/PŘEHLEDNĚ/ Na události bohatý byl uplynulý týden ve Znojmě i v regionu. Připravili jsme pro vás pravidelný výběr zpráv. Opatření proti kulhavce přiměla farmáře zavřít farmy před návštěvníky. Znojmo ukončilo nájemní smlouvu s vysokou školou v Loucké. Popíjení na veřejnosti ve Znojmě je zakázané na dalších místech, město řeší vraky v ulicích i opravu úřadu na náměstí Armády.
Většina letošních maturantů plánuje pokračovat ve studiu na vysoké škole. Zájem mají především o humanitní a společenské vědy, naopak nestojí o technické nebo zdravotnické obory. Podle odborníků ovšem studijní preference budoucích vysokoškoláků nekopírují poptávku na trhu práce, kde oba sektory bojují s nedostatkem pracovníků. Přesto mají dobré vyhlídky, vysokoškoláci nacházejí široké uplatnění, i když často pracují v zaměstnáních, které s původně vystudovaným oborem nesouvisí.
Poprvé po příchodu do Zlína nastoupil v základní sestavě, s Vlašimí odehrál na levém křídle 71 minut. Útočník Matěj Koubek sice neskóroval, přesto pomohl rozjetým ševcům k další výhře a při střídání slyšel potlesk diváků i své jméno, které skandovali fanoušci.
Vysoké školy by se i v následujících letech mohly dočkat navyšování rozpočtu. Příslib prorůstového návrhu rozpočtu získali rektoři od zástupců ministerstva školství. Novinářům to po dnešním zasedání Pléna České konference rektorů (ČKR) v Ostravě řekl místopředseda ČKR pro záležitosti ekonomické a sociální a rektor Vysoké školy ekonomické v Praze Petr Dvořák.
Studenti vysoké školy už další semestr ve Znojmě v Loucké nezačnou. Nájemní smlouvu k budově školy město ukončilo. Rozhodla o tom rada města na mimořádném zasedání.
Dům zahraniční spolupráce se snaží řešit demografickou krizi v Česku tím, že láká zahraniční studenty na české univerzity. Cílem je zvýšit podíl zahraničních studentů na 30 procent. Agentura se proto zaměřuje na propagaci českého vzdělávání a odstraňování bariér pro zahraniční studenty. Jak se jí to daří a proč na vysokých školách potřebujeme více studentů z ciziny?
Vodíkové technologie, výzkum i možnosti bezplatného vysokoškolského studia v Německu – to vše představila Krajská hospodářská komora Karlovarského kraje studentům z regionu. Tři studijní cesty v rámci projektu Vodíkový region Čechy & Bavorsko ukázaly nejen využití vodíku, ale i praktické příklady udržitelnosti v Bavorsku.
Zahraniční studenti hrají v současné době důležitou roli v českém vysokoškolském vzdělávání – tvoří totiž 18 procent z celkového počtu univerzitních studentů. Nejvíce jich tady přijelo za studiem ze Slovenska, ale i z Ruska a Ukrajiny. S rostoucí konkurencí ze strany sousedních zemí, jako jsou Německo a Polsko, je prý ale pro Česko nezbytné zvýšit jejich podíl až na 30 procent. Ekonomové a odborníci zdůrazňují, že je důležité přilákat zahraniční studenty zejména do technických oborů.
Zatímco hejtmanka chce plnohodnotnou veřejnou vysokou školu, jejímuž vzniku by měla pomoci krajem vypracovaná a do sněmovny odeslaná zákonodárná iniciativa, ministr školství Bek dává přednost spolupráci se Západočeskou univerzitou v Plzni, která by v Karlových Varech udělala pobočku, tedy samostatný ústav. Vláda doporučila další jednání.
Sociální stipendia mají podpořit chudší vysokoškoláky. Jenže jsou nastavena tak, že na ně dosáhne jen pár stovek nejchudších. Česku se přitom kriticky nedostává vysokoškolsky vzdělaných lidí. Nápravu má zajistit změna zákona, ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka přislíbil, že vysokoškolská stipendia doznají změn.
Návrh zastupitelstva Karlovarského kraje o zřízení tamní vysoké školy se v připomínkovém řízení setkal s výhradami nejen ministerstva školství, ale i ministerstva financí a ministra pro vědu. Ministr pro místní rozvoj a bývalý karlovarský hejtman Petr Kulhánek (za STAN) k němu doporučil zaujmout neutrální stanovisko. Ministerstvu financí například vadí, že návrh nevyčísluje náklady na investici i na následný provoz. Stojí to v připomínkách na vládním webu.
Hejtmanství, které nyní vede hnutí ANO v zákonodárné iniciativě žádalo změnu zákona, která má Karlovarskému kraji garantovat vznik veřejné vysoké školy do čtyř let. Podle opozice a především STAN ale nejbezpečnější cesta k vysoké škole vede vznikem ústavu Západočeské university (ZČU) nebo zakotvení vysoké školy v zákoně tak, jak má k projednání připraveno ministerstvo školství.
Karlovarský region se potýká s nedostatkem zdravotnických odborníků. Otevření odloučeného pracoviště Vysoké školy zdravotnické v Sokolově má pomoci zvýšit jejich počet. Od roku 2024/2025 se zde začne vyučovat obor Všeobecné ošetřovatelství a v budoucnu i Zdravotnické záchranářství.
Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity zvýší od letošního podzimu počty studentek a studentů, kteří se budou připravovat na nelékařské zdravotnické profese. Reaguje tak na rozhodnutí vlády, které se na ZSF JU týká Všeobecného ošetřovatelství, Pediatrického ošetřovatelství, Porodní asistence, Zdravotnického záchranářství, Radiologické asistence a Nutriční terapie.
Hejtmanka požádala prezidenta Petra Pavla o podporu vzniku veřejné vysoké školy v Karlovarském kraji. Je to jedna z priorit vedení Karlovarského kraje. "Měla by být otevřena ideálně v roce 2027, kdy bude končit dle demografického vývoje nejvíce studentů na středních školách. Hejtmanka Jana Mračková Vildumetzová proto věří, že tento záměr bude podpořen nejen vládou a ministrem školství, ale také prezidentem České republiky Petrem Pavlem," uvedla mluvčí Krajského úřadu Karlovarského kraje Jitka Čmoková.
Poslanci už mají návrh zastupitelstva Karlovarského kraje na zřízení veřejné vysoké školy. Zastupitelstvo, složené většinou ze zástupců ANO, návrh schválilo v pondělí 10. února. Podle dřívějšího vyjádření ministra školství Mikuláše Beka (STAN) by v kraji vysoká škola vzniknout mohla. Buď cestou vlastní veřejné školy na základě změny zákona, kterou je ministerstvo ochotné podpořit, nebo jako vysokoškolský ústav, což by podle ministra byl snadnější a rychlejší proces.
Česká konference rektorů (ČKR) chce, aby ministerstvo školství ještě upřesnilo, co se stane, pokud se vysokým školám nepodaří dosáhnout požadovaného zvýšení počtu přijatých studentů o tři procenta. Vedení ČKR o tom po zasedání pléna v Ústí nad Labem informovalo novináře. Vyšší počet přijatých studentů je podmínkou letošního navýšeného rozpočtu pro veřejné vysoké školy.
VOŠ a SPŠ Jičín je vzdělávací institucí, která se nejen přizpůsobuje, ale i předjíždí aktuální technologické a průmyslové požadavky. Její moderní přístup k výuce vytváří prostředí pro studenty, kteří se připravují na kariéru v technických oborech 21. století.
Zastupitelé z hnutí ANO, které vede Karlovarský kraj, prosadili schválení vlastní zákonodárné iniciativy na zřízení veřejné vysoké školy. Jednat ale chtějí jednat i se Západočeskou univerzitou Plzeň o vzniku vysokoškolského ústavu. Jako jednu z variant ji zmínil i ministr Mikoláš Bek (STAN), který byl jednání zastupitelů přítomen.
Zastupitelé z hnutí ANO, které vede Karlovarský kraj, prosadili schválení vlastní zákonodárné iniciativy na zřízení veřejné vysoké školy. Jednat ale chtějí jednat i se Západočeskou univerzitou Plzeň o vzniku vysokoškolského ústavu. Jako jednu z variant ji zmínil i ministr Mikoláš Bek (STAN), který byl jednání zastupitelů přítomen.
Most se v úterý 11. února stane centrem vzdělávání. V prostorách Podkrušnohorského gymnázia se uskuteční již 17. ročník veletrhu SOKRATES 2, který nabídne kompletní přehled možností vysokoškolského a vyššího odborného studia.
V pořadí už třetí zasedání krajského zastupitelstva se koná dnes od 9 hodin v zastupitelské sále krajského úřadu v Karlových Varech. Zastupitelé budou projednávat 80 různých bodů, mezi jinými i návrh o zřízení Vysoké školy kraje Karlovarského.
Veřejné vysoké školy v Karlovarském kraje dlouhodobě chybí. Hejtmanka Karlovarského kraje Jana Mračková Vildumetzová (ANO) proto hodlá v pondělí 10. února zastupitelstvu kraje předložit ke schválení zákonodárnou iniciativu kraje na vybudování veřejné vysoké školy. „Náš kraj nemá veřejnou vysokou školu jako jediný v republice. To je špatně. Odchází mladí lidé, region se nerozvíjí. Zřízení vlastní vysoké školy proto považujeme za strategický krok ke zvýšení konkurenceschopnosti kraje,“ uvedla hejtmanka.
Historický milník překročila na přelomu roku Vysoká škola CEVRO. Vzdělávací instituce, která už řadu let působí kromě Prahy také v Českém Krumlově, získala po dvouletém akreditačním procesu statut univerzity. Stala se tak CEVRO Univerzitou. Znamená to nejen potvrzení vysoké kvality vzdělávacího programu, ale i začátek nové éry, otevření nových perspektiv pro budoucí generace studentů. Ti mohou nyní dosáhnout až na akademický titul Ph.D..
Vedení Technické univerzity v Liberci (TUL) považuje skokové zvýšení počtu přijatých studentů, které požaduje od příštího akademického roku ministerstvo školství (MŠMT), za prakticky nereálné. V případě liberecké univerzity by to znamenalo přijmout asi 400 studentů navíc. Počty zapsaných kopírují rostoucí demografickou křivku a přibývá jich výrazně pomaleji, řekl ČTK mluvčí univerzity Radek Pirkl. V loňském roce univerzita přijala 4000 studentů, meziročně se počty zvyšují jen o desítky studentů.
Učte se, ale nestresujte se, radí svým nástupcům studenti prvního ročníku čtyřletého gymnázia v Sokolově. K přijetí na toto gymnázium bylo nutné získat v jednotném testu vůbec nejvíc bodů ze všech čtyřletých oborů na Sokolovsku. Deník se proto vydal na místo, aby zjistil, jak těžké přijímačky byly, ale také, co vše daná škola studentům nabízí. Sokolovské gymnázium sází podle vedení školy na odbornost a přátelskou atmosféru. A nutno přiznat, že ta na mě dýchla všude. Na chodbách, kde mají studenti jakési oddychové koutky, kde klábosí či svačí, ve třídě, kam jsme se zašli podívat, a dokonce i v ředitelně, kde si na nás udělal čas ředitel školy Jiří Widž spolu se svou zástupkyní Lenkou Chvalovou.
Seznam TOP 10 maturitních oborů na Chebsku ovládla Integrovaná střední škola (ISŠ) v Chebu, do desítky se jich dostalo hned šest. Na prvním místě byl obor Management kvality. O jeho absolventy mají zaměstnavatelé velký zájem, řada studentů ale pokračuje v dalším vzdělávání na vysokých školách.
Senioři opět ve velkém zamíří do škol. Kurzy v letním semestru jsou dostupné v Mostě i Litvínově. Nabídka je pestrá.
Zaměstnavatelé často narážejí na fakt, že absolventi středních a vyšších škol jsou pro ně alespoň ze začátku takzvaně nepoužitelní. A deváťákům zase vadí, že se už v 15 letech musejí rozhodnout, jakým směrem by se mělo ubírat jejich budoucí povolání. Tyto složitosti by měl alespoň částečně odstranit projekt nového typu lyceí nově otevíraných pro školní rok 2025/2026.
O nové vysokoškolské obory je mezi studenty v Karlovarském kraji zájem. Školy proto plánují zachování kapacit nebo jejich zvyšování a zvažují i rozšíření nabídky studijních programů, zjistila ČTK.
O nové vysokoškolské obory je mezi studenty v Karlovarském kraji zájem. Školy proto plánují zachování kapacit nebo jejich zvyšování a zvažují i rozšíření nabídky studijních programů, zjistila ČTK. Kraji přesto stále schází multioborová veřejná vysoká škola. O nutnosti zřídit ji v kraji opakovaně mluvil i prezident Petr Pavel.
Už jen několik týdnů mají zájemci o studium na vysoké škole na podání přihlášky k přijímacím zkouškám. Při rozhodování jim mohou pomoci dny otevřených dveří, kdy se mohou podívat na tu kterou fakultu, její zázemí a potkat se třeba se studenty a pedagogy.
Kam po maturitě? Toť otázka. Zájemcům o studium napověděl veletrh Gaudeamus v Praze. Na evropském veletrhu pomaturitního a celoživotního vzdělávání Gaudeamus představily vysoké školy svoji studijní nabídku.
Ministr školství Mikuláš Bek bude 10. února diskutovat se zastupiteli Karlovarského kraje možnostech vzniku vysoké školy v regionu. Prioritou je státní. Karlovarský kraj Zřízení vysoké školy na území Karlovarského kraje je jedním ze zásadních bodů Výboru pro regionální politiku, který spadá pod Ministerstvo pro místní rozvoj. Závěrem posledního jednání, které se uskutečnilo 23. ledna, je usnesení, že ministr školství Mikuláš Bek (STAN) se zúčastní nejbližšího zasedání zastupitelstva Karlovarského kraje. 10. února tak bude ministr Bek přímo v Karlových Varech diskutovat s krajskými zastupiteli o možnostech vzniku vysoké školy v regionu.
Senioři univerzity třetího věku měli ve čtvrtek 16. ledna promoci v Praze na České zemědělské univerzitě. Jedenáct studentů z centra vzdělávání při škole Ekonom v Litoměřicích splnilo podmínky studia v šesti semestrech. Na slavnostní promoci v aule vysoké školy se dostavilo devět absolventů, kteří obdrželi Osvědčení o absolutoriu univerzity třetího věku v akademickém roce 2024/2025.
Za druhé světové války jej jako odbojáře nacisté vláčeli po věznicích, komunisté jej vyhodili z vysoké školy a vykonával nebezpečnou práci. Zábřežák Alois Frank se 7. ledna 2025 dožil sta let.
Ve třech letech ji byla stanovena diagnóza dětská mozková obrna – kvadruparéza. Proto je odkázána na invalidní vozík, a na téměř neustálou pomoc druhé osoby. I přes nepříznivý osud sedmnáctiletá Anička Stehlíková z Aše studuje tamní gymnázium a navštěvuje keramický a dramatický kroužek. Jejím snem je vystudovat vysokou školu. Ke kvalitnějšímu životu ji pomáhají rehabilitace ve specializovaných centrech. Tamní pobyty však nehradí zdravotní pojišťovny. Aničce se proto rozhodl pomoci Nadační fond Františka Štěpánka, který pro dívku pořádá benefiční den. Výtěžek z akce bude použit na neurorehabilitační pobyt v centru Hájek.
Ani krajské nemocnice by se nemusely za takové vybavení stydět. Řeč je o dvou moderních učebnách na Vysoké škole polytechnické Jihlava, které věrně simulují nemocniční prostředí. Studenti zdravotnických oborů mají v krajském městě k dispozici špičkové vybavení.
Dálnice, zajisté. Investice do energetiky, samozřejmě. Ale stačí to? Podle úspěšného investora a bývalého startupisty Vojtěcha Ročka rozhodně ne. „Lidé z inovativních firem vidí, že těch věcí, které by vláda mohla dělat, je mnohem víc. Nejenom kvůli tomu, abychom se měli dobře teď, ale aby odtud neodcházely chytré mozky. Chybí tady legislativní podpora, lepší zákony pro to, aby mladí lidé mohli snadněji podnikat, vydělat si na sebe a nebyli závislí na korporátu nebo na státu,“ tvrdí partner společnosti Presto Ventures.
Jak dostat Česko opět na světovou ekonomickou a technologickou špičku? Nepůjde to bez lidí s vysokou školou, především technického směru. Jenže počet „domácích“ studentů univerzit klesá, a zatím se nedaří nalákat talenty ze zahraničí. „Třeba Německo má ambiciózní plán v příštích letech přijmout až 500 tisíc zahraničních studentů,“ upozorňuje průmyslník a ambasador projektu Druhá ekonomická transformace (2ET) Martin Wichterle, který byl hostem videopodcastu Byznys kafe – speciálního dílu zaměřeného právě na projekt Druhé ekonomické transformace.
Rodiče i žáci devátých tříd v těchto dnech přemýšlejí nad vhodnou střední školou. Rozhodují se mezi jednotlivými institucemi, přemýšlí, jestli vybrat oborovou školu nebo všeobecné gymnázium jako přípravu na vysokoškolské vzdělání. Někteří rodiče žáků pátých tříd zvažují, zda nedat své dítko na víceleté gymnázium. Deník proto připravil seriál rozhovorů s řediteli gymnázií v Moravskoslezském kraji. Na Frýdeckomístecku vám představuje: Gymnázium Cihelní Frýdek-Místek - 2. 12., Gymnázium Třinec - 9. 12., Gymnázium Frýdlant nad Ostravicí - 16. 12. a Gymnázium Petra Bezruče Frýdek-Místek - 23. 12.
Ve světě matematiky a fyziky se Matyáš Veselý z Teplic cítí jako ryba ve vodě. V osobním životě má ale potíže. Dospívající chlapec, jenž se od narození potýká s Aspergerovým syndromem, utrpěl vážný úraz, ze kterého se nyní zotavuje. Jeho spolužáci Samuel Blažek a Ester Krupková pro něj založili sbírku, aby mohl díky speciálním rehabilitacím dojít po svých k maturitě. Dále by se potřeboval osamostatnit a pokračovat na svou vysněnou vysokou školu studovat matematiku.
Rodiče i děti devátých ročníků v těchto dnech přemýšlejí nad vhodnou střední školou. Objíždějí burzy škol a dny otevřených dveří, aby vybrali to správné zařízení pro další studium. Rozhodují se mezi jednotlivými institucemi, přemýšlí, jestli vybrat oborovou školu nebo všeobecné gymnázium jako přípravu na vysokoškolské vzdělání. Někteří rodiče páťáků zvažují, zda nedat své dítko na víceleté gymnázium. Deník proto připravil seriál rozhovorů s řediteli gymnázií ve Zlínském kraji. Postupně seriál představuje tato gymnázia: Gymnázium Uherské Hradiště - 22.11., Střední odborná škola a gymnázium Staré Město - 29.11., Stojanovo gymnázium Velehrad - 6.12., Gymnázium Jana Amose Komenského a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Uherský Brod - 13.12.
Gymnázium v Lipníku nad Bečvou vzniklo v roce 1993 jako odloučené pracoviště hranického gymnázia. Jeho zřizovatelem není na rozdíl od jiných středních škol v regionu Olomoucký kraj, ale město Lipník. Rozmach zažívá především v posledních letech, kdy se výrazně zvýšil zájem o studium - jak mezi žáky z Přerova, tak i okolních měst a obcí. Co všechno dnes škola nabízí? Na to jsme se zeptali ředitele gymnázia Jiřího Farného.
Gymnázium v Lipníku nad Bečvou vzniklo v roce 1993 jako odloučené pracoviště hranického gymnázia. Jeho zřizovatelem není na rozdíl od jiných středních škol v regionu Olomoucký kraj, ale město Lipník. Rozmach zažívá především v posledních letech, kdy se výrazně zvýšil zájem o studium - jak mezi žáky z Přerova, tak i okolních měst a obcí. Co všechno dnes škola nabízí? Na to jsme se zeptali ředitele gymnázia Jiřího Farného.
Profesor Marek Vochozka, který se vrátil do čela budějovické Vysoké školy technické a ekonomické, převzal 9. prosince jmenovací dekret od prezidenta republiky Petra Pavla.
Děti v devátých třídách základních škol i jejich rodiče v těchto dnech přemýšlejí nad vhodnou střední školou. Rozhodují se mezi jednotlivými institucemi, přemýšlí, jestli vybrat oborovou školu nebo všeobecné gymnázium jako přípravu na vysokoškolské vzdělání. Někteří rodiče žáků pátých tříd zvažují, zda nedat své dítě na víceleté gymnázium.
Liberecký kraj zavádí novou poradní komisi, která má za cíl zapojit mladé lidi do rozhodovacích procesů a rozvoje regionu. Tato iniciativa umožní mladé generaci vyjádřit své názory a přinést nové perspektivy na aktuální témata. Komise bude složena z 15 členů, včetně zástupců vysokých škol a Studentského parlamentu, a nabídne prostor pro aktivní účast mladých lidí z veřejnosti.
Děti v devátých třídách základních škol i jejich rodiče v těchto dnech přemýšlejí nad vhodnou střední školou. Rozhodují se mezi jednotlivými institucemi, přemýšlí, jestli vybrat oborovou školu nebo všeobecné gymnázium jako přípravu na vysokoškolské vzdělání. Někteří rodiče žáků pátých tříd zvažují, zda nedat své dítě na víceleté gymnázium.
Na Vysočině se chystá nový projekt v oblasti IT vzdělávání, který nemá v Česku obdoby. Nové centrum ve Žďáře nad Sázavou nabídne praktické pomaturitní kurzy v programování, kyberbezpečnosti i analytice. Inspirací je úspěšný estonský model, který slibuje propojení studentů s firemními partnery a získání cenných zkušeností.
