Kreativ

ŠTÍTEK: Země

Tajemný objev budí vášně: vědci narazili na galaxii z doby raného vesmíru

Vědci zaznamenali neviditelnou obří galaxii z dob raného vesmíru, která by se měla vyskytovat ve vzdálenosti asi 12,5 miliardy světelných let od Země. To znamená, že pozorovali světlo, které před 12,5 miliardy let tato galaxie vyzářila. Vesmír byl v té době ještě v plenkách - existoval jen zhruba miliardu let.

Ondřejovská hvězdárna potvrzuje objev unikátního hnědého trpaslíka

/FOTOGALERIE/ „Ondrejov“ má v mezinárodní astronomii velmi dobrý zvuk už po desetiletí. Nicméně nyní zní pojmenování této observatoře ještě zvučněji. Nejnověji pracoviště Astronomického ústavu Akademie věd České republiky na ondřejovské hvězdárně na Praze-východ vstoupilo do světového astronomického povědomí úspěchem v rámci výzkumu exoplanet. Ondřejov se řadí mezi pracoviště potvrzující objev prvního hnědého trpaslíka, nalezeného v rámci vesmírné mise TESS.

Úspěch českých vědců. Hvězdárna v Ondřejově potvrdila objev hnědého trpaslíka

„Ondrejov“ má v mezinárodní astronomii velmi dobrý zvuk už po desetiletí. Nicméně nyní zní pojmenování této observatoře ještě zvučněji. Nejnověji pracoviště Astronomického ústavu Akademie věd České republiky na ondřejovské hvězdárně na Praze-východ vstoupilo do světového astronomického povědomí úspěchem v rámci výzkumu exoplanet. Ondřejov se řadí mezi pracoviště potvrzující objev prvního hnědého trpaslíka, nalezeného v rámci vesmírné mise TESS.

Ondřejovská hvězdárna potvrzuje objev unikátního hnědého trpaslíka

/FOTOGALERIE/ „Ondrejov“ má v mezinárodní astronomii velmi dobrý zvuk už po desetiletí. Nicméně nyní zní pojmenování této observatoře ještě zvučněji. Nejnověji pracoviště Astronomického ústavu Akademie věd České republiky na ondřejovské hvězdárně na Praze-východ vstoupilo do světového astronomického povědomí úspěchem v rámci výzkumu exoplanet. Ondřejov se řadí mezi pracoviště potvrzující objev prvního hnědého trpaslíka, nalezeného v rámci vesmírné mise TESS.

Ondřejovská hvězdárna potvrzuje objev unikátního hnědého trpaslíka

/FOTOGALERIE/ „Ondrejov“ má v mezinárodní astronomii velmi dobrý zvuk už po desetiletí. Nicméně nyní zní pojmenování této observatoře ještě zvučněji. Nejnověji pracoviště Astronomického ústavu Akademie věd České republiky na ondřejovské hvězdárně na Praze-východ vstoupilo do světového astronomického povědomí úspěchem v rámci výzkumu exoplanet. Ondřejov se řadí mezi pracoviště potvrzující objev prvního hnědého trpaslíka, nalezeného v rámci vesmírné mise TESS.

Ondřejovská hvězdárna potvrzuje objev unikátního hnědého trpaslíka

/FOTOGALERIE/ „Ondrejov“ má v mezinárodní astronomii velmi dobrý zvuk už po desetiletí. Nicméně nyní zní pojmenování této observatoře ještě zvučněji. Nejnověji pracoviště Astronomického ústavu Akademie věd České republiky na ondřejovské hvězdárně na Praze-východ vstoupilo do světového astronomického povědomí úspěchem v rámci výzkumu exoplanet. Ondřejov se řadí mezi pracoviště potvrzující objev prvního hnědého trpaslíka, nalezeného v rámci vesmírné mise TESS.

Ondřejovská hvězdárna potvrzuje objev unikátního hnědého trpaslíka

/FOTOGALERIE/ „Ondrejov“ má v mezinárodní astronomii velmi dobrý zvuk už po desetiletí. Nicméně nyní zní pojmenování této observatoře ještě zvučněji. Nejnověji pracoviště Astronomického ústavu Akademie věd České republiky na ondřejovské hvězdárně na Praze-východ vstoupilo do světového astronomického povědomí úspěchem v rámci výzkumu exoplanet. Ondřejov se řadí mezi pracoviště potvrzující objev prvního hnědého trpaslíka, nalezeného v rámci vesmírné mise TESS.

Tip na úterý 22. října: Kino promítá film Ad Astra

Blansko – Blanenské kino má na programu sci-fi thriller Ad Astra. Děj filmu se odehrává ve 22. století, kdy součástí života je umělá inteligence a lidstvo létá na hranice Sluneční soustavy. V hlavních rolích snímku se představují Brad Pitt a Tommy Lee Jones.

Vesmírná trefa. Hubbleův dalekohled zachytil unikátní průlet asteroidu

Vypadá jako škrábanec na fotografickém snímku, ale jde o něco úplně jiného. Podivná šmouha uprostřed fotografie Krabí mlhoviny z Hubbleova vesmírného dalekohledu je ve skutečnosti asteroid. Jako první si ho všimla německá dobrovolnice Melina Thénevotová, zapojená do mezinárodního projektu občanské vědy Zooniverse.

AD ASTRA a Brad Pitt v kině v Blatné

Umělá inteligence je integrována do všech průmyslových odvětví, Měsíc a Mars jsou kolonizovány, lidmi osídlené satelity obíhají kolem Neptunu, nejvzdálenější planety sluneční soustavy. Na Zemi se staví nová babylónská věž. Je to anténa, jejíž konec dosahuje až do vesmírného prostoru a která má sloužit k vyhledávání inteligentního mimozemského života.

Tajemství Venuše: Ještě před 700 miliony let se podobala Zemi, pak přišel zlom

Existoval na Venuši život? Druhá planeta sluneční soustavy nabízela přibližně po dobu dvou až tří miliard let podmínky vhodné pro jeho vývoj, zjistil nejnovější výzkum Goddardova kosmického střediska. Klima planety se dramaticky proměnilo až asi před 700 miliony let, kdy se z Venuše stala nehostinná horoucí pustina.

Jak kolonizovat Mars? Vědci přišli s dost kontroverzním řešením. Přesvědčte se..

Jak by měli vypadat první osadníci na Marsu? Tuto otázku si kladou vědci již několik let. Mohli by to být lidé z různých koutů světa s mnohaletými zkušenostmi a výcvikem v kosmu. A nebo by vůbec nemuselo jít o příslušníky lidské populace. Někteří odborníci totiž nyní navrhují kontroverzní řešení. Prvními obyvateli rudé planety by podle nich měla být parta mikrobů, kterými planetu "kontaminujeme." To však odporuje přísným etickým nařízením.

Tip na 15. října: Ad Astra

22. století. Umělá inteligence je integrována do všech průmyslových odvětví, Měsíc a Mars jsou kolonizovány, lidmi osídlené satelity obíhají kolem Neptunu, nejvzdálenější planety sluneční soustavy.

Sledují nás mimozemšťané? Expert odhadl, kde mohou mít své tajné sondy

Mimozemští špehové mohou pozorovat naši planetu, a to již několik milionů let - dokonce od doby dávno předtím, než se na Zemi objevili první lidé. Závěry amerického fyzika Jamese Benforda mohou sice znít na první pohled bláznivě, ve skutečnosti ale vychází z dlouhodobých dohadů v rámci SETI institutu, tedy projektu určeného k hledání znaků mimozemského života ve vesmíru.

Chilany vyděsily neznámé ohnivé koule. O meteority zřejmě nešlo

Nad Chile se minulý týden objevily neznámé planoucí objekty, které vypadaly, že letí po obloze přes ostrov Chiloé. Poměrně záhy poté, co byly spatřeny, zaznamenali Chilané na ostrově několik drobných požárů. Přirozeně došli k závěru, že obě události spolu souvisejí. To ale není zdaleka jisté.

Jak kolonizovat Mars? Vědci přišli s velmi kontroverzním řešením

Jak by měli vypadat první osadníci na Marsu? Tuto otázku si kladou vědci již několik let. Mohli by to být lidé z různých koutů světa s mnohaletými zkušenostmi a výcvikem v kosmu. A nebo by vůbec nemuselo jít o příslušníky lidské populace. Někteří odborníci totiž nyní navrhují kontroverzní řešení. Prvními obyvateli rudé planety by podle nich měla být parta mikrobů, kterými planetu "kontaminujeme." To však odporuje přísným etickým nařízením.

Sledují nás mimozemšťané? Expert odhadl, kde mohou mít své tajné sondy

Mimozemští špehové mohou pozorovat naši planetu, a to již několik milionů let - dokonce od doby dávno předtím, než se na Zemi objevili první lidé. Závěry amerického fyzika Jamese Benforda mohou sice znít na první pohled bláznivě, ve skutečnosti ale vychází z dlouhodobých dohadů v rámci SETI institutu, tedy projektu určeného k hledání znaků mimozemského života ve vesmíru.

Musk představil kosmickou loď Starship. Hodlá s ní vozit lidi na Měsíc i na Mars

Soukromá americká společnost SpaceX Elona Muska v sobotu ukázala vesmírnou loď navrženou pro dopravu lidí a nákladu na Měsíc, Mars i na jiná místa ve sluneční soustavě. Musk řekl, že by loď nazvaná Starship měla poprvé odstartovat během jednoho nebo dvou měsíců a před návratem se dostat do výšky 19 800 metrů nad Zem.  

AD Astra v kině ve Volyni

Píše se 22. století. Umělá inteligence je integrována do všech průmyslových odvětví, Měsíc a Mars jsou kolonizovány, lidmi osídlené satelity obíhají kolem Neptunu, nejvzdálenější planety sluneční soustavy.

Tajemství Venuše: Ještě před 700 miliony let se podobala Zemi, pak přišel zlom

Existoval na Venuši život? Druhá planeta sluneční soustavy nabízela přibližně po dobu dvou až tří miliard let podmínky vhodné pro jeho vývoj, zjistil nejnovější výzkum Goddardova kosmického střediska. Klima planety se dramaticky proměnilo až asi před 700 miliony let, kdy se z Venuše stala nehostinná horoucí pustina.

Záhadná hra světel Tabbyiny hvězdy. Vědci už tuší, co způsobuje tajemný jev

Mezi vesmírná tělesa, která poutají pozornost vědců, patří takzvaná Tabbyina hvězda. Na první pohled se totiž od ostatních odlišuje nepravidelnými změnami intenzity světla, které astronomové dokáží ze Země zachytit. Tento neobvyklý jev byl až doposud zahalen tajemstvím, nyní však odborníci přišli s teorií, která by mohla záhadu objasnit.

Astronomové našli novou exoplanetu: má mraky a zřejmě i déšť

V jiné než naší hvězdné soustavě existuje planeta, v jejíž atmosféře se zřejmě nacházejí mraky plné kapiček vody a možná tam dokonce prší. Vědci na ni přišli díky tomu, že zkombinovali pozorování oblohy vesmírnými dalekohledy s počítačovými simulacemi.

Brad Pitt si volal s kosmonautem na ISS. Řešili filmy i mozoly na nohou

Americký herec Brad Pitt, který si nedávno zahrál ve vesmírném dramatu Ad Astra, v pondělí zavolal na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Konverzace s americkým astronautem Nickem Haguem se rychle stočila k nečekaným dopadům života ve stavu beztíže na člověka, napsala agentura AFP.

Planetka Ryugu vědce opět překvapila. Nepokrývá ji prach, i když by měl

Planetku Ryugu o průměru asi 880 metrů lidé zaznamenali poprvé před 20 lety. Nachází se relativně blízko Země a z toho důvodu byla považována i za potenciálně nebezpečnou. Teď tento asteroid udivil vědce znovu: ukázalo se, že ho nepokrývá žádný prach - přestože nemá atmosféru, jež by jej před prouděním meziplanetárního prachu chránila.

Odkud pochází tajuplné komety? Vědci odhalili jejich překvapivý původ

Komety fascinují odborníky i veřejnost od nepaměti. Průlet těchto vesmírných těl patří mezi nejzajímavější úkazy, které může noční obloha nabídnout. Podle některých teorií mohly navíc stát na pozadí vzniku života na Zemi. Nejnovější vědecký výzkum přitom naznačuje, že všechny komety jsou si až neobvykle podobné. Podle odborníků tak možná sdílí společný původ.

Poslední den dinosaurů. Vědcům se podařilo rekonstruovat dávný Armagedon

Před 66 miliony let zažila Země opravdu špatný den. Obří asteroid o průměru až 81 kilometrů dopadl na pobřeží dnešního Mexika, kde vytvořil obrovský dopadový kráter široký zhruba 180 kilometrů. Vědci odhadují, že právě tato událost spustila vlnu hynutí přírodních druhů, při níž pomřelo 75 procent veškerého života na Zemi. Geologové nyní zrekonstruovali, jak soudný den probíhal.

Za vznik okysličené atmosféry vděčíme chemickým reakcícm v roztaveném železe v prastarých oceánech magmatu pokrývajících Zemi, ukázal nový výzkum

Kde se vzal na Zemi kyslík? Podle nové vědecké teorie za to může magma

Proč se ze všech planet naší Sluneční soustavy dá dýchat právě na Zemi? Podle nové teorie na tom mají hlavní zásluhu dávné oceány magmatu, které pokrývaly její povrch krátce po jejím vzniku asi před 4,5 miliardou let. Chemické reakce v roztaveném železe mohly uvolnit do zemského pláště víc sloučenin bohatých na kyslík. 

Planetka Ryugu vědce opět překvapila. Nepokrývá ji prach, i když by měl

Planetku Ryugu o průměru asi 880 metrů lidé zaznamenali poprvé před 20 lety. Nachází se relativně blízko Země a z toho důvodu byla považována i za potenciálně nebezpečnou. Teď tento asteroid udivil vědce znovu: ukázalo se, že ho nepokrývá žádný prach - přestože nemá atmosféru, jež by jej před prouděním meziplanetárního prachu chránila.

Podnebí Marsu prošlo před miliardami let razantní změnou. Tekla zde i voda

Odjakživa suchý a mrazivý Mars? Kdeže. Podle vědců mohlo na rudé planetě před čtyřmi až třemi miliardami let panovat diametrálně odlišné klima než nyní. Poměrně vysoké teploty pak umožňovaly nejen existenci tekoucí vody, ale i vznik bouřek, které přinášely vydatný déšť. Informoval o tom server Newsweek.

Pozoruhodný úkaz. Antarktidu v posledních 20 letech zasypal mezihvězdný prach

Vědci objevili v antarktickém sněhu, napadaném za posledních dvacet let, rozptýlené stopy železa pocházejícího pravděpodobně z explodující hvězdy nebo supernovy. Pozoruhodné je na tom právě to, že tento mezihvězdný materiál se dostal na Zemi zřejmě až v poslední době. U dosavadních nálezů se totiž předpokládalo, že pocházejí z doby před miliony let.

Jak odhalit vzdálená tajemství vesmíru? Pomůže k tomu sama Země

Vesmírné dalekohledy se stále zvětšují a jsou také pořád dražší a dražší. Ale co kdyby existoval jiný způsob, jak odhalovat vzdálená tajemství vesmíru? A co kdyby se k němu využily vlastnosti samotné planety Země. Tato úvaha stojí za novým návrhem mladého amerického astronoma z Kolumbijské univerzity v New Yorku.