Na Klinice nukleární medicíny Fakultní nemocnice (FN) Olomouc instalují nejmodernější hybridní přístroj SPECT/CT Symbia Pro.specta X7. Špičková technologická novinka, díky které získají lékaři informace o orgánech a tkáních s mimořádnou přesností, završuje modernizaci kliniky a posiluje její pozici mezi nejlépe vybavenými centry nukleární medicíny v Česku.
Sedmdesátiletý Jan Cee pochází z Hořic v Podkrkonoší, ale lidé ho znají jako mosteckého infektologa a bývalého primáře či zastupitele. Zastihnout ho můžete v infekční ambulanci a poradně v ulici Moskevská nebo u jezera Most, které si oblíbil. V rozhovoru pro Mostecký deník hovoří nejen o svém vztahu k Mostu, ale třeba i o tom, proč coby infektolog často řeší s pacienty bolesti kloubů.
Tisíce provedených pitev a vyšetření odebraných vzorků tkání má na svém kontě primářka patologicko-anatomického oddělení Chrudimské nemocnice Anna Korcová. Původně chtěla být učitelkou, nakonec se však rozhodla pro medicínskou kariéru. „Najít volné místo v devadesátých letech bylo nesmírně složité,“ prozradila zkušená lékařka, kterou skalpel a mikroskop provází už 29 let.
Když v roce 1983 nastupoval čerstvý absolvent medicíny Kamil Kleňha do nemocnice v Táboře, netušil, že právě plicní oddělení se stane jeho profesním domovem na dlouhé čtyři dekády. Nebyl to tehdy promyšlený plán – spíše souhra náhod. Personální náměstek mu prostě řekl: „Na plicním teď nikoho nemáme, půjdeš tam.“ A mladý lékař souhlasil. Dnes s úsměvem říká, že kdyby se mu tehdy nelíbil přístup jednoho zapáleného pedagoga na fakultě, možná by se plicní medicíně vůbec nevěnoval. Jenže právě díky tomuto rozhodnutí se stal svědkem i hybatelem obrovských změn, které obor během jeho praxe prodělal.
Lidé, kteří se zajímají o zdraví a trendy v medicíně, mají možnost připojit se ke čtvrtému ročníku Mezinárodního kongresu zdraví 2025 v Praze. Do hlavního města se sjedou odborníci na tradiční komplementární a integrativní medicínu (TCIM) a specialisté na tradiční medicínu založenou na důkazech (EBM).
Výstavba centra urgentní medicíny (CUM) v areálu nemocnice v Liberci, která začala v dubnu 2023, potrvá až o 14 měsíců déle. Nový termín dokončení stavby za téměř čtyři miliardy je první čtvrtletí roku 2028. Člen představenstva nemocnice Zdeněk Kůs řekl, že komplikace stavbu prodraží zhruba o dvě až tři procenta z částky bez daně, která vzešla ze soutěže.
/FOTO, VIDEO/ Tomáš Müller, primář gynekologie v Nemocnici Nové Město na Moravě, je jedním z předních lékařů, se dostal k medicíně neobvyklou cestu. Původně studoval tělesnou výchovu, nakonec ale našel své poslání v gynekologii. Dnes vede tým, který ročně přivede na svět stovky dětí a provádí náročné operace. V rozhovoru pro Deník.cz přibližuje, co ho na práci nejvíce baví, s jakými případy se setkává a jak zvládá náročný pracovní režim.
Po více než deseti letech v Poslanecké sněmovně se Vít Kaňkovský rozhodl ukončit politickou kariéru. Bývalý poslanec a krajský zastupitel se chce naplno věnovat medicíně, zejména ortopedii a práci primáře v Nemocnici Havlíčkův Brod. V říjnových volbách už na kandidátce KDU-ČSL nefiguruje.
Porodnictví se za posledních třicet let dramaticky proměnilo, což potvrzuje i primář Dušan Kolařík z Domažlické nemocnice. Zatímco dříve umíralo pět procent novorozenců, dnes je to pouhé půlprocento. "Moderní technologie a pokroky v medicíně přinesly výrazné zlepšení péče, avšak stále existují limity, které ani současná medicína nedokáže překonat," připomíná v rozhovoru Deníku primář Kolařík.
Přestože název houbová kává zní poněkud bizarně, jde o velmi populární nápoj. Káva s extrakty z léčivých hub je považována za zdravější alternativu běžné kávy. Připisují se jí přínosy, jako je zlepšení kognitivních funkcí, podpora nervového a imunitního systému či zvýšení energie.
Když rodák z Radnic Martin Hajžman nastupoval po základní škole na učební obor prodavač, ani ve snu ho nenapadlo, že jednou vystuduje medicínu a později povede chirurgické oddělení v Rokycanské nemocnici. Primariát převzal před dvěma lety. Jeho specializací je především chirurgie dutiny břišní a trávicího traktu. Martin Hajžman je držitelem ocenění Srdce Nemocnic Plzeňského kraje pro výjimečné zaměstnance krajských nemocnic.
Když se řekne Nemocnice Šumperk, mnoha lidem se vybaví zdejší ortopedie. Oddělení, které je „výkladní skříní“ nemocnice a je vyhlášené daleko za hranicemi šumperského regionu.
Primářem na hematologicko transfuzním oddělení v Uherskohradišťské nemocnici je sice teprve tři roky, ale ve svém oboru působí bezmála pětatřicet let. Řeč je o René Kamrlovi, jenž přiznává, že už od mládí po žádné jiné profesi netoužil.
Sympozium se koná pravidelně každé dva roky a v České republice nemá obdoby. Podle hlavní organizátorky Pavlíny Kušnierové, z Ústavu laboratorní medicíny FNO a LF OU, si diagnostika likvoru zaslouží mimořádnou pozornost
Co si z dovolené nejčastěji přivezeme kromě suvenýrů? Jak se chránit před svrabem? A proč se někdo rozhodne zasvětit celý profesní život infekční medicíně? Poslechněte si nový díl podcastu Deníku z jižních Čech, který jsme tentokrát natáčeli přímo na infekčním oddělení nemocnice v Táboře.
/FOTO, VIDEO/ Profesionální volejbal, nebo medicína? Rozhodování o budoucí profesi u Jakuba Avenariuse nebylo vůbec jednoduché. Nakonec tak trochu vyhrály obě varianty. „Volejbal byl velkým lákadlem. Dva roky jsem studoval učitelství na UJEP, až pak jsem se přihlásil na medicínu do Prahy. Byla to dobrá volba. Rád pomáhám lidem a to nejen sportovcům,“ sdělil 44letý traumatolog Jakub Avenarius, který léčí na klinice v Ústí nad Labem i v Praze. Navíc je i lékařem u sportovních týmů FK Viagem Ústí nad Labem, FK Pardubice či házenkářského klubu HK Lovosice.
Paliativní péče není jen o umírání. Podle vedoucí oddělení podpůrné a paliativní péče v pražském IKEMu Jitky Polišenské je zejména o lidskosti, podpoře a kvalitní komunikaci. Právě to pacientům i jejich blízkým pomáhá prožít závěr života důstojně. Se svým týmem se věnuje nejen zmírňování obtíží, ale i poskytování opory v nejtěžších chvílích. Jak ale dodává, je potřeba dbát i o vlastní psychické zdraví.
Na Lékařské fakultě Ostravské univerzity vznikla Katedra umělé inteligence, digitalizace a inovativních technologií.
Je primářkou Centra pro léčbu bolesti a paliativní medicínu ve Zlíně a zakladatelkou domácího hospice Most k domovu. V rozhovoru pro Deník Eva Hegmonová prozradila, co vše obnáší její práce, jaký má názor na eutanazii a nechala nahlédnout i do svého soukromí.
/ROZHOVOR,VIDEO/ „Pacienti se u nás někdy vracejí doslova z druhého břehu,“ říká MUDr. Jan Seemann, primář oddělení anesteziologicko-resuscitační a intenzivní medicíny rakovnické nemocnice. O intenzivní péči mluví s pokorou, ale i zaujetím, které ho neopustilo ani po více než deseti letech služby. V rozhovoru popisuje proměnu oddělení, těžké chvíle během pandemie, ale i radost z pacientů, kteří se vrátí do života – a pak je potká třeba jen tak na ulici.
/VIZITA DENÍKU/ Většina lidí občas zavítá do ordinace praktického lékaře, ortopeda či třeba zubaře – avšak návštěva ambulance cestovní medicíny nebývá tak častá. Většinou tam zamíří jen lidé, kteří se chystají do opravdu exotických zemí. V Jihlavě mohou lidé přijít do ordinace, ve které působí lékařka Alena Dvořáková.
Ženské tělo je někdy nevyzpytatelné, ze zdravé rodičky se může během hodiny stát žena ve vážném stavu, říká lékařka Marcela Henčlová z Gynekologicko-porodnického oddělení Krajské nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně.
Téměř dvě desítky let je Kateřina Nová praktickou lékařkou v Sušici, ale nejen to. Stará se také o seniory v tamním domově a protože, jak sama říká, se ráda učí, pustila se do paliativní péče. Co vše její práce obnáší, jaké má plány, či zda chtěla být někdy něčím jiným než lékařkou, jsme si s ní povídali během rozhovoru.
Lidé se ho často ptají, jak může léčit vážně nemocné děti. Jak zvládá, když odejdou. Lékař David Neumann však tvrdí, že i ty nejtěžší chvíle jdou překonat, pokud je nablízku milující bytost.
V rámci stále pokračujícího Festivalu na ulici v centru Plzně pomohly stovky lidí svojí jízdou na handbicích Oranžového kola Nadace ČEZ dvěma neziskovým organizacím.
Zástupci české výzkumné infrastruktury jednali ve Fakultní nemocnici Ostrava o možném zapojení porubské instituce do prestižní sítě biobank.
Obvod dětské lékařky Hany Brožové patří k největším v Karlových Varech. Převzala ho po mamince, známé karlovarské dětské lékařce Daně Šteinerové. Byla jednou z prvních, která začala pomáhat při covidu a otevřela svou ordinaci pro ukrajinské děti.
/VIDEO, ROZHOVOR/ V roce 2022 se stal ředitelem Městské nemocnice Čáslav, kterou začal ekonomicky a personálně dostávat z rozkladu. Do toho ale Ctibor Provazník stíhá vlastní praxi, rodinu i koníčky. „Potřeboval bych, aby měl den alespoň 48 hodin. Do funkce ředitele jsem se nehnal, nikdy tato funkce nebyla mou ambicí, ale chtěl jsem se pokusit dostat nemocnici z nejhoršího. Však jsem se tu od dětství pohyboval,“ řekl gynekolog, porodník a odborník na umělé oplodnění v rozhovoru v rámci projektu Vizita Deníku.
Pacienta, který vstoupí do jeho ordinace poprvé, určitě překvapí její neobvyklá výzdoba. U okna stojí figurína v uniformě amerického vojáka a stěny místnosti zdobí fotografie generála George S. Pattona. Doktor Tomáš Křiklán léčí pacienty ve své ordinaci v Dolní Bělé už téměř 45 let a z každé zdejší rodiny zná několik generací. Malebný kraj na severním Plzeňsku si oblíbil natolik, že by nikdy neměnil.
Ve Valašskomeziříčské nemocnici pracuje už 19. rokem. Gastroenterolog Martin Liberda, které představuje Deník.cz v seriálu Galerie lékařských osobností regionů, do ní nastoupil 1. listopadu 2006 v den narozenin staniční sestry, která dodnes říká, že ho dostala jako dárek.
Internistka Romana Zajacová pracuje už dvacet let v Rehabilitační nemocnici v Berouně. Jejím přáním je, aby lidé více o své zdraví pečovali. Medicína je podle ní v Česku na velmi vysoké úrovni, ale prevence u dospělých pokulhává. Mnoho lidí pak stáří tráví v ordinacích lékařů místo toho, aby si užívali aktivní stáří. Povídali jsme si s ní v její pracovně, kterou zdobila květina od pacienta.
Být u okamžiku, kdy se narodí nový člověk. To je každodenní realita primáře Miloše Velemínského. Vede gynekologicko-porodnické oddělení českobudějovické nemocnice a pomáhá rodičům zvládnout jeden z nejdůležitějších okamžiků jejich života. Že si vybral právě tento obor, není náhoda. Vyrůstal v lékařské rodině, jeho otec se dokonce zapsal do historie české medicíny jako zakladatel prvního neonatologického oddělení v zemi.
Jitka vyrůstala ve složitých rodinných poměrech s mladší sestrou a invalidní matkou. Do rodinného rozpočtu přispívala brigádami už od svých šestnácti let. Aby finančně utáhla studium medicíny v Praze, složitě kloubila tři přivýdělky, nestíhala se ale učit. O jejím příběhu napsal Deník.cz. Reakce čtenářů pak dívce změnila život. Letos v červnu do svého příběhu přidala další šťastnou kapitolu.
Přerovská ortopedie má ve svém portfoliu řadu unikátních operací - mediálně nejznámější byla zřejmě před jedenácti lety operace dívenky s vrozenou lámavostí kostí. Z „líhně“ někdejšího uznávaného šéfa oddělení Jiřího Seluckého pochází řada známých ortopedů a primářů, kteří dnes působí nejen v Přerově, ale i ve Zlíně, Kroměříži nebo Prostějově.
Rehabilitační oddělení v nemocnici v Dačicích vede žena, která o lidském těle ví mnohé, ale ještě více rozumí lidské duši. Primářka MUDr. Marcela Půčková je neurolog, rehabilitační lékařka a především člověk s hlubokým porozuměním pro potřeby pacientů. V její péči se nesčítají jen diagnózy, ale také lidské příběhy – často těžké, zlomené, na pokraji beznaděje. A právě tady začíná její každodenní práce: pomáhat lidem znovu vstát, doslova i obrazně.
Věra Adámková je druhé volební období poslankyní za hnutí ANO a letos v Praze opět kandiduje. Především je ale lékařkou, profesorkou a přednostkou Pracoviště preventivní kardiologie v pražském IKEMu. Jako místopředsedkyně správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny také moc dobře ví, v jaké kondici je český zdravotnický systém, založený na solidární péči.
/VIDEO/ Dvaadvacet let pracoval Petr Chudomel jako chirurg, v roce 2008 však „přesedlal“ do manažerské pozice a vede kolínský špitál. „Sám jsem nečekal, že to bude na takto dlouhou dobu, nicméně jsem tím získal více času na rodinu. Pocit z výsledků je uspokojivý, ale teď nás čeká stavba urgentního příjmu,“ říká ředitel Oblastní nemocnice Kolín.
Neurolog Julius Šimko z Týniště nad Orlicí dělí svůj profesní čas mezi praxi ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové, přednášky studentům medicíny na hradecké lékařské fakultě a svou ordinaci v Rychnově nad Kněžnou. Přestože neurologii na krátký čas opustil, zůstává jí věrný i 32 let po ukončení hradecké lékařské fakulty. Nejen o svém oboru hovoří otevřeně, se zanícením a nevyhýbá se ani kritickému hodnocení některých oblastí českého zdravotnictví.
Neurolog Julius Šimko z Týniště nad Orlicí dělí svůj profesní čas mezi praxi ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové, přednášky studentům medicíny na hradecké lékařské fakultě a svou ordinaci v Rychnově nad Kněžnou. Přestože neurologii na krátký čas opustil, zůstává jí věrný i 32 let po ukončení hradecké lékařské fakulty. Nejen o svém oboru hovoří otevřeně, se zanícením a nevyhýbá se ani kritickému hodnocení některých oblastí českého zdravotnictví.
/FOTO, VIDEO/ Práce lékařky a matky tří dětí je náročná, ale pro Hanu Zmrzlou je to smysluplná cesta plná výzev. Aktuálně je na mateřské dovolené s dvouměsíčním synem. Po ní se plánuje vrátit do ordinace, kde se věnuje pediatrii. Zároveň je primářkou v dětské léčebně se speleoterapií v Ostrově u Macochy na Blanensku. Léčebna využívá unikátní klima Císařské jeskyně. Pomáhá pacientům od tří do osmnácti let s astmatem, záněty dýchacích cest, alergiemi a atopickým ekzémem. Její zapálení pro medicínu a pomoc druhým ji motivuje k dalšímu vzdělávání a výzkumu, přičemž se snaží skloubit profesní a rodinný život.
Neurolog Julius Šimko z Týniště nad Orlicí dělí svůj profesní čas mezi praxi ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové, přednášky studentům medicíny na hradecké lékařské fakultě a svou ordinaci v Rychnově nad Kněžnou. Přestože neurologii na krátký čas opustil, zůstává jí věrný i 32 let po ukončení hradecké lékařské fakulty. Nejen o svém oboru hovoří otevřeně, se zanícením a nevyhýbá se ani kritickému hodnocení některých oblastí českého zdravotnictví.
Neurolog Julius Šimko z Týniště nad Orlicí dělí svůj profesní čas mezi praxi ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové, přednášky studentům medicíny na hradecké lékařské fakultě a svou ordinaci v Rychnově nad Kněžnou. Přestože neurologii na krátký čas opustil, zůstává jí věrný i 32 let po ukončení hradecké lékařské fakulty. Nejen o svém oboru hovoří otevřeně, se zanícením a nevyhýbá se ani kritickému hodnocení některých oblastí českého zdravotnictví.
Klidně mohl být gynekologem. Místo toho dal ale Radek Chalupa přednost chirurgii a od roku 2017 je primářem chirurgie Nemocnice Strakonice. Jeho oddělení se pyšní širokým spektrem zákroků od břišní chirurgie po operace křečových žil. „Hodně se toho změnilo. V dobách mých začátků byly operace v oblasti žaludku doménou chirurgie. Dneska tohle nám všechno tohle sebrali gastroenterologové a jsou schopni to z 99 procent vyřešit bez nás,“ uvedl Radek Chalupa.
Doba dovolených s sebou přináší nejen mnoho radovánek, ale také nástrah. Spočívají nejen ve střevních potížích, infekčních onemocněních, ale i v kolapsech či dopravních nehodách. Deník v rámci dalšího dílu Vizity přináší informace, na co dát pozor a jak případná rizika snížit.
/GALERIE LÉKAŘSKÝCH OSOBNOSTÍ/ Fascinující příběhy lékařů z Vysočiny a okolí nabízí Deník v aktuálním seriálu. Poznáte psychiatra vyšetřujícího heparinového vraha Zelenku, ortopeda pečujícího o Martinu Sáblíkovou nebo praktika srovnávajícího české zdravotnictví se zahraničním. Přečtěte si naše unikátní rozhovory s osobnostmi medicíny.
Když Ivan Bartoš skončil v čele Pirátů, mělo se za to, že s jeho dredy byla svěšena ze stožáru české politiky i černá vlajka. Nahradil ho bývalý pražský primátor, člověk, který podle zjevu i vystupování nemá s rebelskou stranou nic společného. Sám o sobě říká: „Když se na mě podíváte, žiju velice nudný a konzervativní život. Mám tři děti s jednou manželkou, žijeme na sídlišti Jižní Město. Ale v žádném případě nemluvím ostatním do toho, jak by měli žít, a nevnucuji jim svůj styl. A to ze mě dělá liberála. Já si myslím, že politici by fakt neměli lidem kecat do toho, co dělají v posteli.“
Zlínský kraj nabízí druhým rokem projekt Praktikem na zkoušku. Studenti medicíny mohou absolvovat týdenní stáž u některých praktických lékařů v regionu. Jejich počet se oproti loňsku ztrojnásobil, tentokrát se do projektu zapojilo 30 ordinací, sdělila dnes ČTK mluvčí hejtmanství Soňa Ličková.
„Hlavně mě nikdo nebude tahat za fusekli, protože jsem si tím prošel. Tyhle věci mám v krvi, protože jsem pracoval ve stravovacím zařízení, kde se dělalo 2500 snídaní, obědů a večeří,“ nedá ředitel varnsdorfské nemocnice a neurolog Václav Jára dopustit na své zkušenosti z nultého ročníku medicíny, kdy pracoval v kuchyni. S jeho tváří se mohli seznámit také filmoví diváci v celém Česku. Objevila se totiž ve snímku Ondřeje Trojana Bourák, který filmaři natáčeli na Šluknovsku. Sám Jára se do regionu vrátil hned po studiích a nikdy neuvažoval nad tím, že by nejsevernější cíp Česka opustil.
Lékařská fakulta Ostravské univerzity ve spolupráci s Fakultní nemocnicí Ostrava uspořádala atestace z anesteziologie a intenzivní medicíny. Zkouškou prošlo všech 47 přihlášených lékařů, kteří tak získali oprávnění k samostatné práci ve svém oboru. Mezi úspěšnými byly i čtyři lékařky z Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny (KARIM) FNO.
/VIDEO/ „Medicína není jen profese, je to způsob života,“ říká Radek Havlas, lékař, který původně zvažoval chirurgii, ale nakonec zakotvil u gynekologie a porodnictví. Dnes patří k hybatelům moderní péče nejen na Mělnicku a vybraný obor se stal jeho životní cestou, které nikdy nelitoval. V rozhovoru otevřeně mluví o začátcích, krizích i o tom, proč je pro něj porodnictví trochu jako droga.
