Kolem jedné z nejstarších hvězd galaxie, oranžového trpaslíka jménem TOI-561, vzdáleného od Země 280 světelných let, obíhají podle nového objevu astronomů tři exoplanety, z nichž jedna představuje kamenný svět jedenapůlkrát větší než Země. Pozoruhodné přitom je, že systém TOI-561 i s planetami je nesmírně starý - jeden z nejstarších, jaké kdy astronomové zaznamenali. Jeho věk se odhaduje na 10 miliard let.
Tým hvězdárny v Ondřejově se spojil s expertem, který nemá tělo. S využitím umělé inteligence, kdy bylo v astronomii poprvé využito metody aktivního hlubokého učení, se v hlubinách vesmíru už podařilo objevit nové poznatky o stovkách objektů.
Od roku 2012 předpokládají astronomové existenci hypotetické "planety Devět", která by putovala vzdálenými končinami naší sluneční soustavy a nahrazovala by Pluto. To bylo vyřazené z kategorie planet v roce 2006 na astronomickém kongresu v Praze. Teď se zdá, že teorii o jejím výskytu podpořila záhadná exoplaneta vzdálená 336 světelných let od Země, jejíž chování odpovídá právě tomu, jaké se předpokládá u planety Devět.
Do jaké vzdálenosti dohlédnou vaše oči bez dalekohledu? Myslíte si, že moc daleko ne? Omyl! Pokud se v noci podíváte na hvězdy či jiné vesmírné objekty, díváte se vlastně hodně daleko, neboť vzdálenosti ve vesmíru jsou obrovské.
Při pátrání po tajemstvích nekonečného vesmíru mohou občas i drobné odchylky v datech svědčit o objevu celých nových světů. Nepatrná kolísání vzdálené hvězdné záře mohou prozradit, že kolem dané hvězdy obíhají planety. A nyní astronomové učinili první kroky k tomu, aby se tajemným exoplanetám dostali na kobylku i pomocí jejich rádiového vyzařování.
V neděli 13. prosince by měly prozářit noční oblohu nejjasnější padající hvězdy letošního roku. Astronomové očekávají, že letošní meteorický roj Geminidy vyprodukuje asi 120 žlutě, oranžově, červeně a modře zářících hvězd za hodinu. Meteorická sprcha by měla být z míst nezastíněných světelným smogem dobře vidět, protože ji nebude stínit Měsíc, který by měl být na noční obloze téměř neviditelný.
Jednou z nejzajímavějších exoplanet, o nichž astronomové vědí, je planeta WASP-12b. Jde však také o planetu až mimořádně tajemnou. Obíhá kolem hvězdy typu žlutý trpaslík, o něco větší než naše Slunce, a od Země je vzdálená asi 1410 světelných let. Astronomové jí přezdívají "horký Jupiter" - jde totiž o plynového obra podobné velikosti jako Jupiter, ale nacházejícího se tak blízko své hvězdy, že je rozžhavený.
Evropská jižní observatoř pořídila v Chile prostřednictvím největšího vesmírného dalekohledu na světě unikátní snímek planetární mlhoviny, která se skládá ze dvou těsně spojených hvězd, obíhaných třetí vnější hvězdou. Ta přitom byla poprvé spatřena až několik stovek let po objevu samotné mlhoviny, známé jako NGC 246.
Právě před 60 lety se poprvé otevřely dveře pražského planetária, největšího a nejstaršího z devíti větších planetárií, která jsou dnes v Česku v provozu (kromě Prahy ještě v Brně, Českých Budějovicích, v Liberci, v Plzni, v Hradci Králové, v Teplicích, v Mostu a v Ostravě). Budova, jejíž název zněl Pražanům zprvu trochu záhadně, se od onoho data 20. listopadu 1960 stala prvním oknem do vesmíru celým generacím českých dětí.
Hledání mimozemského života opět nabírá na obrátkách. Dokonce už máme seznam horkých kandidátů, kde by se život s vysokou dávkou pravděpodobnosti mohl nacházet, a nejsou zas až tak daleko od Země. Jedná se o 300 hvězd, na jejichž planety se dalekohledy podívají ze všeho nejdřív.
Země i ostatní planety naší sluneční soustavy obíhají Slunce po stálých drahách, jako by to byly ukotvené lodě plující v kruzích kolem místa, kde se kotva zakousla do mořského dna. Co se ale stane, když takovou loď v podobě planety něco nebo někdo uvolní?
Třiačtyřicetiletá Jessica Chastain vzala útokem filmový svět před dvanácti lety. Odzbrojující talent umocněný divadelní průpravou nenechal nikoho na pochybách, že se zrodila hvězda. Nyní stojí v čele vlastní revoluce, k níž ji přivedl neúnavný boj za rovná pracovní práva mužů a žen.
Dosud nejhlubší a nejrozsáhlejší průzkum pátrající po známkách mimozemské inteligence provedli astronomové z Mezinárodního centra pro výzkum radiostronomie. S pomocí radioteleskopu Murchison Widefield Array (MWA), sledujícího nízké rádiové frekvence, prohledali více než 10 milionů hvězd v oblasti Vela neboli souhvězdí Plachet. Žádný náznak mimozemské technologie však nezachytili.
/FOTOGALERIE/ Léto na Hvězdárně Žebrák proběhlo za velkého zájmu veřejnosti. Asi největší účast astronomové zaznamenali u příležitosti akce Hořely, padaly hvězdy, tedy při pozorování Perseid. Při této příležitosti se na hvězdárně uskutečnil i koncert zpěváka Michala Šindeláře, syna Jiřího Šindeláře známého ze skupiny Katapult.
Dlouho poté, co doblikají poslední zářící hvězdy, dojde na konci vesmíru k poslední explozi. Budou ji tvořit oslnivé výbuchy, označované jako supernova černý trpaslík, které ohlásí ve věčné temnotě, že se vesmír ponořuje do nečinnosti a klidu. Tak popisuje možný zánik vesmíru nová studie. Ta nově předpokládá právě výbuchy supernov takového typu, jaké ve vesmíru dosud nenastaly.
Tmavá noční obloha protkaná září desítek padajících meteoritů. Tento zážitek si můžete vychutnat ještě další dva týdny.
Noci splněných přání – k tomu prý dochází, když „padají hvězdy“ – slibuje nyní vesmír romantikům; lidem tíhnoucím spíše k vědě zase nabídne pozoruhodnou astronomickou podívanou. Na to, že se blíží maximum meteorického roje Perseid, upozorňují aktivity hvězdáren, zvoucích při této příležitosti i laiky; někde i s dalším doprovodným programem.
Noci splněných přání – k tomu prý dochází, když „padají hvězdy“ – slibuje nyní vesmír romantikům; lidem tíhnoucím spíše k vědě zase nabídne pozoruhodnou astronomickou podívanou. Na to, že se blíží maximum meteorického roje Perseid, upozorňují aktivity hvězdáren, zvoucích při této příležitosti i laiky; někde i s dalším doprovodným programem.
Noci splněných přání – k tomu prý dochází, když „padají hvězdy“ – slibuje nyní vesmír romantikům; lidem tíhnoucím spíše k vědě zase nabídne pozoruhodnou astronomickou podívanou. Na to, že se blíží maximum meteorického roje Perseid, upozorňují aktivity hvězdáren, zvoucích při této příležitosti i laiky; někde i s dalším doprovodným programem.
Noci splněných přání – k tomu prý dochází, když „padají hvězdy“ – slibuje nyní vesmír romantikům; lidem tíhnoucím spíše k vědě zase nabídne pozoruhodnou astronomickou podívanou. Na to, že se blíží maximum meteorického roje Perseid, upozorňují aktivity hvězdáren, zvoucích při této příležitosti i laiky; někde i s dalším doprovodným programem.
Měsíc srpen pokračuje na Hvězdárně Jaroslava Trnky ve Slaném v duchu pozorování planety Jupiter a Saturn. Planeta Saturn je typická svým výrazným prstencem a planeta Jupiter svými čtyřmi Galileovskými měsíci, které kolem ní obíhají. Vidět můžete i padající hvězdy. Otevřeno je standardně od 21:00 do 23:00 hodin.
Na zemi chrčí několik robotů obklopených hloučky nadšených dětí, které jim „vdechly život“. Pomocí notebooku a pod vedením odborného pracovníka hvězdárny Tomáše Pečivy je naprogramovaly tak, že dokáží jezdit dopředu i couvat, uhýbat překážkám, blikat různobarevnými světly, mračit se, když na ně někdo houkne, a robotí řečí označovat barvy.
Dvaatřicetiletá švédská herečka má za sebou deset let ve světě filmových hvězd a zatím si nevede špatně. Doma už má prestižního Oscara a za sebou několik rolí, které jí mohou americké kolegyně závidět. Alicia Vikander se může stát novou hereckou ikonou.
Pozorování letní noční oblohy se věnují ve vyškovské hvězdárně. K dispozici tu mají dalekohled typu Newton s průměrem zrcadla padesát centimetrů, což je největší dalekohled pro veřejnost na Moravě. Podle vedoucí Dobromily Patákové pozorovatelé z regionu ocení planety Jupiter a Saturn, které uvidí celou noc nad jihovýchodním obzorem. „Nad ránem už je vysoko i jasný Mars a před svítáním vychází nad severovýchodní obzor Venušea začíná vylézat i Merkur,“ říká.
Kometa Neowise zvedá lidi z postelí. Zářivou vlasatici pozorují nejen astronomové, ke sledování noční oblohy se přidávají další a další. A stala se i cílem většiny fotografů, ať už amatérů či profesionálů.
ROZHOVOR/ Vlastimil Musil je amatérský fotograf. A ne ledajaký. Dlouho byla jeho koníčkem klasická astrofotografie. Je držitelem prestižní Ceny Jindřicha Zemana za astrofotografii roku 2014. Po letech využil zkušeností a pustil se do projektu „Tajemství noci“. Začal kombinovat vzdálené vesmírné objekty s pozemským popředím a vytvářet z nich kompozice, které skrývají symboliku.
Evropská kosmická agentura (ESA) dnes oznámila, že příští týden ve čtvrtek zveřejní první, zdařilé snímky Slunce pořízené její novou sondou Solar Orbiter. Ta se na cestu ke svému cíli vydala letos 10. dubna. Na výrobě sondy a přípravě jejího vybavení deseti přístroji určenými ke zkoumání hvězdy naší planetární soustavy se podílela řada evropských států, včetně České republiky, a americká vesmírná agentura NASA.
/FOTOGALERIE/ Během července a srpna budou večery v Areálu Monínec patřit programu, který bude určený jak ubytovaným, tak širší veřejnosti. V červenci tam vystoupí například Voxel, Stanislav Hložek, Jakub Smolík či Petr Kolář. Chybět nebude ani promítání videí o vesmíru a hvězdách či pozorování noční oblohy.
/FOTOGALERIE/ Během července a srpna budou večery v Areálu Monínec patřit programu, který bude určený jak ubytovaným, tak širší veřejnosti. V červenci tam vystoupí například Voxel, Stanislav Hložek, Jakub Smolík či Petr Kolář. Chybět nebude ani promítání videí o vesmíru a hvězdách či pozorování noční oblohy.
Jak lze plechovku od piva proměnit na Hérónovu parní turbínu, točením hadice vysávat smetí a z domácího vysavače udělat vakuové dělo vystřelující plastelínové kuličky do černé díry? Tyto a další pokusy nabídl dětem a rodičům program s názvem Fyzikální divadlo, který v sobotu odpoledne uspořádala valašskomeziříčská hvězdárna.
Realita lidské existence dokazuje, že vesmír umožňuje život technologicky vyspělé civilizace. Kromě té pozemské ale lidstvo zatím na žádné jiné planetě další civilizaci neobjevilo. Země tak představuje dosud jediný důkaz, že je život ve vesmíru možný, a je velmi obtížné zjišťovat, jak běžný nebo vzácný je v kosmickém měřítku. Vědci se to nyní pokusili zjistit novou metodou odhadu pravděpodobnosti.
K sexy mrchám, které hraje, má ve skutečnosti daleko. Eva Green říká, že hollywoodskou hvězdou moc být neumí. A ani jí být nechce.
Planet podobných Zemi je v naší galaxii Mléčná dráha možná celá řada, ale objevit je není tak jednoduché. Až do současné doby je zhruba jen třetina z více než čtyř tisíc nalezených a potvrzených exoplanet kamenná - a většina z nich se nachází v okruhu několika tisíc světelných let od Země. To ale není jediný důvod, proč je objev nové kamenné planety vzrušující.
Supermasivní černá díra ve středu galaxie vzdálené 250 milionů let se podle pozorování astronomů začala v loňském roce chovat podivně - s pravidelností hodinového strojku každých devět hodin vychrlila erupci rentgenových paprsků. Vědci věří, že přišli na to, proč.
V loňském roce vzrušila astronomy už druhá návštěva mezihvězdného tělesa z jiné než sluneční soustavy. Tento objekt, identifikovaný později jako kometa a nazvaný podle svého objevitele 2l/Borisov, odhalil nyní podle nového výzkumu řadu informací o tom, odkud ve skutečnosti pochází.
Moderní astronomie objevila už stovky hvězd, kolem nichž obíhají další planety, ale planetární systém obíhající hvězdu HD 158259, vzdálenou od Země 88 světelných let, je přece jen výjimečný. Planety totiž vytvářejí skvěle sehraný orbitální systém.
Před více než dvěma lety vzrušila svět. Nikdo nevěděl, o co jde. Vesmírná loď? Neznámý asteroid? Tajemné těleso ve tvaru doutníku, pojmenované jako Oumuamua, nakonec vědci označili za první zaznamenanou mezihvězdnou kometu, ale i o tom se stále diskutuje. Nyní nový výzkum poodhalil, jak asi tento záhadný objekt vznikl a proč vypadá, jak vypadá.
Jarní večerní obloze vládne planeta Venuše. Protože se jedná o třetí nejjasnější objekt na naší obloze, hned po Slunci a Měsíci, nalezneme ji nad západním obzorem již brzy za soumraku. V prvních dubnových dnech můžeme Venuši spatřit, jak prochází v těsné blízkosti otevřené hvězdokupy M45 Plejády v souhvězdí Býka.
Krása noční oblohy odnepaměti přitahovala pohledy všech generací lidstva, které kdy na naší planetě žily.
Astronomové našli novou exoplanetu, která se pyšní jedním prvenstvím. Horký Jupiter pojmenovaný NGTS-10b oběhne svou hvězdu za dosud nejkratší dobu – pouhých osmnáct hodin. Informoval o tom server Newsweek.
V roce 1969 dopadl na zem v Austrálii meteorit, v němž nyní vědci našli nejstarší materiál, jaký kdy byl na Zemi objeven. Prachová zrna ukrytá uvnitř meteoritu jsou podle současné analýzy stará až 7,5 miliardy let. Vytvořila se ve hvězdách ještě před vznikem naší Sluneční soustavy.
Americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) v pondělí oznámil, že objevil první exoplanetu o velikosti Země, která se nachází od své hvězdy v takové vzdálenosti, že by se na ní mohla vyskytovat tekoucí voda, což by ji činilo obyvatelnou. K jejímu objevu přispěl i středoškolák.
Pozemní radioteleskopy sledující rádiové vlny z desítek tisíc galaxií přinesly překvapivé odhalení: vesmír je v oblasti tvorby nových hvězd daleko plodnější, než se předpokládalo.
Astronomové prostudovali tři vzdálené mladé exoplanety (planety obíhající kolem jiné hvězdy, než je naše Slunce), jež se vyznačují zcela mimořádnou konzistencí nadýchané cukrové vaty. Přestože jsou velké téměř jako Jupiter, hmotnost nedosahuje ani jednoho procenta.
Exoplaneta, kterou Česku přidělila Mezinárodní astronomická unie (AUI) v Paříži, získala jméno. V hlasování veřejnosti zvítězil název Makropulos, hvězda XO-5 v souhvězdí Rysa, kterou Makropulos obíhá, ponese jméno Absolutno. V tiskové zprávě o tom dnes informovala Akademie věd ČR.
Český astrofotograf Jan Veleba zachytil mlhovinu v souhvězdí Kéfea, které je 650 světelných let daleko. Souhvězdí bylo dlouhou dobu fotograficky opomíjené, astronomové říkali, že v něm nic není. Veleba však zachytil mlhovinu zvanou Tmavý žralok (Dark shark) se dvěma namodralými mlhovinami a dvěma hvězdami. Fotografoval několik nocí od konce srpna do konce října, když nesvítil Měsíc, a dokázal to po 52 hodinách expozice. Se snímkem vyhrál listopadovou soutěž o nejlepší fotografii vesmíru z Česka. ČTK to sdělil Pavel Suchan z Astronomického ústavu.
Třebíč - Série přednášek o vesmíru pokračuje v třebíčské knihovně. Dozvíte se, jak nebe nad námi vidí Kristýna z třebíčské hvězdárny a studenti Marek a Filip.
Vesmírný objev, který podle všeho staví naše dosavadní poznání vesmíru na hlavu. Astronomové hlásí, že objevili jev, který vypadá jako černá díra, ovšem zcela se lišící od všech černých děr, které zaznamenali dosud. Podle nich objev nasvědčuje tomu, že existuje ještě jiná populace těchto tajemných objektů, než o jakých se zatím vědělo.
Dnes se vydáte ke hvězdám s Bradem Pittem a na strastiplnou cestu v díle Václava Marhoula
Vesmírný objev, který podle všeho staví naše dosavadní poznání vesmíru na hlavu. Astronomové hlásí, že objevili jev, který vypadá jako černá díra, ovšem zcela se lišící od všech černých děr, které zaznamenali dosud. Podle nich objev nasvědčuje tomu, že existuje ještě jiná populace těchto tajemných objektů, než o jakých se zatím vědělo.
