Astronomové objevili možnou novou exoplanetu. Přezdívají jí studená Země. Podobá se totiž naší planetě, je ale chladnější než Mars. Podle odhadů je na ní zhruba minus sedmdesát stupňů Celsia. Přesto dosavadní výzkum naznačuje, že na ní mohou být podmínky vhodné pro život.
Intenzivní polární záře z noci na 20. ledna patřila mezi vzácnosti viditelné z Česka. V posledních zhruba třech letech mohli lidé spatřit i několik dalších dobře pozorovatelných fenoménů také známých jako aurora borealis. Vděčili za to vrcholícímu slunečnímu cyklu, který ale v současnosti klesá. Tím se také četnost září na několik let sníží. Letošek může být posledním významným rokem pro pozorování.
Pohled na úchvatné barevné divadlo – intenzivní polární záři – si na noční obloze z pondělka 19. ledna na úterý 20. ledna mohli vychutnávat lidé v celé naší zemi. Umožnily to velmi dobré pozorovací podmínky: bezměsíčná noc a jasná obloha. Ideální pozici měli také ti, kdo polární záři sledovali ze střechy hvězdárny v Uherském Brodě.
Modely Země a Měsíce z brněnské hvězdárny rozzářily ulice francouzského města Mantes-la-Jolie poblíž Paříže. Představitelé Hvězdárny a planetária Brno je zapůjčili na místní třítýdenní festival Lueurs de Mantes, po kterém se modely vrátí domů.
/FOTO/ Noční obloha nabídla nejen lidem na Kolínsku úchvatnou podívanou. Pouhým okem mohli sledovat polární záři. Neobvyklý úkaz se podařilo vyfotit i našim čtenářům. Podívejte se také, jak taková erupce na Slunci vypadá.
/FOTOGALERIE/ Oblohu nad Českem v noci z pondělí 19. na úterý 20. ledna rozzářila silná polární záře. Neobvyklá přírodní podívaná se ukázala i nad Mělnickem. Barevné vlny na nebi bylo možné sledovat dokonce pouhým okem, bez nutnosti speciální techniky.
/FOTO/ Noční oblohu nad Českem v pondělí 19. ledna rozzářila mimořádně silná polární záře. Neobvyklá přírodní podívaná se ukázala nad téměř celým územím republiky, včetně Kutnohorska. Barevné vlny na obloze bylo možné sledovat dokonce pouhým okem, bez nutnosti speciální techniky.
Obyvatelé Liberecka a dalších částí Česka měli v noci z 19. na 20. ledna jedinečnou příležitost sledovat mimořádně jasnou polární záři. Úkaz, který jinak lidé běžně vídají až za polárním kruhem, byl tentokrát viditelný i z našich končin – a to v nečekané intenzitě. Proč se obloha rozzářila právě teď a kdy se podobná podívaná může zopakovat? Odpovídá vedoucí libereckého planetária Martin Gembec, který úkaz zachytil na fotografiích i videu.
V noci z pondělí 19. ledna na úterý 20. ledna se nad celým Českem rozjasnila výrazná polární záře. Meteorologové upozorňují, že tato sluneční bouře patří k nejsilnějším za několik let. A lidé si ji fotili i na Orlickoústeckem.
V noci z pondělí 19. ledna na úterý 20. ledna se nad celým Českem rozjasnila výrazná polární záře. Meteorologové upozorňují, že tato sluneční bouře patří k nejsilnějším za několik let. A lidé si ji fotili i na Svitavsku.
Neobyčejně silná polární záře byla v pondělí v noci viditelná pouhým okem i nad osvětlenou Ostravou. Překrásný nebeský úkaz zachytil pohotový fotograf Deníku Lukáš Kaboň.
I nad Jabloneckem a Semilskem se odehrála podívaná, jakou známe spíš z dalekého severu. V pondělí večer se však severní obzor rozzářil barvami a i z našeho kraje bylo možné spatřit polární záři.
/FOTO/ Neuvěřitelnou nebeskou podívanou nabídla jindy temná obloha v pondělí v noci, kdy téměř z celé České republiky byla pozorovatelná pro naše zeměpisné šířky neuvěřitelně silná polární záře. Čtenáři Českolipského deníku se o své fotografie podělili, podívejte se v galerii. Děkujeme!
Neuvěřitelnou nebeskou podívanou nabídla jindy temná obloha v pondělí v noci, kdy téměř z celé České republiky byla pozorovatelná pro naše zeměpisné šířky neuvěřitelně silná polární záře. Tu mohli lidé vidět i pouhým okem dokonce i ve městech, kde byla viditelná i navzdory silnějšímu světelnému znečištění. Kdo měl v pondělí večer štěstí a jasnou oblohu, mohl si odnést vzpomínku na chvíli, kdy se i nad východočeskou krajinou rozehrála světelná hra ze vzdáleného vesmíru.
Ještě před pár hodinami by málokdo věřil, že se nad Tachovskem odehraje podívaná, jakou známe spíš z dalekého severu. V pondělí večer se však severní obzor rozzářil barvami a i z našeho kraje bylo možné spatřit polární záři.
Astronomové zachytili desetisekundový signál z jednoho z nejvzdálenějších koutů vesmíru. Pochází z explodující supernovy, jež vznikla ve chvíli, kdy byl vesmír starý pouhých 730 milionů let.
Dokažte mi, že se mýlím, vzkázal vědcům záhadolog Däniken
Experti vytvořili novou detailní mapu Antarktidy. Pomocí satelitů podrobně zmapovali její povrch pod vrstvou sněhu a ledu. Mimo jiné našli důkazy o existenci dosud nepoznaných kopců.
Zpět na Zemi se ve čtvrtek z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) kvůli zdravotnímu problému astronauta vrátila čtyřčlenná posádka mise Crew-11. Přistání na vodní hladinu u kalifornských břehů živě přenášel na svém webu americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).
Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření, průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 °C) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 °C chladnějším než rok 2024, který byl nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to ve středu meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních 11 let bylo 11 nejteplejších let v historii měření.
Astronomové prozradili nové poznatky o nedávno objevené kometě C/2025 R3 (Pan-STARRS), která momentálně míří ke Slunci. Během své cesty se přiblíží také k Zemi, což vytvoří ideální příležitost pro její sledování. Experti si zatím nejsou jistí svítivostí tělesa, ale existuje pravděpodobnost, že dosáhne dostatečného jasu pro pozorování pouhým okem.
Zemřel švýcarský spisovatel a záhadolog Erich von Däniken, který svůj život zasvětil pátrání po stopách mimozemšťanů na Zemi. Bylo mu 90 let. O sobotním úmrtí autora, který se proslavil už prvotinou Vzpomínky na budoucnost, agenturu DPA v neděli informovala jeho rodina.
Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ve čtvrtek oznámil, že se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta, píše agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
Během pouhé 1 sekundy mi před měsíčním diskem přelétla Mezinárodní vesmírná stanice (ISS), letící rychlostí téměř 28 000 km/h ve výšce asi 644 km nad Zemí.
Za příspěvek děkujeme Janu Vrchoveckému.
Neokoukaná místa místo přeplněných destinací, kam jezdí všichni, úchvatná vesmírná podívaná či bohatá kulturní nabídka. Země a města poskytující tyto atrakce se dostaly do výběru top destinací pro rok 2026 podle zahraničních serverů. Stanice BBC a CNN se shodují na tom, že v Americe letos stojí za to vypravit se do Filadelfie, z evropských zemí pak radí jít na místa, která turisté spíš míjejí. Třeba zaměnit přelidněné tradiční Chorvatsko za jeho lákavého souseda.
Speciální průzkum mezihvězdné komety 3I/ATLAS prostřednictvím obřího radioteleskopu Green Bank provedli američtí astronomové z Kalifornské univerzity, když se objekt v prosinci přiblížil k Zemi. Chtěli zjistit, jestli na tělesu objeví signály vykazující umělou technologii. Devět slibných výsledků ale dokázali vysvětlit pozemskými záležitostmi.
Vnitřní zemské jádro má mnoho vrstev, a připomíná tak cibuli. Zjistila to nová studie německých vědců, která vyšla v prosinci v odborném magazínu Nature Communications. Výzkumníci díky seismickým vlnám detailně pronikli do jádra naší planety a vysvětlili jeho podivnou texturu i to, jak se chová.
Lidé mohou v roce 2026 spatřit celkově dvě zatmění Slunce. Už v únoru bude mimo Evropu viditelný částečný zákryt, koncem léta pak i Evropané mohou spatřit úplné zakrytí hvězdy Měsícem, což se stane největší letošní plánovanou astronomickou událostí. Ještě zajímavější eklipse nastane v příštím roce, bude nejdelší na následujících téměř devadesát let.
Rovnou tři meteorické jevy je možné pozorovat o prvním víkendu roku 2026. Z Česka bude na noční obloze viditelný takzvaný vlčí Měsíc, o kterém některé zdroje mluví jako o superúplňku, ačkoliv zcela nesplňuje specifikace. Blízko něj se objeví i planeta Jupiter a po celou noc budou po obloze prolétat meteory z roje Kvadrantidy. Jejich spatření je ale složitější.
Pokud jsou někde ve vesmíru jiné živé bytosti a rozhodnou se podívat na planetu Zemi, budou kontaktovat Hvězdárnu a planetárium Brno. Na webových stránkách instituce k tomu mají dokonce e-mailovou adresu. Pozor, tohle není legrace. Brno je skutečně kontaktním místem pro mimozemské a jiné civilizace. Jediným v České republice. Nejen o vesmíru, ale i novinkách na Kraví hoře, o psaní knížek nebo oblíbené hospodě mluvil Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno, v prvním díle podcastu Kecy ze Štatlu, který tvoří Brněnský deník Rovnost.
Merkur, nejbližší planeta ke Slunci, je pro vědce už roky velkou záhadou. To má v plánu změnit aktuální mise BepiColombo, o níž informoval německý web DLR. Pokud půjde vše dle plánu, sonda do cíle dorazí v listopadu 2026. A začne hledat mimo jiné odpověď na otázku, kde se vlastně Merkur ve své současné podobě vzal.
Hluboko pod povrchem Saturnova největšího měsíce Titanu se neskrývá rozsáhlý oceán, ale směs ledu a ledové břečky, informovali vědci z amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Vyplývá to z nové analýzy dříve získaných dat. Podle odborníků zjištění ukazuje, že díky novým technologiím mohou být užitečná i před lety získaná data, která se po delší době daří lépe analyzovat. Zároveň vědci ujistili, že ani nová zjištění nevylučují, že může být na Titanu vhodné prostředí pro život.
Svět kolem nás i celý vesmír lze popsat čísly — od nejmenších částic až po velikost galaxií. Jak dobře se orientujete v měřítkách, vzdálenostech a fascinujících hodnotách, které určují podobu našeho světa i kosmu? Otestujte se.
Co mohla být hvězda betlémská a jak blízko k Zemi se mohou dostat nebezpečné planetky? Na observatoři na Kleti jsme v adventním čase natáčeli rozhovor s astronomem Milošem Tichým, který stojí za stovkami objevů a v roce 2022 sledoval planetku pouhých dvanáct minut před jejím pádem na Zemi. Místo, odkud se dívají do hlubokého vesmíru, dnes zároveň pomáhá chránit náš svět.
Česká cesta do vesmíru je výstava, která bude zahájena ve čtvrtek 8. ledna ve vstupní hale budějovického nádraží.
Mezihvězdná kometa 3I/ATLAS se v pátek 19. prosince nejvíce přiblíží k Zemi. Vzdálenost čítající stále více než dvě stě milionů kilometrů ale pozorování zkomplikuje. Stejně tak je pravděpodobné, že počasí bude další překážkou.
Pobřeží íránského ostrova Hormuz v Perském zálivu se po silných deštích zbarvilo do červena. Záběry, které ukazují rudé pláže a krvavě rudou vodu, se rychle rozšířily po sociálních sítích. Přírodní jev má však jednoduché vysvětlení.
Radiace, která ničí většinu organismů, může být pro některé houby zdrojem obživy. Černobylská plíseň s vysokým obsahem melaninu podle vědců roste směrem k ionizujícímu záření a v jeho přítomnosti se jí daří lépe. Výzkum, jenž začal v ruinách vybuchlé elektrárny, dnes míří až do vesmíru a nabízí nové možnosti ochrany astronautů.
Astronomové opět sledují kometu 3I/ATLAS poté, co se vynořila zpoza Slunce. Pozorování z konce listopadu ukazují, že sluneční teplo způsobilo přeměnu ledu na povrchu jádra v plyn. Díky tomu kometa po průletu kolem hvězdy začala zeleně zářit. K Zemi bude mezihvězdné těleso nejblíže v pátek, podle odborníků se ale do té doby může ještě změnit.
Rychlejší ubíhání času na Marsu potvrdili američtí vědci v nedávném výzkumu, ve kterém se odkazují i na dřívější teorie obecné relativity fyzika Alberta Einsteina. Zjištění jsou důležitá pro budoucí mise i plány pro osídlení. Astronauti tak mohou vyřešit například seřízení hodinek se Zemí.
Unikátní stohodinovou simulovanou misi Expedice Mars završili v pátek studenti na hvězdárna ve Vyškově. Pětičlennou skupinu tvořili účastníci z Česka i ze Slovenska, v izolaci testovali své znalosti a spolupráci.
V marsovském kráteru Jezero objevilo vozítko amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír Perseverance zvláštně vybledlou horninu. Složení kusu skály naznačilo, že na rudé planetě možná existovaly tropické oblasti jako na Zemi. Lokace mohly být i vhodným prostředím pro dávný mimozemský život.
V noci ze soboty na neděli bude vrcholit meteorický roj Geminid, za celou noc bude možné spatřit až 1000 meteorů. Pozorování se vyplatí především mezi půlnocí a čtvrtou hodinou ranní. V tiskové zprávě o tom dnes informoval astronom Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě.
Nový snímek mezihvězdné komety 3I/ATLAS poskytla Evropská kosmická agentura. Záběry ze sondy Juice využila také k získání nových dat o objektu. Zcela novou fotografii zveřejnili i astronomové z amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír, kteří použili Hubbleův vesmírný dalekohled. Ačkoliv se vědci shodují na kosmickém původu mezihvězdného tělesa, astrofyzik Avi Loeb upozornil na další anomálie, které podle něj mají nejasný původ.
Slunce v prvním prosincovém týdnu nabízí jedinečnou podívanou. Na hvězdě je viditelná obří skvrna, kterou astronomové považují za jednu z největších posledního desetiletí. Lidé ji mohou spatřit i pouhýma očima, je ale nutné dodržet bezpečnostní opatření chránící zrak.
Poslední letošní superúplněk se ukáže na obloze v noci na pátek. Takzvaný Studený měsíc završí sérii letošních úplňků, které byly zdánlivě větší a jasnější. Hned v lednu se tento jev zopakuje.
Mezihvězdná kometa 3I/ATLAS je pravděpodobně pokrytá kryovulkány, kterým se také přezdívá ledové sopky. Důkazem mohou být záběry, na kterých astronomové zaznamenali sérii výbuchů po přiblížení tělesa k Slunci. Pokud se teorie potvrdí, znamená to, že návštěvník z cizího hvězdného systému má společnou vlastnost s objekty pocházejícími z oblasti za Neptunem. Na případ ohledně mezihvězdného objektz upozornil server Live Science.
První český satelit VZLUSAT-2 přirozeně zanikl v atmosféře v neděli 30. listopadu v ranních hodinách. Poslední obousměrný rádiový kontakt s ním navázali vědci ze Západočeské univerzity v Plzni (ZČU). Ti také dopočítali, kdy a kde mimo signál shořel v atmosféře.
Vesmírné záblesky podobající se hvězdám se před zhruba sedmdesáti lety objevily a během jedné hodiny náhle opět zmizely. Vědci mají různé teorie, co mohlo být příčinou jevu připomínajícího uměle vytvořené družice. Satelity to ale nebyly, protože se objevily ještě před vysláním Sputniku 1 na oběžnou dráhu Země.
