Sluneční náměstí v Praze a jeho významné symboly současnosti. Toto náměstí na Praze 5, v okolí stanice metra Hůrka, je velmi důležité, protože se poslední dobou Slunce projevuje velmi častými anomáliemi a v létě je stále větší teplo. Sluneční náměstí je navíc pokryto dlaždicemi, ze kterých ve slunných letních dnech sálá obrovské horko.
Matky, milenky, zpěvačky i lingvistky. Proti hrdinkám svádějícím bitvu s muži, slávou i mimozemšťany nastoupí o víkendu v televizi také silná pánská pěchota. Stárnoucí mládenec v rozkošném podání Leoše Suchařípy, vědec s tváří Jeremyho Rennera a Sylvester Stallone alias legendární Rocky. Je rozhodně z čeho vybírat a ochuzeni nebudou ani fanoušci popu. V plné parádě se připomene například švédská ABBA.
Vědci tvrdí, že se Měsíc ochlazuje a zmenšuje. Na přirozené družici Země se tak častěji objevují silné otřesy, které mohou ohrozit budoucí mise astronautů.
Podívat se na své město z oběžné dráhy nevyžaduje nutně místo ve vesmírné lodi. Daleko dostupnější jsou třeba snímky satelitní, které veřejnosti zprostředkovává program Copernicus.
Nová studie o stravování ve vesmíru odhalila překvapivého zabijáka. Vědci zjistili, že je ve stavu beztíže nebezpečné pěstovat a konzumovat salát, protože je náchylnější k bakteriálním infekcím. Výzkum by mohl ovlivnit budoucí cesty na Měsíc i na Mars.
Japonský modul SLIM, který před deseti dny přistál na Měsíci, začal znovu fungovat. Napsala to dnes agentura Kjódó s odvoláním na japonskou vesmírnou agenturu JAXA, podle níž jsou nyní v provozu solární panely, které po přistání nefungovaly.
/OBRAZEM/ Třinácté narozeniny v sobotu oslavil maskot táborské zoologické zahrady, tygr ussurijský Rocky. A to přímo před návštěvníky zoo. Konalo se tam totiž speciální narozeninové komentované krmení.
Průzkumné vozítko NASA Curiosity při plnění vědeckých úkolů na povrchu Marsu občas pobaví nejen svůj řídící tým na Zemi. Na jedné z lednových fotek i necvičené oko rozeznalo odznak Hvězdné flotily ze Star Treku.
Lunární modul SLIM japonské vesmírné agentury JAXA naplnil základní úkol své mise, agentura potvrdila, že přistál s přesností pětapadesát metrů. Experti nyní posuzují získaná data a doufají, že uspaný modul ještě obživne a provede plánovaná vědecká pozorování.
Již potřetí v řadě za sebou se studenti Gymnázium a SOŠZE Vyškov pokusí dosáhnout vesmírné hranice. Tentokráte míří skutečně vysoko. Po úspěšných pokusech vynést do stratosféry sondu pomocí heliového balónu či pomocí modelu rakety, je nyní jejich cílem skutečná Mezinárodní vesmírná stanice (ISS).
Vědci nalezli v Mléčné dráze kosmický objekt, který svou dosud nevídanou hmotností vyvolává otázky. Jeho hmotnost se nachází v rozmezí, které odděluje váhu černých děr a neutronových hvězd, a tak by se mohlo jednat i o něco zcela nového. Výzkum proto může přepsat teorie o vesmíru.
Nedávná sopečná aktivita na Islandu byla příčinou podzemních změn, které se začaly dít po staletích klidu. Kromě Evropy se dějí i v Asii, kde vědci rovněž zaznamenali nevídaný pohyb tektonických desek. Jakým způsobem ovlivní život na povrchu planety, se snaží zjistit.
Modul SLIM japonské vesmírné agentury JAXA v pátek úspěšně přistál na Měsíci. V přímém přenosu o tom informovala JAXA, která přistávací manévr vyhodnotila jako „hladký“ a nyní ověřuje stav zařízení. Japonsko se stalo pátým státem, který dokázal svůj modul dopravit na přirozenou oběžnici Země.
/FOTO/ Sto let uplynulo na konci minulého roku od založení včelařského spolku pro Chvalkovice a okolí. Ve svém počátku měl patnáct členů z Chvalkovic, Starých a Nových Hvězdlic, Nemochovic a Kozlan.
Dění na noční obloze v roce 2024 sice nebude tak bohaté, jako tomu bylo loni, i tak se ale lidé mohou těšit na množství nebeských úkazů. Ten vůbec nejdůležitější bude viditelný pouze ze Severní Ameriky. Při pozorování z České republiky ohromí především polární záře a meteorické roje. Deník pro vás připravil kalendář vesmírných úkazů.
Astronomové vystopovali jeden z nejsilnějších rychlých rádiových záblesků (FRB) vyslaný z dalekého vesmíru. Výzkumem se jim podařilo najít původ v naprosto novém prostředí. Experty překvapilo, že signál k nám doputoval ze skupiny galaxií, které na sebe vzájemně působí.
Vědci stále zjišťují, jak vypadá vzdálený vesmír nacházející se za trpasličí planetou Pluto, kam současné dalekohledy nevidí. Na základě simulací ale odhadují, že v málo prozkoumané oblasti se pohybují planety o velikosti Marsu, které do Sluneční soustavy „připluly“ z cizích planetárních systémů.
Modul Peregrine společnosti Astrobotic Technology (AT), který v pondělí do vesmíru vynesla raketa Vulcan, nemá po technických potížích naději na měkké přistání na Měsíci. Firma to uvedla v prohlášení, podle kterého je kosmická loď je zatím stále funkční a zpátky na Zemi vysílá data.
Paleontologové objevili zkamenělinu obrovského druhu červa, o němž předpokládají, že žil na Zemi před více než 500 miliony let. Podivuhodný predátor pojmenovaný Timorebestia koprii byl podle nich součástí rozmanité skupiny živočichů, o které dosud experti nevěděli.
Někdo se narodí těžce poškozený a trpí. Někoho jiného těžce zraní bezohledný řidič. A on nezaslouženě trpí.
Na sovětském kosmodromu Bajkonur v dnešním Kazachstánu panovala 2. ledna 1959 atmosféra plná velkých očekávání a nadějí. Vesmírný program Sovětského svazu čekal na úspěch v podobě vyslání sondy na povrch Měsíce. Naděje vkládali konstruktéři do sondy Luna 1, která právě tento den opustila povrch Země.
Zřejmě vzdušná proudění zanáší na ledovce u severního pólu chemikálie, která se starají o ochranu před UV zářením v oblíbených kosmetických přípravcích. Jejich přítomnost poprvé potvrdil výzkum italských badatelů na norském souostroví daleko za polárním kruhem.
Pěkná setkání planet s Měsícem, polární záře či částečné zatmění „velkého“ Měsíce. A to není všechno! Astronomové očekávají i kometu, která by mohla nabídnout představení jako Neowise v červenci 2020. Nebeské úkazy v roce 2024 budou zkrátka stát za to. Jaké vzácné vesmírné jevy bude možné v Česku spatřit?
Vesmírná sonda Juno proletí v sobotu 30. prosince těsně kolem Jupiterova vulkanického měsíce Io. Bude to nejbližší průlet tělesa ze Země za posledních 20 let. Juno se k měsíci přiblíží na vzdálenost asi 1 500 kilometrů od jeho povrchu. Nasbírá přitom údaje, které vědcům pomohou zjistit více informací o vulkanické činnosti a geologických vlastnostech jednoho ze čtyř největších měsíců plynného obra.
Rodina slunečních hodin v Česku se rozrostla. Od začátku prosince má totiž nový přírůstek, který se může zařadit do zvláštní kategorie unikátních slunečních hodin. Nový kousek se nachází v hnědouhelném lomu Československá armáda (Lom ČSA) pod úpatím Krušných hor na severu Čech.
V úplňku je Měsíc na opačné straně od Země než Slunce. Tuhle magickou podívanou si pozorovatelé mohou užívat v době, kdy má nový měsíc stáří 14,8 dne, a je tak plně osvícený. V letošním roce nás ten úplně poslední úplněk teprve čeká. K tomuto jevu se vážou legendy o upírech a vlkodlacích, indiáni pro ně mají názvy související s děním v přírodě. Úplňky ale ovlivňují u mnoha lidí i náladu a zdravotní stav. Měsíční fáze ovlivňují nespavost, objevují se bolesti hlavy i kloubů. Kdy budou úplňky v roce 2024, co se při nich děje a kdy nás čeká superúplněk?
/VIDEO, FOTO/ Podívat se na Příbram z oběžné dráhy nevyžaduje nutně místo ve vesmírné lodi. Daleko dostupnější jsou třeba snímky satelitní, které veřejnosti zprostředkovává program Copernicus.
/VIDEO, FOTO/ Podívat se na Kladno z oběžné dráhy nevyžaduje nutně místo ve vesmírné lodi. Daleko dostupnější jsou třeba snímky satelitní, které veřejnosti zprostředkovává program Copernicus.
Vědcům dosud neznámá jezírka na solných pláních v Argentině vydala jedinečné stromatolity. Nejvíc se podobají fosiliím stejného jména dokládajícím, jak vypadal první život na Zemi před třemi a půl miliardami let. Výzkumníkům také napovídají, co hledat ve skalách na Marsu.
Přesně před 265 lety odborníci doložili existenci Halleyovy komety. Právě toto vesmírné těleso přitom mohlo při jednom ze svých průletů kolem Země inspirovat příběhy o Betlémské hvězdě. Na její další pozorování si lidstvo bude muset počkat ještě několik desítek let.
Tři známí spisovatelé, tři povídky o vděčnosti. Deník požádal naše stálé spolupracovníky z řad spisovatelů, spisovatelek, překladatelů a nezávislých publicistů, aby nám v adventní době napsali svoje vlastní povídky o vděčnosti. Toto je jedna z nich - od Martina Vopěnky. Věříme, že vám zpříjemní adventní nebo vánoční chvíle s naším Deníkem vděčnosti.
/FOTOGALERIE/ Magický program připravila Hvězdárna a planetárium Brno pro každého obdivovatele neobvyklých světelných a akustických vjemů. Ve čtvrtek večer se tam konal Svátek světel.
Přesně před 55 lety odstartovala do vesmíru americká mise Apollo 8. Přestože představovala velmi rizikový krok, byla úspěšná - na Štědrý den se tříčlenná posádka jako vůbec první dostala na oběžnou dráhu Měsíce a přirozený satelit Země obletěla. Pořídila při tom nejen ikonickou fotografii. Na Zem muži od Měsíce poslali i speciální vánoční přání.
Tým astronomů z Ženevské univerzity s pomocí expertů z francouzských laboratoří jako první vypočítal simulaci celého vývoje neřízeného skleníkového efektu na Zemi. Zjistil, že nezvratné změny může na planetě spustit prudší odpařování oceánů.
Záběry pořízené vesmírným dalekohledem Jamese Webba odhalily nejdetailnější pohled do nitra vybuchlé hvězdy Cassiopeia A. Analýza záběrů by mohla vědcům pomoci lépe porozumět procesům, které exploze provázejí.
Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) odhalil úžasné video zachycující přistání kosmické lodi Orion, která se loni vrátila na Zemi. Záběry nabízejí jedinečný pohled do vesmíru i průlet zemskou atmosférou.
Již ve čtvrtek 14. prosince dosáhne maxima meteorický roj nazvaný Geminidy. Lidé v Česku tak na obloze uvidí jev, jemuž se lidově říká padající hvězdy. Letos má být jeho pozorování snadné, jelikož mu podle odborníků nebude bránit výrazný měsíční svit.
Experti se dlouho dobu snažili přijít na to, co vlastně ve skutečnosti je doposud neznámý světelný úkaz pojmenovaný Steve. Původně ho označovali za zvláštní typ polární záře. V současném výzkumu zjistili, že je to něco zcela jiného.
/VIDEO, FOTO/ Podívat se na Mělník a Kokořínsko z oběžné dráhy nevyžaduje nutně místo ve vesmírné lodi. Daleko dostupnější jsou třeba snímky satelitní, které veřejnosti zprostředkovává program Copernicus.
V jedné vsi v Čechách žila rodina, která měla dva syny, starší byl Václav a mladší Jan. Maminka jim často četla nebo vyprávěla pohádky.
/FOTO, VIDEO/ Výstava Terezy Horálkové s názvem Doba obřích přesliček zahájila zcela nový směr výstavnictví Muzea umění a designu Benešov. Dosud byla ve zdejších expozicích k vidění převážné témata designu nebo architektury. V příštím roce bude však cyklus výstav úzce spolupracovat neziskovými organizacemi Benešovska.
Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) slaví 25 let provozu. Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) na její počest zveřejnil dvě fotografie porovnávající její současný vzhled a to, jak vypadala před čtvrtstoletím.
/FOTOGALERIE/ Stohodinovou cestu na planetu Mars zažila pětice středoškolských studentů, z toho dva z jižní Moravy. Pomohl jim k tomu svého druhu nejdelší počin v celé Evropě, Expedice Mars. Posádka odstartovala první prosincové pondělí. Zpátky na Zem, do Hvězdárny Vyškov se vrátili studenti ze své simulované cesty před pátečním polednem.
Podívat se na hlavní město z oběžné dráhy nevyžaduje nutně místo ve vesmírné lodi. Daleko dostupnější jsou třeba snímky satelitní, které veřejnosti zprostředkovává program Copernicus. Deník přináší několik snímků z přelomu listopadu a prosince, kdy i povětrnostní podmínky umožnily objektivům satelitu zprostředkovat čistý pohled na zimní Prahu.
Podívat se na hlavní město z oběžné dráhy nevyžaduje nutně místo ve vesmírné lodi. Daleko dostupnější jsou třeba snímky satelitní, které veřejnosti zprostředkovává program Copernicus.
Astronautovi Evropské kosmické agentury (ESA) se na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) podařilo zachytit vzácný vesmírný úkaz. Snímek zachycuje takzvaný nadoblačný blesk přezdívaný rudý skřítek, který je ze Země vidět jen zřídka.
Vědci objevili zhruba 51 světelných let od Slunce obrovskou exoplanetu, která by podle současných teorií o vzniku planet a slunečních soustav neměla existovat. Poměr mezi planetou a její o mnoho menší hostitelskou hvězdou je stokrát větší než mezi Zemí a Sluncem.
Vědci zveřejnili vícebarevný satelitní snímek největšího amerického ledovce Malaspina. Místo klasické bílé s modrým nádechem je zvlněný led aljašského ledovce výrazně žlutý. Mapa odhalila nové útvary, včetně dříve skryté laguny. Experti se ale obávají jeho rychlejšího tání.
Slunce je pro život na Zemi naprosto zásadní. Na energii ze slunečního záření jsou závislé téměř všechny procesy a také podnebí, změny počasí i teploty, ale i příliv a odliv. Zemi také ovlivňují sluneční erupce a výrony koronální hmoty, které mohou způsobit geomagnetické bouře, a tím narušit rádiové a GPS signály a také zapříčinit výpadky elektrického proudu. Pojďte si v kvízu Deníku otestovat, jak moc znáte žhavou hvězdu a další obry vyskytující se ve Sluneční soustavě.
Rentgenový teleskop umožnil astronomům lépe dohlédnout do centra naší galaxie a lépe pochopit chování černé díry v jádru Mléčné dráhy. Výsledky zlepší chápání vzniku a vývoje jedněch z nejpozoruhodnějších vesmírných těles, jimiž černé díry jsou.
