/FOTOGALERIE/ Aktivita oblíbeného meteorického roje Perseidy dosahuje v těchto dnech vrcholu. Letos pro pozorování padajících hvězd, o kterých se také říká, že jde o slzy svatého Vavřince, panují výjimečné podmínky.
Mamut srstnatý hrál klíčovou roli v ekologii travnaté tundry, kterou se v pravěku potuloval. Je význam byl natolik důležitý, až to vedlo některé vědce k názoru, že by zeměkouli možná pomohlo jeho vzkříšení. Podle nich by pomohlo zmírnit některé škody, které planetě způsobil náš styl života.
Aktivita oblíbeného meteorického roje Perseidy dosahuje v těchto dnech vrcholu. Letos pro pozorování padajících hvězd, o kterých se také říká, že jde o slzy svatého Vavřince, panují výjimečné podmínky. Neruší je totiž Měsíc. Maximum Perseid bylo v noci z 12. na 13. srpna, aktivní ale budou až do 24. srpna.
/FOTOGALRIE/ Perseidy, slzy svatého Vavřince nebo jednoduše jen padající hvězdy. Noční oblohu během uplynulých dní ozvláštnily meteorické roje. V okolí Častrova na Pelhřimovsku se k nim navíc přidaly mraky a v jednu chvíli i blesky.
Úžasnou noční podívanou zažili v pátek večer a v noci na sobotu návštěvníci letiště v Manětíně na severním Plzeňsku. Na obloze tam totiž spatřili obrovské množství padajících hvězd a další astronomické úkazy.
Kosmická loď CST-100 Starliner se po několika odkladech startu do vesmíru vrátí do továrny. Na oznámení firmy Boeing upozornila agentura DPA. Technici loď odmontují z nosné rakety. Převoz do továrny má umožnit lepší prošetření a nápravu technických potížích lodi.
Šance na to, že se asteroid Bennu srazí do roku 2300 se Zemí, je podle nových výpočtů o něco vyšší, než si vědci dosud mysleli. I tak je však nadále téměř jisté, že nás tento obří a nebezpečný asteroid nezasáhne. Uvedl to americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA).
Padá hvězda, něco si přej. Doslova stovky přání mohli mít včera, tedy v noci ze 12. na 13. srpna návštěvníci Hvězdárny Uherský Brod. Tam se konalo tradiční pozorování meteorického roje Persiedy.
/FOTOGALERIE/ Aktivita oblíbeného meteorického roje Perseidy dosahuje v těchto dnech vrcholu. Letos pro pozorování padajících hvězd, o kterých se také říká, že jde o slzy svatého Vavřince, panují výjimečné podmínky.
Bohemia Voice, vokální multižánrové kvarteto a Moravská filharmonie Olomouc vystoupí společně na 23. ročníku Mezinárodního hudebního festivalu Petra Dvorského. Vystoupení s názvem „Máme lék“ se uskuteční v sobotu 14. srpna od půl deváté večer na zámeckém nádvoří v Jaroměřicích nad Rokytnou. Koncert uvede Jaromír Javůrek a zazní pod dirigentskou taktovkou indického maestra Debashishe Chaudhuriho.
Již devět let putuje pozemské robotické vozítko Curiosity kráterem Gale na planetě Mars a pilně zde odebírá usazené vzorky hornin určené k pozemskému zkoumání. Nová analýza těchto sedimentů ukázala vědcům překvapivou věc: slavný kráter na rudé planetě je zřejmě něčím úplně jiným, než si celých devět let mysleli.
První půlka srpna patří k obdobím, kdy můžeme na nočním nebi spatřit mnohem více meteorů neboli padajících hvězd, než v jiných částech roku. V těchto týdnech jsou totiž aktivní Perseidy – nejznámější a zároveň i jeden ze tří nejsilnějších meteorických rojů pozorovatelných na pozemské obloze.
První půlka srpna patří k obdobím, kdy můžeme na nočním nebi spatřit mnohem více meteorů neboli padajících hvězd, než v jiných částech roku. V těchto týdnech jsou totiž aktivní Perseidy – nejznámější a zároveň i jeden ze tří nejsilnějších meteorických rojů pozorovatelných na pozemské obloze.
První půlka srpna patří k obdobím, kdy můžeme na nočním nebi spatřit mnohem více meteorů neboli padajících hvězd, než v jiných částech roku. V těchto týdnech jsou totiž aktivní Perseidy – nejznámější a zároveň i jeden ze tří nejsilnějších meteorických rojů pozorovatelných na pozemské obloze.
První půlka srpna patří k obdobím, kdy můžeme na nočním nebi spatřit mnohem více meteorů neboli padajících hvězd, než v jiných částech roku. V těchto týdnech jsou totiž aktivní Perseidy – nejznámější a zároveň i jeden ze tří nejsilnějších meteorických rojů pozorovatelných na pozemské obloze.
První půlka srpna patří k obdobím, kdy můžeme na nočním nebi spatřit mnohem více meteorů neboli padajících hvězd, než v jiných částech roku. V těchto týdnech jsou totiž aktivní Perseidy – nejznámější a zároveň i jeden ze tří nejsilnějších meteorických rojů pozorovatelných na pozemské obloze.
Milovníci noční oblohy mohou tento týden pozorovat meteorický roj Perseidy. Nejvíce v noci na pátek. Na obloze je doplní jasné planety Jupiter a Saturn.
První půlka srpna patří k obdobím, kdy můžeme na nočním nebi spatřit mnohem více meteorů neboli padajících hvězd, než v jiných částech roku. V těchto týdnech jsou totiž aktivní Perseidy – nejznámější a zároveň i jeden ze tří nejsilnějších meteorických rojů pozorovatelných na pozemské obloze.
První půlka srpna patří k obdobím, kdy můžeme na nočním nebi spatřit mnohem více meteorů neboli padajících hvězd, než v jiných částech roku. V těchto týdnech jsou totiž aktivní Perseidy – nejznámější a zároveň i jeden ze tří nejsilnějších meteorických rojů pozorovatelných na pozemské obloze.
První půlka srpna patří k obdobím, kdy můžeme na nočním nebi spatřit mnohem více meteorů neboli padajících hvězd, než v jiných částech roku. V těchto týdnech jsou totiž aktivní Perseidy – nejznámější a zároveň i jeden ze tří nejsilnějších meteorických rojů pozorovatelných na pozemské obloze.
První půlka srpna patří k obdobím, kdy můžeme na nočním nebi spatřit mnohem více meteorů neboli padajících hvězd, než v jiných částech roku. V těchto týdnech jsou totiž aktivní Perseidy – nejznámější a zároveň i jeden ze tří nejsilnějších meteorických rojů pozorovatelných na pozemské obloze.
"Pouhých" 35 světelných let od Země se nachází hvězda, kterou obíhá řada kamenných exoplanet, mezi nimiž jsou i takové, jež mají velkou šanci na to být obyvatelné. Zjistil to nový astronomický výzkum.
Odborníci už nepochybují, že za změnami klimatu, které stále častěji přinášejí vedra či záplavy, stojí člověk. Potvrdila to v Ženevě zveřejněná zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC). Planeta Země se tak jistě ohřeje o dalšího 1,5 stupně Celsia, možná i více, pokud lidstvo nepřestane vypouštět emise oxidu uhličitého. Přesto ještě nemusí být vše ztraceno.
Kdyby měla Země srdeční tep, byla by jím nejspíše Atlantická jižní cirkulace (The Atlantic Meridional Overturning Circulation - AMOC), tedy víření oceánských proudů, díky němuž může tropické teplo putovat na sever k polárním vodám. Během uplynulého století tento tep zpomalil podle vědců na nejnižší tempo za více než tisíciletí. A podle nového výzkumu se blíží k hranici, která by mohla být kritická.
První nekomerční dronovou show v České republice si Brňané užili v sobotu večer. Představitelé města připravili unikátní překvapení jako součást série ohňostrojů Ignis Brunensis. Stovka dronů vzlétla do vzduchu celkem dvakrát, v půl desáté a v jedenáct večer.
Od vzniku Země zhruba před 4,5 miliardou let se její rotace postupně zpomaluje, což způsobuje pozvolné prodlužování dnů. V lidském měřítku času sice není tento posun patrný, může však mít zcela mimořádný dopad na náš život. Prodlužující se dny totiž pravděpodobně úzce souvisejí s okysličováním zemské atmosféry. Naznačuje to nový výzkum.
Nerovnost měsíčního povrchu může být důvodem, proč se na tomto souputníkovi Země udržela voda. Ve formě ledu se může skrývat v oblastech stínu. Naznačuje to nová studie amerického Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA).
„Moc mi ale nevyhovovalo rozvláčné tempo, které jsem ve všech svých zaměstnáních zažil,“ odtajňuje Jiří Vašina důvod, proč začal před dvaceti lety s podnikáním v oboru strojírenství. Stejně jako mnoho jiných úspěšných podnikatelů, i Vašina začínal doma v garáži. Koupil si frézu a po večerech začal obrábět.
V posledních dnech se v souvislosti s živelnými katastrofami, jež postihly řadu zemí, znovu rozběhla debata o klimatických změnách a jejich dopadu. Ta je však plná zjednodušujících tvrzení, jež mohou vést k zavádějícím závěrům.
Milovníci dokumentů o přírodě si přijdou na své v Letním kině Český Šternberk, které promítne Earth: Den na zázračné planetě.
Kosmická loď CST-100 Starliner vyvinutá společností Boeing byla v pondělí po pátečním odkladu znovu připravena ke startu na svůj druhý zkušební let k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Pokud operaci neohrozí počasí, mělo by plavidlo bez posádky vzlétnout ve 13:20 východoamerického času (19:20 SELČ). Cílem testovací mise je dopravit na oběžnou dráhu náklad a o necelý týden později přistát zpátky na Zemi.
Astronomové získali vůbec první důkaz o přítomnosti vodní páry v atmosféře měsíce Jupiteru Ganymedu. Vodní páru našli díky záběrům z Hubbleova vesmírného dalekohledu. Fantastický objev by znamenal, že je na jeho povrchu více vody než ve všech oceánech na Zemi.
Pardubický fotograf Petr Horálek slaví další úspěch, jeho snímek byl americkým úřadem NASA vybrán jako prestižní astronomický snímek dne 31. července 2021. Fotograf uspěl se snímkem nazvaným Vzpomínka na Neowise, na kterém zachytil nejvýraznější kometu na severní polokouli za posledních 23 let, která zazářila na obloze vloni v červenci.
Komunitní farmu na Olešné u Blanska slaví druhý rok svého fungování. Je to společenství rostlin, zvířat a lidí žijících udržitelně na planetě Zemi. Tvoří životní prostor, jídlo a okolní krajinu v souladu s přirozenými koloběhy.
Objev, který může zcela změnit současné povědomí o evoluci na Zemi, se povedl kanadské geoložce Elizabeth Turnerové. V odborném časopisu Nature popsala nález fosilií mořské houby, starých 890 milionů let. Pokud se její výsledky potvrdí, znamená to, že první živočichové planetu obývali mnohem dříve, než se dosud myslelo. Posun je v řádu desítek milionů let.
Šok zažili vědci zkoumající antarktickou půdu. V nasbíraných vzorcích totiž nenašli žádné mikroogranismy. Jde o překvapivý objev, mikrobi se totiž vyskytují i v místech s extremními podmínkami.
Měří sto až dvě stě kilometrů. Vědci letos v červnu oznámili objev zatím největší zaznamenané komety. Vesmírné těleso bude nejblíže Slunci, a tudíž dobře pozorovatelné ze Země, za deset let.
Povídka je součástí nedávno vydané e-knihy Poslední hodina a další povídky z dvaadvaceti hlav. ( https://pbn.proweb.cz/…ihy ) Kniha obsahuje dvacet povídek od dvaceti různých začínajících autorů, z nichž většina je ještě náctiletého věku.
Tento článek je součástí reklamní kampaně na deník.cz a titulek byl vytvořen v jednom z nářečí používaných v naší zemi.
V současnosti po Zemi putují už jen tři druhy slonů. Všechny jsou ohrožené. Spatřit je lze v Africe, Asii a zoologických zahradách. Kdysi ovšem na naší planetě žilo přes 180 druhů chobotnatců. Co se s nimi stalo?
Byl to zvláštní pocit, poslechnout si výklad o Slunci, vodě a vzniku života na Zemi a vzápětí na vlastní oči spatřit otisky prehistorických živočichů, zvěčnělé v horninách vystavených v místním geoparku. A co teprve, když mohli sáhnout do krabičky a odnést si na památku zkamenělé ulity plžů a mlžů nalezené na viničních tratích jižní Moravy!
V Praze je od čtvrtka 22. července možné vidět a prozkoumat světový unikát v podobě modelu přední části raketoplánu Atlantis v měřítku 1:1.
Aurora Borealis či Australis, neboli polární záře, je tou největší světelnou show, kterou Země nabízí. Uchvacuje všechny, kdo žijí v nejsevernějších či nejjižnějších cípech naší planety. Občas ji lze spatřit i u nás, pokud tedy vyrazíte do míst se skoro absolutní tmou, což není v Česku rozhodně snadné. Fenomén polární záře ale není pro Zemi jedinečný. Nalézt ho můžeme i na dalších planetách Sluneční soustavy. A úplně ty největší jsou na Jupiteru. Jeho póly jsou pak zality barvami.
Chceš se státi dobrodruhem, musíš být dobrý tělem i duchem! S tímto heslem jsme prošli celý náš táborový týden, tedy od 12. 7. do 16. 7. 2021. S dětmi jsme prožili spoustu zážitků. Hned první den jsme zapálili oheň dobra a složili u něj slib, abychom se mohli stát pravými dobrodruhy. Dozvěděli jsme se, jak se správně starat o naši planetu, a to nás vedlo k tomu, abychom si planety Země sami vyrobili.
Zdroje nerostného bohatství na planetě Zemi se tenčí. Pozornost tudíž vědci upínají k vesmírným tělesům. A do historie kosmické těžby se zapíše i Brno.
Najdeme ve vesmíru život? Kde ho hledat? Co všechno žije v našem bezprostředním okolí? Na tyto a mnoho dalších otázek se pokusí zábavnou a hravou formou odpovědět program pro rodiny s dětmi od 6 do 12 let nazvaný Život nejen ve vesmíru, který valašskomeziříčská hvězdárna uspořádá v sobotu 24. července ve 14:00 hodin.
Tento článek je součástí reklamní kampaně na deník.cz a titulek byl vytvořen v jednom z nářečí používaných v naší zemi.
Raketa New Shepard společnosti Blue Origin dnes úspěšně vynesla modul RSS New Step s nejbohatším mužem světa Jeffem Bezosem a třemi dalšími vesmírnými turisty k hranici vesmíru. Nosná raketa i modul s posádkou po několika minutách bezpečně přistály. Přímý přenos bylo možné sledovat na webu společnosti.
Zajistily lidem většinu poznatků o rudé planetě, kterými pozemšťané disponovali v osmdesátých a devadesátých letech 20. století. Sondy Viking 1 a Viking 2 ze stejnojmenného programu americké Národní agentury pro letectví a vesmír (NASA) patří mezi nejúspěšnější stroje vyslané na rudou planetu.
Děčínské oblastní muzeum připravilo na sobotu 17. července pro děti odpoledne plné bádání. Na výstavě věnující se pravěku si mohly vyzkoušet pravěké malířství a zkusit si jeskynní malbu nebo si vyrobit figurku pravěkého zvířete.
