/12. OTÁZKA/ Seriál Deníku 100 otázek a odpovědí přináší vysvětlení dalšího dotazu. Odborníci v novém seriálu pravidelně odpovídají na dotazy ze všech oblastí života. Dvanáctý díl seriálu plného zvídavých otázek a důvěryhodných odpovědí tvoří dotaz: Proč se oceány zdají být modré?
V minulých měsících je mohli lidé vidět při akcích na Kraví hoře v Brně. Od letošního podzimu do konce příštího roku si je prohlédnou návštěvníci světové výstavy Expo Dubai 2020. Řeč je o obrovském Marsu a dalších nafukovacích modelech planet…
/FOTO/ Obrovský Mars a další nafukovací modely planet měli možnost v minulých měsících vidět Brňané na akcích na Kraví hoře, od letošního podzimu do konce března příštího roku si je prohlédnou návštěvníci světové výstavy Expo Dubai 2020.
Lidstvo stále ještě nezná všechna tajemství planet a dalších těles ve Sluneční soustavě. Jak je ale stále zřejmější, to, co se nachází mimo ni, je zahaleno ještě větším tajemstvím, než se dosud myslelo. Tamní planety jsou podle všeho složeny z podivných hornin, pro které lidé na Zemi budou muset vymyslet nové názvy, ukazuje nově zveřejněná studie.
Rusko vypálilo raketu na svůj vlastní satelit. To vytvořilo velké množství sutin, které spolu s chováním Ruska označily Spojené státy za „ohrožující zájmy všech zemí“. Počínání největší země světa je tak nebezpečné a nezodpovědné.
Státy financující vesmírný průzkum investují stále více prostředků do technologií, které by umožnily účinnější využití vesmírných zdrojů, nebo přímo obydlení i jiných vesmírných těles, než je planeta Země. Tento cíl se jeví nejsplnitelnější v případě Měsíce, na němž NASA loni detekovala známky vody. Dalším úkolem pro vědce je přijít na to, jak na Měsíci zajistit dostatek kyslíku. A jak se zdá, možné řešení existuje.
/FOTOGALERIE/ Science Café je projektem, který propojuje veřejnost s vědeckým světem. Cílem je přinést cyklus neformálních diskusí s výzkumníky v prostředí mimo akademickou půdu. A smyslem setkání je společné hledání otázek a odpovědí, představení vědců jako inspirativních osobností a prezentace konkrétních vědeckých výzkumů. Minulé setkání bylo o vodě, v příštím se poletí na Mars.
Voda je základní ingrediencí pro život, proto její hledání v kapalném stavu na jiném vesmírném objektu, než je planeta Země, patří k těm nejvíce vzrušujícím činnostem současné astronomie. Nová analýza páru galaxií nyní ukázala, že voda se ve vesmíru vyskytovala již od jeho úsvitu, konkrétně že tu byla pouhých 780 milionů let po velkém třesku - v čase tvořícím pouhých pět procent současného vesmírného věku.
Vysoko nad našimi hlavami létá ve vesmíru Mezinárodní vesmírná stanice, zkráceně ISS. V současnosti je to jediná vesmírná stanice trvale obydlená lidmi, není ale první. Ještě před ní obíhala naši Zemi v letech 1986 až 2001 ruská stanice Mir, která byla první trvale obydlenou stanicí ve vesmíru. První vesmírné stanice přitom dva soupeřící rivalové – Sovětský svaz a USA – vyslali do vesmíru už v sedmdesátých letech minulého století.
/VIDEO/ Před týdnem v médiích rezonovalo téma polární záře. Dvě noci po sobě pozorovatelé vyráželi z měst do přírody co nejdál od světelného smogu. S připravenými foťáky a kamerami zbytečně mrzli v polích a na kopcích. Polární záře se neobjevila.
Bude největší a oko moderního člověka ji spatří poprvé. Její průměr se odhaduje mezi stem a dvěma sty kilometry. Rozložitý nebeský tulák k nám míří z Oortova oblaku a nejblíže se ke Slunci přiblíží v roce 2031. Ovšem i tak to bude v uctivé vzdálenosti. Obrátka nastane na oběžné dráze Saturnu.
/FOTOGALERIE/ S další unikátní výstavou přichází Vlastivědné muzeum v Olomouci. Od pátku 5. listopadu vystaví vzácné meteority, které dopadly na zemi před více než 18 tisíci lety. Převoz ve čtvrtek probíhal za mimořádných bezpečnostních opatření, expozici nepřetržitě hlídají ozbrojení policisté.
S další unikátní výstavou přichází Vlastivědné muzeum v Olomouci. Od pátku 5. listopadu vystaví vzácné meteority, které dopadly na zemi před více než 18 tisíci lety. Převoz ve čtvrtek probíhal za mimořádných bezpečnostních opatření, expozici nepřetržitě hlídají ozbrojení policisté.
Po roční pauze se do kulturního programu Turnova vrací festival hudební alternativy Básníci ticha. I přes netradiční podzimní termín konání festival opět nabídne pečlivě promíchaný hudební koktejl nejen z alternativního žánru. Oficiální devátý ročník v sobotu 6. listopadu představí kapely WE2, Hm…, Hrubá Hudba, Mucha a v neposlední řadě písničkáře Martina Geišberga.
/10. OTÁZKA/ Seriál Deníku 100 otázek a odpovědí přináší vysvětlení dalšího dotazu. Odborníci v novém seriálu pravidelně odpovídají na dotazy ze všech oblastí života. První desítku zvídavých otázek a odpovědí završuje vysvětlení dotazu: Jak končí padající hvězdy?
Současné závazky na snižování emisí skleníkových plynů povedou k růstu teploty na Zemi o 2,7 stupně Celsia do konce století, varuje ve své nové zprávě Organizace spojených národů (OSN). Současné úsilí států je podle ní zcela nedostatečné a svět je nadále na cestě ke klimatické katastrofě.
Záznamy z americké sondy Juno pomáhají vědcům získat nové poznatky o Jupiteru a jeho rozsáhlém víru, nazvaném Velká rudá skvrna. Podle nových zjištění tento atmosférický jev, který je v podstatě obrovskou bouří, sahá mnohem hlouběji, než se původně předpokládalo. Informuje o tom dnes agentura Reuters.
Loni v prosinci vzrušil svět tajemný signál z vesmíru, který se nezdál být výsledkem žádného pozemského rušení. Signál dostal označení BLC1 a astronomové začali zkoumat, odkud pochází. Nejpravděpodobnějším "pachatelem" se jevila hvězdná soustava Proxima Centauri, jejíž součástí je i planeta nacházející se v obyvatelné zóně, jinými slovy připouštějící existenci života. Že by hostila i inteligentní život? Žel, odpověď je jiná.
Oficiálně žije lidstvo stále ve čtvrtohorách v epoše holocénu. Od nového tisíciletí se ale stále častěji mezi vědci používá název antropocén, epocha lidí, pro nové období, které na holocén navazuje. Jedná se o poměrně čerstvý termín z oblasti geochronologie. Vznik nového názvu byl motivován snahou nějak označit období, kdy lidstvo svou činností evidentně a globálně ovlivňuje zemský ekosystém. A aby to bylo ještě přesnější, někteří odborníci o počátku antropocénu hovoří jako o plastozoiku, tedy věků plastů.
Jak vznikají planety v jiných soustavách? Tuto otázku se snažili objasnit vědci v nové studii, která se zabývala podrobným zkoumáním kolizí planet. Nová zjistění tak objasňují hned několik aspektů složitého procesu vzniku a utváření nových planetárních soustav.
Již příští měsíc měl americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) zahájit první misi z programu Artemis. Jde o program, jehož cílem je přistání dalších lidí na Měsíci. První mise ze tří plánovaných se ale nakonec opozdí - raketa odstartuje nejdříve v únoru 2022.
Rubín, který se vytvořil v zemské kůře před 2,5 miliardou let, obsahuje důkazy o raném životě na naší planetě. Geologové v něm totiž našli zbytky grafitu, formy čistého uhlíku, která má podle jejich názoru organický původ. Pravděpodobně jde o zbytky nějakého mikroorganismu z dob dlouho před vznikem mnohobuněčného života.
„Ne že bychom nevěřili svědectví astronautů, ale mít v rukou vlastní materiál, to je něco úplně jiného. Podařilo se nám získat vlastní nádherné záběry Země z vesmíru. Jsme nadšení! Kdyby je viděl třeba takový Thalés z Milétu, nikdy by se neodvážil tvrdit, že naše planeta je plackou,“ komentuje studentka Anastázie Sedláková úspěch sedmičlenného týmu studentů vyškovského gymnázia.
Jurij Gagarin, Neil Armstrong, Buzz Aldrin… Jména lidských průkopníků cest do vesmíru zná celý svět. Jenže ještě dříve, než se do kosmu vydali lidé, zvládlo to i několik zvířat. Jejích příběhy už tak ale známé nejsou. Jediná kočka, která kdy úspěšně zvládla let do vesmíru, dostala jméno podle komiksu a brzy po návratu ji utratili.
Prapočátky vývoje člověka jsou dodnes zahaleny tajemstvím. Existuje celá řada archeologických nálezů, z nichž si vědci dokáží určitý obrázek poskládat, ten však zdaleka není ucelený. Nyní se odborníci zabývají výzkumem, který by některé záhady dokázal poodkrýt. Na krétě totiž objevili možná nejstarší dochované lidské stopy.
K asteroidům doprovázejícím planetu Jupiter na oběžné dráze kolem Slunce vyrazila nedávno sonda Lucy. Na misi se ale nevydala sama. Vědci z Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA) na sondu připevnili také tabulku, která v sobě ukrývá odkazy pro příští generace. Mimo jiné slova členů legendární kapely Beatles či báseň od poetky, která recitovala na inauguraci amerického prezidenta Bidena.
Čína v průběhu srpna testovala hypersonickou raketu, která je schopná nést jadernou nálož. Před zacílením obletěla celou Zemi. Podle listu Financial Times Čína zaskočila americkou tajnou službu svými pokročilými technologiemi. Podle čínského ministerstva zahraničí jen zkoušeli vesmírnou raketu, nikoliv zbraň.
Snímky planety Země z výšky pětatřiceti tisíc metrů pořídila sonda, kterou studenti vyškovského gymnázia úspěšně vypustili do stratosféry. „Jednalo se skutečně o komplexní a organizačně náročný vědecký projekt. Součástí sondy byly vědecké přístroje, které zaznamenávaly různé fyzikální veličiny a také kamera, která pořídila úžasné fotografie, na kterých je zřetelně viditelné zakřivení Země,“ sdělil učitel fyziky Michal Daneš, který se staral o pedagogické vedení.
Pro lékaře vesmírné agentury NASA to je rutina. Každého, kdo se vrátí na Zemi, prohledat, proscanovat a prohmatat do posledního místa. Všechno změřit, zvážit a laboratorně ověřit. Studie o účincích mimozemského prostředí na lidské tělo probíhají již desítky let. Vlastně již od startu Jurije Gagarina. Celou dobu ovšem mají jednu zásadní chybu, kterou se až nyní - díky kosmickému turismu - podaří odstranit.
Astronomové zaznamenali záhadné radiové vlny přicházející z centra Mléčné dráhy. Podle nejnovější studie amerického Astrofyzikálního žurnálu vědci zatím netuší, co je vysílá.
Kdyby dopadly na povrch, v dotčených místech by po sobě zanechaly spoušť. Naštěstí mají Zemi minout, i tak ale budou poměrně blízko. Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) upozornil, že v následujících týdnech kolem Země prosviští několik asteroidů. Velkých zhruba jako slavné pyramidy v Gíze či newyorský mrakodrap.
Lidé ji sice neuvidí, ale přesto je může výrazně ovlivnit. V úterý zasáhne Zemi obří sluneční bouře. Začít měla již v pondělí, její následky by se ale mohly projevit během úterního dne. Podle vyrování amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru může na čas narušit energické sítě a satelity.
V obci Předslav funguje mateřská i základní škola, která působí malebným dojmem. Její aktivity jsou velmi rozmanité.
Vyhlídkové lety z letadel, vrtulníků a horkovzdušných balonů jsou passé, největším výletním hitem budoucnosti je cesta speciálním balonem na hranici vesmíru. Nyní takový zážitek začala nabízet další firma, lidi vyveze nad nejproslulejší světové památky. A zážitek má být levnější, než třeba výstup na Mount Everest.
Už přes půl roku zkoumá vozítko Perseverance kráter Jezero na Marsu. Poslední fotky z povrchu planety podle expertů dokazují, že kráter byl v minulosti jezero nejen názvem, ale i prostředím. Před necelými čtyřmi biliony let byl celý zkoumaný prostor pod vodou a napájela ho malá řeka.
Podstatou, ba přímo synonymem pozemského života je možnost dýchat kyslík. Přesto ho v prvních dvou miliardách let existence naší planety nebylo v ovzduší mnoho. K takzvané Velké oxidační události došlo až poté, co se na Zemi objevilo dost sinic schopných provádět fotosyntézu, tedy přeměňovat sluneční svit na energii. Ale kdy k tomu došlo a jakým způsobem to proběhlo?
Kromě volby nových poslanců se v sobotu dočkáme i nového čísla magazínu Víkend. Říjnové vydání nabídne rozhovor s houslistou Pavlem Šporclem a přiblíží hlavní témata budoucí vlády. Čtenáře zavede také mezi loupežníky na pražský Prosek.
Vesmírná loď, která úmyslně narazí do asteroidu, se připravuje ke startu. Plavidlo agentury NASA odstartuje 23. listopadu v 19:20 středoevropského času z Kalifornie. Do vesmíru ji odnese raketa společnosti SpaceX. Mise si klade za cíl obranu Země před asteroidy, které by ji mohly ohrozit.
Pokud si dospělý člověk v současnosti povzdechne, že se mu zdá, že přibývá přírodních katastrof, nebude se mýlit. Belgičtí vědci publikovali v odborném časopisu Science studii, ve které vypočítali, že děti narozené v roce 2020 za život zažijí mnohonásobně více extrémů počasí, než mohli prožít a prožijí lidé narození v roce 1960. Jde o důsledek globálního oteplování.
Zahradní slavnost na téma putování s opičkou Žofkou se uskutečnila ve středu 29. září v Mateřské škole Vrchlického v Berouně. Tematické odpoledne dětem představilo pohádkovou říši zvířat a prostřednictvím různých úkolů se malí soutěžící také seznámili s tím, jak mohou zvířata chránit.
Chovejme se k Zemi zodpovědně a uchovejme ji nezničenou pro naše děti. V této říjnové edici Předsevzetí Deníku vám nabídneme rady a tipy, které prospějí životnímu prostředí.
/VIDEO/ Jasně viditelná skvrna na planetě Jupiter je v hledáčku vědců od 17. století. Představuje obrovskou anticyklónu a je největší svého druhu ve sluneční soustavě. Nejnovější analýzy však naznačují, že se v jejím okolí ze záhadných důvodů zvedá vítr.
Vše bude úplně jinak, než je teď. Do roku 2500 se naše Země promění takovým způsobem, že by se na ní současní lidé cítili jako mimozemšťané. Tvrdí to vědci v nově zveřejněné studií v časopisu Global Change Biology. V článku mimo jiné upozorňují na rizika globálního oteplování a zdůrazňují, že pokud brzy nezačneme konat, jejich předpovědi se stanou realitou.
Zahradní slavnost na téma Modrá je dobrá se uskutečnila ve čtvrtek 23. září v Mateřské škole Pod Homolkou v Berouně. Tematické odpoledne dětem představilo svět a malí soutěžící si v rámci zajímavých a praktických úkolů vyzkoušeli jak se o i něj postarat.
Dnes nastává podzimní rovnodennost, končí astronomické léto a začíná podzim. Slunce vstoupí ve 21:21 středoevropského letního času do znamení Vah, kdy se střed Slunce nachází nad zemským rovníkem, takže rovnoměrně osvětluje obě polokoule. Den bude stejně dlouhý jako noc. Dny se budou dál zkracovat do 21. prosince, na kdy tento rok připadne zimní slunovrat.
Bohemia Voice, české vokální kvarteto reprezentující crossover žánr v hudbě, pořádá prožitkový koncert pod širým nebem. Koncert s názvem „Nessun Dorma – Nechť nikdo nespí“ se uskuteční ve středu 22. září od 19:15 hodin na magickém místě nedostavěného chrámu v Panenském Týnci. Atmosféru koncertu pořádaného na oslavu podzimní rovnodennosti doplní skupina FireArt tancem s ohněm a vizuální umělec VJ PleiOne, který každou skladbu doprovodí vizuální projekcí.
V Atlantském oceánu u pobřeží amerického státu Florida přistála po letu na oběžné dráze kolem Země čtyřčlenná civilní posádka lodi Crew Dragon společnosti Space X podnikatele Elona Muska. Jejich kapsle SpaceX se spustila do oceánu těsně před západem slunce v 1:08 SELČ nedaleko místa, kde jejich let o tři dny dříve začal. Informují o tom světové tiskové agentury. Je to první zcela amatérská posádka, která obletěla Zemi bez profesionálního astronauta.
V rámci vyhlášení Cen SDGs 2021 se ve čtvrtek 16. září uskutečnil také křest knihy Mia a svět. Autorkami příběhu, který děti provází současným světem takovým, jakým je, a učí je, aby měly rády svou planetu a přemýšlely o její budoucnosti, jsou Barbara Nesvadbová a Lucie Mádlová.
Všichni dnes žijící hadi se vyvinuli z hrstky druhů, které přežily náraz obrovského asteroidu, vedoucího k vyhynutí dinosaurů a většiny forem života na konci křídy. Naznačuje to nový výzkum Milnerova centra pro evoluci.
Raketa Falcon 9 společnosti SpaceX dnes z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě vynesla na oběžnou dráhu loď Crew Dragon s americkou čtyřčlennou civilní posádkou. Jde o vůbec první výpravu do kosmu bez profesionálního astronauta. Mise Inspiration4 má trvat tři dny a je zaměřená na lékařský výzkum dopadů pobytu ve vesmíru na lidský organismus. Agentura AP let označuje za dosud nejambicióznější posun ve vesmírné turistice.
