Ve vesmírných měřítcích Zemi blízká galaxie, která se nachází v souhvězdí Honicích psů a jíž se kvůli jejímu podlouhlému tvaru přezdívá "Kokon", má velmi neobvyklé "zdvojené srdce". Podle astronoma, který ho objevil, jde o dosud nepopsaný jev.
Čeští vědci se podíleli na čtyřech z celkem deseti přístrojů vesmírné sondy Solar Orbiter, která příští týden odstartuje ke Slunci. Z Česka pocházejí mimo jiné zrcadla teleskopu pro pozorování sluneční koróny nebo software spektrometru pro rentgenové záření. Účast na projektu Solar Orbiter je největším zapojením českých vědeckých pracovišť a firem do přípravy kosmické sondy od vstupu Česka do Evropské kosmické agentury (ESA) v roce 2008. V tiskové zprávě to dnes uvedlo české ministerstvo dopravy, které je odpovědné za koordinaci kosmických aktivit.
Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) dnes jako astronomickou fotografii dne zveřejnil Měsíc zobrazený ze sedmi míst na světě v době, kdy na jeho povrch 21. ledna loňského roku dopadl asteroid. Na vzniku snímku se podíleli také Češi.
Planeta přijde během několika následujících desetiletí o milion živočišných druhů. Na vině přitom není jen oteplování planety, ale také lov nebo nešetrné nakládání člověka s půdou. Právě lidé tak podle některých odborníků budou stát za dalším masovým vymíráním druhů v historii Země.
Projekce pro veřejnost.
V průběhu jejího bouřlivého vývoje dopadly na planetu Zemi desítky asteroidů, které na jejím povrchu zanechaly větší i menší stopy. Většina kráterů však v průběhu času podlehla erozi. O to zajímavější je objev, který učinili vědci na západě Austrálie. Domnívají se totiž, že právě zde se nachází nejstarší struktura obdobného typu – přibližně 2,2 miliardy let starý kráter Yarrabubba.
Díky přednášce Vladimíra Sojky se lidé dozví, že i Česká republika měla svého dinosaura. Na našem území totiž archeologové objevili zkameněliny velkých druhohorních plazů.
Netradičního žánru sci-fi muzikálu se chopili tvůrci autorské inscenace Nesmír, kterou hrají od pátku 17. ledna v Jihočeském divadle na komorní scéně Na Půdě. Režírují ji spolužáci z Katedry alternativního a loutkového divadla DAMU Dan Kranich, herec českobudějovické činohry, a František Hnilička z Malého divadla.
Fyzici zachytili signály vysokoenergetických neutrin, které přicházejí z málo pravděpodobných směrů ve vesmíru. Kladou si otázku, co tyto netypicky se chovající "duchy" k naší planetě vyslalo. Informuje o tom agregátor novinek z vědy Science Alert.
V roce 1969 dopadl na zem v Austrálii meteorit, v němž nyní vědci našli nejstarší materiál, jaký kdy byl na Zemi objeven. Prachová zrna ukrytá uvnitř meteoritu jsou podle současné analýzy stará až 7,5 miliardy let. Vytvořila se ve hvězdách ještě před vznikem naší Sluneční soustavy.
Nejbližší vesmírný soused Země se dnes zahalí do polostínu. Měsíční úkaz, který není lehké spatřit, pomohou lidem objevit zaměstnanci hvězdárny na Kraví hoře v Brně.
Americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) v pondělí oznámil, že objevil první exoplanetu o velikosti Země, která se nachází od své hvězdy v takové vzdálenosti, že by se na ní mohla vyskytovat tekoucí voda, což by ji činilo obyvatelnou. K jejímu objevu přispěl i středoškolák.
Pozemní radioteleskopy sledující rádiové vlny z desítek tisíc galaxií přinesly překvapivé odhalení: vesmír je v oblasti tvorby nových hvězd daleko plodnější, než se předpokládalo.
Dva kusy vesmírných hornin, které dopadly nedávno na Zemi, obsahují ribózu, tedy monosacharid, jenž představuje základní molekulu pro život a genetiku, a další podobné cukry. Podporuje to názor, že řada složek nezbytných pro život se dostala na Zemi v důsledku nárazu meziplanetárních těles.
Končící rok byl rokem klimatu. A boje za záchranu Země, který zachvátil celý Západ. Od studentů, kteří jej vyměnili za nudné páteční vyučování, po hlavy evropských států. Ty vyhlásily takzvanou uhlíkovou neutralitu do roku 2050. Málokdo se pozastavil nad tím, jak je toto sousloví bizarní. Příští generace studentů patrně budou raději stávkovat, než aby se to učily.
Americká astronautka Christina Kochová se dnes stala rekordmankou mezi ženami, pokud jde o dobu strávenou nepřetržitě ve vesmíru. Na Mezinárodní vesmírné stanici je 289. den a do svého návratu na Zemi rekord ještě posune. Na twitteru to oznámil americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).
Koncem roku by se měla na své dráze nejvíc přiblížit k Zemi "vánoční" kometa 2l/Borisov, která představuje teprve druhé vesmírné těleso zaznamenané lidmi, jež nepochází z naší Sluneční soustavy. Hubbleův dalekohled pořídil její nové fotografie.
Robotické vozítko, které bude příští rok vysláno na Mars, nebude pouze pátrat po stopách života, ale poslouží také jako předvoj pro cestu člověka na povrch rudé planety. V pátek to uvedli vědci z amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), když svůj nový přístroj představovali médiím. Vozítko Mars 2020 je podle agentury Reuters téměř hotové a jeho mise má podle aktuálních plánů začít v červenci.
Třebíč - Ekotechnické centrum Alternátor v Třebíči zůstane otevřené i o vánočních prázdninách. Během nich také dojde k navýšení počtu komentovaných projekcích na unikátní projekční kouli Science on a Sphere.
Astronomové prostudovali tři vzdálené mladé exoplanety (planety obíhající kolem jiné hvězdy, než je naše Slunce), jež se vyznačují zcela mimořádnou konzistencí nadýchané cukrové vaty. Přestože jsou velké téměř jako Jupiter, hmotnost nedosahuje ani jednoho procenta.
Exoplaneta, kterou Česku přidělila Mezinárodní astronomická unie (AUI) v Paříži, získala jméno. V hlasování veřejnosti zvítězil název Makropulos, hvězda XO-5 v souhvězdí Rysa, kterou Makropulos obíhá, ponese jméno Absolutno. V tiskové zprávě o tom dnes informovala Akademie věd ČR.
Dva týdny nestačily státníkům z celého světa, aby se dohodly na společném postupu v boji s klimatickou změnou. Podle aktivistů klimatický summit OSN včera skončil výhrou států, pro které je uhlí a nafta důležitější než ochrana životního prostředí.
V prosinci 2018 zahájila MAS Lužnice ve spolupráci s MAS Krajina srdce a městem Tábor projekt „MAP v ORP Tábor II.“.
/FOTOGALERIE/ Podle aktuálních odhadů dnes vyrazilo demonstrovat za klima do ulic Madridu kolem půl milionů lidí. Švédská aktivistka Greta Thunberg musela být z bezpečnostních důvodů z průvodu eskortována. Protest se koná (nejen) v souvislosti právě probíhajícího klimatického summitu COP25, na kterém státníci rozhodují o budoucích opatřeních, které mají následky klimatické změny zmírnit.
/FOTO/ Dagmar Dolejší a Petr Slezák nám napsali o Mezinárodním vědeckém semináři, který se konal na Gymnáziu Boženy Němcové v Hradci Králové.
Dva kusy vesmírných hornin, které dopadly nedávno na Zemi, obsahují ribózu, tedy monosacharid, jenž představuje základní molekulu pro život a genetiku, a další podobné cukry. Podporuje to názor, že řada složek nezbytných pro život se dostala na Zemi v důsledku nárazu meziplanetárních těles.
Na sklonku srpna spatřil astronom Gennadij Borisov poprvé tajemný objekt, který letěl naší Sluneční soustavou po podivné hyperbolické dráze naznačující, že ať už je tento předmět čímkoli, ze Sluneční soustavy nepochází. Nyní se podařilo pomocí zobrazovacího spektrometru pořídit jeho snímek.
Spojené státy si připomínají 50 let od druhého přistání lidí na Měsíci. Druhá mise k tomuto zemskému satelitu se nestala tak slavná, jako ta první, ale byla ještě ambicióznější. A měla i dramatičtější průběh. Ani ne do minuty po startu udeřil do rakety dvakrát po sobě blesk. A vypnul palivové články řídícího modulu.
V hlubinách východních Sajanských hor leží úžasná země - Tofalaria. Na celé Zemi už je jen pár podobných míst. Divočina je zde stará a nedotčená. Je obtížné procházet tou zemí a vzduch je až opojně čerstvý a čistý, křišťálová voda se dá pít ze všech řek a jezer, kterých jsou tu desítky. Stromy zde nepadají kvůli lidem, ale kvůli svému stáří. Jedná se o staleté cedry, které poskytují chráněným sobolům oblíbené oříšky. Právě do této části planety se letos v létě vydal známý znojemský cestovatel Bronislav Mikulášek.
/FOTO, VIDEO/ Místní rostliny, zvířata i lidové tradice a zvyky, ale také výroba elektrické energie solárními panely či planeta Země a blízký vesmír. To je jen část témat, která zaujala třídy Koťat a Soviček mateřinky Prokopa Velikého v Tachově. Ve středu totiž předškoláci i mladší děti navštívili ekocentrum v Krsích.
Brno /FOTOGALERIE/ - Model rakety Vega, létání s dronem nebo přednášky o nejnovějších technologiích ve vesmíru. Vědecký festival ve Hvězdárně a planetáriu Brno s názvem Kosmický průmyslový den ukázal lidem, kam věda v téhle oblasti pokročila a mladým vědcům nabídl možnosti spolupráce.
Jihlava – Pokud vyjde počasí, mohou se lidé během pondělního odpoledne těšit na mimořádný astronomický úkaz. Pozorování bude možné i v Jihlavě.
Pokud vyjde počasí, mohou se lidé během pondělního odpoledne těšit na mimořádný astronomický úkaz. Pozorování bude možné i v Jihlavě.
Nenechte si ujít šternberské představení Malý princ na Zemi.
Vědci zaznamenali neviditelnou obří galaxii z dob raného vesmíru, která by se měla vyskytovat ve vzdálenosti asi 12,5 miliardy světelných let od Země. To znamená, že pozorovali světlo, které před 12,5 miliardy let tato galaxie vyzářila. Vesmír byl v té době ještě v plenkách - existoval jen zhruba miliardu let.
Ještě nemáte plány na víkend? Nevadí, pomůžeme vám vybrat.
Tipy na zajímavé víkendové akce na Přerovsku a Hranicku.
Tipy na zajímavé víkendové akce na Přerovsku a Hranicku.
/FOTOGALERIE/ „Ondrejov“ má v mezinárodní astronomii velmi dobrý zvuk už po desetiletí. Nicméně nyní zní pojmenování této observatoře ještě zvučněji. Nejnověji pracoviště Astronomického ústavu Akademie věd České republiky na ondřejovské hvězdárně na Praze-východ vstoupilo do světového astronomického povědomí úspěchem v rámci výzkumu exoplanet. Ondřejov se řadí mezi pracoviště potvrzující objev prvního hnědého trpaslíka, nalezeného v rámci vesmírné mise TESS.
/FOTOGALERIE/ „Ondrejov“ má v mezinárodní astronomii velmi dobrý zvuk už po desetiletí. Nicméně nyní zní pojmenování této observatoře ještě zvučněji. Nejnověji pracoviště Astronomického ústavu Akademie věd České republiky na ondřejovské hvězdárně na Praze-východ vstoupilo do světového astronomického povědomí úspěchem v rámci výzkumu exoplanet. Ondřejov se řadí mezi pracoviště potvrzující objev prvního hnědého trpaslíka, nalezeného v rámci vesmírné mise TESS.
/FOTOGALERIE/ „Ondrejov“ má v mezinárodní astronomii velmi dobrý zvuk už po desetiletí. Nicméně nyní zní pojmenování této observatoře ještě zvučněji. Nejnověji pracoviště Astronomického ústavu Akademie věd České republiky na ondřejovské hvězdárně na Praze-východ vstoupilo do světového astronomického povědomí úspěchem v rámci výzkumu exoplanet. Ondřejov se řadí mezi pracoviště potvrzující objev prvního hnědého trpaslíka, nalezeného v rámci vesmírné mise TESS.
/FOTOGALERIE/ „Ondrejov“ má v mezinárodní astronomii velmi dobrý zvuk už po desetiletí. Nicméně nyní zní pojmenování této observatoře ještě zvučněji. Nejnověji pracoviště Astronomického ústavu Akademie věd České republiky na ondřejovské hvězdárně na Praze-východ vstoupilo do světového astronomického povědomí úspěchem v rámci výzkumu exoplanet. Ondřejov se řadí mezi pracoviště potvrzující objev prvního hnědého trpaslíka, nalezeného v rámci vesmírné mise TESS.
/FOTOGALERIE/ „Ondrejov“ má v mezinárodní astronomii velmi dobrý zvuk už po desetiletí. Nicméně nyní zní pojmenování této observatoře ještě zvučněji. Nejnověji pracoviště Astronomického ústavu Akademie věd České republiky na ondřejovské hvězdárně na Praze-východ vstoupilo do světového astronomického povědomí úspěchem v rámci výzkumu exoplanet. Ondřejov se řadí mezi pracoviště potvrzující objev prvního hnědého trpaslíka, nalezeného v rámci vesmírné mise TESS.
„Ondrejov“ má v mezinárodní astronomii velmi dobrý zvuk už po desetiletí. Nicméně nyní zní pojmenování této observatoře ještě zvučněji. Nejnověji pracoviště Astronomického ústavu Akademie věd České republiky na ondřejovské hvězdárně na Praze-východ vstoupilo do světového astronomického povědomí úspěchem v rámci výzkumu exoplanet. Ondřejov se řadí mezi pracoviště potvrzující objev prvního hnědého trpaslíka, nalezeného v rámci vesmírné mise TESS.
Blansko – Blanenské kino má na programu sci-fi thriller Ad Astra. Děj filmu se odehrává ve 22. století, kdy součástí života je umělá inteligence a lidstvo létá na hranice Sluneční soustavy. V hlavních rolích snímku se představují Brad Pitt a Tommy Lee Jones.
Vypadá jako škrábanec na fotografickém snímku, ale jde o něco úplně jiného. Podivná šmouha uprostřed fotografie Krabí mlhoviny z Hubbleova vesmírného dalekohledu je ve skutečnosti asteroid. Jako první si ho všimla německá dobrovolnice Melina Thénevotová, zapojená do mezinárodního projektu občanské vědy Zooniverse.
Umělá inteligence je integrována do všech průmyslových odvětví, Měsíc a Mars jsou kolonizovány, lidmi osídlené satelity obíhají kolem Neptunu, nejvzdálenější planety sluneční soustavy. Na Zemi se staví nová babylónská věž. Je to anténa, jejíž konec dosahuje až do vesmírného prostoru a která má sloužit k vyhledávání inteligentního mimozemského života.
Existoval na Venuši život? Druhá planeta sluneční soustavy nabízela přibližně po dobu dvou až tří miliard let podmínky vhodné pro jeho vývoj, zjistil nejnovější výzkum Goddardova kosmického střediska. Klima planety se dramaticky proměnilo až asi před 700 miliony let, kdy se z Venuše stala nehostinná horoucí pustina.
Jak by měli vypadat první osadníci na Marsu? Tuto otázku si kladou vědci již několik let. Mohli by to být lidé z různých koutů světa s mnohaletými zkušenostmi a výcvikem v kosmu. A nebo by vůbec nemuselo jít o příslušníky lidské populace. Někteří odborníci totiž nyní navrhují kontroverzní řešení. Prvními obyvateli rudé planety by podle nich měla být parta mikrobů, kterými planetu "kontaminujeme." To však odporuje přísným etickým nařízením.
22. století. Umělá inteligence je integrována do všech průmyslových odvětví, Měsíc a Mars jsou kolonizovány, lidmi osídlené satelity obíhají kolem Neptunu, nejvzdálenější planety sluneční soustavy.
