Kreativ

ŠTÍTEK: Země

Mycí houba (Spongia officinalis). Podobnou strukturu mají zkameněliny mořských hub objevených v Kanadě.

Revoluční objev: Stamiliony let staré fosilie mohou změnit pohled na evoluci

Objev, který může zcela změnit současné povědomí o evoluci na Zemi, se povedl kanadské geoložce Elizabeth Turnerové. V odborném časopisu Nature popsala nález fosilií mořské houby, starých 890 milionů let. Pokud se její výsledky potvrdí, znamená to, že první živočichové planetu obývali mnohem dříve, než se dosud myslelo. Posun je v řádu desítek milionů let.

Ilustrační foto

Únos. Přečtěte si povídku čtenáře Deníku

Povídka je součástí nedávno vydané e-knihy Poslední hodina a další povídky z dvaadvaceti hlav. ( https://pbn.proweb.cz/…ihy )  Kniha obsahuje dvacet povídek od dvaceti různých začínajících autorů, z nichž většina je ještě náctiletého věku.

Valašskomeziříčská hvězdárna uspořádala v sobotu 24. července 2021 rodinný program zaměřený na Slunce, vodu i vznik života na zemi.

Hvězdáři v Meziříčí vzali rodiny na výpravu za Sluncem, vodou a zkamenělinami

Byl to zvláštní pocit, poslechnout si výklad o Slunci, vodě a vzniku života na Zemi a vzápětí na vlastní oči spatřit otisky prehistorických živočichů, zvěčnělé v horninách vystavených v místním geoparku. A co teprve, když mohli sáhnout do krabičky a odnést si na památku zkamenělé ulity plžů a mlžů nalezené na viničních tratích jižní Moravy!

Polární záře na Jupiteru

Tajemství polární záře Jupitera vyřešeno. Po dlouhých čtyřiceti letech

Aurora Borealis či Australis, neboli polární záře, je tou největší světelnou show, kterou Země nabízí. Uchvacuje všechny, kdo žijí v nejsevernějších či nejjižnějších cípech naší planety. Občas ji lze spatřit i u nás, pokud tedy vyrazíte do míst se skoro absolutní tmou, což není v Česku rozhodně snadné. Fenomén polární záře ale není pro Zemi jedinečný. Nalézt ho můžeme i na dalších planetách Sluneční soustavy. A úplně ty největší jsou na Jupiteru. Jeho póly jsou pak zality barvami.

Putování za dobrodružstvím.

Putování za dobrodružstvím. Děti plnily dobrodružné aktivity

Chceš se státi dobrodruhem, musíš být dobrý tělem i duchem! S tímto heslem jsme prošli celý náš táborový týden, tedy od 12. 7. do 16. 7. 2021. S dětmi jsme prožili spoustu zážitků. Hned první den jsme zapálili oheň dobra a složili u něj slib, abychom se mohli stát pravými dobrodruhy. Dozvěděli jsme se, jak se správně starat o naši planetu, a to nás vedlo k tomu, abychom si planety Země sami vyrobili.

Život nejen ve vesmíru je název programu, který na sobotu 24. července 2021 připravují na hvězdárně ve Valašském Meziříčí (ilustrační foto)

O vesmíru hravě a zábavně: meziříčská hvězdárna zve na rodinný program

Najdeme ve vesmíru život? Kde ho hledat? Co všechno žije v našem bezprostředním okolí? Na tyto a mnoho dalších otázek se pokusí zábavnou a hravou formou odpovědět program pro rodiny s dětmi od 6 do 12 let nazvaný Život nejen ve vesmíru, který valašskomeziříčská hvězdárna uspořádá v sobotu 24. července ve 14:00 hodin.

Jeden ze snímků, které pořídil přistávací modul Viking 1 na povrchu Marsu. Tento modul měl jako první v sobě zabudovanou minilaboratoř a sesbíral vzorky marsovské půdy.

Když na Marsu poprvé přistála minilaboratoř. Program Viking byl přelomový

Zajistily lidem většinu poznatků o rudé planetě, kterými pozemšťané disponovali v osmdesátých a devadesátých letech 20. století. Sondy Viking 1 a Viking 2 ze stejnojmenného programu americké Národní agentury pro letectví a vesmír (NASA) patří mezi nejúspěšnější stroje vyslané na rudou planetu.

Měsíc Enceladus

Záhadný měsíc Enceladus: Neobvyklé množství metanu může být známkou života

Existuje ve vesmíru mimozemský život? Otázka, kterou si vědci kladou celá desetiletí, zatím zůstává bez odpovědi. Čas od času se však objeví vesmírné objekty, které zaujmou experty podmínkami, jež by za vzácných okolností mohly být vhodné pro život. A nemusíme kvůli nim za hranice sluneční soustavy. Mezi taková tělesa se díky novým zjištěním zařadil Saturnův měsíc Enceladus.

Fotomontáž dopadu meteoritu na území Sazovic v podvečer 28. 6. 1934.

Na Sazovice dopadl meteorit. Bylo zamračeno a schylovalo se k dešti

Nestává se často, že na Zemi dopadají mimozemská tělesa a spatřit takovou událost je doslova výjimečným, ba dokonce zázračným okamžikem. Zaznamenaných pádů meteoritů na území Česka není mnoho. Připomeňme si proto událost, která se přihodila v Sazovicích 28. června roku 1934. Byl večer kolem 20. hodiny, obloha byla zamračená a schylovalo se k dešti. Na poli v Záhumenici, východně od centra obce, pracovalo v tu dobu několik lidí.

Fotomontáž dopadu meteoritu na území Sazovic v podvečer 28. 6. 1934.

Na Sazovice dopadl meteorit. Bylo zamračeno a schylovalo se k dešti

Nestává se často, že na Zemi dopadají mimozemská tělesa a spatřit takovou událost je doslova výjimečným, ba dokonce zázračným okamžikem. Zaznamenaných pádů meteoritů na území Česka není mnoho. Připomeňme si proto událost, která se přihodila v Sazovicích 28. června roku 1934. Byl večer kolem 20. hodiny, obloha byla zamračená a schylovalo se k dešti. Na poli v Záhumenici, východně od centra obce, pracovalo v tu dobu několik lidí.

Fotomontáž dopadu meteoritu na území Sazovic v podvečer 28. 6. 1934.

Na Sazovice dopadl meteorit. Bylo zamračeno a schylovalo se k dešti

Nestává se často, že na Zemi dopadají mimozemská tělesa a spatřit takovou událost je doslova výjimečným, ba dokonce zázračným okamžikem. Zaznamenaných pádů meteoritů na území Česka není mnoho. Připomeňme si proto událost, která se přihodila v Sazovicích 28. června roku 1934. Byl večer kolem 20. hodiny, obloha byla zamračená a schylovalo se k dešti. Na poli v Záhumenici, východně od centra obce, pracovalo v tu dobu několik lidí.

Meteorit Winchcombe dopadl do Velké Británie v únoru

Nebe zrudlo. Meteorit z Anglie je časovou kapslí, slaví vědci významný objev

Nebe nad britským Cotswoldem se 28. února zbarvilo do ruda. Atmosféru protknul padesáti až šedesátikilový objekt. O chvíli později na zem dopadl meteorit. Z původní velikosti zbylo pramálo. Pro vědce je ale velmi důležitý. Pomáhá doložit vznik oceánů na planetě. Mezinárodní meteorologická společnost o něm nyní napsala ve svém bulettinu. 

Výzkumný projekt Aquakosmow 10 je úspěšně u konce, čtyřčlenný tým, který si zúčastnil mise simulující let na Měsíc, se v pondělí 5. června vynořil po deseti dnech pod hladinou v lomu Slověnický mlýn u Lišova.

Aquanauti se vrátili z Měsíce na Zem u Budějovic, pokořili u toho dva rekordy

Unikátní projekt Aquakosmow 10 se pomalu blíží konci. V pondělí 5. července krátce po půl jedné odpoledne se vynořili dva potápěči a dvě potápěčky v lomu Slověnický mlýn u Lišova na Českobudějovicku, kteří pod hladinou strávili deset dnů. Do úterý ještě zůstanou v lomu, kde se musí zrehabilitovat a podrobit vědeckému zkoumání.

Ilustrační foto

Červenec ve znamení obřích planet

V prvním prázdninovém měsíci budou obloze dominovat zejména obě obří planety, Jupiter a Saturn. Během července se nám z večerní oblohy postupně vytratí Mars a z planet ji tak bude zdobit pouze druhá sousedka Země, tedy Venuše. Merkur sice dosáhne své maximální západní elongace, bude se ale postupně vytrácet ve světle ranní oblohy. Uran i Neptun nalezneme za pomoci dalekohledu na ranní obloze, pozorovací podmínky ale nebudou v jejich případě příznivé. Informace o dalších zajímavých úkazech naleznete i na webu www.astrohk.cz.

Americká společnost Space Perspective přijímá rezervace pro lety své kosmické lodi Neptun

Už za tři roky na okraj vesmíru. Lístek do superbalonu vyjde na víc jak milion

Jen ticho a krása. Zavěšeni na okraji mezihvězdného prostoru v plující přetlakové kapsli. Nad hlavou obrovský balon, pod nohama Modrá planeta. High-tech verze vzducholodi s pilotem a až osmi cestujícími má poprvé startovat už za necelé tři roky. A podle konstruktérů bude mít toaletu s nejkrásnějším výhledem ve známém vesmíru.