Pandemie koronaviru letos výrazně omezí připomínku výročí konce druhé světové války. Prezident Miloš Zeman posune kvůli současné situaci tradiční květnové jmenování generálů, ve hře je podle jeho mluvčího Jiřího Ovčáčka možná až říjen. Výročí konce války si chce Zeman připomenout na Vítkově, podrobnosti se podle Ovčáčka chystají. V omezeném formátu si také letos Český rozhlas připomene výročí Pražského povstání a bojů o budovu Československého rozhlasu.
Město Ostrava si připomene 75. výročí osvobození a konce II. světové války, přestože se kvůli epidemiologické situaci a platným hygienickým opatřením nemohou konat původně plánované veřejné oslavy, ani pietní akty.
Na začátku léta 1951 zatkla StB Hanu Johnovou a jejího snoubence studenta Otakara Čeňka Trunce. Hana dostala 13 let a Otakar 15 let vězení za údajnou velezradu a špionáž. Milenci vydávali a roznášeli po schránkách letáky vyzývající k občanské odvaze a pomáhali lidem utíkajícím přes hranice.
Je to přesně tři čtvrtě století, co se život v Brně zastavil. Rudá armáda osvobodila Brno. Podívejte se, jak ji lidé nadšeně vítali. Nevěděli, že jednu totalitu brzy vystřídá druhá.
Život v Brně se zastavil. Lidé čekali schoulení ve sklepech. V ulicích města zuřily boje. Šestadvacátého dubna 1945, přesně před třičtvrtě stoletím, Rudá armáda osvobodila Brno.
Emanuel Moravec se stal symbolem české kolaborace a historici i dramatičtí umělci si kladou otázku, kdy, jak a proč se tento někdejší legionář a obránce republiky změnil v nejzkompromitovanějšího protektorátního pohůnka. Možná nešlo o změnu. Na obou cestách vedla Moravce zejména jeho ctižádost. Zničila nejen jeho, ale i jeho děti.
Uctění památky obětí II. světové války, které chystá město Tábor na pátek 8. května na místě bývalého nacistického popraviště u Žižkových kasáren, nebude možné v důsledku vládních opatření realizovat v klasickém pojetí.
/FOTOGALERIE, EXKLUZIVNÍ ROZHOVOR/ Přesně před pěti lety, v dubnu 2015 u příležitosti výročí osvobození Ostravy, se stali dva velitelé tanků, Karel Šerák a Bedřich Opočenský, příslušníci 1. čs. samostatné tankové brigády v SSSR, čestnými občany města Ostravy.
I na sklonku 2. světové války německé jednotky stále potlačovaly odboj a partyzánskou činnost. Jejich terčem se stala i osada Prlov na Vsetínsku. Jednotky SS zde 23. dubna 1945 vypálily osm stavení, ve kterých uhořelo několik obyvatel Prlova.
I na sklonku 2. světové války německé jednotky stále potlačovaly odboj a partyzánskou činnost. Jejich terčem se stala i osada Prlov na Vsetínsku. Jednotky SS zde 23. dubna 1945 vypálily osm stavení, ve kterých uhořelo několik obyvatel Prlova.
V neděli 19. dubna oslavil 82. narozeniny významný podkrušnohorský rodák z Oseka u Duchcova P. Benno Beneš. Krušnohorské noviny přidávají ke gratulantům.
Konec války byl na dohled. Adolf Hitler se schoval do svého berlínského bunkru a vyšel z něj na chvíli jen proto, aby vyznamenal malé chlapce z Hitlerjugend, kteří v tu chvíli bránili "jeho" Berlín. Přesto však vraždění ze strany zběsilých nacistů neustávalo, naopak. Jeho oběťmi se před 75 lety stalo i dvacet židovských dětí, na nichž Němci dělali předtím pokusy.
V pondělním podvečeru 18. dubna 1945 zavítala na zámek hraběte Františka Mořice Dubského v Hošticích nedaleko Litenčic ve Zlínském kraji nečekaná návštěva. Celou budovu obsadilo asi 30 partyzánů. Nikdo netušil, že další překvapivá návštěva se objeví hned druhý den dopoledne. To ke vstupu do zámku nečekaně dorazil osobní automobil, vezoucí generálmajora Dietricha von Müllera, velitele německé 16. tankové divize…
Památku devíti letců amerických vzdušných sil, které na sklonku druhé světové války zavraždili příslušníci SS v konopišťském parku, uctili v pátek 17. dubna představitelé Benešova. Kromě netradičních roušek na ústech doprovázel pietu také neobvyklý klid.
Před 75 lety bylo nebe nad tehdejším Protektorátem Čechy a Morava neobyčejně rušným a nebezpečným místem. Ten den došlo k jednomu z nejničivějších britských náletů na Plzeň. Řadu objektů v protektorátu napadly také americké bombardéry. Jejich nálet se stal osudným dvěma americkým stíhačům, kteří je měli krýt.
/Z ARCHIVU DENÍKU/ Minule jsme v novém seriálu Deníku přinesli deset let staré fotografie, abychom zavzpomínali na velikonoční oslavy. Tentokrát se ponoříme hlouběji do místní historie a nahlédneme pomocí historických fotografií do života obcí na Prostějovsku, Budětska a Bousína.
V těchto dnech si připomínáme osvobození města Hodonín a konec II. světové války. Už 11. dubna němečtí ženisté zlikvidovali mosty přes řeku Moravu. Po 16. hodině pronikli do města první rudoarmějci a kolem 20. hodiny byl už střed města obsazen sovětskými jednotkami.
Už týdny žijí Češi s hrozbou nákazy koronavirem a pod ochranou vládních nařízení. Nouzový stav dopadá podle vedoucí Oddělení klinické psychologie Fakultní nemocnice Brno Hany Jahnové na každého. „Žijeme v nezvyklé a výjimečné době a naše reakce na ni jsou různé. Ať už jsme přecitlivělí, máme potřebu o sebe či o druhé příliš pečovat, nebo naopak jsme vznětlivější,“ říká.
/Z ARCHIVU DENÍKU/. Projděte se s Deníkem časem minulým. Každý týden přineseme archivní fotografie z jedné či dvou obcí našeho kraje. Zavzpomínejte společně s námi, tentokrát se podíváme do obcí Prasklice a Němčice u Holešova.
Novinářka, spisovatelka a překladatelka Ruth Bondyová objevila pro Čechy zapomenutého hrdinu Heinze Prossnitze, který za války posílal deportovaným Židům stovky balíčků s jídlem a oblečením, a pro Izraelce českou literaturu – do hebrejštiny přeložila téměř 40 knih.
Novinářka, spisovatelka a překladatelka Ruth Bondyová objevila pro Čechy zapomenutého hrdinu Heinze Prossnitze, který za války posílal deportovaným Židům stovky balíčků s jídlem a oblečením, a pro Izraelce českou literaturu – do hebrejštiny přeložila téměř 40 knih.
Historie lidstva je doprovázena zlomovými okamžiky, které, ať již v menší, či větší míře, ovlivňují naši budoucnost. Takové události se zapíšou do podvědomí každého z nás. A i když jsme je nezažili na vlastní kůži, dozvídáme se o nich ve škole, v televizi nebo knihách.
Těžký úkol si vzali za své nadšenci z Plzně a Tachova, kteří hledají místo, kde za války měla stát opravna letadel patřící Lufwaffe. Po 75 letech od konce válečného konfliktu už nejsou žádné stopy v terénu.
Nejstarší generace jsou nejvíc ohrožené nejen epidemií koronaviru, ale také s ní související společenskou izolací. Řada z těch, kteří pamatují útrapy druhé světové války nebo útlak ze strany komunistické diktatury, nicméně k dnešní situaci přistupuje klidně a s nadhledem.
I v době nouzového stavu musejí policisté a pyrotechnici vyjíždět k nálezům munice po celé Vysočině. Od začátku roku to bylo už nejméně třináct případů. Na Vysočinu jezdí pyrotechnici z Českých Budějovic a Brna. Nejzajímavějším nálezem pro brněnské specialisty byl dělostřelecký protibetonový granát z 2. světové války.
Dne 29. března 1945 odpálili Němci proti britským ostrovům poslední ze svých zbraní odplaty číslo jedna neboli "Vergeltungswaffe 1" (V-1). Raketa přistála na poli poblíž anglického Datchworthu. Nikoho nezabila ani nezranila.
Dne 26. března 1945 skončila bitva o japonský ostrov Iwodžimu, který Američané dobyli po víc než měsíčním vyčerpávajícím boji za cenu sedmi tisíc padlých a 21 tisíc zraněných. Šlo o klíčové strategické vítězství, avšak ne o konec války v Tichomoří. Ještě týž den poznali Američané další japonskou zbraň: sebevražedné piloty kamikaze.
Dnes opět přinášíme nový díl oblíbeného seriálu Jak jsme žili na Lounsku. Najdete ho nejen zde na webu, ale také na stránkách tištěného Týdeníku Lučan, který si můžete schovat třeba na památku. Vychází každé úterý.
Kdyby tak domy mohly vyprávět. Mluvily by o dobách míru i válkách, smutcích i radostech, lásce i nenávisti. Také by nám jistě popovídaly o všech svých majitelích a nájemnících. Tak jako pozdně gotický dům stojící v centru Nového Města na Moravě, který v roce 1883 koupil Adolf Brady. Právě o pohnutých osudech židovské rodiny Bradyových by se toho dalo vyprávět opravdu hodně…
Britský poprockový písničkář James Blunt (46) je poslední světovou hvězdou, která v Praze hrála i přes hrozbu jménem koronavirus. Všechny další svá vystoupení odřekly. Vážná situace se promítla do návštěvnosti zpěvákova koncertu, který se uskutečnil v pátek 6. března v pražské Tipsport Areně. Sám James však na pódiu i mimo něpůsobil uvolněně.
Nemůžete do muzea? Nevadí, muzeum jde za vámi. Vlastivědné muzeum v Olomouci je z důvodu aktuální situace ohledně koronaviru také uzavřené. Proto se rozhodlo, že bude lidem zprostředkovávat online to nejzajímavější z výstav a následně i to „nej“ z expozic.
Každý konvoj s rouškami je tajný jako za války v Atlantiku, popisuje situaci ve zdravotnictví šéf České stomatologické komory Roman Šmucler. Dovoz i těch nejzákladnějších potřeb totiž komplikuje nesmyslné lpění na razítkách a byrokracii. Jako zcela nepružná se podle něj ukázala i většina státní správy. „Škody proto budou jako po válce,“ odhaduje následky koronavirové pandemie lékař.
/ANKETA/ Slýchám kolem sebe, že po opatřeních proti šíření koronaviru je to v zemi jak za války, mně se ale spíše vybavují dny o povodni v roce 2002. Ta byla rovněž přírodního původu, jenom nám vtrhla do života možná o něco rychleji než koronavirus. Tehdy jsme také neměli tušení, co všechno nás čeká, nebyli jsme na více než stoletou vodu připraveni a mnozí proto nestihli včas se na to připravit.
Zahleděni do mobilů, akčních cen, levných letenek a reality show si mnozí z nás roky mysleli, že je všechno v tom našem báječném světě v pořádku. Za chybějící pokoru, i liknavost tvrdě zaplatíme. Přestože tu zdravotnictví nebylo prioritou, zvykli jsme si na relativně dostupnou zdravotní péči.
V letošním roce si připomínáme 75 let od skončení druhé světové války. Tématem konce války ve Starém Městě jsem se podrobněji zabývala v posledních dvou letech a výsledky shrnula v mé práci v rámci Středoškolské odborné činnosti.
"Byl jsem jenom novinář, který šel po sólokaprovi." To byla poslední slova britského žurnalisty íránského původu Farzada Bazofta, jehož nechal před 30 lety, navzdory protestům mezinárodního společenství, popravit tehdejší irácký vůdce Saddám Husajn. O necelých pět měsíců později, 2. srpna 1990, napadl Irák Kuvajt a vyvolal první válku v Zálivu.
Hrdinství československých letců ve službách RAF připomíná od počátku března výstava ve valašskomeziříčském zámku Žerotínů. 75. výročí konce 2. světové války a 80. výročí bitvy o Anglii se rozhodli připomenout Svaz důstojníků a praporčíků armády ČR a Oblastní organizace ČSBS Valašské Meziříčí výstavou pod názvem Českoslovenští letci v RAF 1940-45.
75 let od konce druhé světové války a tragickou událost, která se odehrála v samém závěru na severu Čech, si připomene obec Víska na Frýdlantsku. V sobotu vzdá poctu americkým výsadkářům.
„… nic není nového pod sluncem a člověk sám se nemění, i když se mění jeho šat a nástroje, s nimiž zachází. Lidé víří kolem jednoduché lži jako mouchy na medovém koláči, a prchají před složitou pravdou.“ Nějak takhle to formuloval Waltariho Egypťan Sinuhet a od doby dávných faraonů to bohužel zůstalo stejné, nadčasově platné.
„…nic není nového pod sluncem a člověk sám se nemění, i když se mění jeho šat a nástroje, s nimiž zachází. Lidé víří kolem jednoduché lži jako mouchy na medovém koláči, a prchají před složitou pravdou.“ Nějak takhle to formuloval Waltariho Egypťan Sinuhet a od doby dávných faraonů to bohužel zůstalo stejné, nadčasově platné.
„… nic není nového pod sluncem a člověk sám se nemění, i když se mění jeho šat a nástroje, s nimiž zachází. Lidé víří kolem jednoduché lži jako mouchy na medovém koláči, a prchají před složitou pravdou.“ Nějak takhle to formuloval Waltariho Egypťan Sinuhet a od doby dávných faraonů to bohužel zůstalo stejné, nadčasově platné.
„…nic není nového pod sluncem a člověk sám se nemění, i když se mění jeho šat a nástroje, s nimiž zachází. Lidé víří kolem jednoduché lži jako mouchy na medovém koláči, a prchají před složitou pravdou.“ Nějak takhle to formuloval Waltariho Egypťan Sinuhet a od doby dávných faraonů to bohužel zůstalo stejné, nadčasově platné.
„… nic není nového pod sluncem a člověk sám se nemění, i když se mění jeho šat a nástroje, s nimiž zachází. Lidé víří kolem jednoduché lži jako mouchy na medovém koláči, a prchají před složitou pravdou.“ Nějak takhle to formuloval Waltariho Egypťan Sinuhet a od doby dávných faraonů to bohužel zůstalo stejné, nadčasově platné.
„…nic není nového pod sluncem a člověk sám se nemění, i když se mění jeho šat a nástroje, s nimiž zachází. Lidé víří kolem jednoduché lži jako mouchy na medovém koláči, a prchají před složitou pravdou.“ Nějak takhle to formuloval Waltariho Egypťan Sinuhet a od doby dávných faraonů to bohužel zůstalo stejné, nadčasově platné.
„… nic není nového pod sluncem a člověk sám se nemění, i když se mění jeho šat a nástroje, s nimiž zachází. Lidé víří kolem jednoduché lži jako mouchy na medovém koláči, a prchají před složitou pravdou.“ Nějak takhle to formuloval Waltariho Egypťan Sinuhet a od doby dávných faraonů to bohužel zůstalo stejné, nadčasově platné.
„… nic není nového pod sluncem a člověk sám se nemění, i když se mění jeho šat a nástroje, s nimiž zachází. Lidé víří kolem jednoduché lži jako mouchy na medovém koláči, a prchají před složitou pravdou.“ Nějak takhle to formuloval Waltariho Egypťan Sinuhet a od doby dávných faraonů to bohužel zůstalo stejné, nadčasově platné.
