Blesky při silných úderech do Země mohly poskytnout dostatek fosforu pro vznik života na naší planetě. Zveřejněná studie britských a amerických vědců tak nabízí alternativní scénář k všeobecně přijímané teorii, že za život vděčíme meteoritům, píše agentura AFP.
Studenti Střední odborné školy elektrotechnické a Centra odborné přípravy z Hluboké nad Vltavou se ve čtvrtek 11. března zúčastnili dvouhodinové online besedy Energie – budoucnost lidstva, kterou vedl Ing. Štěpán Zelman z Jaderné elektrárny Temelín.
Jeden z největších podvodních vesmírných dalekohledů na světě vypustili v sobotu 13. března ruští vědci. Dalekohled byl ponořen stovky metrů pod hladinu Bajkalského jezera, odkud bude nahlížet hluboko do vesmíru. Na projektu spolupracovali také čeští a slovenští vědci.
Zlomit určitý předsudek, možná i odpor vůči poezii a přesvědčit čtenáře, že je tento literární obor běžnou součástí každodennosti, je cílem knihy Básníci nejsou mimozemšťané.
S našimi třeťáky ze znojemské základní škole Pražská jsme si při distanční výuce na první březnový týden zvolili téma Vesmír. Inspirací nám bylo úspěšné přistání sondy Perserverance na Marsu.
Ve středu 10. března si vyvěšením tibetské vlajky radnice, úřady a školy v Česku připomněly povstání Tibetu proti čínské okupaci. Oproti minulým letům ale nad příbramskou radnicí vlajka nezavlála. Líto je to jak bývalému místostarostovi Václavu Švendovi, tak pirátskému zastupiteli Antonínu Schejbalovi.
Ani v celostátní karanténě jsme nesložili ruce do klína a chystáme, co můžeme. Jsme skauti a budeme připravení, abychom i letos přivítali děti na našich příměstských táborech.
Písek se letos připojí k celosvětové akci Hodina Země, která upozorňuje na změnu klimatu. V sobotu 27. března od 20:30 do 21:30 hodin symbolicky zhasne osvětlení všech památek v centru města. Mezinárodní akci zavedl Světový fond na ochranu přírody v roce 2007 a je určena pro města, obce i jednotlivce, kteří si stanovili, nebo chtějí stanovit, svůj klimatický závazek. V České republice se koná už od roku 2010.
Poslední zpráva Organizace spojených národů nezní povzbudivě. Na trendu - a podle všeho u stále většího počtu lidí - vyhazovat přebytečné jídlo se nic nemění. Podle organizace se ročně vyplýtvá sedmnáct procent světové produkce potravin.
V sobotu 27. března vypne Nový Bor mezi 20:30 a 21:30 veřejné osvětlení. Město se tím opětovně připojí k celosvětovému happeningu Hodina Země. Ten upozorňuje na ochranu planety, především životního prostředí a klimatu.
Inzerát je jednoduchý: „Chcete do vesmíru? Zn. Na pohlaví nezáleží.“ Šanci podívat se na Měsíc či Mars dostane šestice nejlepších. Poslední podobný konkurs na astronauty Evropská kosmická agentura pořádala před 11 lety.
Sibiřská řeka Marcha, jež teče po Přileňské planině na Sibiři v ruské Jakutské republice a představuje jeden z přítoků řeky Lena, zmátla odborníky z amerického Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku podivnými geologickými pruhy, které se kolem ní objevují.
/FOTOGALERIE/ Jmenuji se Luisa. Otužuji se od listopadu 2017, kdy jsem začala ledovými sprchami a chůzí na boso. Nakopl mě tehdy dokument o Wimu Hofovi. Tenkrát už delší dobou jsem chtěla prospět svému zdraví a díky tomu tak vědomě vykročit ze své komfortní zóny, která nás mnohdy brzdí ve vývoji. Mnozí ze svého špatného zdravotního stavu obviňují svět, jiné a odevzdávají jim tak nad zdravím moc. Do prvních ponorů jezera jsem šla v březnu 2018 a od té doby se stalo otužování a spojení se sebou a přírodou mou každodenní součástí.
/FOTOGALERIE/ Jmenuji se Luisa. Otužuji se od listopadu 2017, kdy jsem začala ledovými sprchami a chůzí na boso. Nakopl mě tehdy dokument o Wimu Hofovi. Tenkrát už delší dobou jsem chtěla prospět svému zdraví a díky tomu tak vědomě vykročit ze své komfortní zóny, která nás mnohdy brzdí ve vývoji. Mnozí ze svého špatného zdravotního stavu obviňují svět, jiné a odevzdávají jim tak nad zdravím moc. Do prvních ponorů jezera jsem šla v březnu 2018 a od té doby se stalo otužování a spojení se sebou a přírodou mou každodenní součástí.
/FOTOGALERIE/ Jmenuji se Luisa. Otužuji se od listopadu 2017, kdy jsem začala ledovými sprchami a chůzí na boso. Nakopl mě tehdy dokument o Wimu Hofovi. Tenkrát už delší dobou jsem chtěla prospět svému zdraví a díky tomu tak vědomě vykročit ze své komfortní zóny, která nás mnohdy brzdí ve vývoji. Mnozí ze svého špatného zdravotního stavu obviňují svět, jiné a odevzdávají jim tak nad zdravím moc. Do prvních ponorů jezera jsem šla v březnu 2018 a od té doby se stalo otužování a spojení se sebou a přírodou mou každodenní součástí.
/FOTOGALERIE/ Jmenuji se Luisa. Otužuji se od listopadu 2017, kdy jsem začala ledovými sprchami a chůzí na boso. Nakopl mě tehdy dokument o Wimu Hofovi. Tenkrát už delší dobou jsem chtěla prospět svému zdraví a díky tomu tak vědomě vykročit ze své komfortní zóny, která nás mnohdy brzdí ve vývoji. Mnozí ze svého špatného zdravotního stavu obviňují svět, jiné a odevzdávají jim tak nad zdravím moc. Do prvních ponorů jezera jsem šla v březnu 2018 a od té doby se stalo otužování a spojení se sebou a přírodou mou každodenní součástí.
/VIDEO/ Vědecký pracovník Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR, nadšený astronom a vynálezce. To vše je Martin Kákona, rodák z Tábora, který nyní žije v Soběslavi. Ve vlastním domě na kopci Svákov Kákona vybudoval hvězdárnu. K té loni přibyl i obrovský radioteleskop.
/VIDEO/ Vědecký pracovník Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR, nadšený astronom, vynálezce, rodák z Tábora, který nyní žije v Soběslavi, ve vlastním domě na kopci Svákov vybudoval hvězdárnu. Loni k ní přibyl i obrovský radioteleskop.
V neuvěřitelně starých skalních útvarech v západní Austrálii objevili vědci organické molekuly, které v sobě nesou první podrobné důkazy o pradávných chemických ingrediencích, jež mohly přispět k rozvoji prvotních mikrobiálních forem života na Zemi. Na Marsu nyní pátrá po podobných přísadách robot od NASA Perseverance.
Listovat se bude opět ve virtuálním světě.
Sluneční hodiny jsou jednoduché zařízení pro určování času, kdy Sluncem vržený stín ukáže na stupnici aktuální čas. Pravidelné otáčení Země určuje denní dobu v rozmezí dne. Ale tak jednoduché to není.
Zkamenělým veleještěrům to bezesporu může být jedno, ale vědecká komunita nyní „zásadně diskutuje“, zda za kráterem Chicxulub na mexickém poloostrově Yucatan stojí dopad asteroidu, nebo úlomku nějaké pradávné komety.
Vozítko Perseverance přistálo úspěšně na Marsu a pustilo se do pátrání po zkamenělých a dalších stopách možného dávného mikroskopického života. Co všechno této misi předcházelo a jak vědci poznají, že nějaké stopy opravdu našli?
Karlovarsko - V důsledku koronavirové pandemie byly loni poprvé od roku 2000 přerušeny osvětové besedy Energie budoucnost lidstva nejstaršího vzdělávacího projektu společnosti ČEZ.
Čtyři studenti Prvního soukromého jazykového gymnázia v Hradci Králové z kvinty, sexty a septimy se zúčastnily úžasného projektu pořádaného Evropskou kosmickou agenturou ESA. Projekt Astro Pi Challenge je soutěž, která má za úkol atraktivní formou ukázat žákům do 19 let programování v jazyce Python s pomocí vesmírného projektu, kterého se mohou zúčastnit již během střední školy. Na palubě Mezinárodní vesmírné stanici ISS se společně s astronauty nachází i dva mikropočítače Astro Pi, do kterých mohou vybraní studenti posílat své programy s experimenty. Mise Space Lab, v rámci které mají týmy o 2 - 6 členech navrhnout experiment, který by využil senzorů a kamer mikropočítačů k experimentu, jenž by následně běžel 3 hodiny na oběžné dráze.
Pokud právě přemýšlíte o knize, kterou začít číst, zde je jeden z tipů.
Pokud právě přemýšlíte o knize, kterou začít číst, zde je jeden z tipů.
V roce 2018 zažil Mars obří písečnou bouři, která na celém jeho povrchu zvířila prach a vědcům odhalila několik tajemství, jež před nimi červená planeta dosud skrývala. Patřil k nim mimo jiné do té doby nezaznamenaný plyn v marťanské atmosféře. Poprvé v historii zachytila sonda ExoMars, obíhající kolem planety, vzorky chlorovodíku. Kde se tam vzal?
Když někde, kdekoliv, najdete fosfan – chcete-li hydrid fosforu – nebudou daleko nějací mikrobi. Na Zemi určitě. Ale ve vesmíru? Tam to stoprocentní není. Když byl tento plyn loni na podzim detekován v atmosféře Venuše, museli se astrobiologové zhluboka nadechnout. Pak provedli další měření a pokusy a zklamáním vydechli.
Na východní Sibiři, uprostřed nejrozsáhlejších lesů na Zemi, je ohromný Batagajský kráter, z něhož se po nocích ozývá děsivý rachot a třeskuté rány. Ohromná díra v zemi se navíc stále rychleji prohlubuje a pohlcuje své okolí.
Pokud právě přemýšlíte o knize, kterou začít číst, zde je jeden z tipů.
Pokud právě přemýšlíte o knize, kterou začít číst, zde je jeden z tipů.
Kronika populárního cyklu Vesmírný Tábor zbohatne už ve středu 10. února o svou druhou letošní kapitolu. V táborské Městské knihovně ji od 18 hodin napíše Michal Václavík. Jeho přednáška Příběhy sond Hayabusa2 a Chang´e 5 se však vzhledem k platným vládním nařízením uskuteční online a zájemci ji mohou sledovat pod níže uvedeným odkazem.
Sonda Amal (Naděje) Spojených arabských emirátů dnes dorazí k Marsu a měla by být navedena na oběžnou dráhu. Už ve středu se k ní připojí čínský aparát Tchien-wen, který má za tři měsíce spustit na povrch rudé planety robotické vozítko. Příští týden tam také hodlá přistát americká vesmírná agentura NASA se svým dalším automatickým průzkumníkem Perseverance.
Kulturní redaktoři Deníku jsou tu s čerstvou únorovou porcí víkendových tipů na filmy či seriály. Tentokrát můžete nahlédnout do historie nadávek (to není vtip, ale reálná pozvánka), potěšit se cizím neštěstím v partnerské krizi během londýnské karantény, případně si rozmyslet, zda opravdu chcete obětovat dvě hodiny svého života u nudné sci-fi.
Asi jen málokdo by čekal, že v malé vesničce na Bruntálsku potká Sputnik.
V únoru se bohužel rozloučíme s nádhernou podívanou, kterou nám planety připravily v uplynulých měsících. Spolu s ledovým Uranem, který je ale pouhým okem prakticky nepozorovatelný, zůstane na obloze jen planeta Mars, která bude až do konce dubna dobře viditelná večer. A to je dobře, protože právě na Marsu se v únoru budou dít věci.
Téměř polovina členů posádky Mezinárodní vesmírné stanice se potýká s problémy s imunitou. Ve stavu beztíže se neaktivuje imunita, a proto může astronauta i obyčejné nachlazení zabít. Při sebemenší nemoci se tak musí astronauti okamžitě vrátit zpět na Zem. Pochopit, proč imunita ve stavu beztíže přestává fungovat, pomohou vědcům dva experimenty. Podílet se na nich bude i brněnská společnost SAB Aerospace, která vesmírné stanici dodá kompletní zařízení.
V roce 1961 vrcholil závod mezi Sovětským svazem a Američany závod o vyslání prvního člověka do vesmíru. Dnes samozřejmě víme, že tenhle závod vyhráli díky Gagarinovi Rusové a v paměti zůstalo i jméno nejslavnějšího ruského zvířecího pasažéra, psa Lajky. Jméno prvního amerického astronauta ze zvířecí říše u nás tak známé není. Byl to šimpanz Ham. Na rozdíl od Lajky se z kosmu vrátil.
Jen od půlky 90. let minulého století jsme ztratili tolik ledu, že by pokryl celou Velkou Británii v tloušťce 100 metrů. Naplňují se tak ty nejčernější scénáře o nárůstu hladin světových moří.
Období epidemie přináší pro přírodu i pro fotografování volně žijících živočichů v ní mnohé problémy. Lidí je v přírodě více a zvěř přenesla své aktivity do pozdních nočních hodin, setkání s ní za denního světla je výjimečné.
Ze všech meteorologických jevů provázejících život na planetě Zemi patří blesky k těm nejzajímavějším - a také k nejtajemnějším. Ačkoli bouře provázejí lidstvo odedávna, jejich silné praskající elektrické výboje stále představují oblast, v níž se skrývá mnoho neznámého. Například jeden druh blesku je tak podivný a vzácný, že až do roku 1990 neměli vědci ani důkaz o jeho existenci.
Jedna z nejnadýchanějších exoplanet, jaké dosud astronomové v naší galaxii Mléčná dráha objevili, může změnit naše chápání vzniku obrovských planet. Exoplaneta se jmenuje WASP-107b a obíhá kolem hvězdy typu oranžový trpaslík, vzdálené 211 světelných let.
Co chtějí na Měsíci najít Indové? Proč si komunistická Čína staví vlastní vesmírnou stanici a jak rychle ji chce mít hotovou? A kdy se již konečně vydáme na výlet do meziplanetárního prostoru?
Kolem jedné z nejstarších hvězd galaxie, oranžového trpaslíka jménem TOI-561, vzdáleného od Země 280 světelných let, obíhají podle nového objevu astronomů tři exoplanety, z nichž jedna představuje kamenný svět jedenapůlkrát větší než Země. Pozoruhodné přitom je, že systém TOI-561 i s planetami je nesmírně starý - jeden z nejstarších, jaké kdy astronomové zaznamenali. Jeho věk se odhaduje na 10 miliard let.
Od roku 2012 předpokládají astronomové existenci hypotetické "planety Devět", která by putovala vzdálenými končinami naší sluneční soustavy a nahrazovala by Pluto. To bylo vyřazené z kategorie planet v roce 2006 na astronomickém kongresu v Praze. Teď se zdá, že teorii o jejím výskytu podpořila záhadná exoplaneta vzdálená 336 světelných let od Země, jejíž chování odpovídá právě tomu, jaké se předpokládá u planety Devět.
Píše se 2. března 2016 a v kazašské stepi právě přistála návratová kabina ruské rakety Sojuz, v níž se na Zemi vrátila dvojice ostře sledovaných obyvatel Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Jejich kosmická mise trvala přesně 340 dní, což stanovilo nový americký rekord. Zasloužil se o něj dnes šestapadesátiletý Scott Kelly. Muž, který rád překonává rekordy.
Rádi bychom vám představili druhou část práce v botanické zahradě, která nemusí být na první pohled úplně patrná, ale je její nedílnou součástí.
