Kdo se ve středu po setmění podívá na oblohu, může na ní spatřit takzvaný superúplněk. Měsíc se dostane do nejbližšího bodu své dráhy k Zemi. Díky tomu bude vypadat větší a jasnější než obvykle. Nad obzorem v Brně se začne objevovat už kolem čtvrté hodiny odpoledne.
Na českém knižním trhu jde o výjimečný moment. Autorka sedmi románů a jedna z nejčtenějších českých tvůrkyň současnosti Alena Mornštajnová překročila na podzim hranici milionu prodaných výtisků a e-knih. V novodobé historii české literatury se to dosud žádné spisovatelce nepodařilo.
Úplněk ve středu 5. listopadu naskytne velkou podívanou. Protože se Měsíc přiblíží nejblíže k Zemi, vznikne takzvaný superúplněk, který je na pohled větší a jasnější. Počasí navíc pravděpodobně nebude překážkou k pozorování. Listopadovému souputníkovi se podle indiánských kmenů přezdívá bobří.
Auto jedoucí po dálnici v Austrálii nejspíš zasáhl dopadající meteorit. Objekt rozbil čelní sklo, které rovnou i roztavil. Vědci se na základě popisu události domnívají, že se mohlo jednat o kosmickou horninu, ale také o část satelitu. Případ vyšetřují. O incidentu informovala australská televizní stanice ABC News.
Mezihvězdný objekt 3I/ATLAS se ve středu nejvíce přiblížila Slunci. Prolétl okolo něj ve vzdálenosti dvou set milionů kilometrů. Specifické podmínky v oblasti blízko Slunci podle některých vědců mohou odhalit, zda se jedná o přírodní útvar nebo inteligentní návštěvu z jiné sluneční soustavy. Právě o možném mimozemském původu někteří nadšenci diskutovali kvůli některým nezvyklým charakteristikám tělesa. Jiní se dokonce obávali invaze vetřelců.
Čeští vědci spouští výrobu modelů spektrometru, který bude součástí evropské vesmírné sondy EnVision. Projekt se tím posouvá od konceptu k reálnému návrhu. Oproti dříve vyrobeným prototypům budou mít modely například i součástky odolné radiačnímu záření. Spektrometr bude analyzovat chemické složení atmosféry Venuše. „První model vznikne příští rok. Kompletní dokončení dalších má být v roce 2028," uvedli Martin Ferus z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd ČR (AV ČR) a inženýr kosmických systémů ze společnosti Sawtronics Lukáš Seget na setkání partnerů vývoje sondy v Liblicích na Mělnicku.
Důkazy o dosud neznámé planetě ve Sluneční soustavě údajně objevili američtí astronomové z Kalifornského technologického institutu a Princetonu. Hypotetický svět nazvali planetou Y. Může se skrývat v Kuiperově pásu, ale blíže k Zemi než dosud také neprokázaná Devátá planeta. Jiní odborníci jsou však k zjištěním skeptičtí kvůli nedostatku přesvědčivých dat.
Dosluhující orbitální observatoř Swift může podle odhadů do konce příštího roku shořet v zemské atmosféře. NASA ale chce zařízení zachránit a hodlá na poslední chvíli vyslat misi, která předvede technologii vesmírného dokování. Ačkoliv družice původně nebyla vyrobená pro dodatečný servis.
Malou planetku 2025 SC79 koncem září objevili astronomové z Carnegieho vědeckého institutu ve Spojených státech. Až dosud pozornosti vědců unikala, jelikož ji skrývalo oslňující sluneční světlo. Její oběžná dráha protíná dráhy Venuše a Merkuru a je druhým nejrychlejším tělesem pohybujícím se kolem Slunce.
Vrátila se po třinácti stoletích a na více než milénium opět zmizí. Kometa Lemmon se v předposledním říjnovém týdnu nejvíce přiblížila Zemi a se svým modrým iontovým a bílým prachovým ohonem se předvádí fotografům po celé planetě. Unikátní snímek hvězdného tělesa nad Vysokými Tatrami zachytil slovenský fotograf Tomáš Slovinský. NASA jeho fotografii ocenila jako astronomický snímek dne.
Evropská kosmická agentura podpoří 13 českých vědeckých experimentů, které poletí na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) v rámci připravované mise českého astronauta Aleše Svobody. Mezi vybranými projekty jsou i 2 výzkumy z Fakulty elektrotechniky a informatiky VŠB – Technické univerzity Ostrava, které propojují špičkové technologie v oblasti nanorobotiky, biomedicíny, umělé inteligence a senzoriky.
Vědci z Univerzity Palackého (UP) v Olomouci se zapojí do připravované mise českého astronauta Aleše Svobody na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Do vesmíru vyšlou speciální bioreaktor, který bude zkoumat vliv vesmírného prostředí na růst a vývoj ječmene.
Český astronaut v záloze Aleš Svoboda bude na Mezinárodní vesmírné stanici během čtrnácti dnů pracovat se třinácti vybranými experimenty. V rozhovoru pro Deník.cz uvádí, že jej těší výběr projektů, za kterými stojí excelentní a zkušené vědecké týmy, jejichž práce může mít významný společenský přínos. Rovněž hovoří o významu zapojení studentských prací, které se do vesmíru mohou dostat.
Dvanáct českých vědeckých projektů, které na Mezinárodní kosmické stanici dostane na starosti záložní astronaut Aleš Svoboda, vybrali a schválili experti z Evropské kosmické agentury a ministerstva dopravy. Špičkové týmy stojí za experimenty z různých technologických a vědeckých oblastí. Posléze se k nim připojí i vybrané studentské aktivity. Přehled Deníku.cz nabízí bližší seznámení s projekty. Svoboda v exkluzivním rozhovoru pro Deník.cz uvedl, že všechny experimenty mají ohromný společenský přínos.
Tři unikátní snímky se podařilo pořídit uznávanému českému astronomovi Zdeňku Bardonovi (64) během jediné noci na Klatovsku. V sobotu 18. října vyfotografoval na Hnačově polární záři a k tomu dvě komety.
Při čtvrtečním letu z amerického Denveru do Los Angeles do čelního skla letadla narazil neznámý předmět a pilota poranil na ruce. Na palubě dopravního boeingu bylo 140 lidí a kapitán dokázal i se zraněním nouzově přistát v Salt Lake City. Nikomu se kromě něj nic nestalo. Je možné, že do letadla narazil kus odpadu z oběžné dráhy Země.
/FOTOGALERIE/ Původně se vypravil do noci kvůli vzácnému nebeskému úkazu, odvezl si však nečekaný úlovek. Fotograf Jan Bulna z Mělníka se v sobotu večer vydal k Mělnické Vrutici, aby zachytil kometu C/2025 A6 (Lemmon). Místo toho objektiv jeho fotoaparátu odhalil krásnou polární záři. Růžovou záclonu světla přitom v daný moment lidské oko ani nezaznamenalo.
Astronomickým snímkem dnešního dne zvolil americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) českou fotografii Hledání komety Lemmon. Autorem snímku je Fyzikální ústav v Opavě. ČTK o tom dnes informoval astronom Petr Horálek.
Na večerní obloze je možné v těchto dnech spatřit i na Vyškovsku jasnější kometu s označením C/2025 A6 Lemmon. Ve druhé polovině října se totiž podle odborníků nejvíce přiblížila k Zemi a dosáhla tak maximální jasnosti. V sobotu tento úkaz zachytil také Jan Bárek z Letonic. Prohlédněte si jeho snímek.
Lidé nad Českem mohou od soboty pozorovat kometu C/2025 A6 (Lemmon), v pondělí 20. října pak nastanou vhodné pozorovací podmínky i pro nedávno objevenou C/2025 R2 (SWAN).
Antarktida a Arktida jsou si podobné nejen názvy, ale také nehostinným klimatem. Zatímco by se tak dalo předpokládat, že obě polární oblasti mohou být domovem tučňáků, na severu by vůbec nepřežili. Jak tučňáci žijí a kde se vlastně vyskytují, je pro mnoho lidí stále velkou neznámou.
Lidé nyní mají vzácnou příležitost pozorovat na noční obloze rovnou dvě jasné komety. Od soboty je viditelná vlasatice C/2025 A6 (Lemmon), v pondělí nastanou vhodné pozorovací podmínky i pro nedávno objevenou C/2025 R2 (SWAN). Na přelomu října a listopadu se pak k Zemi přiblíží i mezihvězdné těleso 3I/ATLAS, které lze rovněž spatřit.
Na večerní obloze bude v následujících dnech možné spatřit jasnější kometu s označením C/2025 A6 Lemmon. Ve druhé polovině října se totiž nejvíce přiblíží k Zemi a dosáhne maximální jasnosti. Na tmavé obloze daleko od měst by ji tak zkušení pozorovatelé mohli vidět i pouhým okem nebo s pomocí malého mysliveckého dalekohledu. Novinářům to dnes sdělil astronom Petr Horálek z Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě.
Podle nových zjištění vědců v uplynulých letech rychle rostla oblast slabého působení magnetického pole Země. Nejrychleji pole slábne u Afriky. Je přitom životně důležité, protože planetu chrání před slunečním větrem a kosmickým zářením. Jeho oslabení může způsobovat problémy i družicím a vesmírným lodím na oběžné dráze Země.
Podobně jako se Austrálie může díky letité izolaci od zbytku světa pyšnit vačnatci, zcela unikátními druhy zvířat, obdobné endemitické ostrovy života najdeme i v jiných koutech planety. Velmi zajímavým je v tomto ohledu ostrov Madagaskar, kde žijí lemuři a fosy, které jinde na světě nenajdeme.
Planetě Zemi prý hrozí reálné nebezpečí obrovských rozměrů. Citelně zrychlené posuny severního magnetického pólu a související změny elektromagnetického pole kolem zeměkoule prý mohou v horizontu pouhých 25 let způsobit globální katastrofu: odstřihnout lidstvo od elektřiny i komunikace a paralyzovat navigační systémy. Tento děsivý scénář, na který upozornil přední slovenský web Nový Čas, popsal expert na kosmické počasí a zakladatel Space Weather News Ben Davidson. Jiní vědci však takovéto stanovisko odmítají a vyzývají ke klidu.
Mezihvězdný objekt 3I/ATLAS se stále přibližuje k Zemi. Svědčí o tom i nedávné záběry vozítka Perseverance, které jej vyfotilo při průletu kolem Marsu. Nový snímek protáhlého objektu pak opět vyvolal debatu mezi odborníky, zda se skutečně jedná o kometu. Někteří totiž tvrdí, že úkaz může být mimozemskou technologií.
Úseky DNA, které se neshodovaly s žádným z předků, našel u jedenácti rodin molekulární biolog Max Rempel. Jelikož se jedinci narodili v době před možnou umělou genetickou úpravou, vědec se domnívá, že změny způsobili mimozemšťané. Testovaní lidé totiž rovněž tvrdí, že je dříve cizí entita unesla. Ke kontroverzní studii jsou však skeptičtí i ufologové.
Jihočeský astronom Miloš Tichý je právě v sídle ESA/ESRIN v Itálii, což je jakási evropská hlídka Země z vesmíru. Sleduje blízkozemní asteroidy a připomíná, že vesmír nás může překvapit kdykoli.
/FOTOGALERIE/ Poslední zářijový pátek patřil na vlašimské hvězdárně vědě. Noc vědců je celoevropská událost, programy v tento den nabízí univerzity, vědecká pracoviště a také hvězdárny pro malé i velké návštěvníky. V České republice bylo letošním ústředním tématem bohatství.
Nedávné nálezy různých usazenin na Marsu napovídají, kde mohou vědci najít pravděpodobně mikrobiální formu života. Zatímco povrch je příliš nehostinný, lepší podmínky mohou panovat v hloubi planety či pod krustami vodního ledu.
Záběry na oblohu z míst, které lze spatřit pouze při cestě do vesmíru, chtějí ukázat astronomové z Hvězdárny a planetária Brno v rámci svého projektu Na hraně nebe. Autorské představení se speciální projekcí vzniklo pomocí sondy vyslané v balonu do výšky desítek kilometrů i kamer umístěných na větroni. Snímek ukáže i jedinečná oblaka vznikající v Chile.
K Zemi se blíží kometa C/2025 A6 (Lemmon), která bude v říjnu pozorovatelná na noční obloze. Pokud dosáhne vysoké jasnosti, lze ji spatřit i pouhýma očima. Experti však spíše doporučují alespoň malý dalekohled, v jehož objektivu lépe vynikne. V aktuálním měsíci bude možné pozorovat i další dvě jasné komety.
Třemi Oscary a dvěma Zlatými glóby ocenění film Avatar se vrátí na filmové plátno. Snímek z roku 2009 bude k vidění v sobotu 4. října v O2 universu, tentokrát ale za doprovodu živé hudby. O tu se postará Plzeňská filharmonie, sólistka Úna Palliser a Vysokoškolský umělecký sbor pod taktovkou dirigenta Ludwiga Wickiho.
Slabší polární záři mohli lidé spatřit v noci na úterý 30. září. Jev byl pozorovatelný pomocí fotoaparátů i mobilních zařízení. Několik Čechů z různých regionů tak pořídilo snímky, které úkaz detailně zachycují.
Sluneční podívaná, která se neopakuje každý den. V polovině srpna roku 2026 se sever Španělska a Baleárské ostrovy promění v nejlepší místo na světě k pozorování úplného zatmění Slunce. Unikátní úkaz, jenž na Mallorce nebyl k vidění od roku 1905, láká turisty z celého světa. Ubytování na nejpříhodnější části ostrova jsou téměř vyprodaná a jejich ceny raketově rostou až k půl milionu korun za jedinou noc. Jev bude pozorovatelný i v Česku, Slunce se zde ale za Měsíc neschová úplně.
Střetu planetky 2024 YR4 s Měsícem je možné zabránit použitím jaderných výbušných zařízení. Nové řešení kolize hrozící v roce 2032 navrhli američtí vědci spolu s odborníky z NASA. Použité jaderné prostředky mohou být několikanásobně větší než atomové bomby shozené na Hirošimu a Nagasaki.
/VIDEO, FOTO/ Poslední zářijový víkend nabídne na Benešovsku spoustu akcí, na kterých se budou bavit děti, dospělí i celé rodiny. Od svatováclavských slavností přes festival parních lokomotiv až po juniorskou kulinářskou soutěž a mnoho dalšího. Inspirujte se při svých plánech na volné dny čtrnácti tipy Deníku.
V pátek 26. září se Jindřichův Hradec připojí k celorepublikové Noci vědců. Fakulta managementu Vysoké školy ekonomické v Praze a Hvězdárna a planetárium prof. Františka Nušla připravily zdarma bohatý program pro děti i dospělé. Téma letošního ročníku „Bohatství“ propojí přírodu, technologie i vesmír.
Kometa C/2025 R2 (SWAN) je již pozorovatelné z jižní polokoule Země, lidé na severní části planety ještě musejí chvíli počkat. Astronomové ji objevili před týdnem, přičemž první snímek pořídil český expert Martin Mašek. Odborníci tvrdí, že se jedná o dosud nejjasnější vlasatici, jakou zaznamenali přes observatoř SOHO.
Pozorování a výpočty několika astronomů nasvědčují, že na zdánlivé oběžné dráze kolem Země už asi sedmdesát let krouží malý asteroid. Pokud předložené návrhy potvrdí další zkoumání, rozšíří objekt 2025 PN7 skupinu nejméně sedmi známých miniměsíců.
Přestavěnou velkou voliéru pro největší létající dravce planety zprovoznili v těchto dnech v olomoucké zoo. Návštěvníci tam nyní mohou obdivovat kondory andské (velké), jedny z největších ptáků na světě.
Malé souostroví Kapverdy je blízko obrovské senzaci. Po vítězství nad Kamerunem se výrazně přiblížilo historickému postupu na fotbalové mistrovství světa. Hvězdy? Kdepak! Odhadovaná hodnota hráčů tohoto afrického týmu je třeba oproti české reprezentaci pětinová.
Neobvyklé horniny na Marsu nejspíš obsahují minerály, které mohou souviset s dávnými mikroorganismy. Experti z amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír uvedli, že se jedná o zatím nejpřesvědčivější důkazy o pravděpodobném životě na rudé planetě.
Vesmír přináší stále nová a nová poznání. Vědci jsou aktuálně šokováni rozpínavostí dvojhvězdy V Sagittae, která nebývalou rychlostí pohlcuje své dvojče. Chamtivost bílého trpaslíka může podle odborníků způsobit explozi viditelnou lidským okem i ze Země.
Obloha nad Ústeckem nabídla v neděli večer mimořádnou podívanou. Podívejte se, jak nebeskou show v podobě zatmění Měsíce zachytili čtenáři Ústeckého deníku. Za snímky děkujeme.
Rudý Měsíc se v neděli večer objevil i nad Hradce Králové. Pozorování nebeské podívané přála jasná obloha. Šlo o první úplné zatmění Měsíce viditelné z Česka od roku 2019.
Další atraktivní podívanou nabídla noční obloha v neděli 7. září. Lidé mohli pozorovat úplné zatmění Měsíce, a to po šesti letech a osmi měsících. Podívejte se, jak ho na svých fotografiích zachytil Michal Houdek z Rychnovska.
V neděli bylo na území celého Česka pozorovatelné úplné zatmění měsíce. Hlavu k obloze zvedli večer také obyvatelé Karviné. Jedním z nich byl i čtenář Rostislav Souček, který Deník zaslal i video z tohoto nebeského úkazu. Děkujeme.
Úplné zatmění Měsíce bude v neděli viditelné z Česka po šesti letech. Jedinečný úkaz potrvá pouze chvíli, lepší výhled na pravděpodobně krvavý úplněk budou mít obyvatelé Moravy. Předpověď počasí slibuje vhodné pozorovací podmínky.
