Jak spolu souvisejí uhlíková neutralita, bezemisní energetika a udržitelný rozvoj. Deváťáci ze základní školy zkoumali nejen tyto otázky při besedě nového vzdělávacího projektu Energie pro bezemisní budoucnost.
Vědci z Austrálie zaznamenali zvláštní signál z druhé strany Mléčné dráhy, jehož význam je pro ně nejasný. Dosud se s takovým druhem nesetkali. Od mimozemšťanů však není, jelikož odborníci vědí, že vychází pravděpodobně z neutronové hvězdy. Další výzkum jim může pomoci odhalit vývoj vesmírného tělesa.
Baba Vanga, nevidomá bulharská věštkyně, dokáže svými předpověďmi překvapovat svět i tři desítky let po své smrti. Je to náhoda nebo jasnozřivost, že se některé z jejích vizí naplnily s až mrazivou přesností? I když je vám možná svět jasnovidců a astrologů naprosto cizí, je určitě zajímavé sledovat, co z událostí, které Baba Vanga na letošní rok předpověděla, se skutečně stane.
Nová zjištění Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) o exoplanetě Vulkán nejspíš zklamou fanoušky Star Treku. Výzkum naznačil, že údajný signál cizího světa byl nakonec pouhý blikající jev způsobený hvězdou. Studie však pro vědce znamená příslib kvalitnějšího pozorování vesmíru.
Žákovský parlament při Základní škole Aléská v Bílině, vyhlásil v květnu projekt Planeta Země, do kterého se zapojily všechny třídy školy.
Dvě marťanské jámy s nejistým původem vrtají vědcům v hlavě již dvě desítky let. Ti se stále snaží zjistit, čím doopravdy jsou. Ačkoliv se domnívají, že by se mohlo jednat o pozůstatky aktivity sopek, s jistotou to dokáží určit až po bližším průzkumu. Pro tento účel chtějí nově využít roboty. Jenže se jedná o složitý úkol, který je nutné nejprve pořádně promyslet.
Červnová obloha v Česku nabídne řadu zajímavých nebeských úkazů k pozorování. Po celý měsíc například bude možné spatřit noční svítící oblaka i neobvyklé množství satelitů během pouhé hodiny. Lidé uvidí i setkání Měsíce a hvězdy Spica nebo nejčasnější východ a nejpozdější západ Slunce. Možná se opět objeví i polární záře.
Příroda a její mocná ohromující tvořivá síla byla na naší planetě Zemi mnohem dříve než lidstvo samo. My lidé jsme zde pouze na chvilkové návštěvě. Od raného dětství bychom měli naše děti vést k respektu a kladnému vztahu k tomuto jedinečnému světu kolem nás.
Sedmé letošní TECHNOhrátky měly tentokrát nevšední kulisu. Začaly totiž na Planetě Hlinsko, což je moderní interaktivní vzdělávací centrum, které je přímým sousedem zdejšího středního odborného učiliště.
Nově objevená exoplaneta Speculoos-3 b je zvláštní z více důvodů. Ačkoliv dosahuje velikosti Země, rok na ní uběhne za pouhých sedmnáct hodin. Taky je zde podle belgických vědců věčný den a noc. Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) uvedl, že se nachází poměrně blízko naší planety, a dokonce by zde mohl být život.
Motýlí dům Papilonia v Liberci je unikátní atrakcí, ve které se malí i velcí návštěvníci setkají tváří v tvář s tropickými motýly. Mohou je tak pozorovat i fotit z těsné blízkosti bez jakýchkoli bariér a díky edukačním prvkům se dozvědí i spoustu zajímavostí z jejich života.
Letní kino v Hranicích zahajuje sezonu. Přinášíme vám seznam filmů a akcí, na které se můžete těšit během měsíce června.
Před 90 lety se narodil sovětský kosmonaut Alexej Leonov. Přepsal dějiny objevování vesmíru - jako první člověk provedl takzvaný spacewalk, tedy výstup do volného kosmu. Tento kousek ho ale málem stál život. Na dosah měl i další vesmírné prvenství - kdyby Sověti vyhráli závody o přistání na Měsíci, byl by to právě Leonov, kdo by udělal „velký krok pro lidstvo“.
Představa, že existuje jediná správná politika - snížit emise uhlíku v krátkém čase na nulu - je absurdní.
Novou exoplanetu TOI-6713.01 s povrchem pokrytým lávou objevili pomocí sondy NASA TESS astronomové ze Spojených států amerických. Žhavý svět má čerpat tolik energie z gravitační síly sousedních těles, že se taví zevnitř. Následkem jsou pak vybuchující sopky a teploty přesahující dva tisíce stupňů Celsia. Odborníci vzdálenou planetu přirovnávají k Jupiterovu měsíci Io.
Paleontologům trvalo zhruba čtyřicet let, než zjistili, že objevili nový druh pavoukovce, který před třemi sty miliony lety žil na území Spojených států amerických. Přesto tvor s mohutnými končetinami porostlými ostny i po nedávném výzkumu vědcům vrtá v hlavě. Fosilii totiž chybí klíčové znaky, podle kterých by dokázali vyhynulé stvoření zařadit do správného živočišného řádu. Zatím o něm mají pouze dílčí informace. Domnívají se však, že mohlo obývat i Evropu.
Pondělí 22. dubna jsme letos ve školce pojali opravdu slavnostně. Hned ráno jsme naší planetě Zemi zazpívali k jejímu svátku a pověděli si, co by naší Zemi udělalo radost a co by ji naopak nepotěšilo, ba dokonce trápilo.
Z drobných savců podobajících se činčilám pravděpodobně vznikla linie dnešních sudokopytníků, mezi které patří krávy i prasata. Vědci si to myslí na základě dříve objevených a nyní analyzovaných zkamenělin vyhynulého tvora, který Zemi obýval těsně po vymření dinosaurů. Další výzkum má odborníkům pomoci s pochopením, jak po apokalypse před 66 miliony lety na planetě opět začal život.
„Rozčílené” Slunce a jeho geomagnetická aktivita nejvyššího stupně se postaraly o to, že první den hokejového šampionátu a vítězství českých barev nad Finy oslavil vesmír mimořádným nebeským úkazem. Takto silná polární záře nebyla v našich zeměpisných šířkách vidět nejméně posledních 20 let. Postarala se o to silná geomagnetická bouře, která dosáhla nejvyššího pátého stupně. Bouři, která by měla pokračovat dnes i v neděli, způsobuji solární erupce.
Výjimečný úkaz mohli večer a v noci z pátku na sobotu sledovat lidé i na východě Čech. Při návratech domů polární záři někteří zahlédli náhodou, jiní číhali připravení s fotoaparáty a čekali na barevné divadlo na obloze. Podle odborníků zasáhla Zemi v pátek geomagnetická bouře nejvyššího stupně. Stalo se tak poprvé od roku 2003. Polární záře může být viditelná i během dalších dvou nocí.
Výjimečný úkaz mohli večer a v noci z pátku na sobotu sledovat lidé na Vysočině. Při návratech domů někteří zahlédli polární záři náhodou, jiní číhali připravení s fotoaparáty a čekali na barevné divadlo na obloze. Podle odborníků zasáhla Zemi v pátek geomagnetická bouře nejvyššího stupně. Stalo se tak poprvé od roku 2003. Polární záře má být viditelná znovu ze soboty na neděli.
Výjimečný úkaz mohli večer a v noci z pátku na sobotu sledovat lidé na jihu Moravy. Při návratech domů polární záři někteří zahlédli náhodou, jiní číhali připravení s fotoaparáty a čekali na barevné divadlo na obloze. Podle odborníků zasáhla Zemi v pátek geomagnetická bouře nejvyššího stupně. Stalo se tak poprvé od roku 2003. Polární záře má být viditelná i ze soboty na neděli.
Vědci pořídili pomocí speciální technologie záběry jedinečné kometární globule CG4, takzvané Ruky boží. Ačkoliv o hvězdotvorném úkazu vědí téměř půl století, dosud nezjistili, jak vznikl. Mají zatím jen pár teorií.
Polární záři bylo možné v České republice pozorovat už od pátečního večera. Stejná podívaná by se mohla naskytnout i v sobotu. Pozorovací podmínky by měly být ideální. Fascinující přírodní úkaz by měl být na severním obzoru viditelný díky silnějším slunečním bouřím, které v posledních dnech probíhaly. Následkem toho je taky možné pouhýma očima během dne pozorovat ohromnou skvrnu na Slunci, která je několikrát větší než Země. Je však nutné mít prostředky chránící zrak.
Šanci k pozorování polární záře mají o víkendu lidé na Vysočině. Důvodem je bouřlivá aktivita Slunce v posledních dnech, v pátek to potvrdil astronom Petr Horálek.
Šanci k pozorování polární záře získají o víkendu také lidé na jižní Moravě. Důvodem je mimořádně eruptivní aktivita Slunce v posledních dnech, v pátek to potvrdil astronom Petr Horálek.
Nadpozemsky vypadající jevy na Slunci zachytila zblízka sonda Solar Orbiter Evropské kosmické agentury (ESA). Na komentovaných záběrech agentura ukázala, co se děje na povrchu hvězdy, a jak úkazy, jako například koronální déšť či spikule, postupují do tamní atmosféry. Vědci se domnívají, že podobné pozorování jim může pomoci vyřešit dlouholetý paradox ve sluneční fyzice: sluneční atmosféru žhavější než povrch.
V pondělí 22. dubna se naše školní družina zapojila do oslav celosvětového svátku Dne Země. Toto téma nás provázelo i celý předchozí týden a připomínali jsme si, jak je důležité se o naši planetu starat a chránit ji.
Už v pondělí nad ránem mohou lidé v Česku pozorovat meteorický roj Halleyovy komety, takzvané éta Akvaridy (Aquaridy). Podmínky pro sledování budou téměř ideální a nebude nutné používat speciální vybavení. Někteří vědci se domnívají, že letošní úkaz bude nejsilnější v tomto století.
Čína dnes vypustila sondu Čchang-e 6, která se jako první na světě pokusí získat vzorky z odvrácené strany Měsíce a přepravit je zpátky na Zemi. Sondu vynesla krátce před 11:30 SELČ raketa Dlouhý pochod 5 z kosmodromu Wen-čchang na jihočínském ostrově Chaj-nan. Start vysílala na svém webu v přímém přenosu čínská zpravodajská televize CGTN. Jedná se o další čínský krok v rámci přípravy na let, jenž dopraví na Měsíc lidskou posádku. Toho chce Peking dosáhnout do roku 2030.
Na exoplanetě K2-18b se může vyskytovat mimozemský život. Vědci v její atmosféře objevili sloučeninu, kterou na Zemi produkují pouze živé organismy. S pomocí Vesmírného dalekohledu Jamese Webba chtějí zjistit víc. Pokud se nálezy prokážou, z obřího světa se stane místo s největším potenciálem pro obyvatelnost. Osídlení planety člověkem by však mělo háček.
Jen pár dní poté, co si svět připomněl 510 let od chvíle, kdy polský kanovník Mikuláš Koperník přišel s ideou heliocentrické soustavy, šokoval blízký spolupracovník slovenské ministryně kultury Martiny Šimkovičové Lukáš Machala svým tvrzením, že by Země nemusela být kulatá, ale placatá. Pokud tomu opravdu věří, řadí se po bok těch, kteří jsou přesvědčeni, že Země ve skutečnosti plochá a leží v „míse", jejíž okraj je vymezen Antarktidou a za ní je již klenba podepírající hvězdnou kupoli.
/FOTOGALERIE/ Den Země připadá každoročně na 22. dubna a je svátkem, který má za cíl připomínat lidem, že nemáme jiný domov. A že bychom o něj tedy měli řádně pečovat.
Výstava nazvaná „Z divoké Země až do Vesmíru“ začíná v Krajské knihovně Karlovy Vary ve čtvrtek 2. května 2024 v 17 hodin.
/FOTO/ Den země je celosvětová akce, která se slaví 22. dubna a jejímž cílem je podpořit životní prostřední. V kalendáři je po celém světě už od roku 1970. Lidé si mají připomenout, že planeta Země je jejich domov a měli bychom o něj patřičně pečovat. Do akce se zapojila spousta škol, výjimkou nebyla ani 6. základní škola Ovčárecká z Kolína.
Život ve vesmíru může být purpurový, nikoliv zelený. Podle nové vědecké studie může za zbarvení specifická bakterie, která byla velmi rozšířená a důležitá v počátcích Země a kterou lze najít dodnes. Astronomové získali i data, která pomohou vesmírným dalekohledům s hledáním mimozemského výskytu mikroorganismů.
V roce 1514 rozeslal polský kanovník Mikuláš Koperník svým přátelům vlastní ručně psanou knihu, která shrnovala jeho pohled na vesmír. Podle něj už nebyla středem vesmíru Země, ale Slunce ležící blízko ní. Koperníkova teorie zahrnovala také myšlenku, že východ a západ slunce způsobuje otáčení Země kolem své osy.
Sonda Voyager 1 po delší době opět navázala spojení s NASA. Inženýři zjistili příčinu závady a dokázali ji nápaditě opravit, ačkoliv museli pracovat s velice zastaralou technologií vzdálenou miliardy kilometrů od Země. Pro vědce důležité zařízení tak může navázat na dřívější klíčové úspěchy, které významně posunuly znalosti lidstva o vesmíru. Navíc v sobě nese i zlatou desku s odkazy lidí pro případné setkání s mimozemskou civilizací.
/FOTOGALERIE/ Učitelka Zuzana Machová ze třídy Soviček Základní školy a Mateřské školy Čistá si pro děti připravila v rámci Dne Země hodinu na téma: Staráme se o naši přírodu. Dětí například doplňovaly logické řady o třídění odpadu.
Ačkoliv Den Země, který se stal největším sekulárním svátkem světa, připadne letos na čtvrté dubnové pondělí s datem 22. dubna. V areálu REC Group a v KOVOZOO Staré Město velebili už o třetí dubnové sobotě (20. dubna) patnáctý ročník akce Den Země, svátek naší modré planety.
Po smrti manžela, režiséra Jiřího Menzela, si producentka Olga Menzelová své soukromí chrání. V současné době žije s egyptologem Miroslavem Bártou, se kterým má od roku 2020 nejmladšího potomka, syna Alberta. Kromě něj vychovává ještě dcery Annu Karolínu a Evu Marii. Jak to u nich doma funguje?
Název Galaxie květin tentokrát dostala hlavní expozice výstavy Flora Olomouc 2024. Návštěvníky v pavilonu A zaujme expozice plná světla, květin a kontrastu techniky a floristiky. Autorem je zkušený šestatřicetiletý florista Jan Milt, který má spoustu zkušeností například ze Švýcarska a Rakouska.
Na přelomu dubna a května budou v Česku viditelné meteorické roje. Nadšenci do pozorování vesmírných jevů již toto pondělí spatří Lyridy, které dosáhnou svého maxima. Začátkem dalšího měsíce pak mohou sledovat pozůstatky Halleyovy komety, takzvané éta Akvaridy. Odborníci doporučují, kde je lidé uvidí nejlépe.
/FOTO, VIDEO/ Tři laboratoře plné vědeckých experimentů čekaly třetí dubnovou sobotu na malé i velké návštěvníky v libereckém science centru iQLandia. Premiérový vědecký jarmark, který se tu konal u příležitosti oslav Dne Země, nabídl celou řadu experimentů a tvořivých aktivit.
Na Den Země, 22. dubna, si každoročně připomínáme důležitost ochrany naší planety a životního prostředí. Letos se k oslavám Dne Země připojí i ústecká univerzita. Fakulta životního prostředí a Přírodovědecká fakulta UJEP připravily bohatý program na téma „Země a klima“. Součástí budou přednášky odborníků z UJEP a předního českého klimatologa Radima Tolasze z ČHMÚ, pokusy i výstava fotografií.
Masivní hvězdná černá díra, kterou nyní objevili vědci z Evropské kosmické agentury, se nachází blízko Země. Odborníci po překvapivém nálezu takzvaného spícího obra v Mléčné dráze již provedli první studie. Výsledky je ohromily. Objekt však skrývá ještě mnohá tajemství.
Známý budějovický park Háječek čekají změny u vody. Nová pěšina má vést po břehu k nové atrakci.
Zařadil se mezi nejúspěšnější projekty amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Keplerův dalekohled hledal za hranicemi sluneční soustavy planety, na kterých by mohl být život. A byl v tom mimořádně úspěšný. Exoplanet našel přes 2600. První planetu mimořádně podobnou naší Zemi objevil 17. dubna před deseti lety.
Elektronická zařízení vložená do medúz pomohou s průzkumem hlubin oceánů. Vědci z Caltechu si od projektu slibují levný a efektivní způsob získávání informací z neprobádaných, přesto důležitých míst planety.
Rádi fotíte, touláte se venku a všímáte si světa kolem sebe? Podělte se o svou fotku a zúčastněte se fotografické soutěže na téma „Země a klima“, kterou u příležitosti Dne Země pořádá Fakulta životního prostředí a Přírodovědecká fakulta UJEP. Na výherce čekají zajímavé odměny.
