Nemůžete do muzea? Nevadí, muzeum jde za vámi. Vlastivědné muzeum v Olomouci je z důvodu aktuální situace ohledně koronaviru také uzavřené. Proto se rozhodlo, že bude lidem zprostředkovávat online to nejzajímavější z výstav a následně i to „nej“ z expozic.
Každý konvoj s rouškami je tajný jako za války v Atlantiku, popisuje situaci ve zdravotnictví šéf České stomatologické komory Roman Šmucler. Dovoz i těch nejzákladnějších potřeb totiž komplikuje nesmyslné lpění na razítkách a byrokracii. Jako zcela nepružná se podle něj ukázala i většina státní správy. „Škody proto budou jako po válce,“ odhaduje následky koronavirové pandemie lékař.
/ANKETA/ Slýchám kolem sebe, že po opatřeních proti šíření koronaviru je to v zemi jak za války, mně se ale spíše vybavují dny o povodni v roce 2002. Ta byla rovněž přírodního původu, jenom nám vtrhla do života možná o něco rychleji než koronavirus. Tehdy jsme také neměli tušení, co všechno nás čeká, nebyli jsme na více než stoletou vodu připraveni a mnozí proto nestihli včas se na to připravit.
Zahleděni do mobilů, akčních cen, levných letenek a reality show si mnozí z nás roky mysleli, že je všechno v tom našem báječném světě v pořádku. Za chybějící pokoru, i liknavost tvrdě zaplatíme. Přestože tu zdravotnictví nebylo prioritou, zvykli jsme si na relativně dostupnou zdravotní péči.
V letošním roce si připomínáme 75 let od skončení druhé světové války. Tématem konce války ve Starém Městě jsem se podrobněji zabývala v posledních dvou letech a výsledky shrnula v mé práci v rámci Středoškolské odborné činnosti.
"Byl jsem jenom novinář, který šel po sólokaprovi." To byla poslední slova britského žurnalisty íránského původu Farzada Bazofta, jehož nechal před 30 lety, navzdory protestům mezinárodního společenství, popravit tehdejší irácký vůdce Saddám Husajn. O necelých pět měsíců později, 2. srpna 1990, napadl Irák Kuvajt a vyvolal první válku v Zálivu.
/FOTOGALERIE/ Při rekonstrukci válečného pomníku na orlovském hřbitově se našel v jeho útrobách vzkaz příštím generacím.
Hrdinství československých letců ve službách RAF připomíná od počátku března výstava ve valašskomeziříčském zámku Žerotínů. 75. výročí konce 2. světové války a 80. výročí bitvy o Anglii se rozhodli připomenout Svaz důstojníků a praporčíků armády ČR a Oblastní organizace ČSBS Valašské Meziříčí výstavou pod názvem Českoslovenští letci v RAF 1940-45.
75 let od konce druhé světové války a tragickou událost, která se odehrála v samém závěru na severu Čech, si připomene obec Víska na Frýdlantsku. V sobotu vzdá poctu americkým výsadkářům.
„… nic není nového pod sluncem a člověk sám se nemění, i když se mění jeho šat a nástroje, s nimiž zachází. Lidé víří kolem jednoduché lži jako mouchy na medovém koláči, a prchají před složitou pravdou.“ Nějak takhle to formuloval Waltariho Egypťan Sinuhet a od doby dávných faraonů to bohužel zůstalo stejné, nadčasově platné.
„… nic není nového pod sluncem a člověk sám se nemění, i když se mění jeho šat a nástroje, s nimiž zachází. Lidé víří kolem jednoduché lži jako mouchy na medovém koláči, a prchají před složitou pravdou.“ Nějak takhle to formuloval Waltariho Egypťan Sinuhet a od doby dávných faraonů to bohužel zůstalo stejné, nadčasově platné.
„…nic není nového pod sluncem a člověk sám se nemění, i když se mění jeho šat a nástroje, s nimiž zachází. Lidé víří kolem jednoduché lži jako mouchy na medovém koláči, a prchají před složitou pravdou.“ Nějak takhle to formuloval Waltariho Egypťan Sinuhet a od doby dávných faraonů to bohužel zůstalo stejné, nadčasově platné.
„… nic není nového pod sluncem a člověk sám se nemění, i když se mění jeho šat a nástroje, s nimiž zachází. Lidé víří kolem jednoduché lži jako mouchy na medovém koláči, a prchají před složitou pravdou.“ Nějak takhle to formuloval Waltariho Egypťan Sinuhet a od doby dávných faraonů to bohužel zůstalo stejné, nadčasově platné.
„… nic není nového pod sluncem a člověk sám se nemění, i když se mění jeho šat a nástroje, s nimiž zachází. Lidé víří kolem jednoduché lži jako mouchy na medovém koláči, a prchají před složitou pravdou.“ Nějak takhle to formuloval Waltariho Egypťan Sinuhet a od doby dávných faraonů to bohužel zůstalo stejné, nadčasově platné.
„…nic není nového pod sluncem a člověk sám se nemění, i když se mění jeho šat a nástroje, s nimiž zachází. Lidé víří kolem jednoduché lži jako mouchy na medovém koláči, a prchají před složitou pravdou.“ Nějak takhle to formuloval Waltariho Egypťan Sinuhet a od doby dávných faraonů to bohužel zůstalo stejné, nadčasově platné.
„… nic není nového pod sluncem a člověk sám se nemění, i když se mění jeho šat a nástroje, s nimiž zachází. Lidé víří kolem jednoduché lži jako mouchy na medovém koláči, a prchají před složitou pravdou.“ Nějak takhle to formuloval Waltariho Egypťan Sinuhet a od doby dávných faraonů to bohužel zůstalo stejné, nadčasově platné.
„…nic není nového pod sluncem a člověk sám se nemění, i když se mění jeho šat a nástroje, s nimiž zachází. Lidé víří kolem jednoduché lži jako mouchy na medovém koláči, a prchají před složitou pravdou.“ Nějak takhle to formuloval Waltariho Egypťan Sinuhet a od doby dávných faraonů to bohužel zůstalo stejné, nadčasově platné.
„…nic není nového pod sluncem a člověk sám se nemění, i když se mění jeho šat a nástroje, s nimiž zachází. Lidé víří kolem jednoduché lži jako mouchy na medovém koláči, a prchají před složitou pravdou.“ Nějak takhle to formuloval Waltariho Egypťan Sinuhet a od doby dávných faraonů to bohužel zůstalo stejné, nadčasově platné.
„…nic není nového pod sluncem a člověk sám se nemění, i když se mění jeho šat a nástroje, s nimiž zachází. Lidé víří kolem jednoduché lži jako mouchy na medovém koláči, a prchají před složitou pravdou.“ Nějak takhle to formuloval Waltariho Egypťan Sinuhet a od doby dávných faraonů to bohužel zůstalo stejné, nadčasově platné.
Jižní Korea dnes oznámila 196 nových případů nákazy novým typem koronaviru a sedm dalších obětí. Jihokorejský prezident Mun Če-in vyhlásil rychle se šířící nákaze válku. První úmrtí v souvislosti s globální epidemií nemoci COVID-19 oznámilo Nizozemsko. Prvního nemocného hlásí Vatikán a Slovensko.
/FOTO/ Sedmdesát tisíc válečných zajatců prošlo v zimě roku 1945 při nejdelším a nejpočetnějším pochodu smrti z Horního Slezska do Bavorska rovněž územím dnešního Pardubického kraje. Strastiplnou cestu zaplatily tři tisíce z nich životem.
Válečná hrůza, krutost a smrt. Ale i nečekaná lidskost a přátelství uprostřed pekla. O tom je neobvyklý snímek Sama Mendese 1917, který Oscara nakonec nevybojoval, ale rozhodně stojí za vidění.
Sednout si s alkoholem v krvi za volant je špatný nápad. Posadit se opilý za knipl letadla není idea o nic lepší. Jeden americký pilot se však právě takovým kouskem proslavil. A předvedl ho dokonce dvakrát.
Na Litoměřicku jsou desítky památníků připomínající oběti Velké války. Místní historik je dokumentuje a chce o nich vydat publikaci.
Před dvaceti lety, 29. února 2000, zahynulo v bitvě o kavkazskou „kótu 776“ přes 80 ruských výsadkářů. Útok mstících se Čečenů na vrchol kopce v předhůří Kavkazu přežilo jen několik řadových vojáků.
Letos sedmasedmdesátiletý Karel Šik se považuje za aktivního seniora, jenž se snaží zhusta zapojovat do společenského života nejen v rodné Nivnici. Častým návštěvníkem bývá také na kulturních akcích po celém Uherskobrodsku. Jeho životní příběh se začal psát v roce 1943, uprostřed druhé světové války, která se podepsala na nelehkém dětství a mládí, ostatně tak, jako tomu bylo u celé řady Šikových vrstevníků.
Geolog a planetolog Jiří Březina se vrátil do rodné Prahy po padesáti letech strávených v emigraci. O svém neobyčejném životě vyprávěl žákům základní školy Břečťanová na Zahradním Městě, kde nyní žije.
Geolog a planetolog Jiří Březina se vrátil do rodné Prahy po padesáti letech strávených v emigraci. O svém neobyčejném životě vyprávěl žákům základní školy Břečťanová na Zahradním Městě, kde nyní žije.
Jana Kučerová vedla třicet let v Chomutově oblíbený penzion Sport, kde se věnovala obnovování tradic, je zdejší patriotkou. To nejlepší jí předali rodiče, kteří měli pohnutý osud.
Šestadevadesátiletý Václav Pirožek se narodil více než devět set kilometrů od Znojma. Světlo světa spatřil 17. července 1924 ve vesnici Budky Hubinské ve Volyni, kam předtím přišli jeho předkové. Je jedním z několika desítek volyňských Čechů z této vesničky, kteří rok před koncem druhé světové války narukovali jako nováčci na vojnu. Dnes žije v léčebně dlouhodobě nemocných ve znojemské staré nemocnici. „Na vojnu jsem narukoval když mi bylo devatenáct let. V naší vesnici žilo asi deset procent Ukrajinců, ostatní byli Češi. Sousední vesnice se jmenovaly Hubyn a Nyva. To byly české vesnice,“ vzpomíná Pirožek.
Od 25. listopadu 1944 do 21. února 1945 zuřila v severní Itálii bitva o horu Monte Castello. Spojenecká vojska se odsud snažila vytlačit německé vojáky, kteří si vybudovali silné obranné postavení. Boj nakonec rozhodly brazilské expediční síly, které tím poprvé vstoupily do pozemní války v Evropě. A jejich vojáci poprvé viděli sníh.
Kněz jako mediální rádce kardinála, adoptovaný sochař, prodavačka zklamaná privatizací či učitelka, co psala až prezidentovi.
Historii ve svém srdci má hluboce zakořeněnou Miloš Ryneš z Klatov. Jeho velkou vášní je US ARMY a v Klatovech založil dokonce Klub 3. armády.
Pomníky velké války 1914-1918 jsou dlouhodobě opomíjenými památkami. Přijďte se o nich dozvědět něco víc.
Další přednášková středa v Muzeu sportu, turistiky a řemesel v Deštném v Orlických horách tentokrát představí Zbraně ve válkách o Slezsko.
/POZVÁNKY/ Další přednášková středa v Muzeu sportu, turistiky a řemesel v Deštném v Orlických horách tentokrát představí Zbraně ve válkách o Slezsko. Dne 19. února od 19 hodin zde budou přednášet David a Radovan Černohorští. Vstupné je dobrovolné.
Snímek šesti vojáků vztyčujících americkou vlajku nad japonským ostrovem Iwodžima se stal jednou z nejikoničtějších fotografií 2. světové války. Bitva o Iwodžimu začala právě před 75 lety. A účastnil se jí i jeden rodilý Slovák.
Pomníky velké války 1914-1918 jsou dlouhodobě opomíjenými památkami. Přijďte se o nich dozvědět něco víc.
Hodiny ukazovaly čas 12:25, kalendář datum 14. února 1945. Hluboké vrčení leteckých motorů vystřídal vysoký svištivý zvuk provázející padající pumy. Nebe nad městem se proměnilo v peklo. Jizvy po tragickém dni jsou patrné dodnes.
Ve věku 93 let zemřel v nemocnici ve Slaném Ladislav Verner, jeden ze zakládajících členů partyzánského oddílu Olga, ale také do minulých dnů jeho poslední žijící partyzán. Smuteční rozloučení se zesnulým se uskuteční v sobotu 15. února v Nemochovicích v Jihomoravském kraji.
Po válce Poláci z Haliče vyhnali všechny Ukrajince. Ti se sem teď ale vrátili. Jako pracovní síla. Rzeszow, dnes více než stotisícová metropole Podkarpatského vojvodství, má i český název – Řešov.
Přesně před 95 lety byla Třebíč vzhůru nohama. Důvodem bylo dění v někdejším Kohnově mlýně na dnešní ulici Na Potoce. Tehdy se jí říkalo Horní nábřeží a Kohnův mlýn už v té době nebyl mlýnem, nýbrž činžovním domem pro sociálně slabé. Za 1. světové války v něm mimo jiné bydleli i manželé Dvořáčkovi, kteří se spolu bratry Fejtovými a jejich otcem stali hlavními pachateli jednoho z nejděsivějších zločinů spáchaných na našem území.
Sedmý premiérový titul osmdesáté sezóny v sobotu 8. února nabídne divákům Horácké divadlo Jihlava. Po 64 letech se do krajského města Vysočiny vrací křivolaké a humorné putování Josefa Švejka. Hra bude uvedena na velké scéně.
/ANKETA/ Dálnice budovaná na jihu, lépe řečeno její stavba, se blíží k hranici a přípravy postupují. Na území, kudy povede přes Krumlovsko, je třeba provést například nejenom geologický či archeologický průzkum, ale také průzkum pyrotechnický. To člověka v první chvíli překvapí, ale vzápětí uzná, že to je skutečně od věci.
Beseda na téma konec 2. světové války se koná v Besednici ve čtvrtek v zasedací místnosti obecního úřadu v Besednici.
Jako kluk střílel z praku šrouby, pak Jindřich Sitta zachraňoval životy v Perském zálivu
V prostorách Plzeňské kaple na Svaté Hoře je až do 18. prosince k vidění výstava s názvem Ještě jsme ve válce. Třináct předních českých a slovenských výtvarníků vytvořilo sérii komiksů, které neotřelým způsobem přibližují události moderních dějin.
Od počátku 20. století představovalo městečko Jantarnyj (německy Palmnicken) na břehu Baltského moře v Kaliningradské oblasti oblíbené lázeňské středisko. Poslední lednový den roku 1945 se však proměnilo v dějiště krvavého masového zločinu.
/FOTOGALERIE/ Žákům deváté třídy ze ZŠ J. A. Komenského se díky spolupráci školy se společností Post Bellum naskytla neobvyklá příležitost seznámit se z první ruky s okolnostmi války v Bosně a Hercegovině v letech 1992-1995.
Před 75 lety dorazila vojska Rudé armády k Osvětimi. V koncentračním táboře Birkenau nalezli mezi dřevěnými baráky na kost vyzáblé vězně především židovského původu. Od roku 2005, kdy OSN ustanovila 27. leden Mezinárodním dnem památky obětí holocaustu, připomínáme oběti nejmasovější vraždy v lidské historii, během které zahynulo okolo šesti milionů nevinných lidí především Židů.
