Svět vstoupil do nového roku 2022 - jeho příchod v různých částech Země s ohledem na časové posuny a místní administrativní úpravy začal již v pátek v 11:00 SEČ a skončil až v sobotu úderem 13:00 SEČ. Tradiční silvestrovské veselí stejně jako v předchozím roce ovlivnila pandemie covidu-19 a na řadě míst od New Yorku po Rio de Janeiro se proto oslavy konaly v omezené podobě nebo byly zcela zrušeny. Dva lidé zemřeli při manipulaci se zábavní pyrotechnikou v Německu a v Rakousku.
Americký miliardář Elon Musk ve čtvrtek v listu Financial Times odmítl obvinění, že satelity Starlink jeho společnosti SpaceX zabírají místo ve vesmíru. Stížnost agentuře OSN kvůli nutnosti vyhnout se Muskovým satelitům v prosinci podala Čína, o zahlcení oběžné dráhy tento měsíc hovořil i generální ředitel Evropské kosmické agentury (ESA) Josef Aschbacher.
Evropská jižní observatoř (ESO) shromáždila desítky tisíc snímků pořízených jejími vysoce výkonnými vesmírnými dalekohledy a identifikovala na nich až 170 pravděpodobných "nezbedných světů", jež plují bezcílně v mezihvězdném prostoru a nejsou upoutány k žádné domovské hvězdě. Pokud se ukáže, že jde o planety, bude to další potvrzení teorie, že Mléčná dráha se těmito "slunečnými exulanty" jen hemží.
/FOTO/ Pro odborníky je to učiněný skvost. Unikát, který jinde nemá obdoby. Moravskobudějovická pararulová vrása je přitom něco, na čem oko neznalého člověka rozhodně nespočine. Prostě rýha ve skále, pomyslel by si laik, a šel by dál, aniž by nad tímto útvarem dále přemýšlel.
Pro odborníky je to učiněný skvost. Unikát, který jinde nemá obdoby. Moravskobudějovická pararulová vrása je přitom něco, na čem oko neznalého člověka rozhodně nespočine. Prostě rýha ve skále, pomyslel by si laik, a šel by dál, aniž by nad tímto útvarem dále přemýšlel.
Vesmírný teleskop Jamese Webba, který dokáže nahlédnout do nejhlubší historie vesmíru i pátrat po známkách možného života mimo Sluneční soustavu, dnes po mnoha odkladech opustil Zemi. Podle plánu ho ve 13:20 SEČ úspěšně vynesla z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně raketa Ariane 5.
Kometa s názvem Leonard, která kolem Země naposledy proletěla před 80 tisíci lety, ozdobila předvánoční nebe. K vidění už bude pouze posledních pár dní, než nadobro zmizí. Zahlédnout ji lze do konce roku těsně po západu slunce.
/17. OTÁZKA/ Seriál Deníku 100 otázek a odpovědí přináší vysvětlení další záhady. Odborníci v novém seriálu pravidelně odpovídají na dotazy ze všech oblastí života. Sedmnáctý díl seriálu plného zvídavých otázek a důvěryhodných odpovědí tvoří dotaz: Proč hvězdy na obloze blikají?
Katastrofické filmy s tématem pozemské apokalypsy v důsledku dopadu meteoritu ztvárňují takový meteorit prakticky vždy jako obří vesmírné těleso, jež působí hrůzně již svými rozměry. Jak ale ukazuje nová vědecká studie, velikost meteoritu ve skutečnosti nerozhoduje o tom, jak moc smrtící jeho náraz bude. Daleko důležitější je podle vědců to, do jakého materiálu meteorit při dopadu udeří.
S cílem být v Novém roce prvním člověkem na Zemi, který uvidí východ slunce uprostřed Austrálie a strašných pouští 3000 km od Sydney na 600 milionů let starém kamenném obru ULURU, s pověstmi aboriginalců, měnícím barvy jak chameleón, přitahujícím tisíce zvědavců světa, kde prověrkou sil je krkolomná stezka k vrcholu, se vydal můj kamarád Pája.
Sonda Trace Gas Orbiter (TGO) Evropské kosmické agentury (ESA) objevila na Marsu pod povrchem rozsáhlého systému kaňonů Valles Marineris zřejmě velké množství vody. Agentura o tom informovala na svém webu. TGO je součástí projektu ExoMars, na němž se ESA podílí s ruskou vesmírnou agenturou Roskosmos.
Malý vrtulník Ingenuity americké vesmírné agentury NASA svým nedávným 17. letem překonal milník 30 minut, které od únorového přistání na Marsu v jeho řídkém ovzduší celkem nalétal. Informovala o tom Laboratoř tryskového pohonu (JPL).
Vědci z NASA si před šedesáti lety dali jasný cíl, přiblížit se ke Slunci tak blízko, aby se ho mohli "dotknout". V úterý sdělili, že se jim to konečně povedlo. Sondu do vesmíru vyslali před třemi lety. A dnes mohli potvrdit, že proletěla vrchní sluneční atmosférou, kde sbírala vzorky částic a zkoumala magnetické pole hvězdy.
Pomoci řešit technické problémy spojené s dobýváním kosmu celému světu (nebo alespoň té jeho části, kterou máme poblíž) by mohla technologie, jež se rodí v Dolních Břežanech v okrese Praha-západ. Leccos už je hotovo – a v příštím roce tam vyvrcholí bádání, které napoví, co dělat jinak, aby malé satelity fungovaly spolehlivěji. Konkrétně: jak jejich elektroniku ochránit před působením radiace.
Osobností letošního roku je podle časopisu Time všestranný vizionář Elon Musk, známý kromě jiného úsilím zapojit se do úspěšného dobývání vesmíru, včetně snu o kolonizaci Marsu. Americký týdeník o tom v pondělí informoval na svých internetových stránkách.
Byl čtvrtek 12. prosince roku 1901. Nad "Signálním kopcem" v městečku St. Johns na Newfoundlandu se vznášel ve vzduchu drak. Podobal se těm, jaké si na podzim pouštějí kluci, ale namísto motouzu jej se zemí spojoval drát. Ten vedl ke sluchátku, u něhož napjatě čekali dva muži. Italský fyzik Guglielmo Marconi a jeho asistent George Kemp. Najednou vyskočili vzrušením - ve sluchátku uslyšeli cvakání morseovy abecedy.
Ze Slunce pochází skoro vše, co známe, tak proč ne i voda, že? Mezinárodní tým vědců přišel s odvážnou hypotézou o původu pozemské vody. Zveřejnil ji v nejnovějším vydání odborného magazínu Nature Astronomy. Poslední hypotéza o původu vody v pozemských oceánech se opírá o studii mikroskopických prachových částic, které nasbírala japonská vesmírná sonda Hajabusa na asteroidu Itokawa a dopravila je v roce 2010 zpět na Zemi.
V pustině odlehlého australského ostrova Tasmánie, jehož velkou část dosud pokrývá nespoutaná divoká příroda, chtějí marketingoví specialisté instalovat podivnou obří hranatou konstrukci z oceli, která má sledovat a zaznamenat případný konec světa, aby jednou mohla podat budoucím civilizacím zprávu o tom, co se s námi vlastně stalo.
Čínský rover Yutu-2 zaznamenal při průzkumu kráteru Von Kármán na odvrácené straně Měsíce podivné těleso. Jeho kamery zachytily na velmi neostrém snímku jakýsi krychlový výčnělek, který se tyčí na obzoru v jinak celkem nevýrazné měsíční krajině. Vedoucí programu Our Space Čínského národního úřadu pro vesmír se o něm na sociální síti Weixin vyjádřili jako o "tajemné chatrči".
/VIDEOROZHOVOR, FOTOGALERIE/ Interview s astronautem je pro každého novináře velká profesní výzva. Byla to historická událost, když se v roce 2018 moderátor Daniel Stach v České televizi spojil s americkým astronautem Andrewem J. Feustelem přímo na oběžné dráze. Děti z malotřídní školy v Branticích z bruntálského okresu nyní mají podobnou zkušenost.
/FOTOGALERIE/ Interview s astronautem je pro každého novináře velká profesní výzva. Byla to historická událost, když se v roce 2018 moderátor Daniel Stach v České televizi spojil s americkým astronautem Andrewem J. Feustelem přímo na oběžné dráze. Děti z malotřídní školy v Branticích z bruntálského okresu nyní mají podobnou zkušenost.
Americký Národní ústav pro letectví a kosmonautiku (NASA) vypustil ve středu 24. listopadu do vesmíru raketu Falcon 9 společnosti Space X, dopravující sondu se zvláštním určením: má zamířit k dvojici vzdálených asteroidů a do menšího z nich čelně narazit. Jde o zkoušku technologie na záchranu Země.
Pražští studenti ve středu volali do vesmíru. V rámci videokonference mezi studenty několika pražských a zahraničních škol se spojili s německým astronautem ESA Matthiasem Maurerem, který pobývá na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). „Myslím, že budoucnost lidstva spočívá v objevování nových míst,“ řekl na úvod rozhovoru Maurer, který v kosmu pobývá od 11. listopadu.
Ačkoli by se mohlo zdát, že místa, kde na Zemi dopadl meteorit, budou snadno rozpoznatelná v důsledku vytvořených kráterů, není tomu tak pokaždé. Někdy zahladí stopy po dopadu vegetace a půdní naplaveniny, někdy změní charakter místa řádění dalších přírodních živlů. Vědci teď našli způsob, jak i skrytá místa dopadu odhalit.
/12. OTÁZKA/ Seriál Deníku 100 otázek a odpovědí přináší vysvětlení dalšího dotazu. Odborníci v novém seriálu pravidelně odpovídají na dotazy ze všech oblastí života. Dvanáctý díl seriálu plného zvídavých otázek a důvěryhodných odpovědí tvoří dotaz: Proč se oceány zdají být modré?
V minulých měsících je mohli lidé vidět při akcích na Kraví hoře v Brně. Od letošního podzimu do konce příštího roku si je prohlédnou návštěvníci světové výstavy Expo Dubai 2020. Řeč je o obrovském Marsu a dalších nafukovacích modelech planet…
/FOTO/ Obrovský Mars a další nafukovací modely planet měli možnost v minulých měsících vidět Brňané na akcích na Kraví hoře, od letošního podzimu do konce března příštího roku si je prohlédnou návštěvníci světové výstavy Expo Dubai 2020.
Lidstvo stále ještě nezná všechna tajemství planet a dalších těles ve Sluneční soustavě. Jak je ale stále zřejmější, to, co se nachází mimo ni, je zahaleno ještě větším tajemstvím, než se dosud myslelo. Tamní planety jsou podle všeho složeny z podivných hornin, pro které lidé na Zemi budou muset vymyslet nové názvy, ukazuje nově zveřejněná studie.
Rusko vypálilo raketu na svůj vlastní satelit. To vytvořilo velké množství sutin, které spolu s chováním Ruska označily Spojené státy za „ohrožující zájmy všech zemí“. Počínání největší země světa je tak nebezpečné a nezodpovědné.
Státy financující vesmírný průzkum investují stále více prostředků do technologií, které by umožnily účinnější využití vesmírných zdrojů, nebo přímo obydlení i jiných vesmírných těles, než je planeta Země. Tento cíl se jeví nejsplnitelnější v případě Měsíce, na němž NASA loni detekovala známky vody. Dalším úkolem pro vědce je přijít na to, jak na Měsíci zajistit dostatek kyslíku. A jak se zdá, možné řešení existuje.
/FOTOGALERIE/ Science Café je projektem, který propojuje veřejnost s vědeckým světem. Cílem je přinést cyklus neformálních diskusí s výzkumníky v prostředí mimo akademickou půdu. A smyslem setkání je společné hledání otázek a odpovědí, představení vědců jako inspirativních osobností a prezentace konkrétních vědeckých výzkumů. Minulé setkání bylo o vodě, v příštím se poletí na Mars.
Voda je základní ingrediencí pro život, proto její hledání v kapalném stavu na jiném vesmírném objektu, než je planeta Země, patří k těm nejvíce vzrušujícím činnostem současné astronomie. Nová analýza páru galaxií nyní ukázala, že voda se ve vesmíru vyskytovala již od jeho úsvitu, konkrétně že tu byla pouhých 780 milionů let po velkém třesku - v čase tvořícím pouhých pět procent současného vesmírného věku.
Vysoko nad našimi hlavami létá ve vesmíru Mezinárodní vesmírná stanice, zkráceně ISS. V současnosti je to jediná vesmírná stanice trvale obydlená lidmi, není ale první. Ještě před ní obíhala naši Zemi v letech 1986 až 2001 ruská stanice Mir, která byla první trvale obydlenou stanicí ve vesmíru. První vesmírné stanice přitom dva soupeřící rivalové – Sovětský svaz a USA – vyslali do vesmíru už v sedmdesátých letech minulého století.
/VIDEO/ Před týdnem v médiích rezonovalo téma polární záře. Dvě noci po sobě pozorovatelé vyráželi z měst do přírody co nejdál od světelného smogu. S připravenými foťáky a kamerami zbytečně mrzli v polích a na kopcích. Polární záře se neobjevila.
Bude největší a oko moderního člověka ji spatří poprvé. Její průměr se odhaduje mezi stem a dvěma sty kilometry. Rozložitý nebeský tulák k nám míří z Oortova oblaku a nejblíže se ke Slunci přiblíží v roce 2031. Ovšem i tak to bude v uctivé vzdálenosti. Obrátka nastane na oběžné dráze Saturnu.
/FOTOGALERIE/ S další unikátní výstavou přichází Vlastivědné muzeum v Olomouci. Od pátku 5. listopadu vystaví vzácné meteority, které dopadly na zemi před více než 18 tisíci lety. Převoz ve čtvrtek probíhal za mimořádných bezpečnostních opatření, expozici nepřetržitě hlídají ozbrojení policisté.
S další unikátní výstavou přichází Vlastivědné muzeum v Olomouci. Od pátku 5. listopadu vystaví vzácné meteority, které dopadly na zemi před více než 18 tisíci lety. Převoz ve čtvrtek probíhal za mimořádných bezpečnostních opatření, expozici nepřetržitě hlídají ozbrojení policisté.
Po roční pauze se do kulturního programu Turnova vrací festival hudební alternativy Básníci ticha. I přes netradiční podzimní termín konání festival opět nabídne pečlivě promíchaný hudební koktejl nejen z alternativního žánru. Oficiální devátý ročník v sobotu 6. listopadu představí kapely WE2, Hm…, Hrubá Hudba, Mucha a v neposlední řadě písničkáře Martina Geišberga.
/10. OTÁZKA/ Seriál Deníku 100 otázek a odpovědí přináší vysvětlení dalšího dotazu. Odborníci v novém seriálu pravidelně odpovídají na dotazy ze všech oblastí života. První desítku zvídavých otázek a odpovědí završuje vysvětlení dotazu: Jak končí padající hvězdy?
Současné závazky na snižování emisí skleníkových plynů povedou k růstu teploty na Zemi o 2,7 stupně Celsia do konce století, varuje ve své nové zprávě Organizace spojených národů (OSN). Současné úsilí států je podle ní zcela nedostatečné a svět je nadále na cestě ke klimatické katastrofě.
Záznamy z americké sondy Juno pomáhají vědcům získat nové poznatky o Jupiteru a jeho rozsáhlém víru, nazvaném Velká rudá skvrna. Podle nových zjištění tento atmosférický jev, který je v podstatě obrovskou bouří, sahá mnohem hlouběji, než se původně předpokládalo. Informuje o tom dnes agentura Reuters.
Loni v prosinci vzrušil svět tajemný signál z vesmíru, který se nezdál být výsledkem žádného pozemského rušení. Signál dostal označení BLC1 a astronomové začali zkoumat, odkud pochází. Nejpravděpodobnějším "pachatelem" se jevila hvězdná soustava Proxima Centauri, jejíž součástí je i planeta nacházející se v obyvatelné zóně, jinými slovy připouštějící existenci života. Že by hostila i inteligentní život? Žel, odpověď je jiná.
Oficiálně žije lidstvo stále ve čtvrtohorách v epoše holocénu. Od nového tisíciletí se ale stále častěji mezi vědci používá název antropocén, epocha lidí, pro nové období, které na holocén navazuje. Jedná se o poměrně čerstvý termín z oblasti geochronologie. Vznik nového názvu byl motivován snahou nějak označit období, kdy lidstvo svou činností evidentně a globálně ovlivňuje zemský ekosystém. A aby to bylo ještě přesnější, někteří odborníci o počátku antropocénu hovoří jako o plastozoiku, tedy věků plastů.
Jak vznikají planety v jiných soustavách? Tuto otázku se snažili objasnit vědci v nové studii, která se zabývala podrobným zkoumáním kolizí planet. Nová zjistění tak objasňují hned několik aspektů složitého procesu vzniku a utváření nových planetárních soustav.
Již příští měsíc měl americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) zahájit první misi z programu Artemis. Jde o program, jehož cílem je přistání dalších lidí na Měsíci. První mise ze tří plánovaných se ale nakonec opozdí - raketa odstartuje nejdříve v únoru 2022.
Rubín, který se vytvořil v zemské kůře před 2,5 miliardou let, obsahuje důkazy o raném životě na naší planetě. Geologové v něm totiž našli zbytky grafitu, formy čistého uhlíku, která má podle jejich názoru organický původ. Pravděpodobně jde o zbytky nějakého mikroorganismu z dob dlouho před vznikem mnohobuněčného života.
„Ne že bychom nevěřili svědectví astronautů, ale mít v rukou vlastní materiál, to je něco úplně jiného. Podařilo se nám získat vlastní nádherné záběry Země z vesmíru. Jsme nadšení! Kdyby je viděl třeba takový Thalés z Milétu, nikdy by se neodvážil tvrdit, že naše planeta je plackou,“ komentuje studentka Anastázie Sedláková úspěch sedmičlenného týmu studentů vyškovského gymnázia.
Jurij Gagarin, Neil Armstrong, Buzz Aldrin… Jména lidských průkopníků cest do vesmíru zná celý svět. Jenže ještě dříve, než se do kosmu vydali lidé, zvládlo to i několik zvířat. Jejích příběhy už tak ale známé nejsou. Jediná kočka, která kdy úspěšně zvládla let do vesmíru, dostala jméno podle komiksu a brzy po návratu ji utratili.
Prapočátky vývoje člověka jsou dodnes zahaleny tajemstvím. Existuje celá řada archeologických nálezů, z nichž si vědci dokáží určitý obrázek poskládat, ten však zdaleka není ucelený. Nyní se odborníci zabývají výzkumem, který by některé záhady dokázal poodkrýt. Na krétě totiž objevili možná nejstarší dochované lidské stopy.
