slovensko.
/FOTO/ Sedmdesát tisíc válečných zajatců prošlo v zimě roku 1945 při nejdelším a nejpočetnějším pochodu smrti z Horního Slezska do Bavorska rovněž územím dnešního Pardubického kraje. Strastiplnou cestu zaplatily tři tisíce z nich životem.
Válečná hrůza, krutost a smrt. Ale i nečekaná lidskost a přátelství uprostřed pekla. O tom je neobvyklý snímek Sama Mendese 1917, který Oscara nakonec nevybojoval, ale rozhodně stojí za vidění.
Sednout si s alkoholem v krvi za volant je špatný nápad. Posadit se opilý za knipl letadla není idea o nic lepší. Jeden americký pilot se však právě takovým kouskem proslavil. A předvedl ho dokonce dvakrát.
Před dvaceti lety, 29. února 2000, zahynulo v bitvě o kavkazskou „kótu 776“ přes 80 ruských výsadkářů. Útok mstících se Čečenů na vrchol kopce v předhůří Kavkazu přežilo jen několik řadových vojáků.
Letos sedmasedmdesátiletý Karel Šik se považuje za aktivního seniora, jenž se snaží zhusta zapojovat do společenského života nejen v rodné Nivnici. Častým návštěvníkem bývá také na kulturních akcích po celém Uherskobrodsku. Jeho životní příběh se začal psát v roce 1943, uprostřed druhé světové války, která se podepsala na nelehkém dětství a mládí, ostatně tak, jako tomu bylo u celé řady Šikových vrstevníků.
Geolog a planetolog Jiří Březina se vrátil do rodné Prahy po padesáti letech strávených v emigraci. O svém neobyčejném životě vyprávěl žákům základní školy Břečťanová na Zahradním Městě, kde nyní žije.
Geolog a planetolog Jiří Březina se vrátil do rodné Prahy po padesáti letech strávených v emigraci. O svém neobyčejném životě vyprávěl žákům základní školy Břečťanová na Zahradním Městě, kde nyní žije.
Jana Kučerová vedla třicet let v Chomutově oblíbený penzion Sport, kde se věnovala obnovování tradic, je zdejší patriotkou. To nejlepší jí předali rodiče, kteří měli pohnutý osud.
Šestadevadesátiletý Václav Pirožek se narodil více než devět set kilometrů od Znojma. Světlo světa spatřil 17. července 1924 ve vesnici Budky Hubinské ve Volyni, kam předtím přišli jeho předkové. Je jedním z několika desítek volyňských Čechů z této vesničky, kteří rok před koncem druhé světové války narukovali jako nováčci na vojnu. Dnes žije v léčebně dlouhodobě nemocných ve znojemské staré nemocnici. „Na vojnu jsem narukoval když mi bylo devatenáct let. V naší vesnici žilo asi deset procent Ukrajinců, ostatní byli Češi. Sousední vesnice se jmenovaly Hubyn a Nyva. To byly české vesnice,“ vzpomíná Pirožek.
Od 25. listopadu 1944 do 21. února 1945 zuřila v severní Itálii bitva o horu Monte Castello. Spojenecká vojska se odsud snažila vytlačit německé vojáky, kteří si vybudovali silné obranné postavení. Boj nakonec rozhodly brazilské expediční síly, které tím poprvé vstoupily do pozemní války v Evropě. A jejich vojáci poprvé viděli sníh.
/POZVÁNKY/ Další přednášková středa v Muzeu sportu, turistiky a řemesel v Deštném v Orlických horách tentokrát představí Zbraně ve válkách o Slezsko. Dne 19. února od 19 hodin zde budou přednášet David a Radovan Černohorští. Vstupné je dobrovolné.
Snímek šesti vojáků vztyčujících americkou vlajku nad japonským ostrovem Iwodžima se stal jednou z nejikoničtějších fotografií 2. světové války. Bitva o Iwodžimu začala právě před 75 lety. A účastnil se jí i jeden rodilý Slovák.
Hodiny ukazovaly čas 12:25, kalendář datum 14. února 1945. Hluboké vrčení leteckých motorů vystřídal vysoký svištivý zvuk provázející padající pumy. Nebe nad městem se proměnilo v peklo. Jizvy po tragickém dni jsou patrné dodnes.
Ve věku 93 let zemřel v nemocnici ve Slaném Ladislav Verner, jeden ze zakládajících členů partyzánského oddílu Olga, ale také do minulých dnů jeho poslední žijící partyzán. Smuteční rozloučení se zesnulým se uskuteční v sobotu 15. února v Nemochovicích v Jihomoravském kraji.
Po válce Poláci z Haliče vyhnali všechny Ukrajince. Ti se sem teď ale vrátili. Jako pracovní síla. Rzeszow, dnes více než stotisícová metropole Podkarpatského vojvodství, má i český název – Řešov.
Přesně před 95 lety byla Třebíč vzhůru nohama. Důvodem bylo dění v někdejším Kohnově mlýně na dnešní ulici Na Potoce. Tehdy se jí říkalo Horní nábřeží a Kohnův mlýn už v té době nebyl mlýnem, nýbrž činžovním domem pro sociálně slabé. Za 1. světové války v něm mimo jiné bydleli i manželé Dvořáčkovi, kteří se spolu bratry Fejtovými a jejich otcem stali hlavními pachateli jednoho z nejděsivějších zločinů spáchaných na našem území.
Sedmý premiérový titul osmdesáté sezóny v sobotu 8. února nabídne divákům Horácké divadlo Jihlava. Po 64 letech se do krajského města Vysočiny vrací křivolaké a humorné putování Josefa Švejka. Hra bude uvedena na velké scéně.
/ANKETA/ Dálnice budovaná na jihu, lépe řečeno její stavba, se blíží k hranici a přípravy postupují. Na území, kudy povede přes Krumlovsko, je třeba provést například nejenom geologický či archeologický průzkum, ale také průzkum pyrotechnický. To člověka v první chvíli překvapí, ale vzápětí uzná, že to je skutečně od věci.
V prostorách Plzeňské kaple na Svaté Hoře je až do 18. prosince k vidění výstava s názvem Ještě jsme ve válce. Třináct předních českých a slovenských výtvarníků vytvořilo sérii komiksů, které neotřelým způsobem přibližují události moderních dějin.
Od počátku 20. století představovalo městečko Jantarnyj (německy Palmnicken) na břehu Baltského moře v Kaliningradské oblasti oblíbené lázeňské středisko. Poslední lednový den roku 1945 se však proměnilo v dějiště krvavého masového zločinu.
/FOTOGALERIE/ Žákům deváté třídy ze ZŠ J. A. Komenského se díky spolupráci školy se společností Post Bellum naskytla neobvyklá příležitost seznámit se z první ruky s okolnostmi války v Bosně a Hercegovině v letech 1992-1995.
Před 75 lety dorazila vojska Rudé armády k Osvětimi. V koncentračním táboře Birkenau nalezli mezi dřevěnými baráky na kost vyzáblé vězně především židovského původu. Od roku 2005, kdy OSN ustanovila 27. leden Mezinárodním dnem památky obětí holocaustu, připomínáme oběti nejmasovější vraždy v lidské historii, během které zahynulo okolo šesti milionů nevinných lidí především Židů.
Jaké to je pracovat jako lékař bez hranic v zemi postižené válkou? Ve středu29. ledna od 17.30 hodin se v havlíčkobrodském Hubbr Coworking koná beseda se známým chirurgem a účastníkem zahraničních lékařských misí Tomášem Šebkem.
Zachraňoval životy a pomáhal lidem jako chirurg při válce v Perském zálivu, následně založil Šestou polní nemocnici, aby jako její velitel opět pomohl, tentokrát v Albánii a také v protiteroristické misi v Afghánistánu. S kolegy a válečnými veterány si nyní připomíná třicetileté výročí od mise v Zálivu a dvacet let od humanitární mise v Turecku. Řeč je o plukovníku v záloze a lékaři Jindřichu Sittovi z Plzně.
Okresní soud v Ostravě vynesl v pondělí verdikt v netradičním civilním sporu, který by se dal označit jako válka žalobců. Bývalá šéfka Okresního státního zastupitelství v Ostravě Tamara Kornasová žalovala stát za údajnou šikanu na pracovišti a zásah do lidské důstojnosti.
/VIDEO, FOTOGALERIE/ Nastoupení sokolové a muži v legionářských uniformách jako čestná stráž. Váleční veteráni, historikové, zástupci města i armády, veřejnost. Tak vypadala v neděli v poledne vzpomínková akce na hřbitově v Orlové u památníku obětí sedmidenní války, od jejíhož konce uplyne 30. ledna přesně 101 let.
„Dostaneš číslo, nemáš jméno, nejsi nic. Můj pes se má líp, než jsme se měli my,“ shrnuje své zážitky z nacistického vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau pražský rodák Freddy Sobotka, který se po válce usadil v Brazílii.
Blíží se tři čtvrtě století od konce největšího vojenského konfliktu v moderní historii. Na otázku, zda se města či vojenské kluby chystají na větší oslavy tohoto významného výročí, ale není pro oslovené úplně jednoduché odpovědět. Ve většině situací jsou totiž plány ve stádiu příprav, případně se v současné době s masivnějšími oslavami oproti minulým letům nechystá.
Koncem ledna se v oblasti východního Pruska na území dnešního západního Polska tísnilo přes milion německých běženců, vojáků i civilistů, kteří prchali před postupující Rudou armádou. Říšský admirál Karl Dönitz vyhlásil záchrannou operaci Hannibal. Ta vyvrcholila největší námořní katastrofou lidských dějin.
/ROZHOVOR OD ZVLÁŠTNÍHO ZPRAVODAJE DENÍKU Z IZRAELE/ Když začala druhá světová válka, bylo Evě Grossmannová šest let. Protože byla po otci Židovka, museli ji její příbuzní před nacisty ukrýt, aby neskončila v koncentračním táboře. „Schovali mě u dědečka na zahradě, ale nesměla jsem k plotu,“ řekla novinářům na setkání v Jeruzalémě.
V lednu 1945 začala v Polsku ofenzíva Rudé armády z linie řeky Visla na německé území. Koncem ledna pak došlo k jednomu z dodnes nevyjasněných masakrů. Sověti vypálili a vyvraždili polskou vesnici Przyszowice. Muže zastřelili, ženy a dívky hromadně znásilnili. O důvodech tohoto činu se stále spekuluje.
Tři tisíce žáků a pět set učitelů se v roce 2019 zapojily do projektu Příběhy našich sousedů. Žáci natočili skoro tisíc rozhovorů s pamětníky 2. světové války a komunismu. Záznamy jsou uloženy v rozsáhlé sbírce Paměť národa, ze které vznikají rozhlasové dokumenty Příběhy 20. století. V tomto pořadu zazní třináct příběhů, například vyprávění jednoho z posledních žijících čs. letců RAF Tomáše Loma.
Poprava zastřelením, která měla zakrýt stopy. Tak vypadal masakr 47 lidí, k němuž došlo v noci ze 17. na 18. ledna 1945 v německém táboře Chelmno v Polsku. Vůbec prvním vyhlazovacím táboře druhé světové války, v němž vraždili lidi plynem. Včetně českých dětí.
Zatímco Donald Trump si likvidaci íránského generála Kásima Sulejmáního pochvaluje, Karel Schwarzenberg mluví o zločinném porušení mezinárodního práva. Podle zastánců amerického útoku došlo k oprávněnému potrestání teroristy, které zajistí bezpečnější svět. Kritici však upozorňují, že atentát na Sulejmáního byl narušením suverenity Iráku.
České šlechtické rody se ocitly v nemilosti v době nacistické okupace i komunistické vlády. Svědčí o tom vzpomínky hraběte Antonína Bořka-Dohalského, jehož prastrýcové zaplatili za zapojení do protinacistického odboje životy a otec strávil deset let v komunistických vězeních.
/ROZHOVOR/ Petr a Martin Hrdličkovi jsou otec se synem, kteří své životy zasvětili mladoboleslavské Škodovce. Navíc Petr Hrdlička je konstruktérem přelomového automobilu Škoda Favorit a jeho tatínek, Karel Hrdlička, do Škodovky zavedl sériovou výrobu a stál u zrodu legendárního Populára. Co se Škodovkou jejich rodina prožila? A mají nástupníka?
Někdy se vyplatí osvěžit si paměť. Let 752 společnosti Ukraine International Airlines není prvním, při jehož pádu během napjaté krize mezi USA a Íránem zahynuli všichni lidé na palubě. V tomto případě 178 cestujících a členů posádky.