První vlna pandemie nového koronaviru ještě neskončila, a vědci se již předhánějí v upozorněních, že v blízké budoucnosti zažije svět i další pandemie. Jejich ohniska přitom mohou vzniknout i v poměrně překvapivých oblastech. Jedním z nich by mohla být například Amazonie – tedy místo, které je tradičně považováno za „zelená plíce Země“.
Uvolňování koronavirových omezení pomalu oživuje i nabídku zábavy a kulturních aktivit. Podívejte se na naše tipy, kam můžete (nejen) o víkendu vyrazit na Hranicku a Přerovsku.
Planet podobných Zemi je v naší galaxii Mléčná dráha možná celá řada, ale objevit je není tak jednoduché. Až do současné doby je zhruba jen třetina z více než čtyř tisíc nalezených a potvrzených exoplanet kamenná - a většina z nich se nachází v okruhu několika tisíc světelných let od Země. To ale není jediný důvod, proč je objev nové kamenné planety vzrušující.
/FOTOGALERIE/ Kvůli pandemii nového koronaviru se nemohla uskutečnit tradiční akce Ukliďme Česko pro veřejnost. Proto se tohoto úkolu ve Voticích, na požádání města, ujali skauti a další dobrovolníci z řad lukostřelců, sokolů, hasičů nebo třeba i fotbalistů. Každoročně skauti uklízí i ve Vrchotových Janovicích, kde tento rok uklidili alej vedoucí do Janovic.
Představa Marsu jako mrtvé, suché, prašné a pusté planety bere s každým dalším novým objevem stále více za své. Vedle náznaků možné existence nějaké formy života (nálezu organických molekul, podivných výkyvů hladiny kyslíku v atmosféře planety) přibývá důkazů, že Mars je také vulkanicky a geologicky aktivní. Jeden z nich vědci objevili v meteoritu.
Moderní astronomie objevila už stovky hvězd, kolem nichž obíhají další planety, ale planetární systém obíhající hvězdu HD 158259, vzdálenou od Země 88 světelných let, je přece jen výjimečný. Planety totiž vytvářejí skvěle sehraný orbitální systém.
Po měsících strávených na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) dnes v kazašské stepi bezpečně přistála dvojice amerických astronautů a jejich ruský kolega. Návrat kabiny kosmické lodi Sojuz MS-15 na Zemi na živo přenášel americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).
Nastavit si pevný denní režim, dodržovat ho, zaměstnat mozek a nejlépe pomáhat ostatním. To je podle primáře Psychiatrické nemocnice Písek MUDr. Mariana Korandy recept na to, jak si zachovat i uprostřed coronavirové epidemie zdravý rozum.
Chcete vědět, co Hubbleův vesmírný dalekohled, který už třicet let pořizuje snímky vzdáleného vesmíru, vyfotil právě v den vašich narozenin? NASA zprovoznila novou online aplikaci, která vám to umožní zjistit.
/FOTOGALERIE/ Úterní večer (noc na středu) opět nabídl úžasnou vesmírnou podívanou - nejpůsobivější superúplněk roku. Měsíc byl ve 20 hodin od Země vzdálen "pouze" 356 909 kilometrů. A hezky vidět byl i na několika místech Ostravy. Podívejte se.
Neočekávané složení dvou meteoritů může podle vědců změnit naše chápání historie Rudé planety. Mars zřejmě vznikl jiným způsobem, než se dosud předpokládalo.
Měsíc odjakživa láká firmy i státy, které spřádají plány na kolonizaci vesmíru. Je to logické. Díky své vzdálenosti od Země je Měsíc hlavním kandidátem na vytvoření první stálé základny lidstva v kosmu. Než k tomu však dojde, je nezbytné vyřešit několik otázek. Například: z jakých materiálů by měla být tato základna vybudována? A vědci nyní přišli s překvapivým nápadem…
/ROZHOVOR/ Přestože se v současné době řeší hlavně šíření koronaviru, v Žatci se rodí zajímavý projekt. Počátkem příštího roku by mělo ve městě začít pracovat unikátní přírodovědné vzdělávací centrum.
Vypustit do vesmíru raketu stojí miliony a miliony korun. A tak se tým japonských vědců rozhodl, že vyzkouší lacinější způsob, jak vyslat lidi vysoko nad naši planetu – kosmický výtah. Loni na podzim vědci z japonské univerzity v Šizuoce naložili dva maličké satelity do japonské rakety H-2B, která měla namířeno k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS).
V Žatci plánují centrum vědy. Vzniknout by mělo v budově zemědělské školy, sloužit bude školám i veřejnosti. Peníze na realiziaci mají přijít z dotací.
Tým vědců z univerzity v San Diegu ohlásil unikátní objev. Vůbec poprvé byly v mimozemských objektech, které dopadly na Zemi, nalezeny supravodivé materiály. Vědci je odhalili v zrnech uvnitř dvou různých meteoritů.
Ve filmu ET se mimozemšťan zvaný pokoušel zavolat domů, do své galaxie. Ale měli bychom se my snažit zavolat mimozemšťanům, jako je ET? To je otázka, která se v poslední době začíná stále více řešit, protože se objevily zprávy o projektu, který vymysleli dva odborníci z americké univerzity MIT.
Šířící se nákaza novým typem koronaviru zkomplikovala i plánovaný vesmírný let k Marsu, který je součástí společného evropsko-riského projektu ExoMars. Mise byla odložena na rok 2022.
Turisté si připomínají významné jubileum. Před 60 lety byla založena tradice jarních srazů turistů. Letos se měl konat v Krásné Lípě při příležitosti 150 let jejího povýšení na město, kvůli opatřením souvisejícím s koronavirem se ale neuskuteční. Přesto si můžete přečíst v článku Jana Doudy z Klubu českých turistů Krásná Lípa, jak to všechno začalo.
O jarních prázdninách ve dnech 9. až 13. března se návštěvníci Ekotechnického centra Alternátor v Třebíči mohou těšit komentované programy na unikátní projekční kouli Science on a Sphere.
Nová analýza organických molekul, nalezených ve vyschlém bahně marťanského kráteru Gale, naznačila pozoruhodnou věc: nedá se vyloučit, že tyto molekuly mají biologický původ.
Objevil se ve vesmíru život i někde jinde, než jen ve Sluneční soustavě, konkrétně pak na planetě Zemi? Nový objev naznačuje, že ano. Vědci se domnívají, že se jim za pomoci nových analytických technik podařilo identifikovat první mimozemskou bílkovinu, ukrytou uvnitř meteoritu, který dopadl na Zem před 30 lety.
Americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) zveřejnil na svém vědeckém blogu astronomický snímek Marsu, který ukazuje další zvláštnost této podivuhodné planety - místo, které vypadá jako kuželový útvar s velkou "dírou" na vrcholu. Na první pohled připomíná obří studnu nebo opuštěný těžařský důl, jde však o pozůstatek sopečné činnosti.
Astronomové objevili známky dosud největší zaznamenané exploze od počátků vesmíru. Nastala ve shluku galaxií Ophiuchus přibližně 390 milionů světelných let daleko od Země. Informoval o tom na svém webu americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).
Ve věku 101 let dnes zemřela význačná matematička amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) Katherine Johnsonová. Vědkyně počítala pro první kosmické mise trajektorie raket a oběžných drah a její práce pomohla uskutečnit přistání amerických astronautů na Měsíci.
Astronomové našli novou exoplanetu, která se pyšní jedním prvenstvím. Horký Jupiter pojmenovaný NGTS-10b oběhne svou hvězdu za dosud nejkratší dobu – pouhých osmnáct hodin. Informoval o tom server Newsweek.
Už před prvními psy se na hranici vesmíru dostalo ve speciálních výškových raketách několik živých tvorů. O známých i neznámých zvířecích kosmonautech bude vyprávět Milan Halousek z České astronomické společnosti.
/FOTOGALERIE/ Astrofyzik Jiří Grygar vystoupil v úterý 11. února před naplněnou aulou Gymnázia Dr. J. Pekaře v Mladé Boleslavi. Popsal historii od starověku do počátku 20. století, kdy astronomie mívala k dispozici jen úzké okénko optických pozorování pomocí oka a dalekohledů.
Ve vesmírných měřítcích Zemi blízká galaxie, která se nachází v souhvězdí Honicích psů a jíž se kvůli jejímu podlouhlému tvaru přezdívá "Kokon", má velmi neobvyklé "zdvojené srdce". Podle astronoma, který ho objevil, jde o dosud nepopsaný jev.
Čeští vědci se podíleli na čtyřech z celkem deseti přístrojů vesmírné sondy Solar Orbiter, která příští týden odstartuje ke Slunci. Z Česka pocházejí mimo jiné zrcadla teleskopu pro pozorování sluneční koróny nebo software spektrometru pro rentgenové záření. Účast na projektu Solar Orbiter je největším zapojením českých vědeckých pracovišť a firem do přípravy kosmické sondy od vstupu Česka do Evropské kosmické agentury (ESA) v roce 2008. V tiskové zprávě to dnes uvedlo české ministerstvo dopravy, které je odpovědné za koordinaci kosmických aktivit.
Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) dnes jako astronomickou fotografii dne zveřejnil Měsíc zobrazený ze sedmi míst na světě v době, kdy na jeho povrch 21. ledna loňského roku dopadl asteroid. Na vzniku snímku se podíleli také Češi.
Planeta přijde během několika následujících desetiletí o milion živočišných druhů. Na vině přitom není jen oteplování planety, ale také lov nebo nešetrné nakládání člověka s půdou. Právě lidé tak podle některých odborníků budou stát za dalším masovým vymíráním druhů v historii Země.
V průběhu jejího bouřlivého vývoje dopadly na planetu Zemi desítky asteroidů, které na jejím povrchu zanechaly větší i menší stopy. Většina kráterů však v průběhu času podlehla erozi. O to zajímavější je objev, který učinili vědci na západě Austrálie. Domnívají se totiž, že právě zde se nachází nejstarší struktura obdobného typu – přibližně 2,2 miliardy let starý kráter Yarrabubba.
Díky přednášce Vladimíra Sojky se lidé dozví, že i Česká republika měla svého dinosaura. Na našem území totiž archeologové objevili zkameněliny velkých druhohorních plazů.
Netradičního žánru sci-fi muzikálu se chopili tvůrci autorské inscenace Nesmír, kterou hrají od pátku 17. ledna v Jihočeském divadle na komorní scéně Na Půdě. Režírují ji spolužáci z Katedry alternativního a loutkového divadla DAMU Dan Kranich, herec českobudějovické činohry, a František Hnilička z Malého divadla.
Fyzici zachytili signály vysokoenergetických neutrin, které přicházejí z málo pravděpodobných směrů ve vesmíru. Kladou si otázku, co tyto netypicky se chovající "duchy" k naší planetě vyslalo. Informuje o tom agregátor novinek z vědy Science Alert.
V roce 1969 dopadl na zem v Austrálii meteorit, v němž nyní vědci našli nejstarší materiál, jaký kdy byl na Zemi objeven. Prachová zrna ukrytá uvnitř meteoritu jsou podle současné analýzy stará až 7,5 miliardy let. Vytvořila se ve hvězdách ještě před vznikem naší Sluneční soustavy.
Nejbližší vesmírný soused Země se dnes zahalí do polostínu. Měsíční úkaz, který není lehké spatřit, pomohou lidem objevit zaměstnanci hvězdárny na Kraví hoře v Brně.
Americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) v pondělí oznámil, že objevil první exoplanetu o velikosti Země, která se nachází od své hvězdy v takové vzdálenosti, že by se na ní mohla vyskytovat tekoucí voda, což by ji činilo obyvatelnou. K jejímu objevu přispěl i středoškolák.
Pozemní radioteleskopy sledující rádiové vlny z desítek tisíc galaxií přinesly překvapivé odhalení: vesmír je v oblasti tvorby nových hvězd daleko plodnější, než se předpokládalo.
Dva kusy vesmírných hornin, které dopadly nedávno na Zemi, obsahují ribózu, tedy monosacharid, jenž představuje základní molekulu pro život a genetiku, a další podobné cukry. Podporuje to názor, že řada složek nezbytných pro život se dostala na Zemi v důsledku nárazu meziplanetárních těles.
Končící rok byl rokem klimatu. A boje za záchranu Země, který zachvátil celý Západ. Od studentů, kteří jej vyměnili za nudné páteční vyučování, po hlavy evropských států. Ty vyhlásily takzvanou uhlíkovou neutralitu do roku 2050. Málokdo se pozastavil nad tím, jak je toto sousloví bizarní. Příští generace studentů patrně budou raději stávkovat, než aby se to učily.
Americká astronautka Christina Kochová se dnes stala rekordmankou mezi ženami, pokud jde o dobu strávenou nepřetržitě ve vesmíru. Na Mezinárodní vesmírné stanici je 289. den a do svého návratu na Zemi rekord ještě posune. Na twitteru to oznámil americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).
Koncem roku by se měla na své dráze nejvíc přiblížit k Zemi "vánoční" kometa 2l/Borisov, která představuje teprve druhé vesmírné těleso zaznamenané lidmi, jež nepochází z naší Sluneční soustavy. Hubbleův dalekohled pořídil její nové fotografie.