Jak vznikají planety v jiných soustavách? Tuto otázku se snažili objasnit vědci v nové studii, která se zabývala podrobným zkoumáním kolizí planet. Nová zjistění tak objasňují hned několik aspektů složitého procesu vzniku a utváření nových planetárních soustav.
Herecké hvězdy, Praha a hon na čarodějnice. Václav Marhoul je o další kus blíž k natáčení svého hollywoodského filmu o republikánském senátorovi McCarthym. Ztvární ho hvězda seriálu Impérium: Mafie v Atlantic City a krimi Na nože Michael Shannon.
Astronomové zaznamenali záhadné radiové vlny přicházející z centra Mléčné dráhy. Podle nejnovější studie amerického Astrofyzikálního žurnálu vědci zatím netuší, co je vysílá.
Hvězdná soustava V Sagittae (V Sge) je tak slabá, že je na noční obloze sotva viditelná, a to i při použití středně velkého dalekohledu. Podle astronomů ovšem slibuje náramně viditelný "ohňostroj" - a to dokonce ještě v době, které by se někteří příslušníci současných generací mohli dožít.
Fotbalové Česko má zase hvězdu prvotřídní světové úrovně. To je zřejmé. Patrik Schick, útočník, který slaví góly jako hvězda bojového sportu MMA, navazuje čím dál usilovněji na odkaz Pavla Nedvěda, Tomáše Rosického či Petra Čecha.
Kdy jste naposledy zvedli hlavu k noční obloze? Pozorování hvězd přináší kouzelný zážitek i antistresové cvičení v jednom, navíc zcela zdarma. Potřebujete jen dvě věci – jasno a černočernou tmu.
Neobvyklý zážitek dnes čekal na účastníky příměstského tábora valašskomeziříčské hvězdárny. Ačkoli byl den a venku pršelo, pohodlně ulehli na palubovku a nechali se unášet magickou krásou hvězdami poseté nebeské klenby, kterou kolem nich vytvořilo nafukovací planetárium.
Hvězdný Argentinec Lionel Messi ještě ve svém novém pařížském působišti ani pořádně nekopl do míče - a už se hovoří o jeho dalším angažmá. To by mohlo spojit hned dvě velké osobnosti světové kopané. Vlastně dokonce tři.
Hvězdný Argentinec Lionel Messi ještě ve svém novém pařížském působišti ani pořádně nekopl do míče - a už se hovoří o jeho dalším angažmá. To by mohlo spojit hned dvě velké osobnosti světové kopané. Vlastně dokonce tři.
Hvězdný Argentinec Lionel Messi ještě ve svém novém pařížském působišti ani pořádně nekopl do míče - a už se hovoří o jeho dalším angažmá. To by mohlo spojit hned dvě velké osobnosti světové kopané. Vlastně dokonce tři.
/FOTO/ Poslední dny v tréninkovém centru Tottenhamu připomínají jednu velkou hru na schovávanou. Trénuje kapitán Harry Kane s týmem, nebo ne? Vedení Spurs uklidňuje, že se kanonýr již do přípravy zapojil, v médiích se však velice aktivně mluví o jeho přestupu do Manchesteru City. Hlavolam na severu Londýna se zdá býti nerozluštitelný.
/FOTO/ Už jedenáct roků se schází na Novákově kopci u Malechovic spousta lidí, letos 130, aby pozorovali hvězdy, poslouchali dobrou muziku, povídali si, děti různě trefovali a hádankovali, což obstarala Osada Zápolí. Letos i divadlo o létání balonem viděli, a samozřejmě dobře pojedli a popili. Kromě různorodých gulášů prohýbal se tu stůl s dobrotami, které lidé přinesli.
/FOTOGALERIE/ Aktivita oblíbeného meteorického roje Perseidy dosahuje v těchto dnech vrcholu. Letos pro pozorování padajících hvězd, o kterých se také říká, že jde o slzy svatého Vavřince, panují výjimečné podmínky.
/FOTOGALERIE/ Aktivita oblíbeného meteorického roje Perseidy dosahuje v těchto dnech vrcholu. Letos pro pozorování padajících hvězd, o kterých se také říká, že jde o slzy svatého Vavřince, panují výjimečné podmínky.
Aktivita oblíbeného meteorického roje Perseidy dosahuje v těchto dnech vrcholu. Letos pro pozorování padajících hvězd, o kterých se také říká, že jde o slzy svatého Vavřince, panují výjimečné podmínky. Neruší je totiž Měsíc. Maximum Perseid bylo v noci z 12. na 13. srpna, aktivní ale budou až do 24. srpna.
Na louce u valašskomeziříčské hvězdárny to chvílemi zahučelo nelíčeným úžasem. „Tamhle přeletěla. Byla tak rychlá, že jsem ji skoro neviděl,“ hlásil jeden z návštěvníků usazených na dekách, karimatkách nebo zabalených do spacáku. Čtvrteční Noc padajících hvězd viditelných pouhým okem sem přilákala na 130 lidí.
/FOTOGALERIE/ Aktivita oblíbeného meteorického roje Perseidy dosahuje v těchto dnech vrcholu. Letos pro pozorování padajících hvězd, o kterých se také říká, že jde o slzy svatého Vavřince, panují výjimečné podmínky.
Slunečný a teplý, takový bude celý zbytek týdne na Vysočině. Teploty vyšplhají ke třicítce. Foukat bude jen nepatrně.
"Pouhých" 35 světelných let od Země se nachází hvězda, kterou obíhá řada kamenných exoplanet, mezi nimiž jsou i takové, jež mají velkou šanci na to být obyvatelné. Zjistil to nový astronomický výzkum.
Rozložte spacáky a karimatky na louce uprostřed našeho areálu a nechejte se unášet tajemnou krásou padajících hvězd. S touto nabídkou přichází valašskomeziříčská hvězdárna, která ve čtvrtek 12. srpna od 21.30 hodin zve veřejnost na pozorování meteorického roje Perseid, nazývaného též Slzy svatého Vavřince.
Každoroční akce Hradozámecká noc pořádaná Národním památkovým ústavem na mnoha historických památkách proběhla v sobotu 31. července také v prostorách kladrubského kláštera. Vedení kláštera zde pro zájemce připravilo ve spolupráci s Hvězdárnou v Rokycanech a Plzni zajímavou přednášku spojenou s pozorováním slunce a hvězd.
Vzhlížet k potemnělému nebi protkanému bezpočtem zářících hvězd není jen odvěkou touhou astronomů, romantiků a snílků. Na tmavé noční obloze by mělo záležet všem. Má blahodárný účinek na naše zdraví a zároveň ovlivní, jestli v budoucnu budeme mít co jíst. Své o tom ví přední český odborník na tmavou oblohu Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově.
Každoroční akce Hradozámecká noc pořádaná Národním památkovým ústavem na mnoha historických památkách proběhla v sobotu 31. července také v prostorách kladrubského kláštera. Vedení kláštera zde pro zájemce připravilo ve spolupráci s Hvězdárnou v Rokycanech a Plzni zajímavou přednášku spojenou s pozorováním slunce a hvězd.
ROZHOVOR/ Vzhlížet k potemnělému nebi protkanému bezpočtem zářících hvězd není jen odvěká touha astronomů, romantiků a snílků. Na tmavé noční obloze by mělo záležet nám všem.
Co když v centru naší galaxie za horizontem událostí neleží supermasivní černá díra? Co když je tam jen obrovské množství temné hmoty? Jak moc by to změnilo naše chápání života, vesmíru a vůbec? V poslední studii týkající se Mléčné dráhy tým vědců z Itálie, Argentiny a Kolumbie tvrdí, že důkazy pro variantu B se hromadí.
Vzdálený vesmír představuje pro vědce pořád ještě hodně neznámých, podle řady indicií je však pravděpodobné, že v něm existuje obrovské množství nezbedných planet, nevázaných na žádnou hvězdu, plujících volně nekonečným prostorem, a proto vzdálených od životadárného tepla, jež tyto hvězdy poskytují. Je nepravděpodobné, že by mohly být obyvatelné. Ale jejich měsíce - to je trochu jiný příběh.
Úterní ostře sledovaný atletický mítink Kladno hází a Kladenské memoriály nabídne divákům řadu hvězd královny sportu, jen ze zahraničí dorazí stovka borců ze 37 zemí. Nejsou to lecjaká jména, největší lákadlem bude určitě nejrychlejší bílý sprinter světové historie Christophe Lemaitre. Kromě něj koulař Tomáš Staněk, čtvrtkař Pavel Maslák a největší domácí hvězdička – další čtvrtkař Matěj Krsek. Jedenadvacetiletý svěřenec Hany Větrovcové má osobní maximum z loňska 46 vteřin a určitě se pokusí v Kladně výkon ještě vylepšit, byť letos měl trochu specifickou přípravu. I o ní mluvil těsně před startem mítinku.
Miláček Francouzů Marion Cotillardová a Kylo ze Star Wars Adam Driver. To jsou první celebrity, které ohlašuje mezinárodní filmový festival ve francouzském Cannes. Měli by doprovodit film Annette, v němž hrají a který festival na Riviéře v létě otevře. Oznámilo to dnes médiím vedení festivalu.
Lidé od nepaměti vzhlížejí k nebi a pozorují zajímavé jevy, které se čas od času na obloze objeví. Letošní rok sice nebude na nebeské úkazy tak bohatý jako ten loňský, přesto nabídne hned několik pozoruhodných zajímavostí.
V sobotu 20. března krátce po půl jedenácté dopoledne vstoupilo Slunce do znamení Berana a v tom okamžiku podle astronomů začalo jaro. Snad se tím bude řídit i počasí a budeme mít dostatek příležitosti k prohlídkám hvězdné oblohy.
V sobotu 20. března krátce po půl jedenácté dopoledne vstoupilo Slunce do znamení Berana a v tom okamžiku podle astronomů začalo jaro. Snad se tím bude řídit i počasí a budeme mít dostatek příležitosti k prohlídkám hvězdné oblohy.
V sobotu 20. března krátce po půl jedenácté dopoledne vstoupilo Slunce do znamení Berana a v tom okamžiku podle astronomů začalo jaro. Snad se tím bude řídit i počasí a budeme mít dostatek příležitosti k prohlídkám hvězdné oblohy.
V sobotu 20. března krátce po půl jedenácté dopoledne vstoupilo Slunce do znamení Berana a v tom okamžiku podle astronomů začalo jaro. Snad se tím bude řídit i počasí a budeme mít dostatek příležitosti k prohlídkám hvězdné oblohy.
V sobotu 20. března krátce po půl jedenácté dopoledne vstoupilo Slunce do znamení Berana a v tom okamžiku podle astronomů začalo jaro. Snad se tím bude řídit i počasí a budeme mít dostatek příležitosti k prohlídkám hvězdné oblohy.
Je tady další díl seriálu Deníku, ve kterém navštěvujeme vesnice, vesničky i města Bruntálska a Krnovska. Pojďte se dnes s námi podívat do Svobodných Heřmanic, které má většina lidí spojené hlavně se zatopeným břidlicovým lomem Šifr. První písemná zmínka pochází už z roku 1250, dnes v obci žije přes pět set obyvatel.
Osm pozorovatelů z Česka, Slovenska a Argentiny se v březnu zapojilo do pozorovací kampaně, jejíž koordinací byla pověřena Hvězdárna Valašské Meziříčí.
V posledních letech vzrušily odbornou i širokou veřejnost hned dvakrát detekce mezihvězdných objektů, prolétajících sluneční soustavou. Ten první, kometa 'Oumuamua, byl poprvé zaznamenán 19. října 2017, ten druhý, další kometa označená jako 2I / Borisov, necelé dva roky poté. Kolik jich asi do naší soustavy pravidelně vstupuje?
/VIDEO/ Vědecký pracovník Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR, nadšený astronom a vynálezce. To vše je Martin Kákona, rodák z Tábora, který nyní žije v Soběslavi. Ve vlastním domě na kopci Svákov Kákona vybudoval hvězdárnu. K té loni přibyl i obrovský radioteleskop.
/VIDEO/ Vědecký pracovník Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR, nadšený astronom, vynálezce, rodák z Tábora, který nyní žije v Soběslavi, ve vlastním domě na kopci Svákov vybudoval hvězdárnu. Loni k ní přibyl i obrovský radioteleskop.
Jedna z nejnadýchanějších exoplanet, jaké dosud astronomové v naší galaxii Mléčná dráha objevili, může změnit naše chápání vzniku obrovských planet. Exoplaneta se jmenuje WASP-107b a obíhá kolem hvězdy typu oranžový trpaslík, vzdálené 211 světelných let.
Kolem jedné z nejstarších hvězd galaxie, oranžového trpaslíka jménem TOI-561, vzdáleného od Země 280 světelných let, obíhají podle nového objevu astronomů tři exoplanety, z nichž jedna představuje kamenný svět jedenapůlkrát větší než Země. Pozoruhodné přitom je, že systém TOI-561 i s planetami je nesmírně starý - jeden z nejstarších, jaké kdy astronomové zaznamenali. Jeho věk se odhaduje na 10 miliard let.
Tým hvězdárny v Ondřejově se spojil s expertem, který nemá tělo. S využitím umělé inteligence, kdy bylo v astronomii poprvé využito metody aktivního hlubokého učení, se v hlubinách vesmíru už podařilo objevit nové poznatky o stovkách objektů.
Od roku 2012 předpokládají astronomové existenci hypotetické "planety Devět", která by putovala vzdálenými končinami naší sluneční soustavy a nahrazovala by Pluto. To bylo vyřazené z kategorie planet v roce 2006 na astronomickém kongresu v Praze. Teď se zdá, že teorii o jejím výskytu podpořila záhadná exoplaneta vzdálená 336 světelných let od Země, jejíž chování odpovídá právě tomu, jaké se předpokládá u planety Devět.
Do jaké vzdálenosti dohlédnou vaše oči bez dalekohledu? Myslíte si, že moc daleko ne? Omyl! Pokud se v noci podíváte na hvězdy či jiné vesmírné objekty, díváte se vlastně hodně daleko, neboť vzdálenosti ve vesmíru jsou obrovské.
Při pátrání po tajemstvích nekonečného vesmíru mohou občas i drobné odchylky v datech svědčit o objevu celých nových světů. Nepatrná kolísání vzdálené hvězdné záře mohou prozradit, že kolem dané hvězdy obíhají planety. A nyní astronomové učinili první kroky k tomu, aby se tajemným exoplanetám dostali na kobylku i pomocí jejich rádiového vyzařování.
V neděli 13. prosince by měly prozářit noční oblohu nejjasnější padající hvězdy letošního roku. Astronomové očekávají, že letošní meteorický roj Geminidy vyprodukuje asi 120 žlutě, oranžově, červeně a modře zářících hvězd za hodinu. Meteorická sprcha by měla být z míst nezastíněných světelným smogem dobře vidět, protože ji nebude stínit Měsíc, který by měl být na noční obloze téměř neviditelný.
Jednou z nejzajímavějších exoplanet, o nichž astronomové vědí, je planeta WASP-12b. Jde však také o planetu až mimořádně tajemnou. Obíhá kolem hvězdy typu žlutý trpaslík, o něco větší než naše Slunce, a od Země je vzdálená asi 1410 světelných let. Astronomové jí přezdívají "horký Jupiter" - jde totiž o plynového obra podobné velikosti jako Jupiter, ale nacházejícího se tak blízko své hvězdy, že je rozžhavený.
Evropská jižní observatoř pořídila v Chile prostřednictvím největšího vesmírného dalekohledu na světě unikátní snímek planetární mlhoviny, která se skládá ze dvou těsně spojených hvězd, obíhaných třetí vnější hvězdou. Ta přitom byla poprvé spatřena až několik stovek let po objevu samotné mlhoviny, známé jako NGC 246.
Právě před 60 lety se poprvé otevřely dveře pražského planetária, největšího a nejstaršího z devíti větších planetárií, která jsou dnes v Česku v provozu (kromě Prahy ještě v Brně, Českých Budějovicích, v Liberci, v Plzni, v Hradci Králové, v Teplicích, v Mostu a v Ostravě). Budova, jejíž název zněl Pražanům zprvu trochu záhadně, se od onoho data 20. listopadu 1960 stala prvním oknem do vesmíru celým generacím českých dětí.
Hledání mimozemského života opět nabírá na obrátkách. Dokonce už máme seznam horkých kandidátů, kde by se život s vysokou dávkou pravděpodobnosti mohl nacházet, a nejsou zas až tak daleko od Země. Jedná se o 300 hvězd, na jejichž planety se dalekohledy podívají ze všeho nejdřív.
