Kreativ

ŠTÍTEK: bomba

Satelitní snímek tunelů vedoucích do íránské jaderné pevnosti Isfahán, jedné ze tří, které měli Američané bombardovat při operaci Půlnoční kladivo.

Zásoby nedotčeny? USA v Íránu nebombardovaly Isfahán, je moc hluboko, píše CNN

Spojené státy při útocích na íránská jaderná zařízení na jedno z nich nesvrhly protibunkrové bomby. Zařízení v Isfahánu leží totiž tak hluboko pod zemí, že by tyto bomby nejspíš nebyly efektivní. Šéf amerického sboru náčelníků štábů Dan Caine to řekl senátorům na čtvrtečním brífinku, píše web stanice CNN s odvoláním na zdroje, které Caineův projev slyšely. Američtí činitelé předpokládají, že v podzemním provozu v Isfahánu je ukryto téměř 60 procent íránských zásob obohaceného uranu, které by Írán potřeboval v případě, že by se rozhodl vyvinout jadernou zbraň.

Satelitní snímek jaderné továrny Fordo v Íránu.

Destrukce, nebo jen poškození? Únik zprávy o Íránu vytočil Trumpa. Chce zakročit

Zcela zničené, nebo jen poškozené? Uniklá zpráva americké zpravodajské služby naznačila, že víkendový útok USA na íránské jaderné pevnosti úsilí Teheránu vyrobit jadernou bombu spíše o pár měsíců zpomalil, než že by snahy naprosto zlikvidoval. Toto hodnocení je v rozporu s tvrzením prezidenta Donalda Trumpa a také šéfa CIA, podle nichž americké bombardování íránský jaderný program zcela zdevastovalo. Bílý dům se v reakci na únik chystá omezit sdílení tajných informací s Kongresem, což vyvolalo pobouření u části zákonodárců.

Íránské jaderné zařízení Fordo

Možné scénáře pro Írán: Útok na cíle USA, krvavá válka i vznik jaderné bomby

Americký útok na íránská jaderná zařízení uvrhl Blízký východ do nové fáze konfliktu. Teherán se brání diplomatickým jednáním a zvažuje vojenskou odpověď. Experti popsali, že Írán může zareagovat symbolickými útoky na americké cíle, krvavou válkou či snahou o rychlý vývoj jaderné zbraně. Odborníci zároveň varovali před nevratnou eskalací a dopady na globální bezpečnost. Analýzu poskytl portál americké CNN.

Americká ponorka USS Georgia

Útoku na Írán se účastnily slavné bombardéry B-2 i jaderné ponorky

V noci na neděli 22. června zaútočilo americké letectvo a námořnictvo na nejdůležitější provozy íránského jaderného programu. Útok vedly slavné neviditelné bombardéry B-2 Spirit, které vznikly v 80. letech pro jadernou válku se Sovětským svazem. Svou roli však sehrály také jaderné superponorky třídy Ohio, které Írán zasypaly raketami Tomahawk.

Přesně tento Boeing společnosti Air India s 329 cestujícími na palubě se stal cílem teroristického útoku v roce 1985. Snímek byl pořízen pouhých několik týdnů před spácháním útoku.

Letadlo Air India v roce 1985 explodovalo ve vzduchu. Odpálili ho teroristé

Před 40 lety se odehrál teroristický útok na letouny s největším počtem obětí do událostí z 11. září 2001. Teroristé v jeden den, 23. června 1985, odpálili dvě bomby. Jedna explodovala na japonském letišti Narita. Mnohem katastrofálnější ale byly následky druhého výbuchu. Ten totiž ve vzduchu nad Atlantským oceánem roztrhal dopravní letoun společnosti Air India. Zemřelo více než tři sta lidí. Teroristé přitom měli potíže dostat kufr s výbušninou na palubu - nebýt několika náhod, možná se jim to vůbec nepovedlo. 

Satelitní snímek jaderné továrny Fordo v Íránu.

Pět tunelů uvnitř nedobytné hory. Co se skrývá v íránské jaderné továrně Fordo

Pět tunelů zavrtaných do hor, obří podpůrná budova a rozsáhlá, přísně střežená oblast. To je vše, co je vidět na nejnovějším satelitním snímku íránské továrny na obohacování uranu Fordo. Místo, kde mohou Íránci vyrábět jadernou bombu, je ukryté tak hluboko pod zemí, že se prakticky nedá zničit žádnou konvenční zbraní. Utajovaný jaderný komplex, jehož skutečná podoba zůstává do velké míry záhadou, přibližuje americká CNN.

Jaderné zařízení v Íránském Natanzu.

Co se ví o íránském jaderném programu: Jak je to s atomovkou, co říká dohoda

Izrael zahájil další útoky na vojenskou infrastrukturu v Íránu a vyzval obyvatele jeho hlavního města Teheránu k evakuaci. K apelu se připojil i americký prezident Donald Trump. Konflikt se soustředí na íránský jaderný program, který je dlouhodobě předmětem obav Západu. Představitelé teokratického režimu však trvají na tom, že jeho jaderné aktivity nemají vojenský charakter. Deník přibližuje, co je o íránském jaderném programu v současnosti známo.

Policie na Letišti Václava Havla v Praze.

Řekl bomba a skončil u výslechu. Tohle na letišti Ruzyně radši nedělejte

Léto se blíží, kufry se balí a s tím přicházejí i zbytečné problémy. Zatímco většina cestujících se odbaví bez problémů a bez zdržení nastoupí do letadla, pro jiné dovolená skončí dříve, než vůbec začala. Jak se vyhnout výslechu, nebo dokonce návratu domů? Těchto pět chyb, které redakce Deníku připravila ve spolupráci s příslušníky cizinecké policie na Letišti Václava Havla, se opakuje pořád dokola.

Dramatické dopoledne u hlavního nádraží v Brně. Provoz vlaků a budovu uzavřela anonymní výhrůžka bombou, policie místo zapáskovala a prohlédavala, nic ale nenašla. Po přibližně čtvrthodině se život vrátil do normálu.

Zastavené vlaky, zavřené nádraží v Brně a manévry policie. Anonym hrozil bombou

Policejní pásky ohraničily v úterý dopoledne vstupy do budovy hlavního nádraží v Brně. Policisté obdrželi anonymní výhrůžku, že se na nádraží nachází bomba a evakuovali budovu. Na místě žádnou výbušninu nenalezli a krátce po jedenácté hodině se důležitý dopravní uzel vrátil k běžnému provozu. Zastavený byl přibližně čtvrthodinu.

Hasiči a policisté zasahují ve čtvrtek 22. května 2025 v budově Uherskohradišťské nemocnice kvůli nálezu podezřelého zavazadla.

Kvůli zapomenutému kufru evakuovali z nemocnice v Uherském Hradišti 270 lidí

Uherskohradišťská nemocnice ve čtvrtek 22. května dopoledne uzavřela centrální objekt I kvůli nálezu podezřelého předmětu. Na místě zasahovali policisté i hasiči, z budovy z preventivních důvodů evakuovali celkem 270 lidí. Naštěstí vyšlo najevo, že nalezený předmět nepředstavuje nebezpečí, jednalo se o zapomenutý kufr.

Šestnáct týmů, jeden titul. Nymburské bomby explodovaly v Karlových Varech.

Šestnáct týmů, jeden titul. Nymburské bomby explodovaly v Karlových Varech

/FOTO, VIDEO/ Tři dny napětí, emoce a špičkový volejbal, republikové finále dívek do 14 let přineslo nezapomenutelné momenty. V hale míčových sportů se utkalo šestnáct nejlepších týmů z celé země a atmosféra připomínala velké mezinárodní turnaje. Vítěznou trofej si nakonec odvezly talentované hráčky z Nymburka.

V mělnickém archivu se na jeden den uskutečnila výstava archiválií z období 2 světové války. Zavítala tam i Jana Dušková.

Osmdesát let od konce války: První den míru na Mělník padaly ruské bomby

/VIDEO, FOTO/ Když se blížil konec války, bylo Janě Duškové sedm let. Její rodina žila v Kralupech nad Vltavou. Když na jaře roku 1945 začaly na město padat bomby, zůstali všichni uvězněni ve sklepě domu. Pak se rodina rozdělila. Aby byly děti, Jana a její bratr, v bezpečí, poslala je maminka do Mělníka. A tam zažili další nálet, 9. května, kdy už mělo být po válce.

Hokejisté Kyjev Capitals ve finále ukrajinské ligy proti Kremenčuku.

Ukrajina a hokej? Kličkování mezi bombami: Tohle dokázali Rusové, Ovečkine

Ukrajinští hokejisté letos do poslední chvíle bojovali o postup do elitní kategorie mistrovství světa. Nakonec jim senzační úspěch těsně unikl, jednalo by se ale o zázrak. Vždyť válka a ruské bomby ničí na Ukrajině všechno, i sportoviště. A zatímco Donald Trump se snaží s Vladimirem Putinem dohodnout hokejový mač a Alexandr Ovečkin slaví s celým Ruskem svůj střelecký rekord, z ukrajinských zimních stadionů jsou trosky.

Bomby zasáhly i budovu Hlavního nádraží v Plzni. V krytech pod ní umírali vojáci i civilisté.

Děsivé ráno 17. dubna 1945. Nejničivější nálet na Plzeň měl přes 600 obětí

Noc z 16. na 17. dubna 1945 se zapsala do dějin a pamětí Plzeňanů jako jedna z nejtragičtějších v dějinách města. 222 čtyřmotorových bombardérů britského královského letectva podniklo ničivý nálet na Plzeň, který tentokráte nebyl zaměřen na Škodovy závody, ale na vlakové seřaďovací a osobní nádraží. Na podobné dopravní uzly padaly bomby i v Klatovech nebo v Chebu s cílem zabránit Němcům v pohybu vojenských transportů.

Bomby zasáhly i budovu Hlavního nádraží v Plzni. V krytech pod ní umírali vojáci i civilisté.

Děsivé ráno 17. dubna 1945. Nejničivější nálet na Plzeň měl přes 600 obětí

Noc z 16. na 17. dubna 1945 se zapsala do dějin a pamětí Plzeňanů jako jedna z nejtragičtějších v dějinách města. 222 čtyřmotorových bombardérů britského královského letectva podniklo ničivý nálet na Plzeň, který tentokráte nebyl zaměřen na Škodovy závody, ale na vlakové seřaďovací a osobní nádraží. Na podobné dopravní uzly padaly bomby i v Klatovech nebo v Chebu s cílem zabránit Němcům v pohybu vojenských transportů.

Nádraží Cheb

Chebské nádraží, které bylo za války zničeno, prodělává druhou obnovu

Chebské nádraží, které bylo za druhé světové války zničeno, prodělává druhou obnovu. Po rekonstrukci kolejiště a nástupišť je v plánu Správy železnic (SŽ) i renovace památkově chráněné výpravní budovy. Začít by měla zřejmě v roce 2026, bude ale záležet na tom, jestli budou peníze, zjistila ČTK.

Flak 37N ráže 8,8 cm v pozici protiletadlového dělostřelectva v Plzni, Ta se nacházela přibližně 250 metrů vzdušnou čarou západně od kostela Všech svatých.

Tragédie při velkém náletu na Škodovku. Bomba zasáhla hotel Continental

Během druhé světové války podnikly spojenecké síly přes deset velkých náletů na Plzeň s cílem zasáhnout a zničit nebo alespoň poškodit Škodovy závody. Ty byly významným dodavatelem zbraní pro Wehrmacht a Němci si to samozřejmě dobře uvědomovali. Proto organizovali už od roku 1940 jak civilní, tak i vojenskou obranu města. Její součástí byly mimo jiné i četné pozice protiletadlového dělostřelectva.

Rakouská policie. Ilustrační snímek

Řidič dodávky hrozil bombou rakouské rozhlasové a televizní společnosti ORF

Řidič dodávky v úterý ráno hrozil bombou před vídeňským sídlem rakouské rozhlasové a televizní společnosti ORF. Ta musela částečně přerušit program. Muž byl zadržen a jeho vůz prohledán, informovala rakouská média. Příslušná budova byla z bezpečnostních důvodů uzavřena, ale podle deníku Der Standard nyní nehrozí žádné nebezpečí, žádná bomba nalezena nebyla.

Nalezená letecká puma na staveništi u brněnské Trnité ulice.

Nález bomby a evakuace v Brně: tisícovka lidí do bezpečí nebo zastavené vlaky

/VIDEO, FOTO/ Nález letecké pumy v Brně vyhnal víc než tisícovku lidí do bezpečí. Policie preventivně evakuovala okolí staveniště v Trnité a Uhelné ulici, zastavená byla i vlaková doprava. Veškerá opatření skončila přibližně po necelých dvou hodinách ve 13.40 hodin, kdy policejní pyrotechnik bombu naložil a odvezl ji k bezpečnému zneškodnění.

Kralupy nad Vltavou po náletu z 22. března 1945. Nádrž přežila

Nikdo nevěřil, že vybombardují Kralupy. Město na Vltavě doplatilo na Ropný plán

Před 80 lety, ve čtvrtek 22. března 1945, se čtvrt hodiny před polednem rozezněl středočeským městem Kralupy nad Vltavou letecký poplach. O tři čtvrtě hodiny později se nad ním objevily americké bombardéry. Následovalo půlhodinové inferno, které stálo 245 lidských životů. Město si tuto tragickou událost připomene v sobotu 22. března v 16 hodin pietním setkáním u kostela Nanebevzetí Panny Marie a sv. Václava.

Evakuace Lucerny 20. března 2025.

Policie evakuovala Lucernu a smíchovské nádraží. Kvůli hrozbě bombou

Policie ve čtvrtek večer kvůli oznámení o uložení bomby vyklidila Palác Lucerna na Václavském náměstí v Praze a železniční stanici Praha-Smíchov. Oba objekty opustilo dohromady víc než 3000 lidí. Policejní pyrotechnici výbušné systémy nenašli, po oznamovateli bombové hrozby policie pátrá. Uvedla to dnes večer na sociální síti X. Evakuace omezila provoz na smíchovském nádraží, vlaky jím zhruba hodinu pouze projížděly, vyplývá z informací od mluvčího hasičů Správy železnic Martina Kavky.

K nálezu došlo o pondělním podvečeru na staveništi poblíž křižovatky ulic Jihlavské a Dlouhé v části Bohunice.

Nález bomby v Brně a pět set evakuovaných: Hnali nás pryč, popisuje svědkyně

/VIDEO, FOTO/ Policie v Brně o pondělním podvečeru spustila evakuaci kvůli nálezu munice, zhruba padesátikilové letecké pumy. K nálezu bomby došlo na staveništi poblíž křižovatky ulic Jihlavské a Dlouhé v části Bohunice. Zásah si vyžádal omezení osobní i hromadné dopravy. Před dvacátou hodinou pyrotechnici oznámili, že pumu zneškodnili. 

Cvičný jaderný výbuch. Ilustrační foto

Kdo má nejvíc jaderných zbraní? USA i Rusko mohou okamžitě použít stovky hlavic

Po skončení studené války se zdálo, že mezinárodněpolitická pozice Spojených států amerických a jejich spojenců je neotřesitelná – a dlouho byla. Ekonomický vzestup Číny a opětovný nástup autoritářského režimu v Rusku však na mezinárodní scéně zapříčinily nové bouře. Na pořad dne se tak dostává i otázka jaderné výzbroje světových mocností a velmocí. Deník přináší srovnání jejich atomového arzenálu a síly letadlových lodí.

Oblast Bezuidenhout v nizozemském Haagu po náletu RAF 3. března 1945. Nálet měl zasáhnout německé pozice, na obydlenou čtvrť bomby dopadly omylem. Vzniklý požár zabil přes 500 lidí.

Všude byl oheň, utéct se nedalo. Haag Spojenci za války bombardovali omylem

S blížícím se koncem 2. světové války se bombardování Německa i německých pozic v jiných státech zintenzivnilo. V únoru a březnu 1945 Spojenci například zničili řadu německých měst. Při náletech se ale občas stávalo, že kvůli problémům s počasím či navigací bomby padaly i tam, kam neměly. Takový případ se odehrál 3. března 1945, kdy bylo cílem britského náletu ještě stále Němci obsazené Nizozemsko. Nálet omylem zničil hustě obydlenou haagskou čtvrť Bezuidenhout, která se proměnila v ohnivé peklo. Více než pět set lidí zemřelo v plamenech.

Posádka 2/Lt. Johna J. Reppa se zúčastnila 22. února 1944 náletu na Regensburg.

Osudný omyl a první sestřel amerického letadla nad územím Plzeňského kraje

Během druhé světové války podnikly spojenecké síly přes deset velkých náletů na Plzeň s cílem zasáhnout a zničit nebo alespoň poškodit Škodovy závody. Ty byly významným dodavatelem zbraní pro Wehrmacht, pro zbraně SS a pro vazaly hitlerovského Německa. Na město útočili od roku 1940 do roku 1943 ze vzduchu Britové, ale zpočátku nebyl úspěšní. První skutečné nálety, kdy bombardéry dolétly až nad Plzeň, proběhly teprve v dubnu a květnu 1942.

Dobové fotografie a historické dokumenty vztahující se k bombardování Tachova.

Smutný Valentýn: Před 80 lety Američané bombardovali Tachov

/FOTO, VIDEO/ Svátek zamilovaných měl pro Tachov i velice hořkou příchuť. Před osmdesáti lety, s blížícím se koncem druhé světové války, se na město kolem jedné hodiny odpoledne sneslo množství bomb. Dopady náletu byly devastující. Při bombardování zemřelo 56 osob, 36 domů bylo zničeno a 40 těžce poškozeno. Podívejte se, jak událost popisuje František Soukup, který vypátral zajímavé skutečnosti.   

Pamětní deska na Karlově náměstí připomínající oběti amerického bombardování Prahy v roce 1945.

Americké bomby zabily v roce 1945 stovky Pražanů. Na vině byl tragický omyl

Pietní akt k připomenutí 80. výročí spojeneckého bombardování Prahy se uskuteční v pátek 14. února na Karlově náměstí. Městská část Praha 2, která byla jednou z nejvíce zasažených oblastí, pořádá tuto vzpomínkovou akci za účasti významných osobností. Pamětní deska na budově Všeobecné fakultní nemocnice, obsahující autentické střepiny z leteckých pum, symbolizuje tragické události z roku 1945.

Známý drážďanský kostel Frauenkirche. Na snímku vlevo podoba v roce 1900. Uprostřed poválečné torzo v roce 1958. Současnou podobu získal po obnovení v roce 2005 (vpravo).

Bombardování změnilo Drážďany v peklo. Novorozené děti přežily jako zázrakem

Německá Hirošima. I tak se mluví o následcích masivního spojeneckého bombardování Drážďan v únoru 1945, tedy přesně před 80 lety. Historické město bombardování a následný mohutný požár zcela zničily - z budov, včetně cenných historických památek, zůstaly jen obvodové zdi. Trvalo desítky let, než se město opět postavilo na nohy a památky se dočkaly obnovy. Podívejte se v galerii Deníku na to, jak nálet, který je dodnes předmětem kontroverzí, změnil tvář Drážďan.