Dvaatřicetiletá švédská herečka má za sebou deset let ve světě filmových hvězd a zatím si nevede špatně. Doma už má prestižního Oscara a za sebou několik rolí, které jí mohou americké kolegyně závidět. Alicia Vikander se může stát novou hereckou ikonou.
Pozorování letní noční oblohy se věnují ve vyškovské hvězdárně. K dispozici tu mají dalekohled typu Newton s průměrem zrcadla padesát centimetrů, což je největší dalekohled pro veřejnost na Moravě. Podle vedoucí Dobromily Patákové pozorovatelé z regionu ocení planety Jupiter a Saturn, které uvidí celou noc nad jihovýchodním obzorem. „Nad ránem už je vysoko i jasný Mars a před svítáním vychází nad severovýchodní obzor Venušea začíná vylézat i Merkur,“ říká.
Kometa Neowise zvedá lidi z postelí. Zářivou vlasatici pozorují nejen astronomové, ke sledování noční oblohy se přidávají další a další. A stala se i cílem většiny fotografů, ať už amatérů či profesionálů.
ROZHOVOR/ Vlastimil Musil je amatérský fotograf. A ne ledajaký. Dlouho byla jeho koníčkem klasická astrofotografie. Je držitelem prestižní Ceny Jindřicha Zemana za astrofotografii roku 2014. Po letech využil zkušeností a pustil se do projektu „Tajemství noci“. Začal kombinovat vzdálené vesmírné objekty s pozemským popředím a vytvářet z nich kompozice, které skrývají symboliku.
Evropská kosmická agentura (ESA) dnes oznámila, že příští týden ve čtvrtek zveřejní první, zdařilé snímky Slunce pořízené její novou sondou Solar Orbiter. Ta se na cestu ke svému cíli vydala letos 10. dubna. Na výrobě sondy a přípravě jejího vybavení deseti přístroji určenými ke zkoumání hvězdy naší planetární soustavy se podílela řada evropských států, včetně České republiky, a americká vesmírná agentura NASA.
/FOTOGALERIE/ Během července a srpna budou večery v Areálu Monínec patřit programu, který bude určený jak ubytovaným, tak širší veřejnosti. V červenci tam vystoupí například Voxel, Stanislav Hložek, Jakub Smolík či Petr Kolář. Chybět nebude ani promítání videí o vesmíru a hvězdách či pozorování noční oblohy.
/FOTOGALERIE/ Během července a srpna budou večery v Areálu Monínec patřit programu, který bude určený jak ubytovaným, tak širší veřejnosti. V červenci tam vystoupí například Voxel, Stanislav Hložek, Jakub Smolík či Petr Kolář. Chybět nebude ani promítání videí o vesmíru a hvězdách či pozorování noční oblohy.
Jak lze plechovku od piva proměnit na Hérónovu parní turbínu, točením hadice vysávat smetí a z domácího vysavače udělat vakuové dělo vystřelující plastelínové kuličky do černé díry? Tyto a další pokusy nabídl dětem a rodičům program s názvem Fyzikální divadlo, který v sobotu odpoledne uspořádala valašskomeziříčská hvězdárna.
Realita lidské existence dokazuje, že vesmír umožňuje život technologicky vyspělé civilizace. Kromě té pozemské ale lidstvo zatím na žádné jiné planetě další civilizaci neobjevilo. Země tak představuje dosud jediný důkaz, že je život ve vesmíru možný, a je velmi obtížné zjišťovat, jak běžný nebo vzácný je v kosmickém měřítku. Vědci se to nyní pokusili zjistit novou metodou odhadu pravděpodobnosti.
Planet podobných Zemi je v naší galaxii Mléčná dráha možná celá řada, ale objevit je není tak jednoduché. Až do současné doby je zhruba jen třetina z více než čtyř tisíc nalezených a potvrzených exoplanet kamenná - a většina z nich se nachází v okruhu několika tisíc světelných let od Země. To ale není jediný důvod, proč je objev nové kamenné planety vzrušující.
Supermasivní černá díra ve středu galaxie vzdálené 250 milionů let se podle pozorování astronomů začala v loňském roce chovat podivně - s pravidelností hodinového strojku každých devět hodin vychrlila erupci rentgenových paprsků. Vědci věří, že přišli na to, proč.
V loňském roce vzrušila astronomy už druhá návštěva mezihvězdného tělesa z jiné než sluneční soustavy. Tento objekt, identifikovaný později jako kometa a nazvaný podle svého objevitele 2l/Borisov, odhalil nyní podle nového výzkumu řadu informací o tom, odkud ve skutečnosti pochází.
Moderní astronomie objevila už stovky hvězd, kolem nichž obíhají další planety, ale planetární systém obíhající hvězdu HD 158259, vzdálenou od Země 88 světelných let, je přece jen výjimečný. Planety totiž vytvářejí skvěle sehraný orbitální systém.
Před více než dvěma lety vzrušila svět. Nikdo nevěděl, o co jde. Vesmírná loď? Neznámý asteroid? Tajemné těleso ve tvaru doutníku, pojmenované jako Oumuamua, nakonec vědci označili za první zaznamenanou mezihvězdnou kometu, ale i o tom se stále diskutuje. Nyní nový výzkum poodhalil, jak asi tento záhadný objekt vznikl a proč vypadá, jak vypadá.
Jarní večerní obloze vládne planeta Venuše. Protože se jedná o třetí nejjasnější objekt na naší obloze, hned po Slunci a Měsíci, nalezneme ji nad západním obzorem již brzy za soumraku. V prvních dubnových dnech můžeme Venuši spatřit, jak prochází v těsné blízkosti otevřené hvězdokupy M45 Plejády v souhvězdí Býka.
Astronomové našli novou exoplanetu, která se pyšní jedním prvenstvím. Horký Jupiter pojmenovaný NGTS-10b oběhne svou hvězdu za dosud nejkratší dobu – pouhých osmnáct hodin. Informoval o tom server Newsweek.
V roce 1969 dopadl na zem v Austrálii meteorit, v němž nyní vědci našli nejstarší materiál, jaký kdy byl na Zemi objeven. Prachová zrna ukrytá uvnitř meteoritu jsou podle současné analýzy stará až 7,5 miliardy let. Vytvořila se ve hvězdách ještě před vznikem naší Sluneční soustavy.
Americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) v pondělí oznámil, že objevil první exoplanetu o velikosti Země, která se nachází od své hvězdy v takové vzdálenosti, že by se na ní mohla vyskytovat tekoucí voda, což by ji činilo obyvatelnou. K jejímu objevu přispěl i středoškolák.
Pozemní radioteleskopy sledující rádiové vlny z desítek tisíc galaxií přinesly překvapivé odhalení: vesmír je v oblasti tvorby nových hvězd daleko plodnější, než se předpokládalo.
Astronomové prostudovali tři vzdálené mladé exoplanety (planety obíhající kolem jiné hvězdy, než je naše Slunce), jež se vyznačují zcela mimořádnou konzistencí nadýchané cukrové vaty. Přestože jsou velké téměř jako Jupiter, hmotnost nedosahuje ani jednoho procenta.
Exoplaneta, kterou Česku přidělila Mezinárodní astronomická unie (AUI) v Paříži, získala jméno. V hlasování veřejnosti zvítězil název Makropulos, hvězda XO-5 v souhvězdí Rysa, kterou Makropulos obíhá, ponese jméno Absolutno. V tiskové zprávě o tom dnes informovala Akademie věd ČR.
Český astrofotograf Jan Veleba zachytil mlhovinu v souhvězdí Kéfea, které je 650 světelných let daleko. Souhvězdí bylo dlouhou dobu fotograficky opomíjené, astronomové říkali, že v něm nic není. Veleba však zachytil mlhovinu zvanou Tmavý žralok (Dark shark) se dvěma namodralými mlhovinami a dvěma hvězdami. Fotografoval několik nocí od konce srpna do konce října, když nesvítil Měsíc, a dokázal to po 52 hodinách expozice. Se snímkem vyhrál listopadovou soutěž o nejlepší fotografii vesmíru z Česka. ČTK to sdělil Pavel Suchan z Astronomického ústavu.
Třebíč - Série přednášek o vesmíru pokračuje v třebíčské knihovně. Dozvíte se, jak nebe nad námi vidí Kristýna z třebíčské hvězdárny a studenti Marek a Filip.
Vesmírný objev, který podle všeho staví naše dosavadní poznání vesmíru na hlavu. Astronomové hlásí, že objevili jev, který vypadá jako černá díra, ovšem zcela se lišící od všech černých děr, které zaznamenali dosud. Podle nich objev nasvědčuje tomu, že existuje ještě jiná populace těchto tajemných objektů, než o jakých se zatím vědělo.
Vesmírný objev, který podle všeho staví naše dosavadní poznání vesmíru na hlavu. Astronomové hlásí, že objevili jev, který vypadá jako černá díra, ovšem zcela se lišící od všech černých děr, které zaznamenali dosud. Podle nich objev nasvědčuje tomu, že existuje ještě jiná populace těchto tajemných objektů, než o jakých se zatím vědělo.
ROZHOVOR/ Osmnáctiletý Vojtěch Dienstbier z Olomouce převzal prestižní ocenění v soutěži České hlavičky. Talentovaný student Slovanského gymnázia v Olomouci objevil novou proměnnou hvězdu typu Delta Scuti. Odborníci však oceňují zejména výbornou znalost techniky zpracování. Student pracoval s několika programy, které používají profesionální astronomové.
Vědci zaznamenali neviditelnou obří galaxii z dob raného vesmíru, která by se měla vyskytovat ve vzdálenosti asi 12,5 miliardy světelných let od Země. To znamená, že pozorovali světlo, které před 12,5 miliardy let tato galaxie vyzářila. Vesmír byl v té době ještě v plenkách - existoval jen zhruba miliardu let.
/FOTOGALERIE/ „Ondrejov“ má v mezinárodní astronomii velmi dobrý zvuk už po desetiletí. Nicméně nyní zní pojmenování této observatoře ještě zvučněji. Nejnověji pracoviště Astronomického ústavu Akademie věd České republiky na ondřejovské hvězdárně na Praze-východ vstoupilo do světového astronomického povědomí úspěchem v rámci výzkumu exoplanet. Ondřejov se řadí mezi pracoviště potvrzující objev prvního hnědého trpaslíka, nalezeného v rámci vesmírné mise TESS.
/FOTOGALERIE/ „Ondrejov“ má v mezinárodní astronomii velmi dobrý zvuk už po desetiletí. Nicméně nyní zní pojmenování této observatoře ještě zvučněji. Nejnověji pracoviště Astronomického ústavu Akademie věd České republiky na ondřejovské hvězdárně na Praze-východ vstoupilo do světového astronomického povědomí úspěchem v rámci výzkumu exoplanet. Ondřejov se řadí mezi pracoviště potvrzující objev prvního hnědého trpaslíka, nalezeného v rámci vesmírné mise TESS.
/FOTOGALERIE/ „Ondrejov“ má v mezinárodní astronomii velmi dobrý zvuk už po desetiletí. Nicméně nyní zní pojmenování této observatoře ještě zvučněji. Nejnověji pracoviště Astronomického ústavu Akademie věd České republiky na ondřejovské hvězdárně na Praze-východ vstoupilo do světového astronomického povědomí úspěchem v rámci výzkumu exoplanet. Ondřejov se řadí mezi pracoviště potvrzující objev prvního hnědého trpaslíka, nalezeného v rámci vesmírné mise TESS.
/FOTOGALERIE/ „Ondrejov“ má v mezinárodní astronomii velmi dobrý zvuk už po desetiletí. Nicméně nyní zní pojmenování této observatoře ještě zvučněji. Nejnověji pracoviště Astronomického ústavu Akademie věd České republiky na ondřejovské hvězdárně na Praze-východ vstoupilo do světového astronomického povědomí úspěchem v rámci výzkumu exoplanet. Ondřejov se řadí mezi pracoviště potvrzující objev prvního hnědého trpaslíka, nalezeného v rámci vesmírné mise TESS.
/FOTOGALERIE/ „Ondrejov“ má v mezinárodní astronomii velmi dobrý zvuk už po desetiletí. Nicméně nyní zní pojmenování této observatoře ještě zvučněji. Nejnověji pracoviště Astronomického ústavu Akademie věd České republiky na ondřejovské hvězdárně na Praze-východ vstoupilo do světového astronomického povědomí úspěchem v rámci výzkumu exoplanet. Ondřejov se řadí mezi pracoviště potvrzující objev prvního hnědého trpaslíka, nalezeného v rámci vesmírné mise TESS.
„Ondrejov“ má v mezinárodní astronomii velmi dobrý zvuk už po desetiletí. Nicméně nyní zní pojmenování této observatoře ještě zvučněji. Nejnověji pracoviště Astronomického ústavu Akademie věd České republiky na ondřejovské hvězdárně na Praze-východ vstoupilo do světového astronomického povědomí úspěchem v rámci výzkumu exoplanet. Ondřejov se řadí mezi pracoviště potvrzující objev prvního hnědého trpaslíka, nalezeného v rámci vesmírné mise TESS.
Poslední říjnový víkend na Slovácku nabídne rozmanitý program. Zábavu pro celou rodiny přichystali jak ve skanzenu Rochus, tak na uherskohradišťské Redutě. Jedinečný kulturní zážitek pak přinese kino Hvězda.
Sezona v Muzeu Veteráni Litvínov je minulostí. Její hvězdou byl mezi řadou zajímavých automobilů americký vůz Chevrolet Corvette C3, který byl vyroben pouze v limitované sérii šesti vozů pro americkou NASA.
Nobelovu cenu za fyziku si v roce 2019 rozdělili napůl kosmolog James Peebles, který ji dostal za teoretické objevy v oblasti fyzikální kosmologie, a dvojice astronomů Michel Mayor a Didier Queloz, jež ji obdrželi "za objev exoplanety obíhající kolem hvězdy slunečního typu".
Znojemské kino svět má na programu americký sci-fi thriller Ad astra. V hlavní roli snímku se představí herec Brad Pitt. Film není vhodný pro děti do dvanácti let.
Mezi vesmírná tělesa, která poutají pozornost vědců, patří takzvaná Tabbyina hvězda. Na první pohled se totiž od ostatních odlišuje nepravidelnými změnami intenzity světla, které astronomové dokáží ze Země zachytit. Tento neobvyklý jev byl až doposud zahalen tajemstvím, nyní však odborníci přišli s teorií, která by mohla záhadu objasnit.