Robotické vozítko, které bude příští rok vysláno na Mars, nebude pouze pátrat po stopách života, ale poslouží také jako předvoj pro cestu člověka na povrch rudé planety. V pátek to uvedli vědci z amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), když svůj nový přístroj představovali médiím. Vozítko Mars 2020 je podle agentury Reuters téměř hotové a jeho mise má podle aktuálních plánů začít v červenci.
Třebíč - Ekotechnické centrum Alternátor v Třebíči zůstane otevřené i o vánočních prázdninách. Během nich také dojde k navýšení počtu komentovaných projekcích na unikátní projekční kouli Science on a Sphere.
Astronomové prostudovali tři vzdálené mladé exoplanety (planety obíhající kolem jiné hvězdy, než je naše Slunce), jež se vyznačují zcela mimořádnou konzistencí nadýchané cukrové vaty. Přestože jsou velké téměř jako Jupiter, hmotnost nedosahuje ani jednoho procenta.
Exoplaneta, kterou Česku přidělila Mezinárodní astronomická unie (AUI) v Paříži, získala jméno. V hlasování veřejnosti zvítězil název Makropulos, hvězda XO-5 v souhvězdí Rysa, kterou Makropulos obíhá, ponese jméno Absolutno. V tiskové zprávě o tom dnes informovala Akademie věd ČR.
Dva týdny nestačily státníkům z celého světa, aby se dohodly na společném postupu v boji s klimatickou změnou. Podle aktivistů klimatický summit OSN včera skončil výhrou států, pro které je uhlí a nafta důležitější než ochrana životního prostředí.
/FOTOGALERIE/ Podle aktuálních odhadů dnes vyrazilo demonstrovat za klima do ulic Madridu kolem půl milionů lidí. Švédská aktivistka Greta Thunberg musela být z bezpečnostních důvodů z průvodu eskortována. Protest se koná (nejen) v souvislosti právě probíhajícího klimatického summitu COP25, na kterém státníci rozhodují o budoucích opatřeních, které mají následky klimatické změny zmírnit.
Dva kusy vesmírných hornin, které dopadly nedávno na Zemi, obsahují ribózu, tedy monosacharid, jenž představuje základní molekulu pro život a genetiku, a další podobné cukry. Podporuje to názor, že řada složek nezbytných pro život se dostala na Zemi v důsledku nárazu meziplanetárních těles.
Na sklonku srpna spatřil astronom Gennadij Borisov poprvé tajemný objekt, který letěl naší Sluneční soustavou po podivné hyperbolické dráze naznačující, že ať už je tento předmět čímkoli, ze Sluneční soustavy nepochází. Nyní se podařilo pomocí zobrazovacího spektrometru pořídit jeho snímek.
Spojené státy si připomínají 50 let od druhého přistání lidí na Měsíci. Druhá mise k tomuto zemskému satelitu se nestala tak slavná, jako ta první, ale byla ještě ambicióznější. A měla i dramatičtější průběh. Ani ne do minuty po startu udeřil do rakety dvakrát po sobě blesk. A vypnul palivové články řídícího modulu.
V hlubinách východních Sajanských hor leží úžasná země - Tofalaria. Na celé Zemi už je jen pár podobných míst. Divočina je zde stará a nedotčená. Je obtížné procházet tou zemí a vzduch je až opojně čerstvý a čistý, křišťálová voda se dá pít ze všech řek a jezer, kterých jsou tu desítky. Stromy zde nepadají kvůli lidem, ale kvůli svému stáří. Jedná se o staleté cedry, které poskytují chráněným sobolům oblíbené oříšky. Právě do této části planety se letos v létě vydal známý znojemský cestovatel Bronislav Mikulášek.
/FOTO, VIDEO/ Místní rostliny, zvířata i lidové tradice a zvyky, ale také výroba elektrické energie solárními panely či planeta Země a blízký vesmír. To je jen část témat, která zaujala třídy Koťat a Soviček mateřinky Prokopa Velikého v Tachově. Ve středu totiž předškoláci i mladší děti navštívili ekocentrum v Krsích.
Brno /FOTOGALERIE/ - Model rakety Vega, létání s dronem nebo přednášky o nejnovějších technologiích ve vesmíru. Vědecký festival ve Hvězdárně a planetáriu Brno s názvem Kosmický průmyslový den ukázal lidem, kam věda v téhle oblasti pokročila a mladým vědcům nabídl možnosti spolupráce.
Vědci zaznamenali neviditelnou obří galaxii z dob raného vesmíru, která by se měla vyskytovat ve vzdálenosti asi 12,5 miliardy světelných let od Země. To znamená, že pozorovali světlo, které před 12,5 miliardy let tato galaxie vyzářila. Vesmír byl v té době ještě v plenkách - existoval jen zhruba miliardu let.
/FOTOGALERIE/ „Ondrejov“ má v mezinárodní astronomii velmi dobrý zvuk už po desetiletí. Nicméně nyní zní pojmenování této observatoře ještě zvučněji. Nejnověji pracoviště Astronomického ústavu Akademie věd České republiky na ondřejovské hvězdárně na Praze-východ vstoupilo do světového astronomického povědomí úspěchem v rámci výzkumu exoplanet. Ondřejov se řadí mezi pracoviště potvrzující objev prvního hnědého trpaslíka, nalezeného v rámci vesmírné mise TESS.
„Ondrejov“ má v mezinárodní astronomii velmi dobrý zvuk už po desetiletí. Nicméně nyní zní pojmenování této observatoře ještě zvučněji. Nejnověji pracoviště Astronomického ústavu Akademie věd České republiky na ondřejovské hvězdárně na Praze-východ vstoupilo do světového astronomického povědomí úspěchem v rámci výzkumu exoplanet. Ondřejov se řadí mezi pracoviště potvrzující objev prvního hnědého trpaslíka, nalezeného v rámci vesmírné mise TESS.
/FOTOGALERIE/ „Ondrejov“ má v mezinárodní astronomii velmi dobrý zvuk už po desetiletí. Nicméně nyní zní pojmenování této observatoře ještě zvučněji. Nejnověji pracoviště Astronomického ústavu Akademie věd České republiky na ondřejovské hvězdárně na Praze-východ vstoupilo do světového astronomického povědomí úspěchem v rámci výzkumu exoplanet. Ondřejov se řadí mezi pracoviště potvrzující objev prvního hnědého trpaslíka, nalezeného v rámci vesmírné mise TESS.
/FOTOGALERIE/ „Ondrejov“ má v mezinárodní astronomii velmi dobrý zvuk už po desetiletí. Nicméně nyní zní pojmenování této observatoře ještě zvučněji. Nejnověji pracoviště Astronomického ústavu Akademie věd České republiky na ondřejovské hvězdárně na Praze-východ vstoupilo do světového astronomického povědomí úspěchem v rámci výzkumu exoplanet. Ondřejov se řadí mezi pracoviště potvrzující objev prvního hnědého trpaslíka, nalezeného v rámci vesmírné mise TESS.
/FOTOGALERIE/ „Ondrejov“ má v mezinárodní astronomii velmi dobrý zvuk už po desetiletí. Nicméně nyní zní pojmenování této observatoře ještě zvučněji. Nejnověji pracoviště Astronomického ústavu Akademie věd České republiky na ondřejovské hvězdárně na Praze-východ vstoupilo do světového astronomického povědomí úspěchem v rámci výzkumu exoplanet. Ondřejov se řadí mezi pracoviště potvrzující objev prvního hnědého trpaslíka, nalezeného v rámci vesmírné mise TESS.
/FOTOGALERIE/ „Ondrejov“ má v mezinárodní astronomii velmi dobrý zvuk už po desetiletí. Nicméně nyní zní pojmenování této observatoře ještě zvučněji. Nejnověji pracoviště Astronomického ústavu Akademie věd České republiky na ondřejovské hvězdárně na Praze-východ vstoupilo do světového astronomického povědomí úspěchem v rámci výzkumu exoplanet. Ondřejov se řadí mezi pracoviště potvrzující objev prvního hnědého trpaslíka, nalezeného v rámci vesmírné mise TESS.
Blansko – Blanenské kino má na programu sci-fi thriller Ad Astra. Děj filmu se odehrává ve 22. století, kdy součástí života je umělá inteligence a lidstvo létá na hranice Sluneční soustavy. V hlavních rolích snímku se představují Brad Pitt a Tommy Lee Jones.
Vypadá jako škrábanec na fotografickém snímku, ale jde o něco úplně jiného. Podivná šmouha uprostřed fotografie Krabí mlhoviny z Hubbleova vesmírného dalekohledu je ve skutečnosti asteroid. Jako první si ho všimla německá dobrovolnice Melina Thénevotová, zapojená do mezinárodního projektu občanské vědy Zooniverse.
Umělá inteligence je integrována do všech průmyslových odvětví, Měsíc a Mars jsou kolonizovány, lidmi osídlené satelity obíhají kolem Neptunu, nejvzdálenější planety sluneční soustavy. Na Zemi se staví nová babylónská věž. Je to anténa, jejíž konec dosahuje až do vesmírného prostoru a která má sloužit k vyhledávání inteligentního mimozemského života.
Existoval na Venuši život? Druhá planeta sluneční soustavy nabízela přibližně po dobu dvou až tří miliard let podmínky vhodné pro jeho vývoj, zjistil nejnovější výzkum Goddardova kosmického střediska. Klima planety se dramaticky proměnilo až asi před 700 miliony let, kdy se z Venuše stala nehostinná horoucí pustina.
Jak by měli vypadat první osadníci na Marsu? Tuto otázku si kladou vědci již několik let. Mohli by to být lidé z různých koutů světa s mnohaletými zkušenostmi a výcvikem v kosmu. A nebo by vůbec nemuselo jít o příslušníky lidské populace. Někteří odborníci totiž nyní navrhují kontroverzní řešení. Prvními obyvateli rudé planety by podle nich měla být parta mikrobů, kterými planetu "kontaminujeme." To však odporuje přísným etickým nařízením.
22. století. Umělá inteligence je integrována do všech průmyslových odvětví, Měsíc a Mars jsou kolonizovány, lidmi osídlené satelity obíhají kolem Neptunu, nejvzdálenější planety sluneční soustavy.
Mimozemští špehové mohou pozorovat naši planetu, a to již několik milionů let - dokonce od doby dávno předtím, než se na Zemi objevili první lidé. Závěry amerického fyzika Jamese Benforda mohou sice znít na první pohled bláznivě, ve skutečnosti ale vychází z dlouhodobých dohadů v rámci SETI institutu, tedy projektu určeného k hledání znaků mimozemského života ve vesmíru.
Rusko již ví, co způsobilo záhadný únik vzduchu na palubě Mezinárodní kosmické stanice, ale má v úmyslu to držet v tajnosti. "Nic vám neřekneme," prohlásil šéf vesmírné agentury Roskosmos Dmitrij Rogozin. Informoval o tom server Newsweek.com.
Nad Chile se minulý týden objevily neznámé planoucí objekty, které vypadaly, že letí po obloze přes ostrov Chiloé. Poměrně záhy poté, co byly spatřeny, zaznamenali Chilané na ostrově několik drobných požárů. Přirozeně došli k závěru, že obě události spolu souvisejí. To ale není zdaleka jisté.
Jak by měli vypadat první osadníci na Marsu? Tuto otázku si kladou vědci již několik let. Mohli by to být lidé z různých koutů světa s mnohaletými zkušenostmi a výcvikem v kosmu. A nebo by vůbec nemuselo jít o příslušníky lidské populace. Někteří odborníci totiž nyní navrhují kontroverzní řešení. Prvními obyvateli rudé planety by podle nich měla být parta mikrobů, kterými planetu "kontaminujeme." To však odporuje přísným etickým nařízením.
Mimozemští špehové mohou pozorovat naši planetu, a to již několik milionů let - dokonce od doby dávno předtím, než se na Zemi objevili první lidé. Závěry amerického fyzika Jamese Benforda mohou sice znít na první pohled bláznivě, ve skutečnosti ale vychází z dlouhodobých dohadů v rámci SETI institutu, tedy projektu určeného k hledání znaků mimozemského života ve vesmíru.
Neznámý objekt označovaný jako Planeta IX (nebo podle některých vědců jako Planeta X), který se pohybuje po okraji naší Sluneční soustavy, by ve skutečnosti mohl být prehistorickou černou dírou. Uvádí to server Science Alert s odkazem na novou vědeckou teorii.
Soukromá americká společnost SpaceX Elona Muska v sobotu ukázala vesmírnou loď navrženou pro dopravu lidí a nákladu na Měsíc, Mars i na jiná místa ve sluneční soustavě. Musk řekl, že by loď nazvaná Starship měla poprvé odstartovat během jednoho nebo dvou měsíců a před návratem se dostat do výšky 19 800 metrů nad Zem.
Brad Pitt putuje na vnější okraj sluneční soustavy, aby zastavil hrozbu pro veškerý život na Zemi. Objevuje zde tajemství, která zpochybňují povahu lidské existence a naše místo ve vesmíru.
Píše se 22. století. Umělá inteligence je integrována do všech průmyslových odvětví, Měsíc a Mars jsou kolonizovány, lidmi osídlené satelity obíhají kolem Neptunu, nejvzdálenější planety sluneční soustavy.
Existoval na Venuši život? Druhá planeta sluneční soustavy nabízela přibližně po dobu dvou až tří miliard let podmínky vhodné pro jeho vývoj, zjistil nejnovější výzkum Goddardova kosmického střediska. Klima planety se dramaticky proměnilo až asi před 700 miliony let, kdy se z Venuše stala nehostinná horoucí pustina.
Rusko již ví, co způsobilo záhadný únik vzduchu na palubě Mezinárodní kosmické stanice, ale má v úmyslu to držet v tajnosti. "Nic vám neřekneme," prohlásil šéf vesmírné agentury Roskosmos Dmitrij Rogozin. Informoval o tom server Newsweek.com.
/TRAILER/ Cesta vesmírem i vlastním nitrem. To je film Ad astra, kde Brad Pitt hledá otce, respektive sám sebe. Po premiéře v Cannes teď vstoupil i do našich kin.
Nedávno se na pultech knihkupectví objevil titul Projekt Gilgameš, který napsal Štěpán Kučera z Jablonce nad Nisou. Vystudoval žurnalistiku, pravidelně přispíval do tiskovin a našel se i na poli literatury.
Nedávno se na pultech knihkupectví objevil titul Projekt Gilgameš, který napsal Štěpán Kučera z Jablonce nad Nisou. Vystudoval žurnalistiku, pravidelně přispíval do tiskovin a našel se i na poli literatury.
Nedávno se na pultech knihkupectví objevil titul Projekt Gilgameš, který napsal Štěpán Kučera z Jablonce nad Nisou. Vystudoval žurnalistiku, pravidelně přispíval do tiskovin a našel se i na poli literatury.