Rozložte spacáky a karimatky na louce uprostřed našeho areálu a nechejte se unášet tajemnou krásou padajících hvězd. S touto nabídkou přichází valašskomeziříčská hvězdárna, která ve čtvrtek 12. srpna od 21.30 hodin zve veřejnost na pozorování meteorického roje Perseid, nazývaného též Slzy svatého Vavřince.
Každoroční akce Hradozámecká noc pořádaná Národním památkovým ústavem na mnoha historických památkách proběhla v sobotu 31. července také v prostorách kladrubského kláštera. Vedení kláštera zde pro zájemce připravilo ve spolupráci s Hvězdárnou v Rokycanech a Plzni zajímavou přednášku spojenou s pozorováním slunce a hvězd.
Vzhlížet k potemnělému nebi protkanému bezpočtem zářících hvězd není jen odvěkou touhou astronomů, romantiků a snílků. Na tmavé noční obloze by mělo záležet všem. Má blahodárný účinek na naše zdraví a zároveň ovlivní, jestli v budoucnu budeme mít co jíst. Své o tom ví přední český odborník na tmavou oblohu Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově.
Každoroční akce Hradozámecká noc pořádaná Národním památkovým ústavem na mnoha historických památkách proběhla v sobotu 31. července také v prostorách kladrubského kláštera. Vedení kláštera zde pro zájemce připravilo ve spolupráci s Hvězdárnou v Rokycanech a Plzni zajímavou přednášku spojenou s pozorováním slunce a hvězd.
ROZHOVOR/ Vzhlížet k potemnělému nebi protkanému bezpočtem zářících hvězd není jen odvěká touha astronomů, romantiků a snílků. Na tmavé noční obloze by mělo záležet nám všem.
Co když v centru naší galaxie za horizontem událostí neleží supermasivní černá díra? Co když je tam jen obrovské množství temné hmoty? Jak moc by to změnilo naše chápání života, vesmíru a vůbec? V poslední studii týkající se Mléčné dráhy tým vědců z Itálie, Argentiny a Kolumbie tvrdí, že důkazy pro variantu B se hromadí.
Vzdálený vesmír představuje pro vědce pořád ještě hodně neznámých, podle řady indicií je však pravděpodobné, že v něm existuje obrovské množství nezbedných planet, nevázaných na žádnou hvězdu, plujících volně nekonečným prostorem, a proto vzdálených od životadárného tepla, jež tyto hvězdy poskytují. Je nepravděpodobné, že by mohly být obyvatelné. Ale jejich měsíce - to je trochu jiný příběh.
Úterní ostře sledovaný atletický mítink Kladno hází a Kladenské memoriály nabídne divákům řadu hvězd královny sportu, jen ze zahraničí dorazí stovka borců ze 37 zemí. Nejsou to lecjaká jména, největší lákadlem bude určitě nejrychlejší bílý sprinter světové historie Christophe Lemaitre. Kromě něj koulař Tomáš Staněk, čtvrtkař Pavel Maslák a největší domácí hvězdička – další čtvrtkař Matěj Krsek. Jedenadvacetiletý svěřenec Hany Větrovcové má osobní maximum z loňska 46 vteřin a určitě se pokusí v Kladně výkon ještě vylepšit, byť letos měl trochu specifickou přípravu. I o ní mluvil těsně před startem mítinku.
Miláček Francouzů Marion Cotillardová a Kylo ze Star Wars Adam Driver. To jsou první celebrity, které ohlašuje mezinárodní filmový festival ve francouzském Cannes. Měli by doprovodit film Annette, v němž hrají a který festival na Riviéře v létě otevře. Oznámilo to dnes médiím vedení festivalu.
Lidé od nepaměti vzhlížejí k nebi a pozorují zajímavé jevy, které se čas od času na obloze objeví. Letošní rok sice nebude na nebeské úkazy tak bohatý jako ten loňský, přesto nabídne hned několik pozoruhodných zajímavostí.
V sobotu 20. března krátce po půl jedenácté dopoledne vstoupilo Slunce do znamení Berana a v tom okamžiku podle astronomů začalo jaro. Snad se tím bude řídit i počasí a budeme mít dostatek příležitosti k prohlídkám hvězdné oblohy.
V sobotu 20. března krátce po půl jedenácté dopoledne vstoupilo Slunce do znamení Berana a v tom okamžiku podle astronomů začalo jaro. Snad se tím bude řídit i počasí a budeme mít dostatek příležitosti k prohlídkám hvězdné oblohy.
V sobotu 20. března krátce po půl jedenácté dopoledne vstoupilo Slunce do znamení Berana a v tom okamžiku podle astronomů začalo jaro. Snad se tím bude řídit i počasí a budeme mít dostatek příležitosti k prohlídkám hvězdné oblohy.
V sobotu 20. března krátce po půl jedenácté dopoledne vstoupilo Slunce do znamení Berana a v tom okamžiku podle astronomů začalo jaro. Snad se tím bude řídit i počasí a budeme mít dostatek příležitosti k prohlídkám hvězdné oblohy.
V sobotu 20. března krátce po půl jedenácté dopoledne vstoupilo Slunce do znamení Berana a v tom okamžiku podle astronomů začalo jaro. Snad se tím bude řídit i počasí a budeme mít dostatek příležitosti k prohlídkám hvězdné oblohy.
Je tady další díl seriálu Deníku, ve kterém navštěvujeme vesnice, vesničky i města Bruntálska a Krnovska. Pojďte se dnes s námi podívat do Svobodných Heřmanic, které má většina lidí spojené hlavně se zatopeným břidlicovým lomem Šifr. První písemná zmínka pochází už z roku 1250, dnes v obci žije přes pět set obyvatel.
Osm pozorovatelů z Česka, Slovenska a Argentiny se v březnu zapojilo do pozorovací kampaně, jejíž koordinací byla pověřena Hvězdárna Valašské Meziříčí.
V posledních letech vzrušily odbornou i širokou veřejnost hned dvakrát detekce mezihvězdných objektů, prolétajících sluneční soustavou. Ten první, kometa 'Oumuamua, byl poprvé zaznamenán 19. října 2017, ten druhý, další kometa označená jako 2I / Borisov, necelé dva roky poté. Kolik jich asi do naší soustavy pravidelně vstupuje?
/VIDEO/ Vědecký pracovník Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR, nadšený astronom a vynálezce. To vše je Martin Kákona, rodák z Tábora, který nyní žije v Soběslavi. Ve vlastním domě na kopci Svákov Kákona vybudoval hvězdárnu. K té loni přibyl i obrovský radioteleskop.
/VIDEO/ Vědecký pracovník Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR, nadšený astronom, vynálezce, rodák z Tábora, který nyní žije v Soběslavi, ve vlastním domě na kopci Svákov vybudoval hvězdárnu. Loni k ní přibyl i obrovský radioteleskop.
Jedna z nejnadýchanějších exoplanet, jaké dosud astronomové v naší galaxii Mléčná dráha objevili, může změnit naše chápání vzniku obrovských planet. Exoplaneta se jmenuje WASP-107b a obíhá kolem hvězdy typu oranžový trpaslík, vzdálené 211 světelných let.
Kolem jedné z nejstarších hvězd galaxie, oranžového trpaslíka jménem TOI-561, vzdáleného od Země 280 světelných let, obíhají podle nového objevu astronomů tři exoplanety, z nichž jedna představuje kamenný svět jedenapůlkrát větší než Země. Pozoruhodné přitom je, že systém TOI-561 i s planetami je nesmírně starý - jeden z nejstarších, jaké kdy astronomové zaznamenali. Jeho věk se odhaduje na 10 miliard let.
Tým hvězdárny v Ondřejově se spojil s expertem, který nemá tělo. S využitím umělé inteligence, kdy bylo v astronomii poprvé využito metody aktivního hlubokého učení, se v hlubinách vesmíru už podařilo objevit nové poznatky o stovkách objektů.
Od roku 2012 předpokládají astronomové existenci hypotetické "planety Devět", která by putovala vzdálenými končinami naší sluneční soustavy a nahrazovala by Pluto. To bylo vyřazené z kategorie planet v roce 2006 na astronomickém kongresu v Praze. Teď se zdá, že teorii o jejím výskytu podpořila záhadná exoplaneta vzdálená 336 světelných let od Země, jejíž chování odpovídá právě tomu, jaké se předpokládá u planety Devět.
Do jaké vzdálenosti dohlédnou vaše oči bez dalekohledu? Myslíte si, že moc daleko ne? Omyl! Pokud se v noci podíváte na hvězdy či jiné vesmírné objekty, díváte se vlastně hodně daleko, neboť vzdálenosti ve vesmíru jsou obrovské.
Při pátrání po tajemstvích nekonečného vesmíru mohou občas i drobné odchylky v datech svědčit o objevu celých nových světů. Nepatrná kolísání vzdálené hvězdné záře mohou prozradit, že kolem dané hvězdy obíhají planety. A nyní astronomové učinili první kroky k tomu, aby se tajemným exoplanetám dostali na kobylku i pomocí jejich rádiového vyzařování.
V neděli 13. prosince by měly prozářit noční oblohu nejjasnější padající hvězdy letošního roku. Astronomové očekávají, že letošní meteorický roj Geminidy vyprodukuje asi 120 žlutě, oranžově, červeně a modře zářících hvězd za hodinu. Meteorická sprcha by měla být z míst nezastíněných světelným smogem dobře vidět, protože ji nebude stínit Měsíc, který by měl být na noční obloze téměř neviditelný.
Jednou z nejzajímavějších exoplanet, o nichž astronomové vědí, je planeta WASP-12b. Jde však také o planetu až mimořádně tajemnou. Obíhá kolem hvězdy typu žlutý trpaslík, o něco větší než naše Slunce, a od Země je vzdálená asi 1410 světelných let. Astronomové jí přezdívají "horký Jupiter" - jde totiž o plynového obra podobné velikosti jako Jupiter, ale nacházejícího se tak blízko své hvězdy, že je rozžhavený.
Evropská jižní observatoř pořídila v Chile prostřednictvím největšího vesmírného dalekohledu na světě unikátní snímek planetární mlhoviny, která se skládá ze dvou těsně spojených hvězd, obíhaných třetí vnější hvězdou. Ta přitom byla poprvé spatřena až několik stovek let po objevu samotné mlhoviny, známé jako NGC 246.
Právě před 60 lety se poprvé otevřely dveře pražského planetária, největšího a nejstaršího z devíti větších planetárií, která jsou dnes v Česku v provozu (kromě Prahy ještě v Brně, Českých Budějovicích, v Liberci, v Plzni, v Hradci Králové, v Teplicích, v Mostu a v Ostravě). Budova, jejíž název zněl Pražanům zprvu trochu záhadně, se od onoho data 20. listopadu 1960 stala prvním oknem do vesmíru celým generacím českých dětí.
Hledání mimozemského života opět nabírá na obrátkách. Dokonce už máme seznam horkých kandidátů, kde by se život s vysokou dávkou pravděpodobnosti mohl nacházet, a nejsou zas až tak daleko od Země. Jedná se o 300 hvězd, na jejichž planety se dalekohledy podívají ze všeho nejdřív.
Země i ostatní planety naší sluneční soustavy obíhají Slunce po stálých drahách, jako by to byly ukotvené lodě plující v kruzích kolem místa, kde se kotva zakousla do mořského dna. Co se ale stane, když takovou loď v podobě planety něco nebo někdo uvolní?
Třiačtyřicetiletá Jessica Chastain vzala útokem filmový svět před dvanácti lety. Odzbrojující talent umocněný divadelní průpravou nenechal nikoho na pochybách, že se zrodila hvězda. Nyní stojí v čele vlastní revoluce, k níž ji přivedl neúnavný boj za rovná pracovní práva mužů a žen.
Dosud nejhlubší a nejrozsáhlejší průzkum pátrající po známkách mimozemské inteligence provedli astronomové z Mezinárodního centra pro výzkum radiostronomie. S pomocí radioteleskopu Murchison Widefield Array (MWA), sledujícího nízké rádiové frekvence, prohledali více než 10 milionů hvězd v oblasti Vela neboli souhvězdí Plachet. Žádný náznak mimozemské technologie však nezachytili.
/FOTOGALERIE/ Léto na Hvězdárně Žebrák proběhlo za velkého zájmu veřejnosti. Asi největší účast astronomové zaznamenali u příležitosti akce Hořely, padaly hvězdy, tedy při pozorování Perseid. Při této příležitosti se na hvězdárně uskutečnil i koncert zpěváka Michala Šindeláře, syna Jiřího Šindeláře známého ze skupiny Katapult.
Dlouho poté, co doblikají poslední zářící hvězdy, dojde na konci vesmíru k poslední explozi. Budou ji tvořit oslnivé výbuchy, označované jako supernova černý trpaslík, které ohlásí ve věčné temnotě, že se vesmír ponořuje do nečinnosti a klidu. Tak popisuje možný zánik vesmíru nová studie. Ta nově předpokládá právě výbuchy supernov takového typu, jaké ve vesmíru dosud nenastaly.
Tmavá noční obloha protkaná září desítek padajících meteoritů. Tento zážitek si můžete vychutnat ještě další dva týdny.
Noci splněných přání – k tomu prý dochází, když „padají hvězdy“ – slibuje nyní vesmír romantikům; lidem tíhnoucím spíše k vědě zase nabídne pozoruhodnou astronomickou podívanou. Na to, že se blíží maximum meteorického roje Perseid, upozorňují aktivity hvězdáren, zvoucích při této příležitosti i laiky; někde i s dalším doprovodným programem.
Noci splněných přání – k tomu prý dochází, když „padají hvězdy“ – slibuje nyní vesmír romantikům; lidem tíhnoucím spíše k vědě zase nabídne pozoruhodnou astronomickou podívanou. Na to, že se blíží maximum meteorického roje Perseid, upozorňují aktivity hvězdáren, zvoucích při této příležitosti i laiky; někde i s dalším doprovodným programem.
Noci splněných přání – k tomu prý dochází, když „padají hvězdy“ – slibuje nyní vesmír romantikům; lidem tíhnoucím spíše k vědě zase nabídne pozoruhodnou astronomickou podívanou. Na to, že se blíží maximum meteorického roje Perseid, upozorňují aktivity hvězdáren, zvoucích při této příležitosti i laiky; někde i s dalším doprovodným programem.
Noci splněných přání – k tomu prý dochází, když „padají hvězdy“ – slibuje nyní vesmír romantikům; lidem tíhnoucím spíše k vědě zase nabídne pozoruhodnou astronomickou podívanou. Na to, že se blíží maximum meteorického roje Perseid, upozorňují aktivity hvězdáren, zvoucích při této příležitosti i laiky; někde i s dalším doprovodným programem.
Měsíc srpen pokračuje na Hvězdárně Jaroslava Trnky ve Slaném v duchu pozorování planety Jupiter a Saturn. Planeta Saturn je typická svým výrazným prstencem a planeta Jupiter svými čtyřmi Galileovskými měsíci, které kolem ní obíhají. Vidět můžete i padající hvězdy. Otevřeno je standardně od 21:00 do 23:00 hodin.
Na zemi chrčí několik robotů obklopených hloučky nadšených dětí, které jim „vdechly život“. Pomocí notebooku a pod vedením odborného pracovníka hvězdárny Tomáše Pečivy je naprogramovaly tak, že dokáží jezdit dopředu i couvat, uhýbat překážkám, blikat různobarevnými světly, mračit se, když na ně někdo houkne, a robotí řečí označovat barvy.
Dvaatřicetiletá švédská herečka má za sebou deset let ve světě filmových hvězd a zatím si nevede špatně. Doma už má prestižního Oscara a za sebou několik rolí, které jí mohou americké kolegyně závidět. Alicia Vikander se může stát novou hereckou ikonou.
Pozorování letní noční oblohy se věnují ve vyškovské hvězdárně. K dispozici tu mají dalekohled typu Newton s průměrem zrcadla padesát centimetrů, což je největší dalekohled pro veřejnost na Moravě. Podle vedoucí Dobromily Patákové pozorovatelé z regionu ocení planety Jupiter a Saturn, které uvidí celou noc nad jihovýchodním obzorem. „Nad ránem už je vysoko i jasný Mars a před svítáním vychází nad severovýchodní obzor Venušea začíná vylézat i Merkur,“ říká.
Kometa Neowise zvedá lidi z postelí. Zářivou vlasatici pozorují nejen astronomové, ke sledování noční oblohy se přidávají další a další. A stala se i cílem většiny fotografů, ať už amatérů či profesionálů.
ROZHOVOR/ Vlastimil Musil je amatérský fotograf. A ne ledajaký. Dlouho byla jeho koníčkem klasická astrofotografie. Je držitelem prestižní Ceny Jindřicha Zemana za astrofotografii roku 2014. Po letech využil zkušeností a pustil se do projektu „Tajemství noci“. Začal kombinovat vzdálené vesmírné objekty s pozemským popředím a vytvářet z nich kompozice, které skrývají symboliku.
Evropská kosmická agentura (ESA) dnes oznámila, že příští týden ve čtvrtek zveřejní první, zdařilé snímky Slunce pořízené její novou sondou Solar Orbiter. Ta se na cestu ke svému cíli vydala letos 10. dubna. Na výrobě sondy a přípravě jejího vybavení deseti přístroji určenými ke zkoumání hvězdy naší planetární soustavy se podílela řada evropských států, včetně České republiky, a americká vesmírná agentura NASA.
/FOTOGALERIE/ Během července a srpna budou večery v Areálu Monínec patřit programu, který bude určený jak ubytovaným, tak širší veřejnosti. V červenci tam vystoupí například Voxel, Stanislav Hložek, Jakub Smolík či Petr Kolář. Chybět nebude ani promítání videí o vesmíru a hvězdách či pozorování noční oblohy.
/FOTOGALERIE/ Během července a srpna budou večery v Areálu Monínec patřit programu, který bude určený jak ubytovaným, tak širší veřejnosti. V červenci tam vystoupí například Voxel, Stanislav Hložek, Jakub Smolík či Petr Kolář. Chybět nebude ani promítání videí o vesmíru a hvězdách či pozorování noční oblohy.
