Kreativ

ŠTÍTEK: Země

Povodně na jihu Německa, 3. června 2024

Ničivé požáry, bouře i sucho. Dopady neustálého oteplování lidé již pociťují

Po celém světě se lidé potýkají s následky globálního oteplování. Tání v polárních oblastech a stoupající teplota oceánů jsou jen špičkou ledovce, jelikož největší dopady se projevují různými způsoby po celé Zemi. Ekonomické ztráty, škody na majetku i úmrtí s tím mohou úzce souviset a podle expertů se rizika ještě zhorší, pokud teploty nadále porostou.

Hladina světového oceánu dosáhla nové rekordní teploty. Je to poprvé, co odborníci zaznamenali tak velký a rychlý růst.

Po rekordně teplém roce 2024 přijde ochlazení. Klimatické změny ale neustanou

Rok 2024 byl historicky nejteplejší od začátku měření globálních teplot. Dopady extrémního počasí pocítili lidé po celém světě, jelikož ovlivnilo různé živelné události. Předpověď na rok 2025 je však pozitivnější, protože má dojít k mírnému ochlazení i vlivem jevu La Niña. Přesto experti varují, že oteplování planety bude pokračovat a v nastupujícím desetiletí mohou padnout nové rekordy.

Evropští vědci nalezli první dvojhvězdu v blízkosti supermasivní černé díry Sagittarius A*.

U supermasivní černé díry je dvojhvězda. Na překvapivém objevu se podíleli Češi

Dvojhvězdu obíhající v blízkosti supermasivní černé díry uprostřed Mléčné dráhy, známou jako Sagittarius A*, objevil evropský tým vědců, jehož součástí byli i experti z Masarykovy univerzity v Brně a Astronomického ústavu Akademie věd České republiky. Nález založený na datech získaných pomocí dalekohledu VLT na Evropské jižní observatoři (ESO) pomůže pochopit, jak hvězdy přežívají v prostředí s extrémní gravitací. Může i otevřít cestu k detekci planet v centru galaxie.

Posádkový modul vesmírné lodi Starliner při návratu na Zemi 7. září 2024

Místo devíti dnů deset měsíců. Posádka Starlineru se z ISS vrátí až na jaře

Dvojice amerických astronautů z mise Starliner, která se měla původně z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) vrátit už letos v červnu, ve vesmíru zůstane nejméně do přelomu března a dubna příštího roku. S odvoláním na vyjádření amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) to dnes napsala agentura AP. Ve vesmíru měli astronauti Barry Wilmore a Sunita Williamsová původně strávit jen kolem devíti dní, nakonec tam ale budou téměř deset měsíců.

Asteroid - Ilustrační foto

Mezi Marsem a Jupiterem prolétá přes 100 asteroidů. Některé se přiblíží Zemi

Nově objevené planetky dosahující velikosti až několika fotbalových hřišť prolétají v pozorovaném pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem. Zjištění prostřednictvím Vesmírného dalekohledu Jamese Webba byla pro vědce nečekaná. Výsledek však vnímají pozitivně, jelikož pomůže s odhalením potenciálně nebezpečných těles v okolí Země. Odborníci vypočítali, že právě několik těchto objektů se v budoucnu může přiblížit k modré planetě.

Kadeti z Česka zažijí stav beztíže v rámci projektu Vzhůru do vesmíru.

Stav beztíže i kurz přežití. Takto mladí Češi procházejí výcvikem pro astronauty

V rámci České cesty do vesmíru právě běží i projekt Vzhůru do vesmíru, ve kterém děti do osmnácti let absolvují podobný výcvik jako například český astronaut v záloze Aleš Svoboda. Kadeti nejprve musí úspěšně zdolat několik tréninkových kol prověřujících fyzickou zdatnost i znalosti. Odměnou pro nejúspěšnější bude parabolický let simulující podmínky jako ve vesmíru.

Jupiter zachycený Hubbleovým vesmírným dalekohledem v roce 2019.

Jupiter bude nejjasnější z celého roku: Kdy a jak ho nejlépe pozorovat v Česku

Jupiter bude v sobotu 7. prosince v opozici ke Slunci, díky čemuž dosáhne vysoké jasnosti. Lidé ho tak mohou vidět dalekohledem i z měst. Dobrá viditelnost planety zůstane i v několika dalších týdnech až měsících. O víkendu ale může zlobit počasí, které nevytvoří zrovna ideální podmínky k pozorování.

Venuše je po Slunci a Měsíci nejjasnějším objektem oblohy. V roce 2023 bude krásně viditelná celé první pololetí.

Na Venuši nikdy nemohl existovat život jako na Zemi. Chyběla klíčová látka

Venuše je uvnitř natolik vyschlá, že nejspíš v minulosti nemohla mít oceány tvořené vodou, a tím ani nemohly vzniknout podmínky umožňující život podobně jako na Zemi. Nový výzkum britských vědců zaměřený na atmosféru planety pomohl zjistit i její podpovrchové složení, což otevřelo nový způsob, jakým astronomové mohou najít obyvatelné světy mimo Sluneční soustavu.

Dětské knihy psala Alena Mornštajnová, když se jí narodila vnoučata. Teď už je to jinak.

Alena Mornštajnová: Ježíšek je v mojí knize vítěz a české Vánoce jsou v bezpečí

Alena Mornštajnová je jednou z nejčtenějších českých autorek a její novinka Vánoce v Šípkové ulici se momentálně drží na předních místech v žebříčku nejprodávanějších knih. V půvabném příběhu se překvapivě potkávají Ježíšek se Santou Clausem, kteří musí spojit síly, aby včas doručili dárky všem dětem. „Vžijte se do malého dítěte. Doma mu říkají, že dárky přinese Ježíšek, ale z televize, filmů, obchodů a výkladních skříní na něj kouká Santa, protože pro komerční účely se prostě hodí lépe. Tak trochu si myslím, že děti z toho musí mít v hlavě zmatek. A tak jsem si říkala, že se na to podívám z pohádkové perspektivy,“ vysvětluje svůj záměr spisovatelka s tím, že její sympatie jsou na straně Ježíška.

Grónsko je největším ostrovem planety. Kvůli nehostinným podmínkám je však poměrně řídce obydleno.

V Grónsku objevili tajnou jadernou základnu. Byla ukrytá hluboko pod ledem

Opuštěná jaderná základna ze studené války překvapila vědce z Laboratoře tryskového pohonu Národního úřadu pro letectví a vesmír (JPL NASA). Areál byl dlouhé roky skrytý v Grónsku pod několikametrovou vrstvou ledu a sněhu. Nachází se tam i množství nebezpečného odpadu, které kvůli tání může v budoucnu kontaminovat prostředí.

Průlet asteroidu kole Země - Ilustrační foto

Zemi v úterý těsně mine ohromný asteroid. Má velikost fotbalového hřiště

Planetka o velikosti fotbalového hřiště v úterý proletí nedaleko Země. Jedná se o jedno z mnoha volně letících vesmírných těles, která se letos k modré planetě přiblížila. Evropská kosmická agentura (ESA) přitom uvedla, že každoročně blízkozemních objektů přibývá. Rostoucí počet však neznamená mimořádnou situaci, pouze je důkazem pokroku v objevování těles.

ESA v říjnu odstartovala misi planetární obrany Hera.

Chcete si povídat s vesmírem? ESA vyslala chatbota k obřímu asteroidu

Vesmírný asistent Hera s umělou inteligencí se s člověkem dokáže bavit o planetární obraně, mimozemském životě, vzdálených hvězdách a jakémkoliv dalším tématu ohledně vesmíru. Evropská kosmická agentura (ESA) jej vyvinula pro komunikaci s kosmickou lodí mise Hera, která odstartovala letos v říjnu. Uživatel si tak dopisuje s chatbotem z vesmíru, který rovněž poskytuje další aktuální informace o stavu sondy. Chatbot je volně dostupný.

Jedno ze dvou údajných mimozemských těl, která veřejnosti představil loni v září novinář a ufolog Jaime Maussan. Podle vědců šlo o podvod, žádný důkaz mimozemského původu těl předložen nebyl.

Americká vláda má skutečně těla mrtvých mimozemšťanů, tvrdí Vávra. Je to jinak

Velkou popularitu si tento týden získalo na sociálních sítích slyšení amerického Kongresu, naslouchající svědectvím o neidentifikovaných jevech, spojovaných s úvahami o mimozemské civilizaci. Podle herního vývojáře Daniela Vávry se na tomto slyšení ukázalo, že vlády různých zemí skutečně mají těla mrtvých mimozemšťanů a že americké zbrojovky prý opravdu využívají mimozemské technologie. Což se neukázalo.

Ilustrační foto.

V Kopřivnici byl vysazen strom Zdeňka Buriana

Nadace Partnerství vysadila v kopřivnickém sadu E. Beneše strom, který připomíná místního malíře a ilustrátora Zdeňka Buriana. Mertasekvoje na počest významného kopřivnického rodáka byla součástí Aukce pro přírodu.

Trpasličí žába se vejde na koneček prstu.

Je slyšet, ale není vidět. Nově objevená žába se vejde na lidský nehet

Je velká sotva sedm milimetrů, takže se vejde na nehet dospělého člověka. Řeč je o nově objevené žábě Brachycephalus dacnis, která je podle všeho druhým nejmenším zdokumentovaným obratlovcem na světě. Je dokonce menší než některé druhy mravenců. Miniaturní a přitom impozantní tvor žije v Brazílii.

Měsíc Europa může pod povrchem ukrývat mimozemský život.

NASA pátrá po mimozemském životě. Europa Clipper je nadějí, míst je však víc

Důkazy o možném mimozemském životě na Jupiterově měsíci Europa má najít americká sonda Clipper. Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) doufá, že objeví a analyzuje prvky, které by existenci mikroorganismů potvrdily. Zařízení má zmapovat téměř celou plochu. Mikrobiální život by však podle astrobiologů mohl být i na dalších místech Sluneční soustavy.

Astronom Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd České republiky.

Setkání s vyspělým mimozemským životem je otázkou času, tvrdí astronom Suchan

NASA vyslala k Jupiterovu měsíci Europa sondu, která má prozkoumat tamní podmínky pro mimozemský život. „Má velkou šanci je najít,“ uvedl v rozhovoru Deníku astronom Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd České republiky. Podle něj vědci rovněž v budoucnu očekávají setkání s vyspělou mimozemskou civilizací, ačkoliv lidstvo stále není připravené.

Povrch Marsu. Ilustrační snímek

Na Marsu mohl být rozsáhlý oceán. Čína má nové důkazy i satelitní snímky

Čínský rover Ču-žung našel na Marsu stopy dokazující, že planeta mohla mít před miliardami let oceán. Vědci svou teorii opírají také o satelitní snímky a analýzy prozkoumané oblasti. S výzkumem však zcela nesouhlasí americký odborník, který rovněž zkoumal pravděpodobnost výskytu vody na rudé planetě.

Devátá planeta by se měla ukrývat na okraji Sluneční soustavy v Kuiperově pásu. Ilustrační foto

Devátá planeta existuje. Astronomové jsou prý blízko nalezení, zmiňují rok 2025

Tajemná Devátá planeta by se podle dvojice vědců ze Spojených států mohla vyskytovat na okraji Sluneční soustavy. Podle astronomů by v příštím roce mělo být zřejmé, zda se těleso mnohonásobně větší než Země skutečně ve vzdáleném pásu vyskytuje. Pomoci má v Chile nově vybudovaný teleskop. Řada vědců má však o existenci takzvané superzemě pochybnosti.

Lidé na Zemi budou mít neomezenou elektřinu z vesmíru díky evropské družici. Ilustrační foto

Lidé dostanou neomezenou elektřinu z vesmíru. Zajistí ji družice

Solární energie z vesmíru má v následujících desetiletích být konkurenceschopným obnovitelným zdrojem, jenž umožní pro Zemi vytvářet ohromné množství elektřiny. Britská společnost stojí za projektem, který hodlá v brzké době odstartovat na Islandu. V současnosti hledá i další pozemská místa pro vybudování přijímačů. S naplněním cíle má pomoci i společnost SpaceX.

Czech Space Week

Začal festival kosmických aktivit Czech Space Week. Zahájil ho prezident Pavel

Festival kosmických aktivit Czech Space Week 2024 byl slavnostně zahájen v pondělí 4. listopadu a přináší bohatý program pro širokou veřejnost i odborníky. Akce, která potrvá až do 10. listopadu, propojuje průmyslové podniky, startupy, pedagogy, studenty i nadšence kosmických technologií z celého Česka. 

Hvězdárna a planetárium České Budějovice připravila k promítání další film o Měsíci. Tentokrát to bude Návrat na Měsíc, mimo jiné pojednávající o možném vzniku základny na vesmírném sousedovi Země.

V Budějovicích beznadějně vyprodali další filmovou premiéru o Měsíci

Mimořádný zájem provází v budějovické hvězdárně filmy o Měsíci. Ten, který přibližuje odvrácenou stranu Měsíce a v němž se o hudební doprovod se starají skladby skupiny Pink Floyd, je pravidelně vyprodaný už dlouho. V úterý 29. října k němu přibyla premiéra filmu o možném návratu lidí na jedinou přirozenou družici Země.

Ve čtvrtek 24. října krátce před půl desátou večer středoevropského letního času proletěl nad Rakouskem, velmi jasný meteor - bolid.

V Česku byl vidět jasný bolid. Proletěl nad Rakouskem a rozpadl se

I z Česka mohli lidé ve čtvrtek pozdě večer spatřit velmi jasný meteor, který proletěl atmosférou nad Rakouskem. Bolid svoji světelnou dráhu dlouhou téměř 94 kilometrů urazil za 6,4 sekundy, pak se rozpadl na kousky, s jejichž hledáním teď pomáhají čeští odborníci. Velmi vzácný přírodní úkaz zaznamenaly spolu s pozorovateli také stanice takzvané Evropské bolidové sítě, sdělil Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR. Před srážkou se Zemí tento meteoroid obíhal Slunce.

Povrch Marsu. Ilustrační foto

Marťané nejsou na povrchu Marsu. Podle NASA mohou mít skrýše jinde

Jednoduché formy života mohou na Marsu přežívat ve vodních kapsách pod ledem. Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se na základě nového výzkumu domnívá, že skryté dutiny jsou vhodné pro fotosyntézu i ochranu před nebezpečným kosmickým zářením. Experti momentálně pracují s výsledky počítačových simulací, ale v budoucnu chtějí na určitá místa rudé planety vyslat i astronauty, aby získali vzorky.

Kometa Tsuchinshan-ATLAS a vesmírný „vláček“ družic ze satelitní konstelace Starlink.

Kometa a Muskův vláček. Fotografce z Podbořan se povedl zajímavý snímek oblohy

Nevšední snímek se povedl podbořanské fotografce a spolupracovnici Žateckého a lounského Deníku Laurencii Heláskové, když v minulých dnech fotila noční oblohu kousek od města mezi Buškovicemi a Krásným Dvorem. Na fotografii zachytila kometu Tsuchinshan-ATLAS a vesmírný „vláček“ družic ze satelitní konstelace Starlink.

Umělecké znázornění dopadu planetky na Zemi.

Obří asteroid kdysi při dopadu na Zemi roztrhl mořské dno. Pomohl vzniku života

Planetka, která před miliardami let zasáhla Zemi, způsobila nebývalý otřes v oceánech. Kromě vytvoření největší dosud známé vlny tsunami a obřího kráteru, jehož pozůstatky vědci pozorují dodnes, se také asteroid S2 zasadil o vzkvétání života na modré planetě. Jednoduchý život mohl prosperovat díky látkám, které po světě roztříštil.

Pozorování komety Tsuchinshan-ATLAS u Červených Peček, 16. 10. 2024

Tohle už nikdy neuvidíte! Kometa Tsuchinshan září na nebi nad Kolínskem

V Česku je v těchto dnech možné pozorovat kometu Tsuchinshan-ATLAS. Viditelná je i nad Kolínkem. Ve středu 16. října večer ji zachytil čtenář Kolínského deníku nad Červenými Pečkami. Vesmírné těleso lze spatřit pouhým okem, ale plnohodnotný zážitek se naskýtá až s použitím dalekohledu či fotoaparátu.

Ve čtvrtek 17. října 2024 budou moci lidé v Česku pozorovat největší letošní superúplněk. Říká se mu Lovcův Měsíc. Ilustrační snímek

Je tu Lovcův Měsíc. Největší superúplněk roku na obloze doprovodí kometu

Už třetí superúplněk během letošního roku bude možné pozorovat ve čtvrtek 17. října. Takzvaný Lovcův Měsíc dosáhne své zdánlivé velikosti, jelikož se souputník ocitne v dosud nejbližší vzdálenosti od Země. Říjnový úplněk Měsíce lze spojit i s vyhlížením tisícileté komety Tsuchinshan-ATLAS. Pozorování by ve čtvrtek mělo přát i počasí. 

Kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS nad noční Ostravou zachycená fotoreportérem Deníku.

Fotoreportér Deníku zachytil kometu Tsuchinshan-ATLAS nad Ostravou

/VIDEO, FOTOGALERIE/ Na noční říjnové obloze se z pohledu pozorovatele ze severní polokoule objevila dlouho očekávaná kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS. Viditelnost komety pouhýma očima bohužel skončí přibližně za jeden až dva týdny, neboť kometa se vzdaluje od Země i od Slunce a její jas rychle slábne. Fotoreportér Deníku Lukáš Kaboň měl v úterý 15. října štěstí, podařilo se mu svým objektivem zachytit kometu nad moravskoslezskou metropolí.

Zeptejte se na cokoli a Deník najde odpovědi. S pomocí expertů…

Kam chodí kosmonauti na záchod?

/63. OTÁZKA/ Život ve vesmíru, který na momentálně nejdelší dobu zakoušejí kosmonauti na Mezinárodní kosmické stanici, se od toho na Zemi značně liší. A to i v těch nejzákladnějších věcech. Kam chodí kosmonauti na záchod a co se pak s obsahem jejich střev a močového měchýře děje dál? Na to už odpovídá další díl seriálu Deníku 100 otázek a odpovědí.

Kosmický dopravní systém Starship společnosti SpaceX před startem.

SpaceX zachytila obří raketu, Starship pokořila milník. Co dál Musk plánuje

Společnost SpaceX dokázala úspěšné provést test s kosmickou lodí Starship a raketou Super Heavy. Zatímco plavidlo po startu obletělo půlku Země a bezpečně dopadlo do oceánu, ohromný nosič dokázal kontrolovaně přistát zpět na startovací rampu. Pro majitele firmy Elona Muska se jedná o významný pokrok ve znovupoužitelnosti zařízení a budoucím dobývání vesmíru. NASA už brzy plánuje systém využít v cestě člověka na Měsíc.

Druh mravence Mycetophylax asper pěstující houby.

Mravenci farmaří jako lidé. Pěstují houby od doby, co dinosaury vyhubil asteroid

Vědci na základě analýzy DNA zjistili, že mravenci prosperují díky pěstování hub již 66 milionů let. Počátky jejich farmaření datují do doby, kdy na Zemi dopadla ohromná planetka Chicxulub, která podle převládajícího názoru vědců vyhubila většinu života na Zemi včetně neptačích dinosaurů a způsobila značné změny klimatu. I proto se drobný hmyz musel adaptovat.