V pátek nastává podzimní rovnodennost, končí astronomické léto a začíná podzim. Slunce ve 03:04 středoevropského letního času vstoupí do znamení Vah, střed Slunce se nachází nad zemským rovníkem, takže rovnoměrně osvětluje obě polokoule. Den bude stejně dlouhý jako noc. V dalších týdnech se budou noci až do zimního slunovratu 21. prosince prodlužovat, zatímco dny se budou krátit. O zimním slunovratu jsou dny nejkratší a noci nejdelší.
Otřesy na planetě Mars, zaznamenané přistávacím modulem NASA Mars InSight, souvisejí s čerstvě vytvořenými krátery, které objevila sonda Mars Reconnaissance Orbiter. Důvodem obojího je zřejmě bombardování povrchu planety meteority. Vědci došli k tomuto závěru úspěšným propojením dat z obou zařízení.
NASA chystá cosi jako vesmírný kulečník - vlastně spíš cvrnkanou - a Češi budou u toho. Realitou se má stát vědecké dobrodružství, jaké dosud znali spíš jen příznivci sci-fi příběhů. Na pondělí 26. září se chystá test reálné schopnosti lidstva posunout vesmírným tělesem - což má být příprava na odvrácení případně hrozícího střetu většího útvaru z kosmu se Zemí, pokud někdy v budoucnu bude naši planetu ohrožovat.
Webbův teleskop znovu zazářil a udělal radost jak vědcům, tak i obyčejným lidem. Jeho nejnovější snímky ukazují neuvěřitelný pohled na Neptun a jeho prstence, které je za normálních okolností velmi těžké zachytit. Některé z nich vědci neviděli od té doby, kdy v roce 1989 získala sonda Voyager 2 fotografický důkaz o jejich existenci.
Experti popsali nejlepší způsob, jak hledat stopy po mimozemšťanech ve Sluneční soustavě. Nejúčinnější je podle nich detekce rádiových signálů. Moderní nadějí pro hledání mimozemských technologií pak má být projekt Galileo. Informoval o tom portál Universe Today.
Někdy musí člověk padnout na dno, aby si uvědomil, že v jeho životě není něco v pořádku. Své by o tom mohl nejen vyprávět, ale po mnoho let už i otevřeně vypráví Tomáš Hajzler.
Ač je hlavním cílem vesmírného dalekohledu Jamese Webba detekovat slabé světlo vzdálených galaxií, nedávno pozoroval naopak jeden z nejjasnějších objektů noční oblohy: planetu Mars. Vesmírná observatoř pořídila první snímky a data rudé planety 5. září.
Ve věku 80 let zemřel ruský kosmonaut Valerij Poljakov, který je držitelem rekordu v délce pobytu člověka ve vesmíru. Informovala o tom dnes ruská vesmírná agentura Roskosmos. Poljakov se do kosmu vypravil dvakrát, během své mise v letech 1994 a 1995 tam strávil nepřetržitě 437 dnů, čímž vytvořil dosud nepřekonaný rekord.
Světlo oblíbených modelů planet přilákalo do slavkovského zámeckého parku stovky lidí. Návštěvníci mohli obdivovat rozsvícené modely Země, Měsíce, Marsu a Slunce v kulisách nasvíceného slavkovského zámku. Mnozí lidé si přinesli vlastní zdroje světla a vytvořili tak mystickou noční atmosféru.
Během středeční noci stovky lidí s údivem natáčely oblohu, když nad hlavami pozorovaly pomalu se pohybující těleso s barevným ocasem. Vědci se celý následující den nedokázali shodnout, co se to na obloze vlastně objevilo. Původně se domnívali, že šlo o kus vesmírného odpadu ze Starlinku Elona Muska, ale nejnovější odhady je vedou k přesvědčení, že šlo o meteorit.
Vědci oslavují. Vozítko Perseverance na Marsu získalo další unikátní vzorek, který může pomoci odhalit minulost této planety. Našlo totiž horninu, která má nejvyšší koncentraci organické hmoty, jakou na Marsu dosud objevili. Odborníci se díky tomu výrazně přiblížili odpovědi na otázku, zda tu dřív existoval život.
/VÝSLEDKY ANKETY, VIDEO, FOTO/ Veřejné projednání, petice a vesnice rozdělená na dva tábory. Záměr výstavby zoologické zahrady v Janově vyvolal mezi místními lidmi spory a stal se hlavním tématem letošních komunálních voleb v obci s necelou tisícovkou obyvatel. O stavbě zoo rozhodnou lidé v místním referendu.
V celém vesmíru je jen jeden svět, o kterém se stoprocentní jistotou víme, že je pro lidstvo dostatečně pohostinný - a to ten náš. Při hledání potenciálně obyvatelných planet mimo vlastní kout galaxie proto používáme právě Zemi jako dokonalý vzor. Podle nové studie však naše planeta není tak obyvatelná, jak by mohla být. Ve skutečnosti by pro lidstvo mohla být učiněným rájem. A stačilo by k tomu jediné - kdyby se mírně posunula oběžná dráha planety Jupiter.
Jan Herzig je typické zázračné dítě. Od prvních měsíců se mentálně vyvíjel neobyčejně rychle. V první třídě už četl bichle o historii, nakonec ho pohltila astronomie a vášeň pro ni předává dál. Jednou by chtěl vzletět do vesmíru.
Nový snímek pořízený vesmírným teleskopem Jamese Webba může odhalit tajemství zrodu a vývoje planet v Mléčné dráze. Ukázal hvězdnou školku nacházející se v mlhovině v Orionu. O nové fotografii informoval portál CNN.
Na některé projevy politiků se zapomene krátce poté, co byly vyřčeny. Pak ale existují i takové, které se navěky zapíší do historie. Mezi ty druhé bezesporu patří i oznámení amerického prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho, že jeho země je připravena vyslat na Měsíc prvního člověka. Došlo k němu přesně před 60 lety a výrazně napomohlo vývoji programu Apollo. Počátky programu ovšem poznamenala i děsivá smrt.
Čínská národní vesmírná agentura vypustila nový špionážní satelit opředený tajemstvím. Ač má družice podle čínských zdrojů sloužit k monitorování půdy, výnosů plodin a přírodních katastrof, bude ji tamní vláda podle mnohých analytiků využívat ke shromažďování vojenských informací. Se zprávou ve čtvrtek přišel portál Space.
Tým novozélandských vědců se stejně jako odborníci na celém světě snaží odhalit tajemství klimatických změn. Věří, že by jim mohl pomoci nejosamělejší strom na světě. Píše o tom portál The Guardian.
Antarktický Thwaitesův ledovec, kvůli vysokému riziku zhroucení a ohrožení hladiny světových moří přezdívaný Ledovec soudného dne, může podle vědců v příštích letech velmi rychle ustoupit. Tento fakt je znepokojuje a ještě více zesiluje obavy z extrémního zvýšení hladiny moří, které by jeho případný zánik doprovázelo.
Na události, ke kterým došlo v neděli 4. září několik minut po druhé hodině odpoledne, Lukáš Chvátal z Blatné na Strakonicku asi nikdy nezapomene. Osobně se totiž setkal s poslem z nebes.
Když v roce 1973 astronom Carl Sagan ve své knize popisoval možnost vyslání člověka na Mars, představil problém, který tehdy dalece přesahoval složitost i náklady takové mise: je možné, že na rudé planetě život už existuje a že se nebude chovat hezky, napsal list The New York Times.
České předsednictví pracuje na evropském nařízení k bezpečné konektivitě, což v praxi umožní výstavbu stovek satelitů, které zajistí bezpečné a spolehlivé spojení pro uživatele z EU. Klíčem ke všemu je agentura EUSPA, která sídlí v Praze.
Dechberoucí světelný úkaz tančící vysoko v atmosféře, typický pro polární oblasti. Tak zná většina pozemšťanů jev zvaný polární záře. Aurory však lze spatřit i jinde ve vesmíru. Jedním takovým místem je i náš planetární soused, Mars. Právě zde astronomové už dříve odhalili vícero typů polární záře, a to přestože rudá planeta nemá vlastní magnetické pole. Jedna z polárních září však vědce nyní velmi překvapila.
Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) podruhé v tomto týdnu kvůli technickým potížím zrušil plánovaný start rakety Space Launch System (SLS) s modulem Orion k Měsíci. Vesmírná agentura o tom informovala na svém twitterovém účtu. Okno pro start rakety se mělo otevřít ve 20:17 SELČ.
Vesmírný dalekohled Jamese Webba poodhalil další tajemství vesmíru. Astronomové s jeho pomocí poprvé zachytili přímý snímek exoplanety, tedy planety obíhající jinou hvězdu, než je Slunce. Podle odborníků jde o přelom v dosavadním pozorování vzdálených světů.
„Klima reaguje přehnaně na sebemenší šťouchnutí,“ říká klimatolog Wallace Broeker. Poslední zprávy navíc naznačují, že se otepluje asi pětkrát rychleji, než jsme si dosud mysleli.
Počasí částečně změnilo původní scénář Hradozámecké noci, která se konala v kladrubském klášteře. Mraky odmítly ukázat návštěvníkům Slunce i hvězdy, ale na organizátory akce nevyzrály.
Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) měl v pondělí udělat další velký krok v prozkoumání vesmíru. Mise Artemis I ale zatím na zkušební let nejvýkonnější raketu, kterou doposud americká agentura vyvinula, nevyšle. Podle informací vesmírného úřad se testovací let odkládá kvůli úniku paliva. Cílem mise je do dvou let dopravit astronauty na Měsíc.
Odborníky trápí, jak by se lidské tělo po měsících v nulové gravitaci přizpůsobilo podmínkám na Marsu. Australští vědci proto vyvinuli matematický model, který má zkoumat, jak se astronautům na rudé planetě povede. Výsledky měření jsou povzbudivé. Informoval o tom portál Science Alert.
Vědci přišli na to, jaká by měla být první rostlina, kterou lidstvo vypěstuje na Marsu. Podle nich by obstála vojtěška. Ta by nejenom přežila v nehostinné půdě rudé planety, ale také poskytla biohnojivo pro pěstování dalších typů rostlin. Informoval o tom portál Science Alert.
Kanadští astronomové pomocí teleskopu NASA TESS objevili exoplanetu zcela pokrytou vodou, která připomíná hollywoodský snímek Vodní svět z roku 1995 s Kevinem Costnerem v hlavní roli. Zjištění také nasvědčují tomu, že mírná teplota na ní by mohla podporovat život. Jaký druh a jak dlouho by tam mohl prosperovat, se výzkumníci stále snaží zjistit. Exoplaneta je od Země vzdálená sto světelných let.
Zní to trochu jako absurdní otázka, ale astronomové ji opravdu vznášejí: mohla by Země unést více Měsíců, nebo by pak jejich gravitační působení vychýlilo naši planetu z její bezpečné trajektorie? Zodpovězení této otázky může astronomům napovědět více o tom, jak Země vznikla, a také najít další jí podobné planety ve vesmíru.
Záběry z Webbova teleskopu opět předčily očekávání. Vědcům i veřejnosti vyrazily dech detailní snímky největší planety naší sluneční soustavy. Na záběrech je možné pozorovat jak polární záře či obrovské bouře v atmosféře Jupitera, tak i jeho měsíce a prstence, které planetu obklopují.
S (ne příliš) lehkou nadsázkou bychom mohli konstatovat, že „těžíme“ těla ostatních živočichů jako nějakou surovinu. To všichni tak nějak tušíme, ale málokdo si uvědomuje, kolik procent živočišné potravy se během „výroby“ ztratí.
Bohemia Voice, multižánrové vokální uskupení, pořádá tradiční prožitkový koncert pod širým nebem. Koncert s názvem „Podzimní rovnodennost s Bohemia Voice“ se uskuteční 20. září 2022 od 19:15 hod v magickém nedostavěném chrámu Panny Marie v Panenském Týnci. Atmosféru koncertu doplní svým vystoupením skupina FireArt tancem s ohněm a vizuální umělec VJ PleiOne, který každou skladbu doprovodí vizuální projekcí. Nově se na místě před koncertem uskuteční autogramiáda a setkání s fanoušky v čase od 18:00 do 18:30 hodin.
Před tím, než na Marsu přistanou lidé, chtějí vědci na povrch rudé planety poslat roboty ReachBoty, kteří k pohybu využívají stejnou techniku jako Spider-Man. Tyto unikátní stroje by měly prozkoumat mimozemské jeskyně. Odborníci totiž věří, že důkazy dřívějšího života na planetě se schovávávají právě pod jejím povrchem.
/FOTO/ Vyvinout a úspěšně otestovat algoritmus s umělou inteligencí, který je schopen vybrat nejkvalitnější satelitní snímky přímo na palubě družice, se podařilo brněnskému startupu Zaitra. Česká republika si tak připisuje další úspěch na poli vesmírného průmyslu, neboť disponuje satelitem s umělou inteligencí.
/FOTO/ Vyvinout a úspěšně otestovat algoritmus s umělou inteligencí, který je schopen vybrat nejkvalitnější satelitní snímky přímo na palubě družice se podařilo brněnskému startupu Zaitra. Česká republika si tak připisuje další úspěch na poli vesmírného průmyslu a řadí se mezi několik málo zemí, které mají na oběžné dráze satelit s umělou inteligencí.
Přestože se nachází na naší vlastní planetě, je mnohem méně známé a prozkoumané než povrch Marsu. Dno Atlantského oceánu překvapuje lidstvo už řadu let a nyní odhalilo další tajemství. Tým vědců totiž při posledním průzkumu mořského dna a usazenin pod ním objevil něco, co vypadá jako obří kráter po dopadu asteroidu. Objev může potenciálně proměnit náš pohled na zánik dinosaurů.
Odhadem sedmdesát tisíc lidí navštívilo Festival planet na brněnské Kraví hoře. Událost, při které byly k vidění nafukovací modely Země, Marsu, Měsíce a Slunce, sledovali lidé v jednom červencovém a srpnovém týdnu. Velké vytížení místa nicméně v kombinaci se Dnem Brna, jež se odehrál bezprostředně po skončení festivalu, způsobilo některým obyvatelům dopravní komplikace.
Tisíce návštěvníků přilákala od 4. do 11. srpna na brněnskou Kraví horu výstava obřích modelů těles Sluneční soustavy. Vystavené byly desetimetrové modely Lunalón, Terralóna, Marsmeloun a Heliosféra neboli Měsíc, Země, Mars a Slunce. Jedinečnou přehlídku připravila Hvězdárna a planetárium Brno. V poslední den trvání akce na Kraví hoře fotografovala Jaroslava Peterková, které děkujeme za poskytnutí krásných snímků.
Vědci zveřejnili novou studii, která odhaluje více o původu hvězdného prachu. Prudké exploze hvězd známé jako supernovy stály na počátku většího množství prachových zrnek v naší Sluneční soustavě, než si kdy dříve odborníci mysleli. Informoval o tom deník The Independent.
Mimořádný víkend si užívají znalci nebeských těles. Nejen kvůli srpnovému kralování planety Saturn na letní obloze, ale také s ohledem na meteorický roj Perseidy. Padat budou i dnes v noci.
K dnešnímu dni je Země jedinou planetou, o níž víme, že má kontinenty. Není sice jasné, jak přesně vznikly a jak se vyvíjely, ale protože okraje kontinentů vzdálených od sebe tisíce kilometrů se shodují, víme, že kdysi dávno byla zemská hmota soustředěna v jednom velkém superkontinentu. Něco muselo spustit jeho rozpad. A vědci nyní zjistili, že tím něčím bylo zřejmě bombardování Země obřími meteority.
Američtí vědci varují, že kolaps východoantarktického ledového příkrovu, kterému se také říká spící obr, může způsobit katastrofické zvýšení hladiny moří až o pět metrů. Pokračující klimatická krize by tak mohla vyvolat změny planetárního rozsahu. Odborníci také upozornili, že se tomuto scénáři lze vyhnout a osud ledovce je nyní v rukách lidstva. Informace o nové studii přinesl deník The Independent.
I letos je možné na letní obloze pozorovat meteorický roj Perseid, který dosáhne vrcholu právě tento týden, a to konkrétně v noci na 13. srpna. Nebeskou podívanou bohužel letos částečně zastíní Měsíc, který bude tou dobou v úplňku. I tak ovšem, při bedlivém pozorování na správném místě, bude podle astronomů možné několik meteorů v pohybu zahlédnout. Víte, co jsou to Perseidy? A kam se vydat jejich rojení pozorovat? Deník přináší odpovědi a tipy.
S překvapivou informací přišli vědci sledující atomové hodiny, které měří čas na základě rezonanční frekvence atomů a coby zcela přesné se používají při kontrole jiných hodin a pro vědecké účely. Tyto hodiny totiž nyní odhalily, že délka dne se náhle prodlužuje. Vědci netuší, proč k tomu došlo, protože v posledních desetiletích se rotace Země kolem své osy zrychlovala, a den se tím pádem krátil.
/VIDEO, FOTO/ Prohlédnout, ale i dotknout se Slunce, Měsíce, Země či Marsu mohou nyní návštěvníci na brněnské Kraví hoře. Čtyři obří nafukovací modely vesmírných těles nazvané Lunalón, Terralóna, Marsmeloun a Heliosféra vystavuje v parku brněnské planetárium v rámci oblíbeného Festivalu planet. Za krásné fotografie a tip na výlet děkujeme Šimonovi Tomkovi.
ROZHOVOR/ Co všechno ztrácíme s každou halou postavenou na úrodné půdě? Podporujeme naší spotřebou půdu, nebo se podílíme na jejím odumírání? O stavu krajiny Moravskoslezského kraje hovoří zemědělská poradkyně Alena Malíková.
