Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ve čtvrtek oznámil, že se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta, píše agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
Během pouhé 1 sekundy mi před měsíčním diskem přelétla Mezinárodní vesmírná stanice (ISS), letící rychlostí téměř 28 000 km/h ve výšce asi 644 km nad Zemí.
Neokoukaná místa místo přeplněných destinací, kam jezdí všichni, úchvatná vesmírná podívaná či bohatá kulturní nabídka. Země a města poskytující tyto atrakce se dostaly do výběru top destinací pro rok 2026 podle zahraničních serverů. Stanice BBC a CNN se shodují na tom, že v Americe letos stojí za to vypravit se do Filadelfie, z evropských zemí pak radí jít na místa, která turisté spíš míjejí. Třeba zaměnit přelidněné tradiční Chorvatsko za jeho lákavého souseda.
Speciální průzkum mezihvězdné komety 3I/ATLAS prostřednictvím obřího radioteleskopu Green Bank provedli američtí astronomové z Kalifornské univerzity, když se objekt v prosinci přiblížil k Zemi. Chtěli zjistit, jestli na tělesu objeví signály vykazující umělou technologii. Devět slibných výsledků ale dokázali vysvětlit pozemskými záležitostmi.
Vnitřní zemské jádro má mnoho vrstev, a připomíná tak cibuli. Zjistila to nová studie německých vědců, která vyšla v prosinci v odborném magazínu Nature Communications. Výzkumníci díky seismickým vlnám detailně pronikli do jádra naší planety a vysvětlili jeho podivnou texturu i to, jak se chová.
Lidé mohou v roce 2026 spatřit celkově dvě zatmění Slunce. Už v únoru bude mimo Evropu viditelný částečný zákryt, koncem léta pak i Evropané mohou spatřit úplné zakrytí hvězdy Měsícem, což se stane největší letošní plánovanou astronomickou událostí. Ještě zajímavější eklipse nastane v příštím roce, bude nejdelší na následujících téměř devadesát let.
Rovnou tři meteorické jevy je možné pozorovat o prvním víkendu roku 2026. Z Česka bude na noční obloze viditelný takzvaný vlčí Měsíc, o kterém některé zdroje mluví jako o superúplňku, ačkoliv zcela nesplňuje specifikace. Blízko něj se objeví i planeta Jupiter a po celou noc budou po obloze prolétat meteory z roje Kvadrantidy. Jejich spatření je ale složitější.
Pokud jsou někde ve vesmíru jiné živé bytosti a rozhodnou se podívat na planetu Zemi, budou kontaktovat Hvězdárnu a planetárium Brno. Na webových stránkách instituce k tomu mají dokonce e-mailovou adresu. Pozor, tohle není legrace. Brno je skutečně kontaktním místem pro mimozemské a jiné civilizace. Jediným v České republice. Nejen o vesmíru, ale i novinkách na Kraví hoře, o psaní knížek nebo oblíbené hospodě mluvil Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno, v prvním díle podcastu Kecy ze Štatlu, který tvoří Brněnský deník Rovnost.
Merkur, nejbližší planeta ke Slunci, je pro vědce už roky velkou záhadou. To má v plánu změnit aktuální mise BepiColombo, o níž informoval německý web DLR. Pokud půjde vše dle plánu, sonda do cíle dorazí v listopadu 2026. A začne hledat mimo jiné odpověď na otázku, kde se vlastně Merkur ve své současné podobě vzal.
Hluboko pod povrchem Saturnova největšího měsíce Titanu se neskrývá rozsáhlý oceán, ale směs ledu a ledové břečky, informovali vědci z amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Vyplývá to z nové analýzy dříve získaných dat. Podle odborníků zjištění ukazuje, že díky novým technologiím mohou být užitečná i před lety získaná data, která se po delší době daří lépe analyzovat. Zároveň vědci ujistili, že ani nová zjištění nevylučují, že může být na Titanu vhodné prostředí pro život.
Svět kolem nás i celý vesmír lze popsat čísly — od nejmenších částic až po velikost galaxií. Jak dobře se orientujete v měřítkách, vzdálenostech a fascinujících hodnotách, které určují podobu našeho světa i kosmu? Otestujte se.
Co mohla být hvězda betlémská a jak blízko k Zemi se mohou dostat nebezpečné planetky? Na observatoři na Kleti jsme v adventním čase natáčeli rozhovor s astronomem Milošem Tichým, který stojí za stovkami objevů a v roce 2022 sledoval planetku pouhých dvanáct minut před jejím pádem na Zemi. Místo, odkud se dívají do hlubokého vesmíru, dnes zároveň pomáhá chránit náš svět.
Mezihvězdná kometa 3I/ATLAS se v pátek 19. prosince nejvíce přiblíží k Zemi. Vzdálenost čítající stále více než dvě stě milionů kilometrů ale pozorování zkomplikuje. Stejně tak je pravděpodobné, že počasí bude další překážkou.
Pobřeží íránského ostrova Hormuz v Perském zálivu se po silných deštích zbarvilo do červena. Záběry, které ukazují rudé pláže a krvavě rudou vodu, se rychle rozšířily po sociálních sítích. Přírodní jev má však jednoduché vysvětlení.
Radiace, která ničí většinu organismů, může být pro některé houby zdrojem obživy. Černobylská plíseň s vysokým obsahem melaninu podle vědců roste směrem k ionizujícímu záření a v jeho přítomnosti se jí daří lépe. Výzkum, jenž začal v ruinách vybuchlé elektrárny, dnes míří až do vesmíru a nabízí nové možnosti ochrany astronautů.
Astronomové opět sledují kometu 3I/ATLAS poté, co se vynořila zpoza Slunce. Pozorování z konce listopadu ukazují, že sluneční teplo způsobilo přeměnu ledu na povrchu jádra v plyn. Díky tomu kometa po průletu kolem hvězdy začala zeleně zářit. K Zemi bude mezihvězdné těleso nejblíže v pátek, podle odborníků se ale do té doby může ještě změnit.
Rychlejší ubíhání času na Marsu potvrdili američtí vědci v nedávném výzkumu, ve kterém se odkazují i na dřívější teorie obecné relativity fyzika Alberta Einsteina. Zjištění jsou důležitá pro budoucí mise i plány pro osídlení. Astronauti tak mohou vyřešit například seřízení hodinek se Zemí.
Unikátní stohodinovou simulovanou misi Expedice Mars završili v pátek studenti na hvězdárna ve Vyškově. Pětičlennou skupinu tvořili účastníci z Česka i ze Slovenska, v izolaci testovali své znalosti a spolupráci.
V marsovském kráteru Jezero objevilo vozítko amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír Perseverance zvláštně vybledlou horninu. Složení kusu skály naznačilo, že na rudé planetě možná existovaly tropické oblasti jako na Zemi. Lokace mohly být i vhodným prostředím pro dávný mimozemský život.
V noci ze soboty na neděli bude vrcholit meteorický roj Geminid, za celou noc bude možné spatřit až 1000 meteorů. Pozorování se vyplatí především mezi půlnocí a čtvrtou hodinou ranní. V tiskové zprávě o tom dnes informoval astronom Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě.
Nový snímek mezihvězdné komety 3I/ATLAS poskytla Evropská kosmická agentura. Záběry ze sondy Juice využila také k získání nových dat o objektu. Zcela novou fotografii zveřejnili i astronomové z amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír, kteří použili Hubbleův vesmírný dalekohled. Ačkoliv se vědci shodují na kosmickém původu mezihvězdného tělesa, astrofyzik Avi Loeb upozornil na další anomálie, které podle něj mají nejasný původ.
Slunce v prvním prosincovém týdnu nabízí jedinečnou podívanou. Na hvězdě je viditelná obří skvrna, kterou astronomové považují za jednu z největších posledního desetiletí. Lidé ji mohou spatřit i pouhýma očima, je ale nutné dodržet bezpečnostní opatření chránící zrak.
Poslední letošní superúplněk se ukáže na obloze v noci na pátek. Takzvaný Studený měsíc završí sérii letošních úplňků, které byly zdánlivě větší a jasnější. Hned v lednu se tento jev zopakuje.
Mezihvězdná kometa 3I/ATLAS je pravděpodobně pokrytá kryovulkány, kterým se také přezdívá ledové sopky. Důkazem mohou být záběry, na kterých astronomové zaznamenali sérii výbuchů po přiblížení tělesa k Slunci. Pokud se teorie potvrdí, znamená to, že návštěvník z cizího hvězdného systému má společnou vlastnost s objekty pocházejícími z oblasti za Neptunem. Na případ ohledně mezihvězdného objektz upozornil server Live Science.
První český satelit VZLUSAT-2 přirozeně zanikl v atmosféře v neděli 30. listopadu v ranních hodinách. Poslední obousměrný rádiový kontakt s ním navázali vědci ze Západočeské univerzity v Plzni (ZČU). Ti také dopočítali, kdy a kde mimo signál shořel v atmosféře.
Vesmírné záblesky podobající se hvězdám se před zhruba sedmdesáti lety objevily a během jedné hodiny náhle opět zmizely. Vědci mají různé teorie, co mohlo být příčinou jevu připomínajícího uměle vytvořené družice. Satelity to ale nebyly, protože se objevily ještě před vysláním Sputniku 1 na oběžnou dráhu Země.
Více než půl miliardy zaplatí Královéhradecký kraj za rekonstrukci bývalých Vrbenského kasáren. Stavební část za 380 milionů je hotová a teď se začnou připravovat budoucí expozice za dalších 120 milionů. „Expozice bude velmi podobná Naturhistorisches Museum ve Vídni, ale bude to po hradecku,“ popisuje v rozhovoru pro Hradecký deník novou perlu muzejnictví ředitel Muzea východních Čech Petr Grulich.
Ekolog Filip Turek, to dejte do titulku. Věta z předvolebního podcatu Deníku.cz Jiný pohled by mohla nyní Filipu Turkovi posloužit jako argument při obhajobě nominace na post ministra životního prostředí. Ten by měl obsadit poté, kdy ho Motoristé stáhli z kandidatury na šéfdiplomata. Do Černínského paláce by naopak měl zamířit předseda Motoristů sobě Petr Macinka.
Evropští astronomové ukázali snímky komety C/2025 K1 (ATLAS), která po průletu kolem Slunce explodovala. Časosběrné záběry odhalují, jak se jednotlivé fragmenty od sebe oddělují. Těleso začátkem listopadu upoutalo pozornost svou zlatou barvou.
Už celkově čtyřicet tisíc planetek vyskytujících se v blízkosti Země objevili astronomové z Evropské kosmické agentury. Velikost těles je různá, někdy dokonce i několik kilometrů. Nebezpečí nepředstavují prakticky žádné, přesto je vědci nadále monitorují.
/FOTO/ Libor Richter z Tuchořic na Žatecku je velitel jednotky tamních dobrovolných hasičů, pracuje u společnosti Severočeské vodovody a kanalizace. Od žáků po dospělé hrál za Tuchořice fotbal. Věnuje se nevšednímu koníčku – focení vesmíru, zvláště pak mlhovin a galaxií. A také různých přírodních jevů. Jeho snímky během let ocenily poroty několika soutěží, vyšly rovněž v knize Nebeské perly české a slovenské astrofotografie.
Mezihvězdná kometa 3I/ATLAS v současnosti způsobuje velký rozruch na internetu. Informace o objektu se navíc mění podle stále nových vědeckých zjištění, které astronomové z celého světa postupně získávají. Deník.cz proto připravil odpovědi na základní i nejpalčivější otázky ohledně návštěvníka z cizího systému.
Zbrusu nové snímky mezihvězdné komety 3I/ATLAS potvrzují, že se jedná o těleso z ledu a prachu. Záběry pořídil americký Národní úřad pro letectví a vesmír, když se těleso začátkem října přiblížilo k Marsu. Astronomové přitom použili především různé orbitální družice.
Olympus Mons je největší sopka a nejvyšší hora v celé sluneční soustavě. S výškou asi 26 kilometrů překonává pozemský Mount Everest trojnásobně. Jak je možné, že tak obrovský kolos vůbec vznikl?
Blízký průlet komety 3I/ATLAS zaznamenala družice Evropské kosmické agentury vyskytující se na oběžné dráze Marsu. Astronomové nyní zveřejnili záběr odhalující rychlost mezihvězdného návštěvníka. Situaci rovněž využili k procvičení planetární obrany, ačkoliv těleso nepředstavuje hrozbu pro Zemi.
Nová učebna přírodovědných předmětů, které dominuje multimediální obří koule, slouží žákům Základní školy v Krásné Lípě na Děčínsku již tři roky. Projekt třípodlažní vestavby vznikl i díky podpoře z fondů EU. Moderní prostory lze však proměnit i na 3D kino, které může využívat také veřejnost.
Slunce bude jedním z hlavních témat besedy Jiřího Ruffera, která se bude konat v sále knihovny v Kostelci nad Orlicí ve čtvrtek 27. listopadu od 17.00 hodin.
Když devítiletá Noemi zkusila na narozeninové oslavě vdechnout helium z nafouknutého balonku, aby si změnila hlas, nastalo drama. Oblíbený párty trik se nepovedl a dívka ztratila vědomí. Znáte zdravotní rizika helia?
Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) znovu zrušil start rakety New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose. Důvodem je tentokrát sluneční bouře, píší ve středu agentury. Raketa měla vynést do vesmíru dvě sondy, které se měly podílet na výzkumu Marsu v rámci mise EscaPADE. Ta má mimo jiné za cíl prověřit možnost cesty na rudou planetu.
Internetem se v těchto dnech šíří snímky z poloviny září, na kterých vědci z NASA zachytili koronální díru na Slunci ve tvaru motýla. Byla pětatřicetkrát širší než planeta Země a lidé díky ní v části Kanady, na Aljašce a na některých dalších místech Spojených států amerických viděli silnou polární záři. Vědci navíc v listopadu zaznamenali nejsilnější erupci na Slunci za poslední rok a polární záře se pravděpodobně objeví i ve středu v noci. Pozorovat ji budou i někteří lidé v Česku.
Polární záře viditelná okem byla pozorovatelná v noci na středu 12. listopadu. Lidé ji fotili navzdory mlze ze všech koutů Česka. Díky silné sluneční erupci pak další světelný jev může být vidět i v noci na čtvrtek.
/VIDEO/ Kdo to neviděl na vlastní oči, neuvěří. Ve středu nad ránem se nad celým Českem objevila mimořádně zářivá polární záře. Kamera ji zachytila také nad Blanenskem. Načervenalé barvy zdobily oblohu skoro dvě hodiny.
Vzduch starý asi šest milionů let objevili vědci ve vzorku ledu získaného v Antarktidě. Malé vzduchové bubliny zachovaly stopy dávné atmosféry Země. Experti tak mohou zjistit, jaké tehdy ve světě panovalo počasí.
Planetárium Ostrava, které je součástí Hornicko-geologické fakulty VŠB – Technické univerzity Ostrava, slouží akademikům, studentům i veřejnosti už 45 let. Poskytuje zábavu i vzdělávání pro návštěvníky všech věkových kategorií a podílí se na popularizaci astronomie a přírodních věd. Stále se rozvíjí a plánuje rozšíření i další aktivity pro veřejnost.
Útvar ve tvaru lebky v sopečné oblasti na Sahaře zaujal uživatele sociálních sítí i zahraniční média. Přízračnou tvář v čadské lokalitě Trou au Natron lidé podle vědců vidí především kvůli vlastnostem vlastních mozků.
Výpravy českých jeskyňářů na pomezí Albánie a Řecka přispěly v posledních letech k objevu a zmapování dříve neznámých jeskynních systémů. Loni badatelé ověřili objev největšího podzemního jezera světa. Nyní biologové popsali život pavouků, kteří v jedné z objevených jeskyní utkali zřejmě největší pavučinu světa. Pokrývá plochu 100 metrů čtverečních a žije v ní přibližě 111 tisíc pavouků.
