Sonda Amal (Naděje) Spojených arabských emirátů dnes dorazí k Marsu a měla by být navedena na oběžnou dráhu. Už ve středu se k ní připojí čínský aparát Tchien-wen, který má za tři měsíce spustit na povrch rudé planety robotické vozítko. Příští týden tam také hodlá přistát americká vesmírná agentura NASA se svým dalším automatickým průzkumníkem Perseverance.
Kulturní redaktoři Deníku jsou tu s čerstvou únorovou porcí víkendových tipů na filmy či seriály. Tentokrát můžete nahlédnout do historie nadávek (to není vtip, ale reálná pozvánka), potěšit se cizím neštěstím v partnerské krizi během londýnské karantény, případně si rozmyslet, zda opravdu chcete obětovat dvě hodiny svého života u nudné sci-fi.
Asi jen málokdo by čekal, že v malé vesničce na Bruntálsku potká Sputnik.
V únoru se bohužel rozloučíme s nádhernou podívanou, kterou nám planety připravily v uplynulých měsících. Spolu s ledovým Uranem, který je ale pouhým okem prakticky nepozorovatelný, zůstane na obloze jen planeta Mars, která bude až do konce dubna dobře viditelná večer. A to je dobře, protože právě na Marsu se v únoru budou dít věci.
Téměř polovina členů posádky Mezinárodní vesmírné stanice se potýká s problémy s imunitou. Ve stavu beztíže se neaktivuje imunita, a proto může astronauta i obyčejné nachlazení zabít. Při sebemenší nemoci se tak musí astronauti okamžitě vrátit zpět na Zem. Pochopit, proč imunita ve stavu beztíže přestává fungovat, pomohou vědcům dva experimenty. Podílet se na nich bude i brněnská společnost SAB Aerospace, která vesmírné stanici dodá kompletní zařízení.
V roce 1961 vrcholil závod mezi Sovětským svazem a Američany závod o vyslání prvního člověka do vesmíru. Dnes samozřejmě víme, že tenhle závod vyhráli díky Gagarinovi Rusové a v paměti zůstalo i jméno nejslavnějšího ruského zvířecího pasažéra, psa Lajky. Jméno prvního amerického astronauta ze zvířecí říše u nás tak známé není. Byl to šimpanz Ham. Na rozdíl od Lajky se z kosmu vrátil.
Jen od půlky 90. let minulého století jsme ztratili tolik ledu, že by pokryl celou Velkou Británii v tloušťce 100 metrů. Naplňují se tak ty nejčernější scénáře o nárůstu hladin světových moří.
Období epidemie přináší pro přírodu i pro fotografování volně žijících živočichů v ní mnohé problémy. Lidí je v přírodě více a zvěř přenesla své aktivity do pozdních nočních hodin, setkání s ní za denního světla je výjimečné.
Ze všech meteorologických jevů provázejících život na planetě Zemi patří blesky k těm nejzajímavějším - a také k nejtajemnějším. Ačkoli bouře provázejí lidstvo odedávna, jejich silné praskající elektrické výboje stále představují oblast, v níž se skrývá mnoho neznámého. Například jeden druh blesku je tak podivný a vzácný, že až do roku 1990 neměli vědci ani důkaz o jeho existenci.
Jedna z nejnadýchanějších exoplanet, jaké dosud astronomové v naší galaxii Mléčná dráha objevili, může změnit naše chápání vzniku obrovských planet. Exoplaneta se jmenuje WASP-107b a obíhá kolem hvězdy typu oranžový trpaslík, vzdálené 211 světelných let.
Co chtějí na Měsíci najít Indové? Proč si komunistická Čína staví vlastní vesmírnou stanici a jak rychle ji chce mít hotovou? A kdy se již konečně vydáme na výlet do meziplanetárního prostoru?
Kolem jedné z nejstarších hvězd galaxie, oranžového trpaslíka jménem TOI-561, vzdáleného od Země 280 světelných let, obíhají podle nového objevu astronomů tři exoplanety, z nichž jedna představuje kamenný svět jedenapůlkrát větší než Země. Pozoruhodné přitom je, že systém TOI-561 i s planetami je nesmírně starý - jeden z nejstarších, jaké kdy astronomové zaznamenali. Jeho věk se odhaduje na 10 miliard let.
Od roku 2012 předpokládají astronomové existenci hypotetické "planety Devět", která by putovala vzdálenými končinami naší sluneční soustavy a nahrazovala by Pluto. To bylo vyřazené z kategorie planet v roce 2006 na astronomickém kongresu v Praze. Teď se zdá, že teorii o jejím výskytu podpořila záhadná exoplaneta vzdálená 336 světelných let od Země, jejíž chování odpovídá právě tomu, jaké se předpokládá u planety Devět.
Píše se 2. března 2016 a v kazašské stepi právě přistála návratová kabina ruské rakety Sojuz, v níž se na Zemi vrátila dvojice ostře sledovaných obyvatel Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Jejich kosmická mise trvala přesně 340 dní, což stanovilo nový americký rekord. Zasloužil se o něj dnes šestapadesátiletý Scott Kelly. Muž, který rád překonává rekordy.
Rádi bychom vám představili druhou část práce v botanické zahradě, která nemusí být na první pohled úplně patrná, ale je její nedílnou součástí.
Od nepaměti se filozofové i učenci snaží určit počátek věků. Ale teprve moderní astronomie zvládá zodpovědět tuto otázku s určitou mírou jistoty. Podle nejuznávanějších kosmologických modelů začal vesmír velkým třeskem v době zhruba před 13,8 miliardy let. Jak ale v rané fázi vypadal, si astronomové stále nejsou jisti. Odpověď hledají mimo jiné pomocí pátrání po nejstarších galaxiích.
Představte si, že kartonová krabice udrží váhu pračky. A to při startu rakety do vesmíru. Podobně pevný a lehký materiál vyrobila brněnská firma SAB Aerospace. Jejich dispenser vynesl na raketě Vega do vesmíru třiapadesát družic. „Chci z České republiky udělat leadra kosmického průmyslu,“ říká ředitel společnosti Petr Kapoun.
/ROZHOVOR/ Představte si, že kartonová krabice udrží váhu pračky. A to při startu rakety do vesmíru. Podobně pevný a lehký materiál vyrobila brněnská firma SAB Aerospace.
Do jaké vzdálenosti dohlédnou vaše oči bez dalekohledu? Myslíte si, že moc daleko ne? Omyl! Pokud se v noci podíváte na hvězdy či jiné vesmírné objekty, díváte se vlastně hodně daleko, neboť vzdálenosti ve vesmíru jsou obrovské.
Při pátrání po tajemstvích nekonečného vesmíru mohou občas i drobné odchylky v datech svědčit o objevu celých nových světů. Nepatrná kolísání vzdálené hvězdné záře mohou prozradit, že kolem dané hvězdy obíhají planety. A nyní astronomové učinili první kroky k tomu, aby se tajemným exoplanetám dostali na kobylku i pomocí jejich rádiového vyzařování.
Kapsle čínské vesmírné sondy Čchang-e 5 přepravující vzorky měsíční horniny úspěšně přistála v oblasti Vnitřního Mongolska. Informují o tom čínská státní média. Kapsle dopravila na Zemi vzorky z Měsíce poprvé od roku 1976. Očekává se, že vyzvednutí kapsle bude obtížné kvůli malým rozměrům předmětu, tmě, nízkým teplotám a sněhové pokrývce, upozorňuje agentura AP.
V roce 2017 zaznamenaly sondy amerického Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA) mohutnou, člověkem vytvořenou bariéru, obklopující Zemi. A zkoušky potvrdily, že tato "stěna" ovlivňuje vesmírné počasí daleko za hranicí pozemské atmosféry. Nejenomže tedy Zemi měníme natolik, až někteří vědci žádají, aby po nás byla pojmenována celá nová geologická epocha - lidská aktivita mění také vesmír.
Japonská kosmická agentura JAXA oznámila, že kapsle, kterou minulý týden dopravila na Zemi sonda Hajabusa 2, obsahuje černé částečky, jež jsou z planetky Ryugu. Vědci doufají, že zkoumání získaných vzorků pomůže objasnit vývoj Sluneční soustavy a vznik života na Zemi.
Nová mapa naší galaxie změnila několik vesmírných jistot. Například tu, jak daleko to máme do středu Mléčné dráhy. Jedním výpočtem se nám cesta zkrátila o desetinu, přesněji o 2000 světelných let.
V neděli 13. prosince by měly prozářit noční oblohu nejjasnější padající hvězdy letošního roku. Astronomové očekávají, že letošní meteorický roj Geminidy vyprodukuje asi 120 žlutě, oranžově, červeně a modře zářících hvězd za hodinu. Meteorická sprcha by měla být z míst nezastíněných světelným smogem dobře vidět, protože ji nebude stínit Měsíc, který by měl být na noční obloze téměř neviditelný.
Jednou z nejzajímavějších exoplanet, o nichž astronomové vědí, je planeta WASP-12b. Jde však také o planetu až mimořádně tajemnou. Obíhá kolem hvězdy typu žlutý trpaslík, o něco větší než naše Slunce, a od Země je vzdálená asi 1410 světelných let. Astronomové jí přezdívají "horký Jupiter" - jde totiž o plynového obra podobné velikosti jako Jupiter, ale nacházejícího se tak blízko své hvězdy, že je rozžhavený.
Slunce umí být i velmi živé. Podle nových předpovědí by další maximum v jeho cyklech mohlo být jedním z nejsilnějších, jaká věda dosud zaznamenala. To je sice v přímém rozporu s oficiální předpovědí slunečního počasí od amerického Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA) a Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA), ale pokud se to potvrdí, může to doložit správnost teorie o cyklech sluneční aktivity.
Japonská vesmírná agentura oznámila, že její pátrací tým vybavený helikoptérou se dostal ke kapsli, která přinesla na Zemi vzorky z asteroidu Rjuga. Kapsle se předtím oddělila od sondy Hajabusa 2 a v sobotu SEČ přistála na poušti v jižní Austrálii, jak bylo plánováno. Materiál odebraný na asteroidu by mohl pomoci vysvětlit vznik života na naší planetě, napsala agentura AP.
Modul čínské sondy Čchang-e 5, který ve čtvrtek vzlétl z povrchu Měsíce, aby dopravil vzorky tamních hornin na Zemi, se dnes úspěšně propojil s částí vyčkávající na měsíční orbitě, informovala AFP s odkazem na agenturu Nová Čína. Ta upřesnila, že jde o první úspěšné zakotvení vesmírného plavidla na oběžné dráze Měsíce realizované Pekingem.
Nová soustava velmi výkonných radioteleskopů v západní Austrálii zachytila při mapování vesmíru jeden milion dříve neznámých galaxií. Podle australské státní vědecké organizace Csiro se díky radioteleskopům podařilo vytvořit nový "atlas vesmíru" za velice krátký čas, informovala agentura Reuters. Přes tři miliony galaxií nové teleskopy zmapovaly za zhruba 300 hodin. Dříve stejná práce zabrala i deset let.
Čínská sonda Čchang-e 5 úspěšně přistála na Měsíci, kde má odebrat vzorky hornin a dopravit je zpět na Zemi. Informují o tom čínská státní média. Čínští vědci chtějí na vzorcích hornin zkoumat původ Měsíce. Návrat sondy se očekává v polovině prosince. Pokud bude čínský projekt úspěšný, dostanou se vzorky měsíční horniny na Zemi poprvé po 40 letech.
Evropská jižní observatoř pořídila v Chile prostřednictvím největšího vesmírného dalekohledu na světě unikátní snímek planetární mlhoviny, která se skládá ze dvou těsně spojených hvězd, obíhaných třetí vnější hvězdou. Ta přitom byla poprvé spatřena až několik stovek let po objevu samotné mlhoviny, známé jako NGC 246.
Vesmír se zdá být hodně osamělý, ale jako lidstvo jsme důkazem, že v něm mohou existovat inteligentní civilizace. Nalézt v naší galaxii známku po přítomnosti jiné než lidské inteligence však není tak jednoduché. Astronomové však mají k dispozici nástroje - na základě našich vlastních technologických možností mohou přibližně odhadovat, jaké signály by mohla vydávat mimozemská civilizace, a pátrat po nich.
Hledání mimozemského života opět nabírá na obrátkách. Dokonce už máme seznam horkých kandidátů, kde by se život s vysokou dávkou pravděpodobnosti mohl nacházet, a nejsou zas až tak daleko od Země. Jedná se o 300 hvězd, na jejichž planety se dalekohledy podívají ze všeho nejdřív.
Mléčná dráha se během svých dlouhých vesmírných dějin srazila a spojila s několika dalšími galaxiemi, ale sestavit její "rodokmen" není nijak jednoduché. Zatím nejkompletnější souhrn těchto galaktických fúzí poskytla vědcům nová analýza hustých hvězdokup obíhajících kolem Mléčné dráhy. Ta také odhalila něco mimořádného – pradávnou a dosud neznámou galaxii, kterou astronomové pojmenovali Kraken.
Už přes šedesát let se vyznává z okouzlení přírodními krásami naší planety, ale i obav o ni. Dokumenty britského přírodovědce a režiséra Davida Attenborougha jsou evergreenem na televizní obrazovce a divácký zájem sklízejí právem. V novém dokumentu David Attenborough: Život na naší planetě, který je nyní k vidění na Netflixu, pokročil ještě dál.
Váží tři biliardy tun. Je celá ze železa a niklu. Krouží kolem Slunce ve třikrát větší vzdálenosti než Země v pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem. Kdyby se nám z ní podařilo vytěžit její nerostné bohatství, zhroutil by se pozemský finanční systém jak domeček z karet. Seznamte se, prosím. Planetka Psyche.
Nebeské kamení spadlo za působivé světelné podívané, jež však většině lidí zůstala utajena, v oblasti Jizerských hor; k nalezení by tam mohl být větší meteorit a několik menších, zhruba desetigramových i gramových úlomků. Na dálku to určili vědci z observatoře v Ondřejově na Praze-východ, kde působí Astronomický ústav Akademie věd ČR.
Řekne-li se rok 1492, každý si většinou vybaví slavnou plavbu Kryštofa Kolumba k americkým břehům, která je označována za pomyslnou časovou hranici, jíž skončil středověk a začal novověk. V tu dobu přišla další událost oznamující západnímu světu, že staré doby končí. Lidstvu se 7. listopadu důrazně připomněl sám vesmír.
Tak dlouhá odmlka tady za posledních 30 let ještě nebyla. Po bezmála osmi měsících rádiového ticha navázala americká vesmírná agentura (NASA) opět spojení se svou mezihvězdnou vesmírnou lodí Voyager 2. K poslednímu kontaktu došlo v březnu. Komunikaci přerušila v podstatě "běžná údržba" pozemní parabolické antény - jenže u sondy, jež od roku 1977 putuje za hranice sluneční soustavy, nic úplně běžné není.
Země i ostatní planety naší sluneční soustavy obíhají Slunce po stálých drahách, jako by to byly ukotvené lodě plující v kruzích kolem místa, kde se kotva zakousla do mořského dna. Co se ale stane, když takovou loď v podobě planety něco nebo někdo uvolní?
Každý má právo hlásat, co chce. A nejen to, má právo dožadovat se toho hlásání. Jenže ne vše, co se svobodně vyjadřuje, jsou názory. Něco jsou blbosti. Zvlášť v covidové době, kdy nám mohou zle uškodit, bychom měli blbosti umět rozeznat.
Tisíce organických sloučenin vzniklých před miliardami let obsahuje meteorit, který v lednu roku 2018 přistál po osmé večer na zamrzlém jezeře v Michiganu. Tyto sloučeniny by mohly být vědcům vodítkem k informacím o původu života na Zemi.
The Midnight Sky. Neboli Půlnoční nebe. To je další režijní počin herce Georga Clooneyho, který představí koncem roku televize Netflix.
Americká sonda OSIRIS-REx odebrala podle prvních zjištění dostatečné množství vzorku z planetky Bennu. Informoval o tom americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Odebrání alespoň 60 gramů prachu a kamení bylo splněno, ujistil úřad.
Americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) oznámil, že v pondělí 26. října zveřejní "nový vzrušující objev" týkající se Měsíce. Informuje o tom server Science Alert. Ten v této souvislosti poukazuje na nové výsledky Stratosférické observatoře pro infračervenou astronomii (Sofia), což je ve skutečnosti letadlo Boeing 747 SP nesoucí velký zrcadlový dalekohled.
Americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku se může od včerejška chlubit mimořádným úspěchem. Jeho vědci a inženýři dokázali navést vesmírnou loď, aby se jemně dotkla asteroidu, vzdáleného neuvěřitelných 320 milionů kilometrů od Země, a sebrala vzorek suti z jeho povrchu. A také to natočili.
V Kazachstánu bezpečně přistál návratový modul lodi Sojuz MS-16 s jedním americkým a dvěma ruskými astronauty, kteří strávili poslední půlrok na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) na oběžné dráze Země. Na twitteru o tom informoval americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).
Když nedávno sonda Mars Reconnaissance Orbiter pořídila prostřednictvím kamery Hirise snímek zhrouceného stropu lávové trubice, který byl mnohem větší než jakýkoli podobný "lávový světlík" na Zemi, vědce okamžitě zaujal. Pokud by totiž na Marsu opravdu dosud existoval v nějaké primitivní formě život, lávové trubice by představovaly ideální úkryt. Vědci proto řeší otázku, jak do tajemného otvoru proniknout.
