Čtyři astronauti z mise Artemis II se po přeletu kolem Měsíce v noci na sobotu vrátí na Zemi. Čeká je tak jedna z nejrizikovějších fází vesmírné operace. Průlet zemskou atmosférou prověří kvalitu tepelného štítu jejich lodi Orion. Z kapsle se totiž stane rychle padající ohnivá koule. Přistání obnáší i další kritické záležitosti.
Děti ze školy v Bílém Potoce pod Smrkem se symbolicky vydaly na cestu kolem Měsíce díky projektu NASA. Jejich jména byla zapsána na palubní kartu vesmírné lodi Orion v rámci mise Artemis II. Žáci, rodiče i učitelé let průběžně sledují online.
Americko-kanadská čtyřčlenná posádka mise Artemis II v telefonátu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem popsala, jak vypadá odvrácená strana Měsíce. Astronauti také hovořili o dalších jedinečných jevech, které během obletu zemského souputníka spatřili z kabiny kosmické lodi Orion.
Česko se stává klíčovým hráčem v oblasti jaderné fúze díky vývoji nového tokamaku COMPASS Upgrade. Tento projekt, který navazuje na úspěchy staršího tokamaku COMPASS, má za cíl řešit zásadní problémy spojené s budoucími fúzními elektrárnami. Čeští vědci tak přispívají k mezinárodnímu úsilí o vytvoření čistého a nevyčerpatelného zdroje energie, který by mohl změnit energetickou budoucnost lidstva.
Více než 57 let po pořízení první fotografie „východu Země“ astronautem z mise Apollo 8 zvěčnili jeho následovatelé ze současné mise Artemis II Zemi zdánlivě zapadající za Měsícem. Novou fotografii 7. dubna zveřejnil americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA), napsaly o tom také agentury AFP a AP.
Astronauti z mise Artemis II, kteří jsou nyní u Měsíce, oznámili, že si přejí, aby byl nově nalezený kráter na přirozené družici Země pojmenován po zesnulé manželce velitele mise. Carroll Wisemanová zemřela před šesti lety na rakovinu, svého muže předtím podpořila v přípravách na cestu k Měsíci.
Při průletu posádky mise Artemis II kolem Měsíce v pondělí 6. dubna vzniklo několik jedinečných momentů. Kromě pokoření rekordu v největší vzdálenosti lidí od Země mohli čtyři astronauti v kosmické lodi Orion spatřit neobvyklé zatmění Slunce i odvrácenou stranu zemského souputníka, obdrželi vzkaz z minulosti a také pojmenovali lunární kráter po kapitánově zesnulé manželce.
Posádka mise Artemis II zlomila dosavadní rekord v největší dosažené vzdálenosti lidí od Země. Potvrdil to americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Čtyři astronauti v kosmické lodi Orion v pondělí 6. dubna překonali hranici 400 171 kilometrů od naší planety, kam se dostala posádka mise Apollo 13 v roce 1970.
Členové posádky mise Artemis II se chystají na jedinečný okamžik, kdy přibližně na čtyřicet minut zcela ztratí kontakt se Zemí. K výpadku dojde v noci z pondělí na úterý 7. dubna, přibližně kolem jedné hodiny ráno, kdy se kosmická loď Orion dostane za odvrácenou stranu Měsíce.
Počátkem dubna se lidé po více než padesáti letech vydali k Měsíci. Americká mise Artemis II dostane čtveřici astronautů k odvrácené straně Měsíce. U přirozené družice Země ale pomyšlení na lidskou přítomnost ve vesmíru nekončí. Nejpravděpodobnějším dalším cílem člověka je Mars, plány na mise k rudé planetě může urychlit právě úspěch na Měsíci.
Posádka vesmírné lodi Orion pořídila nové snímky Měsíce včetně oblasti nazvané pánev Orientale, která se nachází na rozhraní přivrácené a odvrácené strany vesmírného tělesa. Je to poprvé, co lidské oči spatřily toto místo celé, uvedl Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA), který snímek zveřejnil. Astronauti podle agentury AFP zároveň popsali, že poprvé mohli uvidět odvrácenou stranu Měsíce. Čtveřice účastníků mise Artemis II bude první posádkou, která proletí kolem Měsíce od roku 1972.
Desetidenní mise Artemis II je pro čtyřčlennou posádku zkouškou každodenního fungování v mimořádně náročném prostředí. Let v Orionu, v němž astronauti obletí Měsíc, aniž by přistáli na jeho povrchu, má ověřit, zda systém lodi obstojí v hlubokém vesmíru. Jak probíhá běžná rutina v omezeném prostoru?
Posádka mise Artemis II je více než v polovině cesty k Měsíci. Během letu pořídila první snímky Země ve vysokém rozlišení – podle NASA se jedná o jedny z nejpůsobivějších záběrů naší planety.
Při obletu rakety Orion kolem Měsíce budou astronauti mise Artemis II vůbec poprvé přímo pozorovat takřka celou odvrácenou stranu Měsíce. Vědci očekávají mnoho nových poznatků, které jim pomohou lépe porozumět počátkům vývoje života na Zemi.
Posádka lodi Orion v pátek v 1:49 SELČ provedla klíčový manévr a na necelých šest minut zažehla motory, aby se odpoutala z oběžné dráhy Země, a zamířila k plánovanému obletu Měsíce. Ukázal to živý přenos Amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Čtyři astronauti mise Artemis II budou první posádkou, která proletí kolem Měsíce od roku 1972.
Posádka mise Artemis II po startu úspěšně opravila toaletu kosmické lodi Orion v úzké spolupráci s řídícím střediskem v Houstonu, informoval americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Posádka nedlouho po startu hlásila blikající kontrolku poruchy toalety, načež týmy řídícího střediska vyhodnotily příslušná data, spolu s astronauty provedly diagnostiku a problém společně postupně vyřešili.
Jedním ze čtyř členů posádky americké lodi Orion, která v noci na čtvrtek odstartovala k Měsíci, je padesátiletý kanadský astronaut Jeremy Hansen. Letět do vesmíru byl jeho dětský sen. A k jeho splnění mu před lety pomohlo náhodné setkání, popisuje server BBC.
V noci na čtvrtek 2. dubna vynesla raketa SLS (Space Launch System) do vesmíru kosmickou loď Orion se čtyřčlennou posádkou, která po nezbytných testech na oběžné dráze zamíří v rámci mise Artemis II k Měsíci. Jde o první pilotovanou misi k přirozené družici Země po více než 50 letech. A na palubě nese také informaci o Leteckém muzeu v Kunovicích na Uherskohradišťsku.
Mise Artemis II odstartovala. Čtveřici astronautů čeká desetidenní cesta dlouhá více než milion kilometrů, jejímž cílem je průlet kolem Měsíce a bezpečný návrat zpět na Zemi. Deník přibližuje, co podle NASA čeká astronauty v následujících hodinách a jak bude mise probíhat den po dni.
Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala dnes v 0:35 SELČ (středa 18:35 místního času) na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se loď oddělila. Orion bude pokračovat k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů a po téměř deseti dnech ve vesmíru se vrátí na Zemi.
Ve čtvrtek 2. dubna se na noční obloze objeví růžový superúplněk. Za dobrého počasí lidé na Měsíci uvidí také jeden ze symbolů Velikonoc. K pozorování nebude třeba žádné speciální vybavení.
Přípravy na start mise Artemis II, při níž čtyři astronauti obletí Měsíc, jsou v plném proudu. Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) zahájil plnění rakety Space Launch Systems (SLS) palivem, píše agentura AP. Raketa s kosmickou lodí Orion odstartuje z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě. Podle předpovědi počasí je 80procentní šance příznivých podmínek během dvouhodinového startovního okna, které začne ve čtvrtek v 00:24 SELČ.
Vesmírná mise, na níž závisí osud lidstva – reedice románu Spasitel Andyho Weira přichází s filmovou obálkou ve chvíli, kdy je jeho adaptace v kinech. Do výběru Deníku se dostala i prvotina Julie Caplinové, která ukazuje její styl ještě před slavnými sériemi a také třetí vydání vzpomínek Priscilly Presleyové doplněné o dosud nepublikované fotografie. Nechybí laskavý příběh kocoura Milostpána, romantika s tajemstvím, krimi případy ani tituly z letošního Velkého knižního čtvrtka.
Pokud vše půjde dle plánu, člověk se už brzy znovu přiblíží k Měsíci. Již v prvních dubnových dnech by měla odstartovat odkládaná mise Artemis II. Deník přináší deset otázek a odpovědí o pilotovaném průletu s lodí Orion kolem přirozené družice Země. Artemis II k Měsíci vyšle čtyři astronauty. Pokud to počasí umožní, start je v plánu ve čtvrtek 2. dubna v 00.24 středoevropskéjo času, přičemž startovní okno potrvá přibližně dvě hodiny.
Miliony lidí po celém světě v sobotu na hodinu zhasnou. Do tmy se kromě domovů a ulic ponoří například i Eiffelova věž v Paříži nebo australská Opera v Sydney. Do mezinárodní iniciativy Hodina země se připojí také české obce, někde bude vypnuté i veřejné osvětlení.
Mezinárodní den lesů je připomínkový den OSN. Rezolucí Valného shromáždění OSN byl stanoven na 21. března. Tento den byl poprvé slaven 21. března 2013. akce se stala tradicí i pro naší školní družinu, kdy si připomínáme, co les pro nás znamená a jaké jsou nejdůležitější funkce lesních porostů. Lesy pokrývají třetinu povrchu planety Země a poskytují lidstvu nenahraditelné služby.
Město Kopřivnice se v sobotu 28. března opět připojí k celosvětové kampani Hodina Země, která upozorňuje na význam ochrany klimatu a přírody. Hlavní symbolický moment proběhne mezi 20.30 a 21.30 hodin, kdy se Nové náměstí ponoří do tmy. Z bezpečnostních důvodů však zůstane zachováno osvětlení Lašské brány a Výstavního pavilonu.
Velmi vzdálená exoplaneta L98-59d se svým unikátním složením řadí do zcela nové kategorie kapalných planet. Je totiž zcela tvořená lávou. Teploty na povrchu dosahují téměř dvou tisíc stupňů Celsia.
Astronomové objevili nový kráter na Měsíci. Prohlubeň této velikosti vznikne pouze jednou za desítky až stovky let dopadem masivního tělesa. Vědce kráter zaujal rozměry, jde o zatím největší podobný objev za dobu mise, která ho našla.
Věděli jste, že v Poděbradech funguje již druhým rokem klub pro nadané děti? Jde o rozvojový program pro intelektově nadané děti, organizovaný ve spolupráci s Mensa Česko, za finanční podpory Města Poděbrady. Nepředstavujte si ale školní výuku – tady ke vzdělávání přistupují hodně jinak.
Byl náhradník a o vesmíru nechtěl ani slyšet, tragickou shodou okolností letí ale nakonec právě on nekonečným černým prostorem. Má zásadní úkol: zachránit umírající Slunce, tudíž i Zemi. Spasitel. Stejnojmenný film s Ryanem Goslingem právě vstoupil do kin. Budí pozornost milým humorem i tím, že se tvůrci obešli bez tradičního zeleného pozadí.
Kam mizí voda z domácností nebo kanálů u cest? Deník navštívil v rámci Světového dne vody, který připadá na 22. březen, čističku odpadních vod v Havířově. Ta ročně vyčistí téměř pět milionů kubíků vody. Klíčovou roli zde hrají i bakterie a dmychadla.
/VIDEO/ Pád většího žhavého meteoru vyděsil obyvatele Clevelandu v americkém Ohiu. Ohnivá koule rychle směřovala k zemskému povrchu. Následný rozpad způsobil ohlušující výbuch, který zaznamenali i lidé žijící v sousedním státě. Událost se obešla bez škod. Jiný viditelný bolid mohli v úterý 17. března spatřit i Češi.
Muzeum Karlovy Vary představí výstavu o Alexandru von Humboldtovi – vědci, který změnil pohled na přírodu. Nová výstava „Aspekty přírody – vize Alexandra von Humboldta“, představí jeho život, cesty i myšlenky, jež dodnes ovlivňují naše chápání vztahu člověka a přírody. Výstava bude slavnostně zahájena vernisáží 14. března 2026 a pro veřejnost otevřena od 15. března do 12. června 2026. Bude dvojjazyčná – česko-anglická.
Mezihvězdná kometa 3I/ATLAS vypouští mnohem více methanolu než vlasatice pocházející ze Sluneční soustavy. Obohacuje jím i jiné jedovaté látky. Astronomy z chilské observatoře ALMA překvapila i místa, odkud nejjednodušší jednosytný alkohol uniká. Zjištění považují za důležitá pro informace o jiných planetárních systémech.
Družice Van Allen A amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír ve středu 11. března vstoupila do zemské atmosféry, kde většina částí shořela. Experti upozornili, že některé objekty po rozpadu mohly žár vydržet a dopadnout k povrchu, nejpravděpodobněji do Tichého oceánu.
Výroční koncert oblíbené hudební kapely z Ostravska se uskuteční ve Slezském Gruntu ve Smolkově u Háje ve Slezsku 1. května od 18 hodin. A bude to velké.
Dosud planetka 2024 YR4 představovala riziko pro Měsíc. Existovala totiž malá pravděpodobnost střetu. Astronomové ale nyní prostřednictvím Vesmírného dalekohledu Jamese Webba upřesnili, že ohnivá show v roce 2032 nebude. Asteroid proletí kolem zemského souputníka ve velmi těsné vzdálenosti.
Snímek mezihvězdné komety 3I/ATLAS spolu s novými informacemi nedávno zveřejnili astronomové z Evropské kosmické agentury. Jejich sonda JUICE zaznamenala těleso zblízka při jeho listopadové cestě od Slunce. Zároveň získala data, která vědci stále zpracovávají.
Vzorek získaný z rekordně hlubokého vrtu na odlehlém místě Antarktidy odhalil mezinárodnímu týmu vědců, jaké klima na kontinentu panovalo před 23 miliony lety. Záznamy o tehdejší podobě světadílu navíc mohou sloužit jako způsob pro odhad budoucího vývoje na Zemi.
Hvězdárna a planetárium Brno chystá od úterý do čtvrtka dny brněnské kosmonautiky. Brno Space Days nabídnou přehled vesmírných projektů, na kterých brněnské firmy pracují, workshop pro ty, kdo by chtěli postavit svůj vlastní malý satelit neboli cubesat, i premiéru pořadu Skryté tváře Země. Dny se konají každoročně od roku 2018.
Systém nízkých hřebenů na Marsu, který z vesmíru vypadá jako pavučina, může poskytnout nové informace o dávné vodě a mikrobiálním životě. Vozítko Curiosity amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír průzkumem útvarů odhalilo detailní snímky záhadných struktur. Vědci se snaží zjistit, jak vznikly.
Ústecké muzeum představuje na dnes zahájené interaktivní výstavě svět podle rostlin. "Cílem je, aby návštěvníci zažili tempo rostlin a zkusili se napojit na jejich vnímání," řekla kurátorka Ladislava Filipová. Výstava Planeta Plantae - Svět podle rostlin, která vznikla ve spolupráci s fakultou umění a designu ústecké univerzity, bude otevřena do 2. srpna.
Zatímco čekáte na vlak v Hradci Králové, můžete si odskočit až na hranici sluneční soustavy. Výstava Česká cesta do vesmíru ukazuje, že česká stopa mezi hvězdami není jen historií, ale i ambiciózní budoucností. A pozor – zpoždění se tu neměří na minuty, ale na světelné dny.
Přelom února a března se nese ve znamení planetárního uskupení, které mohou pozorovat i lidé z území České republiky. Planety viditelné očima se ale neseřadí v přímce, jak tvrdí některé zahraniční zdroje. Pro spatření všech objektů navíc pozorovatelé musí dodržet určité podmínky.
Zimní rekordy fascinují lidstvo odjakživa. Ať už jde o nejnižší teploty, rekordní sněhové srážky nebo lidské limity přežití extrémního chladu. Jak dobře znáte největší zimní extrémy, které kdy byly zaznamenány?
Za incident na úrovni smrtelných katastrof raketoplánů Challenger a Columbia označil americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) nezdařilou misi kosmické lodi Starliner společnosti Boeing v roce 2024, při které dva astronauti uvízli na několik měsíců ve vesmíru. Šéf NASA Jared Isaacman řekl, že špatné vedení v Boeingu vedlo k potížím se Starlinerem a manažerům v NASA vytkl, že nezajistili rychlejší návrat astronautů Butche Wilmorea a Suni Williamsové z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Píší o tom agentury.