Astronomové vystopovali jeden z nejsilnějších rychlých rádiových záblesků (FRB) vyslaný z dalekého vesmíru. Výzkumem se jim podařilo najít původ v naprosto novém prostředí. Experty překvapilo, že signál k nám doputoval ze skupiny galaxií, které na sebe vzájemně působí.
Vědci stále zjišťují, jak vypadá vzdálený vesmír nacházející se za trpasličí planetou Pluto, kam současné dalekohledy nevidí. Na základě simulací ale odhadují, že v málo prozkoumané oblasti se pohybují planety o velikosti Marsu, které do Sluneční soustavy „připluly“ z cizích planetárních systémů.
Modul Peregrine společnosti Astrobotic Technology (AT), který v pondělí do vesmíru vynesla raketa Vulcan, nemá po technických potížích naději na měkké přistání na Měsíci. Firma to uvedla v prohlášení, podle kterého je kosmická loď je zatím stále funkční a zpátky na Zemi vysílá data.
Paleontologové objevili zkamenělinu obrovského druhu červa, o němž předpokládají, že žil na Zemi před více než 500 miliony let. Podivuhodný predátor pojmenovaný Timorebestia koprii byl podle nich součástí rozmanité skupiny živočichů, o které dosud experti nevěděli.
Na sovětském kosmodromu Bajkonur v dnešním Kazachstánu panovala 2. ledna 1959 atmosféra plná velkých očekávání a nadějí. Vesmírný program Sovětského svazu čekal na úspěch v podobě vyslání sondy na povrch Měsíce. Naděje vkládali konstruktéři do sondy Luna 1, která právě tento den opustila povrch Země.
Zřejmě vzdušná proudění zanáší na ledovce u severního pólu chemikálie, která se starají o ochranu před UV zářením v oblíbených kosmetických přípravcích. Jejich přítomnost poprvé potvrdil výzkum italských badatelů na norském souostroví daleko za polárním kruhem.
Pěkná setkání planet s Měsícem, polární záře či částečné zatmění „velkého“ Měsíce. A to není všechno! Astronomové očekávají i kometu, která by mohla nabídnout představení jako Neowise v červenci 2020. Nebeské úkazy v roce 2024 budou zkrátka stát za to. Jaké vzácné vesmírné jevy bude možné v Česku spatřit?
Vesmírná sonda Juno proletí v sobotu 30. prosince těsně kolem Jupiterova vulkanického měsíce Io. Bude to nejbližší průlet tělesa ze Země za posledních 20 let. Juno se k měsíci přiblíží na vzdálenost asi 1 500 kilometrů od jeho povrchu. Nasbírá přitom údaje, které vědcům pomohou zjistit více informací o vulkanické činnosti a geologických vlastnostech jednoho ze čtyř největších měsíců plynného obra.
Rodina slunečních hodin v Česku se rozrostla. Od začátku prosince má totiž nový přírůstek, který se může zařadit do zvláštní kategorie unikátních slunečních hodin. Nový kousek se nachází v hnědouhelném lomu Československá armáda (Lom ČSA) pod úpatím Krušných hor na severu Čech.
V úplňku je Měsíc na opačné straně od Země než Slunce. Tuhle magickou podívanou si pozorovatelé mohou užívat v době, kdy má nový měsíc stáří 14,8 dne, a je tak plně osvícený. V letošním roce nás ten úplně poslední úplněk teprve čeká. K tomuto jevu se vážou legendy o upírech a vlkodlacích, indiáni pro ně mají názvy související s děním v přírodě. Úplňky ale ovlivňují u mnoha lidí i náladu a zdravotní stav. Měsíční fáze ovlivňují nespavost, objevují se bolesti hlavy i kloubů. Kdy budou úplňky v roce 2024, co se při nich děje a kdy nás čeká superúplněk?
/VIDEO, FOTO/ Podívat se na Příbram z oběžné dráhy nevyžaduje nutně místo ve vesmírné lodi. Daleko dostupnější jsou třeba snímky satelitní, které veřejnosti zprostředkovává program Copernicus.
/VIDEO, FOTO/ Podívat se na Kladno z oběžné dráhy nevyžaduje nutně místo ve vesmírné lodi. Daleko dostupnější jsou třeba snímky satelitní, které veřejnosti zprostředkovává program Copernicus.
Vědcům dosud neznámá jezírka na solných pláních v Argentině vydala jedinečné stromatolity. Nejvíc se podobají fosiliím stejného jména dokládajícím, jak vypadal první život na Zemi před třemi a půl miliardami let. Výzkumníkům také napovídají, co hledat ve skalách na Marsu.
Přesně před 265 lety odborníci doložili existenci Halleyovy komety. Právě toto vesmírné těleso přitom mohlo při jednom ze svých průletů kolem Země inspirovat příběhy o Betlémské hvězdě. Na její další pozorování si lidstvo bude muset počkat ještě několik desítek let.
Tři známí spisovatelé, tři povídky o vděčnosti. Deník požádal naše stálé spolupracovníky z řad spisovatelů, spisovatelek, překladatelů a nezávislých publicistů, aby nám v adventní době napsali svoje vlastní povídky o vděčnosti. Toto je jedna z nich - od Martina Vopěnky. Věříme, že vám zpříjemní adventní nebo vánoční chvíle s naším Deníkem vděčnosti.
/FOTOGALERIE/ Magický program připravila Hvězdárna a planetárium Brno pro každého obdivovatele neobvyklých světelných a akustických vjemů. Ve čtvrtek večer se tam konal Svátek světel.
Přesně před 55 lety odstartovala do vesmíru americká mise Apollo 8. Přestože představovala velmi rizikový krok, byla úspěšná - na Štědrý den se tříčlenná posádka jako vůbec první dostala na oběžnou dráhu Měsíce a přirozený satelit Země obletěla. Pořídila při tom nejen ikonickou fotografii. Na Zem muži od Měsíce poslali i speciální vánoční přání.
Tým astronomů z Ženevské univerzity s pomocí expertů z francouzských laboratoří jako první vypočítal simulaci celého vývoje neřízeného skleníkového efektu na Zemi. Zjistil, že nezvratné změny může na planetě spustit prudší odpařování oceánů.
Záběry pořízené vesmírným dalekohledem Jamese Webba odhalily nejdetailnější pohled do nitra vybuchlé hvězdy Cassiopeia A. Analýza záběrů by mohla vědcům pomoci lépe porozumět procesům, které exploze provázejí.
Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) odhalil úžasné video zachycující přistání kosmické lodi Orion, která se loni vrátila na Zemi. Záběry nabízejí jedinečný pohled do vesmíru i průlet zemskou atmosférou.
Již ve čtvrtek 14. prosince dosáhne maxima meteorický roj nazvaný Geminidy. Lidé v Česku tak na obloze uvidí jev, jemuž se lidově říká padající hvězdy. Letos má být jeho pozorování snadné, jelikož mu podle odborníků nebude bránit výrazný měsíční svit.
Experti se dlouho dobu snažili přijít na to, co vlastně ve skutečnosti je doposud neznámý světelný úkaz pojmenovaný Steve. Původně ho označovali za zvláštní typ polární záře. V současném výzkumu zjistili, že je to něco zcela jiného.
/VIDEO, FOTO/ Podívat se na Mělník a Kokořínsko z oběžné dráhy nevyžaduje nutně místo ve vesmírné lodi. Daleko dostupnější jsou třeba snímky satelitní, které veřejnosti zprostředkovává program Copernicus.
/FOTO, VIDEO/ Výstava Terezy Horálkové s názvem Doba obřích přesliček zahájila zcela nový směr výstavnictví Muzea umění a designu Benešov. Dosud byla ve zdejších expozicích k vidění převážné témata designu nebo architektury. V příštím roce bude však cyklus výstav úzce spolupracovat neziskovými organizacemi Benešovska.
Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) slaví 25 let provozu. Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) na její počest zveřejnil dvě fotografie porovnávající její současný vzhled a to, jak vypadala před čtvrtstoletím.
/FOTOGALERIE/ Stohodinovou cestu na planetu Mars zažila pětice středoškolských studentů, z toho dva z jižní Moravy. Pomohl jim k tomu svého druhu nejdelší počin v celé Evropě, Expedice Mars. Posádka odstartovala první prosincové pondělí. Zpátky na Zem, do Hvězdárny Vyškov se vrátili studenti ze své simulované cesty před pátečním polednem.
Podívat se na hlavní město z oběžné dráhy nevyžaduje nutně místo ve vesmírné lodi. Daleko dostupnější jsou třeba snímky satelitní, které veřejnosti zprostředkovává program Copernicus. Deník přináší několik snímků z přelomu listopadu a prosince, kdy i povětrnostní podmínky umožnily objektivům satelitu zprostředkovat čistý pohled na zimní Prahu.
Podívat se na hlavní město z oběžné dráhy nevyžaduje nutně místo ve vesmírné lodi. Daleko dostupnější jsou třeba snímky satelitní, které veřejnosti zprostředkovává program Copernicus.
Astronautovi Evropské kosmické agentury (ESA) se na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) podařilo zachytit vzácný vesmírný úkaz. Snímek zachycuje takzvaný nadoblačný blesk přezdívaný rudý skřítek, který je ze Země vidět jen zřídka.
Vědci objevili zhruba 51 světelných let od Slunce obrovskou exoplanetu, která by podle současných teorií o vzniku planet a slunečních soustav neměla existovat. Poměr mezi planetou a její o mnoho menší hostitelskou hvězdou je stokrát větší než mezi Zemí a Sluncem.
Vědci zveřejnili vícebarevný satelitní snímek největšího amerického ledovce Malaspina. Místo klasické bílé s modrým nádechem je zvlněný led aljašského ledovce výrazně žlutý. Mapa odhalila nové útvary, včetně dříve skryté laguny. Experti se ale obávají jeho rychlejšího tání.
Slunce je pro život na Zemi naprosto zásadní. Na energii ze slunečního záření jsou závislé téměř všechny procesy a také podnebí, změny počasí i teploty, ale i příliv a odliv. Zemi také ovlivňují sluneční erupce a výrony koronální hmoty, které mohou způsobit geomagnetické bouře, a tím narušit rádiové a GPS signály a také zapříčinit výpadky elektrického proudu. Pojďte si v kvízu Deníku otestovat, jak moc znáte žhavou hvězdu a další obry vyskytující se ve Sluneční soustavě.
Rentgenový teleskop umožnil astronomům lépe dohlédnout do centra naší galaxie a lépe pochopit chování černé díry v jádru Mléčné dráhy. Výsledky zlepší chápání vzniku a vývoje jedněch z nejpozoruhodnějších vesmírných těles, jimiž černé díry jsou.
Pobyt mimo planetu Zemi je pro lidský organismus těžkou zkouškou, která se projevuje na zdraví astronautů. Dlouhodobým a častým problémem při výzkumu vesmíru jsou zranění rukou. Vědci se proto již delší dobu snaží zjistit, jak tomuto problému mohou předejít.
Nejnovější snímky Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) odhalily rozsáhlý shluk slunečních skvrn na povrchu Slunce o velikosti patnácti Zemí. Způsobují příval slunečních bouří, jež by mohly dorazit až k Zemi a znamenat riziko pro elektrické sítě a satelity.
/46. OTÁZKA/ V uplynulých týdnech mnoho lidí uchvátilo pozoruhodné nebeské divadlo - i nad Českou republikou byla velmi dobře viditelná polární záře. Češi si nad svými obydlími fotili úkaz v odstínech růžové až červené. Ti, kdo viděli polární záři například v severských zemích, si ji ale pamatují zelenou. Co určuje barvu polární záře? To už vysvětluje další díl seriálu Deníku 100 otázek a odpovědí.
Vesmírný teleskop Jamese Webba nahlédl do srdce Mléčné dráhy a ukázal vědcům nové detaily, které dosud neměli šanci vidět. Astronomové doufají, že jim nové snímky pomohou odhalit další podrobnosti o počátcích vesmíru.
Možnosti využití dřeva jako kosmického stavebního materiálu vyzkouší příští rok společná mise NASA a japonské vesmírné agentury JAXA. Na oběžnou dráhu pošlou vůbec první dřevěnou družici a nejméně půl roku budou ověřovat, zda lze do stavby vesmírných plavidel zapojit obnovitelné zdroje.
Raketoplán Buran. Vesmírné plavidlo, které je podle všeho nejdražším vesmírným projektem Ruska. Do vesmíru se poprvé vydalo před 35 lety. Málokdo tušil, že zároveň i naposledy. Buran s sebou nese i velmi zajímavé české stopy.
Kosmický letoun Vesmírných sil Spojených států amerických se do vesmíru dostane s pomocí raketoplánu společnosti SpaceX. Touto misí ale povinnosti nejmladší složky amerických ozbrojených sil nekončí. Mají totiž i další důležité úkoly ovlivňující vojenskou strategii i běžný život.
Přesně před 190 lety lidé sledovali meteorický roj známý jako Leonidy. Šlo o jedno z jeho nejpozoruhodnějších pozorování. Za hodinu tehdy nebe nabídlo desítky tisíc úkazů, které jsou laicky popisovány jako padající hvězdy. Jev byl viditelný z Ameriky a někteří domorodí Američané nebo členové různých náboženských skupin roj považovali za Boží znamení.
Dinopark s názvem JuraPark se nachází v polském městě Krasiejów nedaleko Opole. Kromě své velikosti je výjimečný také svým umístěním v archeologickém nalezišti v areálu bývalého kamenolomu. K vidění tam je až 200 modelů dinosaurů. Největší tamní modely dinosaurů jsou dlouhé až 60 metrů nebo 18 metrů vysoké.
Jsme rozděleni. Pořád se hledáme. O mnohá témata se hádáme do krve. Spory jsou užitečné, pokud vedou k řešení. K řešení nevede, když se místo důvodů užívá demagogie. Deník chce hrát vždycky fér a pro vás. Proto na této straně přinášíme shrnutí argumentů obou stran sporů, které nenechávají nikoho lhostejným. Hledáme nezaujatě, na základě poctivé analýzy. Prosím, vyberte si. Budeme rádi, když nám své důvody napíšete na e‑mailovou adresu nazory@denik.cz.
Vesmírný dalekohled Jamese Webba pořídil jedinečné snímky zachycující zrození hvězdy HH 212. Vědci tím získali nové informace o tom, jak tato vesmírná tělesa vznikají.
Od chvíle, kdy se expedice Adam 84 vedená akademikem Richardem vypravila do minulosti, aby zachránila planetu Zemi, uplynulo už 40 let. Ačkoli její mise dopadla jinak, než si všichni představovali, a lidstvo nebylo ohroženo ani tak neznámým tělesem putujícím vesmírem jako chybou Centrálního mozku lidstva (CML), dobrodružstvími Návštěvníků žily a žijí generace televizních diváků. Legendární seriál vstoupil na obrazovky 5. listopadu 1983. Co o něm víte?
Americká sonda Lucy, která je od roku 2021 na cestě k asteroidům na dráze kolem planety Jupiter, poslala na Zemi snímky malého vesmírného tělesa nazvaného Dinkinesh, jež má dokonce svou vlastní menší oběžnici. Informoval o tom americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA). Asteroid Dinkinesh se nachází na oběžné dráze Marsu a v nejširším místě měří jen zhruba 800 metrů.
Odborníci zjistili, že pod zemskou kůrou u Nového Zélandu se rozkládá obrovská zásoba vody. Jako houba ji nasává hornina, která se nachází jen pár kilometrů pod mořským dnem Tichého oceánu. Nejnovější výzkum ukazuje, že Země je vlhčí, než si vědci dosud mysleli.