V těchto dnech si připomínáme osvobození města Hodonín a konec II. světové války. Už 11. dubna němečtí ženisté zlikvidovali mosty přes řeku Moravu. Po 16. hodině pronikli do města první rudoarmějci a kolem 20. hodiny byl už střed města obsazen sovětskými jednotkami.
Už týdny žijí Češi s hrozbou nákazy koronavirem a pod ochranou vládních nařízení. Nouzový stav dopadá podle vedoucí Oddělení klinické psychologie Fakultní nemocnice Brno Hany Jahnové na každého. „Žijeme v nezvyklé a výjimečné době a naše reakce na ni jsou různé. Ať už jsme přecitlivělí, máme potřebu o sebe či o druhé příliš pečovat, nebo naopak jsme vznětlivější,“ říká.
/Z ARCHIVU DENÍKU/. Projděte se s Deníkem časem minulým. Každý týden přineseme archivní fotografie z jedné či dvou obcí našeho kraje. Zavzpomínejte společně s námi, tentokrát se podíváme do obcí Prasklice a Němčice u Holešova.
Novinářka, spisovatelka a překladatelka Ruth Bondyová objevila pro Čechy zapomenutého hrdinu Heinze Prossnitze, který za války posílal deportovaným Židům stovky balíčků s jídlem a oblečením, a pro Izraelce českou literaturu – do hebrejštiny přeložila téměř 40 knih.
Novinářka, spisovatelka a překladatelka Ruth Bondyová objevila pro Čechy zapomenutého hrdinu Heinze Prossnitze, který za války posílal deportovaným Židům stovky balíčků s jídlem a oblečením, a pro Izraelce českou literaturu – do hebrejštiny přeložila téměř 40 knih.
Historie lidstva je doprovázena zlomovými okamžiky, které, ať již v menší, či větší míře, ovlivňují naši budoucnost. Takové události se zapíšou do podvědomí každého z nás. A i když jsme je nezažili na vlastní kůži, dozvídáme se o nich ve škole, v televizi nebo knihách.
Těžký úkol si vzali za své nadšenci z Plzně a Tachova, kteří hledají místo, kde za války měla stát opravna letadel patřící Lufwaffe. Po 75 letech od konce válečného konfliktu už nejsou žádné stopy v terénu.
Nejstarší generace jsou nejvíc ohrožené nejen epidemií koronaviru, ale také s ní související společenskou izolací. Řada z těch, kteří pamatují útrapy druhé světové války nebo útlak ze strany komunistické diktatury, nicméně k dnešní situaci přistupuje klidně a s nadhledem.
I v době nouzového stavu musejí policisté a pyrotechnici vyjíždět k nálezům munice po celé Vysočině. Od začátku roku to bylo už nejméně třináct případů. Na Vysočinu jezdí pyrotechnici z Českých Budějovic a Brna. Nejzajímavějším nálezem pro brněnské specialisty byl dělostřelecký protibetonový granát z 2. světové války.
Dne 29. března 1945 odpálili Němci proti britským ostrovům poslední ze svých zbraní odplaty číslo jedna neboli "Vergeltungswaffe 1" (V-1). Raketa přistála na poli poblíž anglického Datchworthu. Nikoho nezabila ani nezranila.
Dne 26. března 1945 skončila bitva o japonský ostrov Iwodžimu, který Američané dobyli po víc než měsíčním vyčerpávajícím boji za cenu sedmi tisíc padlých a 21 tisíc zraněných. Šlo o klíčové strategické vítězství, avšak ne o konec války v Tichomoří. Ještě týž den poznali Američané další japonskou zbraň: sebevražedné piloty kamikaze.
Dnes opět přinášíme nový díl oblíbeného seriálu Jak jsme žili na Lounsku. Najdete ho nejen zde na webu, ale také na stránkách tištěného Týdeníku Lučan, který si můžete schovat třeba na památku. Vychází každé úterý.
Jak přežít domácí karanténu? Přinášíme vám další dva tipy ze série tipů, jak se zabavit sami i s celou rodinou.
Kdyby tak domy mohly vyprávět. Mluvily by o dobách míru i válkách, smutcích i radostech, lásce i nenávisti. Také by nám jistě popovídaly o všech svých majitelích a nájemnících. Tak jako pozdně gotický dům stojící v centru Nového Města na Moravě, který v roce 1883 koupil Adolf Brady. Právě o pohnutých osudech židovské rodiny Bradyových by se toho dalo vyprávět opravdu hodně…
Britský poprockový písničkář James Blunt (46) je poslední světovou hvězdou, která v Praze hrála i přes hrozbu jménem koronavirus. Všechny další svá vystoupení odřekly. Vážná situace se promítla do návštěvnosti zpěvákova koncertu, který se uskutečnil v pátek 6. března v pražské Tipsport Areně. Sám James však na pódiu i mimo něpůsobil uvolněně.
Nemůžete do muzea? Nevadí, muzeum jde za vámi. Vlastivědné muzeum v Olomouci je z důvodu aktuální situace ohledně koronaviru také uzavřené. Proto se rozhodlo, že bude lidem zprostředkovávat online to nejzajímavější z výstav a následně i to „nej“ z expozic.
Každý konvoj s rouškami je tajný jako za války v Atlantiku, popisuje situaci ve zdravotnictví šéf České stomatologické komory Roman Šmucler. Dovoz i těch nejzákladnějších potřeb totiž komplikuje nesmyslné lpění na razítkách a byrokracii. Jako zcela nepružná se podle něj ukázala i většina státní správy. „Škody proto budou jako po válce,“ odhaduje následky koronavirové pandemie lékař.
/ANKETA/ Slýchám kolem sebe, že po opatřeních proti šíření koronaviru je to v zemi jak za války, mně se ale spíše vybavují dny o povodni v roce 2002. Ta byla rovněž přírodního původu, jenom nám vtrhla do života možná o něco rychleji než koronavirus. Tehdy jsme také neměli tušení, co všechno nás čeká, nebyli jsme na více než stoletou vodu připraveni a mnozí proto nestihli včas se na to připravit.
Zahleděni do mobilů, akčních cen, levných letenek a reality show si mnozí z nás roky mysleli, že je všechno v tom našem báječném světě v pořádku. Za chybějící pokoru, i liknavost tvrdě zaplatíme. Přestože tu zdravotnictví nebylo prioritou, zvykli jsme si na relativně dostupnou zdravotní péči.
V letošním roce si připomínáme 75 let od skončení druhé světové války. Tématem konce války ve Starém Městě jsem se podrobněji zabývala v posledních dvou letech a výsledky shrnula v mé práci v rámci Středoškolské odborné činnosti.
"Byl jsem jenom novinář, který šel po sólokaprovi." To byla poslední slova britského žurnalisty íránského původu Farzada Bazofta, jehož nechal před 30 lety, navzdory protestům mezinárodního společenství, popravit tehdejší irácký vůdce Saddám Husajn. O necelých pět měsíců později, 2. srpna 1990, napadl Irák Kuvajt a vyvolal první válku v Zálivu.
/FOTOGALERIE/ Při rekonstrukci válečného pomníku na orlovském hřbitově se našel v jeho útrobách vzkaz příštím generacím.
Hrdinství československých letců ve službách RAF připomíná od počátku března výstava ve valašskomeziříčském zámku Žerotínů. 75. výročí konce 2. světové války a 80. výročí bitvy o Anglii se rozhodli připomenout Svaz důstojníků a praporčíků armády ČR a Oblastní organizace ČSBS Valašské Meziříčí výstavou pod názvem Českoslovenští letci v RAF 1940-45.
75 let od konce druhé světové války a tragickou událost, která se odehrála v samém závěru na severu Čech, si připomene obec Víska na Frýdlantsku. V sobotu vzdá poctu americkým výsadkářům.
„…nic není nového pod sluncem a člověk sám se nemění, i když se mění jeho šat a nástroje, s nimiž zachází. Lidé víří kolem jednoduché lži jako mouchy na medovém koláči, a prchají před složitou pravdou.“ Nějak takhle to formuloval Waltariho Egypťan Sinuhet a od doby dávných faraonů to bohužel zůstalo stejné, nadčasově platné.
„… nic není nového pod sluncem a člověk sám se nemění, i když se mění jeho šat a nástroje, s nimiž zachází. Lidé víří kolem jednoduché lži jako mouchy na medovém koláči, a prchají před složitou pravdou.“ Nějak takhle to formuloval Waltariho Egypťan Sinuhet a od doby dávných faraonů to bohužel zůstalo stejné, nadčasově platné.
„…nic není nového pod sluncem a člověk sám se nemění, i když se mění jeho šat a nástroje, s nimiž zachází. Lidé víří kolem jednoduché lži jako mouchy na medovém koláči, a prchají před složitou pravdou.“ Nějak takhle to formuloval Waltariho Egypťan Sinuhet a od doby dávných faraonů to bohužel zůstalo stejné, nadčasově platné.
„… nic není nového pod sluncem a člověk sám se nemění, i když se mění jeho šat a nástroje, s nimiž zachází. Lidé víří kolem jednoduché lži jako mouchy na medovém koláči, a prchají před složitou pravdou.“ Nějak takhle to formuloval Waltariho Egypťan Sinuhet a od doby dávných faraonů to bohužel zůstalo stejné, nadčasově platné.
„…nic není nového pod sluncem a člověk sám se nemění, i když se mění jeho šat a nástroje, s nimiž zachází. Lidé víří kolem jednoduché lži jako mouchy na medovém koláči, a prchají před složitou pravdou.“ Nějak takhle to formuloval Waltariho Egypťan Sinuhet a od doby dávných faraonů to bohužel zůstalo stejné, nadčasově platné.
„… nic není nového pod sluncem a člověk sám se nemění, i když se mění jeho šat a nástroje, s nimiž zachází. Lidé víří kolem jednoduché lži jako mouchy na medovém koláči, a prchají před složitou pravdou.“ Nějak takhle to formuloval Waltariho Egypťan Sinuhet a od doby dávných faraonů to bohužel zůstalo stejné, nadčasově platné.
„… nic není nového pod sluncem a člověk sám se nemění, i když se mění jeho šat a nástroje, s nimiž zachází. Lidé víří kolem jednoduché lži jako mouchy na medovém koláči, a prchají před složitou pravdou.“ Nějak takhle to formuloval Waltariho Egypťan Sinuhet a od doby dávných faraonů to bohužel zůstalo stejné, nadčasově platné.
„…nic není nového pod sluncem a člověk sám se nemění, i když se mění jeho šat a nástroje, s nimiž zachází. Lidé víří kolem jednoduché lži jako mouchy na medovém koláči, a prchají před složitou pravdou.“ Nějak takhle to formuloval Waltariho Egypťan Sinuhet a od doby dávných faraonů to bohužel zůstalo stejné, nadčasově platné.
„…nic není nového pod sluncem a člověk sám se nemění, i když se mění jeho šat a nástroje, s nimiž zachází. Lidé víří kolem jednoduché lži jako mouchy na medovém koláči, a prchají před složitou pravdou.“ Nějak takhle to formuloval Waltariho Egypťan Sinuhet a od doby dávných faraonů to bohužel zůstalo stejné, nadčasově platné.
„… nic není nového pod sluncem a člověk sám se nemění, i když se mění jeho šat a nástroje, s nimiž zachází. Lidé víří kolem jednoduché lži jako mouchy na medovém koláči, a prchají před složitou pravdou.“ Nějak takhle to formuloval Waltariho Egypťan Sinuhet a od doby dávných faraonů to bohužel zůstalo stejné, nadčasově platné.
Jižní Korea dnes oznámila 196 nových případů nákazy novým typem koronaviru a sedm dalších obětí. Jihokorejský prezident Mun Če-in vyhlásil rychle se šířící nákaze válku. První úmrtí v souvislosti s globální epidemií nemoci COVID-19 oznámilo Nizozemsko. Prvního nemocného hlásí Vatikán a Slovensko.
/FOTO/ Sedmdesát tisíc válečných zajatců prošlo v zimě roku 1945 při nejdelším a nejpočetnějším pochodu smrti z Horního Slezska do Bavorska rovněž územím dnešního Pardubického kraje. Strastiplnou cestu zaplatily tři tisíce z nich životem.
Válečná hrůza, krutost a smrt. Ale i nečekaná lidskost a přátelství uprostřed pekla. O tom je neobvyklý snímek Sama Mendese 1917, který Oscara nakonec nevybojoval, ale rozhodně stojí za vidění.
Sednout si s alkoholem v krvi za volant je špatný nápad. Posadit se opilý za knipl letadla není idea o nic lepší. Jeden americký pilot se však právě takovým kouskem proslavil. A předvedl ho dokonce dvakrát.
Na Litoměřicku jsou desítky památníků připomínající oběti Velké války. Místní historik je dokumentuje a chce o nich vydat publikaci.
Před dvaceti lety, 29. února 2000, zahynulo v bitvě o kavkazskou „kótu 776“ přes 80 ruských výsadkářů. Útok mstících se Čečenů na vrchol kopce v předhůří Kavkazu přežilo jen několik řadových vojáků.
Letos sedmasedmdesátiletý Karel Šik se považuje za aktivního seniora, jenž se snaží zhusta zapojovat do společenského života nejen v rodné Nivnici. Častým návštěvníkem bývá také na kulturních akcích po celém Uherskobrodsku. Jeho životní příběh se začal psát v roce 1943, uprostřed druhé světové války, která se podepsala na nelehkém dětství a mládí, ostatně tak, jako tomu bylo u celé řady Šikových vrstevníků.
Geolog a planetolog Jiří Březina se vrátil do rodné Prahy po padesáti letech strávených v emigraci. O svém neobyčejném životě vyprávěl žákům základní školy Břečťanová na Zahradním Městě, kde nyní žije.
Geolog a planetolog Jiří Březina se vrátil do rodné Prahy po padesáti letech strávených v emigraci. O svém neobyčejném životě vyprávěl žákům základní školy Břečťanová na Zahradním Městě, kde nyní žije.
Jana Kučerová vedla třicet let v Chomutově oblíbený penzion Sport, kde se věnovala obnovování tradic, je zdejší patriotkou. To nejlepší jí předali rodiče, kteří měli pohnutý osud.
Šestadevadesátiletý Václav Pirožek se narodil více než devět set kilometrů od Znojma. Světlo světa spatřil 17. července 1924 ve vesnici Budky Hubinské ve Volyni, kam předtím přišli jeho předkové. Je jedním z několika desítek volyňských Čechů z této vesničky, kteří rok před koncem druhé světové války narukovali jako nováčci na vojnu. Dnes žije v léčebně dlouhodobě nemocných ve znojemské staré nemocnici. „Na vojnu jsem narukoval když mi bylo devatenáct let. V naší vesnici žilo asi deset procent Ukrajinců, ostatní byli Češi. Sousední vesnice se jmenovaly Hubyn a Nyva. To byly české vesnice,“ vzpomíná Pirožek.
Od 25. listopadu 1944 do 21. února 1945 zuřila v severní Itálii bitva o horu Monte Castello. Spojenecká vojska se odsud snažila vytlačit německé vojáky, kteří si vybudovali silné obranné postavení. Boj nakonec rozhodly brazilské expediční síly, které tím poprvé vstoupily do pozemní války v Evropě. A jejich vojáci poprvé viděli sníh.
Kněz jako mediální rádce kardinála, adoptovaný sochař, prodavačka zklamaná privatizací či učitelka, co psala až prezidentovi.
Historii ve svém srdci má hluboce zakořeněnou Miloš Ryneš z Klatov. Jeho velkou vášní je US ARMY a v Klatovech založil dokonce Klub 3. armády.
Pomníky velké války 1914-1918 jsou dlouhodobě opomíjenými památkami. Přijďte se o nich dozvědět něco víc.
Další přednášková středa v Muzeu sportu, turistiky a řemesel v Deštném v Orlických horách tentokrát představí Zbraně ve válkách o Slezsko.
