Ve filmu Veberovi, ve skutečnosti Korbelovi. Předobrazem pro ústřední pár ve filmu Krajina ve stínu o masakru ve vsi Tušť jsou rodiče Ferdinanda Korbela, který svůj příběh svěřil Paměti národa.
Od narození legendárního českého odbojáře uplynulo 105 let. Američané podle něj ještě během války napsali komiks a vtělili jeho příběh do osudu jedné z postav jednoho z nejslavnějších romantických snímků v historii kinematografie, filmu Casablanca s Humpreym Boggartem. Gruzínští filmaři mu v roce 1943 věnovali film Nepolapitelný Jan. Přesto zemřel téměř zapomenut.
Řecko posílí svou armádu v reakci na chování Turecka. Řekl to dnes vládní mluvčí Stelios Petsas. Podle něj Turecko téměř denně zostřuje výpady proti Řecku a hrozí válkou. Detaily k záměru navýšit bojovou sílu Řecka podle Petsase oznámí premiér Kyriakos Mitsotakis ve svém sobotním projevu o stavu řecké ekonomiky.
Elegantní a aktivní dáma s perlami na krku, které byste sto let rozhodně nehádali. Přesně taková je Božena Eberlová, která v Domově seniorů Kdyně na Domažlicku oslavila století.
Právě v sobotu 5. září uplyne 78 let od smrti významné olomoucké osobnosti Vladimíra Petřka. Kaplana, jenž v kryptě kostela Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze ukryl parašutisty, kteří spáchali atentát na Reinharda Heydricha, popravili nacisté 5. září 1942. Oběti přinesla celá Petřkova rodina. Deník přináší díky Jindřichu Hovadíkovi neznámé skutečnosti o černovírských obětech heydrichiády a díky dochovanému motáku z věznice i dosud nepublikované střípky z osudu kaplanovy sestry Věry Petřkové.
/FOTOGALERIE/ Již sedmý ročník „Dne české historie“ se 12. září uskuteční v středočeském Křivsoudově. Letošní program je věnován především 75. výročí ukončení druhé světové války. Válka v Evropě sice skončila podpisem příměří 8. května 1945, ale bojovalo se až do 11. května, a to na území České republiky.
Dva výstřely z poloautomatické pistole ráže 7,65 mm Browning stačily a 50 milionů lidí rukovalo na frontu, 8 milionu zahynulo v zákopech 1. sv. války v blátě, sněhu, zásahem kulky, probodení bodákem, roztržením granátem. V červnu 1914 v ulicích Sarajeva zavraždil atentátník Gavrilo Princip arcivévodu a následníka rakousko−uherského trůnu Ferdinanda d'Este a jeho ženu Žofii Chotkovou.
Národní divadlo moravskoslezské Ostrava vstupuje do 102. sezony s mottem Restart. Už první premiéra bude jiná, než na co byli diváci při zahájení zvyklí. Ještě předtím ale všechny čtyři soubory divadla vyrazí za diváky do ulic města.
Holokaust a koncentrační tábory si spojujeme zejména s nacistickým Německem, ale válečná zvěrstva byli schopni páchat pod záštitou vlastního státu i příslušníci jiných národů. Týká se to například tehdejšího "Nezávislého státu Chorvatska", jak se tato země v době, kdy byla pod fašistickou kontrolou, nazývala. Dne 29. srpna 1942 se v koncentračním táboře Jasenovac na jejím území odehrála obludná soutěž.
Hejtman Zlínského kraje Jiří Čunek a Imrich Vetrák zastupující Ministerstvo obrany ČR dnes udělili pamětní plaketu Péče o válečné hroby starostovi Halenkovic Jaromíru Blažkovi a starostovi Valašského Meziříčí Robertu Stržínkovi. Uvedlo to hejtmanství ve své zprávě.
/GALERIE/ Žádost fotbalisty Lionela Messiho o odchod z Barcelony vyvolala v katalánském městě protesty fanoušků proti vedení klubu. Španělská média mezitím informovala o tom, že hvězdný Argentinec už mluvil o možném přestupu s trenérem Manchesteru City a bývalým koučem Katalánců Pepem Guardiolou.
Na nedávné Letní filmové škole dostal Vladimír Körner cenu za přínos české kultuře. Jednaosmdesátiletý autor scénářů k Údolí včel či Adelheid udivoval vitalitou a zájmem o debaty s diváky. Zmrzlinový kornout jako cenu kvitoval, je prý lepší než ty ze skla nebo z kovu. V Zábřehu loni dokonce dostal Oscara, vážil šest kil. „Řekl jsem jim: proč mi dáváte tupého Oscara, proč ne třeba Křižáka? Čili kornout dobrej, i když upřímně, já na zmrzlinu moc nejsem. Navíc se to nedá vypít,“ směje se.
Málokdo z dosud žijících lidí měl tak blízko k spisovateli Jaroslavu Foglarovi jako Jindra Hojer. Člen skautského oddílu pražská Dvojka, jehož desítky let Jaroslav Foglar - Jestřáb vedl, byl dokonce inspirací pro pojmenování jednoho z legendární pětice Rychlých šípů. „Takoví lidé, jak byl Jestřáb, by neměli odcházet," svěřuje se Jindra Hojer, který 30. července oslavil již 96. narozeniny.
Je mu teprve dvaačtyřicet let, jeho životní příběh by ale vydal na román. Když s láskou prohlíží každou plodinu na své zahradě v Bořeticích a pyšně ukazuje na lilky, brokolici, rajčata, okurky, papriky, melouny a dýně, které se mu letos podařilo vypěstovat, málokdo by řekl, že Alaadin Ibo byl jedním z těch, jež před devíti lety opouštěli za poměrně dramatických okolností válkou zmítanou Sýrii.
Rámus, až uši zaléhají, ohlušující řev motorů, modrý dým, který halí okolí a slibuje vrcholně adrenalinový zážitek. „Na tanku jsem ještě nikdy nejel, je to super,“ líčí nadšeně Adam s Kubou, kterým je odhadem něco přes dvacet. „Všechno se s vámi houpe, za vámi další tanky a obrněná vozidla, prostě zážitek,“ vysvětlují, proč za ním přijeli až z Ostravy.
Rámus, až uši zaléhají, ohlušující řev motorů, modrý dým, který halí okolí a slibuje vrcholně adrenalinový zážitek. „Na tanku jsem ještě nikdy nejel, je to super,“ líčí nadšeně Adam s Kubou, kterým je odhadem něco přes dvacet. „Všechno se s vámi houpe, za vámi další tanky a obrněná vozidla, prostě zážitek,“ vysvětlují, proč za ním přijeli až z Ostravy.
Rámus, až uši zaléhají, ohlušující řev motorů, modrý dým, který halí okolí a slibuje vrcholně adrenalinový zážitek. „Na tanku jsem ještě nikdy nejel, je to super,“ líčí nadšeně Adam s Kubou, kterým je odhadem něco přes dvacet. „Všechno se s vámi houpe, za vámi další tanky a obrněná vozidla, prostě zážitek,“ vysvětlují, proč za ním přijeli až z Ostravy.
/HISTORIE REGIONU/ U obce Kouty, dnes součásti města Kravaře na Hlučínsku, byly v roce 1943 postaveny napodobeniny hutních provozů Vítkovických železáren. Ze dřeva. Koutecká „fabrika" byla jednou z mnoha kamuflážních staveb v Evropě mající zmýlit navigátory spojeneckých bombardérů.
O tomto víkendu se lidé přenesou do minulosti. Té vzdálené, i té hodně nedávné, kterou ještě spousta lidí pamatuje. Na Vyškovsku i na Brněnsku si Jihomoravané udělají pomyslný výlet do dob napoleonských válek. Bitevní ukázku letos zpestří neobvyklá hra se světly. V Brně si zase na mládí zavzpomínají Husákovy děti na tradičním setkání v Retro muzeu Na statku.
Třetí srpnový víkend láká zejména milovníky vojenské historie a empírové elegance do Slavkova. Napoleonské hry připomenou císařovy narozeniny. Boskovice zažijí Festiválek bez bojů a válek. Břeclaví zavoní rajčata a na hodonínském Pánově bude rachotit vojenská technika. Na Znojemsku mohou zavítat lidé do sklepů v Hodonicích a Tasovicích.
Třetí srpnový víkend láká na Blanensko do Boskovic na Festiválek bez bojů a válek. V Blansku hrají v neděli mladí muzikanti a v jeskyni Výpustek vystoupí folková legenda Žalman. Do Slavkova zamíří milovníci vojenské historie i empírové elegance, přátele dobrých vín lákají sklepy v Tasovicích a Hodonicích na Znojemsku.
Jemenské hlavní město San'á, zapsané na seznam světového kulturního dědictví UNESCO, čelí další katastrofě. Tisíce let staré základy jeho domů, oslabené dlouhodobým bombardováním během dlouhé jemenské války, nyní ohrožují letní přívalové deště a bahenní povodně. Hrozí, že město obývané nepřetržitě po dobu 2,5 tisíce let postihne kolaps a unikátní historické domy se zřítí. Informuje o tom agentura AFP.
Budova bývalé školy v Javoříčku hostí netradiční výstavu. Až do konce roku 2020 je v jejích v prostorách k vidění expozice „Českoslovenští legionáři mezi námi“. Připomíná 100. výročí návratu účastníků zahraničního vojenského odboje přes Sibiř do vlasti. Právě v září 1920 vyplula z ruského Vladivostoku loď Heffron, jejímž úkolem bylo dopravit do Československa poslední legionáře.
V Nýznerově u Jeseníka na hranicích s Polskem žili za první republiky Hadwigerovi, početná sudetoněmecká rodina. Anna Hadwigerová, nejstarší dcera, vstoupila za války do Hitlermädchen a nechala se nejspíš zapsat i do nacistických záškodnických oddílů werwolfů. Sověti jí v květnu 1945 zajali a deportovali na patnáct let do gulagu.
Když vystaví všech pět vozů na zatravněné prostranství nedaleko svého domu, způsobí tím doslova poprask. Zastavují se u nich nejen cyklisté a turisté, kteří míří na Soutok, ale také místní, pro které je taková podívaná vzácností. Šestapadesátiletý Miroslav Kostka z Lanžhota má totiž velmi neobvyklý koníček.
/Z ARCHIVU DENÍKU/ Projděte se s Deníkem časem minulým. Každý týden přineseme archivní fotografie z jedné obce našeho kraje. Zavzpomínejte společně s námi, tentokrát se podíváme do obce Ústí.
/Z ARCHIVU DENÍKU/ Projděte se s Deníkem časem minulým. Každý týden přineseme archivní fotografie z jedné obce našeho kraje. Zavzpomínejte společně s námi, tentokrát se podíváme do obce Ústí.
Když před 75 lety zamířil nad japonské město Hirošima bombardér Enola Gay, jehož jediný náklad tvořila atomová bomba Little Boy, podíleli se na jeho misi také dva muži českého původu. Jeden z nich, fyzik, pomohl bombu vyrobit. Druhý, seržant americké armády, seděl přímo v pilotní kabině bombardéru a coby navigátor jej naváděl na cíl.
Na kolemjdoucí křičel a snažil se je napadat. Přivolané strážníky začal po jejich upozornění, že na zastávce hromadné dopravy nesmí kouřit, urážet a na jednoho se pokus zaútočil. Nakonec vyhlásil všem policejním složkám válku. Po nespoutaném chování skončil opilý z brněnské Slatiny v úterý na záchytce, případ dořeší správní orgán.
V úterý jsme si připomenuli, že se 4. srpna roku 1920, tedy před 100 lety, narodil účastník čs. zahraničního odboje za II. sv. války, palubní střelec 311. čs. bombardovací perutě RAF Bohumil Tvrdý.
/FOTOGALERIE/ Přesně před 140 lety se lidé poprvé podívali do špilberských kasemat jako do turistické atrakce. První průvodci ale způsobili, že dodneška o místě přetrvává řada mýtů.
/FOTOGALERIE/ Přesně před 140 lety se lidé poprvé podívali do špilberských kasemat jako do turistické atrakce. První průvodci ale způsobili, že dodneška o místě přetrvává řada mýtů.
/Z ARCHIVU DENÍKU/ V minulém díle seriálu jsme se pomocí dobových fotografií podívali do Hovězí. Dnes se s námi vydejte zpět v čase do dvojice obcí na Valašsku, do Prlova a Valašské Polanky.
Jména židovských spoluobčanů, kteří za holocaustu najednou z našich měst zmizeli, připomínají stolpersteiny, neboli kameny zmizelých. Tato tradice se rozvíjí také v Krnově.
Spor mezi dvěma významnými členy NATO Tureckem a Řeckem hoří již dlouhé roky. Tentokrát se na hraně války ocitly kvůli podmořským zásobám plynu a ropy.
Sedmiletá Zuzana Marešová seděla v červenci roku 1939 ve vlaku na pražském Hlavním nádraží a na peróně viděla maminku, jak pláče. Nechápala proč. V kupé seděla se svými dvěma staršími sestrami a cestu do Londýna brala jako výlet.
/FOTO/ V zadní části deštenského hřbitova se do břečťanu pomalu halí pomník s pětadvaceti jmény. Pod nimi stojí německy psaný nápis: "Na paměť německým obětem násilí z Deštného, Plasnice, Jedlové a Šedivin z května a června 1945. Pane nech je odpočívat v pokoji…" Těch obětí v pohraničí padlo před 75 lety víc.
Bratrská ulice patří ke klidným lokalitám v centru Přerova. V noci na čtvrtek se ale nikdo z místních nevyspal. Soukromá válka dvou znesvářených rodin Olašských Romů, která už v úterý vyústila ve rvačku v cukrárně na náměstí, pokračovala dalším incidentem.
Nejstarší obyvatelkou České republiky je paní Marie Holíková z Blížkovic. Ve středu oslavila úctyhodných 109 let. „Oslavenkyně žije stále doma v rodině mladšího syna. Často ji navštěvovala rodina staršího syna, který zemřel náhle v roce 2018. Těší se velké oblibě, má laskavou a přátelskou povahu, po celý život je velmi skromná, nekonfliktní. V těžkých chvílích jejího života ji posilovala víra v Boha,“ sdělila starostka Blížkovic Šárka Ježková.
Letadla, tanky, zbraně a další technika, která se vyskytla na konci války ve Žďáře nad Sázavou a jeho okolí, bude ve zmenšeném měřítku k vidění v tamním regionálním muzeu.
Prachovské skály patří právem mezi nejromantičtější části Českého ráje, a projet alespoň kouskem z nich na bicyklu je skvělá příležitost udělat něco pro své zdraví a současně si nadělit příjemný zážitek. Trasa může začít třeba v Jičíně, odkud míří do Holína: podél silnice vystoupá na Prachov k pomníčkům z prusko-rakouské války doplněným panely o této válce z roku 1866.