Podle nových zjištění vědců v uplynulých letech rychle rostla oblast slabého působení magnetického pole Země. Nejrychleji pole slábne u Afriky. Je přitom životně důležité, protože planetu chrání před slunečním větrem a kosmickým zářením. Jeho oslabení může způsobovat problémy i družicím a vesmírným lodím na oběžné dráze Země.
Podobně jako se Austrálie může díky letité izolaci od zbytku světa pyšnit vačnatci, zcela unikátními druhy zvířat, obdobné endemitické ostrovy života najdeme i v jiných koutech planety. Velmi zajímavým je v tomto ohledu ostrov Madagaskar, kde žijí lemuři a fosy, které jinde na světě nenajdeme.
Planetě Zemi prý hrozí reálné nebezpečí obrovských rozměrů. Citelně zrychlené posuny severního magnetického pólu a související změny elektromagnetického pole kolem zeměkoule prý mohou v horizontu pouhých 25 let způsobit globální katastrofu: odstřihnout lidstvo od elektřiny i komunikace a paralyzovat navigační systémy. Tento děsivý scénář, na který upozornil přední slovenský web Nový Čas, popsal expert na kosmické počasí a zakladatel Space Weather News Ben Davidson. Jiní vědci však takovéto stanovisko odmítají a vyzývají ke klidu.
Mezihvězdný objekt 3I/ATLAS se stále přibližuje k Zemi. Svědčí o tom i nedávné záběry vozítka Perseverance, které jej vyfotilo při průletu kolem Marsu. Nový snímek protáhlého objektu pak opět vyvolal debatu mezi odborníky, zda se skutečně jedná o kometu. Někteří totiž tvrdí, že úkaz může být mimozemskou technologií.
Úseky DNA, které se neshodovaly s žádným z předků, našel u jedenácti rodin molekulární biolog Max Rempel. Jelikož se jedinci narodili v době před možnou umělou genetickou úpravou, vědec se domnívá, že změny způsobili mimozemšťané. Testovaní lidé totiž rovněž tvrdí, že je dříve cizí entita unesla. Ke kontroverzní studii jsou však skeptičtí i ufologové.
Jihočeský astronom Miloš Tichý je právě v sídle ESA/ESRIN v Itálii, což je jakási evropská hlídka Země z vesmíru. Sleduje blízkozemní asteroidy a připomíná, že vesmír nás může překvapit kdykoli.
/FOTOGALERIE/ Poslední zářijový pátek patřil na vlašimské hvězdárně vědě. Noc vědců je celoevropská událost, programy v tento den nabízí univerzity, vědecká pracoviště a také hvězdárny pro malé i velké návštěvníky. V České republice bylo letošním ústředním tématem bohatství.
Nedávné nálezy různých usazenin na Marsu napovídají, kde mohou vědci najít pravděpodobně mikrobiální formu života. Zatímco povrch je příliš nehostinný, lepší podmínky mohou panovat v hloubi planety či pod krustami vodního ledu.
Záběry na oblohu z míst, které lze spatřit pouze při cestě do vesmíru, chtějí ukázat astronomové z Hvězdárny a planetária Brno v rámci svého projektu Na hraně nebe. Autorské představení se speciální projekcí vzniklo pomocí sondy vyslané v balonu do výšky desítek kilometrů i kamer umístěných na větroni. Snímek ukáže i jedinečná oblaka vznikající v Chile.
K Zemi se blíží kometa C/2025 A6 (Lemmon), která bude v říjnu pozorovatelná na noční obloze. Pokud dosáhne vysoké jasnosti, lze ji spatřit i pouhýma očima. Experti však spíše doporučují alespoň malý dalekohled, v jehož objektivu lépe vynikne. V aktuálním měsíci bude možné pozorovat i další dvě jasné komety.
Třemi Oscary a dvěma Zlatými glóby ocenění film Avatar se vrátí na filmové plátno. Snímek z roku 2009 bude k vidění v sobotu 4. října v O2 universu, tentokrát ale za doprovodu živé hudby. O tu se postará Plzeňská filharmonie, sólistka Úna Palliser a Vysokoškolský umělecký sbor pod taktovkou dirigenta Ludwiga Wickiho.
Slabší polární záři mohli lidé spatřit v noci na úterý 30. září. Jev byl pozorovatelný pomocí fotoaparátů i mobilních zařízení. Několik Čechů z různých regionů tak pořídilo snímky, které úkaz detailně zachycují.
Sluneční podívaná, která se neopakuje každý den. V polovině srpna roku 2026 se sever Španělska a Baleárské ostrovy promění v nejlepší místo na světě k pozorování úplného zatmění Slunce. Unikátní úkaz, jenž na Mallorce nebyl k vidění od roku 1905, láká turisty z celého světa. Ubytování na nejpříhodnější části ostrova jsou téměř vyprodaná a jejich ceny raketově rostou až k půl milionu korun za jedinou noc. Jev bude pozorovatelný i v Česku, Slunce se zde ale za Měsíc neschová úplně.
Střetu planetky 2024 YR4 s Měsícem je možné zabránit použitím jaderných výbušných zařízení. Nové řešení kolize hrozící v roce 2032 navrhli američtí vědci spolu s odborníky z NASA. Použité jaderné prostředky mohou být několikanásobně větší než atomové bomby shozené na Hirošimu a Nagasaki.
/VIDEO, FOTO/ Poslední zářijový víkend nabídne na Benešovsku spoustu akcí, na kterých se budou bavit děti, dospělí i celé rodiny. Od svatováclavských slavností přes festival parních lokomotiv až po juniorskou kulinářskou soutěž a mnoho dalšího. Inspirujte se při svých plánech na volné dny čtrnácti tipy Deníku.
V pátek 26. září se Jindřichův Hradec připojí k celorepublikové Noci vědců. Fakulta managementu Vysoké školy ekonomické v Praze a Hvězdárna a planetárium prof. Františka Nušla připravily zdarma bohatý program pro děti i dospělé. Téma letošního ročníku „Bohatství“ propojí přírodu, technologie i vesmír.
Kometa C/2025 R2 (SWAN) je již pozorovatelné z jižní polokoule Země, lidé na severní části planety ještě musejí chvíli počkat. Astronomové ji objevili před týdnem, přičemž první snímek pořídil český expert Martin Mašek. Odborníci tvrdí, že se jedná o dosud nejjasnější vlasatici, jakou zaznamenali přes observatoř SOHO.
Pozorování a výpočty několika astronomů nasvědčují, že na zdánlivé oběžné dráze kolem Země už asi sedmdesát let krouží malý asteroid. Pokud předložené návrhy potvrdí další zkoumání, rozšíří objekt 2025 PN7 skupinu nejméně sedmi známých miniměsíců.
Přestavěnou velkou voliéru pro největší létající dravce planety zprovoznili v těchto dnech v olomoucké zoo. Návštěvníci tam nyní mohou obdivovat kondory andské (velké), jedny z největších ptáků na světě.
Malé souostroví Kapverdy je blízko obrovské senzaci. Po vítězství nad Kamerunem se výrazně přiblížilo historickému postupu na fotbalové mistrovství světa. Hvězdy? Kdepak! Odhadovaná hodnota hráčů tohoto afrického týmu je třeba oproti české reprezentaci pětinová.
Neobvyklé horniny na Marsu nejspíš obsahují minerály, které mohou souviset s dávnými mikroorganismy. Experti z amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír uvedli, že se jedná o zatím nejpřesvědčivější důkazy o pravděpodobném životě na rudé planetě.
Vesmír přináší stále nová a nová poznání. Vědci jsou aktuálně šokováni rozpínavostí dvojhvězdy V Sagittae, která nebývalou rychlostí pohlcuje své dvojče. Chamtivost bílého trpaslíka může podle odborníků způsobit explozi viditelnou lidským okem i ze Země.
Obloha nad Ústeckem nabídla v neděli večer mimořádnou podívanou. Podívejte se, jak nebeskou show v podobě zatmění Měsíce zachytili čtenáři Ústeckého deníku. Za snímky děkujeme.
Rudý Měsíc se v neděli večer objevil i nad Hradce Králové. Pozorování nebeské podívané přála jasná obloha. Šlo o první úplné zatmění Měsíce viditelné z Česka od roku 2019.
Další atraktivní podívanou nabídla noční obloha v neděli 7. září. Lidé mohli pozorovat úplné zatmění Měsíce, a to po šesti letech a osmi měsících. Podívejte se, jak ho na svých fotografiích zachytil Michal Houdek z Rychnovska.
V neděli bylo na území celého Česka pozorovatelné úplné zatmění měsíce. Hlavu k obloze zvedli večer také obyvatelé Karviné. Jedním z nich byl i čtenář Rostislav Souček, který Deník zaslal i video z tohoto nebeského úkazu. Děkujeme.
Úplné zatmění Měsíce bude v neděli viditelné z Česka po šesti letech. Jedinečný úkaz potrvá pouze chvíli, lepší výhled na pravděpodobně krvavý úplněk budou mít obyvatelé Moravy. Předpověď počasí slibuje vhodné pozorovací podmínky.
V neděli 7. září 2025 čeká obyvatele Česka výjimečný astronomický úkaz – úplné zatmění Měsíce. Tento jev, kdy Země vrhá svůj stín přímo na povrch našeho vesmírného souseda, bude dobře pozorovatelný i v Královéhradeckém kraji.
Úplné zatmění Měsíce označované též jako krvavý úplněk bude možné sledovat v neděli 7. září na večerní obloze. Hvězdárny ve Vsetíně i Valašském Meziříčí při té příležitosti zvou na mimořádné pozorování tohoto jevu.
Vrcholný nebeský úkaz letošního roku, úplné zatmění měsíce, bude možné pozorovat v neděli 7. září. Laicky se mu přezdívá krvavý úplněk, naposledy byl nad územím republiky viditelný v roce 2019, znovu se vrátí až za tři roky.
Uznávaný český astrofotograf, popularizátor astronomie a inovátor v oblasti astronomické techniky Zdeněk Bardon zachytil dnes 2. září velmi brzo ráno v 01.22 nad pevnostním městem Josefov slabou polární záři. „Ve výřezu je vidět červená záře pod souhvězdím Velké medvědice (Velký vůz). Snímek je z mojí celooblohové kamery," popisuje josefovský rodák. Noční oblohu fotografuje už více než padesát let.
/VIDEO/ Ticho noci a temná obloha. Krátce před půl druhou ráno se ale severní horizont nad Blanenskem začal zvolna barvit do červena. Šlo o polární záři, která bývá v Česku velmi vzácná. Na záznamu je dobře patrná po pravé straně oblohy.
Směrem k Zemi míří oblak částic ze sluneční erupce, který by podle očekávání měl způsobit poměrně silnou geomagnetickou bouři. Projevit by se měla vznikem polární záře, a to už v noci na úterý 2. září.
Po více než šesti letech mohou Češi opět spatřit úplně zatmění Měsíce. Vzácný jev nastane v neděli 7. září, kdy je zemský souputník ve fázi úplňku. Ten možná nabídne i krvavou podívanou.
V neděli 7. září za soumraku nastane úplné zatmění Měsíce pozorovatelné z území Česka. Lidé ho uvidí v jeho druhé polovině okolo 20:30, kdy se bude jevit jako cihlově červený úplněk nad východním obzorem.
Hoaxy a fake news, neboli falešné zprávy, nejsou výmyslem posledních let. Podobné zavádějící a nepravdivé informace kolovaly už i v minulých stoletích. Jeden z nejznámějších hoaxů historie noviny zveřejnily přesně před 190 lety. V americkém deníku tehdy vyšla zpráva, že lidstvo odhalilo život na Měsíci. Trvalo týdny, než redakce přiznala, že šlo o výmysl.
Zaměstnankyně amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír Nicole Stottová promluvila o platu, který dostávají astronauti. Inženýrka byla již na dvou misích na Mezinárodní kosmické stanici (ISS). Ubezpečila, že jako státní úřednice si vydělá méně, než lidé vzhledem k náročnosti práce předpokládají. Navíc promluvila také o pohlavním styku v kosmu.
V sobotu 23. srpna bude Měsíc ve fázi novoluní, kterému astronomové přezdívají černý Měsíc. Jev se objevuje jednou za zhruba třicet kalendářních měsíců a vzniká například v takzvané sezóně čtyř novů, která připadá zrovna na letošní rok. Úkaz nebude viditelný pouhým okem, neosvětlená strana družice totiž bude směřovat k Zemi, přesto jde o vzácnou událost.
Kolem blízké hvězdy Alfa Centauri A možná obíhá plynný obr. Vesmírný dalekohled Jamese Webba totiž zaznamenal exoplanetu, posléze ji však opět ztratil. Další pozorování může potvrdit výskyt mizejícího tělesa, které se pohybuje v obyvatelné zóně.
/VIDEO/ Pravděpodobně padající meteor rozzářil noční oblohu nad Japonskem. Svědci tvrdili, že vytvořil tolik světla, až na krátkou chvíli proměnil noc na den. Těleso pravděpodobně spadlo do oceánu.
Jedinečné záběry komplexního magnetického pole ohromného energetického paprsku, jemuž se přezdívá Sauronovo oko, pořídili astronomové z německého Institutu Maxe Plancka. Pořízení snímku trvalo přes patnáct let. Vědcům umožnilo získat více informací o tajemných přízračných částicích.
Píše se rok 2120 a k Zemi se z vesmíru vrací loď, jež veze kromě posádky i podivný náklad- vzorky živých tvorů. Prostorem lodi zní píseň Niny Simone, posádka uléhá do kryokomor, aby přečkala dlouhý let a netuší, že se už neprobudí. Tak začíná sci-fi série na Disney+ Vetřelec: Země, jež už názvem napovídá, kde se tentokrát budou konat krvavé hody. Soudě dle prvních dvou dílů je solidně napsaná a natočená a přináší aktuální témata včetně umělé inteligence.
Veřejnost ji zná zejména díky horolezeckým úspěchům. Zubařka Eva Perglerová z Přeštic na jihu Plzeňska mimo jiné dokázala vystoupat na všech sedm nejvyšších vrcholů jednotlivých kontinentů. Letos si na svůj seznam zážitků připsala nové dobrodružství. U Austrálie se potápěla ke žralokům bílým, kterým se dříve přezdívalo lidožraví. A padesátiletá žena už plánuje další výpravy.
Neobvykle silný a kompaktní objekt zářící v sousední galaxii NGC 4945 je tak zvláštní, že astronomové nejsou schopni jej zařadit mezi žádné známé útvary. Zatím mu přezdívají Punctum. S identifikací může v budoucnu pomoci Vesmírný dalekohled Jamese Webba. Na případ upozornil server Space.
Zubařka Eva Perglerová z Přeštic na jihu Plzeňska si na své konto připsala další dobrodružství. Žena, která vloni oslavila padesátku a kterou veřejnost zná zejména díky horolezeckým úspěchům, když mimo jiné dokázala vystoupat na všech sedm nejvyšších vrcholů jednotlivých kontinentů, se tentokrát potápěla u Austrálie ke žralokům bílým, zvaným dříve lidožraví.
Nezvyklou spirálovou záři na noční obloze spatřili lidé pozorující Perseidy ve Spojených státech amerických a Kanadě. Jelikož zpočátku nedokázali určit, o co se jedná, nazvali objekt jako UFO. Vysvětlení však lze podle odborníků najít na Zemi.
Českému astrofyzikovi Petru Horálkovi se podařilo zachytit průlet Mezinárodní kosmické stanice (ISS) před Sluncem. Netradiční podívanou bylo možné zpozorovat ve středu 13. srpna. Renomovaný fotograf vesmírných jevů pořídil unikátní snímek v obci Habřinka na Pardubicku.
Nad Českem bylo ve středu 13. srpna možné pozorovat průlet Mezinárodní kosmické stanice před Sluncem. Astrofyzik Petr Horálek stanici před Sluncem nafotil v obci Habřinka na Pardubicku.
Čeká nás noc splněných přání? Možná ano. Oblohu z úterý 12. srpna na středu rozsvítí Perseidy a očekává se, že během jedné hodiny napočítáte 20 až 30 padajících hvězd. Zároveň můžete pozorovat vzácnou astronomickou událost, kdy se planety Venuše a Jupiter k sobě přiblíží na malou úhlovou vzdálenost a budou velice blízko sebe. Obě planety by měly být vidět bez použití dalekohledu i ve městech. Nenechte si tuto podívanou ujít.
Vědci zkoumají tajemné objekty, které létají ve Sluneční soustavě. Takzvané temné komety jsou i pro odborníky dosud velkou záhadou, právě ony by ale mohly vysvětlit, jak se na Zemi vzala voda. Nyní k jedné z komet míří výzkumná mise a experti doufají, že prolomí její tajemství.
