Nestačí jen léčit, důležité je umět s pacienty také správně komunikovat. A přestože se české zdravotnictví právem řadí mezi světovou špičku, špatná komunikace je tak trochu její „Achillovou patou“. Napomoci změně se rozhodla Lékařská fakulta Ostravské univerzity, která na začátku roku 2026 založila nové Oddělení etiky a komunikace ve zdravotnictví. V rámci výuky se chce víc zaměřit právě na správnou komunikaci s pacienty, etické principy medicíny i zvládání náročných situací v klinické praxi.
Vystudoval medicínu na Univerzitě Palackého v Olomouci, ale u té klasické dlouho nevydržel. To přesto, že měl nakročeno ke slušné kariéře v nemocnici. MUDr. Jan Vojáček se rozhodl léčit jinak – ne pouze symptomy, ale hledat příčiny, věnovat se komplexní medicíně. Lidem radí nejen jak naslouchat svému tělu a kde čerpat ztracenou energii…
Narodil se na východním Slovensku, vystudoval Komenského univerzitu v Bratislavě a před téměř dvaceti lety ho osud zavál do Valašského Meziříčí. Chirurg a traumatolog Jaroslav Bednář působí ve zdejší nemocnici, kde pracuje společně se svou manželkou.
Primář dětského oddělení Nemocnice Havířov MUDr. Hynek Canibal se dostal do výběru Nejlepší lékaři Česka 2026 časopisu Forbes. V pediatrii prosazuje přístup, kde rodič není „návštěva“, ale partner péče. Jak sám říká, s věkem a zkušenostmi dozrává, jeho praxi ale výrazně ovlivňuje také čtení zahraniční literatury. „Pediatrie stojí na komunikaci, empatii a trpělivosti,” říká oblíbený lékař.
To nejhorší mají za sebou. Fotbalisté Zlína měsíční zimní přípravu zahájili odbornými fyzickými testy. Ševci v pondělí a v úterý absolvovali sérii měření, která realizačnímu týmu poskytují klíčová data pro nastavení celé jarní části sezóny.
/FOTO/ Nového parkovacího domu se dočkala liberecká nemocnice. Moderní zařízení pojme 329 aut a devět motocyklů, přičemž část míst je vyhrazena pro zaměstnance. Otevření parkovacího domu je součástí širší modernizace areálu, která zahrnuje výstavbu Centra urgentní medicíny.
V roce 2025 probíhal na webu denik.cz rozsáhlý projekt Vizita Deníku, jehož cílem bylo přiblížit čtenářům lokální příběhy a osobnosti, které formují životy lidí ve svých obcích, a současně otevírat diskuzi o tématech jako je zdravotnictví, péče o domov či osobní motivace. V Rakovnickém deníku v rámci tohoto projektu vyšly tři zajímavé rozhovory s osobnostmi z oblasti medicíny — Janem Seemannem, Radkem Poláčkem a Ivem Trešlem - lékaři, kteří nejen zachraňují životy, ale zároveň sdílejí své osobní zkušenosti, sny a výzvy své profese.
V roce 2025 přinesl web denik.cz rozsáhlý projekt Vizita Deníku, jehož cílem bylo přiblížit čtenářům lokální příběhy a osobnosti, které formují životy lidí ve svých obcích, a současně otevírat diskuzi o tématech jako je zdravotnictví, péče o domov či osobní motivace. V Kladenském deníku v rámci tohoto projektu vyšly tři zajímavé rozhovory s osobnostmi z oblasti medicíny — chirurgem Vladimírem Lemonem, zubařkou Danuší Draškovičovou a primářem urologie Jiřím Kočárkem.
Když rodák z Radnic Martin Hajžman nastupoval po základní škole na učební obor prodavač, ani ve snu ho nenapadlo, že jednou vystuduje medicínu a později povede chirurgické oddělení v Rokycanské nemocnici. To primářka rehabilitačního oddělení Hana Weisová s ní spojila celý svůj profesní život. Ivan Borek chtěl být jako malý kluk právníkem, novinářem nebo historikem.
Možná přivedl na svět vaše dítě, možná vám operoval žlučník nebo pomohl vašemu srdci. Celý letošní rok jsme pro vás připravovali rozhovory s lékaři budějovické nemocnice. Připomeňte si některé z nich.
Možná jste s nimi řešili svá bolavá záda, vyhřezlé plotýnky, problémy se zrakem nebo vám pomohli při vážném úrazu. Připomeňte si rozhovory s lékaři strakonické nemocnice, které jsme pro vás během roku připravovali.
Ještě v polovině čtvrtého ročníku gymnázia mířil Lukáš Dostal ke hvězdám. Stačila však náhlá shoda okolností, která jeho další životní směřování diametrálně změnila. Místo vesmíru totiž přes 30 let zkoumá lidské tělo, vyzkoušel si práci v zahraničních nemocnicích, a jako primář interního oddělení Chrudimské nemocnice nadále pečuje o zdraví pacientů. „Práce s lidmi je krásná a svého rozhodnutí jsem nikdy nelitoval,“ konstatoval zkušený lékař, který souhlasil s nabídkou rozhovoru pro Chrudimský deník.
Janka je mladá lékařka, která ještě v roce 2022 stála na prahu profesní kariéry. Studium medicíny dokončila s vyznamenáním a chystala se nastoupit k záchranné službě. Po prodělání infekce virem Epstein–Barrové, který patří mezi běžné herpetické viry přenášené kapénkami, se však její život změnil v utrpení. Přemýšlí dokonce nad asistovanou sebevraždou v zahraničí.
/ROZHOVOR/ Petra Hanzlíková je oblíbená dětská lékařka. Ordinuje na Moravském Předměstí v Hradci Králové a dveře její ordinace se netrhnou. „Děti jsou super pacienti a stejně jako jejich rodiče. Baví mě práce s děti, dělá mi radost je léčit a pomáhat jim,“ vyznává se lékařka, která se s ničím nemaže. Mluví rychle a rázně, překvapí i pevným stiskem ruky. „Kolegové si ze mě dělají srandu, že mám ADHD,“ směje se milovnice jízdy na kole. Ostatně sport je její způsob, jak si po náročném dni v ordinaci vyčistit hlavu.
Miroslav Schubert patří ke stálicím mezi pediatry na Bruntálsku. Oboru zasvětil celý život. Kromě lékaře je zároveň sportovec, horolezec, který zdolal několik pětitisícovek, a také hudebník.
Slezská nemocnice v Opavě letos slaví 125 let od svého založení. Výjimečné jubileum připomíná nejen dlouhou historii jedné z nejvýznamnějších zdravotnických institucí regionu, ale především tisíce lidských příběhů, které se v jejích zdech odehrály.
Královéhradecký kraj uvolní příští rok šest milionů korun na stipendia pro studenty lékařských fakult. O podpoře rozhodli krajští zastupitelé. Cílem programu je přilákat mladé lékaře do regionu a pomoci řešit dlouhodobý nedostatek odborníků v nemocnicích. Podle zaměření oboru mohou studenti získat až 300 tisíc korun výměnou za závazek pracovat po studiu ve zdravotnickém zařízení v kraji.
Poprvé v historii se budou studenti lékařské fakulty připravovat přímo v Ústeckém kraji. Krajská zdravotní podepsala smlouvu s 3. lékařskou fakultou Univerzity Karlovy. Dohromady by se v kraji měly připravovat tři desítky mediků. Kraj i Krajská zdravotní si od toho slibují získání nových lékařů.
Když MUDr. Vladimír Leman nastoupil v roce 1957 do pelhřimovské nemocnice, interní medicína fungovala bez biochemie, ultrazvuku i dnešní diagnostiky. O sedm desítek let později je z něj legenda, která i ve třiadevadesáti denně chodí několik kilometrů a upozorňuje, že klíčem k dlouhému životu je pravidelnost, pohyb a hlavně aktivní mysl. V otevřeném rozhovoru vzpomíná na prudký vývoj medicíny, proměnu vztahu mezi lékařem a pacientem, sílu hudby i roli umělé inteligence v moderním lékařství.
/VIDEO/ Od sportu až k jemné ušní chirurgii. Lukáš Otruba, primář mělnického ORL oddělení v rozhovoru popisuje cestu, která ho k medicíně dovedla, i momenty, které ho u oboru dodnes drží. Mluví o náročných případech, moderních technologiích i plánech na rozvoj oddělení. „Respekt. K pacientům, k sobě, k oboru i k práci. A používejte vlastní hlavu," jsou zásadní rady, které by dal mladým lékařům.
Ovzduší se na severu Čech neskutečně zlepšilo. Jenže lidé tu špatně zachází s vlastním tělem. Například kouří, i když mají třeba rozedmu plic. Takový životní styl vede k tomu, že tu lidé umírají nejdřív z celé republiky. Lékařka Karola Haasová ze Zdravotního ústavu se sídlem v Ústí nad Labem je imunoložkou. V Ústí nad Labem se narodila a o zdraví především Ústečanů pečuje.
Ovzduší se na severu Čech neskutečně zlepšilo. Jenže lidé tu špatně zachází s vlastním tělem. Například kouří, i když mají třeba rozedmu plic. Takový životní styl vede k tomu, že tu lidé umírají nejdřív z celé republiky. Lékařka Karola Haasová ze Zdravotního ústavu se sídlem v Ústí nad Labem je imunoložkou. V Ústí nad Labem se narodila a o zdraví především Ústečanů pečuje.
Místo novinářky lékařkou. Alice Čečilová tři dny brečela, protože jí tatínek nedovolil jít studovat žurnalistiku. Přihlášku na medicínu na příkaz otce nakonec podala, a dodnes nelituje. Přes počáteční averzi k oboru začala zjišťovat, že je tam spousta věcí, které ji zajímají, které by chtěla vědět, a už ji medicína měla. Drží jí dodnes. Že to byl tenkrát správný krok, dokazují i reakce pacientů nejen na webu Známý lékař: „Co já jenom budu dělat, až to paní doktorka pověsí na hřebík, to fakt netuším. Asi budu bez lékaře, protože takový lékař už jisto jistě neexistuje. Nejvíc nejlepší.“
Po padesáti letech končí svou lékařskou praxi v oboru otorinolaryngologie (ORL) lékař Milan Velík. S koncem roku opouští své poslední působiště, polikliniku v Boru, a odchází na zasloužený odpočinek, na který se podle svých slov velmi těší. Za svůj profesní život prohlédl tisíce krků, uší i nosních dutin a odoperoval řadu nádorů i menších kožních útvarů. Jeho pacienti se však nemusejí obávat, že by zůstali bez péče – vedení Polikliniky Bor se podařilo zajistit náhradu. O svém životě stráveném mezi pacienty si povídal s Deníkem.
Poprvé v historii se budou studenti lékařské fakulty připravovat přímo v Ústeckém kraji. Krajská zdravotní v pondělí 1. prosince smlouvu s 3. lékařskou fakultou Univerzity Karlovy. Dohromady by se v kraji měly připravovat tři desítky mediků. Kraj i Krajská zdravotní si od toho slibují získání nových lékařů.
Když se před 52 lety přihlásil Jan Novák na medicínu do Hradce Králové, neměl o svém budoucím zaměření zcela jasno. Péče o lidský zrak ho ale postupem času naprosto uchvátila a v současné době se léčbě očních onemocnění věnuje přes 40 roků. „Jedná se o naprosto čistý obor. Většinu času pracujete v nekrvavém prostředí na maličkém orgánu," podotkl dlouholetý primář očního oddělení Pardubické nemocnice.
Umělá inteligence (AI), kterou výrobce pojmenoval MAIA, asistuje v Nemocnici AGEL Nový Jičín při kolonoskopických vyšetřeních, digitalizuje je a zvyšuje jejich kvalitu. V budoucnu by mohla automatizace celého procesu ušetřit lékaři až hodinu na administraci. AI se stala v tomto zdravotnickém zařízení specializujícím se na komplexní léčbu onkologických onemocnění velkým pomocníkem, jak v rozhovoru upozornil jeho ředitel Jakub Fejfar. Mimochodem urolog, jenž pro rozvoj novojičínské medicíny dočasně obětoval i svou odbornou praxi.
Vedoucí lékařka zlínského porodního sálu Pavla Brychtová za téměř čtyřicetiletou praxi odrodila tisíce dětí. Přesto se každý den do práce těší a každý porod vnímá jako malý zázrak. „Miluji svou práci,“ říká s úsměvem.
/ROZHOVOR/ MUDr. Ivo Trešl působí téměř třicet let jako chirurg v rakovnické nemocnici. Do práce nastupoval v roce 1996 – a jak sám říká, původně měl úplně jiné plány. V rozhovoru vzpomíná nejen na své začátky, ale i na to, jak se proměnila medicína, nemocnice a celý zdravotnický systém. Nechybí ani jeho pohled na politiku či osobní postřehy z práce.
Workshop se záchrankou. Takový byl poslední den sedmého běhu TalentAkademie Jihočeských nadějí, která se od pátku konala v Českých Budějovicích. Projekt je určený pro talentované studenty jihočeských gymnázií. Cílem je nabídnout mladým lidem možnost nahlédnout do světa vědy, veřejného dění i medicíny a motivovat je, aby se po studiu vrátili pracovat do regionu.
Dětský lékař Josef Zemánek svou praxi začal před více než čtyřiceti lety v infekční nemocnici, která vznikla už v roce 1900 v lese na jihu Benešovska. Na první štaci se prodíral kukuřičným polem a při vyšetření pacienta na elektrokardiografu musel čekat než přejede vlak. Dnes má dvě ordinace a do důchodu se ještě nechystá.
TalentAkademie Jihočeských nadějí, projekt určený pro talentované studenty jihočeských gymnázií, vstoupil v pátek 21. listopadu v českobudějovickém hotelu Budweis do svého sedmého běhu. Akce, pořádaná Nadačním fondem Jihočeské naděje, nabízí mladým lidem možnost nahlédnout do světa vědy, veřejného dění i medicíny a motivovat je, aby se po studiu vrátili pracovat do regionu.
Zdravotnická skupina AGEL získala prestižní Cenu personalistů za nejlepší HR projekt roku 2025, kterou uděluje Klub zaměstnavatelů. Ocenění získal projekt AGEL JOB, transfúze talentů a recept na úspěch, který představuje komplexní koncepci práce s mladými talenty ve zdravotnictví.
V Uherskohradišťské nemocnici pracuje deset let, z toho na pozici primářky tamního porodnicko gynekologického oddělení je osmým rokem. Řeč je o Soni Pánkové, která v rámci projektu Vizita odpovídala na dotazy Deníku. Čtenáři se tak v rozhovoru dozvědí například to, s jakým snem šla studovat medicínu, co by změnila v tuzemském zdravotnictví či kdo jí byl největší profesní inspirací.
Gynekologický tým Oblastní nemocnice Kladno získal jako první v České republice oficiální certifikaci pro práci s robotickým operačním systémem Versius. Nová technologie přináší pacientkám šetrnější zákroky, menší bolest a rychlejší zotavení. Lékařům umožňuje provádět složité gynekologické operace s vyšší přesností a kontrolou. Kladenská nemocnice tak rozšířila své Centrum robotické medicíny.
Od soustruhu na medicínu a k operačnímu stolu. Chirurg Milič Světlík je příkladem toho, že cesta k úspěšné profesní kariéře může být pořádně spletitá. Přestože začínal jako dělník v Tesle Opočno, nakonec byl ve stejném městě váženým primářem. Mezitím působil téměř dvacet let v nemocnici v Broumově a dnes pomáhá umírajícím v rychnovském hospici.
Od soustruhu na medicínu a k operačnímu stolu. Chirurg Milič Světlík je příkladem toho, že cesta k úspěšné profesní kariéře může být pořádně spletitá. Přestože začínal jako dělník v Tesle Opočno, nakonec byl ve stejném městě váženým primářem. Mezitím působil téměř dvacet let v nemocnici v Broumově a dnes pomáhá umírajícím v rychnovském hospici.
Fakultní nemocnice Olomouc vypsala veřejnou zakázku na rekonstrukci bývalé pevnosti Tafelberg v okrajové části svého areálu na Tabulovém vrchu. Odhadované náklady činí 650 milionů korun.
Primář metabolického centra v krnovské nemocnici Lukáš Burda, rodák z Moravského Slovácka, popisuje pro Deník v seriálu Galerie lékařských osobností svou životní cestu od studia medicíny v Olomouci až po současné, téměř třicetileté působení v Krnově.
Jsou rozdílní, ale spojuje je zápal pro svou práci a vztah k Vysočině. Zubař, který si kdysi zkoušel kariéru fotbalisty ve Zbrojovce, chirurg, jenž se k medicíně dostal omylem a dnes se stará o české reprezentanty, porodník, který našel cestu k oboru přes tělovýchovu, i praktik, jemuž koluje medicína v krvi. Deník přináší čtyři inspirativní rozhovory s lékaři ze Žďárska, kteří dokazují, že cesta k pomáhání lidem může vést z různých směrů.
/VIZITA/ Každý z nich si našel vlastní cestu, jak pomáhat lidem. Neurolog, který vyměnil klavír za ultrazvuk a stal se uznávaným odborníkem, lékařka, která připravuje cestovatele na exotická dobrodružství, a chirurg, jenž po odchodu do důchodu neskončil – přidal se k záchranářům. Deník přináší sedm rozhovorů s lékaři z Jihlavska, kteří dokazují, že opravdové poslání nemá věkovou ani profesní hranici.
/ROZHOVOR/ Lidské srdce je životně důležitý orgán a jeho selhání může přijít naprosto bez varování. Své o tom ví i 54letý primář Jan Matějka. Když studoval pátý ročník medicíny, utrpěl jeho otec infarkt myokardu. A právě tehdy nastal zásadní zlom. „Velice mě oslovil způsob jeho úspěšné léčby a progresivita daného oboru. Jinak bych byl pravděpodobně neurolog,“ prozradil zkušený lékař, který dohlíží na chod kardiologického oddělení Pardubické nemocnice devět let.
Pediatr Miloslav Ferles z Nového Města pod Smrkem získal prestižní ocenění České pediatrické společnosti za celoživotní práci v oblasti léčebně-preventivní péče o děti v České republice. Společnost ho ocenila za mimořádnou profesionalitu, pokoru a lásku k dětským pacientům.
Tři desetiletí pomáhá pacientům jihlavské nemocnice a stále ji její práce baví jako na začátku. Onkoložka Věra Benešová mluví o tom, jak se léčba nádorových onemocnění změnila, proč jsou dnes pacienti aktivnějšími partnery lékařů a co považuje v medicíně za nejdůležitější – spolupráci, důvěru a pokoru.
Fakultní nemocnice Ostrava si dnes připomíná Evropský den laboratorní medicíny, který upozorňuje na klíčovou roli tohoto oboru v moderní zdravotní péči. Více než 70 procent klinických rozhodnutí vychází z laboratorních výsledků. Jejich přesnost, rychlost a odborná interpretace jsou tak základem úspěšné diagnostiky i léčby.
Porodník, kterého pacientky milují a odborník, kterého si váží kolegové. Šéf porodních sálů Fakultní nemocnice Ostrava Richard Špaček má za sebou stovky komplikovaných porodů, výzkumy světového významu i léta zkušeností v perinatologii. Přesto si zachovává humor, nadhled a obdiv k ženám a jejich síle. „Každý porod je jiný. A pokaždé mě dojímá, co ženské tělo dokáže,“ říká oblíbený porodník.
Tereza Horálková, která se rozhodla pro studium medicíny v souladu s rodinnou tradicí, v rozhovoru odhaluje svou cestu od dětství v Litoměřicích až po současnou roli primářky v Masarykově sanatoriu Dobříš. Diskutuje o výzvách a radostech lékařské profese, včetně důležitosti empatie a schopnosti oddělit práci od osobního života. Její zkušenosti z různých nemocnic a zahraniční stáž na Krétě přinášejí zajímavé srovnání přístupů k péči o pacienty.
Tisíce studentů medicíny v jihomoravské metropoli a také zdravotníků z celé ČR už prošlo Simulačním centrem Lékařské fakulty brněnské Masarykovy univerzity. To se otevřelo v roce 2020 v kampusu v Bohunicích a plochou je největším podobným zařízením v Evropě. Ke vzniku tohoto unikátního zařízení výrazně finančně napomohly fondy EU.
/VIDEO, FOTO/ K medicíně ho přivedla spíš náhoda než rodinná tradice. Dnes Tomáš Dvořák vede Plicní oddělení Klaudiánovy nemocnice v Mladé Boleslavi. V rozhovoru mluví o tom, proč se medicína stává pro lékaře návykovou, jaké příběhy mu zůstaly v paměti a jaké výzvy čekají plicní medicínu v budoucnu.
