Kreativ

ŠTÍTEK: válka

Arménie a Ázerbájdžán se dohodly na konci války o Karabach

Arménie, Ázerbájdžán a Rusko podepsaly v noci na dnešek dohodu o ukončení arménsko-ázerbájdžánské války o Náhorní Karabach. Informovaly o tom agentury Reuters a Interfax. Arménský premiér Nikol Pašinjan dohodu označil za bolestivou, ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev za základ k urovnání dlouholetého konfliktu. Ruský prezident Vladimir Putin oznámil, že na základě ujednání Moskva do Náhorního Karabachu vyšle vojenské pozorovatele, kteří budou dohlížet na klid zbraní. Podle Alijeva bude členem mírové mise i Turecko.

Uctění památky padlých a vzniku a samostatného Československa v Blatné

Vzhledem k epidemii koronaviru nemohly být oslavy 102. výročí vzniku Československa letos také v Blatné oslaveny veřejně. Československá obec legionářská proto vyzvala své členy k uctění památky těch, kteří bojovali a padli za vznik Československa, položením květinových darů u pomníků padlých. 

Nelítostné boje o území. Neandertálci a lidé spolu válčili 100 tisíc let

Zhruba před šesti sty tisíci lety se prehistorická populace lidských předků rozvětvila do dvou linií. Jedna zůstala v Africe a vyvinula se v člověka dnešního typu. Ta druhá přešla po souši do Asie a odtud do Evropy. Tuto linii tvořil Homo neanderthalensis - slavní neandertálci. Nebyli to naši předkové, vyvíjeli se paralelně s lidmi. A také s nimi sváděli tvrdé boje o dominanci na daném území.  

Tichá vzpomínka vás nebude nic stát a ani neporušíte epidemická opatření

Téměř v každé obci najdeme pomníček se jmény místních mužů a chlapců, kteří padli za 1. světové války. Umírali daleko od domova – buď v uniformách Rakouska-Uherska, nebo v legionářských stejnokrojích. Mnozí také zemřeli v lazaretech v zázemí, mj. i v Třebíči, kde na zdejším Starém hřbitově najdeme několik desítek náhrobků se jmény těch, kteří se závěru Velké války nedočkali.

Noir turistika na Písecku a Blatensku

Série #světovéČesko / Pojďte se s námi tak trochu bát… Pokud netušíte, co si pod pojmem „noir turismus" představit, tak Vám hned předložíme definici. Je to druh temné turistiky. Oficiálně dark (temný) tourism nebo také německy Grief (zármutek) Tourism, původně Thanatourism (z řeckého thanatos: personifikace smrti) je druh turistiky zaměřující se na místa spojená se smrtí či utrpením. Toto označení zavedli britští vědci John Lennon a Malcolm Foley v roce 1996. Mezi časté cíle temné turistiky patří i hrady, bojiště, nebo také místa upomínající hrůzy II. světové války, stejně jako dějiště přírodních nebo člověkem způsobených katastrof.

Tak pitomý ksicht, jako máš ty Riedle, by parašutista mít nemohl, řekl velitel

Českoslovenští parašutisté výrazně ovlivnili chod druhé světové války. Například atentátem na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha zasadili naši výsadkáři Třetí říši tvrdou ránu. Vůbec prvním parašutistou shozeným na území Protektorátu Čechy a Morava byl však Otmar Riedl z Kroměříže.

Libličtí vybrali místo pro pomník padlým

Pomník padlých se bude nacházet ve Školní ulici na prostranství vedle autobusové zastávky. Rozhodli o tom prostřednictvím internetového hlasování obyvatelé obce, kteří měli na výběr z osmi možných míst.

Hledali ráj na zemi, čekalo je peklo. V gulagu čelili hladu, vyčerpání i nemocem

Štěpánovi Antonijovi a Vasilině Mesárové bylo sedmnáct let, když se rozhodli prchnout přes hranice do Sovětského svazu. Na podzim 1939 a během roku 1940 uteklo do SSSR přes pět a půl tisíce převážně mladých lidí z Podkarpatské Rusi. Hnala je nenávist k maďarským okupantům a věřili sovětské propagandě, že je čeká komunistický ráj, kde není bídy. Ocitli se v pekle – v gulagu.  

Vzpomínky Stanislava Čáslavky: Být Čechoslovákem byla výhra

Ve svých čtyřiadevadesáti letech se Stanislav Čáslavka ohlížel za dramatickými okamžiky 20. století s humorem. Tou nejbolestnější vzpomínkou pro něj byla kapitulace Československa po mnichovské dohodě. „To si dneska nedovede nikdo představit, co pro nás znamenala československá republika,“ vyprávěl s dojetím. „Být Čechoslovákem, to byla jako výhra v sazce.“

Visutý most u sousedů „padl“?

Linec - „Ještě před několika týdny se zdálo, že stavbě asi 500 metrů dlouhého visutého mostu pro pěší za 4,5 milionu eur z Freinbergu k zoologické zahradě v Linci už nestojí nic v cestě,“ píší OÖN.

Starají se o válečné hroby i pietní místa

Bezmála 80 válečných hrobů a pietních míst eviduje ve svém obvodě jako obec s rozšířenou působností Sokolov. K nim náleží i další, která oficiálně takovými místy nejsou, přesto se o ně starají města i obce, které je ve svém katastru mají.

Příběhy z Karabachu: Žena prchala jen v košili, válečný veterán klidně zemře

V obnovených bojích o Náhorní Karabach sice začalo o víkendu platit příměří, na kterém se v Moskvě dohodily obě znesvářené strany, střety však pokračovaly i poté. Po raketovém útoku na obytnou čtvrť Gjandži přišly o své domovy desítky civilistů, mnozí Ázerbajdžánci jsou však stále přesvědčeni o tom, že případný zisk Náhorního Karabachu stojí za jakoukoli cenu. 

Viníky války jsou Azerové i Arméni

Bývaly doby, bylo to začátkem 90. let, kdy jsem byl odborníkem na Náhorní Karabach. Několikrát jsem navštívil Arménii a Ázerbájdžán, v rámci mírové mise OSN byl na obou stranách fronty a viděl věci, které už v životě vidět nechci. Třeba venkovský dům s hromadou pozvolna se rozkládajících těl, který ukazovala jedna z tehdy válčících stran pozorovatelům jako důkaz, jaká jsou ti na druhé straně zvířata.

Arménský historik ze Slovácka: Spojení Ázerbajdžán-Turecko by ohrozilo i Evropu

ROZHOVOR/ Válečná vřava už druhý týden otřásá Náhorním Karabachem, hrdou enklávou na úpatí Kavkazu s většinovým arménským obyvatelstvem, jež se po krvavém konfliktu před čtvrt stoletím odtrhla od Ázerbajdžánu. Čtenářům Deníku pomůže v rozhovoru vysvětlit příčiny a podobu tamních válečných hrůz Ašot Arakeljan, historik, malíř a výtvarník, jehož znám už patnáct roků jako člověka vybaveného dobrými znalostmi světových dějin. 

Výstava ukazuje Poslední dny války

Odraz konce druhé světové války ve sbírkách Muzea T. G. Masaryka v Rakovníku si může veřejnost prohlédnout díky výstavě s názvem Poslední dny války.

Podivná válka s virem

„Zvažují se další opatření. Oznámíme je v pátek. Pokud třicet až čtyřicet procent lidí nebude dodržovat, co má, musíme přitvrdit.“

Cenová válka pokračuje. Innogy v reakci na ČEZ zlevní elektřinu

Cenová válka mezi hlavními dodavateli elektřiny v Česku pokračuje. Společnost innogy v reakci na nedávné oznámení firmy ČEZ od listopadu zlevní elektřinu u základního produktu Standand v distribučním území ČEZ Distribuce v průměru o devět procent. ČTK to dnes řekl mluvčí innogy Pavel Grochál. ČEZ v září oznámil, že od října sníží cenu elektřiny pro domácnosti napříč ceníky v průměru o devět procent. Úspory slibují i další dodavatelé. Důvodem je pokles velkoobchodních cen.

Lidé z Lověšic nechtějí o masakru mluvit, říká spisovatelka Chalupová

Nový román Lenky Chalupové Kyselé třešně je jiný než její předchozí knihy. Spisovatelka zasadila děj do válečného Přerova a kvůli větší historické věrohodnosti musela přizvat na konzultace i historiky. Dotkla se v něm citlivé kapitoly přerovských dějin - masakru na Švédských šancích, při kterém bylo měsíc po skončení války zavražděno na 267 karpatských Němců.

Vojska na oblíbených slavnostech v Terezíně ztvární pruské obléhání Prahy

/ROZHOVOR/ Josefínské slavnosti v Terezíně jsou už řadu let jednou z největších evropských akcí připomínající období sedmileté války. Přímo v prostoru pevnostního města diváci zhlédnou každý rok jinou historickou bitvu mezi rakouskými a pruskými vojáky. Nechybí tu pěchota, kavalerie i dělostřelectvo.

IRA jí zabila dva muže. Britská policie se pomstila krvavě, odnesla to celá obec

Před sto lety se svět znovu nadechoval po světové válce, která dosáhla takové intenzity ničení, jakou lidstvo dosud nepoznalo. Na mnoha místech se ale ještě stále bojovalo. A jednou takovou zemí bylo Irsko, kde od Velikonočního povstání v dubnu 1916 zuřila nevyhlášená válka o nezávislost. Dne 20. září 1920 jí padlo za oběť celé jedno irské městečko.

Válečná veteránka z Domamili oslavila sté narozeniny. Ukrývala parašutisty

Kulaté výročí oslavila v neděli třináctého září válečná veteránka Božena Kopcová v Domamili na Třebíčsku. Paní Kopcová se svým manželem za války ukrývala parašutisty z výsadku Spelter. Kromě rodinné oslavy jí přijeli ke stým narozeninám popřát také zástupci Armády České republiky  

Karbanátky z lidského masa, mrtvé dítě na okně. To byla děsivá zima v Leningradu

Před devětasedmdesáti lety 8. září 1941 zahájila německá nacistická vojska obléhání Leningradu (dnes Petrohrad). Blokáda trvala neuvěřitelných 29 měsíců do konce ledna 1944. V obleženém městě zemřelo skoro milion lidí hlady. Jedná se o nejdelší a nejkrutější obléhání města v historii válek. Tehdy jedenáctiletá Irina Juřinová přežila se svou babičkou v Leningradu nejtvrdší zimu blokády. Její vzpomínky zaznamenali studenti z pražského gymnázia Evolution Jižní Město, kteří se zapojili do projektu Příběhy našich sousedů.

Milada Pešková: Manekýnka od Rosenbauma vzpomíná na první dámy

Milada Pešková se při práci pro salon Rosenbaum a později Styl setkala s několika prvními dámami. Nejraději vzpomíná na Hanu Benešovou: „Byla to strašně příjemná ženská.“ Vyprávění 95leté Milady Peškové zaznamenala Paměť národa v Pečovatelském centru v Praze 7, kde žila posledních sedm let svého života poté, co ztratila zrak. „Po letech jsem se zase dostala zpátky ke Studánce,“ smála se paní Pešková, která se narodila v roce 1921 a s rodiči a třemi bratry žila v ulici U Studánky.