Od nepaměti se filozofové i učenci snaží určit počátek věků. Ale teprve moderní astronomie zvládá zodpovědět tuto otázku s určitou mírou jistoty. Podle nejuznávanějších kosmologických modelů začal vesmír velkým třeskem v době zhruba před 13,8 miliardy let. Jak ale v rané fázi vypadal, si astronomové stále nejsou jisti. Odpověď hledají mimo jiné pomocí pátrání po nejstarších galaxiích.
Představte si, že kartonová krabice udrží váhu pračky. A to při startu rakety do vesmíru. Podobně pevný a lehký materiál vyrobila brněnská firma SAB Aerospace. Jejich dispenser vynesl na raketě Vega do vesmíru třiapadesát družic. „Chci z České republiky udělat leadra kosmického průmyslu,“ říká ředitel společnosti Petr Kapoun.
/ROZHOVOR/ Představte si, že kartonová krabice udrží váhu pračky. A to při startu rakety do vesmíru. Podobně pevný a lehký materiál vyrobila brněnská firma SAB Aerospace.
Do jaké vzdálenosti dohlédnou vaše oči bez dalekohledu? Myslíte si, že moc daleko ne? Omyl! Pokud se v noci podíváte na hvězdy či jiné vesmírné objekty, díváte se vlastně hodně daleko, neboť vzdálenosti ve vesmíru jsou obrovské.
Při pátrání po tajemstvích nekonečného vesmíru mohou občas i drobné odchylky v datech svědčit o objevu celých nových světů. Nepatrná kolísání vzdálené hvězdné záře mohou prozradit, že kolem dané hvězdy obíhají planety. A nyní astronomové učinili první kroky k tomu, aby se tajemným exoplanetám dostali na kobylku i pomocí jejich rádiového vyzařování.
Kapsle čínské vesmírné sondy Čchang-e 5 přepravující vzorky měsíční horniny úspěšně přistála v oblasti Vnitřního Mongolska. Informují o tom čínská státní média. Kapsle dopravila na Zemi vzorky z Měsíce poprvé od roku 1976. Očekává se, že vyzvednutí kapsle bude obtížné kvůli malým rozměrům předmětu, tmě, nízkým teplotám a sněhové pokrývce, upozorňuje agentura AP.
V roce 2017 zaznamenaly sondy amerického Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA) mohutnou, člověkem vytvořenou bariéru, obklopující Zemi. A zkoušky potvrdily, že tato "stěna" ovlivňuje vesmírné počasí daleko za hranicí pozemské atmosféry. Nejenomže tedy Zemi měníme natolik, až někteří vědci žádají, aby po nás byla pojmenována celá nová geologická epocha - lidská aktivita mění také vesmír.
Japonská kosmická agentura JAXA oznámila, že kapsle, kterou minulý týden dopravila na Zemi sonda Hajabusa 2, obsahuje černé částečky, jež jsou z planetky Ryugu. Vědci doufají, že zkoumání získaných vzorků pomůže objasnit vývoj Sluneční soustavy a vznik života na Zemi.
Nová mapa naší galaxie změnila několik vesmírných jistot. Například tu, jak daleko to máme do středu Mléčné dráhy. Jedním výpočtem se nám cesta zkrátila o desetinu, přesněji o 2000 světelných let.
V neděli 13. prosince by měly prozářit noční oblohu nejjasnější padající hvězdy letošního roku. Astronomové očekávají, že letošní meteorický roj Geminidy vyprodukuje asi 120 žlutě, oranžově, červeně a modře zářících hvězd za hodinu. Meteorická sprcha by měla být z míst nezastíněných světelným smogem dobře vidět, protože ji nebude stínit Měsíc, který by měl být na noční obloze téměř neviditelný.
Jednou z nejzajímavějších exoplanet, o nichž astronomové vědí, je planeta WASP-12b. Jde však také o planetu až mimořádně tajemnou. Obíhá kolem hvězdy typu žlutý trpaslík, o něco větší než naše Slunce, a od Země je vzdálená asi 1410 světelných let. Astronomové jí přezdívají "horký Jupiter" - jde totiž o plynového obra podobné velikosti jako Jupiter, ale nacházejícího se tak blízko své hvězdy, že je rozžhavený.
Slunce umí být i velmi živé. Podle nových předpovědí by další maximum v jeho cyklech mohlo být jedním z nejsilnějších, jaká věda dosud zaznamenala. To je sice v přímém rozporu s oficiální předpovědí slunečního počasí od amerického Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA) a Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA), ale pokud se to potvrdí, může to doložit správnost teorie o cyklech sluneční aktivity.
Japonská vesmírná agentura oznámila, že její pátrací tým vybavený helikoptérou se dostal ke kapsli, která přinesla na Zemi vzorky z asteroidu Rjuga. Kapsle se předtím oddělila od sondy Hajabusa 2 a v sobotu SEČ přistála na poušti v jižní Austrálii, jak bylo plánováno. Materiál odebraný na asteroidu by mohl pomoci vysvětlit vznik života na naší planetě, napsala agentura AP.
Modul čínské sondy Čchang-e 5, který ve čtvrtek vzlétl z povrchu Měsíce, aby dopravil vzorky tamních hornin na Zemi, se dnes úspěšně propojil s částí vyčkávající na měsíční orbitě, informovala AFP s odkazem na agenturu Nová Čína. Ta upřesnila, že jde o první úspěšné zakotvení vesmírného plavidla na oběžné dráze Měsíce realizované Pekingem.
Nová soustava velmi výkonných radioteleskopů v západní Austrálii zachytila při mapování vesmíru jeden milion dříve neznámých galaxií. Podle australské státní vědecké organizace Csiro se díky radioteleskopům podařilo vytvořit nový "atlas vesmíru" za velice krátký čas, informovala agentura Reuters. Přes tři miliony galaxií nové teleskopy zmapovaly za zhruba 300 hodin. Dříve stejná práce zabrala i deset let.
Čínská sonda Čchang-e 5 úspěšně přistála na Měsíci, kde má odebrat vzorky hornin a dopravit je zpět na Zemi. Informují o tom čínská státní média. Čínští vědci chtějí na vzorcích hornin zkoumat původ Měsíce. Návrat sondy se očekává v polovině prosince. Pokud bude čínský projekt úspěšný, dostanou se vzorky měsíční horniny na Zemi poprvé po 40 letech.
Evropská jižní observatoř pořídila v Chile prostřednictvím největšího vesmírného dalekohledu na světě unikátní snímek planetární mlhoviny, která se skládá ze dvou těsně spojených hvězd, obíhaných třetí vnější hvězdou. Ta přitom byla poprvé spatřena až několik stovek let po objevu samotné mlhoviny, známé jako NGC 246.
Vesmír se zdá být hodně osamělý, ale jako lidstvo jsme důkazem, že v něm mohou existovat inteligentní civilizace. Nalézt v naší galaxii známku po přítomnosti jiné než lidské inteligence však není tak jednoduché. Astronomové však mají k dispozici nástroje - na základě našich vlastních technologických možností mohou přibližně odhadovat, jaké signály by mohla vydávat mimozemská civilizace, a pátrat po nich.
Hledání mimozemského života opět nabírá na obrátkách. Dokonce už máme seznam horkých kandidátů, kde by se život s vysokou dávkou pravděpodobnosti mohl nacházet, a nejsou zas až tak daleko od Země. Jedná se o 300 hvězd, na jejichž planety se dalekohledy podívají ze všeho nejdřív.
Mléčná dráha se během svých dlouhých vesmírných dějin srazila a spojila s několika dalšími galaxiemi, ale sestavit její "rodokmen" není nijak jednoduché. Zatím nejkompletnější souhrn těchto galaktických fúzí poskytla vědcům nová analýza hustých hvězdokup obíhajících kolem Mléčné dráhy. Ta také odhalila něco mimořádného – pradávnou a dosud neznámou galaxii, kterou astronomové pojmenovali Kraken.
Už přes šedesát let se vyznává z okouzlení přírodními krásami naší planety, ale i obav o ni. Dokumenty britského přírodovědce a režiséra Davida Attenborougha jsou evergreenem na televizní obrazovce a divácký zájem sklízejí právem. V novém dokumentu David Attenborough: Život na naší planetě, který je nyní k vidění na Netflixu, pokročil ještě dál.
Váží tři biliardy tun. Je celá ze železa a niklu. Krouží kolem Slunce ve třikrát větší vzdálenosti než Země v pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem. Kdyby se nám z ní podařilo vytěžit její nerostné bohatství, zhroutil by se pozemský finanční systém jak domeček z karet. Seznamte se, prosím. Planetka Psyche.
Nebeské kamení spadlo za působivé světelné podívané, jež však většině lidí zůstala utajena, v oblasti Jizerských hor; k nalezení by tam mohl být větší meteorit a několik menších, zhruba desetigramových i gramových úlomků. Na dálku to určili vědci z observatoře v Ondřejově na Praze-východ, kde působí Astronomický ústav Akademie věd ČR.
Řekne-li se rok 1492, každý si většinou vybaví slavnou plavbu Kryštofa Kolumba k americkým břehům, která je označována za pomyslnou časovou hranici, jíž skončil středověk a začal novověk. V tu dobu přišla další událost oznamující západnímu světu, že staré doby končí. Lidstvu se 7. listopadu důrazně připomněl sám vesmír.
Tak dlouhá odmlka tady za posledních 30 let ještě nebyla. Po bezmála osmi měsících rádiového ticha navázala americká vesmírná agentura (NASA) opět spojení se svou mezihvězdnou vesmírnou lodí Voyager 2. K poslednímu kontaktu došlo v březnu. Komunikaci přerušila v podstatě "běžná údržba" pozemní parabolické antény - jenže u sondy, jež od roku 1977 putuje za hranice sluneční soustavy, nic úplně běžné není.
Země i ostatní planety naší sluneční soustavy obíhají Slunce po stálých drahách, jako by to byly ukotvené lodě plující v kruzích kolem místa, kde se kotva zakousla do mořského dna. Co se ale stane, když takovou loď v podobě planety něco nebo někdo uvolní?
Každý má právo hlásat, co chce. A nejen to, má právo dožadovat se toho hlásání. Jenže ne vše, co se svobodně vyjadřuje, jsou názory. Něco jsou blbosti. Zvlášť v covidové době, kdy nám mohou zle uškodit, bychom měli blbosti umět rozeznat.
Tisíce organických sloučenin vzniklých před miliardami let obsahuje meteorit, který v lednu roku 2018 přistál po osmé večer na zamrzlém jezeře v Michiganu. Tyto sloučeniny by mohly být vědcům vodítkem k informacím o původu života na Zemi.
Americká sonda OSIRIS-REx odebrala podle prvních zjištění dostatečné množství vzorku z planetky Bennu. Informoval o tom americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Odebrání alespoň 60 gramů prachu a kamení bylo splněno, ujistil úřad.
Americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) oznámil, že v pondělí 26. října zveřejní "nový vzrušující objev" týkající se Měsíce. Informuje o tom server Science Alert. Ten v této souvislosti poukazuje na nové výsledky Stratosférické observatoře pro infračervenou astronomii (Sofia), což je ve skutečnosti letadlo Boeing 747 SP nesoucí velký zrcadlový dalekohled.
Americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku se může od včerejška chlubit mimořádným úspěchem. Jeho vědci a inženýři dokázali navést vesmírnou loď, aby se jemně dotkla asteroidu, vzdáleného neuvěřitelných 320 milionů kilometrů od Země, a sebrala vzorek suti z jeho povrchu. A také to natočili.
V Kazachstánu bezpečně přistál návratový modul lodi Sojuz MS-16 s jedním americkým a dvěma ruskými astronauty, kteří strávili poslední půlrok na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) na oběžné dráze Země. Na twitteru o tom informoval americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).
Když nedávno sonda Mars Reconnaissance Orbiter pořídila prostřednictvím kamery Hirise snímek zhrouceného stropu lávové trubice, který byl mnohem větší než jakýkoli podobný "lávový světlík" na Zemi, vědce okamžitě zaujal. Pokud by totiž na Marsu opravdu dosud existoval v nějaké primitivní formě život, lávové trubice by představovaly ideální úkryt. Vědci proto řeší otázku, jak do tajemného otvoru proniknout.
Ekotechnické centrum Alternátor Třebíč vychází vstříc pedagogům a jejich žákům, jimž současná epidemiologická situace a opětovné uzavření škol nedovoluje navštívit centrum osobně. Díky moderním technologiím jim umožní zúčastnit se streamované komentované prohlídky z multimediálního sálu s projekční koulí Science on a Sphere. Tuto prohlídku tedy lze využít v rámci distančního vzdělávání žáků.
Ekotechnické centrum Alternátor Třebíč vychází vstříc pedagogům a jejich žákům, jimž současná epidemiologická situace a opětovné uzavření škol nedovoluje navštívit centrum osobně. Díky moderním technologiím jim umožní zúčastnit se streamované komentované prohlídky z multimediálního sálu s projekční koulí Science on a Sphere. Tuto prohlídku tedy lze využít v rámci distančního vzdělávání žáků.
Ekotechnické centrum Alternátor Třebíč vychází vstříc pedagogům a jejich žákům, jimž současná epidemiologická situace a opětovné uzavření škol nedovoluje navštívit centrum osobně. Díky moderním technologiím jim umožní zúčastnit se streamované komentované prohlídky z multimediálního sálu s projekční koulí Science on a Sphere. Tuto prohlídku tedy lze využít v rámci distančního vzdělávání žáků.
Sonda OSIRIS-REx amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) úspěšně přistála na planetce Bennu, kde se pokusila odebrat vzorky horniny. Zda byl odběr úspěšný, se uvidí až v následujících dnech, uvedla dnes agentura AP.
K Zemi se řítí asteroid schopný zničit vše živé, proto k němu NASA vyšle vesmírnou loď se skupinou vrtařů, aby na něm přistáli, navrtali ho a odpálili. Přistání je ovšem neobyčejně riskantní. Tak vypadala stěžejní zápletka filmového hitu z roku 1998 Armageddon. Teď chce NASA něco podobného zkusit doopravdy. Asteroid Bennu sice Zemi nijak neohrožuje, ale přesto i k němu míří loď, aby z něj odebrala vzorky hornin.
Posádce Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) se podařilo opravit jak toaletu v ruské části stanice, jakož i uvést do chodu ruský přístroj na výrobu kyslíku. Oznámila to agentura RIA Novosti.
Již podruhé v tomto roce mohou astronomové čekat, až se dva velké objekty na nízké oběžné dráze kolem Země přiblíží na potenciálním kolizním kurzu tak těsně k sobě, že hrozí jejich srážka. Rozhodnout by se mělo v noci ze čtvrtka na pátek 16. října čtyři minuty před druhou ráno středoevropského času.
Loď Sojuz MS-17 s tříčlennou posádkou dnes zakotvila na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), když se připojila k ruskému servisnímu modulu Rossvet. Na orbitální komplex dorazila po rekordně krátkém letu ze Země. Trval jen tři hodiny a tři minuty.
Než lidé začali vysílat na oběžnou dráhu Země první družice a další objekty, byl vesmír kolem naší planety průzračně čistý a jasný. Se startem Sputniku 1 v roce 1957 se to však navždy změnilo. Vesmírný odpad se od té doby dále a dále hromadí a hrozí nejenom kolizemi s jinými objekty nebo se Zemí, ale i něčím horším.
V noci na středu nastane opozice Marsu se Sluncem. Mars tak bude v následujících týdnech možné spatřit po celou noc. Minulé úterý se rudá planeta přiblížila Zemi na 62,1 milionu kilometrů, stále je docela blízko. Koncem měsíce pak lidé na noční obloze spatří také všech pět pouhýma očima pozorovatelných planet.
Přestože lidí na celé planetě přibývá, je stále možné zajistit udržitelnou budoucnost bez přílišné chudoby. Podle nového výzkumu dokáží zdroje naší planety uživit až třikrát větší populaci než dnes a přitom všem poskytnout slušnou životní úroveň.
Jsou zdrojem pitné vody, krotí divoké řeky, pomáhají vyrábět elektrickou energii, zabraňují záplavám. Přehrady. Po celém světě jich stojí tisíce a slouží k různým účelům. Které vodní dílo se může pyšnit největší elektrárnou světa? Před čím zachránila přehrada Orlík českou metropoli Prahu? Proč zanikly vodopády Guaíra na řece Paraná? Co způsobilo tragédii na přehradách Vajont a Desná? Odpovědi najdete v našem přehledu a fotografie v obsáhlé galerii.
Věra Bučilová z Jihlavy nedávno vydala už svou druhou knihu, Jednota na planetě Zemi vyšla osm let po Psychospirituální transformaci 1. „Už chystám třetí díl,“ usmála se vitální žena. Prostřednictvím knih nabíjí čtenáře pozitivní energii, někteří po přečtení změnili svůj přístup k životu a nelitují.
Jediným místem ve vesmíru, jehož biosféra prokazatelně obsahuje všechny prvky nezbytné pro život, jak ho známe, zatím zůstává planeta Země. Oněmi prvky jsou obecně tekoucí voda, alespoň jeden zdroj energie a souhrn biologicky užitečných molekul. Některé z těchto složek se však najdou i jinde. Kde je tedy šance na mimozemský život největší?
Do sobotního utkání 5. kola FORTUNA divize A šli klatovští fotbalisté v dobré náladě. Věřili si, že by proti soupeři, který ve čtyřech předchozích zápasech inkasoval celkem šestnáct gólů, mohli něco uhrát. Ale to, že se na půdě berounských Lvů rozhodně nebude jednat o nic jednoduchého, ukázaly už chvíle před úvodním hvizdem.