Dinosaury vyhubil prach, vyplývá z počítačových simulací následků dopadu asteroidu, který před 66 miliony let změnil podobu života na Zemi. S odkazem na belgickou studii to napsal list The Guardian.
Na sobotní státní svátek si náš kosmický soused si ve spolupráci se Zemí a Sluncem připravil zajímavou podívanou. V nočních hodinách totiž vstoupil do zemského stínu a nastalo tak částečné zatmění Měsíce. To se v podstatě krylo s říjnovým úplňkem. Astronomický úkaz trochu kalila oblačnost, ale ta se postupně rozplynula, takže pozorovatelé nepřišli zkrátka.
/FOTO/ Zhruba o půl jedenácté večer v sobotu osmadvacátého října bylo také z Vysočiny pozorovatelné částečné zatmění Měsíce. Země svým stínem zakryla měsíční kotouč v jeho dolní části, které „ubrala“ přibližně dvanáct procent plochy.
Nový objev elektromagnetických vln může vědcům pomoci pochopit magnetické prostředí Merkuru. Podobné astronomové odhalili už dříve u jiných planet Sluneční soustavy.
Státní svátek v sobotu 28. října bude provázet nejen posouvání hodinek, ale také magická noční atmosféra s Loveckým úplňkem. Tento název vznikl, když se Indiáni v říjnu za svitu luny vydávali na noční lovecké výpravy, aby jejich kmen měl dost jídla na zimu.
V sobotu bude v pozdních večerních hodinách možné pozorovat částečné zatmění Měsíce. Podle odborníků by měly být velmi dobré pozorovací podmínky, částečné zatmění bude vidět pouhýma očima bez dalekohledu i z měst, především mezi devátou a jedenáctou hodinou večer. Informoval o tom v tiskové zprávě Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd. Při zatmění budou lidé moci pozorovat vedle Měsíce i jasnou planetu Jupiter.
Státní svátek v sobotu 28. října bude provázet nejen posouvání hodinek, ale také magická noční atmosféra s Loveckým úplňkem. Tento název vznikl, když se Indiáni v říjnu za svitu luny vydávali na noční lovecké výpravy, aby jejich kmen měl dost jídla na zimu.
Mys Grim. To je jedno z nejodlehlejších míst na planetě Zemi. Nachází se na severozápadním cípu australské Tasmánie. Vědci před nedávnem přišli s tím, že právě tomuto místu patří jedno velmi pozitivní prvenství. Alespoň co se vzduchu týče. Čisté ovzduší pak stojí i za vyhlášeným steakem.
/FOTOGALERIE/ Národní přehlídka zajímavých přírodovědných nápadů Science on Stage (Věda na jevišti) se konala v sobotu 21. října v Planetáriu Praha. S projektem Masaryčka letí do vesmíru tam nechyběli zástupci Základní školy T. G. Masaryka v Kutné Hoře.
Částečné zatmění Měsíce budou pozorovat v sobotu osmadvacátého října také obyvatelé jižní Moravy. Podle odborníků k tomu budou velmi dobré podmínky. „Lidé tak uvidí zatmění pouhýma očima bez dalekohledu i z měst, především mezi devátou a jedenáctou hodinou večer,“ informoval Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd.
Na jaře roku 2024 se na obloze objeví vzácné vesmírné těleso. Ďábelskou kometu bude díky jasnosti možné sledovat pouhým okem nebo obyčejným dalekohledem.
V sobotu v pozdních večerních hodinách bude na obloze vidět částečné zatmění Měsíce. K dalekohledům zvou hvězdáři z Valašského Meziříčí a Uherského Brodu. Podle odborníků by měly být velmi dobré pozorovací podmínky, úkaz bude zřejmě viditelný i pouhýma očima, a to mezi devátou a jedenáctou hodinou večer.
V sobotu bude v pozdních večerních hodinách možné pozorovat částečné zatmění Měsíce. Podle odborníků by měly být velmi dobré pozorovací podmínky, částečné zatmění bude vidět pouhýma očima bez dalekohledu i z měst, především mezi devátou a jedenáctou hodinou večer. Informoval o tom v pondělní tiskové zprávě Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd. Při zatmění budou lidé moci pozorovat vedle Měsíce i jasnou planetu Jupiter.
V sobotu v pozdních večerních hodinách bude na obloze vidět částečné zatmění Měsíce. K dalekohledům zvou hvězdáři z Valašského Meziříčí a Uherského Brodu. Podle odborníků by měly být velmi dobré pozorovací podmínky, úkaz bude zřejmě viditelný i pouhýma očima, a to mezi devátou a jedenáctou hodinou večer.
V sobotu bude v pozdních večerních hodinách možné pozorovat částečné zatmění Měsíce. Podle odborníků by měly být velmi dobré pozorovací podmínky, částečné zatmění bude vidět pouhýma očima bez dalekohledu i z měst, především mezi devátou a jedenáctou hodinou večer. Informoval o tom v pondělní tiskové zprávě Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd. Při zatmění budou lidé moci pozorovat vedle Měsíce i jasnou planetu Jupiter.
V sobotu bude v pozdních večerních hodinách možné pozorovat částečné zatmění Měsíce. Podle odborníků by měly být velmi dobré pozorovací podmínky, částečné zatmění bude vidět pouhýma očima bez dalekohledu i z měst, především mezi devátou a jedenáctou hodinou večer. Informoval o tom dnes v tiskové zprávě Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd. Při zatmění budou lidé moci pozorovat vedle Měsíce i jasnou planetu Jupiter.
/44. OTÁZKA/ Na naši planetu každý den dopadne množství drobounkých částic z vesmíru. Po dopadu se tělesům říká mikrometeority. Na dotaz, zda lze jejich cestu z kosmu na Zemi spatřit, odpovídá další díl seriálu Deníku 100 otázek a odpovědí.
Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích uspořádá 26. října od 18 hodin panelovou diskusi pro širokou veřejnost o budoucnosti Země. Debata se má týkat úlohy přírodních a humanitních věd v současné společnosti a také informovanosti veřejnosti o environmentálních hrozbách, ztrátě biodiverzity a klimatické změně.
V noci ze 21. na 22. října bude možné pozorovat vrchol meteorického roje Orionidy. Za hodinu se na obloze vyskytne až dvacet meteorů. Roj navíc překvapí zvýšenou aktivitou bolidů, známých jako padající hvězdy. Přečtěte si tipy na to, kde a jak je nejlépe pozorovat.
V noci ze soboty 28. října na neděli 29. října ve tři hodiny ráno se ručičky na hodinách posunou směrem vzad o jednu hodinu. Přechod na zimní čas s sebou ale nese určité nevýhody. Jaké a proč se čas mění? Podívejte se na náš přehled.
Vědci popsali, jak proběhne a co se bude dít po skonu Slunce. Grandiózní milník nastane pravděpodobně až za deset miliard let. Do té doby žhavá hvězda Zemi naprosto pohltí.
Takřka pohádkový výjev. Na severu a severovýchodě Brazílie bylo v sobotu v plném rozsahu vidět prstencové zatmění Slunce. Předtím částečné zatmění viděli i lidé ve Spojených státech či Mexiku.
Zeyeráci Stars, posádka ZŠ Zeyerova v Olomouci, budou 19. října 2023 ve 13.15 hodin z Českého meteorologické ústavu vypouštět svou sondu do vesmíru. Jedná se o vyvrcholení našich příprav v projektu Dotkni se vesmíru. Tento projekt je pořádán ve spolupráci s STEAM Academy, Radioklubem OK1RAJ a Planetum a zapojuje čtrnáct škol z celé České republiky.
/FOTO/ Jedinečný systém dronové pošty, takzvaný Drone helipad, vyvíjí společnost 3L Robotics. Helipad bude na střeše budovy I v areálu Vlněny v centru Brna, kterou nyní staví společnost CTP.
/FOTOGALERIE, VIDEO/ K mezinárodní Noci vědců se v pátek 6. října připojili vlašimští astronomové. Pro návštěvníky hvězdárny připravili nevšední zážitek. Mohli si totiž na besedě s Petrem Brožem naplánovat cestu na planetu Mars. Bavili se děti i dospělí, když vybírali odborníky do lidské posádky a určovali počet členů a zejména složení jejich zavazadel.
Zeměpis obvykle na základní škole patří - na rozdíl od fyziky, matematiky a chemie - k těm oblíbenějším předmětům. Vyzkoušejte si, jak si pamatujete učivo, které by měl znát každý osmák. A opět se nezapomeňte o test podělit se svými blízkými, abyste mohli porovnat, kdo z vás dopadl lépe.
Astronautka nacházející se na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) v novém videu ukázala, jak si připravuje ranní kávu. Používá speciální pohár, který ji umožňuje vychutnat si lahodný nápoj v podmínkách nulové gravitace.
Vědci jsou o další krok blíž k pochopení a popsání toho, co se děje na rudé planetě. Výzkumné vozítko Perseverance při průzkumu Marsu zachytilo vír plný prachu, takzvaného prachového ďábla. Odborníkům teď jev pomůže dozvědět se víc o tamní atmosféře.
Velmi často pocházejí ze vzdálených koutů galaxie a svým složením dokážou vyprávět o vzniku života na Zemi. Mikrometeority stále pro vědce skrývají mnohá tajemství. Metodika, jak je snadno nacházet na naší planetě, vznikla teprve nedávno. Dva čeští nadšenci společně s jejím tvůrcem nyní našli první mikrometeorit na českém území. „Je starý odhadem 5 až 10 miliard let,“ říkají v rozhovoru pro Deník.
Už tento čtvrtek 5. října se na novinových stáncích objeví nové číslo prestižního časopisu National Geographic, které je mimořádně věnováno výhradně vesmíru. Na jeho české verzi se podíleli pracovníci a spolupracovníci Hvězdárny a planetária Brno. Součástí vydání je unikátní mapa hvězdné oblohy s plakátem mlhoviny Sloupy stvoření v podání Webbova kosmického dalekohledu.
Pro jedny je to poněkud extrémní turistický cíl. Pro druhé jde o místo hrůzy kvůli údajným zvukům ze samotného pekla. A pro zasvěcené představuje zdroj důležitých informací o tom, jak to vypadá pod povrchem země. Řeč je o nejhlubším vrtu na světě. Najdete jej na ruském poloostrově Kola.
Klimatolog Alexander Orlik z Geosphere říká, že prožili nejteplejší září za 257 let měření: „V rakouských nížinách bylo o 3,2 stupně víc než v průměru období 1991-2020, na horách o 4,2.“
Sedm současných kontinentů se podle propočtů geologů vrátí do jednoho obrovského celku zvaného Pangea Ultima. Badatelé nyní vytvořili model klimatu, které tam bude panovat. S překvapením zjistili, že v obrovské pevninské mase na rovníku zavládne doslova smrtící počasí. Horko zničí mnoho rostlin, savce i člověka, nikdo z nich se měnícím se podmínkám nestihne přizpůsobit.
V srpnu se v Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava uskutečnil již sedmý ročník charitativního běhu pořádaný ve spolupráci s atletickým klubem SSK Vítkovice. Předešlých šest ročníků podpořilo záchranné programy pro outloně váhavé, langury indočínské, lemury Sclaterovy, gibony stříbrné, luskouny ostrovní a loskutáky niaské. Letošní ročník byl poprvé věnován zástupcům bezobratlých živočichů – korálům.
Naděje, že by indický přistávací modul a robotické vozítko na Měsíci obnovily činnost, každou hodinou slábne. Zpravodajskému serveru BBC News to v pondělí řekli indičtí vědci. Přístroje byly uvedeny do spánkového režimu počátkem září před příchodem mrazivé lunární noci a od 22. září se s nimi Indie pokouší opětovně navázat kontakt.
Velká maketa noční zeměkoule vévodila v pondělí sadům 1. máje v Šumperku. Populární temnalóna byla součástí programu Temná strana světla, s nímž 25. září přijeli do města pracovníci Hvězdárny a planetária Brno.
Vylhaná kauza kolem popravy Milady Horákové vyžaduje žaludek opravdového dobytka a stanovila nové dno.
Země, která vznikla po výbuchu sopek. Stát s krásnými horami, řekami i jezery s průzračně čistou vodou. A také místo, které nezná význam slova stres. To je Samoa. Jeden z nejkrásnějších koutů planety, který najdete v Tichém oceánu. A pokud jde o koupání, pak možná vůbec ten nejlepší. Především díky unikátnímu koupališti Sua Ocean Trench.
Celoplanetární rozsah s přesahem až za hranice planety Země ukáže výstava Jak vznikají hory, jejíž vernisáž se uskutečnila ve čtvrtek 21. září v Muzeu Českého ráje v Turnově.
Prvními průkopníky cest do vesmíru byla zvířata. V cestě do neznáma člověku významně pomohli také psí kosmonauté. Vůbec první živou čtyřnohou bytostí, která se po startu 3. listopadu 1957 dostala na oběžnou dráhu kolem Země, byla toulavá fenka. Jméno Lajka, které podle svého hlasitého štěkání dostala, se stalo synonymem oddanosti nejlepšího přítele člověka. Byla obětí vědě na jednosměrné misi do vesmíru.
Při zmínce o prehistorických monstrech se lidem většinou vybaví dinosauři z Jurského parku, jako je tyrannosaurus rex nebo velociraptor. Dinosauři ale nebyli první predátoři, kteří po Zemi před miliony let chodili. Brazilští vědci z Federální univerzity Pampa našli 265 milionů let starou zkamenělinu, která ukazuje lovce, jenž Zemi dominoval 40 milionů let před proslulým T-rexem.
Přes deset let dlouhé čekání je u konce. Hráči milovaná i kritizovaná společnost Bethesda vydala nejočekávanější hru letošního roku. Vesmírný Starfield osloví nejen fanoušky science fiction. Nabízí zajímavý příběh, stavbu vesmírných lodí i stovky planet k prozkoumání. Dokonalý ale není.
Na začátku týdne se nejblíže k naší planetě přiblížila kometa, která byla objevena teprve 11. srpna japonským astronomem Hideo Nishimurou, když pomocí digitálního fotoaparátu Canon a teleobjektivu pořizoval snímky noční oblohy. Další příležitost ji vidět už nikdo v našich zeměpisných šířkách mít nebude - podle údajů Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) se u Země objeví za dalších 434,16 roku. A to jen v případě, že se dříve nerozpadne.
Poškozování planety člověkem, využívání přírodních zdrojů a znečištění učinilo ze Země místo, které už není pro člověka bezpečné. Podle 29 vědců z osmi zemí už bylo překročeno šest z devíti takzvaných planetárních limitů, v některých případech výrazně. „Země se nyní nachází mimo pro lidstvo bezpečný operační prostor,“ uvedli vědci ve studii zveřejněné v odborném časopise Science Advances.
Květnatec Archerův. Takový je název houby, kterou v minulých dnech objevil u Benešova na Blanensku náš čtenář Lukáš K. Svým vzhledem připomíná exotickou květinu a někomu může připomínat i druh, který nepochází z planety Země. Nejde všek o raritu, v dnešní době už celkem o běžnou záležitost.
K Zemi se přiblížila nedávno objevená zeleně zářící kometa Nišimura. Příležitost ji zahlédnout budou mít lidé jen jednou za život, podle nejčerstvějších údajů Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) se u Země objeví za dalších 434,16 roku.
Téměř před rokem proběhla dlouho očekávaná mise Double Asteroid Redirection Test (DART) Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Vědci se sondou úspěšně narazili do asteroidu Dimorfos a zkrátili jeho oběžnou dráhu kolem mateřského asteroidu Didymos. Nyní si všimli, že se s asteroidem děje něco zvláštního.
Katastrofální zemětřesení o síle 6,8 – 6,9 na Richterově stupnici, které v pátek 8. září postihlo Maroko, plní novinové stránky po celém světě. Otřesy způsobily smrt více než dvou tisícovek lidí a zranily tisíce dalších. Ačkoliv zdaleka nejsou tak silná a nepáchají tak děsivé škody, zasáhnou občas zemětřesení i jižní Čechy.
Noci na začátku podzimu jsou příjemné a přejí pozorování oblohy. Nenechte si proto v polovině září ujít příležitost sledovat Měsíc, jehož podoba bude trochu nezvyklá a který bude vydávat velmi zvláštní popelavé světlo. Lidem, kteří se o víkendu zahledí na večerní nebe, možná bude vrtat hlavou, co zvláštní podívanou a popelavý svit Měsíce způsobuje. Tento jev sledovali lidé už od pradávna a vymýšleli si pro něj nejrůznější vysvětlení. Jako první odhalil původ zvláštního světla už před půl tisíciletím geniální Leonardo da Vinci.
Japonská vesmírná agentura JAXA vyslala v těchto dnech do kosmu rentgenový vesmírný teleskop a modul pro první přesné přistání na Měsíci. Pokud její sondy uspějí, posunou poznatky a schopnosti člověka při objevování vesmíru o znatelný krok dál.
