Jak lze plechovku od piva proměnit na Hérónovu parní turbínu, točením hadice vysávat smetí a z domácího vysavače udělat vakuové dělo vystřelující plastelínové kuličky do černé díry? Tyto a další pokusy nabídl dětem a rodičům program s názvem Fyzikální divadlo, který v sobotu odpoledne uspořádala valašskomeziříčská hvězdárna.
Realita lidské existence dokazuje, že vesmír umožňuje život technologicky vyspělé civilizace. Kromě té pozemské ale lidstvo zatím na žádné jiné planetě další civilizaci neobjevilo. Země tak představuje dosud jediný důkaz, že je život ve vesmíru možný, a je velmi obtížné zjišťovat, jak běžný nebo vzácný je v kosmickém měřítku. Vědci se to nyní pokusili zjistit novou metodou odhadu pravděpodobnosti.
K sexy mrchám, které hraje, má ve skutečnosti daleko. Eva Green říká, že hollywoodskou hvězdou moc být neumí. A ani jí být nechce.
Planet podobných Zemi je v naší galaxii Mléčná dráha možná celá řada, ale objevit je není tak jednoduché. Až do současné doby je zhruba jen třetina z více než čtyř tisíc nalezených a potvrzených exoplanet kamenná - a většina z nich se nachází v okruhu několika tisíc světelných let od Země. To ale není jediný důvod, proč je objev nové kamenné planety vzrušující.
Supermasivní černá díra ve středu galaxie vzdálené 250 milionů let se podle pozorování astronomů začala v loňském roce chovat podivně - s pravidelností hodinového strojku každých devět hodin vychrlila erupci rentgenových paprsků. Vědci věří, že přišli na to, proč.
V loňském roce vzrušila astronomy už druhá návštěva mezihvězdného tělesa z jiné než sluneční soustavy. Tento objekt, identifikovaný později jako kometa a nazvaný podle svého objevitele 2l/Borisov, odhalil nyní podle nového výzkumu řadu informací o tom, odkud ve skutečnosti pochází.
Moderní astronomie objevila už stovky hvězd, kolem nichž obíhají další planety, ale planetární systém obíhající hvězdu HD 158259, vzdálenou od Země 88 světelných let, je přece jen výjimečný. Planety totiž vytvářejí skvěle sehraný orbitální systém.
Před více než dvěma lety vzrušila svět. Nikdo nevěděl, o co jde. Vesmírná loď? Neznámý asteroid? Tajemné těleso ve tvaru doutníku, pojmenované jako Oumuamua, nakonec vědci označili za první zaznamenanou mezihvězdnou kometu, ale i o tom se stále diskutuje. Nyní nový výzkum poodhalil, jak asi tento záhadný objekt vznikl a proč vypadá, jak vypadá.
Jarní večerní obloze vládne planeta Venuše. Protože se jedná o třetí nejjasnější objekt na naší obloze, hned po Slunci a Měsíci, nalezneme ji nad západním obzorem již brzy za soumraku. V prvních dubnových dnech můžeme Venuši spatřit, jak prochází v těsné blízkosti otevřené hvězdokupy M45 Plejády v souhvězdí Býka.
Krása noční oblohy odnepaměti přitahovala pohledy všech generací lidstva, které kdy na naší planetě žily.
Astronomové našli novou exoplanetu, která se pyšní jedním prvenstvím. Horký Jupiter pojmenovaný NGTS-10b oběhne svou hvězdu za dosud nejkratší dobu – pouhých osmnáct hodin. Informoval o tom server Newsweek.
V roce 1969 dopadl na zem v Austrálii meteorit, v němž nyní vědci našli nejstarší materiál, jaký kdy byl na Zemi objeven. Prachová zrna ukrytá uvnitř meteoritu jsou podle současné analýzy stará až 7,5 miliardy let. Vytvořila se ve hvězdách ještě před vznikem naší Sluneční soustavy.
Americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) v pondělí oznámil, že objevil první exoplanetu o velikosti Země, která se nachází od své hvězdy v takové vzdálenosti, že by se na ní mohla vyskytovat tekoucí voda, což by ji činilo obyvatelnou. K jejímu objevu přispěl i středoškolák.
Pozemní radioteleskopy sledující rádiové vlny z desítek tisíc galaxií přinesly překvapivé odhalení: vesmír je v oblasti tvorby nových hvězd daleko plodnější, než se předpokládalo.
Astronomové prostudovali tři vzdálené mladé exoplanety (planety obíhající kolem jiné hvězdy, než je naše Slunce), jež se vyznačují zcela mimořádnou konzistencí nadýchané cukrové vaty. Přestože jsou velké téměř jako Jupiter, hmotnost nedosahuje ani jednoho procenta.
Exoplaneta, kterou Česku přidělila Mezinárodní astronomická unie (AUI) v Paříži, získala jméno. V hlasování veřejnosti zvítězil název Makropulos, hvězda XO-5 v souhvězdí Rysa, kterou Makropulos obíhá, ponese jméno Absolutno. V tiskové zprávě o tom dnes informovala Akademie věd ČR.
Český astrofotograf Jan Veleba zachytil mlhovinu v souhvězdí Kéfea, které je 650 světelných let daleko. Souhvězdí bylo dlouhou dobu fotograficky opomíjené, astronomové říkali, že v něm nic není. Veleba však zachytil mlhovinu zvanou Tmavý žralok (Dark shark) se dvěma namodralými mlhovinami a dvěma hvězdami. Fotografoval několik nocí od konce srpna do konce října, když nesvítil Měsíc, a dokázal to po 52 hodinách expozice. Se snímkem vyhrál listopadovou soutěž o nejlepší fotografii vesmíru z Česka. ČTK to sdělil Pavel Suchan z Astronomického ústavu.
Třebíč - Série přednášek o vesmíru pokračuje v třebíčské knihovně. Dozvíte se, jak nebe nad námi vidí Kristýna z třebíčské hvězdárny a studenti Marek a Filip.
Vesmírný objev, který podle všeho staví naše dosavadní poznání vesmíru na hlavu. Astronomové hlásí, že objevili jev, který vypadá jako černá díra, ovšem zcela se lišící od všech černých děr, které zaznamenali dosud. Podle nich objev nasvědčuje tomu, že existuje ještě jiná populace těchto tajemných objektů, než o jakých se zatím vědělo.
Dnes se vydáte ke hvězdám s Bradem Pittem a na strastiplnou cestu v díle Václava Marhoula
Vesmírný objev, který podle všeho staví naše dosavadní poznání vesmíru na hlavu. Astronomové hlásí, že objevili jev, který vypadá jako černá díra, ovšem zcela se lišící od všech černých děr, které zaznamenali dosud. Podle nich objev nasvědčuje tomu, že existuje ještě jiná populace těchto tajemných objektů, než o jakých se zatím vědělo.
ROZHOVOR/ Osmnáctiletý Vojtěch Dienstbier z Olomouce převzal prestižní ocenění v soutěži České hlavičky. Talentovaný student Slovanského gymnázia v Olomouci objevil novou proměnnou hvězdu typu Delta Scuti. Odborníci však oceňují zejména výbornou znalost techniky zpracování. Student pracoval s několika programy, které používají profesionální astronomové.
Vědci zaznamenali neviditelnou obří galaxii z dob raného vesmíru, která by se měla vyskytovat ve vzdálenosti asi 12,5 miliardy světelných let od Země. To znamená, že pozorovali světlo, které před 12,5 miliardy let tato galaxie vyzářila. Vesmír byl v té době ještě v plenkách - existoval jen zhruba miliardu let.
/FOTOGALERIE/ „Ondrejov“ má v mezinárodní astronomii velmi dobrý zvuk už po desetiletí. Nicméně nyní zní pojmenování této observatoře ještě zvučněji. Nejnověji pracoviště Astronomického ústavu Akademie věd České republiky na ondřejovské hvězdárně na Praze-východ vstoupilo do světového astronomického povědomí úspěchem v rámci výzkumu exoplanet. Ondřejov se řadí mezi pracoviště potvrzující objev prvního hnědého trpaslíka, nalezeného v rámci vesmírné mise TESS.
/FOTOGALERIE/ „Ondrejov“ má v mezinárodní astronomii velmi dobrý zvuk už po desetiletí. Nicméně nyní zní pojmenování této observatoře ještě zvučněji. Nejnověji pracoviště Astronomického ústavu Akademie věd České republiky na ondřejovské hvězdárně na Praze-východ vstoupilo do světového astronomického povědomí úspěchem v rámci výzkumu exoplanet. Ondřejov se řadí mezi pracoviště potvrzující objev prvního hnědého trpaslíka, nalezeného v rámci vesmírné mise TESS.
/FOTOGALERIE/ „Ondrejov“ má v mezinárodní astronomii velmi dobrý zvuk už po desetiletí. Nicméně nyní zní pojmenování této observatoře ještě zvučněji. Nejnověji pracoviště Astronomického ústavu Akademie věd České republiky na ondřejovské hvězdárně na Praze-východ vstoupilo do světového astronomického povědomí úspěchem v rámci výzkumu exoplanet. Ondřejov se řadí mezi pracoviště potvrzující objev prvního hnědého trpaslíka, nalezeného v rámci vesmírné mise TESS.
/FOTOGALERIE/ „Ondrejov“ má v mezinárodní astronomii velmi dobrý zvuk už po desetiletí. Nicméně nyní zní pojmenování této observatoře ještě zvučněji. Nejnověji pracoviště Astronomického ústavu Akademie věd České republiky na ondřejovské hvězdárně na Praze-východ vstoupilo do světového astronomického povědomí úspěchem v rámci výzkumu exoplanet. Ondřejov se řadí mezi pracoviště potvrzující objev prvního hnědého trpaslíka, nalezeného v rámci vesmírné mise TESS.
/FOTOGALERIE/ „Ondrejov“ má v mezinárodní astronomii velmi dobrý zvuk už po desetiletí. Nicméně nyní zní pojmenování této observatoře ještě zvučněji. Nejnověji pracoviště Astronomického ústavu Akademie věd České republiky na ondřejovské hvězdárně na Praze-východ vstoupilo do světového astronomického povědomí úspěchem v rámci výzkumu exoplanet. Ondřejov se řadí mezi pracoviště potvrzující objev prvního hnědého trpaslíka, nalezeného v rámci vesmírné mise TESS.
„Ondrejov“ má v mezinárodní astronomii velmi dobrý zvuk už po desetiletí. Nicméně nyní zní pojmenování této observatoře ještě zvučněji. Nejnověji pracoviště Astronomického ústavu Akademie věd České republiky na ondřejovské hvězdárně na Praze-východ vstoupilo do světového astronomického povědomí úspěchem v rámci výzkumu exoplanet. Ondřejov se řadí mezi pracoviště potvrzující objev prvního hnědého trpaslíka, nalezeného v rámci vesmírné mise TESS.
V pátek 18. října Dům dětí a mládeže Rakovník uspořádal už 4. ročník přírodovědné akce s názvem „Za Sluncem a hvězdami“.
Poslední říjnový víkend na Slovácku nabídne rozmanitý program. Zábavu pro celou rodiny přichystali jak ve skanzenu Rochus, tak na uherskohradišťské Redutě. Jedinečný kulturní zážitek pak přinese kino Hvězda.
Planetárium Teplice uvede pohádku O Cvočkovi.
Velké plátno přerovského kina dnes promítne animovaný film s populární britskou ovečkou, české drama a americké sci-fi
Velké plátno přerovského kina dnes promítne animovaný film s populární britskou ovečkou, české drama a americké sci-fi
Sezona v Muzeu Veteráni Litvínov je minulostí. Její hvězdou byl mezi řadou zajímavých automobilů americký vůz Chevrolet Corvette C3, který byl vyroben pouze v limitované sérii šesti vozů pro americkou NASA.
Muzeum automobilových veteránů v Litvínově zaznamenalo rekordní účast na tradičním srazu.
Nobelovu cenu za fyziku si v roce 2019 rozdělili napůl kosmolog James Peebles, který ji dostal za teoretické objevy v oblasti fyzikální kosmologie, a dvojice astronomů Michel Mayor a Didier Queloz, jež ji obdrželi "za objev exoplanety obíhající kolem hvězdy slunečního typu".
Kino Hvězda pro vás na dnešek připravilo animák, hollywoodský trhák a sci-fi se skvělým Bradem Pittem
Kino Hvězda pro vás na dnešek připravilo animák, hollywoodský trhák a sci-fi se skvělým Bradem Pittem
Znojemské kino svět má na programu americký sci-fi thriller Ad astra. V hlavní roli snímku se představí herec Brad Pitt. Film není vhodný pro děti do dvanácti let.
Mezi vesmírná tělesa, která poutají pozornost vědců, patří takzvaná Tabbyina hvězda. Na první pohled se totiž od ostatních odlišuje nepravidelnými změnami intenzity světla, které astronomové dokáží ze Země zachytit. Tento neobvyklý jev byl až doposud zahalen tajemstvím, nyní však odborníci přišli s teorií, která by mohla záhadu objasnit.
Kino Hvězda dnes představí novinku s Bradem Pittem v hlavní roli Ad Astra a nesmrtelného Ramba
Kino Hvězda dnes představí novinku s Bradem Pittem v hlavní roli Ad Astra a nesmrtelného Ramba
V jiné než naší hvězdné soustavě existuje planeta, v jejíž atmosféře se zřejmě nacházejí mraky plné kapiček vody a možná tam dokonce prší. Vědci na ni přišli díky tomu, že zkombinovali pozorování oblohy vesmírnými dalekohledy s počítačovými simulacemi.
V blízkosti supermasivní černé díry v centru Mléčné díry objevili astronomové v uplynulých dnech obří bubliny, které vysílají rádiové vlny. Astronomové je zaznamenali pomocí soustavy nových jihoafrických radioteleskopů observatoře MeerKAT. Tajemné struktury naznačují, že nyní ospalá černá díra uprostřed galaxie byla kdysi pěkně divoká.
Vědci objevili v antarktickém sněhu, napadaném za posledních dvacet let, rozptýlené stopy železa pocházejícího pravděpodobně z explodující hvězdy nebo supernovy. Pozoruhodné je na tom právě to, že tento mezihvězdný materiál se dostal na Zemi zřejmě až v poslední době. U dosavadních nálezů se totiž předpokládalo, že pocházejí z doby před miliony let.
/FOTOGALERIE/ Malí dobrodruzi z kolínské Školky v lese, Prostor plus se o srpnovém týdnu vydali napříč vesmírným dobrodružstvím. Poznali všechny planety z naší sluneční soustavy, nahlédli do tajů galaxie i do života hvězd. Nechybělo ani sestavování raket i spousta kosmické zábavy ve volné přírodě.
Hvězdy typu našeho Slunce začínají svou existenci jako rychle se točící plynové koule. Jak stárnou, jejich rotace se zpomaluje a hvězdy mohutní a "nafukují se", až se nakonec rozplynou jako mlhovina. Nový výzkum ale ukázal, že "ve středním věku" se jejich otáčení nemusí zpomalit tak, jak se předpokládalo.
Astronomové z amerického Národního ústavu pro letectví a kosmonautiku NASA objevili novou exoplanetu velikosti Neptunu. Jinak se ale tato planeta, obíhající kolem jiné hvězdy než Slunce, od svého dvojníka liší. Zatímco Neptun je v naší Sluneční soustavě druhou nejvzdálenější planetou od Slunce, tato je "svému Slunci" tak blízko, že ji intenzivně spaluje.
Černé díry se nevzdávají svých tajemství snadno. A tak poté, co astronomové začátkem letošního roku konečně poprvé pořídili snímek tohoto vesmírného objektu, se nyní objevila další supersilná černá díra, která "porušuje pravidla" a chová se jinak, než vědci předpokládali.
