Kreativ

ŠTÍTEK: hvězda

NASA objevila první planetu podobnou Zemi. Mohla by na ní být voda

Americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) v pondělí oznámil, že objevil první exoplanetu o velikosti Země, která se nachází od své hvězdy v takové vzdálenosti, že by se na ní mohla vyskytovat tekoucí voda, což by ji činilo obyvatelnou. K jejímu objevu přispěl i středoškolák.

Planety lehké jako cukrová vata. Pozoruhodný objev zaskočil vědce

Astronomové prostudovali tři vzdálené mladé exoplanety (planety obíhající kolem jiné hvězdy, než je naše Slunce), jež se vyznačují zcela mimořádnou konzistencí nadýchané cukrové vaty. Přestože jsou velké téměř jako Jupiter, hmotnost nedosahuje ani jednoho procenta.

Makropulos. Vědci našli jméno pro českou exoplanetu, obíhá Absolutno

 Exoplaneta, kterou Česku přidělila Mezinárodní astronomická unie (AUI) v Paříži, získala jméno. V hlasování veřejnosti zvítězil název Makropulos, hvězda XO-5 v souhvězdí Rysa, kterou Makropulos obíhá, ponese jméno Absolutno. V tiskové zprávě o tom dnes informovala Akademie věd ČR.

Úspěch českého vědce. Astrograf Veleba zachytil mlhovinu v souhvězdí Kéfea

Český astrofotograf Jan Veleba zachytil mlhovinu v souhvězdí Kéfea, které je 650 světelných let daleko. Souhvězdí bylo dlouhou dobu fotograficky opomíjené, astronomové říkali, že v něm nic není. Veleba však zachytil mlhovinu zvanou Tmavý žralok (Dark shark) se dvěma namodralými mlhovinami a dvěma hvězdami. Fotografoval několik nocí od konce srpna do konce října, když nesvítil Měsíc, a dokázal to po 52 hodinách expozice. Se snímkem vyhrál listopadovou soutěž o nejlepší fotografii vesmíru z Česka. ČTK to sdělil Pavel Suchan z Astronomického ústavu.

Nový druh? Astronomové našli černou díru, od ostatních se ale velmi liší

Vesmírný objev, který podle všeho staví naše dosavadní poznání vesmíru na hlavu. Astronomové hlásí, že objevili jev, který vypadá jako černá díra, ovšem zcela se lišící od všech černých děr, které zaznamenali dosud. Podle nich objev nasvědčuje tomu, že existuje ještě jiná populace těchto tajemných objektů, než o jakých se zatím vědělo.

Nový druh? Astronomové našli černou díru, od ostatních se ale velmi liší

Vesmírný objev, který podle všeho staví naše dosavadní poznání vesmíru na hlavu. Astronomové hlásí, že objevili jev, který vypadá jako černá díra, ovšem zcela se lišící od všech černých děr, které zaznamenali dosud. Podle nich objev nasvědčuje tomu, že existuje ještě jiná populace těchto tajemných objektů, než o jakých se zatím vědělo.

Mladý hvězdář z Olomouce získal prestižní cenu. "Daleko přesáhl očekávání"

ROZHOVOR/ Osmnáctiletý Vojtěch Dienstbier z Olomouce převzal prestižní ocenění v soutěži České hlavičky. Talentovaný student Slovanského gymnázia v Olomouci objevil novou proměnnou hvězdu typu Delta Scuti. Odborníci však oceňují zejména výbornou znalost techniky zpracování. Student pracoval s několika programy, které používají profesionální astronomové.

Tajemný objev budí vášně: vědci narazili na galaxii z doby raného vesmíru

Vědci zaznamenali neviditelnou obří galaxii z dob raného vesmíru, která by se měla vyskytovat ve vzdálenosti asi 12,5 miliardy světelných let od Země. To znamená, že pozorovali světlo, které před 12,5 miliardy let tato galaxie vyzářila. Vesmír byl v té době ještě v plenkách - existoval jen zhruba miliardu let.

Ondřejovská hvězdárna potvrzuje objev unikátního hnědého trpaslíka

/FOTOGALERIE/ „Ondrejov“ má v mezinárodní astronomii velmi dobrý zvuk už po desetiletí. Nicméně nyní zní pojmenování této observatoře ještě zvučněji. Nejnověji pracoviště Astronomického ústavu Akademie věd České republiky na ondřejovské hvězdárně na Praze-východ vstoupilo do světového astronomického povědomí úspěchem v rámci výzkumu exoplanet. Ondřejov se řadí mezi pracoviště potvrzující objev prvního hnědého trpaslíka, nalezeného v rámci vesmírné mise TESS.

Úspěch českých vědců. Hvězdárna v Ondřejově potvrdila objev hnědého trpaslíka

„Ondrejov“ má v mezinárodní astronomii velmi dobrý zvuk už po desetiletí. Nicméně nyní zní pojmenování této observatoře ještě zvučněji. Nejnověji pracoviště Astronomického ústavu Akademie věd České republiky na ondřejovské hvězdárně na Praze-východ vstoupilo do světového astronomického povědomí úspěchem v rámci výzkumu exoplanet. Ondřejov se řadí mezi pracoviště potvrzující objev prvního hnědého trpaslíka, nalezeného v rámci vesmírné mise TESS.

Ondřejovská hvězdárna potvrzuje objev unikátního hnědého trpaslíka

/FOTOGALERIE/ „Ondrejov“ má v mezinárodní astronomii velmi dobrý zvuk už po desetiletí. Nicméně nyní zní pojmenování této observatoře ještě zvučněji. Nejnověji pracoviště Astronomického ústavu Akademie věd České republiky na ondřejovské hvězdárně na Praze-východ vstoupilo do světového astronomického povědomí úspěchem v rámci výzkumu exoplanet. Ondřejov se řadí mezi pracoviště potvrzující objev prvního hnědého trpaslíka, nalezeného v rámci vesmírné mise TESS.

Ondřejovská hvězdárna potvrzuje objev unikátního hnědého trpaslíka

/FOTOGALERIE/ „Ondrejov“ má v mezinárodní astronomii velmi dobrý zvuk už po desetiletí. Nicméně nyní zní pojmenování této observatoře ještě zvučněji. Nejnověji pracoviště Astronomického ústavu Akademie věd České republiky na ondřejovské hvězdárně na Praze-východ vstoupilo do světového astronomického povědomí úspěchem v rámci výzkumu exoplanet. Ondřejov se řadí mezi pracoviště potvrzující objev prvního hnědého trpaslíka, nalezeného v rámci vesmírné mise TESS.

Ondřejovská hvězdárna potvrzuje objev unikátního hnědého trpaslíka

/FOTOGALERIE/ „Ondrejov“ má v mezinárodní astronomii velmi dobrý zvuk už po desetiletí. Nicméně nyní zní pojmenování této observatoře ještě zvučněji. Nejnověji pracoviště Astronomického ústavu Akademie věd České republiky na ondřejovské hvězdárně na Praze-východ vstoupilo do světového astronomického povědomí úspěchem v rámci výzkumu exoplanet. Ondřejov se řadí mezi pracoviště potvrzující objev prvního hnědého trpaslíka, nalezeného v rámci vesmírné mise TESS.

Ondřejovská hvězdárna potvrzuje objev unikátního hnědého trpaslíka

/FOTOGALERIE/ „Ondrejov“ má v mezinárodní astronomii velmi dobrý zvuk už po desetiletí. Nicméně nyní zní pojmenování této observatoře ještě zvučněji. Nejnověji pracoviště Astronomického ústavu Akademie věd České republiky na ondřejovské hvězdárně na Praze-východ vstoupilo do světového astronomického povědomí úspěchem v rámci výzkumu exoplanet. Ondřejov se řadí mezi pracoviště potvrzující objev prvního hnědého trpaslíka, nalezeného v rámci vesmírné mise TESS.

Záhadná hra světel Tabbyiny hvězdy. Vědci už tuší, co způsobuje tajemný jev

Mezi vesmírná tělesa, která poutají pozornost vědců, patří takzvaná Tabbyina hvězda. Na první pohled se totiž od ostatních odlišuje nepravidelnými změnami intenzity světla, které astronomové dokáží ze Země zachytit. Tento neobvyklý jev byl až doposud zahalen tajemstvím, nyní však odborníci přišli s teorií, která by mohla záhadu objasnit.

Astronomové našli novou exoplanetu: má mraky a zřejmě i déšť

V jiné než naší hvězdné soustavě existuje planeta, v jejíž atmosféře se zřejmě nacházejí mraky plné kapiček vody a možná tam dokonce prší. Vědci na ni přišli díky tomu, že zkombinovali pozorování oblohy vesmírnými dalekohledy s počítačovými simulacemi.

Nové teleskopy objevily v centru Mléčné dráhy obří "bublifuk"

V blízkosti supermasivní černé díry v centru Mléčné díry objevili astronomové v uplynulých dnech obří bubliny, které vysílají rádiové vlny. Astronomové je zaznamenali pomocí soustavy nových jihoafrických radioteleskopů observatoře MeerKAT. Tajemné struktury naznačují, že nyní ospalá černá díra uprostřed galaxie byla kdysi pěkně divoká.

Pozoruhodný úkaz. Antarktidu v posledních 20 letech zasypal mezihvězdný prach

Vědci objevili v antarktickém sněhu, napadaném za posledních dvacet let, rozptýlené stopy železa pocházejícího pravděpodobně z explodující hvězdy nebo supernovy. Pozoruhodné je na tom právě to, že tento mezihvězdný materiál se dostal na Zemi zřejmě až v poslední době. U dosavadních nálezů se totiž předpokládalo, že pocházejí z doby před miliony let.

Děti se v srpnovém týdnu vydaly za vesmírným dobrodružstvím

/FOTOGALERIE/ Malí dobrodruzi z kolínské Školky v lese, Prostor plus se o srpnovém týdnu vydali napříč vesmírným dobrodružstvím. Poznali všechny planety z naší sluneční soustavy, nahlédli do tajů galaxie i do života hvězd. Nechybělo ani sestavování raket i spousta kosmické zábavy ve volné přírodě.

Překvapivé zjištění. I hvězdy ve vesmíru mohou mít svou "druhou mízu"

Hvězdy typu našeho Slunce začínají svou existenci jako rychle se točící plynové koule. Jak stárnou, jejich rotace se zpomaluje a hvězdy mohutní a "nafukují se", až se nakonec rozplynou jako mlhovina. Nový výzkum ale ukázal, že "ve středním věku" se jejich otáčení nemusí zpomalit tak, jak se předpokládalo.

Satelit NASA objevil novou exoplanetu, vědci ji popisují jako ultrahorký Neptun

Astronomové z amerického Národního ústavu pro letectví a kosmonautiku NASA objevili novou exoplanetu velikosti Neptunu. Jinak se ale tato planeta, obíhající kolem jiné hvězdy než Slunce, od svého dvojníka liší. Zatímco Neptun je v naší Sluneční soustavě druhou nejvzdálenější planetou od Slunce, tato je "svému Slunci" tak blízko, že ji intenzivně spaluje.

Převratný objev? Vědci odhalili hvězdu, jejíž chování popírá pozemské poučky

Objevem, který by jednou mohl přispět k přepisování učebnic, se pochlubili astronomové působící na observatoři v Ondřejově na Praze-východ. Specialisté z Astronomického ústavu Akademie věd ČR společně s kolegy z Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Masarykovy univerzity v Brně odhalili ve vesmíru cosi, co se nerozpakují označit za „unikátní hvězdnou laboratoř". Jistá vzdálená hvězda si dělá, co chce, aniž by respektovala naše pozemské poučky.

Astronomové odhalili hvězdu, jejíž chování popírá pozemské poučky

Střední Čechy - Objevem, který by jednou mohl přispět k přepisování učebnic, se ve středu 12. června pochlubili astronomové působící na observatoři v Ondřejově na Praze-východ. Specialisté z Astronomického ústavu Akademie věd ČR společně s kolegy z Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Masarykovy univerzity v Brně odhalili ve vesmíru cosi, co se nerozpakují označit za „unikátní hvězdnou laboratoř". Jistá vzdálená hvězda si dělá, co chce, aniž by respektovala naše pozemské poučky!

Vetřelec v Zakázané zóně. Nová planeta zpochybňuje vědecké chápání vesmíru

Průlomový objev zaznamenali vědci z anglické univerzity ve Warwicku. Našli totiž planetu NGTS-4b, které se jinak říká "Zakázaná planeta". Ta se nachází v místě, kde se dosud žádná jiná planeta této velikosti nenacházela - v takzvané Zakázané zóně. NGTS-4b je třikrát větší než Země, menší než Neptun a je na ní také pořádné horko. Teplota jejího povrchu dosahuje tisíce stupňů Celsia. Informoval o tom server Sciencealert.com.  

Potvrzeno. Kolem dvojice hvězd systému Kepler-47 obíhají tři planety

Od chvíle, kdy vědci potvrdili existenci komplikovaného hvězdného systému Kepler-47, uplynulo téměř sedm let. Ačkoli vědci byli původně přesvědčeni o tom, že systém tvoří pouze dvě planety, záhy připustili existenci planety třetí. Až dosud se ale jednalo o pouhé spekulace. 

Na co kam: Jak se dostat ke hvězdám

/POZVÁNKY/ Michal Václavík bude v pátek od 18 hodin přednášet v jičínské hvězdárně o nových trendech v kosmonautice. Jaká je budoucnost cestování do vesmíru a jaké objevy byly učiněny v posledních letech? Zmíní i průzkum Marsu a další zajímavá témata.

Kolik váží Mléčná dráha? Vědci dosáhli zatím nejpřesnějších výsledků

Vědci se snažili zvážit Mléčnou dráhu po celá desetiletí. Jejich předchozí odhady se pohybovaly v širokém rozpětí od 500 miliard do tří bilionů hmotností našeho Slunce. Evropští astronomové nyní použili údaje z vesmírných teleskopů Hubble a Gaia a dospěli k závěru, že naše galaxie váží jako 1,5 bilionů Sluncí. Informoval o tom britský deník Guardian.

Hvězdy uvidíte v knihovně

Tábor - Další beseda z cyklu Vesmírný Tábor 2019 se koná ve středu 6.března od 18 hodin v městské knihovně.

Mléčnou dráhou teče dosud neznámá hvězdná řeka. Táhne se přes jižní oblohu

Pokud obyvatelé jižní polokoule zdvihnou svůj zrak k noční obloze, mohou spatřit dosud neznámou hvězdnou řeku, která se nachází přibližně 325 světelných let od Země. Skupina přibližně čtyři tisíc hvězd, kterou gravitační síly Mléčné dráhy roztáhly do dlouhého hvězdného proudu tekoucího jedním směrem, pokrývá většinu noční oblohy jižní polokoule. Astronomové odhadují, že se hvězdy v ní zrodily před pouhou miliardou let.

Nahoru Facebook