Raketa New Glenn americké kosmické společnosti Blue Origin po několika odkladech úspěšně odstartovala z floridského mysu Canaveral k prvnímu letu do vesmíru. Prvnímu stupni nosné rakety se několik minut po startu nepodařilo přistát na plošině Jacklyn v Atlantiku, jak bylo původně plánováno. Společnost však zdůraznila, že základním cílem bylo, aby testovací družice dosáhla oběžné dráhy.
Pluto si navždy připoutalo Charon pusou a společným tancem. Vědci tak v nové studii popsali vznik vztahu mezi trpasličí planetou a jejím největším měsícem. Krátká kolize s následující rotací zapříčinila, že tělesa již zůstala ve své blízkosti a získala totožné těžiště oběhu.
Kometa C/2024 G3 (ATLAS) má být krátce po západu Slunce v úterý 14. ledna viditelná z Evropy a díky jasné zářivosti ji lidé mohou spatřit prostřednictvím dalekohledů. Na snímcích ji zachytila sluneční a heliosférická observatoř (SOHO) i český fotograf a astronom Petr Horálek. Těleso, které se k Zemi opět přiblíží za 160 tisíc let, svou existencí překvapilo vědce.
Jedinečně zářící velký Mars mohou lidé spatřit při různých příležitostech v následujících lednových dnech roku 2025. Díky umístění na oběžné dráze se dostane do blízkosti Země i Měsíce a rovněž bude v opozici proti Slunci. To zajistí ještě jasnější svit rudé planety na noční obloze. Pozorování v Česku ohrozí pouze počasí.
V sobotu 11. ledna 1975 odstartovala ze sovětského kosmodromu Bajkonur kosmická loď Sojuz 17. Její posádku tvořili palubní inženýr Georgij Grečko a velitel Alexej Gubarev. Pro oba šlo o první let do vesmíru, byť si debut měli původně odbýt dříve. Grečko měl přistát na Měsíci, ale tento let se nikdy neuskutečnil. A Gubarevův první start zmařila tragédie lodi Sojuzu 11, jejíž celá posádka zahynula.
V následujících dnech se lidé mohou těšit na zajímavou nebeskou podívanou. Planeta Mars se dostane do opozice se Sluncem. A jev bude dobře pozorovatelný.
Víte, která hvězda je naším nejbližším vesmírným sousedem nebo kolik Zemí by se vešlo do Slunce? Otestujte své znalosti o vesmíru v našem dalším kvízu.
Na Marsu se pravidělně objevují ohromné prachové bouře. Každého pět a půl pozemského roku (tři marťanské roky) se jev zvětší natolik, že na několik měsíců pohltí celou planetu a je viditelný i ze Země. Vědci se dlouho snaží zjistit přesné mechanismy, které úkaz vyvolávají. Nová studie je řešení na stopě.
Češi letos mohou pozorovat Měsíc zakrývající planetu Saturn. Pro sledování jevu bude stačit běžně dostupné zařízení, při jasné obloze lze celou událost spatřit na vlastní oči. Jedinečný vesmírný úkaz bude z Česka znovu viditelný až za téměř dvanáct let.
Půltunový kovový vesmírný odpad dopadl do odlehlé vesnice v Keni. Naštěstí nikoho nezranil, tamní obyvatele však vyděsil. Podle svědectví se ozvala rána, při níž se někteří domnívali, že na místě vybuchla bomba.
Polární záře byla překvapením na Nový rok pro mnoho obyvatel České republiky. V oblastech, kde výhled na podvečerní oblohu nezakrývala mlha, bylo prostřednictvím objektivů vidět červené zbarvení přírodního jevu. Lidé si však museli dávat pozor, aby úkaz nezaměnili s červánky.
/FOTO/ První český studentský satelit LASARsat už vysílá z oběžné dráhy Země, do vesmíru vyletěl v uplynulých dnech. Vynesla ho tam raketa SpaceX z americké Kalifornie. Čeští středoškoláci z týmu LASAR, mezi kterými jsou i studenti z Blanska a Brna, budou nyní na družici testovat svůj nápad na čištění oběžně dráhy země laserem. Na satelitu je však také pivo.
Noční obloha v roce 2025 nabídne několik jedinečných úkazů, na které lze vzpomínat po celý život. Oproti předchozímu roku bude bohatší zejména na sledování zatmění Měsíce a Slunce – částečných i úplného, které po mnoha letech bude viditelné i z území České republiky. Její obyvatelé pak mohou vyhlížet i polární záře a tradiční meteorické roje.
Zapomeňte na orchideje, kaktusy nebo jiné pokojovky. Pokud jste zahradnický antitalent nebo se vám zkrátka líbí netradiční rostliny, řasokoule zelená je pro vás tím pravým zeleným mazlíčkem. Nejenže je naprosto nenáročná na péči, ale svým vzhledem si vás okamžitě získá. Kulatá zelená koule totiž není jen obyčejnou dekorací. Stane se společníkem, kterého si možná i pojmenujete.
Víc než bohatý byl rok 2024 na zajímavé úkazy na obloze. Lidé mohli pozorovat dechberoucí úplňky, noční svítící oblaka, meteorické roje a dokonce kometu.
Parkerova sluneční sonda amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) úspěšně dokončila dosud nejbližší průlet kolem Slunce v historii. Přiblížila se na vzdálenost 6,1 milionu kilometrů od jeho povrchu. Během průletu, který se uskutečnil na Štědrý den, sonda odolala teplotám přesahujícím 980 stupňů Celsia a extrémní radiaci. Cílem mise bylo prozkoumat sluneční atmosféru a přinést více informací o procesech na Slunci.
Klimatologové zaznamenávají globální teploty již od konce 19. století. Díky získaným datům posléze mohou sledovat, k jak výrazným změnám v klimatu na Zemi dochází. Především od zhruba 70. let minulého století pozorují výrazné oteplování.
Po celém světě se lidé potýkají s následky globálního oteplování. Tání v polárních oblastech a stoupající teplota oceánů jsou jen špičkou ledovce, jelikož největší dopady se projevují různými způsoby po celé Zemi. Ekonomické ztráty, škody na majetku i úmrtí s tím mohou úzce souviset a podle expertů se rizika ještě zhorší, pokud teploty nadále porostou.
Rok 2024 byl historicky nejteplejší od začátku měření globálních teplot. Dopady extrémního počasí pocítili lidé po celém světě, jelikož ovlivnilo různé živelné události. Předpověď na rok 2025 je však pozitivnější, protože má dojít k mírnému ochlazení i vlivem jevu La Niña. Přesto experti varují, že oteplování planety bude pokračovat a v nastupujícím desetiletí mohou padnout nové rekordy.
Dvojhvězdu obíhající v blízkosti supermasivní černé díry uprostřed Mléčné dráhy, známou jako Sagittarius A*, objevil evropský tým vědců, jehož součástí byli i experti z Masarykovy univerzity v Brně a Astronomického ústavu Akademie věd České republiky. Nález založený na datech získaných pomocí dalekohledu VLT na Evropské jižní observatoři (ESO) pomůže pochopit, jak hvězdy přežívají v prostředí s extrémní gravitací. Může i otevřít cestu k detekci planet v centru galaxie.
Dvojice amerických astronautů z mise Starliner, která se měla původně z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) vrátit už letos v červnu, ve vesmíru zůstane nejméně do přelomu března a dubna příštího roku. S odvoláním na vyjádření amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) to dnes napsala agentura AP. Ve vesmíru měli astronauti Barry Wilmore a Sunita Williamsová původně strávit jen kolem devíti dní, nakonec tam ale budou téměř deset měsíců.
Nově objevené planetky dosahující velikosti až několika fotbalových hřišť prolétají v pozorovaném pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem. Zjištění prostřednictvím Vesmírného dalekohledu Jamese Webba byla pro vědce nečekaná. Výsledek však vnímají pozitivně, jelikož pomůže s odhalením potenciálně nebezpečných těles v okolí Země. Odborníci vypočítali, že právě několik těchto objektů se v budoucnu může přiblížit k modré planetě.
V rámci České cesty do vesmíru právě běží i projekt Vzhůru do vesmíru, ve kterém děti do osmnácti let absolvují podobný výcvik jako například český astronaut v záloze Aleš Svoboda. Kadeti nejprve musí úspěšně zdolat několik tréninkových kol prověřujících fyzickou zdatnost i znalosti. Odměnou pro nejúspěšnější bude parabolický let simulující podmínky jako ve vesmíru.
Jupiter bude v sobotu 7. prosince v opozici ke Slunci, díky čemuž dosáhne vysoké jasnosti. Lidé ho tak mohou vidět dalekohledem i z měst. Dobrá viditelnost planety zůstane i v několika dalších týdnech až měsících. O víkendu ale může zlobit počasí, které nevytvoří zrovna ideální podmínky k pozorování.
Z indického kosmodromu Šríharikóta dnes odstartovala raketa PSLV-XL v rámci mise Proba-3 Evropské kosmické agentury (ESA). Páteří projektu je dvojice satelitů ke zkoumání nejsvrchnější části sluneční atmosféry známé jako koróna. Na přípravě mise a vývoji zařízení se podíleli také Češi.
Venuše je uvnitř natolik vyschlá, že nejspíš v minulosti nemohla mít oceány tvořené vodou, a tím ani nemohly vzniknout podmínky umožňující život podobně jako na Zemi. Nový výzkum britských vědců zaměřený na atmosféru planety pomohl zjistit i její podpovrchové složení, což otevřelo nový způsob, jakým astronomové mohou najít obyvatelné světy mimo Sluneční soustavu.
Novým ředitelem Národního ústavu pro letectví a vesmír (NASA) bude miliardář Jason Isaacman. Podnikatel ve financích a letectví již dvakrát podnikl cestu mimo Zemi. Nastupující americký prezident Donald Trump si jej vybral kvůli jeho vášni pro vesmír a zkušenostem.
Alena Mornštajnová je jednou z nejčtenějších českých autorek a její novinka Vánoce v Šípkové ulici se momentálně drží na předních místech v žebříčku nejprodávanějších knih. V půvabném příběhu se překvapivě potkávají Ježíšek se Santou Clausem, kteří musí spojit síly, aby včas doručili dárky všem dětem. „Vžijte se do malého dítěte. Doma mu říkají, že dárky přinese Ježíšek, ale z televize, filmů, obchodů a výkladních skříní na něj kouká Santa, protože pro komerční účely se prostě hodí lépe. Tak trochu si myslím, že děti z toho musí mít v hlavě zmatek. A tak jsem si říkala, že se na to podívám z pohádkové perspektivy,“ vysvětluje svůj záměr spisovatelka s tím, že její sympatie jsou na straně Ježíška.
Opuštěná jaderná základna ze studené války překvapila vědce z Laboratoře tryskového pohonu Národního úřadu pro letectví a vesmír (JPL NASA). Areál byl dlouhé roky skrytý v Grónsku pod několikametrovou vrstvou ledu a sněhu. Nachází se tam i množství nebezpečného odpadu, které kvůli tání může v budoucnu kontaminovat prostředí.
Trpasličí planeta Makemake, nacházející se v Kuiperově pásu, pravděpodobně má na povrchu ledový vulkán. Objekt objevili maďarští vědci prostřednictvím Vesmírného dalekohledu Jamese Webba. Nalezli i náznaky geotermální aktivity.
Rover Curiosity pořídil panoramatický snímek zobrazující celou okolní plochu Marsu. Lidé tak mohou prozkoumat oblast na rudé planetě ze všech úhlů. Vědci z Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) vyznačili pro lepší orientaci i zajímavá místa, mezi nimiž lze najít záhadné kameny obsahující síru.
Planetka o velikosti fotbalového hřiště v úterý proletí nedaleko Země. Jedná se o jedno z mnoha volně letících vesmírných těles, která se letos k modré planetě přiblížila. Evropská kosmická agentura (ESA) přitom uvedla, že každoročně blízkozemních objektů přibývá. Rostoucí počet však neznamená mimořádnou situaci, pouze je důkazem pokroku v objevování těles.
Vesmírný asistent Hera s umělou inteligencí se s člověkem dokáže bavit o planetární obraně, mimozemském životě, vzdálených hvězdách a jakémkoliv dalším tématu ohledně vesmíru. Evropská kosmická agentura (ESA) jej vyvinula pro komunikaci s kosmickou lodí mise Hera, která odstartovala letos v říjnu. Uživatel si tak dopisuje s chatbotem z vesmíru, který rovněž poskytuje další aktuální informace o stavu sondy. Chatbot je volně dostupný.
Poznání evropských vesmírných operací nabídne Agentura Evropské unie pro Kosmický program (EUSPA), která o tomto víkendu otevře návštěvníkům dveře pražského sídla. Školy i široká veřejnost si kromě prohlédnutí budovy mohou poslechnout přednášky o evropském vesmírném výzkumu i si vyzkoušet tematické interaktivní hry.
Velkou popularitu si tento týden získalo na sociálních sítích slyšení amerického Kongresu, naslouchající svědectvím o neidentifikovaných jevech, spojovaných s úvahami o mimozemské civilizaci. Podle herního vývojáře Daniela Vávry se na tomto slyšení ukázalo, že vlády různých zemí skutečně mají těla mrtvých mimozemšťanů a že americké zbrojovky prý opravdu využívají mimozemské technologie. Což se neukázalo.
Nadace Partnerství vysadila v kopřivnickém sadu E. Beneše strom, který připomíná místního malíře a ilustrátora Zdeňka Buriana. Mertasekvoje na počest významného kopřivnického rodáka byla součástí Aukce pro přírodu.
Záhadný mezihvězdný tunel by podle vědců z Německa mohl spojovat síť vesmírných bublin. Jev objevili díky 3D modelu takzvané Lokální bubliny, jejíž součástí je i Sluneční soustava. Astrofyzici chtějí zjistit, na co úkaz navazuje.
Je velká sotva sedm milimetrů, takže se vejde na nehet dospělého člověka. Řeč je o nově objevené žábě Brachycephalus dacnis, která je podle všeho druhým nejmenším zdokumentovaným obratlovcem na světě. Je dokonce menší než některé druhy mravenců. Miniaturní a přitom impozantní tvor žije v Brazílii.
NASA vyslala k Jupiterovu měsíci Europa sondu, která má prozkoumat tamní podmínky pro mimozemský život. „Má velkou šanci je najít,“ uvedl v rozhovoru Deníku astronom Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd České republiky. Podle něj vědci rovněž v budoucnu očekávají setkání s vyspělou mimozemskou civilizací, ačkoliv lidstvo stále není připravené.
Důkazy o možném mimozemském životě na Jupiterově měsíci Europa má najít americká sonda Clipper. Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) doufá, že objeví a analyzuje prvky, které by existenci mikroorganismů potvrdily. Zařízení má zmapovat téměř celou plochu. Mikrobiální život by však podle astrobiologů mohl být i na dalších místech Sluneční soustavy.
Čínský rover Ču-žung našel na Marsu stopy dokazující, že planeta mohla mít před miliardami let oceán. Vědci svou teorii opírají také o satelitní snímky a analýzy prozkoumané oblasti. S výzkumem však zcela nesouhlasí americký odborník, který rovněž zkoumal pravděpodobnost výskytu vody na rudé planetě.
Tajemná Devátá planeta by se podle dvojice vědců ze Spojených států mohla vyskytovat na okraji Sluneční soustavy. Podle astronomů by v příštím roce mělo být zřejmé, zda se těleso mnohonásobně větší než Země skutečně ve vzdáleném pásu vyskytuje. Pomoci má v Chile nově vybudovaný teleskop. Řada vědců má však o existenci takzvané superzemě pochybnosti.
Solární energie z vesmíru má v následujících desetiletích být konkurenceschopným obnovitelným zdrojem, jenž umožní pro Zemi vytvářet ohromné množství elektřiny. Britská společnost stojí za projektem, který hodlá v brzké době odstartovat na Islandu. V současnosti hledá i další pozemská místa pro vybudování přijímačů. S naplněním cíle má pomoci i společnost SpaceX.
Svět bude za miliony let vypadat jinak. Trhlina táhnoucí se na východě Afriky totiž rozdělí ohromný kontinent, čímž vznikne i nový oceán. Vědci proces stále pozorují, načež prostřednictvím satelitních dat získávají nové informace, aby lépe pochopili, co se děje.
Dvě daleké galaxie vypadající jako ohromné oči zachytil Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) prostřednictvím dat z Hubbleova a Webbova teleskopu. Vědci uvedli, že objekty za miliony let splynou v jeden.
Festival kosmických aktivit Czech Space Week 2024 byl slavnostně zahájen v pondělí 4. listopadu a přináší bohatý program pro širokou veřejnost i odborníky. Akce, která potrvá až do 10. listopadu, propojuje průmyslové podniky, startupy, pedagogy, studenty i nadšence kosmických technologií z celého Česka.
Proč je narušení uhlíkové rovnováhy v přírodě nebezpečné a co se s tím dá dělat. Deváťáci ze základní školy Ing. M. Plesingera v Neratovicích debatovali o této otázce při besedě Energie pro bezemisní budoucnost.
Mimořádný zájem provází v budějovické hvězdárně filmy o Měsíci. Ten, který přibližuje odvrácenou stranu Měsíce a v němž se o hudební doprovod se starají skladby skupiny Pink Floyd, je pravidelně vyprodaný už dlouho. V úterý 29. října k němu přibyla premiéra filmu o možném návratu lidí na jedinou přirozenou družici Země.
I z Česka mohli lidé ve čtvrtek pozdě večer spatřit velmi jasný meteor, který proletěl atmosférou nad Rakouskem. Bolid svoji světelnou dráhu dlouhou téměř 94 kilometrů urazil za 6,4 sekundy, pak se rozpadl na kousky, s jejichž hledáním teď pomáhají čeští odborníci. Velmi vzácný přírodní úkaz zaznamenaly spolu s pozorovateli také stanice takzvané Evropské bolidové sítě, sdělil Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR. Před srážkou se Zemí tento meteoroid obíhal Slunce.
Jednoduché formy života mohou na Marsu přežívat ve vodních kapsách pod ledem. Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se na základě nového výzkumu domnívá, že skryté dutiny jsou vhodné pro fotosyntézu i ochranu před nebezpečným kosmickým zářením. Experti momentálně pracují s výsledky počítačových simulací, ale v budoucnu chtějí na určitá místa rudé planety vyslat i astronauty, aby získali vzorky.
