
Pracoval na zahradě, když mu k nohám dopadl záhadný kámen z nebe
Na okamžiky v neděli 4. září několik minut po 14. hodině Lukáš Chvátal z Blatné asi nikdy nezapomene. Osobně se totiž setkal s poslem z nebes.
Na okamžiky v neděli 4. září několik minut po 14. hodině Lukáš Chvátal z Blatné asi nikdy nezapomene. Osobně se totiž setkal s poslem z nebes.
Na události, ke kterým došlo v neděli 4. září několik minut po druhé hodině odpoledne, Lukáš Chvátal z Blatné na Strakonicku asi nikdy nezapomene. Osobně se totiž setkal s poslem z nebes.
Když v roce 1973 astronom Carl Sagan ve své knize popisoval možnost vyslání člověka na Mars, představil problém, který tehdy dalece přesahoval složitost i náklady takové mise: je možné, že na rudé planetě život už existuje a že se nebude chovat hezky, napsal list The New York Times.
České předsednictví pracuje na evropském nařízení k bezpečné konektivitě, což v praxi umožní výstavbu stovek satelitů, které zajistí bezpečné a spolehlivé spojení pro uživatele z EU. Klíčem ke všemu je agentura EUSPA, která sídlí v Praze.
Dechberoucí světelný úkaz tančící vysoko v atmosféře, typický pro polární oblasti. Tak zná většina pozemšťanů jev zvaný polární záře. Aurory však lze spatřit i jinde ve vesmíru. Jedním takovým místem je i náš planetární soused, Mars. Právě zde astronomové už dříve odhalili vícero typů polární záře, a to přestože rudá planeta nemá vlastní magnetické pole. Jedna z polárních září však vědce nyní velmi překvapila.
Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) podruhé v tomto týdnu kvůli technickým potížím zrušil plánovaný start rakety Space Launch System (SLS) s modulem Orion k Měsíci. Vesmírná agentura o tom informovala na svém twitterovém účtu. Okno pro start rakety se mělo otevřít ve 20:17 SELČ.
Vesmírný dalekohled Jamese Webba poodhalil další tajemství vesmíru. Astronomové s jeho pomocí poprvé zachytili přímý snímek exoplanety, tedy planety obíhající jinou hvězdu, než je Slunce. Podle odborníků jde o přelom v dosavadním pozorování vzdálených světů.
„Klima reaguje přehnaně na sebemenší šťouchnutí,“ říká klimatolog Wallace Broeker. Poslední zprávy navíc naznačují, že se otepluje asi pětkrát rychleji, než jsme si dosud mysleli.
Počasí částečně změnilo původní scénář Hradozámecké noci, která se konala v kladrubském klášteře. Mraky odmítly ukázat návštěvníkům Slunce i hvězdy, ale na organizátory akce nevyzrály.
Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) měl v pondělí udělat další velký krok v prozkoumání vesmíru. Mise Artemis I ale zatím na zkušební let nejvýkonnější raketu, kterou doposud americká agentura vyvinula, nevyšle. Podle informací vesmírného úřad se testovací let odkládá kvůli úniku paliva. Cílem mise je do dvou let dopravit astronauty na Měsíc.
Odborníky trápí, jak by se lidské tělo po měsících v nulové gravitaci přizpůsobilo podmínkám na Marsu. Australští vědci proto vyvinuli matematický model, který má zkoumat, jak se astronautům na rudé planetě povede. Výsledky měření jsou povzbudivé. Informoval o tom portál Science Alert.
Vědci přišli na to, jaká by měla být první rostlina, kterou lidstvo vypěstuje na Marsu. Podle nich by obstála vojtěška. Ta by nejenom přežila v nehostinné půdě rudé planety, ale také poskytla biohnojivo pro pěstování dalších typů rostlin. Informoval o tom portál Science Alert.
Kanadští astronomové pomocí teleskopu NASA TESS objevili exoplanetu zcela pokrytou vodou, která připomíná hollywoodský snímek Vodní svět z roku 1995 s Kevinem Costnerem v hlavní roli. Zjištění také nasvědčují tomu, že mírná teplota na ní by mohla podporovat život. Jaký druh a jak dlouho by tam mohl prosperovat, se výzkumníci stále snaží zjistit. Exoplaneta je od Země vzdálená sto světelných let.
Zní to trochu jako absurdní otázka, ale astronomové ji opravdu vznášejí: mohla by Země unést více Měsíců, nebo by pak jejich gravitační působení vychýlilo naši planetu z její bezpečné trajektorie? Zodpovězení této otázky může astronomům napovědět více o tom, jak Země vznikla, a také najít další jí podobné planety ve vesmíru.
Záběry z Webbova teleskopu opět předčily očekávání. Vědcům i veřejnosti vyrazily dech detailní snímky největší planety naší sluneční soustavy. Na záběrech je možné pozorovat jak polární záře či obrovské bouře v atmosféře Jupitera, tak i jeho měsíce a prstence, které planetu obklopují.
S (ne příliš) lehkou nadsázkou bychom mohli konstatovat, že „těžíme“ těla ostatních živočichů jako nějakou surovinu. To všichni tak nějak tušíme, ale málokdo si uvědomuje, kolik procent živočišné potravy se během „výroby“ ztratí.
Bohemia Voice, multižánrové vokální uskupení, pořádá tradiční prožitkový koncert pod širým nebem. Koncert s názvem „Podzimní rovnodennost s Bohemia Voice“ se uskuteční 20. září 2022 od 19:15 hod v magickém nedostavěném chrámu Panny Marie v Panenském Týnci. Atmosféru koncertu doplní svým vystoupením skupina FireArt tancem s ohněm a vizuální umělec VJ PleiOne, který každou skladbu doprovodí vizuální projekcí. Nově se na místě před koncertem uskuteční autogramiáda a setkání s fanoušky v čase od 18:00 do 18:30 hodin.
Před tím, než na Marsu přistanou lidé, chtějí vědci na povrch rudé planety poslat roboty ReachBoty, kteří k pohybu využívají stejnou techniku jako Spider-Man. Tyto unikátní stroje by měly prozkoumat mimozemské jeskyně. Odborníci totiž věří, že důkazy dřívějšího života na planetě se schovávávají právě pod jejím povrchem.
/FOTO/ Vyvinout a úspěšně otestovat algoritmus s umělou inteligencí, který je schopen vybrat nejkvalitnější satelitní snímky přímo na palubě družice, se podařilo brněnskému startupu Zaitra. Česká republika si tak připisuje další úspěch na poli vesmírného průmyslu, neboť disponuje satelitem s umělou inteligencí.
/FOTO/ Vyvinout a úspěšně otestovat algoritmus s umělou inteligencí, který je schopen vybrat nejkvalitnější satelitní snímky přímo na palubě družice se podařilo brněnskému startupu Zaitra. Česká republika si tak připisuje další úspěch na poli vesmírného průmyslu a řadí se mezi několik málo zemí, které mají na oběžné dráze satelit s umělou inteligencí.
Přestože se nachází na naší vlastní planetě, je mnohem méně známé a prozkoumané než povrch Marsu. Dno Atlantského oceánu překvapuje lidstvo už řadu let a nyní odhalilo další tajemství. Tým vědců totiž při posledním průzkumu mořského dna a usazenin pod ním objevil něco, co vypadá jako obří kráter po dopadu asteroidu. Objev může potenciálně proměnit náš pohled na zánik dinosaurů.
Odhadem sedmdesát tisíc lidí navštívilo Festival planet na brněnské Kraví hoře. Událost, při které byly k vidění nafukovací modely Země, Marsu, Měsíce a Slunce, sledovali lidé v jednom červencovém a srpnovém týdnu. Velké vytížení místa nicméně v kombinaci se Dnem Brna, jež se odehrál bezprostředně po skončení festivalu, způsobilo některým obyvatelům dopravní komplikace.
Tisíce návštěvníků přilákala od 4. do 11. srpna na brněnskou Kraví horu výstava obřích modelů těles Sluneční soustavy. Vystavené byly desetimetrové modely Lunalón, Terralóna, Marsmeloun a Heliosféra neboli Měsíc, Země, Mars a Slunce. Jedinečnou přehlídku připravila Hvězdárna a planetárium Brno. V poslední den trvání akce na Kraví hoře fotografovala Jaroslava Peterková, které děkujeme za poskytnutí krásných snímků.
Vědci zveřejnili novou studii, která odhaluje více o původu hvězdného prachu. Prudké exploze hvězd známé jako supernovy stály na počátku většího množství prachových zrnek v naší Sluneční soustavě, než si kdy dříve odborníci mysleli. Informoval o tom deník The Independent.
Mimořádný víkend si užívají znalci nebeských těles. Nejen kvůli srpnovému kralování planety Saturn na letní obloze, ale také s ohledem na meteorický roj Perseidy. Padat budou i dnes v noci.
K dnešnímu dni je Země jedinou planetou, o níž víme, že má kontinenty. Není sice jasné, jak přesně vznikly a jak se vyvíjely, ale protože okraje kontinentů vzdálených od sebe tisíce kilometrů se shodují, víme, že kdysi dávno byla zemská hmota soustředěna v jednom velkém superkontinentu. Něco muselo spustit jeho rozpad. A vědci nyní zjistili, že tím něčím bylo zřejmě bombardování Země obřími meteority.
Američtí vědci varují, že kolaps východoantarktického ledového příkrovu, kterému se také říká spící obr, může způsobit katastrofické zvýšení hladiny moří až o pět metrů. Pokračující klimatická krize by tak mohla vyvolat změny planetárního rozsahu. Odborníci také upozornili, že se tomuto scénáři lze vyhnout a osud ledovce je nyní v rukách lidstva. Informace o nové studii přinesl deník The Independent.
I letos je možné na letní obloze pozorovat meteorický roj Perseid, který dosáhne vrcholu právě tento týden, a to konkrétně v noci na 13. srpna. Nebeskou podívanou bohužel letos částečně zastíní Měsíc, který bude tou dobou v úplňku. I tak ovšem, při bedlivém pozorování na správném místě, bude podle astronomů možné několik meteorů v pohybu zahlédnout. Víte, co jsou to Perseidy? A kam se vydat jejich rojení pozorovat? Deník přináší odpovědi a tipy.
S překvapivou informací přišli vědci sledující atomové hodiny, které měří čas na základě rezonanční frekvence atomů a coby zcela přesné se používají při kontrole jiných hodin a pro vědecké účely. Tyto hodiny totiž nyní odhalily, že délka dne se náhle prodlužuje. Vědci netuší, proč k tomu došlo, protože v posledních desetiletích se rotace Země kolem své osy zrychlovala, a den se tím pádem krátil.
/VIDEO, FOTO/ Prohlédnout, ale i dotknout se Slunce, Měsíce, Země či Marsu mohou nyní návštěvníci na brněnské Kraví hoře. Čtyři obří nafukovací modely vesmírných těles nazvané Lunalón, Terralóna, Marsmeloun a Heliosféra vystavuje v parku brněnské planetárium v rámci oblíbeného Festivalu planet. Za krásné fotografie a tip na výlet děkujeme Šimonovi Tomkovi.
ROZHOVOR/ Co všechno ztrácíme s každou halou postavenou na úrodné půdě? Podporujeme naší spotřebou půdu, nebo se podílíme na jejím odumírání? O stavu krajiny Moravskoslezského kraje hovoří zemědělská poradkyně Alena Malíková.
/VIDEO/ Světlušky a světloplachové v pátek večer rozsvítili Kraví horu. Sešli se u čtyř obřích modelů vesmírných těles - Lunalónu, Terralónu, Marsmelounu a Heliosféry. Akce byla součástí Festivalu planet, který pořádá brněnská hvězdárna.
/VIDEO/ Světlušky a světloplachové v pátek večer rozsvítili Kraví horu. Sešli se u čtyř obřích modelů vesmírných těles - Lunalónu, Terralónu, Marsmelounu a Heliosféry. Akce byla součástí Festivalu planet, který pořádá brněnská hvězdárna.
/FOTO/ Chmelař je rybník se zvýšeným výskytem fytoplanktonu, tedy řas a sinic, které činí vodu na první pohled méně průhlednou. Poslední hygienická kontrola, která proběhla 25. července, označila vodu jako nevhodnou ke koupání. Jedná se o chovný rybník, což znamená, že ryby jsou uměle přikrmovány. To má spolu s letošními vedry a nízkým stavem vody vliv na biologický zákal. Deník zjišťoval, zda množství fytoplanktonu je důvodem nízké návštěvnosti.
Festival planet v Brně ukazuje návštěvníkům nafukovací modely čtyř vesmírných těles. Kromě Země je to ještě Mars, Měsíc a Slunce.
Z mysu Canaveral na americké Floridě odstartovala první jihokorejská sonda, která míří k Měsíci. Podle světových agentur ji vynesla raketa Falcon 9 společnosti SpaceX a k cíli má dorazit v prosinci. Její mise je prvním krokem Jižní Koreje v průzkumu Měsíce, družice poháněná solární energií se bude pohybovat kolem Měsíce, kde bude přinejmenším rok shromažďovat různá data a zkoumat místa pro budoucí přistání, napsala agentura AP.
Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) zveřejnil další znepokojující informace o lednovém výbuchu sopky Tonga. Erupce měla do zemské atmosféry podle nové studie vyvrhnout ohromující množství vodní páry. To bude mít podle agentury za následek dočasné ohřátí zemského povrchu.
Vesmírný teleskop Jamese Webba měl být podle prvotních plánů instalován již v roce 2007. Jenže pak se mnohokrát předělávaly jeho návrhy, aby mohl být co největší, ale zároveň co nejlehčí. A hlavně aby neselhal. Výsledek, byť o patnáct let později, stojí za to. Snímky, které posílá, jsou ohromující. Odborníci se těší na přelomové objevy v kosmu.
Na farmě u Sněžných hor v Austrálii našli dva zemědělci vesmírný odpad. Podle astrofyzika Brada Tuckera může patřit americké společnosti SpaceX, kterou založil podnikatel Elon Musk. Jedná se přitom už o třetí kus kosmických trosek, který v dané oblasti lidé našli. Informoval o tom list Guardian.
Naše planeta se podle vědců točí v posledních letech rychleji než kdy dříve, což má za následek trend zkracujících se dní. Tento rok je zatím rekordní devětadvacátý červen, kdy se den zkrátil o 1,59 milisekundy. O jevu informoval list Guardian.
Webbův teleskop opět fascinoval svět svými záběry vesmíru. Tentokrát pohlédl za závoj prachu, který vědcům bránil v jasném pohledu na vzácný typ galaxie zvané Cartwheel. Vytvořil její doposud nejpodrobnější snímek, který vyvolává úžas nejen u odborníků. Vědci nyní díky fotografii dokážou přiblížit vývoj galaxie za miliardy let a také odhadnout, jak se bude vyvíjet v budoucnosti. Na záběrech lze pozorovat rovněž dvě další malé doprovodné galaxie.
Existují ve vesmíru planety podobné Zemi? Odpovědět na otázku se pokusí čeští vědci, kteří se podílejí na astronomické misi Plato Evropské kosmické agentury. Inženýři brněnské společnosti OHB Czechspace ve spolupráci s týmem Vysokého učení technického v Brně provedli v červenci významný zátěžový test. Ověřovali, zda hlavní nosná část sondy vydrží extrémní tlakovou zátěž.
Čínští vědci pěstují pšenici, která bude podle nich budoucí potravou pro stále rostoucí populaci. Semena posílají na oběžnou dráhu, kde se působením vesmírných vlivů lehce změní jejich DNA. Stanou se odolnější vůči suchu a některým nemocem, informuje server BBC.
Pravděpodobnost, že někoho zabije vesmírný odpad padající z nebe, se může zdát směšně malá. Dosud také na takovou nehodu nikdo nezemřel. Ale pozor: k úrazům a ke škodám na majetku v důsledku střetu s kosmickým smetím už došlo. A satelitů i sond vypouštěných do vesmíru neustále přibývá. Máme začít brát toto riziko vážněji?
Český člověk se přirozeně chová hospodárně a své nejbližší okolí kultivuje, zvelebuje a uklízí.
Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) našel místa, která jsou perfektní pro založení měsíční základny. Data z vesmírné sondy Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO) naznačují, že by se mohla postavit v jeskyních, které udržují teplotu kolem sedmnácti stupňů Celsia.
Britští vědci objevili 560 milionů let starou fosilii nejstaršího predátora. Pojmenovali ji po slavném britském přírodovědci Davidu Attenboroughovi. Živočich byl pravděpodobně předchůdcem žahavců, kmene, pod nějž dnes patří například medúzy. Podle odborníků se jednalo o jednoho z prvních tvorů s kostrou.
Američtí vědci hledají ve vesmíru naději pro nemocné lidi. Kmenové buňky vypěstované v nulové gravitaci by podle nich mohly znamenat revoluci při léčení různých onemocnění. Informoval o tom magazín Learning English.
Marťanská obdoba plevele, medúzka dokazující přítomnost vody na rudé planetě, nebo pouhá změť provázků připomínajících špagety? Vozítko Perseverance amerického úřadu pro letectví a vesmír NASA na povrchu Marsu objevilo další záhadný úkaz. Odkud předmět pochází a proč pár dní po pořízení záběrů zmizel z dohledu roveru?
/ROZHOVOR/ Typickou ozdobou srpnové oblohy bude takzvané padání hvězd nebo-li slzy svatého Vavřince. Při této příležitosti se bude konat událost Den a noc na Jizerce.