Na dva miliony lidí trpí v Česku dlouhodobými potížemi se spánkem nebo chronickou nespavostí. „Jen zhruba polovina z nich vyhledá lékařskou pomoc, odborníci přitom dokážou vyléčit až 70 procent pacientů,“ říká v rozhovoru pro časopis Kondice Peter Šóš, lékař v oboru psychiatrie a spánkové medicíny.
/ROZHOVOR/ Rodačka z Litoměřic, Markéta Malecová, vinou zranění skončila basketbalovou kariéru. Začala studovat lékařství a jako dobrovolnice při organizaci Whispers se už pětkrát vydala do ugandského města Jinja.
Stejně jako koronavirus se světem šíří i široká škála falešných medicín a pseudoléků, které mají údajně léčit - anebo alespoň ochránit před nákazou, napsal zpravodajský server Worldcrunch. Sociální sítě jsou podobnými radami doslova zaplavené do té míry, že Světová zdravotnická organizace (WHO) vydala varování před podobnými mýty.
Zhruba do měsíce pošlou žluté stroje k zemi první část chátrajících budov ve spodní části areálu krajské nemocnice. Krok, který fakticky odstartuje výstavbu nového Centra urgentní medicíny (CUM) pro pacienty Libereckého kraje, umožnilo územní rozhodnutí, které vydal stavební úřad v Liberci. Včera to oznámilo vedení krajské nemocnice (KNL).
Zhruba do měsíce pošlou žluté stroje k zemi první část chátrajících budov ve spodní části areálu krajské nemocnice. Krok, který fakticky odstartuje výstavbu nového Centra urgentní medicíny (CUM) pro pacienty Libereckého kraje, umožnilo územní rozhodnutí, které vydal stavební úřad v Liberci. Včera to oznámilo vedení krajské nemocnice (KNL).
Zhruba do měsíce pošlou žluté stroje k zemi první část chátrajících budov ve spodní části areálu krajské nemocnice. Krok, který fakticky odstartuje výstavbu nového Centra urgentní medicíny (CUM) pro pacienty Libereckého kraje, umožnilo územní rozhodnutí, které vydal stavební úřad v Liberci. Včera to oznámilo vedení krajské nemocnice (KNL).
Po téměř dvou měsících začnou ve znojemské nemocnici lékaři a jejich týmy operovat pacienty podle plánu, a to od 4. května. Na odložené operace čekaly desítky lidí. Ty, kterým se stav zhoršil, operovali zdravotníci jako akutní případy. Situaci v nemocnici v době pandemie koronaviru přiblížil ředitel Nemocnice Znojmo Martin Pavlík.
Podle stomatologa Romana Šmuclera zabije více lidí strach z koronaviru, než samotné onemocnění. A tak doporučuje zanechat sledování depresivních zpráv, užívat si života a také si pořádně čistit zuby.
Zhruba tisícovka dětí na Jemnicku zůstane na konci prázdnin bez lékaře, pokud se do té doby nepodaří do příhraničí sehnat náhradu za odcházejícího dětského doktora. Zatím to s hledáním jiného moc růžově nevypadá. A v blízkém budoucnu půjdou do důchodu lékaři z dalších oborů. Budou potřeba jeden dva praktici, zubař a zřejmě i další dětský doktor.
Místo aby směřovala své myšlenky k budoucí přípravě na nadcházející sezonu, ukončila jedna z nejlepších běžkyň na lyžích uplynulého ročníku aktivní sportovní kariéru. Rozhodla se pro studium medicíny.
/HRDINOVÉ Z PRVNÍ LINIE/ Nechtěla jsem sedět doma na zadku celý měsíc a jen se učit na blížící se zkoušky. Tak studentka medicíny Eliška Janečková ze Znojma zdůvodňuje rozhodnutí pomáhat v místní nemocnici. V době koronavirové. „Každá pomocná ruka je v takovéto situaci dobrá, a já ráda pomůžu, pokud jsem sama zdravá a můžu,“ říká třiadvacetiletá žena, která studuje čtvrtý ročník Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně.
Je šest ráno. Chodbou se rozprostírá klapot bot o podlahu. Vzduch se mísí s nezaměnitelných pachem dezinfekce. Dveře Dětské nemocnice se otevírají a dovnitř vchází pacient. Copak vás trápí? Byl jste v zahraničí? Nemáte nařízenou karanténu? Ukažte, změříme teplotu. Dobrá. Dýchací potíže? Výborně. Běžte na centrální evidenci. Tam si vás převezme sestřička. Poté za čtyřiadvacetiletým studentem všeobecného lékařství Lékařské fakulty Masarykovy univerzity Michalem Štefančíkem přichází druhý pacient. Stejný postup. Změřit teplotu, provést anamnézu, poslat k evidenci a následně na ambulanci. Pak třetí. Čtvrtý. Desátý. Padesátý. Stý. Jako u pokladny v supermarketu. Jen svědomitě, důkladně a komunikativně.
Slovo pandemie dnes děsí celý svět. Ta současná, jejímž viníkem je koronavirus SARS-CoV-2 způsobující onemocnění covid-19, díky vyspělosti medicíny a preventivním opatřením jistě nebude mít takové následky, jako v minulosti například pandemie moru nebo španělské chřipky. Jaké byly další velké epidemie v dějinách lidstva?
Laboratoř prostějovské nemocnice zdvojnásobila vyšetřovací kapacitu pro testování nového typu koronaviru. Nemocnice Prostějov, efektivně zareagovala na zvýšenou potřebu testování osob s podezřením na COVID-19 a zvýšila svou kapacitu denních vyšetření na Oddělení laboratorní medicíny na dvojnásobek.
Vzorky na podezření nákazy novým typem koronaviru SARS-CoV-2, který způsobuje nemoc covid-19, nyní vyšetřuje téměř osm desítek laboratoří po celé České republice. Jejich celková kapacita se nyní navýšila až na 10 tisíc vzorků denně. Propojený systém laboratoří by se měl stát jedním z pilířů chytré karantény, která by se po Jihomoravském kraji měla postupně zavádět v ostatních regionech. ČTK to řekl ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny olomoucké lékařské fakulty Marián Hajdúch, který byl pověřen koordinací laboratorní části projektu při ministerstvu zdravotnictví.
Přes 420 vzorků vyšetřila na koronavir od středy do neděle Laboratoř experimentální medicíny Ústavu molekulární a translační medicíny (ÚMTM) Lékařské fakulty Univerzity Palackého. V pondělí převzala zásilku 500 vzorků z Čech, aby ulevila pracovištím, kde narůstající nápor momentálně nezvládají.
Nemocnice Tábor přistoupila k dalším opatřením pro snížení rizika přenosu nemoci COVID-19 nejen mezi pacienty, ale i na zdravotníky. S platností od čtvrtka 26. března uvedla do provozu třídící centrum, přes které musí projít všichni pacienti směřující do nemocnice.
Díky špičkovému týmu, spolupráci s dalšími vědeckými pracovišti a technickému vybavení je Laboratoř experimentální medicíny Ústavu molekulární a translační medicíny (ÚMTM) Lékařské fakulty Univerzity Palackého schopna výrazně zasáhnout do probíhajícího vyšetřování vzorků osob s podezřením na Covid-19 v Olomouckém kraji.
Vyrůstala v Braníku ve velké rodině právníka Bohumila Nováka a rodinu považovala vždy za to nejdůležitější. Právě kvůli ní s manželem Františkem Lobkowiczem neemigrovali, i když život v komunistickém Československu nebyl kvůli jeho šlechtickému původu jednoduchý.
Každý konvoj s rouškami je tajný jako za války v Atlantiku, popisuje situaci ve zdravotnictví šéf České stomatologické komory Roman Šmucler. Dovoz i těch nejzákladnějších potřeb totiž komplikuje nesmyslné lpění na razítkách a byrokracii. Jako zcela nepružná se podle něj ukázala i většina státní správy. „Škody proto budou jako po válce,“ odhaduje následky koronavirové pandemie lékař.
Čajovna u sv. Mikuláše v Lounech pořádá školu přírodní medicíny v Barokním Špitále v Lounech.
Nahlédnout do vlastních tepen i dalších orgánů, naučit se obsluhovat nejmodernější radiodiagnostickou a radioterapeutickou techniku včetně CT a přístrojů využívaných v nukleární medicíně. To všechno budou moci studenti TUL, konkrétně fakulty zdravotnických studií. Nově se tu otevírá obor radiologický asistent. Fakulta tak reaguje na jejich akutní nedostatek. Do nového ročníku přijme 30 uchazečů.
Nahlédnout do vlastních tepen i dalších orgánů, naučit se obsluhovat nejmodernější radiodiagnostickou a radioterapeutickou techniku včetně CT a přístrojů využívaných v nukleární medicíně. To všechno budou moci studenti TUL, konkrétně fakulty zdravotnických studií. Nově se tu otevírá obor radiologický asistent. Fakulta tak reaguje na jejich akutní nedostatek. Do nového ročníku přijme 30 uchazečů.
Nahlédnout do vlastních tepen i dalších orgánů, naučit se obsluhovat nejmodernější radiodiagnostickou a radioterapeutickou techniku včetně CT a přístrojů využívaných v nukleární medicíně. To všechno budou moci studenti TUL, konkrétně fakulty zdravotnických studií. Nově se tu otevírá obor radiologický asistent. Fakulta tak reaguje na jejich akutní nedostatek. Do nového ročníku přijme 30 uchazečů.
Dobrá zpráva nejen pro Jablonečany. V polovině března začne naplno fungovat zbrusu nový pavilon intenzivní medicíny (PIM) v areálu Nemocnice Jablonec. Stavba stála 165 milionů korun a celou ji hradilo ze svého rozpočtu město Jablonec jako zřizovatel nemocnice.
/ROZHOVOR/ Dlouholetý přednosta kliniky dětské onkologie v brněnské Dětské nemocnici Jaroslav Štěrba se stal před několika týdny ředitelem Fakultní nemocnice Brno. Jen do ředitelské kanceláře v bohunické nemocnici se však zatím přestěhovat nehodlá. „Na dětské onkologii si nechám v redukované formě částečný úvazek. Je to pro mě forma relaxace,“ usmívá se.
Městská Nemocnice Blansko má v současnosti třicet lůžek rehabilitační péče. Na nich se zotavují lidé po mozkové příhodě, operacích pohybového aparátu nebo pacienti s onemocněním páteře a kloubů. Ročně jich tam lékaři ošetří více než dva a půl tisíce a většina je z Blanenska. Do konce roku chce nemocnice nabídnout pro potřeby rehabilitace dalších až dvacet lůžek.
Epidemie koronaviru může mít zanedlouho další oběť. Tentokrát ale úřednickou. Poslancům sněmovního zdravotního výboru se totiž nelíbí, že hlavní hygienička Eva Gottvaldová není lékařka. Místo medicíny vystudovala obor výživa člověka. O epidemiologii a šíření virů prý toho mnoho neví.
Zástupci FBC Liberec byli přítomni slavnostního otevření Centra sportovní medicíny Kliniky EUC.
Talentované děti i elitní borci. O sportovce všech kategorií pečuje nově zprovozněné Centrum sportovní medicíny v Ústí.
Talentované děti i elitní borci. O sportovce všech kategorií pečuje nově zprovozněné Centrum sportovní medicíny v Ústí.
Talentované děti i elitní borci. O sportovce všech kategorií pečuje nově zprovozněné Centrum sportovní medicíny v Ústí.
Talentované děti i elitní borci. O sportovce všech kategorií pečuje nově zprovozněné Centrum sportovní medicíny v Ústí.
Talentované děti i elitní borci. O sportovce všech kategorií pečuje nově zprovozněné Centrum sportovní medicíny v Ústí.
Talentované děti i elitní borci. O sportovce všech kategorií pečuje nově zprovozněné Centrum sportovní medicíny v Ústí.
Talentované děti i elitní borci. O sportovce všech kategorií pečuje nově zprovozněné Centrum sportovní medicíny v Ústí.
Zátěžové testy, preventivní i kontrolní vyšetření, diagnostika či povinné sportovní prohlídky. To všechno nabízí od včerejška nové Centrum sportovní medicíny v liberecké EUC Klinice. Sloužit bude jak vrcholovým, tak rekreačním sportovcům, včetně mládeže a dorostu.
/ROZHOVOR/ Osmadvacetiletá lékařka a rodačka z Mostu Kateřina Vacková chtěla po vlastní zkušenosti zlepšit svět. Založila proto neziskovou organizaci Loono, která šíří povědomí o prevenci různých onemocněních. Mluvila o ní v Týdeníku Mostecko, který vyšel ve středu 8. ledna.
/ROZHOVOR/ Osmadvacetiletá lékařka a rodačka z Mostu Kateřina Vacková chtěla po vlastní zkušenosti zlepšit svět. Založila proto neziskovou organizaci Loono, která šíří povědomí o prevenci různých onemocněních. Mluvila o ní v Týdeníku Litoměřicko, který vyšel ve středu 8. ledna.
Nový přístroj za více než 17 milionů je k dispozici pacientům Komplexního onkologického centra v Liberci. Patnáct milionů na něj dal Liberecký kraj.
Nový přístroj za více než 17 milionů je k dispozici pacientům Komplexního onkologického centra v Liberci. Patnáct milionů na něj dal Liberecký kraj.
Nový přístroj za více než 17 milionů je k dispozici pacientům Komplexního onkologického centra v Liberci. Patnáct milionů na něj dal Liberecký kraj.
Peníze na výstavbu Centra urgentní medicíny přislíbil po návštěvě hejtmana Martina Půty ministr zdravotnictví. Půjde o peníze z EU.
Peníze na výstavbu Centra urgentní medicíny přislíbil po návštěvě hejtmana Martina Půty ministr zdravotnictví. Půjde o peníze z EU.
V mládí snila o kariéře profesionální fotbalistky. Proti ale bylo zdraví a Natálie Čampišová si musela hledat méně rizikové aktivity. Z fotbalového světa se jí však odcházet nechtělo a dala se na dráhu rozhodčí.
V mládí snila o kariéře profesionální fotbalistky. Proti ale bylo zdraví a Natálie Čampišová si musela hledat méně rizikové aktivity. Z fotbalového světa se jí však odcházet nechtělo a dala se na dráhu rozhodčí.
V mládí snila o kariéře profesionální fotbalistky. Proti ale bylo zdraví a Natálie Čampišová si musela hledat méně rizikové aktivity. Z fotbalového světa se jí však odcházet nechtělo a dala se na dráhu rozhodčí.
V mládí snila o kariéře profesionální fotbalistky. Proti ale bylo zdraví a Natálie Čampišová si musela hledat méně rizikové aktivity. Z fotbalového světa se jí však odcházet nechtělo a dala se na dráhu rozhodčí.
V mládí snila o kariéře profesionální fotbalistky. Proti ale bylo zdraví a Natálie Čampišová si musela hledat méně rizikové aktivity. Z fotbalového světa se jí však odcházet nechtělo a dala se na dráhu rozhodčí.
V mládí snila o kariéře profesionální fotbalistky. Proti ale bylo zdraví a Natálie Čampišová si musela hledat méně rizikové aktivity. Z fotbalového světa se jí však odcházet nechtělo a dala se na dráhu rozhodčí.
