Pobyt mimo planetu Zemi je pro lidský organismus těžkou zkouškou, která se projevuje na zdraví astronautů. Dlouhodobým a častým problémem při výzkumu vesmíru jsou zranění rukou. Vědci se proto již delší dobu snaží zjistit, jak tomuto problému mohou předejít.
Nejnovější snímky Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) odhalily rozsáhlý shluk slunečních skvrn na povrchu Slunce o velikosti patnácti Zemí. Způsobují příval slunečních bouří, jež by mohly dorazit až k Zemi a znamenat riziko pro elektrické sítě a satelity.
/46. OTÁZKA/ V uplynulých týdnech mnoho lidí uchvátilo pozoruhodné nebeské divadlo - i nad Českou republikou byla velmi dobře viditelná polární záře. Češi si nad svými obydlími fotili úkaz v odstínech růžové až červené. Ti, kdo viděli polární záři například v severských zemích, si ji ale pamatují zelenou. Co určuje barvu polární záře? To už vysvětluje další díl seriálu Deníku 100 otázek a odpovědí.
Vesmírný teleskop Jamese Webba nahlédl do srdce Mléčné dráhy a ukázal vědcům nové detaily, které dosud neměli šanci vidět. Astronomové doufají, že jim nové snímky pomohou odhalit další podrobnosti o počátcích vesmíru.
Možnosti využití dřeva jako kosmického stavebního materiálu vyzkouší příští rok společná mise NASA a japonské vesmírné agentury JAXA. Na oběžnou dráhu pošlou vůbec první dřevěnou družici a nejméně půl roku budou ověřovat, zda lze do stavby vesmírných plavidel zapojit obnovitelné zdroje.
Raketoplán Buran. Vesmírné plavidlo, které je podle všeho nejdražším vesmírným projektem Ruska. Do vesmíru se poprvé vydalo před 35 lety. Málokdo tušil, že zároveň i naposledy. Buran s sebou nese i velmi zajímavé české stopy.
Kosmický letoun Vesmírných sil Spojených států amerických se do vesmíru dostane s pomocí raketoplánu společnosti SpaceX. Touto misí ale povinnosti nejmladší složky amerických ozbrojených sil nekončí. Mají totiž i další důležité úkoly ovlivňující vojenskou strategii i běžný život.
Přesně před 190 lety lidé sledovali meteorický roj známý jako Leonidy. Šlo o jedno z jeho nejpozoruhodnějších pozorování. Za hodinu tehdy nebe nabídlo desítky tisíc úkazů, které jsou laicky popisovány jako padající hvězdy. Jev byl viditelný z Ameriky a někteří domorodí Američané nebo členové různých náboženských skupin roj považovali za Boží znamení.
Dinopark s názvem JuraPark se nachází v polském městě Krasiejów nedaleko Opole. Kromě své velikosti je výjimečný také svým umístěním v archeologickém nalezišti v areálu bývalého kamenolomu. K vidění tam je až 200 modelů dinosaurů. Největší tamní modely dinosaurů jsou dlouhé až 60 metrů nebo 18 metrů vysoké.
Jsme rozděleni. Pořád se hledáme. O mnohá témata se hádáme do krve. Spory jsou užitečné, pokud vedou k řešení. K řešení nevede, když se místo důvodů užívá demagogie. Deník chce hrát vždycky fér a pro vás. Proto na této straně přinášíme shrnutí argumentů obou stran sporů, které nenechávají nikoho lhostejným. Hledáme nezaujatě, na základě poctivé analýzy. Prosím, vyberte si. Budeme rádi, když nám své důvody napíšete na e‑mailovou adresu nazory@denik.cz.
Vesmírný dalekohled Jamese Webba pořídil jedinečné snímky zachycující zrození hvězdy HH 212. Vědci tím získali nové informace o tom, jak tato vesmírná tělesa vznikají.
Od chvíle, kdy se expedice Adam 84 vedená akademikem Richardem vypravila do minulosti, aby zachránila planetu Zemi, uplynulo už 40 let. Ačkoli její mise dopadla jinak, než si všichni představovali, a lidstvo nebylo ohroženo ani tak neznámým tělesem putujícím vesmírem jako chybou Centrálního mozku lidstva (CML), dobrodružstvími Návštěvníků žily a žijí generace televizních diváků. Legendární seriál vstoupil na obrazovky 5. listopadu 1983. Co o něm víte?
Americká sonda Lucy, která je od roku 2021 na cestě k asteroidům na dráze kolem planety Jupiter, poslala na Zemi snímky malého vesmírného tělesa nazvaného Dinkinesh, jež má dokonce svou vlastní menší oběžnici. Informoval o tom americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA). Asteroid Dinkinesh se nachází na oběžné dráze Marsu a v nejširším místě měří jen zhruba 800 metrů.
Odborníci zjistili, že pod zemskou kůrou u Nového Zélandu se rozkládá obrovská zásoba vody. Jako houba ji nasává hornina, která se nachází jen pár kilometrů pod mořským dnem Tichého oceánu. Nejnovější výzkum ukazuje, že Země je vlhčí, než si vědci dosud mysleli.
Dinosaury vyhubil prach, vyplývá z počítačových simulací následků dopadu asteroidu, který před 66 miliony let změnil podobu života na Zemi. S odkazem na belgickou studii to napsal list The Guardian.
Na sobotní státní svátek si náš kosmický soused si ve spolupráci se Zemí a Sluncem připravil zajímavou podívanou. V nočních hodinách totiž vstoupil do zemského stínu a nastalo tak částečné zatmění Měsíce. To se v podstatě krylo s říjnovým úplňkem. Astronomický úkaz trochu kalila oblačnost, ale ta se postupně rozplynula, takže pozorovatelé nepřišli zkrátka.
/FOTO/ Zhruba o půl jedenácté večer v sobotu osmadvacátého října bylo také z Vysočiny pozorovatelné částečné zatmění Měsíce. Země svým stínem zakryla měsíční kotouč v jeho dolní části, které „ubrala“ přibližně dvanáct procent plochy.
Nový objev elektromagnetických vln může vědcům pomoci pochopit magnetické prostředí Merkuru. Podobné astronomové odhalili už dříve u jiných planet Sluneční soustavy.
Státní svátek v sobotu 28. října bude provázet nejen posouvání hodinek, ale také magická noční atmosféra s Loveckým úplňkem. Tento název vznikl, když se Indiáni v říjnu za svitu luny vydávali na noční lovecké výpravy, aby jejich kmen měl dost jídla na zimu.
V sobotu bude v pozdních večerních hodinách možné pozorovat částečné zatmění Měsíce. Podle odborníků by měly být velmi dobré pozorovací podmínky, částečné zatmění bude vidět pouhýma očima bez dalekohledu i z měst, především mezi devátou a jedenáctou hodinou večer. Informoval o tom v tiskové zprávě Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd. Při zatmění budou lidé moci pozorovat vedle Měsíce i jasnou planetu Jupiter.
Státní svátek v sobotu 28. října bude provázet nejen posouvání hodinek, ale také magická noční atmosféra s Loveckým úplňkem. Tento název vznikl, když se Indiáni v říjnu za svitu luny vydávali na noční lovecké výpravy, aby jejich kmen měl dost jídla na zimu.
Mys Grim. To je jedno z nejodlehlejších míst na planetě Zemi. Nachází se na severozápadním cípu australské Tasmánie. Vědci před nedávnem přišli s tím, že právě tomuto místu patří jedno velmi pozitivní prvenství. Alespoň co se vzduchu týče. Čisté ovzduší pak stojí i za vyhlášeným steakem.
/FOTOGALERIE/ Národní přehlídka zajímavých přírodovědných nápadů Science on Stage (Věda na jevišti) se konala v sobotu 21. října v Planetáriu Praha. S projektem Masaryčka letí do vesmíru tam nechyběli zástupci Základní školy T. G. Masaryka v Kutné Hoře.
Částečné zatmění Měsíce budou pozorovat v sobotu osmadvacátého října také obyvatelé jižní Moravy. Podle odborníků k tomu budou velmi dobré podmínky. „Lidé tak uvidí zatmění pouhýma očima bez dalekohledu i z měst, především mezi devátou a jedenáctou hodinou večer,“ informoval Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd.
Na jaře roku 2024 se na obloze objeví vzácné vesmírné těleso. Ďábelskou kometu bude díky jasnosti možné sledovat pouhým okem nebo obyčejným dalekohledem.
V sobotu v pozdních večerních hodinách bude na obloze vidět částečné zatmění Měsíce. K dalekohledům zvou hvězdáři z Valašského Meziříčí a Uherského Brodu. Podle odborníků by měly být velmi dobré pozorovací podmínky, úkaz bude zřejmě viditelný i pouhýma očima, a to mezi devátou a jedenáctou hodinou večer.
V sobotu bude v pozdních večerních hodinách možné pozorovat částečné zatmění Měsíce. Podle odborníků by měly být velmi dobré pozorovací podmínky, částečné zatmění bude vidět pouhýma očima bez dalekohledu i z měst, především mezi devátou a jedenáctou hodinou večer. Informoval o tom v pondělní tiskové zprávě Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd. Při zatmění budou lidé moci pozorovat vedle Měsíce i jasnou planetu Jupiter.
V sobotu v pozdních večerních hodinách bude na obloze vidět částečné zatmění Měsíce. K dalekohledům zvou hvězdáři z Valašského Meziříčí a Uherského Brodu. Podle odborníků by měly být velmi dobré pozorovací podmínky, úkaz bude zřejmě viditelný i pouhýma očima, a to mezi devátou a jedenáctou hodinou večer.
V sobotu bude v pozdních večerních hodinách možné pozorovat částečné zatmění Měsíce. Podle odborníků by měly být velmi dobré pozorovací podmínky, částečné zatmění bude vidět pouhýma očima bez dalekohledu i z měst, především mezi devátou a jedenáctou hodinou večer. Informoval o tom v pondělní tiskové zprávě Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd. Při zatmění budou lidé moci pozorovat vedle Měsíce i jasnou planetu Jupiter.
V sobotu bude v pozdních večerních hodinách možné pozorovat částečné zatmění Měsíce. Podle odborníků by měly být velmi dobré pozorovací podmínky, částečné zatmění bude vidět pouhýma očima bez dalekohledu i z měst, především mezi devátou a jedenáctou hodinou večer. Informoval o tom dnes v tiskové zprávě Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd. Při zatmění budou lidé moci pozorovat vedle Měsíce i jasnou planetu Jupiter.
/44. OTÁZKA/ Na naši planetu každý den dopadne množství drobounkých částic z vesmíru. Po dopadu se tělesům říká mikrometeority. Na dotaz, zda lze jejich cestu z kosmu na Zemi spatřit, odpovídá další díl seriálu Deníku 100 otázek a odpovědí.
Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích uspořádá 26. října od 18 hodin panelovou diskusi pro širokou veřejnost o budoucnosti Země. Debata se má týkat úlohy přírodních a humanitních věd v současné společnosti a také informovanosti veřejnosti o environmentálních hrozbách, ztrátě biodiverzity a klimatické změně.
V noci ze 21. na 22. října bude možné pozorovat vrchol meteorického roje Orionidy. Za hodinu se na obloze vyskytne až dvacet meteorů. Roj navíc překvapí zvýšenou aktivitou bolidů, známých jako padající hvězdy. Přečtěte si tipy na to, kde a jak je nejlépe pozorovat.
V noci ze soboty 28. října na neděli 29. října ve tři hodiny ráno se ručičky na hodinách posunou směrem vzad o jednu hodinu. Přechod na zimní čas s sebou ale nese určité nevýhody. Jaké a proč se čas mění? Podívejte se na náš přehled.
Vědci popsali, jak proběhne a co se bude dít po skonu Slunce. Grandiózní milník nastane pravděpodobně až za deset miliard let. Do té doby žhavá hvězda Zemi naprosto pohltí.
Takřka pohádkový výjev. Na severu a severovýchodě Brazílie bylo v sobotu v plném rozsahu vidět prstencové zatmění Slunce. Předtím částečné zatmění viděli i lidé ve Spojených státech či Mexiku.
Zeyeráci Stars, posádka ZŠ Zeyerova v Olomouci, budou 19. října 2023 ve 13.15 hodin z Českého meteorologické ústavu vypouštět svou sondu do vesmíru. Jedná se o vyvrcholení našich příprav v projektu Dotkni se vesmíru. Tento projekt je pořádán ve spolupráci s STEAM Academy, Radioklubem OK1RAJ a Planetum a zapojuje čtrnáct škol z celé České republiky.
/FOTO/ Jedinečný systém dronové pošty, takzvaný Drone helipad, vyvíjí společnost 3L Robotics. Helipad bude na střeše budovy I v areálu Vlněny v centru Brna, kterou nyní staví společnost CTP.
/FOTOGALERIE, VIDEO/ K mezinárodní Noci vědců se v pátek 6. října připojili vlašimští astronomové. Pro návštěvníky hvězdárny připravili nevšední zážitek. Mohli si totiž na besedě s Petrem Brožem naplánovat cestu na planetu Mars. Bavili se děti i dospělí, když vybírali odborníky do lidské posádky a určovali počet členů a zejména složení jejich zavazadel.
Zeměpis obvykle na základní škole patří - na rozdíl od fyziky, matematiky a chemie - k těm oblíbenějším předmětům. Vyzkoušejte si, jak si pamatujete učivo, které by měl znát každý osmák. A opět se nezapomeňte o test podělit se svými blízkými, abyste mohli porovnat, kdo z vás dopadl lépe.
Astronautka nacházející se na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) v novém videu ukázala, jak si připravuje ranní kávu. Používá speciální pohár, který ji umožňuje vychutnat si lahodný nápoj v podmínkách nulové gravitace.
Vědci jsou o další krok blíž k pochopení a popsání toho, co se děje na rudé planetě. Výzkumné vozítko Perseverance při průzkumu Marsu zachytilo vír plný prachu, takzvaného prachového ďábla. Odborníkům teď jev pomůže dozvědět se víc o tamní atmosféře.
Velmi často pocházejí ze vzdálených koutů galaxie a svým složením dokážou vyprávět o vzniku života na Zemi. Mikrometeority stále pro vědce skrývají mnohá tajemství. Metodika, jak je snadno nacházet na naší planetě, vznikla teprve nedávno. Dva čeští nadšenci společně s jejím tvůrcem nyní našli první mikrometeorit na českém území. „Je starý odhadem 5 až 10 miliard let,“ říkají v rozhovoru pro Deník.
Už tento čtvrtek 5. října se na novinových stáncích objeví nové číslo prestižního časopisu National Geographic, které je mimořádně věnováno výhradně vesmíru. Na jeho české verzi se podíleli pracovníci a spolupracovníci Hvězdárny a planetária Brno. Součástí vydání je unikátní mapa hvězdné oblohy s plakátem mlhoviny Sloupy stvoření v podání Webbova kosmického dalekohledu.
Pro jedny je to poněkud extrémní turistický cíl. Pro druhé jde o místo hrůzy kvůli údajným zvukům ze samotného pekla. A pro zasvěcené představuje zdroj důležitých informací o tom, jak to vypadá pod povrchem země. Řeč je o nejhlubším vrtu na světě. Najdete jej na ruském poloostrově Kola.
Klimatolog Alexander Orlik z Geosphere říká, že prožili nejteplejší září za 257 let měření: „V rakouských nížinách bylo o 3,2 stupně víc než v průměru období 1991-2020, na horách o 4,2.“
Sedm současných kontinentů se podle propočtů geologů vrátí do jednoho obrovského celku zvaného Pangea Ultima. Badatelé nyní vytvořili model klimatu, které tam bude panovat. S překvapením zjistili, že v obrovské pevninské mase na rovníku zavládne doslova smrtící počasí. Horko zničí mnoho rostlin, savce i člověka, nikdo z nich se měnícím se podmínkám nestihne přizpůsobit.
V srpnu se v Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava uskutečnil již sedmý ročník charitativního běhu pořádaný ve spolupráci s atletickým klubem SSK Vítkovice. Předešlých šest ročníků podpořilo záchranné programy pro outloně váhavé, langury indočínské, lemury Sclaterovy, gibony stříbrné, luskouny ostrovní a loskutáky niaské. Letošní ročník byl poprvé věnován zástupcům bezobratlých živočichů – korálům.
Naděje, že by indický přistávací modul a robotické vozítko na Měsíci obnovily činnost, každou hodinou slábne. Zpravodajskému serveru BBC News to v pondělí řekli indičtí vědci. Přístroje byly uvedeny do spánkového režimu počátkem září před příchodem mrazivé lunární noci a od 22. září se s nimi Indie pokouší opětovně navázat kontakt.