Nový snímek mezihvězdné komety 3I/ATLAS poskytla Evropská kosmická agentura. Záběry ze sondy Juice využila také k získání nových dat o objektu. Zcela novou fotografii zveřejnili i astronomové z amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír, kteří použili Hubbleův vesmírný dalekohled. Ačkoliv se vědci shodují na kosmickém původu mezihvězdného tělesa, astrofyzik Avi Loeb upozornil na další anomálie, které podle něj mají nejasný původ.
Slunce v prvním prosincovém týdnu nabízí jedinečnou podívanou. Na hvězdě je viditelná obří skvrna, kterou astronomové považují za jednu z největších posledního desetiletí. Lidé ji mohou spatřit i pouhýma očima, je ale nutné dodržet bezpečnostní opatření chránící zrak.
Poslední letošní superúplněk se ukáže na obloze v noci na pátek. Takzvaný Studený měsíc završí sérii letošních úplňků, které byly zdánlivě větší a jasnější. Hned v lednu se tento jev zopakuje.
Mezihvězdná kometa 3I/ATLAS je pravděpodobně pokrytá kryovulkány, kterým se také přezdívá ledové sopky. Důkazem mohou být záběry, na kterých astronomové zaznamenali sérii výbuchů po přiblížení tělesa k Slunci. Pokud se teorie potvrdí, znamená to, že návštěvník z cizího hvězdného systému má společnou vlastnost s objekty pocházejícími z oblasti za Neptunem. Na případ ohledně mezihvězdného objektz upozornil server Live Science.
První český satelit VZLUSAT-2 přirozeně zanikl v atmosféře v neděli 30. listopadu v ranních hodinách. Poslední obousměrný rádiový kontakt s ním navázali vědci ze Západočeské univerzity v Plzni (ZČU). Ti také dopočítali, kdy a kde mimo signál shořel v atmosféře.
Vesmírné záblesky podobající se hvězdám se před zhruba sedmdesáti lety objevily a během jedné hodiny náhle opět zmizely. Vědci mají různé teorie, co mohlo být příčinou jevu připomínajícího uměle vytvořené družice. Satelity to ale nebyly, protože se objevily ještě před vysláním Sputniku 1 na oběžnou dráhu Země.
Více než půl miliardy zaplatí Královéhradecký kraj za rekonstrukci bývalých Vrbenského kasáren. Stavební část za 380 milionů je hotová a teď se začnou připravovat budoucí expozice za dalších 120 milionů. „Expozice bude velmi podobná Naturhistorisches Museum ve Vídni, ale bude to po hradecku,“ popisuje v rozhovoru pro Hradecký deník novou perlu muzejnictví ředitel Muzea východních Čech Petr Grulich.
Ekolog Filip Turek, to dejte do titulku. Věta z předvolebního podcatu Deníku.cz Jiný pohled by mohla nyní Filipu Turkovi posloužit jako argument při obhajobě nominace na post ministra životního prostředí. Ten by měl obsadit poté, kdy ho Motoristé stáhli z kandidatury na šéfdiplomata. Do Černínského paláce by naopak měl zamířit předseda Motoristů sobě Petr Macinka.
Evropští astronomové ukázali snímky komety C/2025 K1 (ATLAS), která po průletu kolem Slunce explodovala. Časosběrné záběry odhalují, jak se jednotlivé fragmenty od sebe oddělují. Těleso začátkem listopadu upoutalo pozornost svou zlatou barvou.
Už celkově čtyřicet tisíc planetek vyskytujících se v blízkosti Země objevili astronomové z Evropské kosmické agentury. Velikost těles je různá, někdy dokonce i několik kilometrů. Nebezpečí nepředstavují prakticky žádné, přesto je vědci nadále monitorují.
/FOTO/ Libor Richter z Tuchořic na Žatecku je velitel jednotky tamních dobrovolných hasičů, pracuje u společnosti Severočeské vodovody a kanalizace. Od žáků po dospělé hrál za Tuchořice fotbal. Věnuje se nevšednímu koníčku – focení vesmíru, zvláště pak mlhovin a galaxií. A také různých přírodních jevů. Jeho snímky během let ocenily poroty několika soutěží, vyšly rovněž v knize Nebeské perly české a slovenské astrofotografie.
Mezihvězdná kometa 3I/ATLAS v současnosti způsobuje velký rozruch na internetu. Informace o objektu se navíc mění podle stále nových vědeckých zjištění, které astronomové z celého světa postupně získávají. Deník.cz proto připravil odpovědi na základní i nejpalčivější otázky ohledně návštěvníka z cizího systému.
Zbrusu nové snímky mezihvězdné komety 3I/ATLAS potvrzují, že se jedná o těleso z ledu a prachu. Záběry pořídil americký Národní úřad pro letectví a vesmír, když se těleso začátkem října přiblížilo k Marsu. Astronomové přitom použili především různé orbitální družice.
Olympus Mons je největší sopka a nejvyšší hora v celé sluneční soustavě. S výškou asi 26 kilometrů překonává pozemský Mount Everest trojnásobně. Jak je možné, že tak obrovský kolos vůbec vznikl?
Blízký průlet komety 3I/ATLAS zaznamenala družice Evropské kosmické agentury vyskytující se na oběžné dráze Marsu. Astronomové nyní zveřejnili záběr odhalující rychlost mezihvězdného návštěvníka. Situaci rovněž využili k procvičení planetární obrany, ačkoliv těleso nepředstavuje hrozbu pro Zemi.
Nová učebna přírodovědných předmětů, které dominuje multimediální obří koule, slouží žákům Základní školy v Krásné Lípě na Děčínsku již tři roky. Projekt třípodlažní vestavby vznikl i díky podpoře z fondů EU. Moderní prostory lze však proměnit i na 3D kino, které může využívat také veřejnost.
Slunce bude jedním z hlavních témat besedy Jiřího Ruffera, která se bude konat v sále knihovny v Kostelci nad Orlicí ve čtvrtek 27. listopadu od 17.00 hodin.
Když devítiletá Noemi zkusila na narozeninové oslavě vdechnout helium z nafouknutého balonku, aby si změnila hlas, nastalo drama. Oblíbený párty trik se nepovedl a dívka ztratila vědomí. Znáte zdravotní rizika helia?
Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) znovu zrušil start rakety New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose. Důvodem je tentokrát sluneční bouře, píší ve středu agentury. Raketa měla vynést do vesmíru dvě sondy, které se měly podílet na výzkumu Marsu v rámci mise EscaPADE. Ta má mimo jiné za cíl prověřit možnost cesty na rudou planetu.
Internetem se v těchto dnech šíří snímky z poloviny září, na kterých vědci z NASA zachytili koronální díru na Slunci ve tvaru motýla. Byla pětatřicetkrát širší než planeta Země a lidé díky ní v části Kanady, na Aljašce a na některých dalších místech Spojených států amerických viděli silnou polární záři. Vědci navíc v listopadu zaznamenali nejsilnější erupci na Slunci za poslední rok a polární záře se pravděpodobně objeví i ve středu v noci. Pozorovat ji budou i někteří lidé v Česku.
Polární záře viditelná okem byla pozorovatelná v noci na středu 12. listopadu. Lidé ji fotili navzdory mlze ze všech koutů Česka. Díky silné sluneční erupci pak další světelný jev může být vidět i v noci na čtvrtek.
/VIDEO/ Kdo to neviděl na vlastní oči, neuvěří. Ve středu nad ránem se nad celým Českem objevila mimořádně zářivá polární záře. Kamera ji zachytila také nad Blanenskem. Načervenalé barvy zdobily oblohu skoro dvě hodiny.
Vzduch starý asi šest milionů let objevili vědci ve vzorku ledu získaného v Antarktidě. Malé vzduchové bubliny zachovaly stopy dávné atmosféry Země. Experti tak mohou zjistit, jaké tehdy ve světě panovalo počasí.
Planetárium Ostrava, které je součástí Hornicko-geologické fakulty VŠB – Technické univerzity Ostrava, slouží akademikům, studentům i veřejnosti už 45 let. Poskytuje zábavu i vzdělávání pro návštěvníky všech věkových kategorií a podílí se na popularizaci astronomie a přírodních věd. Stále se rozvíjí a plánuje rozšíření i další aktivity pro veřejnost.
Útvar ve tvaru lebky v sopečné oblasti na Sahaře zaujal uživatele sociálních sítí i zahraniční média. Přízračnou tvář v čadské lokalitě Trou au Natron lidé podle vědců vidí především kvůli vlastnostem vlastních mozků.
Výpravy českých jeskyňářů na pomezí Albánie a Řecka přispěly v posledních letech k objevu a zmapování dříve neznámých jeskynních systémů. Loni badatelé ověřili objev největšího podzemního jezera světa. Nyní biologové popsali život pavouků, kteří v jedné z objevených jeskyní utkali zřejmě největší pavučinu světa. Pokrývá plochu 100 metrů čtverečních a žije v ní přibližě 111 tisíc pavouků.
Zlatou kometu C/2025 K1 (ATLAS) vědci vyfotili po jejím přiblížení k Slunci. Kromě vzácného zbarvení je těleso překvapilo tím, že průlet kolem hvězdy přežilo. Vlasatice je výjimečná i dalšími vlastnostmi.
/FOTO/ Ve středu 5. listopadu zářil na obloze bobří superúplněk. Žďárský deník přináší výběr fotografií, které zachycují Měsíc nad městy a krajinu regionu očima našich čtenářů.
Superúplněk ve středu 5. listopadu rozjasnil noc v Česku, čehož využili pozorovatelé ze všech možných koutů země. Deníku.cz poskytli snímky, na kterých se ukázala majestátnost Měsíce. Ten zdánlivě působil větším a jasnějším dojmem než obvykle.
/FOTO/ Ve středu večer se lidem po celém Česku naskytl mimořádný pohled na oblohu. Měsíc se dostal do nejbližšího bodu své dráhy k Zemi, a tak byl při úplňku větší a jasnější než obvykle. Tento takzvaný superúplněk, viditelný i nad Blanenskem už od čtvrté hodiny odpoledne, zaujal řadu pozorovatelů. Mnozí z nich se o své snímky podělili s redakcí Blanenského deníku.
Bobří superúplněk rozzářil také na Vyškovsku noc ze středy na čtvrtek. Podívejte se, jak úkaz zachytil třeba Jan Bárek z Letonic. Ten přitom ve stejnou dobu na obloze fotil také komety nebo mlhovinu.
Kdo se ve středu po setmění podívá na oblohu, může na ní spatřit takzvaný superúplněk. Měsíc se dostane do nejbližšího bodu své dráhy k Zemi. Díky tomu bude vypadat větší a jasnější než obvykle. Nad obzorem v Brně se začne objevovat už kolem čtvrté hodiny odpoledne.
Na českém knižním trhu jde o výjimečný moment. Autorka sedmi románů a jedna z nejčtenějších českých tvůrkyň současnosti Alena Mornštajnová překročila na podzim hranici milionu prodaných výtisků a e-knih. V novodobé historii české literatury se to dosud žádné spisovatelce nepodařilo.
Úplněk ve středu 5. listopadu naskytne velkou podívanou. Protože se Měsíc přiblíží nejblíže k Zemi, vznikne takzvaný superúplněk, který je na pohled větší a jasnější. Počasí navíc pravděpodobně nebude překážkou k pozorování. Listopadovému souputníkovi se podle indiánských kmenů přezdívá bobří.
Auto jedoucí po dálnici v Austrálii nejspíš zasáhl dopadající meteorit. Objekt rozbil čelní sklo, které rovnou i roztavil. Vědci se na základě popisu události domnívají, že se mohlo jednat o kosmickou horninu, ale také o část satelitu. Případ vyšetřují. O incidentu informovala australská televizní stanice ABC News.
Mezihvězdný objekt 3I/ATLAS se ve středu nejvíce přiblížila Slunci. Prolétl okolo něj ve vzdálenosti dvou set milionů kilometrů. Specifické podmínky v oblasti blízko Slunci podle některých vědců mohou odhalit, zda se jedná o přírodní útvar nebo inteligentní návštěvu z jiné sluneční soustavy. Právě o možném mimozemském původu někteří nadšenci diskutovali kvůli některým nezvyklým charakteristikám tělesa. Jiní se dokonce obávali invaze vetřelců.
Čeští vědci spouští výrobu modelů spektrometru, který bude součástí evropské vesmírné sondy EnVision. Projekt se tím posouvá od konceptu k reálnému návrhu. Oproti dříve vyrobeným prototypům budou mít modely například i součástky odolné radiačnímu záření. Spektrometr bude analyzovat chemické složení atmosféry Venuše. „První model vznikne příští rok. Kompletní dokončení dalších má být v roce 2028," uvedli Martin Ferus z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd ČR (AV ČR) a inženýr kosmických systémů ze společnosti Sawtronics Lukáš Seget na setkání partnerů vývoje sondy v Liblicích na Mělnicku.
Důkazy o dosud neznámé planetě ve Sluneční soustavě údajně objevili američtí astronomové z Kalifornského technologického institutu a Princetonu. Hypotetický svět nazvali planetou Y. Může se skrývat v Kuiperově pásu, ale blíže k Zemi než dosud také neprokázaná Devátá planeta. Jiní odborníci jsou však k zjištěním skeptičtí kvůli nedostatku přesvědčivých dat.
Dosluhující orbitální observatoř Swift může podle odhadů do konce příštího roku shořet v zemské atmosféře. NASA ale chce zařízení zachránit a hodlá na poslední chvíli vyslat misi, která předvede technologii vesmírného dokování. Ačkoliv družice původně nebyla vyrobená pro dodatečný servis.
Malou planetku 2025 SC79 koncem září objevili astronomové z Carnegieho vědeckého institutu ve Spojených státech. Až dosud pozornosti vědců unikala, jelikož ji skrývalo oslňující sluneční světlo. Její oběžná dráha protíná dráhy Venuše a Merkuru a je druhým nejrychlejším tělesem pohybujícím se kolem Slunce.
Vrátila se po třinácti stoletích a na více než milénium opět zmizí. Kometa Lemmon se v předposledním říjnovém týdnu nejvíce přiblížila Zemi a se svým modrým iontovým a bílým prachovým ohonem se předvádí fotografům po celé planetě. Unikátní snímek hvězdného tělesa nad Vysokými Tatrami zachytil slovenský fotograf Tomáš Slovinský. NASA jeho fotografii ocenila jako astronomický snímek dne.
Evropská kosmická agentura podpoří 13 českých vědeckých experimentů, které poletí na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) v rámci připravované mise českého astronauta Aleše Svobody. Mezi vybranými projekty jsou i 2 výzkumy z Fakulty elektrotechniky a informatiky VŠB – Technické univerzity Ostrava, které propojují špičkové technologie v oblasti nanorobotiky, biomedicíny, umělé inteligence a senzoriky.
Vědci z Univerzity Palackého (UP) v Olomouci se zapojí do připravované mise českého astronauta Aleše Svobody na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Do vesmíru vyšlou speciální bioreaktor, který bude zkoumat vliv vesmírného prostředí na růst a vývoj ječmene.
Český astronaut v záloze Aleš Svoboda bude na Mezinárodní vesmírné stanici během čtrnácti dnů pracovat se třinácti vybranými experimenty. V rozhovoru pro Deník.cz uvádí, že jej těší výběr projektů, za kterými stojí excelentní a zkušené vědecké týmy, jejichž práce může mít významný společenský přínos. Rovněž hovoří o významu zapojení studentských prací, které se do vesmíru mohou dostat.
Dvanáct českých vědeckých projektů, které na Mezinárodní kosmické stanici dostane na starosti záložní astronaut Aleš Svoboda, vybrali a schválili experti z Evropské kosmické agentury a ministerstva dopravy. Špičkové týmy stojí za experimenty z různých technologických a vědeckých oblastí. Posléze se k nim připojí i vybrané studentské aktivity. Přehled Deníku.cz nabízí bližší seznámení s projekty. Svoboda v exkluzivním rozhovoru pro Deník.cz uvedl, že všechny experimenty mají ohromný společenský přínos.
Tři unikátní snímky se podařilo pořídit uznávanému českému astronomovi Zdeňku Bardonovi (64) během jediné noci na Klatovsku. V sobotu 18. října vyfotografoval na Hnačově polární záři a k tomu dvě komety.
Při čtvrtečním letu z amerického Denveru do Los Angeles do čelního skla letadla narazil neznámý předmět a pilota poranil na ruce. Na palubě dopravního boeingu bylo 140 lidí a kapitán dokázal i se zraněním nouzově přistát v Salt Lake City. Nikomu se kromě něj nic nestalo. Je možné, že do letadla narazil kus odpadu z oběžné dráhy Země.
