Vzpomeňme 15. listopadu na kazatele Komenského
Dne 15. listopadu uplyne 350 let od úmrtí Jana Amose Komenského.
Dne 15. listopadu uplyne 350 let od úmrtí Jana Amose Komenského.
Při středečním Dni válečných veteránů uctili v Sokolově a Chodově památku obětí válek.
Květiny položili představitelé města také u pomníku válečných letců, kteří sloužili v britské R. A. F.
Vzhledem k epidemii koronaviru nemohly být oslavy 102. výročí vzniku Československa letos také v Blatné oslaveny veřejně.
Arménie, Ázerbájdžán a Rusko podepsaly v noci na dnešek dohodu o ukončení arménsko-ázerbájdžánské války o Náhorní Karabach. Informovaly o tom agentury Reuters a Interfax. Arménský premiér Nikol Pašinjan dohodu označil za bolestivou, ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev za základ k urovnání dlouholetého konfliktu. Ruský prezident Vladimir Putin oznámil, že na základě ujednání Moskva do Náhorního Karabachu vyšle vojenské pozorovatele, kteří budou dohlížet na klid zbraní. Podle Alijeva bude členem mírové mise i Turecko.
Anna Fischer se narodila 16. července 1927 v Hyršově jako druhá ze čtyř dcer Franzisce a Georgu Braunovým, Němcům, kteří vlastnili hyršovský mlýn. Po válce žila v Německu, do Hyršova se znovu podívala až v roce 1990.
Vzhledem k epidemii koronaviru nemohly být oslavy 102. výročí vzniku Československa letos také v Blatné oslaveny veřejně. Československá obec legionářská proto vyzvala své členy k uctění památky těch, kteří bojovali a padli za vznik Československa, položením květinových darů u pomníků padlých.
Zhruba před šesti sty tisíci lety se prehistorická populace lidských předků rozvětvila do dvou linií. Jedna zůstala v Africe a vyvinula se v člověka dnešního typu. Ta druhá přešla po souši do Asie a odtud do Evropy. Tuto linii tvořil Homo neanderthalensis - slavní neandertálci. Nebyli to naši předkové, vyvíjeli se paralelně s lidmi. A také s nimi sváděli tvrdé boje o dominanci na daném území.
Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) ve Strakonicích zdarma převedl městu Strakonice pozemek, na kterém stojí pomník padlým v 1. světové válce.
Téměř v každé obci najdeme pomníček se jmény místních mužů a chlapců, kteří padli za 1. světové války. Umírali daleko od domova – buď v uniformách Rakouska-Uherska, nebo v legionářských stejnokrojích. Mnozí také zemřeli v lazaretech v zázemí, mj. i v Třebíči, kde na zdejším Starém hřbitově najdeme několik desítek náhrobků se jmény těch, kteří se závěru Velké války nedočkali.
Franziska Krampfl se narodila na Hojsově Stráži a dětství prožila v obci Frischwinkel, dnešním Brčálníku. Když začala druhá světová válka, bylo jí teprve osm let.
Francouzské úřady zadržely 47letého muže podezřelého z kontaktů s pachatelem čtvrtečního útoku v Nice, při němž přišli o život tři lidé. Nově zadržený muž je nyní podle agentury Reuters ve vazbě.
Série #světovéČesko / Pojďte se s námi tak trochu bát… Pokud netušíte, co si pod pojmem „noir turismus" představit, tak Vám hned předložíme definici. Je to druh temné turistiky. Oficiálně dark (temný) tourism nebo také německy Grief (zármutek) Tourism, původně Thanatourism (z řeckého thanatos: personifikace smrti) je druh turistiky zaměřující se na místa spojená se smrtí či utrpením. Toto označení zavedli britští vědci John Lennon a Malcolm Foley v roce 1996. Mezi časté cíle temné turistiky patří i hrady, bojiště, nebo také místa upomínající hrůzy II. světové války, stejně jako dějiště přírodních nebo člověkem způsobených katastrof.
Českoslovenští parašutisté výrazně ovlivnili chod druhé světové války. Například atentátem na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha zasadili naši výsadkáři Třetí říši tvrdou ránu. Vůbec prvním parašutistou shozeným na území Protektorátu Čechy a Morava byl však Otmar Riedl z Kroměříže.
Pomník padlých se bude nacházet ve Školní ulici na prostranství vedle autobusové zastávky. Rozhodli o tom prostřednictvím internetového hlasování obyvatelé obce, kteří měli na výběr z osmi možných míst.
Do věže kostela svatého Václava v Novém Veselí se vrátily zvony. Lidé postrádali jejich hlas už řadu let.
Ve čtvrtek 22. října budou v Českých Budějovicích položeny Kameny zmizelých za židovské obyvatele Českých Budějovic, kteří byli za 2. světové války zavražděni a domů se už nevrátili.
Štěpánovi Antonijovi a Vasilině Mesárové bylo sedmnáct let, když se rozhodli prchnout přes hranice do Sovětského svazu. Na podzim 1939 a během roku 1940 uteklo do SSSR přes pět a půl tisíce převážně mladých lidí z Podkarpatské Rusi. Hnala je nenávist k maďarským okupantům a věřili sovětské propagandě, že je čeká komunistický ráj, kde není bídy. Ocitli se v pekle – v gulagu.
Ve svých čtyřiadevadesáti letech se Stanislav Čáslavka ohlížel za dramatickými okamžiky 20. století s humorem. Tou nejbolestnější vzpomínkou pro něj byla kapitulace Československa po mnichovské dohodě. „To si dneska nedovede nikdo představit, co pro nás znamenala československá republika,“ vyprávěl s dojetím. „Být Čechoslovákem, to byla jako výhra v sazce.“
Linec - „Ještě před několika týdny se zdálo, že stavbě asi 500 metrů dlouhého visutého mostu pro pěší za 4,5 milionu eur z Freinbergu k zoologické zahradě v Linci už nestojí nic v cestě,“ píší OÖN.
Bezmála 80 válečných hrobů a pietních míst eviduje ve svém obvodě jako obec s rozšířenou působností Sokolov. K nim náleží i další, která oficiálně takovými místy nejsou, přesto se o ně starají města i obce, které je ve svém katastru mají.
V obnovených bojích o Náhorní Karabach sice začalo o víkendu platit příměří, na kterém se v Moskvě dohodily obě znesvářené strany, střety však pokračovaly i poté. Po raketovém útoku na obytnou čtvrť Gjandži přišly o své domovy desítky civilistů, mnozí Ázerbajdžánci jsou však stále přesvědčeni o tom, že případný zisk Náhorního Karabachu stojí za jakoukoli cenu.
Každý rok si 8. října všichni sokolové připomínají padlé bratry a sestry během domácího odboje. Toto datum bylo zvoleno za Památný den sokolstva jako připomínka tragických událostí v roce 1941.
Liebisch 1938-1945 aneb Libhošťané za 2. světové války. Takový název nese publikace, kterou letos vydala Místní knihovna Libhošť.
Bývaly doby, bylo to začátkem 90. let, kdy jsem byl odborníkem na Náhorní Karabach. Několikrát jsem navštívil Arménii a Ázerbájdžán, v rámci mírové mise OSN byl na obou stranách fronty a viděl věci, které už v životě vidět nechci. Třeba venkovský dům s hromadou pozvolna se rozkládajících těl, který ukazovala jedna z tehdy válčících stran pozorovatelům jako důkaz, jaká jsou ti na druhé straně zvířata.
Uprostřed Berlína byl vzkříšeno obří sídlo pruských králů a německých císařů Berlínský zámek. Ten byl po druhé světovíé válce stržen komunisty.
Jiří Fejfar pro svůj koníček před lety založil v Plavech Klub vojenské historie Muzeum československé armády, je členem Československé obce legionářské.
ROZHOVOR/ Válečná vřava už druhý týden otřásá Náhorním Karabachem, hrdou enklávou na úpatí Kavkazu s většinovým arménským obyvatelstvem, jež se po krvavém konfliktu před čtvrt stoletím odtrhla od Ázerbajdžánu. Čtenářům Deníku pomůže v rozhovoru vysvětlit příčiny a podobu tamních válečných hrůz Ašot Arakeljan, historik, malíř a výtvarník, jehož znám už patnáct roků jako člověka vybaveného dobrými znalostmi světových dějin.
Podívejte se, kam můžete o víkendu vyrazit za zábavou.
Odraz konce druhé světové války ve sbírkách Muzea T. G. Masaryka v Rakovníku si může veřejnost prohlédnout díky výstavě s názvem Poslední dny války.
„Zvažují se další opatření. Oznámíme je v pátek. Pokud třicet až čtyřicet procent lidí nebude dodržovat, co má, musíme přitvrdit.“
Cenová válka mezi hlavními dodavateli elektřiny v Česku pokračuje. Společnost innogy v reakci na nedávné oznámení firmy ČEZ od listopadu zlevní elektřinu u základního produktu Standand v distribučním území ČEZ Distribuce v průměru o devět procent. ČTK to dnes řekl mluvčí innogy Pavel Grochál. ČEZ v září oznámil, že od října sníží cenu elektřiny pro domácnosti napříč ceníky v průměru o devět procent. Úspory slibují i další dodavatelé. Důvodem je pokles velkoobchodních cen.
Arménie a Ázerbájdžán jsou krok od toho, aby se pohraniční konflikt v Náhorním Karabachu změnil ve válku mezi dvěma státy a i Tureckem a Ruskem.
Nový román Lenky Chalupové Kyselé třešně je jiný než její předchozí knihy. Spisovatelka zasadila děj do válečného Přerova a kvůli větší historické věrohodnosti musela přizvat na konzultace i historiky. Dotkla se v něm citlivé kapitoly přerovských dějin - masakru na Švédských šancích, při kterém bylo měsíc po skončení války zavražděno na 267 karpatských Němců.
V září uplynulo sto let od chvíle, kdy v České Lípě začalo existovat české gymnázium. Začínalo skromně, ve stísněných podmínkách, s 34 žáky a dvěma stálými profesory.
Historici Vamberk srdečně zvou tuto sobotu 3. října na tradiční procházku po Vamberku po stopách světových válek.
Nebyly to jen bodáky, granáty a plyn, co během první světové války zabíjelo vojáky po tisících. Počet mrtvých bohužel pomohlo zvýšit také neobvyklé špatné klimatické období, které se vyznačovalo přívalovými dešti a klesajícími teplotami. Podepsalo se i na pandemii španělské chřipky v roce 1918.
/PŘÍBĚHY PAMĚTNÍKŮ/ O svém dětství, válce a dalších životních krocích vypráví Zdeňka Divoká.
/ROZHOVOR/ Josefínské slavnosti v Terezíně jsou už řadu let jednou z největších evropských akcí připomínající období sedmileté války. Přímo v prostoru pevnostního města diváci zhlédnou každý rok jinou historickou bitvu mezi rakouskými a pruskými vojáky. Nechybí tu pěchota, kavalerie i dělostřelectvo.
Erika Bezdíčková ztratila rodiče v koncentračním táboře. Jako čtrnáctileté dítě přežila Osvětim. O svém utrpení mlčela dlouhá desetiletí, poté se odhodlala vydat knihu Moje dlouhé mlčení. Její příběh přinesl v roce 2016 i seriál Deníku Rovnost Pamatuji válku
V prvorepublikové Praze navrhl architekt Rudolf Wels několik činžovních domů a spolupracoval s barrandovskými filmovými ateliéry. Nebýt nálezu archivu jeho rodiny, tak bychom o něm však dnes mnoho nevěděli…
Před sto lety se svět znovu nadechoval po světové válce, která dosáhla takové intenzity ničení, jakou lidstvo dosud nepoznalo. Na mnoha místech se ale ještě stále bojovalo. A jednou takovou zemí bylo Irsko, kde od Velikonočního povstání v dubnu 1916 zuřila nevyhlášená válka o nezávislost. Dne 20. září 1920 jí padlo za oběť celé jedno irské městečko.
Statečný Polák Witold Pilecki se dal před 80 lety dobrovolně chytit a transportovat do koncentračního tábora Osvětim, aby zde zřídil podzemní hnutí a připravil vězně na vzpouru. Zatímco Osvětim i válku přežil, nástup komunistů se mu stal osudný.
Místo posledního spočinutí zde našly tisíce německých vojáků padlých ve 2. světové válce. Pohřbení jsou tady také turečtí vojáci, kteří zahynuli v první světové válce a dokonce i padlí z bitvy u Slavkova z počátku 19. století.
Kulaté výročí oslavila v neděli třináctého září válečná veteránka Božena Kopcová v Domamili na Třebíčsku. Paní Kopcová se svým manželem za války ukrývala parašutisty z výsadku Spelter. Kromě rodinné oslavy jí přijeli ke stým narozeninám popřát také zástupci Armády České republiky
Před devětasedmdesáti lety 8. září 1941 zahájila německá nacistická vojska obléhání Leningradu (dnes Petrohrad). Blokáda trvala neuvěřitelných 29 měsíců do konce ledna 1944. V obleženém městě zemřelo skoro milion lidí hlady. Jedná se o nejdelší a nejkrutější obléhání města v historii válek. Tehdy jedenáctiletá Irina Juřinová přežila se svou babičkou v Leningradu nejtvrdší zimu blokády. Její vzpomínky zaznamenali studenti z pražského gymnázia Evolution Jižní Město, kteří se zapojili do projektu Příběhy našich sousedů.
Svitavy mapují osudy Židů, kteří za války opustili město. Mají nejvíce Kamenů zmizelých v kraji.
Před 80 lety se definitivně rozplynul sen Adolfa Hitlera na ovládnutí Velké Británie. V rozhodující bitvě utrpěla Luftwaffe zásadní porážku.
/PŘÍBĚHY PAMĚTNÍKŮ/ Dagmar Smorádková, která aktuálně žije v Domově důchodců Český Dub, zažila mnohé. Po smrti maminky ji vychovávala pěstounka, druhá světová válka jí do paměti vtiskla otřesné obrazy. Přesto prožila, jak sama říká, spokojený a pestrý život.
Milada Pešková se při práci pro salon Rosenbaum a později Styl setkala s několika prvními dámami. Nejraději vzpomíná na Hanu Benešovou: „Byla to strašně příjemná ženská.“ Vyprávění 95leté Milady Peškové zaznamenala Paměť národa v Pečovatelském centru v Praze 7, kde žila posledních sedm let svého života poté, co ztratila zrak. „Po letech jsem se zase dostala zpátky ke Studánce,“ smála se paní Pešková, která se narodila v roce 1921 a s rodiči a třemi bratry žila v ulici U Studánky.