Konečně. V trávě pod vysokými smrky se leskne hnědý klobouček pravého hříbku. O kus dál další. Na jiném místě vykukují červené hlavičky křemenáčů a široké kropenaté klobouky bedel. Na tuto chvíli se osmapadesátiletá Alena z Plzně těšila celý rok.
Houbařský orgasmus, žně, invaze, houbařské porno. I tak hodnotí lidé snímky košů plných křemenáčů a kozáků. Milan Krejsa s přítelkyní Alenou Šolcovou je našli v minulých dnech na Cínovci v Krušných horách.
Houbařský orgasmus, žně, invaze, houbařské porno. I tak hodnotí lidé snímky košů plných křemenáčů a kozáků. Milan Krejsa s přítelkyní Alenou Šolcovou je našli v minulých dnech na Cínovci v Krušných horách.
Vítejte v magickém světě hub. Houbaření není jen o hřibech, v lesích či v literatuře můžete narazit i na netradiční houby, které jsou něčím zvláštní. Může to být například jejich vizuální podoba, jedinečné léčivé účinky či skvělá chuť. To ale není vše, některé plodnice hub se dají najít i na stromech, nebo hluboko pod zemí. Prostě o houbové kuriozity není nouze. Otestujte se v kvízu Deníku, zda o nich máte přehled.
Houbařská sezona se rozjíždí také na Vysočině. Lidé nosí z lesů houby a v Jihlavě funguje mykologická poradna. Pochlubit se svými úlovky navíc mohou houbaři na několika výstavách. Budou v Jihlavě, Havlíčkově Brodě, Telči i Jemnici.
Prostory konírny zámku v Třeboni patří v první polovině září už tradičně houbám. Hojně navštěvovaná zámecká výstava živých hub a fotografií přiláká každoročně několik tisíc lidí. Návštěvníci mohou využít také houbařskou poradnu. Kromě běžných druhů hub lidé poznají i ty méně známé a neobvyklé.
V Anglii se označují jako "fairy rings" (vílí prsteny), ve Francii "ronds de sorcières," (kruhy čarodějnic) a třeba ve Švédsku "älvringar" (vílí kruhy). V Česku se jim nejčastěji říká houbové čarokruhy. Každý název odráží místní mýty a pověry, které se v dané části světa k těmto zvláštním shlukům hub v minulosti vytvářely. Pravdou ovšem je, že vznik houbových čarokruhů má své vědecké vysvětlení. Přesto tento fascinující přírodní jev v podobě kruhových formací hub vyskytujících se v lesích či na loukách i v současnosti dál působí na lidskou představivost.
Kukmák cizopasný, hřib rudonachový, chřapáč Quéletův či kyjanka purpurová patří k vzácnějším houbám, jejichž nálezem se může pochlubit šestatřicetiletý Petr Lukáš. Liberečan propadl kouzlu hub přibližně před čtyřmi lety díky sledováním videí od tvůrce jménem Kryšot RP9. Do té doby patřil k rekreačním houbařům a jako malý kluk měl dokonce zakázáno sbírat jiné houby než klasiku v podobě jedlých hřibů a kozáků.
/FOTO, VIDEO/ Zatímco řada houbařů míří do lesa s cílem nalézt co nejvíce jedlých hub, najdou se i výjimky. Mezi ně patří i Petr Lukáš, který se zaměřuje na vzácné druhy.
/FOTO, VIDEO/ Zatímco řada houbařů míří do lesa s cílem nalézt co nejvíce jedlých hub, najdou se i výjimky. Mezi ně patří i Petr Lukáš, který se zaměřuje na vzácné druhy.
/FOTO, VIDEO/ Zatímco řada houbařů míří do lesa s cílem nalézt co nejvíce jedlých hub, najdou se i výjimky. Mezi ně patří i Petr Lukáš, který se zaměřuje na vzácné druhy.
Vzácné druhy hřibů, ale také jedovaté houby, choroše nebo raritní úlovky, které veřejnost příliš nezná. Přerovský klub Teplo na Horním náměstí v pátek zaplnily stovky dětí z mateřských a základních škol, které zavítaly na tradiční výstavu hub. Unikátní přírodní expozici mohou obdivovat návštěvníci také v sobotu, kdy se konají dvě zajímavé přednášky - první na téma začátky houbaření, druhá se zaměří na zajímavé druhy, které najdou lidé v lesích Pobečví.
Hledáte zajímavý program pro volný čas? Můžete se inspirovat tipy Deníku. Od vycházky s mykologem, přes dílničku pro děti a divadelní festival s hostem Bárou Hrzánovou až po účast na akci Ukliďme svět.
Květnatec Archerův. Takový je název houby, kterou v minulých dnech objevil u Benešova na Blanensku náš čtenář Lukáš K. Svým vzhledem připomíná exotickou květinu a někomu může připomínat i druh, který nepochází z planety Země. Nejde všek o raritu, v dnešní době už celkem o běžnou záležitost.
Houby kam se podíváš. Tak si před rokem pochvalovali milovníci sběru hub situaci v lesích na Pelhřimovsku. Podívejte se, jaké úlovky si tehdy nosili domů.
O svůj pondělní houbařský úlovek se s Deníkem podělili manželé Perďochovi z Kladrub. V rámci zdravotní procházky vyrazili zkontrolovat svá oblíbená houbařská místa s košíkem, ten však na nalezené houby nestačil, na křemenáče museli použít ještě košili.
Pokud chcete v nebližších dnech v okolí Plzně vyrazit na houby, máte smůlu. Nerostou. Za plnými košíky tak musíte až na Šumavu. To samé museli udělat i plzeňští mykologové, kteří potřebovali exponáty hub pro jejich víkendovou výstavu v Arboretu Sofronka.
/FOTO, VIDEO/ Jedlé, nejedlé, jedovaté, dřevokazné, léčivé nebo dokonce vzácné, takové houby byly k vidění na výstavě v ekologickém centru Krupárna A Rocha Keithe Morrise v Dobrém.
/FOTO, VIDEO/ Podle odhadů by letošní houbařská sezóna měla být bohatá. Počasí je ideální a po vydatných srpnových deštích přišla vlna teplých dnů. V lese s košíkem si ale i tento rok musí lidé dávat pozor, podle předsedkyně Houbařského spolku Lomnice nad Popelkou Jany Čapkové v lesích na Jičínsku a v Podkrkonoší vyskákaly také mnohačetné skupinky jedovatých hub včetně muchomůrek zelených nebo závojenek olovových. Jejich konzumace v houbové polévce nebo smaženici může v některých případech končit i smrtí.
Téměř třetina Čechů vyráží pravidelně do lesa sbírat houby. Nejpilnější jsou obyvatelé Vysočiny. Většina lidí chodí na houby ráno a preferují známá místa. Pouze necelá pětina Čechů naopak nehoubaří vůbec. Vyplývá to z průzkumu společnosti SC&C, který se uskutečnil od 1. do 4, září a zúčastnilo se ho 1553 lidí.
Ačkoliv mnozí houbaři věřili, že oteplení po vydatných deštích je předzvěstí sezóny, opak je pravdou. Houby rostou v hradeckých lesích jen velmi sporadicky.
Přestože na některých místech Moravskoslezského kraje rostou houby, z většiny lesů si lidé nosí hodně skromné úlovky. A je to znát i v prodejnách, které během dobrých houbařských sezón nabízejí nejrůznější druhy hub, včetně nejoblíbenějších praváků.
Přestože na některých místech Moravskoslezského kraje rostou houby, z většiny lesů si lidé nosí hodně skromné úlovky. A je to znát i v prodejnách, které během dobrých houbařských sezón nabízejí nejrůznější druhy hub, včetně nejoblíbenějších praváků.
Do lesů mezi Kolovou a Pilou na Karlovarsku se vydaly hledat houby devětasedmdesátiletá žena se svou čtyřiaosmdesátiletou kamarádkou. Jenže krátce po poledni starší žena volala policii, že se její kamarádka ztratila v lese.
Přinést košík naplněný houbami je s přicházejícím podzimem čím dál lákavější. A to člověk nemusí být ani odborník, který oproti běžnému smrtelníkovi rozpozná stovky hub. Žďárská mykoložka ze Zubří Daniela Jiroušková varuje, aby lidé sbírali jen houby, které bezpečně poznají.
/FOTO, VIDEO/ Přinést košík naplněný houbami je s přicházejícím podzimem čím dál lákavější. A to člověk nemusí být ani odborník, který oproti běžnému smrtelníkovi rozpozná stovky hub. Žďárská mykoložka ze Zubří Daniela Jiroušková varuje, aby lidé sbírali jen houby, které bezpečně poznají. A upozorňuje i na houby, které košík běžně plní. Jednou z nich je také hřib žlutomasý, lidově známější jako babka.
Houbařská sezona je v plném proudu. Na místě je obezřetnost, záměna hub nebo jejich špatné zpracování se může vymstít. V Krajské nemocnici T. Bati za poslední dva prázdninové týdny ošetřovali houbaře v osmi případech. „Nešlo ale o toxickou otravu houbami, šlo o lidi, kteří měli zažívací problémy po konzumaci hub, které byly špatně upravené, nebo hub, které jsou špatně stravitelné,“ informovala mluvčí nemocnice Dana Lipovská.
Hřib smrkový nebo kozáka pozná většina houbařů. Znáte ale například čechratici černohuňatou, pstřeň dubový nebo lištičku pomerančovou? Josef Kovář z Vyškova je vášnivý houbař a náš pravidelný dopisovatel. Všechny houby, které našel vloni v srpnu v okolí Vyškova a na Drahanské vrchovině, opatřil popisky. Podívejte se do naší bohaté fotogalerie.
Hřib smrkový nebo kozáka pozná většina houbařů. Znáte ale například čechratici černohuňatou, pstřeň dubový nebo lištičku pomerančovou? Josef Kovář z Vyškova je vášnivý houbař a náš pravidelný dopisovatel. Všechny houby, které našel vloni v srpnu v okolí Vyškova a na Drahanské vrchovině, opatřil popisky. Podívejte se do naší bohaté fotogalerie.
Houbařská sezona je v plném proudu a pravidelné návštěvníky lesa jistě potěší rady, jak své úlovky zpracovat a skladovat. A pokud jste na žádné houby dosud nenarazili, můžete se alespoň pokochat letošní kořistí čtenářů Deníku. V jeho sobotní příloze se dočtete rovněž o hudebníkovi s královskou krví Salifu Keitovi, který příští týden vystoupí v Praze. A také vás pozveme na setkání sběratelů, kde mimo jiné zástupci z Vatikánu představí novou emisi mincí.
Aby lidé houby nepočítali na kila, ale měli k nim „nekonzumní“ vztah a chránili je. To si přeje amatérský mykolog Vladimír Pravda ze Žíšova u Veselí nad Lužnicí, který je členem Mykologického klubu Jihočeského muzea.
/FOTOGALERIE/ Se svým houbařským úlovkem se redakcí Kladenského deníku pochlubil Vladimír Svoboda. Plný košík velkých hub nasbíral v okolí Slaného. Pro dobrou představu o jejich rozměrech přikládal na kloboučky skládací nůž. Podle toho lze poznat, že se letos houbám opravdu daří.
Někdo se s fotografiemi svých houbařských úlovků rád podělí a prozradí i místa, kde na ně natrefil, jiní je pečlivě tají. Češi jsou houbařský národ, ale ne všichni dokážou bezpečně rozpoznat, zda jde o skutečně jedlé houby. Využít mohou služeb mykologických poraden. Najdou ji i v Hradci Králové.
Houbařská sezona na Vysočině už je v plném proudu. Ne každý však pozná všechny úlovky, co si z lesa přinese. Houbařům v Jihlavě pomůže od začátku školního roku mykologická poradna.
Vědcům se podařilo identifikovat hlavní zdroj otravy muchomůrkou zelenou i najít účinnou protilátku. Je jí indocyaninová zeleň, která se používá k odhalení onemocnění srdce a jater. Objev nabízí nový způsob léčby otravy.
Lékaři krnovské nemocnice před několika dny pečovali o třicetiletou ženu z Krnovska, která se otrávila muchomůrkou tygrovanou. Snědla ji, protože se domnívala, že jde o chutnou muchomůrku růžovku, neboli masáka.
Houbařská sezona je v plném proudu. A obezřetnost je na místě, protože záměna hub se může vymstít. Své o tom ví manželský pár, který skončil v nemocnici ve Valašském Meziříčí s závažnou otravou. Domnívali se, že houby umí dobře rozeznat, přesto se zmýlili. Na interním oddělení strávili tři dny poté, co snědli muchomůrku tygrovanou.
Aby lidé houby nepočítali na kila, ale měli k nim "nekonzumní" vztah a chránili je. To si přeje amatérský mykolog Vladimír Pravda ze Žíšova u Veselí nad Lužnicí, který je členem Mykologického klubu Jihočeského muzea.
Houba, která je symbolem koloběhu života, odborníkům voní po vanilce, citronové trávě i javorovém sirupu, je to ale v podstatě plíseň parazitující na kukuřici. Mexická pochoutka huitlacoche, česky sněť kukuřičná roste na poničených klasech i v jižních Čechách.
Houba, která je symbolem koloběhu života, odborníkům voní po vanilce, citronové trávě i javorovém sirupu, je to ale v podstatě plíseň parazitující na kukuřici. Mexická pochoutka huitlacoche, česky sněť kukuřičná roste na poničených klasech i v jižních Čechách.
Říká se, že nejlepší věci jsou zadarmo. U hub to rozhodně platí. Jsou zdravé, chutné, nízkokalorické, a přitom si jich pilní sběrači můžou z českých lesů odnést plné košíky. Prvotní nadšení však může doma vystřídat lehká panika, co z takového množství hub udělat. Každý má své oblíbené houbové recepty, ale nikdy není na škodu se inspirovat něčím novým. Navíc, jste si opravdu jistí, že víte, jak houby zpracovat správně?
Čtenářka Deníku paní Alena Zárubová nám poslala fotografie houbařského úlovku z Podkrkonoší. Houby usušila nad krbem a zásoby na zimu jsou připravené. Děkujeme za snímky. Chodíte také na houby? Nosíte domů plné košíky? Napište nám o tom.
Oteplování už možná ovlivňuje druhovou skladbu hub v Česku. Mykologové častěji zaznamenávají teplomilné druhy, které překvapují i místem výskytu. Muchomůrka, kterou znají v horkém Mexiku či Uruguayi, vyrostla například v pražských Dejvicích. Sucho také může do budoucna ovlivnit výskyt nejoblíbenějších druhů.
Saxofonista Felix Slováček oslavil koncem května významné životní jubileum, bylo mu osmdesát let. Popřát mu k němu přišla kromě rodiny také řada jeho přátel, od kterých dostal opravdu hodnotné dary. Některé i v ceně půl milionu korun.