/VIDEO/ Vědecký pracovník Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR, nadšený astronom a vynálezce. To vše je Martin Kákona, rodák z Tábora, který nyní žije v Soběslavi. Ve vlastním domě na kopci Svákov Kákona vybudoval hvězdárnu. K té loni přibyl i obrovský radioteleskop.
/VIDEO/ Vědecký pracovník Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR, nadšený astronom, vynálezce, rodák z Tábora, který nyní žije v Soběslavi, ve vlastním domě na kopci Svákov vybudoval hvězdárnu. Loni k ní přibyl i obrovský radioteleskop.
V neuvěřitelně starých skalních útvarech v západní Austrálii objevili vědci organické molekuly, které v sobě nesou první podrobné důkazy o pradávných chemických ingrediencích, jež mohly přispět k rozvoji prvotních mikrobiálních forem života na Zemi. Na Marsu nyní pátrá po podobných přísadách robot od NASA Perseverance.
Listovat se bude opět ve virtuálním světě.
Sluneční hodiny jsou jednoduché zařízení pro určování času, kdy Sluncem vržený stín ukáže na stupnici aktuální čas. Pravidelné otáčení Země určuje denní dobu v rozmezí dne. Ale tak jednoduché to není.
Zkamenělým veleještěrům to bezesporu může být jedno, ale vědecká komunita nyní „zásadně diskutuje“, zda za kráterem Chicxulub na mexickém poloostrově Yucatan stojí dopad asteroidu, nebo úlomku nějaké pradávné komety.
Vozítko Perseverance přistálo úspěšně na Marsu a pustilo se do pátrání po zkamenělých a dalších stopách možného dávného mikroskopického života. Co všechno této misi předcházelo a jak vědci poznají, že nějaké stopy opravdu našli?
Karlovarsko - V důsledku koronavirové pandemie byly loni poprvé od roku 2000 přerušeny osvětové besedy Energie budoucnost lidstva nejstaršího vzdělávacího projektu společnosti ČEZ.
Čtyři studenti Prvního soukromého jazykového gymnázia v Hradci Králové z kvinty, sexty a septimy se zúčastnily úžasného projektu pořádaného Evropskou kosmickou agenturou ESA. Projekt Astro Pi Challenge je soutěž, která má za úkol atraktivní formou ukázat žákům do 19 let programování v jazyce Python s pomocí vesmírného projektu, kterého se mohou zúčastnit již během střední školy. Na palubě Mezinárodní vesmírné stanici ISS se společně s astronauty nachází i dva mikropočítače Astro Pi, do kterých mohou vybraní studenti posílat své programy s experimenty. Mise Space Lab, v rámci které mají týmy o 2 - 6 členech navrhnout experiment, který by využil senzorů a kamer mikropočítačů k experimentu, jenž by následně běžel 3 hodiny na oběžné dráze.
Pokud právě přemýšlíte o knize, kterou začít číst, zde je jeden z tipů.
Pokud právě přemýšlíte o knize, kterou začít číst, zde je jeden z tipů.
V roce 2018 zažil Mars obří písečnou bouři, která na celém jeho povrchu zvířila prach a vědcům odhalila několik tajemství, jež před nimi červená planeta dosud skrývala. Patřil k nim mimo jiné do té doby nezaznamenaný plyn v marťanské atmosféře. Poprvé v historii zachytila sonda ExoMars, obíhající kolem planety, vzorky chlorovodíku. Kde se tam vzal?
Když někde, kdekoliv, najdete fosfan – chcete-li hydrid fosforu – nebudou daleko nějací mikrobi. Na Zemi určitě. Ale ve vesmíru? Tam to stoprocentní není. Když byl tento plyn loni na podzim detekován v atmosféře Venuše, museli se astrobiologové zhluboka nadechnout. Pak provedli další měření a pokusy a zklamáním vydechli.
Na východní Sibiři, uprostřed nejrozsáhlejších lesů na Zemi, je ohromný Batagajský kráter, z něhož se po nocích ozývá děsivý rachot a třeskuté rány. Ohromná díra v zemi se navíc stále rychleji prohlubuje a pohlcuje své okolí.
Pokud právě přemýšlíte o knize, kterou začít číst, zde je jeden z tipů.
Pokud právě přemýšlíte o knize, kterou začít číst, zde je jeden z tipů.
Kronika populárního cyklu Vesmírný Tábor zbohatne už ve středu 10. února o svou druhou letošní kapitolu. V táborské Městské knihovně ji od 18 hodin napíše Michal Václavík. Jeho přednáška Příběhy sond Hayabusa2 a Chang´e 5 se však vzhledem k platným vládním nařízením uskuteční online a zájemci ji mohou sledovat pod níže uvedeným odkazem.
Sonda Amal (Naděje) Spojených arabských emirátů dnes dorazí k Marsu a měla by být navedena na oběžnou dráhu. Už ve středu se k ní připojí čínský aparát Tchien-wen, který má za tři měsíce spustit na povrch rudé planety robotické vozítko. Příští týden tam také hodlá přistát americká vesmírná agentura NASA se svým dalším automatickým průzkumníkem Perseverance.
Kulturní redaktoři Deníku jsou tu s čerstvou únorovou porcí víkendových tipů na filmy či seriály. Tentokrát můžete nahlédnout do historie nadávek (to není vtip, ale reálná pozvánka), potěšit se cizím neštěstím v partnerské krizi během londýnské karantény, případně si rozmyslet, zda opravdu chcete obětovat dvě hodiny svého života u nudné sci-fi.
Asi jen málokdo by čekal, že v malé vesničce na Bruntálsku potká Sputnik.
V únoru se bohužel rozloučíme s nádhernou podívanou, kterou nám planety připravily v uplynulých měsících. Spolu s ledovým Uranem, který je ale pouhým okem prakticky nepozorovatelný, zůstane na obloze jen planeta Mars, která bude až do konce dubna dobře viditelná večer. A to je dobře, protože právě na Marsu se v únoru budou dít věci.
Téměř polovina členů posádky Mezinárodní vesmírné stanice se potýká s problémy s imunitou. Ve stavu beztíže se neaktivuje imunita, a proto může astronauta i obyčejné nachlazení zabít. Při sebemenší nemoci se tak musí astronauti okamžitě vrátit zpět na Zem. Pochopit, proč imunita ve stavu beztíže přestává fungovat, pomohou vědcům dva experimenty. Podílet se na nich bude i brněnská společnost SAB Aerospace, která vesmírné stanici dodá kompletní zařízení.
V roce 1961 vrcholil závod mezi Sovětským svazem a Američany závod o vyslání prvního člověka do vesmíru. Dnes samozřejmě víme, že tenhle závod vyhráli díky Gagarinovi Rusové a v paměti zůstalo i jméno nejslavnějšího ruského zvířecího pasažéra, psa Lajky. Jméno prvního amerického astronauta ze zvířecí říše u nás tak známé není. Byl to šimpanz Ham. Na rozdíl od Lajky se z kosmu vrátil.
Jen od půlky 90. let minulého století jsme ztratili tolik ledu, že by pokryl celou Velkou Británii v tloušťce 100 metrů. Naplňují se tak ty nejčernější scénáře o nárůstu hladin světových moří.
Období epidemie přináší pro přírodu i pro fotografování volně žijících živočichů v ní mnohé problémy. Lidí je v přírodě více a zvěř přenesla své aktivity do pozdních nočních hodin, setkání s ní za denního světla je výjimečné.
Ze všech meteorologických jevů provázejících život na planetě Zemi patří blesky k těm nejzajímavějším - a také k nejtajemnějším. Ačkoli bouře provázejí lidstvo odedávna, jejich silné praskající elektrické výboje stále představují oblast, v níž se skrývá mnoho neznámého. Například jeden druh blesku je tak podivný a vzácný, že až do roku 1990 neměli vědci ani důkaz o jeho existenci.
Jedna z nejnadýchanějších exoplanet, jaké dosud astronomové v naší galaxii Mléčná dráha objevili, může změnit naše chápání vzniku obrovských planet. Exoplaneta se jmenuje WASP-107b a obíhá kolem hvězdy typu oranžový trpaslík, vzdálené 211 světelných let.
Co chtějí na Měsíci najít Indové? Proč si komunistická Čína staví vlastní vesmírnou stanici a jak rychle ji chce mít hotovou? A kdy se již konečně vydáme na výlet do meziplanetárního prostoru?
Kolem jedné z nejstarších hvězd galaxie, oranžového trpaslíka jménem TOI-561, vzdáleného od Země 280 světelných let, obíhají podle nového objevu astronomů tři exoplanety, z nichž jedna představuje kamenný svět jedenapůlkrát větší než Země. Pozoruhodné přitom je, že systém TOI-561 i s planetami je nesmírně starý - jeden z nejstarších, jaké kdy astronomové zaznamenali. Jeho věk se odhaduje na 10 miliard let.
Od roku 2012 předpokládají astronomové existenci hypotetické "planety Devět", která by putovala vzdálenými končinami naší sluneční soustavy a nahrazovala by Pluto. To bylo vyřazené z kategorie planet v roce 2006 na astronomickém kongresu v Praze. Teď se zdá, že teorii o jejím výskytu podpořila záhadná exoplaneta vzdálená 336 světelných let od Země, jejíž chování odpovídá právě tomu, jaké se předpokládá u planety Devět.
Píše se 2. března 2016 a v kazašské stepi právě přistála návratová kabina ruské rakety Sojuz, v níž se na Zemi vrátila dvojice ostře sledovaných obyvatel Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Jejich kosmická mise trvala přesně 340 dní, což stanovilo nový americký rekord. Zasloužil se o něj dnes šestapadesátiletý Scott Kelly. Muž, který rád překonává rekordy.
Rádi bychom vám představili druhou část práce v botanické zahradě, která nemusí být na první pohled úplně patrná, ale je její nedílnou součástí.
Od nepaměti se filozofové i učenci snaží určit počátek věků. Ale teprve moderní astronomie zvládá zodpovědět tuto otázku s určitou mírou jistoty. Podle nejuznávanějších kosmologických modelů začal vesmír velkým třeskem v době zhruba před 13,8 miliardy let. Jak ale v rané fázi vypadal, si astronomové stále nejsou jisti. Odpověď hledají mimo jiné pomocí pátrání po nejstarších galaxiích.
Představte si, že kartonová krabice udrží váhu pračky. A to při startu rakety do vesmíru. Podobně pevný a lehký materiál vyrobila brněnská firma SAB Aerospace. Jejich dispenser vynesl na raketě Vega do vesmíru třiapadesát družic. „Chci z České republiky udělat leadra kosmického průmyslu,“ říká ředitel společnosti Petr Kapoun.
/ROZHOVOR/ Představte si, že kartonová krabice udrží váhu pračky. A to při startu rakety do vesmíru. Podobně pevný a lehký materiál vyrobila brněnská firma SAB Aerospace.
Do jaké vzdálenosti dohlédnou vaše oči bez dalekohledu? Myslíte si, že moc daleko ne? Omyl! Pokud se v noci podíváte na hvězdy či jiné vesmírné objekty, díváte se vlastně hodně daleko, neboť vzdálenosti ve vesmíru jsou obrovské.
Při pátrání po tajemstvích nekonečného vesmíru mohou občas i drobné odchylky v datech svědčit o objevu celých nových světů. Nepatrná kolísání vzdálené hvězdné záře mohou prozradit, že kolem dané hvězdy obíhají planety. A nyní astronomové učinili první kroky k tomu, aby se tajemným exoplanetám dostali na kobylku i pomocí jejich rádiového vyzařování.
Kapsle čínské vesmírné sondy Čchang-e 5 přepravující vzorky měsíční horniny úspěšně přistála v oblasti Vnitřního Mongolska. Informují o tom čínská státní média. Kapsle dopravila na Zemi vzorky z Měsíce poprvé od roku 1976. Očekává se, že vyzvednutí kapsle bude obtížné kvůli malým rozměrům předmětu, tmě, nízkým teplotám a sněhové pokrývce, upozorňuje agentura AP.
V roce 2017 zaznamenaly sondy amerického Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA) mohutnou, člověkem vytvořenou bariéru, obklopující Zemi. A zkoušky potvrdily, že tato "stěna" ovlivňuje vesmírné počasí daleko za hranicí pozemské atmosféry. Nejenomže tedy Zemi měníme natolik, až někteří vědci žádají, aby po nás byla pojmenována celá nová geologická epocha - lidská aktivita mění také vesmír.
Japonská kosmická agentura JAXA oznámila, že kapsle, kterou minulý týden dopravila na Zemi sonda Hajabusa 2, obsahuje černé částečky, jež jsou z planetky Ryugu. Vědci doufají, že zkoumání získaných vzorků pomůže objasnit vývoj Sluneční soustavy a vznik života na Zemi.
Nová mapa naší galaxie změnila několik vesmírných jistot. Například tu, jak daleko to máme do středu Mléčné dráhy. Jedním výpočtem se nám cesta zkrátila o desetinu, přesněji o 2000 světelných let.
V neděli 13. prosince by měly prozářit noční oblohu nejjasnější padající hvězdy letošního roku. Astronomové očekávají, že letošní meteorický roj Geminidy vyprodukuje asi 120 žlutě, oranžově, červeně a modře zářících hvězd za hodinu. Meteorická sprcha by měla být z míst nezastíněných světelným smogem dobře vidět, protože ji nebude stínit Měsíc, který by měl být na noční obloze téměř neviditelný.
Jednou z nejzajímavějších exoplanet, o nichž astronomové vědí, je planeta WASP-12b. Jde však také o planetu až mimořádně tajemnou. Obíhá kolem hvězdy typu žlutý trpaslík, o něco větší než naše Slunce, a od Země je vzdálená asi 1410 světelných let. Astronomové jí přezdívají "horký Jupiter" - jde totiž o plynového obra podobné velikosti jako Jupiter, ale nacházejícího se tak blízko své hvězdy, že je rozžhavený.
Slunce umí být i velmi živé. Podle nových předpovědí by další maximum v jeho cyklech mohlo být jedním z nejsilnějších, jaká věda dosud zaznamenala. To je sice v přímém rozporu s oficiální předpovědí slunečního počasí od amerického Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA) a Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA), ale pokud se to potvrdí, může to doložit správnost teorie o cyklech sluneční aktivity.
Japonská vesmírná agentura oznámila, že její pátrací tým vybavený helikoptérou se dostal ke kapsli, která přinesla na Zemi vzorky z asteroidu Rjuga. Kapsle se předtím oddělila od sondy Hajabusa 2 a v sobotu SEČ přistála na poušti v jižní Austrálii, jak bylo plánováno. Materiál odebraný na asteroidu by mohl pomoci vysvětlit vznik života na naší planetě, napsala agentura AP.
Modul čínské sondy Čchang-e 5, který ve čtvrtek vzlétl z povrchu Měsíce, aby dopravil vzorky tamních hornin na Zemi, se dnes úspěšně propojil s částí vyčkávající na měsíční orbitě, informovala AFP s odkazem na agenturu Nová Čína. Ta upřesnila, že jde o první úspěšné zakotvení vesmírného plavidla na oběžné dráze Měsíce realizované Pekingem.
Nová soustava velmi výkonných radioteleskopů v západní Austrálii zachytila při mapování vesmíru jeden milion dříve neznámých galaxií. Podle australské státní vědecké organizace Csiro se díky radioteleskopům podařilo vytvořit nový "atlas vesmíru" za velice krátký čas, informovala agentura Reuters. Přes tři miliony galaxií nové teleskopy zmapovaly za zhruba 300 hodin. Dříve stejná práce zabrala i deset let.
Čínská sonda Čchang-e 5 úspěšně přistála na Měsíci, kde má odebrat vzorky hornin a dopravit je zpět na Zemi. Informují o tom čínská státní média. Čínští vědci chtějí na vzorcích hornin zkoumat původ Měsíce. Návrat sondy se očekává v polovině prosince. Pokud bude čínský projekt úspěšný, dostanou se vzorky měsíční horniny na Zemi poprvé po 40 letech.
Evropská jižní observatoř pořídila v Chile prostřednictvím největšího vesmírného dalekohledu na světě unikátní snímek planetární mlhoviny, která se skládá ze dvou těsně spojených hvězd, obíhaných třetí vnější hvězdou. Ta přitom byla poprvé spatřena až několik stovek let po objevu samotné mlhoviny, známé jako NGC 246.
