Holašovice, které vypadají jako z pohádky, leží v Jižních Čechách. Jde o perlu selského baroka, protože vesnice nabízí jedinečnou atmosféru a architekturu. Tvůrci prestižního seznamu UNESCO zařadili Holašovice mezi světové unikáty. I když je obdivuje celý svět, pro řadu Čechů jsou stále neznámé.
/FOTO/ Barokní zámek z druhé poloviny 17. století v Brodech u Krásného Dvora na Podbořansku má nové vlastníky. Jeho majitelé, Torsten Cumberland Jacobsen a Kateřina Jacobsen, začali s jeho obnovou. Snem manželů je dlouho opuštěný a zchátralý objekt zrekonstruovat a jednou v něm bydlet.
V roce 2025 ožije Hradec Králové jedinečným kulturním projektem Lev salonu, který originálním způsobem představí architektonické skvosty města. Projekt Lev salonu nabídne pět výjimečných večerů, během kterých diváky provede známý architekt a herec David Vávra v charakteristickém zlatém kostýmu pěti ikonickými lokalitami města. Tyto procházky budou divákům přenášeny on-line do Bio Central. Každý večer vyvrcholí projekcí kultovního filmu.
Známý českobudějovický fotograf Petr Zikmund vydal knihu černobílých snímků z Českých Budějovic. Původní nápad mířil hlavně na architekturu a využíval prázdné ulice při covidu. Na stránkách se ale najde i masopust nebo majáles.
/FOTO/ Zámek Žďár nad Sázavou láká rodiny s dětmi na pololetní prázdniny plné zábavy a poznání. Děti do patnácti let mají zdarma vstup do interaktivního Muzea nové generace a herny InventoriUM. Prohlídky zámku v rozšířených časech nabídnou pohled do historie a architektury.
Rostou jako houby po dešti. Výdejní boxy různých společností najdou Liberečané na desítkách míst ve městě, na sídlištích, u rodinných domů, na trávníku či uprostřed ulice. A zatímco někteří na boom skříněk, které jsou určené pro vyzvedávání zásilek, nedají dopustit, jiným vadí jejich umístění či počet na jednom místě.
S příchodem roku 2025 je načase začít plánovat letošní cestovatelské zážitky a dovolené. Také prestižní světové portály zabývající se cestováním už přinášejí první seznamy top míst, kam se letos vydat. Deník je prošel a vybral z nich ty destinace, které jsou pro Čechy nejblíže či nejsnadněji dostupné. Není třeba za nimi cestovat daleko. Mezi tipy jsou totiž i místa na Slovensku, v Německu a Polsku.
/RECENZE/ Na vrcholu rodové historie Valdštejnů vyčnívá císařský generalissimus a frýdlantský vévoda Albrecht - jeho sláva a smrt vždy vzbuzovaly zájem odborníků, kteří se převážně věnovali či věnují výzkumu vojenství. Historikové PhDr. Zdeněk Wirth a PhDr. Jan Morávek však Valdštejna prvně badatelsky zkoumali jako městského i krajinného urbanistu a napsali knihu Valdštejnův Jičín (1946).
Obec Bezděkov nad Metují vyhlásila uměleckou soutěž na vytvoření soch světců do výklenků nad vchodem do barokního kostela svatého Prokopa. Mělo by jít o sochy benediktinských světců svatého Prokopa a svatého Vintíře, kterým je tato národní kulturní památka zasvěcena. Informovali o tom zástupci Centra architektury Královéhradeckého kraje.
Lávka v Litomyšli, oprava středověkého hradu Helfštýn či dům v jihočeském městečku Trhové Sviny. I tyto projekty patří mezi to nejlepší, co v posledních letech dokázali vytvořit tuzemští architekti. Svědčí o tom i prestižní ocenění Česká cena za architekturu, které jim bylo uděleno.
Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně připravila cyklus kurátorských komentovaných prohlídek, které představí novou stálou expozici.
Zemřel historik umění a teoretik architektury Iloš Crhonek, bylo mu 92 let. Patřil k předním odborníkům na funkcionalismus a brněnskou moderní architekturu, zachránil dokumentaci k vile Tugendhat před skartací. Stál u zrodu oddělení dějin architektury Muzea města Brna. Zemřel v úterý, informovalo muzeum na svém webu.
Letos budou v Domě umění v Českých Budějovicích, kde je Galerie současného umění a architektury, jen čtyři výstavy, obvykle jich je osm. Kurátor výstav Michal Škoda počítal s tím, že město začne s rekonstrukcí objektu. Vedení radnice ale opravy odložilo, peníze dá na jiné projekty.
/RECENZE/ Na vrcholu rodové historie Valdštejnů vyčnívá císařský generalissimus a frýdlantský vévoda Albrecht - jeho sláva a smrt vždy vzbuzovaly zájem odborníků, kteří se převážně věnovali či věnují výzkumu vojenství. Historikové PhDr. Zdeněk Wirth a PhDr. Jan Morávek však Valdštejna prvně badatelsky zkoumali jako městského i krajinného urbanistu a napsali knihu Valdštejnův Jičín (1946).
Na vrcholu rodové historie Valdštejnů vyčnívá císařský generalissimus a frýdlantský vévoda Albrecht - jeho sláva a smrt vždy vzbuzovaly zájem odborníků, kteří se převážně věnovali či věnují výzkumu vojenství. Historikové Zdeněk Wirth a Jan Morávek však Valdštejna prvně badatelsky zkoumali jako městského i krajinného urbanistu a napsali knihu Valdštejnův Jičín (1946).
Barokní gotika i gotizující baroko souvisí s Janem Blažejem Santinim – Aichelem (1677 – 1723), který se vyučil kameníkem a malířem, ale povoláním byl architekt osobitých staveb - chrámů, kostelů, kaplí, paláců, zámeckých sídel nebo hospodářských budov. Obvykle jim vtiskl výraznou vizuální podobu a jeho autorství lze proto rozeznat mezi množstvím významných památek. O Santinim byly napsány knihy, natočeny celovečerní filmy, které „pracují“ s motivy santiniovského tajemna či filmové dokumenty, v nichž je umělcova tvorba hodnocena. Jaký člověk byl Jan Blažej Santini – Aichel? Jsou Santiniho stavby barokní gotikou nebo spíše gotizujícím barokem? Co o něm vlastně víme?
Na vrcholu rodové historie Valdštejnů vyčnívá císařský generalissimus a frýdlantský vévoda Albrecht - jeho sláva a smrt vždy vzbuzovaly zájem odborníků, kteří se převážně věnovali či věnují výzkumu vojenství. Historikové PhDr. Zdeněk Wirth a PhDr. Jan Morávek však Valdštejna prvně badatelsky zkoumali jako městského i krajinného urbanistu a napsali knihu Valdštejnův Jičín (1946). Se značným časovým odstupem bylo vydáno dvousvazkové kompendium Architektura Albrechta z Valdštejna – italská stavební kultura v Čechách v letech 1600 – 1635 (2017) a někteří z jeho autorů - PhDr. Barbora Klipcová a ing. arch. Petr Uličný, poté aktualizovali poznání tohoto tématu, významem přesahujícího hranice naší země a proto vychází nová kniha: Valdštejnův Jičín – architektura centra frýdlantského vévodství (1621 – 1634).
/RECENZE/ Na vrcholu rodové historie Valdštejnů vyčnívá císařský generalissimus a frýdlantský vévoda Albrecht - jeho sláva a smrt vždy vzbuzovaly zájem odborníků, kteří se převážně věnovali či věnují výzkumu vojenství. Historikové PhDr. Zdeněk Wirth a PhDr. Jan Morávek však Valdštejna prvně badatelsky zkoumali jako městského i krajinného urbanistu a napsali knihu Valdštejnův Jičín (1946).
Velké náměstí v Hradci Králové se promění - a město už ví jak. Město koncem listopadu obdrželo od ARN studia aktualizovanou urbanistickou studii, která poslouží jako základ pro projektovou dokumentaci. Na začátku roku 2026 bude zahájen výběr projektanta, rekonstrukce by měla začít, pokud vše půjde podle plánu, v roce 2027.
/RECENZE KNIHY/ Nová kniha Valdštejnův Jičín – architektura centra frýdlantského vévodství (1621 – 1634) od Barbory Klipcové a Petra Uličného přináší unikátní pohled na Albrechta z Valdštejna jako architekta a urbanistu. Publikace odhaluje dosud neznámé detaily o jeho stavebních projektech v Jičíně a okolí, čímž obohacuje naše chápání této významné historické postavy a jejího odkazu.
Na vrcholu rodové historie Valdštejnů vyčnívá císařský generalissimus a frýdlantský vévoda Albrecht - jeho sláva a smrt vždy vzbuzovaly zájem odborníků, kteří se převážně věnovali či věnují výzkumu vojenství.
Časová schránka, vzpomínka, vzkaz i zamilovaný dopis. S takovým poselstvím vznikl film Modrá & červená, který zachycuje liberecký bazén ještě předtím, než se jeho brány uzavřely kvůli rekonstrukci. Natočila ho dvojice kamarádů Zdeněk Sopůšek a David Sklenář z libereckého studia Forward Creatives.
Barokní gotika i gotizující baroko souvisí s Janem Blažejem Santinim – Aichelem (1677 – 1723), který se vyučil kameníkem a malířem, ale povoláním byl architekt osobitých staveb - chrámů, kostelů, kaplí, paláců, zámeckých sídel nebo hospodářských budov. Obvykle jim vtiskl výraznou vizuální podobu a jeho autorství lze proto rozeznat mezi množstvím významných památek.
/RECENZE KNIHY/ Na vrcholu rodové historie Valdštejnů vyčnívá císařský generalissimus a frýdlantský vévoda Albrecht - jeho sláva a smrt vždy vzbuzovaly zájem odborníků, kteří se převážně věnovali či věnují výzkumu vojenství.
Barokní gotika i gotizující baroko souvisí s Janem Blažejem Santinim – Aichelem (1677 – 1723), který se vyučil kameníkem a malířem, ale povoláním byl architekt osobitých staveb - chrámů, kostelů, kaplí, paláců, zámeckých sídel nebo hospodářských budov. Obvykle jim vtiskl výraznou vizuální podobu a jeho autorství lze proto rozeznat mezi množstvím významných památek.
Na vrcholu rodové historie Valdštejnů vyčnívá císařský generalissimus a frýdlantský vévoda Albrecht - jeho sláva a smrt vždy vzbuzovaly zájem odborníků, kteří se převážně věnovali či věnují výzkumu vojenství. Historikové PhDr. Zdeněk Wirth a PhDr. Jan Morávek však Valdštejna prvně badatelsky zkoumali jako městského i krajinného urbanistu a napsali knihu Valdštejnův Jičín (1946).
Na vrcholu rodové historie Valdštejnů vyčnívá císařský generalissimus a frýdlantský vévoda Albrecht - jeho sláva a smrt vždy vzbuzovaly zájem odborníků, kteří se převážně věnovali či věnují výzkumu vojenství. Historikové PhDr. Zdeněk Wirth a PhDr. Jan Morávek však Valdštejna prvně badatelsky zkoumali jako městského i krajinného urbanistu a napsali knihu Valdštejnův Jičín (1946).
Na vrcholu rodové historie Valdštejnů vyčnívá císařský generalissimus a frýdlantský vévoda Albrecht - jeho sláva a smrt vždy vzbuzovaly zájem odborníků, kteří se převážně věnovali či věnují výzkumu vojenství. Historikové Zdeněk Wirth a Jan Morávek však Valdštejna prvně badatelsky zkoumali jako městského i krajinného urbanistu a napsali knihu Valdštejnův Jičín (1946).
Na vrcholu rodové historie Valdštejnů vyčnívá císařský generalissimus a frýdlantský vévoda Albrecht - jeho sláva a smrt vždy vzbuzovaly zájem odborníků, kteří se převážně věnovali či věnují výzkumu vojenství. Historikové PhDr. Zdeněk Wirth a PhDr. Jan Morávek však Valdštejna prvně badatelsky zkoumali jako městského i krajinného urbanistu a napsali knihu Valdštejnův Jičín (1946).
Na vrcholu rodové historie Valdštejnů vyčnívá císařský generalissimus a frýdlantský vévoda Albrecht - jeho sláva a smrt vždy vzbuzovaly zájem odborníků, kteří se převážně věnovali či věnují výzkumu vojenství. Historikové Zdeněk Wirth a Jan Morávek však Valdštejna prvně badatelsky zkoumali jako městského i krajinného urbanistu a napsali knihu Valdštejnův Jičín (1946).
Na vrcholu rodové historie Valdštejnů vyčnívá císařský generalissimus a frýdlantský vévoda Albrecht - jeho sláva a smrt vždy vzbuzovaly zájem odborníků, kteří se převážně věnovali či věnují výzkumu vojenství. Historikové PhDr. Zdeněk Wirth a PhDr. Jan Morávek však Valdštejna prvně badatelsky zkoumali jako městského i krajinného urbanistu a napsali knihu Valdštejnův Jičín (1946).
Na vrcholu rodové historie Valdštejnů vyčnívá císařský generalissimus a frýdlantský vévoda Albrecht – jeho sláva a smrt vždy vzbuzovaly zájem odborníků, kteří se převážně věnovali či věnují výzkumu vojenství. Historikové PhDr. Zdeněk Wirth a PhDr. Jan Morávek však Valdštejna prvně badatelsky zkoumali jako městského i krajinného urbanistu a napsali knihu Valdštejnův Jičín (1946). Se značným časovým odstupem bylo vydáno dvousvazkové kompendium Architektura Albrechta z Valdštejna – italská stavební kultura v Čechách v letech 1600–1635 (2017), a někteří z jeho autorů – PhDr. Barbora Klipcová a ing. arch. Petr Uličný – poté aktualizovali poznání tohoto tématu, významem přesahujícího hranice naší země, a proto vychází nová kniha: Valdštejnův Jičín – architektura centra frýdlantského vévodství (1621–1634).
Barokní gotika i gotizující baroko souvisí s Janem Blažejem Santinim – Aichelem (1677 – 1723), který se vyučil kameníkem a malířem, ale povoláním byl architekt osobitých staveb - chrámů, kostelů, kaplí, paláců, zámeckých sídel nebo hospodářských budov. Obvykle jim vtiskl výraznou vizuální podobu a jeho autorství lze proto rozeznat mezi množstvím významných památek.
Na vrcholu rodové historie Valdštejnů vyčnívá císařský generalissimus a frýdlantský vévoda Albrecht - jeho sláva a smrt vždy vzbuzovaly zájem odborníků, kteří se převážně věnovali či věnují výzkumu vojenství. Historikové Zdeněk Wirth a Jan Morávek však Valdštejna prvně badatelsky zkoumali jako městského i krajinného urbanistu a napsali knihu Valdštejnův Jičín (1946).
Na vrcholu rodové historie Valdštejnů vyčnívá císařský generalissimus a frýdlantský vévoda Albrecht - jeho sláva a smrt vždy vzbuzovaly zájem odborníků, kteří se převážně věnovali či věnují výzkumu vojenství.
Na vrcholu rodové historie Valdštejnů vyčnívá císařský generalissimus a frýdlantský vévoda Albrecht - jeho sláva a smrt vždy vzbuzovaly zájem odborníků, kteří se převážně věnovali či věnují výzkumu vojenství. Historikové PhDr. Zdeněk Wirth a PhDr. Jan Morávek však Valdštejna prvně badatelsky zkoumali jako městského i krajinného urbanistu a napsali knihu Valdštejnův Jičín (1946). Se značným časovým odstupem bylo vydáno dvousvazkové kompendium Architektura Albrechta z Valdštejna – italská stavební kultura v Čechách v letech 1600 – 1635 (2017) a někteří z jeho autorů - PhDr. Barbora Klipcová a ing. arch. Petr Uličný, poté aktualizovali poznání tohoto tématu, významem přesahujícího hranice naší země a proto vychází nová kniha: Valdštejnův Jičín – architektura centra frýdlantského vévodství (1621 – 1634).
Přispěvatel do rubriky Čtenář reportér zpracoval recenzi knihy Valdštejnův Jičín – architektura centra frýdlantského vévodství (1621 – 1634). Text poskytl redakci Břeclavského deníku.
/FOTO, VIDEO/ Areál uranového dolu v Bytízi dostane nové návštěvnické centrum. Jeho podobu navrhnou studenti architektury. Projekty, které budou řešit moderní expoziční prostor, multifunkční sál a provozní zázemí, představí v zimě Hornické muzeum Příbram.
Na vrcholu rodové historie Valdštejnů vyčnívá císařský generalissimus a frýdlantský vévoda Albrecht - jeho sláva a smrt vždy vzbuzovaly zájem odborníků, kteří se převážně věnovali či věnují výzkumu vojenství. Historikové PhDr. Zdeněk Wirth a PhDr. Jan Morávek však Valdštejna prvně badatelsky zkoumali jako městského i krajinného urbanistu a napsali knihu Valdštejnův Jičín (1946).
Barokní gotika i gotizující baroko souvisí s Janem Blažejem Santinim – Aichelem (1677 – 1723), který se vyučil kameníkem a malířem, ale povoláním byl architekt osobitých staveb - chrámů, kostelů, kaplí, paláců, zámeckých sídel nebo hospodářských budov. Obvykle jim vtiskl výraznou vizuální podobu a jeho autorství lze proto rozeznat mezi množstvím významných památek. O Santinim byly napsány knihy, natočeny celovečerní filmy, které „pracují“ s motivy santiniovského tajemna či filmové dokumenty, v nichž je umělcova tvorba hodnocena.
/RECENZE/ Barokní gotika i gotizující baroko souvisí s Janem Blažejem Santinim – Aichelem (1677 – 1723), který se vyučil kameníkem a malířem, ale povoláním byl architekt osobitých staveb - chrámů, kostelů, kaplí, paláců, zámeckých sídel nebo hospodářských budov. Obvykle jim vtiskl výraznou vizuální podobu a jeho autorství lze proto rozeznat mezi množstvím významných památek. O Santinim byly napsány knihy, natočeny celovečerní filmy, které „pracují“ s motivy santiniovského tajemna či filmové dokumenty, v nichž je umělcova tvorba hodnocena. Jaký člověk byl Jan Blažej Santini – Aichel? Jsou Santiniho stavby barokní gotikou nebo spíše gotizujícím barokem? Co o něm vlastně víme?
Znojemský Bazén Louka se přiřadil mezi skvosty oceněné titulem Stavba roku 2024. Řadí se tak mezi patnáct oceněných staveb napříč celou republikou. Vedení Znojma netajilo nadšení. Prosazení záměru i samotný projekt se rodily několik let, důležité bylo i získání dotací na nákladnou akci.
Barokní gotika i gotizující baroko souvisí s Janem Blažejem Santinim – Aichelem (1677 – 1723), který se vyučil kameníkem a malířem, ale povoláním byl architekt osobitých staveb - chrámů, kostelů, kaplí, paláců, zámeckých sídel nebo hospodářských budov. Obvykle jim vtiskl výraznou vizuální podobu a jeho autorství lze proto rozeznat mezi množstvím významných památek.
Barokní gotika i gotizující baroko souvisí s Janem Blažejem Santinim – Aichelem (1677 – 1723), který se vyučil kameníkem a malířem, ale povoláním byl architekt osobitých staveb - chrámů, kostelů, kaplí, paláců, zámeckých sídel nebo hospodářských budov. Obvykle jim vtiskl výraznou vizuální podobu a jeho autorství lze proto rozeznat mezi množstvím významných památek. O Santinim byly napsány knihy, natočeny celovečerní filmy, které „pracují“ s motivy santiniovského tajemna či filmové dokumenty, v nichž je umělcova tvorba hodnocena. Jaký člověk byl Jan Blažej Santini – Aichel? Jsou Santiniho stavby barokní gotikou nebo spíše gotizujícím barokem? Co o něm vlastně víme?
Barokní gotika i gotizující baroko souvisí s Janem Blažejem Santinim–Aichelem (1677 – 1723), který se vyučil kameníkem a malířem, ale povoláním byl architekt osobitých staveb - chrámů, kostelů, kaplí, paláců, zámeckých sídel nebo hospodářských budov.
Rekonstrukce zlínského tržiště Pod Kaštany uspěla v soutěži Grand Prix Architektů 2024. Cenu získala v kategorii Urbanismus. Rekonstrukce za více než 100 milionů korun se uskutečnila v letech 2021 a 2022.
Barokní gotika i gotizující baroko souvisí s Janem Blažejem Santinim – Aichelem (1677 – 1723), který se vyučil kameníkem a malířem, ale povoláním byl architekt osobitých staveb - chrámů, kostelů, kaplí, paláců, zámeckých sídel nebo hospodářských budov. Obvykle jim vtiskl výraznou vizuální podobu a jeho autorství lze proto rozeznat mezi množstvím významných památek.
Barokní gotika i gotizující baroko souvisí s Janem Blažejem Santinim – Aichelem (1677 – 1723), který se vyučil kameníkem a malířem, ale povoláním byl architekt osobitých staveb - chrámů, kostelů, kaplí, paláců, zámeckých sídel nebo hospodářských budov. Obvykle jim vtiskl výraznou vizuální podobu a jeho autorství lze proto rozeznat mezi množstvím významných památek. O Santinim byly napsány knihy, natočeny celovečerní filmy, které „pracují“ s motivy santiniovského tajemna či filmové dokumenty, v nichž je umělcova tvorba hodnocena. Jaký člověk byl Jan Blažej Santini – Aichel? Jsou Santiniho stavby barokní gotikou nebo spíše gotizujícím barokem? Co o něm vlastně víme?
Barokní gotika i gotizující baroko souvisí s Janem Blažejem Santinim – Aichelem (1677 – 1723), který se vyučil kameníkem a malířem, ale povoláním byl architekt osobitých staveb - chrámů, kostelů, kaplí, paláců, zámeckých sídel nebo hospodářských budov. Obvykle jim vtiskl výraznou vizuální podobu a jeho autorství lze proto rozeznat mezi množstvím významných památek. O Santinim byly napsány knihy, natočeny celovečerní filmy, které „pracují“ s motivy santiniovského tajemna či filmové dokumenty, v nichž je umělcova tvorba hodnocena.
Barokní gotika i gotizující baroko souvisí s Janem Blažejem Santinim–Aichelem (1677 – 1723), který se vyučil kameníkem a malířem, ale povoláním byl architekt osobitých staveb - chrámů, kostelů, kaplí, paláců, zámeckých sídel nebo hospodářských budov.
