Po sociálních sítích hojně koluje zkrácený výrok lékaře Lukáše Pollerta, že "ve světě se neúnosně přemnožil jeden druh primátů", a vyvolává značnou kritiku. Stojí ale za to připomenout, že něco podobného řekl před třemi lety také Sir David Attenborough - který s ekosystémy této planety spojil celý život.
Konečně jsme se po čtyřech měsících sešli opět ve škole. Shodou okolností to bylo v týdnu, kdy 22. dubna slavíme Den Země. Tento den bývá zaměřen na podporu ochrany životního prostředí. Jelikož máme naši modrou planetu rádi, věnovali jsme jí denně část své pozornosti v projektu Den Země. Cílem projektu bylo seznámit se aktivní formou s informacemi, které se týkají životního prostředí a současně prolínají do ostatních všeobecně vzdělávacích a výchovných předmětů. Zároveň bylo záměrem probudit zájem žáků o okolí, v němž žijí.
Jako kdybyste na kartonovou krabici připevnili váhu pračky a ona ještě zvládla start raketoplánu. Takto pevný a lehký materiál vyvinula brněnská firma SAB Aerospace. Její nosič na raketě Vega minulý týden již podruhé vynesl několik satelitů na oběžnou dráhu Země. Brno má tak další zápis v historii kosmického průmyslu.
Jako kdybyste na kartonovou krabici připevnili váhu pračky a ona ještě zvládla start raketoplánu. Takto pevný a lehký materiál vyvinula brněnská firma SAB Aerospace. Její nosič na raketě Vega minulý týden již podruhé vynesl několik satelitů na oběžnou dráhu Země. Brno má tak další zápis v historii kosmického průmyslu.
Vědci americké vesmírné agentury NASA a Evropské kosmické agentury (ESA) při počítačové simulaci hrozby srážky Země s velkou planetkou zjistili, že katastrofě by nedokázalo zabránit ani použití jaderné bomby. O simulaci informovalo centrum CNEOS, které v rámci NASA sleduje dráhy planetek a komet a zjišťuje pravděpodobnost jejich možného dopadu na Zemi.
Kapsule společnosti SpaceX dnes bezpečně dopravila na Zemi čtveřici astronautů, kteří strávili téměř půl roku na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) při první plnohodnotné misi vesmírného plavidla vlastněného soukromou společností. Loď Crew Dragon Resilience po odkladech nad ránem místního času (těsně před 09:00 SELČ) přistála na hladině Mexického zálivu nedaleko pobřeží Floridy.
Unikátní spojení hlasů a osobností dala nevědomky dohromady Jiřina Bohdalová. Její životní jubileum přivedlo Jakuba Prachaře k nápadu složit pro herečku narozeninovou píseň. K jejímu napsání oslovil Ondřeje Brzobohatého, zapojil i Libora Boučka a Vojtu Kotka a vznikla píseň Vystřelená. Premiéru bude mít v pořadu Máme rádi Jiřinku tuto neděli ve 20.15 na Primě.
Ve čtvrtek jsme si zasedli k počítačům v modrých, zelených a žlutých tričkách symbolizujících barvu vody, zeleně a slunce. Ptáte se proč? Určitě ne, všichni totiž víme, že 22. duben je Dnem Země.
Zapsali se ho historie, splnili naplánované úkoly a nyní přišel čas, aby se vrátili na Zemi. Již tento týden se z Mezinárodní vesmírné stanice vrátí posádka mise SpaceX Crew-1. První ze série stejnojmenných misí, na kterých spolupracuje americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) a soukromá společnost Elona Muska SpaceX. Podívejte se, jaký je program návratu.
Čína vypustila do kosmu základní modul své vlastní orbitální stanice nazvaný Tchien-che (Nebeská harmonie). Z kosmického střediska Wen-čchang na jihočínském ostrově Chaj-nan ho dnes v 11:23 místního času (5:23 SELČ) vynesla raketa Dlouhý pochod 5B.
Evropský parlament dnes schválil vznik nového Evropského kosmického programu, který zastřeší všechny dosavadní vesmírné aktivity Evropské unie. V jeho rámci mimo jiné rozšíří svou působnost a posílí kompetence vesmírná agentura GSA, která sídlí v Praze. Rozpočet programu v začínajícím sedmiletém období bude 14,8 miliardy eur (přes 380 miliard korun).
I tak malá věc, jako je dešťová kapka, může být významným dílem skládačky zjišťování informací o vzdáleném vesmíru. Jak uvedli vědci v nedávno zveřejněné studii, až zarážející podobnost dešťových kapek na různých planetách Sluneční soustavy může být klíčem při hledání života za jejími hranicemi.
/FOTOGALERIE/ Větší až o deset procent byl Měsíc v úplňku, který měl vrchol v noci na úterý 27. dubna. Přiblížil se Zemi na druhou nejmenší vzdálenost v letošním roce. Dostal přezdívku "růžový". Vztahuje se k období, kdy k úplňku dochází a pojmenovali ho tak v USA podle růžových plamenek šídlovitých, které v tomto období rozkvétají.
„Ústředí, jsme připraveni ke startu. Můžete spustit odpočítávání!“ „Sedm, šest, pět, čtyři, tři, dva, jedna, nula, START!“ Pionýrská raketa odstartovala 14. dubna ve 14.04. SEČ a během krátké doby překonala ozonovou vrstvu, hranici stratosféry, a ještě týž den se z členů její posádky oficiálně stali astronauti. 14. dubna 21:14:53 došlo ke kontrolovanému odpadnutí druhého pomocného motoru. Následující den se raketa setkala se stanicí ISS, českou nanodružicí VZLUSat-1, prolétla ionosférou a termosférou. V současné době se pohybuje rychlostí 156 km/h směrem k Měsíci.
„Ústředí, jsme připraveni ke startu. Můžete spustit odpočítávání!“ „Sedm, šest, pět, čtyři, tři, dva, jedna, nula, START!“ Pionýrská raketa odstartovala 14. dubna ve 14.04. SEČ a během krátké doby překonala ozonovou vrstvu, hranici stratosféry, a ještě týž den se z členů její posádky oficiálně stali astronauti. 14. dubna 21:14:53 došlo ke kontrolovanému odpadnutí druhého pomocného motoru. Následující den se raketa setkala se stanicí ISS, českou nanodružicí VZLUSat-1, prolétla ionosférou a termosférou. V současné době se pohybuje rychlostí 156 km/h směrem k Měsíci.
„Ústředí, jsme připraveni ke startu. Můžete spustit odpočítávání!“ „Sedm, šest, pět, čtyři, tři, dva, jedna, nula, START!“ Pionýrská raketa odstartovala 14. dubna ve 14.04. SEČ a během krátké doby překonala ozonovou vrstvu, hranici stratosféry, a ještě týž den se z členů její posádky oficiálně stali astronauti. 14. dubna 21:14:53 došlo ke kontrolovanému odpadnutí druhého pomocného motoru. Následující den se raketa setkala se stanicí ISS, českou nanodružicí VZLUSat-1, prolétla ionosférou a termosférou. V současné době se pohybuje rychlostí 156 km/h směrem k Měsíci.
„Ústředí, jsme připraveni ke startu. Můžete spustit odpočítávání!“ „Sedm, šest, pět, čtyři, tři, dva, jedna, nula, START!“ Pionýrská raketa odstartovala 14. dubna ve 14.04. SEČ a během krátké doby překonala ozonovou vrstvu, hranici stratosféry, a ještě týž den se z členů její posádky oficiálně stali astronauti. 14. dubna 21:14:53 došlo ke kontrolovanému odpadnutí druhého pomocného motoru. Následující den se raketa setkala se stanicí ISS, českou nanodružicí VZLUSat-1, prolétla ionosférou a termosférou. V současné době se pohybuje rychlostí 156 km/h směrem k Měsíci.
„Ústředí, jsme připraveni ke startu. Můžete spustit odpočítávání!“ „Sedm, šest, pět, čtyři, tři, dva, jedna, nula, START!“ Pionýrská raketa odstartovala 14. dubna ve 14.04. SEČ a během krátké doby překonala ozonovou vrstvu, hranici stratosféry, a ještě týž den se z členů její posádky oficiálně stali astronauti. 14. dubna 21:14:53 došlo ke kontrolovanému odpadnutí druhého pomocného motoru. Následující den se raketa setkala se stanicí ISS, českou nanodružicí VZLUSat-1, prolétla ionosférou a termosférou. V současné době se pohybuje rychlostí 156 km/h směrem k Měsíci.
„Ústředí, jsme připraveni ke startu. Můžete spustit odpočítávání!“ „Sedm, šest, pět, čtyři, tři, dva, jedna, nula, START!“ Pionýrská raketa odstartovala 14. dubna ve 14.04. SEČ a během krátké doby překonala ozonovou vrstvu, hranici stratosféry, a ještě týž den se z členů její posádky oficiálně stali astronauti. 14. dubna 21:14:53 došlo ke kontrolovanému odpadnutí druhého pomocného motoru. Následující den se raketa setkala se stanicí ISS, českou nanodružicí VZLUSat-1, prolétla ionosférou a termosférou. V současné době se pohybuje rychlostí 156 km/h směrem k Měsíci.
O deset procent větší Měsíc měl být z pondělí 26. na úterý 27. dubna, protože v tento den byl blízko naší planetě Zemi (357 tisíc kilometrů).
Větší až o deset procent je Měsíc v dubnovém úplňku. Přibližuje se Zemi na druhou nejmenší vzdálenost v letošním roce. Dubnový úplněk, který má vrchol v úterý 27. dubna, dostal přezdívku "růžový". Nemá to nic společného s jeho zabarvením, ale pojmenovali ho tak v USA podle růžových plamenek šídlovitých, které v dubnu rozkvétají.
Při příležitosti mezinárodního Dne Země připravila Koalice nevládek Pardubicka spolu s dalšími organizacemi zajímavý program.
Cílem svátku věnovaného planetě Zemi je upozornit na dopady ničení životního prostředí a motivovat veřejnost k zapojení se do ochrany přírody. I letos se k němu připojí Zoo Liberec, která v minulých letech připravovala formou naučně vědecké akce bohatý program pro širokou veřejnost.
Letošní Den Země v Česku stojí ve stínu pandemie koronaviru, kauzy Vrbětice a eskalace česko-ruských vztahů. Lidé čekají, kdy se otevřou obchody, co odpoví Moskva a kdy si konečně vypijeme pivo na zahrádce. Jen málokdo si tak vzpomene na to, že má v tento den poděkovat přírodě alespoň tak, že vytáhne nabíječku ze zásuvky.
Signal Festival se vrací do veřejného prostoru Prahy. Ke Dni Země, který připadá na 22. dubna, umístili jeho pořadatelé do areálu holešovického Výstaviště Praha instalaci The Room of Change od italského studia Accurat. Ta sleduje změny životního prostředí na planetě Zemi.
Den Země je den věnovaný Zemi, který se každoročně slaví a připomíná 22. dubna. Vzhledem k tomu, že na školách probíhá distanční výuka, jednotlivé třídy rotují, to samé se odráží i na činnosti školní družiny. Proto naše školní družina s připomenutím si Dne Země započala již nyní v 1. a 4. oddělení. Jde o ekologicky motivovaný svátek, který upozorňuje lidi na dopady ničení životního prostředí. Historie vyhlášení tohoto významného dne sahá do roku 1969. V současné době slaví Den Země víc jak miliarda lidí, ve 175 státech světa.
Robotický průzkumník Perseverance americké vesmírné agentury NASA vyrobil na Marsu kyslík. Je to vůbec poprvé, co se něco podobného podařilo na jiné planetě než na Zemi. Rover rozštěpil oxid uhličitý odebraný z atmosféry Marsu na kyslík a uhlík, informovala NASA na svém webu.
Tradiční Den Země je celoplanetární akcí, ale ani ten letošní volnočasové středisko ALCEDO nemůže zorganizovat v tradiční podobě v Panské zahradě. Chystá proto takové aktivity v rámci Týdne pro Zemi, které je za současné situace možné uspořádat. Více v článku
V mnoha zemích světa se 22. dubna pořádají oslavy Dne Země, jako svátku životního prostředí. Je to jasný signál, že osud naší planety nám není lhostejný, že máme zájem o její ochranu. Každý z nás může přispět k tomu, že se prostředí, v němž žijeme, bude stále zlepšovat.
Lunalón, terralóna a nově i marsmeloun. Modely Země a Měsíce se loni v létě kochali Brňané v parku na Kraví hoře, letos kolekci doplní i desetimetrový model rudé planety. Mars si návštěvníci prohlédnou o prázdninách.
Jen tři procenta rozlohy Země. Tak velká je podle nejnovější studie oblast, kterou zatím nepoškodila lidská činnost. Vědci ji publikovali jen pár dní před Dnem Země, jež upozorňuje právě na poškozování životního prostředí. Proměny Země v posledních čtyřech dekádách zobrazuje i nová aplikace Google Earth Timelapse.
Zdá se vám jeden tyranosaurus rex málo? A co 2,5 miliardy? Tolik se totiž celkem těchto dinosauřích králů procházelo po naší planetě. V průběhu jim vyčleněných milionů let. Možná.
Americká vesmírná agentura NASA dnes potvrdila, že se jí podařilo krátce vzletět a následně přistát s malou výzkumnou helikoptérou Ingenuity na povrchu Marsu. Jde o historicky první kontrolovaný let motorizovaného stroje na povrchu cizího vesmírného tělesa. Vědci mají nyní v plánu několik dalších, náročnějších, testů. Jejich cílem je zjistit, zda by mohly létací stroje do budoucna sloužit k prozkoumávání cizích planet.
Chcete si zpříjemnit start do nového týdne? Pokud ano, ale ještě nevíte jakým způsobem, podívejte se na pár našich tipů.
Už druhým rokem pro vás nemůže Geofyzikální ústav pořádat oslavy Dne Země. Proto pro vás vědci připravili on-line přednášky.
Mise Evropské vesmírné agentury Plato, jejímž úkolem je objevování a výzkum planet podobných Zemi mimo naši Sluneční soustavu, se posouvá do další vývojové fáze. Kamery, které budou exoplanety pozorovat, do vesmíru vynese modul vyrobený Brňany ze SAB Aerospace.
Sondu až k hranici vesmíru vyšlou žáci jesenické průmyslové školy. V plánu mají vypustit vlastní stratosferický balón a z výšky až 35 kilometrů pořídit originální video a fotografie zakřivení Země.
Čeká nás první víkend po dlouhém uzavření a nouzovém stavu. Pojedete někam na výlet nebo i s možností opustit Prahu raději v metropoli zůstanete? Pokud platí ta druhá varianta, můžete si zkrátit případnou nudu nějakou zajímavou akcí. Níže vám nabízíme přehled těch nejzajímavějších, které se od pátku do neděle konají.
Výroční známka, venkovní pozorování nebo modely měsíce a země. Prostějovská hvězdárna oslavila v pondělí šedesáté narozeniny. V rámci letošního kulatého jubilea chystá astronomické oddělení Muzea a galerie v Prostějově pro veřejnost řadu akcí, mimo jiné i spolupráci s olomouckým Street art festivalem.
Šedesát let uplynulo v pondělí 12. dubna od prvního úspěšného Gagarinova letu Vostokem I. Málokdo ví, že jeho raketa dobyla Vesmír i díky ústeckým chemikům: odolnost stroje podpořily umělé safíry z Ústí.
Je to již 60let. Byla středa 12.dubna 1961, když z rádia zazněla zpráva agentury TASS. Jurij A. Gagarin se stal prvním člověkem ve vesmíru. Vesmírná loď Vostok 1 po 108 minutách letu se úspěšně vrátila z vesmíru na Zem. Všichni jsme hltali zprávy, noviny jsme četli v tramvaji sousedovi přes rameno. Ten den miliardy lidí seděly u televizorů a rozhlasových přijímačů. Svět byl v úžasu.
Je to již 60 let. Byla středa 12.dubna 1961, když z rádia zazněla zpráva agentury TASS. Jurij A. Gagarin se stal prvním člověkem ve vesmíru. Vesmírná loď Vostok 1 po 108 minutách letu se úspěšně vrátila z vesmíru na Zem. Všichni jsme hltali zprávy, noviny jsme četli v tramvaji sousedovi přes rameno. Ten den miliardy lidí seděly u televizorů a rozhlasových přijímačů. Svět byl v úžasu.
Je to již 60let. Byla středa 12.dubna 1961, když z rádia zazněla zpráva agentury TASS. Jurij A. Gagarin se stal prvním člověkem ve vesmíru. Vesmírná loď Vostok 1 po 108 minutách letu se úspěšně vrátila z vesmíru na Zem. Všichni jsme hltali zprávy, noviny jsme četli v tramvaji sousedovi přes rameno. Ten den miliardy lidí seděly u televizorů a rozhlasových přijímačů. Svět byl v úžasu.
Je to již 60let. Byla středa 12.dubna 1961, když z rádia zazněla zpráva agentury TASS. Jurij A. Gagarin se stal prvním člověkem ve vesmíru. Vesmírná loď Vostok 1 po 108 minutách letu se úspěšně vrátila z vesmíru na Zem. Všichni jsme hltali zprávy, noviny jsme četli v tramvaji sousedovi přes rameno. Ten den miliardy lidí seděly u televizorů a rozhlasových přijímačů. Svět byl v úžasu.
Je to již 60let. Byla středa 12.dubna 1961, když z rádia zazněla zpráva agentury TASS. Jurij A. Gagarin se stal prvním člověkem ve vesmíru. Vesmírná loď Vostok 1 po 108 minutách letu se úspěšně vrátila z vesmíru na Zem. Všichni jsme hltali zprávy, noviny jsme četli v tramvaji sousedovi přes rameno. Ten den miliardy lidí seděly u televizorů a rozhlasových přijímačů. Svět byl v úžasu.
Je to již 60let. Byla středa 12.dubna 1961, když z rádia zazněla zpráva agentury TASS. Jurij A. Gagarin se stal prvním člověkem ve vesmíru. Vesmírná loď Vostok 1 po 108 minutách letu se úspěšně vrátila z vesmíru na Zem. Všichni jsme hltali zprávy, noviny jsme četli v tramvaji sousedovi přes rameno. Ten den miliardy lidí seděly u televizorů a rozhlasových přijímačů. Svět byl v úžasu.
Je to již 60let. Byla středa 12.dubna 1961, když z rádia zazněla zpráva agentury TASS. Jurij A. Gagarin se stal prvním člověkem ve vesmíru. Vesmírná loď Vostok 1 po 108 minutách letu se úspěšně vrátila z vesmíru na Zem. Všichni jsme hltali zprávy, noviny jsme četli v tramvaji sousedovi přes rameno. Ten den miliardy lidí seděly u televizorů a rozhlasových přijímačů. Svět byl v úžasu.
Otázku, jak vypadá Země z vesmíru, dostal první kosmonaut Jurij Gagarin asi nesčíselněkrát a jeho odpověď vstoupila do čítanek. K legendárnímu letu odstartoval 12. dubna 1961, na Zem se vrátil po 108 minutách.
Přistávací modul NASA Insight zaznamenal v březnu vzdálený rachot dvou velkých "marsotřesení", k nimž došlo v oblasti poblíž marťanského rovníku, známé jako Cerberus Fossae.
Lidé od nepaměti vzhlížejí k nebi a pozorují zajímavé jevy, které se čas od času na obloze objeví. Letošní rok sice nebude na nebeské úkazy tak bohatý jako ten loňský, přesto nabídne hned několik pozoruhodných zajímavostí.
