/FOTOGALERIE, VIDEO/ K mezinárodní Noci vědců se v pátek 6. října připojili vlašimští astronomové. Pro návštěvníky hvězdárny připravili nevšední zážitek. Mohli si totiž na besedě s Petrem Brožem naplánovat cestu na planetu Mars. Bavili se děti i dospělí, když vybírali odborníky do lidské posádky a určovali počet členů a zejména složení jejich zavazadel.
Zeměpis obvykle na základní škole patří - na rozdíl od fyziky, matematiky a chemie - k těm oblíbenějším předmětům. Vyzkoušejte si, jak si pamatujete učivo, které by měl znát každý osmák. A opět se nezapomeňte o test podělit se svými blízkými, abyste mohli porovnat, kdo z vás dopadl lépe.
Astronautka nacházející se na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) v novém videu ukázala, jak si připravuje ranní kávu. Používá speciální pohár, který ji umožňuje vychutnat si lahodný nápoj v podmínkách nulové gravitace.
Vědci jsou o další krok blíž k pochopení a popsání toho, co se děje na rudé planetě. Výzkumné vozítko Perseverance při průzkumu Marsu zachytilo vír plný prachu, takzvaného prachového ďábla. Odborníkům teď jev pomůže dozvědět se víc o tamní atmosféře.
Velmi často pocházejí ze vzdálených koutů galaxie a svým složením dokážou vyprávět o vzniku života na Zemi. Mikrometeority stále pro vědce skrývají mnohá tajemství. Metodika, jak je snadno nacházet na naší planetě, vznikla teprve nedávno. Dva čeští nadšenci společně s jejím tvůrcem nyní našli první mikrometeorit na českém území. „Je starý odhadem 5 až 10 miliard let,“ říkají v rozhovoru pro Deník.
Už tento čtvrtek 5. října se na novinových stáncích objeví nové číslo prestižního časopisu National Geographic, které je mimořádně věnováno výhradně vesmíru. Na jeho české verzi se podíleli pracovníci a spolupracovníci Hvězdárny a planetária Brno. Součástí vydání je unikátní mapa hvězdné oblohy s plakátem mlhoviny Sloupy stvoření v podání Webbova kosmického dalekohledu.
Pro jedny je to poněkud extrémní turistický cíl. Pro druhé jde o místo hrůzy kvůli údajným zvukům ze samotného pekla. A pro zasvěcené představuje zdroj důležitých informací o tom, jak to vypadá pod povrchem země. Řeč je o nejhlubším vrtu na světě. Najdete jej na ruském poloostrově Kola.
Klimatolog Alexander Orlik z Geosphere říká, že prožili nejteplejší září za 257 let měření: „V rakouských nížinách bylo o 3,2 stupně víc než v průměru období 1991-2020, na horách o 4,2.“
Sedm současných kontinentů se podle propočtů geologů vrátí do jednoho obrovského celku zvaného Pangea Ultima. Badatelé nyní vytvořili model klimatu, které tam bude panovat. S překvapením zjistili, že v obrovské pevninské mase na rovníku zavládne doslova smrtící počasí. Horko zničí mnoho rostlin, savce i člověka, nikdo z nich se měnícím se podmínkám nestihne přizpůsobit.
V srpnu se v Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava uskutečnil již sedmý ročník charitativního běhu pořádaný ve spolupráci s atletickým klubem SSK Vítkovice. Předešlých šest ročníků podpořilo záchranné programy pro outloně váhavé, langury indočínské, lemury Sclaterovy, gibony stříbrné, luskouny ostrovní a loskutáky niaské. Letošní ročník byl poprvé věnován zástupcům bezobratlých živočichů – korálům.
Naděje, že by indický přistávací modul a robotické vozítko na Měsíci obnovily činnost, každou hodinou slábne. Zpravodajskému serveru BBC News to v pondělí řekli indičtí vědci. Přístroje byly uvedeny do spánkového režimu počátkem září před příchodem mrazivé lunární noci a od 22. září se s nimi Indie pokouší opětovně navázat kontakt.
Velká maketa noční zeměkoule vévodila v pondělí sadům 1. máje v Šumperku. Populární temnalóna byla součástí programu Temná strana světla, s nímž 25. září přijeli do města pracovníci Hvězdárny a planetária Brno.
Vylhaná kauza kolem popravy Milady Horákové vyžaduje žaludek opravdového dobytka a stanovila nové dno.
Země, která vznikla po výbuchu sopek. Stát s krásnými horami, řekami i jezery s průzračně čistou vodou. A také místo, které nezná význam slova stres. To je Samoa. Jeden z nejkrásnějších koutů planety, který najdete v Tichém oceánu. A pokud jde o koupání, pak možná vůbec ten nejlepší. Především díky unikátnímu koupališti Sua Ocean Trench.
Celoplanetární rozsah s přesahem až za hranice planety Země ukáže výstava Jak vznikají hory, jejíž vernisáž se uskutečnila ve čtvrtek 21. září v Muzeu Českého ráje v Turnově.
Prvními průkopníky cest do vesmíru byla zvířata. V cestě do neznáma člověku významně pomohli také psí kosmonauté. Vůbec první živou čtyřnohou bytostí, která se po startu 3. listopadu 1957 dostala na oběžnou dráhu kolem Země, byla toulavá fenka. Jméno Lajka, které podle svého hlasitého štěkání dostala, se stalo synonymem oddanosti nejlepšího přítele člověka. Byla obětí vědě na jednosměrné misi do vesmíru.
Při zmínce o prehistorických monstrech se lidem většinou vybaví dinosauři z Jurského parku, jako je tyrannosaurus rex nebo velociraptor. Dinosauři ale nebyli první predátoři, kteří po Zemi před miliony let chodili. Brazilští vědci z Federální univerzity Pampa našli 265 milionů let starou zkamenělinu, která ukazuje lovce, jenž Zemi dominoval 40 milionů let před proslulým T-rexem.
Přes deset let dlouhé čekání je u konce. Hráči milovaná i kritizovaná společnost Bethesda vydala nejočekávanější hru letošního roku. Vesmírný Starfield osloví nejen fanoušky science fiction. Nabízí zajímavý příběh, stavbu vesmírných lodí i stovky planet k prozkoumání. Dokonalý ale není.
Na začátku týdne se nejblíže k naší planetě přiblížila kometa, která byla objevena teprve 11. srpna japonským astronomem Hideo Nishimurou, když pomocí digitálního fotoaparátu Canon a teleobjektivu pořizoval snímky noční oblohy. Další příležitost ji vidět už nikdo v našich zeměpisných šířkách mít nebude - podle údajů Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) se u Země objeví za dalších 434,16 roku. A to jen v případě, že se dříve nerozpadne.
Poškozování planety člověkem, využívání přírodních zdrojů a znečištění učinilo ze Země místo, které už není pro člověka bezpečné. Podle 29 vědců z osmi zemí už bylo překročeno šest z devíti takzvaných planetárních limitů, v některých případech výrazně. „Země se nyní nachází mimo pro lidstvo bezpečný operační prostor,“ uvedli vědci ve studii zveřejněné v odborném časopise Science Advances.
Květnatec Archerův. Takový je název houby, kterou v minulých dnech objevil u Benešova na Blanensku náš čtenář Lukáš K. Svým vzhledem připomíná exotickou květinu a někomu může připomínat i druh, který nepochází z planety Země. Nejde všek o raritu, v dnešní době už celkem o běžnou záležitost.
K Zemi se přiblížila nedávno objevená zeleně zářící kometa Nišimura. Příležitost ji zahlédnout budou mít lidé jen jednou za život, podle nejčerstvějších údajů Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) se u Země objeví za dalších 434,16 roku.
Téměř před rokem proběhla dlouho očekávaná mise Double Asteroid Redirection Test (DART) Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Vědci se sondou úspěšně narazili do asteroidu Dimorfos a zkrátili jeho oběžnou dráhu kolem mateřského asteroidu Didymos. Nyní si všimli, že se s asteroidem děje něco zvláštního.
Katastrofální zemětřesení o síle 6,8 – 6,9 na Richterově stupnici, které v pátek 8. září postihlo Maroko, plní novinové stránky po celém světě. Otřesy způsobily smrt více než dvou tisícovek lidí a zranily tisíce dalších. Ačkoliv zdaleka nejsou tak silná a nepáchají tak děsivé škody, zasáhnou občas zemětřesení i jižní Čechy.
Noci na začátku podzimu jsou příjemné a přejí pozorování oblohy. Nenechte si proto v polovině září ujít příležitost sledovat Měsíc, jehož podoba bude trochu nezvyklá a který bude vydávat velmi zvláštní popelavé světlo. Lidem, kteří se o víkendu zahledí na večerní nebe, možná bude vrtat hlavou, co zvláštní podívanou a popelavý svit Měsíce způsobuje. Tento jev sledovali lidé už od pradávna a vymýšleli si pro něj nejrůznější vysvětlení. Jako první odhalil původ zvláštního světla už před půl tisíciletím geniální Leonardo da Vinci.
Japonská vesmírná agentura JAXA vyslala v těchto dnech do kosmu rentgenový vesmírný teleskop a modul pro první přesné přistání na Měsíci. Pokud její sondy uspějí, posunou poznatky a schopnosti člověka při objevování vesmíru o znatelný krok dál.
Období mezi 6. a 12. zářím je bohaté na asteroidy prolétající kolem Země. Modrou planetu mine hned šest objektů, které se svou velikostí podobají letadlům či autobusům. Varoval před tím panel Asteroid Watch od Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA).
Šumperská pěší zóna nabídne unikátní výstavu, na kterou navážou další zajímavé programy brněnské hvězdárny a planetária.
Pracovníci kosmické agentury NASA dostali stovky svědectví o ohnivé kouli, která se objevila na obloze na východním pobřeží Spojených států. V neděli totiž atmosférou prolétl vysokou rychlostí jasně zářící meteor.
Japonští vědci zabývající se pohybem objektů v Kuiperově pásu si myslí, že se v Sluneční soustavě může nacházet planeta nápadně podobná Zemi. Pomocí pokročilých simulací zjistili, že by mohla vysvětlit neobvyklé pohyby objektů za oběžnou dráhou Neptunu.
Energeticky soběstačná unikátní venkovní učebna, plně vybavená moderními technologiemi, se první zářijové úterý otevřela nejen žákům Základní školy T. G. Masaryka v Hovoranech. Ambasadorem unikátního výukového střediska je herec a moderátor Tomáš Zástěra a nově také Taťána Kuchařová, bývalá vítězka soutěže krásy, tedy Miss World.
/FOTO/ Přesnější předpověď nástupu extrémního počasí umožní vědcům data nasbíraná družicí brněnské společnosti OHB Czechspace. Vzniknout díky tomu mají lepší klimatické modely upozorňující, že nastanou přívalové deště, bouřky, silný vítr nebo tornáda. O tom, zda technologie, která je součástí výzvy Ambiciózní projekty České republiky, postoupí v hodnocení dál a skutečně vyletí do vesmíru, rozhodne česká delegace Evropské vesmírné agentury v září.
Sotva zapršelo, už byly lesy plné houbařů a nemocnice dokonce hlásily otravy muchomůrkou…
Z indického kosmodromu Šríharikota v sobotu 2. září odstartovala raketa PSLV, která nese do vesmíru první indickou sondu určenou k pozorování Slunce. Jejím úkolem bude studovat sluneční vítr. Na místo určení by měla dorazit zhruba za čtyři měsíce, informovaly tiskové agentury.
/FOTO/ Měsíc se přiblíží Zemi na vzdálenost menší než 360 tisíc kilometrů. Ve středu 30. srpna se na obloze objeví neobvyklý jev. Takzvaný modrý superúplněk uvidí lidé na Vysočině letos v srpnu už podruhé.
/FOTO/ Měsíc se přiblíží Zemi na vzdálenost menší než 360 tisíc kilometrů. Ve středu 30. srpna se na obloze objeví neobvyklý jev. Takzvaný modrý superúplněk mohou lidé na jižní Moravě pozorovat třeba z hvězdárny na brněnské Kraví hoře. Pozorovatelé noční oblohy superúplněk uvidí letos v srpnu už podruhé.
V noci na čtvrtek budou moci nadšenci v Česku pozorovat vzácný modrý Měsíc. Samotný název nemá nic společného s jeho barvou, jedná se o označení typu úplňku. Zároveň jde o největší a nejjasnější Měsíc roku. Letošní léto je na vesmírné úkazy nesmírně bohaté.
Experti objevili v Austrálii stopy po dopadu možná největšího asteroidu na světě. Geofyzikální důkazy naznačují, že k němu mělo dojít před 450 miliony let. Struktura skrytá pod zemí má podle odborníků průměr 482 kilometrů, což láme všechny rekordy.
Astronomové si dlouho lámali hlavu nad záhadným ubýváním mraků na nejvzdálenější planetě Sluneční soustavy. Nyní se domnívají, že tajemství mračen Neptunu přišli na kloub. Připisují ho na vrub slunečnímu cyklu.
Proč vám zplesnivěl chleba ve špajzce? Za všechno může svět mikrobiologie a právě tomu skvěle rozumí Vladimír Klaban ze Sobčic na Jičínsku. Fascinoval ho už od dětství, zkoumal ho například i v kanadském Torontu. Dnes osmdesátiletý vědec o tajuplných virech vydal novou knihu, o kterou mají zájem i v Americe.
Planeta, klima a my. V posledních letech se filmaři znovu zaměřují na téma naší civilizace, její budoucnosti na Zemi i vztah k ní. Originálním způsobem je pojímá i český film Brutální vedro, který za několik dnů vstoupí do kin a jenž přiléhavým názvem kopíruje to, co nyní venku zažíváme. Život lidí na modré planetě a její občasný vzdor ale tematizují i snímky mnohem starší. Pojďme si některé připomenout.
Strhla na sebe velký zájem a pozornost nejen médií. Důvod je nasnadě. Lukostřelkyně Marie Horáčková, která se první srpnovou neděli stala mistryní světa, je teprve druhou českou světovou šampionkou tohoto sportu v historii. Před pětadvacetiletou rodačkou z Plzně to dokázal František Hadaš před 85 lety. Senzační zlato Horáčkové umocňuje fakt, že turnaj v Berlíně vyhrála ze 42. místa světového žebříčku.
Den netrval vždy 24 hodin. Za poslední miliardu a půl let se prodloužil o více než pět hodin a s každým novým rokem je ještě nepatrně delší. Může za to Měsíc, který se vzdaluje od Země.
Miliony kilometrů od planety Země se ocitl nějaký čas student gymnázia v brněnské Bystrci Simon Klinga. Spolu s dalšími čtyřmi mladými lidmi si vyzkoušel na hvězdárně ve Vyškově simulovanou cestu na Mars. Více než čtyři dny bez přestávky strávil tým studentů v malé místnosti, která představovala laboratoř na Marsu.
Miliony kilometrů od planety Země se ocitl nějaký čas student gymnázia v brněnské Bystrci Simon Klinga. Spolu s dalšími čtyřmi mladými lidmi si vyzkoušel na hvězdárně ve Vyškově simulovanou cestu na Mars. Více než čtyři dny bez přestávky strávil tým studentů v malé místnosti, která představovala laboratoř na Marsu.
Ruský lunární modul Luna-25 „po nárazu do povrchu Měsíce přestal existovat“ poté, co se vymkl kontrole a dostal na nepropočtenou oběžnou dráhu, oznámila podle agentury RIA Novosti ruská vesmírná agentura Roskosmos. Zpráva přišla den poté, co Roskosmos ohlásil „nestandardní situaci“ při manévrech před přistáním, která nastala v sobotu ve 14:10 moskevského času (13:10 SELČ). Operátoři s modulem ztratili spojení o 47 minut později.
V Plzni po kosmonautce pojmenovali lokomotivu, v Rokycanech čerstvě narozené dítě. Cítím se tu jako doma, děkovala.
Komerční lety do vesmíru se stávají rutinou. Společně s tím, jak jsou stále běžnější, ovšem roste i možnost, že někdo při cestách mimo atmosféru zemře. Co se v takovém případě stane s lidským tělem nedávno přiblížil lékař astronautů Emmanuel Urquieta.
V noci z 12. na 13. srpna bylo možné spatřit na obloze východních Čech doslova světelnou show. Právě v noci ze soboty na neděli mohli lidé spatřit hustý meteorický roj Perseid.
Stovky lidí na různých místech po celém Česku strávily noc na neděli v přírodě pozorováním oblohy. Sami, ve skupinách či při organizovaných akcích hvězdáren laici i odborníci sledovali meteorický roj Perseidy, který právě v nočních hodinách z 12. na 13. srpna dosáhl svého maxima. I když na některých místech pozorování kazily mraky či dešťová přeháňka, podmínky byly většinou příznivé, vyplývá ze zjištění ČTK.
