Výzkumníci odhalili klíčovou chemickou látku, která odstartovala život na Zemi. Přelomový objev molekuly Nickelback může poskytnout vodítko k odhalení dalších obyvatelných planet ve vesmíru.
Týdenní festival propojující designéry, firmy a milovníky designu. To je Zlín Design Week, který se letos v květnu uskuteční v krajské metropoli. Součástí devátého ročníku budou odborné konference, výstavy, módní show, venkovní instalace, workshopy a také mezinárodní soutěž pro designéry do 30 let Best in Design.
Asteroid 2023 DW, který je svými rozměry srovnatelný s velikostí olympijského plaveckého bazénu, by podle propočtů mohl za dvacet až třicet let zasáhnout Zemi. Pravděpodobným datem je 14. únor 2046.
Brzy se ukáže, zda jsme něco víc než „centrální mozek“. Zda nám bude k ruce on, nebo my jemu…
Američtí vědci z Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) řeší novou záhadu na rudé planetě. Zmátl je dokonale kruhový tvar písečných dun, které zachytila sonda Mars Reconnaissance Orbiter (MRO) při rutinním pořizování snímků povrchu Marsu.
Vážení čtenáři, tentokrát se vydáme do školních lavic - konkrétně do Základní školy Tyršova 913 ve Frenštátě pod Radhoštěm, kde se děti i učitelé věnovali již pošestnácté projektu Celé Česko čte dětem. Za text a fotografie velmi děkujeme Lence Ráchel Pustějovské.
Japonsku se znovu nepodařilo vyslat do vesmíru novou raketu H3. Na rozdíl od únorového pokusu sice raketa alespoň odstartovala ze základny Tanegašima, ale když se nezažehl její druhý stupeň, nechalo ji řídící středisko na dálku zničit. Informuje o tom agentura Reuters.
Až mě mrazí štěstím, komentoval před 45 lety zpěvák Václav Neckář skutečnost, že jako třetí státní příslušník se po Sovětech a Američanech podíval do vesmíru právě Čechoslovák, vojenský pilot Vladimír Remek. Ten se stal navíc členem vůbec první mezinárodní vesmírné posádky v historii. Vztahy mezi Československem a Sovětským svazem však nebyly ve skutečnosti ani zdaleka tak vřelé, jak je měl tento let demonstrovat. A mezi kosmonauty zprvu také ne.
Kosmonaut Vladimír Remek pochází z Českých Budějovic. Chodil tu na 1. stupeň rožnovské základky, mezi lety 1970 až 1976 sloužil na letišti. Na jih se rád vrací. Jihočeši ho tu mohli vidět na předávání ceny hejtmanky v roce 2018, na přednáškách či besedách nebo na setkání letců. Ve čtvrtek 2. března slaví 45. výročí své cesty do vesmíru.
Lidé si užijí jeden z letošních nejzajímavějších nebeských úkazů. Ve středu a ve čtvrtek totiž nastane takzvaná konjunkce Venuše a Jupiteru. Z pozice pozorovatele se k sobě planety přiblíží na vzdálenost půl úhlového stupně. Pozoruhodnou podívanou spatří zájemci v Česku dokonce i pouhým okem.
Další z řady mimořádných pozorování připravuje Muzeum regionu Valašsko na Hvězdárně Vsetín. Ve středu 1. a čtvrtek 2. března vždy od 18.30 do 19.30 budou moci zájemci prostřednictvím zdejších dalekohledů sledovat těsné přiblížení Venuše s Jupiterem.
Narůžovělé až červené odstíny na tmavé noční obloze. Takový pohled se v noci na 27. února naskytl dvěma fotografům ze středních Čech. Dagmar a Janu Drahokoupilových. K Zemi v tu chvíli dorazily nabité částice, která vyslala k naší planetě sluneční erupce. K ní došlo v pátek a byla natolik silná, že se polární záře, byť slabá, vyskytla i v našich zeměpisných šířkách.
Na severu Čech byla v neděli pozdě večer k vidění vzácná polární záře. Vznikla v důsledku geomagnetické bouře, kterou způsobily erupce na Slunci. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) a astronoma Petra Horálka by v noci na úterý mohla být záře ještě výraznější. Vědci ale upozorňují, že prognózy výskytu polární záře jsou v těchto zeměpisných šířkách velmi nejisté.
Po dvoudenním letu v neděli na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) dorazila ruská vesmírná loď Sojuz MS-23 vyslaná jako náhrada za poškozenou MS-22, která měla dopravit na Zemi dva ruské astronauty a jejich amerického kolegu. O úspěšném příletu informovala agentura TASS i americká vesmírná agentura NASA. Návrat Sergeje Prokopjeva, Dmitrije Petelina a Franka Rubia byl po odkladu plánován na podzim.
/31. OTÁZKA/ Fascinující tvorové, kteří ve volné přírodě žijí na jediném místě planety. Představuje je další díl seriálu Deníku 100 otázek a odpovědí. Čtenáři se v něm dozvědí odpověď na otázku: Co je to tasmánský čert?
Za poznáním světa a vesmíru kolem nás vyrazili v rámci dlouhodobějšího školního výukového projektu do plzeňského Techmania Science Centra v úterý 21. února žáci z pátého ročníku základní školy v Konstantinových Lázních.
Ruská vesmírná agentura Roskosmos vyšle záchrannou loď Sojuz k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) 24. února. Roskosmos to podle agentury AFP oznámil v sobotu. Sojuz MS-23 je náhradním plavidlem za poškozený Sojuz MS-22, který měl z oběžné dráhy na Zemi v březnu dostat dva ruské kosmonauty a jednoho amerického astronauta. Jejich mise se kvůli incidentu prodlouží až do léta nebo podzimu.
„Toto je volání o pomoc těžařské lodi Červený trpaslík. Posádka je mrtvá, zahynula v důsledku ozáření.“ Takřka už kultovní hláška z britského seriálu Červený trpaslík oslavila v těchto dnech 35. výročí. Poprvé se sitcom s hologramem Hollym, Listerem, Rimmerem a Kocourem, ke kterým se v hlubokém vesmíru později připojil i android Kryton, objevil v britské televizi BBC 15. února 1988. V Čechách jej poprvé lidé spatřili 8. ledna 1999.
Nejdříve letící ohnivá koule, potom vše oslepující záblesk, hlasitý sonický třesk a sypající se rozbité sklo. Právě tak se před deseti lety ohlásil v ruském Čeljabinsku meteoroid, který ráno 15. února 2013 explodoval nad městem. Výbuch a následný dopad úlomků na zemi si vyžádal více než 1200 zraněných a způsobil značné škody. A přiživil i teorie o UFO. Dopad se také podařilo natočit na video.
/30. OTÁZKA/ Do vesmíru zavede čtenáře další díl seriálu Deníku 100 otázek a odpovědí. Čeká je totiž odpověď na dvojotázku: Co se nachází uvnitř černé díry a dá se do ní podívat?
Mezinárodní skupina vědců objevila zkamenělinu dosud největšího tučňáka všech dob. Měl vážit neuvěřitelných 158 kilo, což je váha dnešní dospělé gorily nebo středně velkého černého medvěda. Několikanásobně tak překonal současně největšího tučňáka císařského.
Představte si svět, ve kterém globální oteplování znatelně zpomalilo. Fosilní paliva už se používají minimálně. Většinu věcí vyžadující energii nabíjí dostupné a obnovitelné zdroje. A na Měsíci stojí kanóny, které do vesmíru vystřelují měsíční prach, aby částečně blokoval sluneční záření. Takto si Zemi v budoucnosti představuje skupina amerických astrofyziků, kteří provedli kuriózní studii.
K hnutí Reverse the Red, jehož cílem je zastavení vymírání druhů na Zemi, se společně s dalšími mezinárodními ochranářskými organizacemi připojila také Zoo Ostrava. Současně s oznámením a s připomenutím vlastních úspěchů v oblasti záchranářských aktivit ve středu 8. února zveřejnila také video s českými titulky, které hnutí Reverse the Red představuje.
Zoo Liberec spojuje síly se světovými ochranářskými organizacemi a připojuje se k hnutí s názvem Reverse the Red. To usiluje o odvrácení vymírání druhů na naší planetě. V rámci této kampaně byl vyhlášen také Mezinárodní den Reverse the Red Day, který připadá právě na dnešek 7. února.
Vědci bijí na poplach. Evropu čeká krize, a to kvůli vysychajícím zásobám podzemní vody. Následky sucha se projeví v přírodě, zemědělství ale také v energetice. Informoval o tom britský deník The Independent.
„Pohledy do mikrosvěta“ je název výstavy fotografa Jiřího Flegra z Broumova. Do 10. února je k vidění v Galerii Na Mostě v prostorách Farmaceutické fakulty UK v Hradci Králové. Otevřeno je tu od pondělí do pátku od 8 do 18 hodin, o víkendu od 8 do 16 hodin. Autor je fotografem krajiny a přírody.
Vozítko Perseverance spravované Národním úřadem pro letectví a vesmír (NASA), podalo první podrobnou zprávu o tom, jak vypadá počasí na Rudé planetě. V kráteru Jezero naměřilo mrazivých -55 stupňů Celsia. Zpráva ale také zachycuje změnu rychlosti větru anebo třeba atmosférického tlaku. Informaci přinesl portál Space.
Děláme všechno proti přehřátí naší planety, rozpad reality a pravdy je ale větší hrozbou.
Kolem naší planety v uplynulých hodinách proletělo vesmírné těleso o velikosti menšího nákladního auta. V jistou chvíli se pohybovalo pouhých 3600 kilometrů nad zemským povrchem. Jde o jedno z největších přiblížení dráhy asteroidu v historii. Průlet může nyní lidstvu sloužit jako výstraha, že v blízkosti Země je stále velké množství ještě neobjevených asteroidů. A některé z nich mohou být i nebezpečnější.
Stále více návštěvníků láká brněnská hvězdárna a planetárium. Loni tam dokonce zaznamenali absolutní rekord. Lidé chodí ve velkém počtu třeba na nafukovací modely vesmírných těles. „I letos bude nový. Ale nesmím říct jaký,“ usmívá se ředitel hvězdárny Jiří Dušek v rozhovoru pro Deník Rovnost.
Stále více návštěvníků láká brněnská hvězdárna a planetárium. Loni tam dokonce zaznamenali absolutní rekord. Lidé chodí ve velkém počtu třeba na nafukovací modely vesmírných těles. „I letos bude nový. Ale nesmím říct jaký,“ usmívá se ředitel hvězdárny Jiří Dušek v rozhovoru pro Deník Rovnost.
Mimořádná pozorování nově objevené komety připravují na nadcházející pátek sobotu a neděli pracovníci Hvězdárny Vsetín. Zájemci o astronomii by si tuto příležitost neměli nechat ujít, další totiž nastane až za tisíce let.
Evropská sonda Juice je připravena na svou osmiletou cestu k Jupiteru. U největší planety Sluneční soustavy se mimo jiné pokusí zjistit, zda oceány skryté pod povrchem Jupiterových ledových měsíců mají potenciál pro výskyt mimozemského života, napsala agentura AFP. Na misi, kterou Evropská kosmická agentura (ESA) zahájila na začátku loňského desetiletí, se podíleli i čeští vědci.
Po nebi letí relativně jasná kometa, jen lehce pod hranicí viditelnosti očima. Pokud byste chtěli tuto vlasatici spatřit na vlastní oči, ideální podmínky nastávají právě v těchto dnech. Ždánická hvězdárna bude mimořádně otevřená ve středu 25. ledna v 18:00 hodin, nebo během pravidelného veřejného večerního pozorování v pátek 27. ledna v 18:00 hodin.
Hodně unikátní kometu na nebi může nyní spatřit ten, kdo má oči jako rys. A kdo ne, snad ji zahlédne také, když si pár dní počká. V úterý 24. ledna to naznačilo sdělení astronomů z hvězdárny v Ondřejově.
Astronomové a odborníci na noční oblohu avizovali, že by od poloviny ledna až do začátku února měla být viditelná jasně zelená kometa. Ta nese název C/2022 E3 ZTF a vrátila se po neuvěřitelných 50 tisících letech. Samostatný výzkumný pracovník a vedoucí Observatoře Kleť, astronom Miloš Tichý, který založil web komety.cz, však uvedl, že její pozorování nebude úplně růžové.
Jedním z největších technologických úspěchů minulého století se stala americká sonda Pioneer 10. Ta jako vůbec první lidmi vyrobené těleso proletěla pásem asteroidů mezi Marsem a Jupiterem a prozkoumala největší planetu Sluneční soustavy. Poté se vydala za hranice našeho planetárního systému. Sonda má na sobě i jednu nevídanou specialitu - jako první totiž do kosmu odvezla poselství lidstva pro mimozemské civilizace.
První víkend si návštěvníci užijí komentované prohlídky. Později i relaxační křesla, ze kterých budou moct pozorovat okouzlující žahavce.
Na planetě Zemi žije stovky milionů let. Do Chomutova se ale tento živočišný druh dostal teprve nedávno. Zoopark otevřel novou a netrpělivě očekávanou expozici medúz, kde se v osmi akváriích vznáší na sto šedesát mladých žahavců osmi druhů. Podobnou expozicí se nemůže chlubit žádná jiná zoologická zahrada v České republice.
Nástup kosmického věku nám umožnil spatřit, jak Mars vypadá na povrchu. Stále však před námi zůstává skrytá vnitřní stavba Marsu. Některá z tajemství rudé planety odhalila až sonda InSight, jejíž práci a objevy přiblíží ve čtvrtek 19. ledna návštěvníkům teplické hvězdárny planetární geolog Petr Brož z Geofyzikálního ústavu Akademie věd.
Před dvaceti lety se vydal na svou poslední misi raketoplán Columbia amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Z kosmu se ale jeho sedmičlenná posádka už nikdy domů nevrátila. Při zpáteční cestě totiž raketoplán explodoval. Děsivý konec Columbie se stal zatím největší kosmickou katastrofou tohoto století a prakticky pohřbil celý program Space Shuttle.
Je důležitější zachránit Západ před Putinem, nebo planetu Zemi před oteplením?
Příznivci extrémních cestovatelských zážitků mají v oblibě ruský Ojmjakon. Vesnici zhruba s pětistovkou opravdu otrlých obyvatel, kteří dokáží žít v místě, kde se teplota v zimě pohybuje i kolem 60 stupňů pod nulou. Jde o nejchladnější trvale obydlené místo na světě. Zmrzne zde klidně i vodka a jedna legenda praví, že kvůli mrazům tu praskají i digitální teploměry. A ještě tu mají takzvané zombie požáry.
Webbův teleskop si na již tak dlouhý seznam může připsat další úspěch. Vesmírná observatoř totiž poprvé potvrdila existenci exoplanety. LHS 475 b se nachází mimo naši sluneční soustavu a je téměř stejně velká jako Země. Tento skalnatý svět, jak jej popisují vědci, se nachází 41 světelných let od nás v souhvězdí Octana.
Lidé mohou během roku sledovat doslova nespočet komet, většina z nich však jen tiše přijde a odejde. Ne každá si zaslouží opěvování jako nedávno objevená kometa, která se na české obloze ukáže v plné kráse 13. ledna. Je to chvíle, kdy se nejvíce přiblíží Slunci a bude to poprvé po 50 tisících let, kdy svůj jas znovu ukáže lidem na Zemi.
Doba jde neuvěřitelně rychle kupředu, což je vidět nejen v oblasti technologií, ale i dámských hygienických pomůcek. Není to tak dávno, co byl velkou novinkou tampon a stejný boom zažívá dnes menstruační prádlo od bavlněného přes krajkové menstruační kalhotky až po plavky. Část žen si ho nemůže vynachválit, ale některé po zkušenostech tvrdí, že nefunguje. Víme, co dělají špatně.
Doktor Petr Brož se narodil v Písku. Chodil na Základní školu J. A. Komenského, v níž v současné době sídlí písecká knihovna, a později navštěvoval nedaleké gymnázium. Dlouho nevěděl, co bude jeho osudovou pracovní láskou, až objevil vědu - vulkanologii či planetologii. Od té doby v rámci svého zaměstnání na Geofyzikálním ústavu Akademie věd České republiky zkoumá sopky nejen na Marsu. O své činnosti se navíc nebojí vyprávět a svůj obor tak popularizovat. V letošním roce si připsal úspěch také na poli literatury.
Máme tu první úplněk roku 2023. Ve sobotu 7. ledna 2023 byl krásně pozorovatelný také v Krnově. Říká se mu Vlčí úplněk či také Vlčí měsíc. S tímto pojmenováním přišli indiáni, protože v lednové noci za úplňku slyšeli výt vlky opravdu hodně hlasitě.
Američtí vědci přirovnávají svůj aktuální projekt k hledání jehly v kupce sena. Chtějí najít a vytěžit nejstarší led na Zemi. Jejich první bádání se na Antarktidě zaměřilo na území velké asi jako polovina Německa.
