Rehabilitační oddělení v nemocnici v Dačicích vede žena, která o lidském těle ví mnohé, ale ještě více rozumí lidské duši. Primářka MUDr. Marcela Půčková je neurolog, rehabilitační lékařka a především člověk s hlubokým porozuměním pro potřeby pacientů. V její péči se nesčítají jen diagnózy, ale také lidské příběhy – často těžké, zlomené, na pokraji beznaděje. A právě tady začíná její každodenní práce: pomáhat lidem znovu vstát, doslova i obrazně.
Věra Adámková je druhé volební období poslankyní za hnutí ANO a letos v Praze opět kandiduje. Především je ale lékařkou, profesorkou a přednostkou Pracoviště preventivní kardiologie v pražském IKEMu. Jako místopředsedkyně správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny také moc dobře ví, v jaké kondici je český zdravotnický systém, založený na solidární péči.
/VIDEO/ Dvaadvacet let pracoval Petr Chudomel jako chirurg, v roce 2008 však „přesedlal“ do manažerské pozice a vede kolínský špitál. „Sám jsem nečekal, že to bude na takto dlouhou dobu, nicméně jsem tím získal více času na rodinu. Pocit z výsledků je uspokojivý, ale teď nás čeká stavba urgentního příjmu,“ říká ředitel Oblastní nemocnice Kolín.
Neurolog Julius Šimko z Týniště nad Orlicí dělí svůj profesní čas mezi praxi ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové, přednášky studentům medicíny na hradecké lékařské fakultě a svou ordinaci v Rychnově nad Kněžnou. Přestože neurologii na krátký čas opustil, zůstává jí věrný i 32 let po ukončení hradecké lékařské fakulty. Nejen o svém oboru hovoří otevřeně, se zanícením a nevyhýbá se ani kritickému hodnocení některých oblastí českého zdravotnictví.
Neurolog Julius Šimko z Týniště nad Orlicí dělí svůj profesní čas mezi praxi ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové, přednášky studentům medicíny na hradecké lékařské fakultě a svou ordinaci v Rychnově nad Kněžnou. Přestože neurologii na krátký čas opustil, zůstává jí věrný i 32 let po ukončení hradecké lékařské fakulty. Nejen o svém oboru hovoří otevřeně, se zanícením a nevyhýbá se ani kritickému hodnocení některých oblastí českého zdravotnictví.
/FOTO, VIDEO/ Práce lékařky a matky tří dětí je náročná, ale pro Hanu Zmrzlou je to smysluplná cesta plná výzev. Aktuálně je na mateřské dovolené s dvouměsíčním synem. Po ní se plánuje vrátit do ordinace, kde se věnuje pediatrii. Zároveň je primářkou v dětské léčebně se speleoterapií v Ostrově u Macochy na Blanensku. Léčebna využívá unikátní klima Císařské jeskyně. Pomáhá pacientům od tří do osmnácti let s astmatem, záněty dýchacích cest, alergiemi a atopickým ekzémem. Její zapálení pro medicínu a pomoc druhým ji motivuje k dalšímu vzdělávání a výzkumu, přičemž se snaží skloubit profesní a rodinný život.
Neurolog Julius Šimko z Týniště nad Orlicí dělí svůj profesní čas mezi praxi ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové, přednášky studentům medicíny na hradecké lékařské fakultě a svou ordinaci v Rychnově nad Kněžnou. Přestože neurologii na krátký čas opustil, zůstává jí věrný i 32 let po ukončení hradecké lékařské fakulty. Nejen o svém oboru hovoří otevřeně, se zanícením a nevyhýbá se ani kritickému hodnocení některých oblastí českého zdravotnictví.
Neurolog Julius Šimko z Týniště nad Orlicí dělí svůj profesní čas mezi praxi ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové, přednášky studentům medicíny na hradecké lékařské fakultě a svou ordinaci v Rychnově nad Kněžnou. Přestože neurologii na krátký čas opustil, zůstává jí věrný i 32 let po ukončení hradecké lékařské fakulty. Nejen o svém oboru hovoří otevřeně, se zanícením a nevyhýbá se ani kritickému hodnocení některých oblastí českého zdravotnictví.
Klidně mohl být gynekologem. Místo toho dal ale Radek Chalupa přednost chirurgii a od roku 2017 je primářem chirurgie Nemocnice Strakonice. Jeho oddělení se pyšní širokým spektrem zákroků od břišní chirurgie po operace křečových žil. „Hodně se toho změnilo. V dobách mých začátků byly operace v oblasti žaludku doménou chirurgie. Dneska tohle nám všechno tohle sebrali gastroenterologové a jsou schopni to z 99 procent vyřešit bez nás,“ uvedl Radek Chalupa.
Doba dovolených s sebou přináší nejen mnoho radovánek, ale také nástrah. Spočívají nejen ve střevních potížích, infekčních onemocněních, ale i v kolapsech či dopravních nehodách. Deník v rámci dalšího dílu Vizity přináší informace, na co dát pozor a jak případná rizika snížit.
/GALERIE LÉKAŘSKÝCH OSOBNOSTÍ/ Fascinující příběhy lékařů z Vysočiny a okolí nabízí Deník v aktuálním seriálu. Poznáte psychiatra vyšetřujícího heparinového vraha Zelenku, ortopeda pečujícího o Martinu Sáblíkovou nebo praktika srovnávajícího české zdravotnictví se zahraničním. Přečtěte si naše unikátní rozhovory s osobnostmi medicíny.
Když Ivan Bartoš skončil v čele Pirátů, mělo se za to, že s jeho dredy byla svěšena ze stožáru české politiky i černá vlajka. Nahradil ho bývalý pražský primátor, člověk, který podle zjevu i vystupování nemá s rebelskou stranou nic společného. Sám o sobě říká: „Když se na mě podíváte, žiju velice nudný a konzervativní život. Mám tři děti s jednou manželkou, žijeme na sídlišti Jižní Město. Ale v žádném případě nemluvím ostatním do toho, jak by měli žít, a nevnucuji jim svůj styl. A to ze mě dělá liberála. Já si myslím, že politici by fakt neměli lidem kecat do toho, co dělají v posteli.“
Zlínský kraj nabízí druhým rokem projekt Praktikem na zkoušku. Studenti medicíny mohou absolvovat týdenní stáž u některých praktických lékařů v regionu. Jejich počet se oproti loňsku ztrojnásobil, tentokrát se do projektu zapojilo 30 ordinací, sdělila dnes ČTK mluvčí hejtmanství Soňa Ličková.
„Hlavně mě nikdo nebude tahat za fusekli, protože jsem si tím prošel. Tyhle věci mám v krvi, protože jsem pracoval ve stravovacím zařízení, kde se dělalo 2500 snídaní, obědů a večeří,“ nedá ředitel varnsdorfské nemocnice a neurolog Václav Jára dopustit na své zkušenosti z nultého ročníku medicíny, kdy pracoval v kuchyni. S jeho tváří se mohli seznámit také filmoví diváci v celém Česku. Objevila se totiž ve snímku Ondřeje Trojana Bourák, který filmaři natáčeli na Šluknovsku. Sám Jára se do regionu vrátil hned po studiích a nikdy neuvažoval nad tím, že by nejsevernější cíp Česka opustil.
Lékařská fakulta Ostravské univerzity ve spolupráci s Fakultní nemocnicí Ostrava uspořádala atestace z anesteziologie a intenzivní medicíny. Zkouškou prošlo všech 47 přihlášených lékařů, kteří tak získali oprávnění k samostatné práci ve svém oboru. Mezi úspěšnými byly i čtyři lékařky z Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny (KARIM) FNO.
/VIDEO/ „Medicína není jen profese, je to způsob života,“ říká Radek Havlas, lékař, který původně zvažoval chirurgii, ale nakonec zakotvil u gynekologie a porodnictví. Dnes patří k hybatelům moderní péče nejen na Mělnicku a vybraný obor se stal jeho životní cestou, které nikdy nelitoval. V rozhovoru otevřeně mluví o začátcích, krizích i o tom, proč je pro něj porodnictví trochu jako droga.
Rozhovor s lékařkou Kateřinou Karolovou, spisovatelkou a maminkou tří synů o cestě k medicíně, práci v Německu, emocích na příjmu i síle postranních uliček.
Chtěl být veterinářem nebo žokejem. Dnes vede 53letý lékař Vít Heblt ortopedii v nemocnici v Litomyšli. V Pardubickém kraji patří mezi vyhledávané odborníky, jeho srdeční záležitostí jsou operace kolenních vazů. Ročně má na kontě více než 300 zákroků. Kromě práce v nemocnici stíhá ještě ambulanci na poliklinice v Chocni, kam za ním jezdí lidé z celého regionu.
Chtěl být veterinářem nebo žokejem. Dnes vede 53letý lékař Vít Heblt ortopedii v nemocnici v Litomyšli. V Pardubickém kraji patří mezi vyhledávané odborníky, jeho srdeční záležitostí jsou operace kolenních vazů. Ročně má na kontě více než 300 zákroků. Kromě práce v nemocnici stíhá ještě ambulanci na poliklinice v Chocni, kam za ním jezdí lidé z celého regionu.
/VIDEO/ Filip Prusík, klinický mikrobiolog a primář Oddělení Klinické mikrobiologie a parazitologie v Oblastní nemocnici Příbram, se narodil do lékařské rodiny a jeho kariéra je protkána mnoha milníky v oblasti medicíny i mimo ni. Od dětství v Litoměřicích přes studium na Gymnáziu Karla Čapka v Dobříši až po působení v prestižních zdravotnických zařízeních.
Efektivně nastavený systém, dobré řízení a příkladná spolupráce jednotlivých subjektů. To jsou hlavní důvody vysoce kvalitní a odborně uznávané zdravotní péče v jižních Čechách. Příkladná spolupráce v krajském systému zdravotnictví se přitom netýká pouze medicíny – jihočeské nemocnice mezi sebou například sdílejí zkušenosti s kybernetickou ochranou, spolupracují na vzdělávání zdravotníků a navzájem se podporují. Nyní dokonce i v zahradničení, když Nemocnice Písek věnovala Nemocnici Dačice Liliovník tulipánokvětý.
Eva Pavlová jde v Liberci ve stopách svého manžela, prezidenta Petra Pavla. Zatímco on před dvěma lety symbolicky zahájil výstavbu Centra urgentní medicíny v Liberci, jeho choť se zúčastnila slavnostního ceremoniálu položení základního kamene Dětské a adolescentní psychiatrie na Králově Háji.
Už jako malý kluk věděl, že medicína bude jeho životním posláním. Dnes je Vladimír Ninger primářem chirurgického oddělení v chrudimské nemocnici, kterou několik let řídil. „I přes těžkou životní zkoušku jsem nikdy nepřestal operovat,“ řekl 61letý lékař, kterého skalpel provází téměř 40 let. Během nich zvládal i 600 operací za rok.
V novém dílu Podcastu Deníku z jižních Čech jsme si povídali s MUDr. Jindřichem Floriánem – lékařem s více než čtyřicetiletou praxí, dlouholetým primářem interny a někdejším ředitelem nemocnice v Českém Krumlově. Mluvili jsme o proměnách medicíny, rekonstrukci interního pavilonu i o tom, proč opustil vedení nemocnice a vrátil se ke své původní profesi.
Záchranáři pro urgentní medicínu jsou zdravotničtí záchranáři, kteří po dostatečné praxi ve výjezdových skupinách ZZS nastoupili do specializačního vzdělávání a po splnění teoretické a následně náročné praktické přípravy absolvovali atestační zkoušku z urgentní medicíny, medicíny katastrof a krizového řízení a intenzivní péče.
/VIDEO/ Dlouhé roky uvažoval nad technickými obory a tíhl k exaktním vědám. Nakonec však v posledních ročnících studia na gymnáziu zvítězilo nutkání dělat naplňující a smysluplnou práci, kterou viděl v medicíně. Ve vyškovské nemocnici se jí primář plicního oddělení, Milan Judásek, věnuje více než šestadvacet let. Když není v nemocnici, angažuje se ve svém bydlišti v Medlovicích, kde působí jako zastupitel a také vede obecní kroniku.
Češi jsou národem houbařů. Jsou však houby, které by si většina z nás domů nikdy nepřinesla, ačkoliv jsou nesmírně zdravé. Jde o dřevokazné druhy, které podporují fyzické a psychické zdraví, imunitu, plodnost a pomáhají chránit organismus před nádorovými onemocněními. V některých zemích je k léčení využívají už od starověku. U nás takzvané vitální houby zatím známe jako potravinové doplňky. Jejich čas v medicíně ale možná brzy přijde.
/VIDEO, FOTOGALERIE/ Lékaře pro děti a dorost Josefa Zemánka znají stovky, spíš ale tisíce lidí. Už dlouhá desetiletí totiž léčí děti ve svých ordinacích v Týnci nad Sázavou a Mnichovicích. V Týnci začal ordinovat v roce 1992.
Narodil se v Sýrii, ale za svůj domov považuje Broumov. V nedaleké Polici nad Metují má 63letý lékař Kanzouri Ibrahim svou chirurgickou ordinaci. Donedávna pracoval i na záchrance. „Myslím si, že jsem byl nejstarší lékař na záchranné službě v Královéhradeckém kraji. Ale už jsem s tím skončil,“ uvedl usměvavý doktor, který má zkušenosti i s prací koronera. Příští rok už bude mít nárok na důchod, ale končit se nechystá.
V průběhu studia na gymnáziu přemýšlel, co by tak mohl v životě dělat. V rodině měl většinou učitele a nikdo jej nikam netlačil. Bylo to ještě za minulého režimu, všichni si byli rovni, dohromady měli všechno, ale každý vlastně nic a také se tak o to starali.
Narodil se v Sýrii, ale za svůj domov považuje Broumov. V nedaleké Polici nad Metují má 63letý lékař Kanzouri Ibrahim svou chirurgickou ordinaci. Donedávna pracoval i na záchrance. „Myslím si, že jsem byl nejstarší lékař na záchranné službě v Královéhradeckém kraji. Ale už jsem s tím skončil,“ uvedl usměvavý doktor, který má zkušenosti i s prací koronera. Příští rok už bude mít nárok na důchod, ale končit se nechystá.
Kdo měl kromě domácího Ázerbájdžánu nejhlasitější fanoušky na mistrovství světa v malém fotbale? Ano, česká reprezentace. Národní gymnastickou arénou v Baku se pravidelně ozývalo hlasité skandování „Češi, do toho!“ a další pokřiky. Jenže zvláštní na tom bylo, že českými vlajkami nemávali pouze čeští fanoušci.
Primář strakonického Centra péče o zrak Pavel Kristen v podcastu Deníku Z jižních Čech vypráví o své cestě k medicíně, začátcích ve strakonické nemocnici i vývoji očního lékařství. V rozhovoru popisuje, jak moderní přístroje a umělá inteligence pomáhají pacientům zlepšit nebo zachránit zrak a proč je důležité přijít včas.
/VIDEO/ Celý život léčí děti v Kutné Hoře. Znají ho ale i na městském zastupitelstvu, kde šestnáct let působil. Nyní se kromě své ordinace věnuje Bohuslav Procházka také postu senátora. „Tahle práce mě baví. Do Senátu jsem šel s tím, že chci měnit věci ve zdravotnictví, které tam mám na starost,“ říká mimo jiné v rozhovoru pro Deník.cz v seriálu Galerie lékařských osobností regionů.
Nikdy si neuměl představit, že by mohl dělat něco jiného než oblékat bílý plášť. Lékař Jindřich Florián říká, že má rád lidi a těší ho, když jim může pomáhat. Profesní život spojil s českokrumlovskou nemocnicí; roky byl primářem interního oddělení, necelé čtyři roky nemocnici vedl, nyní pracuje na oddělení následné péče. V rozhovoru přibližuje, čím ho medicína uhranula, zamýšlí se nad tím, že někdy lékaři zasahují pánubohu do plánů, anebo předpovídá, že i přes pokrok medicíny se lidé nebudou ve zdraví dožívat sta let.
Odmala měl jasno, že chce být lékařem, a za svým snem cílevědomě šel. Byť to musel vzít na medicínu trochu oklikou přes kasárna. Na základní škole mu totiž výchovný poradce řekl, že má maximálně na učňovský obor s maturitou. Dnes je Jaromír Kočí přednostou Kliniky urgentní medicíny Fakultní nemocnice v Hradci Králové a k tomu zasahuje u nejvážnějších nehod jako lékař s leteckou záchrannou službou.
Byl přednostou chirurgie v Motole, ale už před 27 lety MUDr. Josef Dvořák opustil jistou kariéru a vydal se do neznámých karlovarských krajin. Díky němu má chirurgie štítné žlázy celou řadu následovníků.
Cítíte se vyčerpaní a pod neustálým tlakem? Hledáte odpovědi na to, jak zvládat stres, předcházet zdravotním problémům a osvojit si zdravé návyky, které vám vydrží?
Na člověka s velkou nadváhou ostatní často pohlížejí jako na někoho, kdo se neumí ovládat v jídle nebo nemá dost sebekázně a disciplíny, aby zhubl. Důvod obezity však nemusí být tak jednoznačný. Vedle jiných důvodů k ní může vést i rezistence na leptin. Tento důležitý hormon totiž pomáhá regulovat chuť k jídlu a rychlost metabolismu.
Všeobecný chirurg Jan Tišer provozuje v Pardubicích už 17 let úspěšnou soukromou ordinaci. Postupně se prosadil v České republice jako specialista na operace očních víček a křečových žil. Stále ale také dělá i praktického lékaře. „Stále mne baví léčit lidi. Je to má hlavní motivace, proč medicínu dělám. Aktuálně mám v registru zhruba dva tisíce pacientů,“ uvedl 58letý lékař.
Přes dvacet let se věnuje především miniinvazivní gynekologické chirurgii, od roku 2006 působil jako zástupce primáře porodnicko-gynekologického oddělení Nemocnice AGEL Nový Jičín a stál u vzniku zdejší onkogynekologie jako součásti Komplexního onkologického centra. A od roku 2023 vede MUDr. Martin Trhlík i celé gynekologicko-porodnické oddělení.
Jisté působení v nemocnici nemá primář kardiologie, který si má vybrat, zda chce mít primariát a nebo soukromou praxi. Změny nastanou i na nukleární medicíně a radiodiagnostice.
Klatovy - Za svůj obor by neměnila. Přestože medicína prošla za poslední desetiletí obrovskou proměnou, její základ podle ní zůstává stále stejný – pochopit člověka jako celek. MUDr. Kateřina Hladíková, zkušená lékařka v oblasti dermatologie a estetické medicíny, která vlastní a vede kliniku v Klatovech, Deníku v otevřeném rozhovoru prozradila nejen to, co ji přivedlo k lékařství, ale i jaký je skutečný obraz krásy v 21. století.
V dětství rodičům tvrdil, že bude inženýrem robotů, dnes je z něj lékař. MUDr. Pavel Kristen zastává ve strakonické nemocnici post primáře v Centru péče o zrak. O tom, co ho přivedlo k medicíně, jak nejraději tráví volný čas i jak vzpomíná na začátky ve strakonické nemocnici, se rozpovídal v rozhovoru pro Deník.
V novém dílu podcastu Deníku Z jižních Čech jsme přivítali vzácného hosta – ředitele úseku kardiovaskulárního a thorakálního centra Nemocnice České Budějovice Ladislava Pešla. V otevřeném a upřímném rozhovoru nám přiblížil svou vášeň pro medicínu i nelehkou práci, kterou denně odvádí s cílem zachránit životy nejen Jihočechů.
V dětství se věnoval především sportu a jeho původním plánem bylo stát se vojákem nebo basketbalistou. Pak ale dal na doporučení rodičů a po gymnáziu začal studovat medicínu. Dnes je Martin Formánek už druhým rokem primářem na oddělení ORL v Městské nemocnici Ostrava a letos se stal i nejmladším docentem v tomto oboru v Česku.
Když jsem si s profesorem Vladimírem Mihálem povídala naposledy, opouštěl po 24 letech post přednosty Dětské kliniky Fakultní nemocnice Olomouc. V hovoru se vyznal medicíně a pronesl větu, že má rád lidi, kteří pro medicínu „hoří“.
Jeho rozhodnutí jít studovat medicínu rodinu překvapilo, do té doby nikdy nikdo lékařem nebyl. Rodiče výběr školy komentovali slovy: Vždyť tebe vždycky zajímala technika.
/FOTO, VIDEO/ Kladenský chirurg Vladimír Lemon (72) zasvětil svůj život medicíně, podobně jako před ním jeho otec Vladimír Lemon, který v kladenské nemocnici zakládal v roce 1967 jedno z prvních anesteziologicko-resuscitačních oddělení v republice. Roky zde působil jako primář a byl velmi váženou a uznávanou osobností v oboru. Nejinak je tomu i v případě jeho syna, jenž se před časem stal na několik let i ředitelem kladenské nemocnice. Mimo to roky provozuje soukromou praxi a desítky let se věnuje, coby sportovní lékař, kladenským fotbalistům SK Kladno a pečuje i o českou mládežnickou fotbalovou reprezentaci.
Rakovina je slovo, které dodnes budí hrůzu. Ostatně onkologové se mu právě proto vyhýbají. „Náš obor patří určitě mezi nejrychleji se vyvíjecí obory medicíny,“ říká v rozhovoru Deníku přednosta Kliniky onkologie a radioterapie Fakultní nemocnice Hradec Králové Milan Vošmik.
