Kreativ

ŠTÍTEK: Země

Na základě simulací vědci odhadují, že v málo prozkoumané oblasti se pohybují planety o velikosti Marsu, které do Sluneční soustavy „připluly“ z cizích planetárních systémů. Ilustrační foto

Co je za Plutem? Do Sluneční soustavy mohlo připlout až pět potulných planet

Vědci stále zjišťují, jak vypadá vzdálený vesmír nacházející se za trpasličí planetou Pluto, kam současné dalekohledy nevidí. Na základě simulací ale odhadují, že v málo prozkoumané oblasti se pohybují planety o velikosti Marsu, které do Sluneční soustavy „připluly“ z cizích planetárních systémů.

Martin Vopěnka

Nesamozřejmost

Někdo se narodí těžce poškozený a trpí. Někoho jiného těžce zraní bezohledný řidič. A on nezaslouženě trpí.

Do maxima své aktivity se dostane v roce 2024 Slunce. To znamená, že i z našeho území by měly jít opět vidět polární záře. Na snímku je polární záře zachycená v roce 2023 u obce Vlhlavy na Českobudějovicku.

Nebeské úkazy v roce 2024: Uvidíme polární záře, kometu i nevšední konstelace

Pěkná setkání planet s Měsícem, polární záře či částečné zatmění „velkého“ Měsíce. A to není všechno! Astronomové očekávají i kometu, která by mohla nabídnout představení jako Neowise v červenci 2020. Nebeské úkazy v roce 2024 budou zkrátka stát za to. Jaké vzácné vesmírné jevy bude možné v Česku spatřit?

Io je vulkanicky nejaktivnějším tělesem ve sluneční soustavě. S průměrem 2 263 km je o něco větší než pozemský Měsíc.

Sonda Juno může odhalit tajemství měsíce Io. Proletí kolem něj extrémně blízko

Vesmírná sonda Juno proletí v sobotu 30. prosince těsně kolem Jupiterova vulkanického měsíce Io. Bude to nejbližší průlet tělesa ze Země za posledních 20 let. Juno se k měsíci přiblíží na vzdálenost asi 1 500 kilometrů od jeho povrchu. Nasbírá přitom údaje, které vědcům pomohou zjistit více informací o vulkanické činnosti a geologických vlastnostech jednoho ze čtyř největších měsíců plynného obra.

Úplněk nad hradem Hazmburk.

Úplňky jsou nádhernou podívanou, ale také noční můrou pro řadu lidí

V úplňku je Měsíc na opačné straně od Země než Slunce. Tuhle magickou podívanou si pozorovatelé mohou užívat v době, kdy má nový měsíc stáří 14,8 dne, a je tak plně osvícený. V letošním roce nás ten úplně poslední úplněk teprve čeká. K tomuto jevu se vážou legendy o upírech a vlkodlacích, indiáni pro ně mají názvy související s děním v přírodě. Úplňky ale ovlivňují u mnoha lidí i náladu a zdravotní stav. Měsíční fáze ovlivňují nespavost, objevují se bolesti hlavy i kloubů. Kdy budou úplňky v roce 2024, co se při nich děje a kdy nás čeká superúplněk?

Zatím naposledy byla Halleyova kometa pozorovatelná ze Země v roce 1986

Příběh o Betlémské hvězdě? Za vším mohla být Halleyova kometa

Přesně před 265 lety odborníci doložili existenci Halleyovy komety. Právě toto vesmírné těleso přitom mohlo při jednom ze svých průletů kolem Země inspirovat příběhy o Betlémské hvězdě. Na její další pozorování si lidstvo bude muset počkat ještě několik desítek let. 

Martin Vopěnka

Povídka Martina Vopěnky: Nesamozřejmost

Tři známí spisovatelé, tři povídky o vděčnosti. Deník požádal naše stálé spolupracovníky z řad spisovatelů, spisovatelek, překladatelů a nezávislých publicistů, aby nám v adventní době napsali svoje vlastní povídky o vděčnosti. Toto je jedna z nich - od Martina Vopěnky. Věříme, že vám zpříjemní adventní nebo vánoční chvíle s naším Deníkem vděčnosti.

Východ Země - jeden z nejslavnějších snímků 20. století pořídil astronaut Bill Anders z mise Apollo 8.

Podívej, vychází Země. Apollo 8 obletělo Měsíc na Vánoce, poslalo dojemný vzkaz

Přesně před 55 lety odstartovala do vesmíru americká mise Apollo 8. Přestože představovala velmi rizikový krok, byla úspěšná - na Štědrý den se tříčlenná posádka jako vůbec první dostala na oběžnou dráhu Měsíce a přirozený satelit Země obletěla. Pořídila při tom nejen ikonickou fotografii. Na Zem muži od Měsíce poslali i speciální vánoční přání.

Vernisáž výstavy Terezy Horálkové s názvem Doba obřích přesliček 6. prosince 2023

Nový směr Muzea umění a designu zahájila výstava Terezy Horálkové

/FOTO, VIDEO/ Výstava Terezy Horálkové s názvem Doba obřích přesliček zahájila zcela nový směr výstavnictví Muzea umění a designu Benešov. Dosud byla ve zdejších expozicích k vidění převážné témata designu nebo architektury. V příštím roce bude však cyklus výstav úzce spolupracovat neziskovými organizacemi Benešovska. 

Pětice studentů se v pátek vrátila ze simulovaného letu na Mars.

VIDEO: Z Marsu se studenti vrátili do Vyškova, letěli sto hodin

/FOTOGALERIE/ Stohodinovou cestu na planetu Mars zažila pětice středoškolských studentů, z toho dva z jižní Moravy. Pomohl jim k tomu svého druhu nejdelší počin v celé Evropě, Expedice Mars. Posádka odstartovala první prosincové pondělí. Zpátky na Zem, do Hvězdárny Vyškov se vrátili studenti ze své simulované cesty před pátečním polednem.

Satelitní snímky Prahy z družice Sentinel

Unikátní snímky. Podívejte se, jak vypadá zasněžená Praha z oběžné dráhy

Podívat se na hlavní město z oběžné dráhy nevyžaduje nutně místo ve vesmírné lodi. Daleko dostupnější jsou třeba snímky satelitní, které veřejnosti zprostředkovává program Copernicus. Deník přináší několik snímků z přelomu listopadu a prosince, kdy i povětrnostní podmínky umožnily objektivům satelitu zprostředkovat čistý pohled na zimní Prahu.

Otestujte si, jak moc znáte Slunce a další obry z naší galaxie

KVÍZ: Vydejte se do vesmíru. Co víte o Slunci a dalších obrech naší soustavy?

Slunce je pro život na Zemi naprosto zásadní. Na energii ze slunečního záření jsou závislé téměř všechny procesy a také podnebí, změny počasí i teploty, ale i příliv a odliv. Zemi také ovlivňují sluneční erupce a výrony koronální hmoty, které mohou způsobit geomagnetické bouře, a tím narušit rádiové a GPS signály a také zapříčinit výpadky elektrického proudu. Pojďte si v kvízu Deníku otestovat, jak moc znáte žhavou hvězdu a další obry vyskytující se ve Sluneční soustavě.

Zeptejte se na cokoli a Deník najde odpovědi. S pomocí expertů…

Proč je polární záře někdy zelená a někdy červená?

/46. OTÁZKA/ V uplynulých týdnech mnoho lidí uchvátilo pozoruhodné nebeské divadlo - i nad Českou republikou byla velmi dobře viditelná polární záře. Češi si nad svými obydlími fotili úkaz v odstínech růžové až červené. Ti, kdo viděli polární záři například v severských zemích, si ji ale pamatují zelenou. Co určuje barvu polární záře? To už vysvětluje další díl seriálu Deníku 100 otázek a odpovědí.

Leonidy - umělecké zobrazení tohoto meteorického deště z listopadu 1833, kdy nastalo jedno z nejpozoruhodnějších pozorování

Masivní Leonidy v roce 1833: Ohnivá show, kterou lidé vnímali jako Boží znamení

Přesně před 190 lety lidé sledovali meteorický roj známý jako Leonidy. Šlo o jedno z jeho nejpozoruhodnějších pozorování. Za hodinu tehdy nebe nabídlo desítky tisíc úkazů, které jsou laicky popisovány jako padající hvězdy. Jev byl viditelný z Ameriky a někteří domorodí Američané nebo členové různých náboženských skupin roj považovali za Boží znamení.

V Dinoparku je otevřeno po celý rok.

Polský JuraPark: Největší dinopark Evropy nabízí 200 tvorů a není daleko

Dinopark s názvem JuraPark se nachází v polském městě Krasiejów nedaleko Opole. Kromě své velikosti je výjimečný také svým umístěním v archeologickém nalezišti v areálu bývalého kamenolomu. K vidění tam je až 200 modelů dinosaurů. Největší tamní modely dinosaurů jsou dlouhé až 60 metrů nebo 18 metrů vysoké.

Aktivisté z klimatického hnutí Letzte Generation poničili červenou barvou Braniborskou bránu

ČERNÁ A BÍLÁ: Může menšina omezovat většinu?

Jsme rozděleni. Pořád se hledáme. O mnohá témata se hádáme do krve. Spory jsou užitečné, pokud vedou k řešení. K řešení nevede, když se místo důvodů užívá demagogie. Deník chce hrát vždycky fér a pro vás. Proto na této straně přinášíme shrnutí argumentů obou stran sporů, které nenechávají nikoho lhostejným. Hledáme nezaujatě, na základě poctivé analýzy. Prosím, vyberte si. Budeme rádi, když nám své důvody napíšete na e‑mailovou adresu nazory@denik.cz.

Návštěvníci v poněkud zastaralých hasičských uniformách. Zleva Josef Dvořák, Dagmar Patrasová, Josef Bláha a Jiří Datel Novotný.

KVÍZ: Hlavně nenápadně! Milovali jste seriál Návštěvníci? Otestujte své znalosti

Od chvíle, kdy se expedice Adam 84 vedená akademikem Richardem vypravila do minulosti, aby zachránila planetu Zemi, uplynulo už 40 let. Ačkoli její mise dopadla jinak, než si všichni představovali, a lidstvo nebylo ohroženo ani tak neznámým tělesem putujícím vesmírem jako chybou Centrálního mozku lidstva (CML), dobrodružstvími Návštěvníků žily a žijí generace televizních diváků. Legendární seriál vstoupil na obrazovky 5. listopadu 1983. Co o něm víte?

Ilustrace kosmické lodi NASA Lucy

Sonda Lucy poslala na Zemi snímky malého asteroidu. Má svůj vlastní měsíc

Americká sonda Lucy, která je od roku 2021 na cestě k asteroidům na dráze kolem planety Jupiter, poslala na Zemi snímky malého vesmírného tělesa nazvaného Dinkinesh, jež má dokonce svou vlastní menší oběžnici. Informoval o tom americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA). Asteroid Dinkinesh se nachází na oběžné dráze Marsu a v nejširším místě měří jen zhruba 800 metrů.