Kreativ

ŠTÍTEK: lékařství

Rastislav Maďar při focení pro Deník, říjen 2020 v Ostravě.

Nebyla politická vůle brzdit nárůst virové nálože, ohlíží se Rastislav Maďar

Známý epidemiolog Rastislav Maďar, jedna z tváří boje s koronavirem v České republice, se stal novým děkanem Lékařské fakulty Ostravské univerzity. Vzal na sebe velký úkol, a to vyřešení problému s akreditací pro obor Všeobecné lékařství. Musí zajistit odborníky a podmínky pro jejich odborný rozvoj. Ti ovšem nepůjdou do prostředí, kde proti sobě stojí různé zájmové skupiny. Může se mu to podařit?

Rastislav Maďar při focení pro Deník, říjen 2020 v Ostravě.

Nebyla politická vůle brzdit nárůst virové nálože, ohlíží se Rastislav Maďar

/EXKLUZIVNÍ ROZHOVOR/ Známý epidemiolog Rastislav Maďar, jedna z tváří boje s koronavirem v České republice, se stal novým děkanem Lékařské fakulty Ostravské univerzity. Vzal na sebe velký úkol, a to vyřešení problému s akreditací pro obor Všeobecné lékařství. Musí zajistit odborníky a podmínky pro jejich odborný rozvoj. Ti ovšem nepůjdou do prostředí, kde proti sobě stojí různé zájmové skupiny. Může se mu to podařit?

Klinika asistované reprodukce. Ilustrační foto

Neplodných párů v kraji přibývá. Někteří muži nechtějí "řešit" své schopnosti

Přiznat si, že příčina potíží nemusí být na straně partnerky, je pro některé muže nepřijatelné. A tak pokusy o otěhotnění jsou dlouhodobě bezúspěšné. I s tím se setkávají gynekologové v Olomouckém kraji, kteří v loňském roce zaznamenali další narůst počtu neplodných párů. Vedle neochoty některých mužů pustit se s partnerkou do procesu, jenž by mohl vést k narození potomka poté, co se to nedaří přirozenou cestou, je přitěžujícím faktorem i vyšší věk.

Ilustrační foto.

Studenti zamířili do nemocnic

Studenti medicíny, budoucí zdravotní sestry a ošetřovatelky - ti všichni nastupují v těchto dnech do nemocnic a sociálních zařízení v Královéhradeckém kraji. Ty potřebovaly na výpomoc až 247 studentů. Hejtman Jiří Štěpán podepsal povolávací dokument, který měl zajistit studentskou výpomoc v boji s covidem-19.

Koronavirus - Ilustrační foto

Vyšší počty nakažených koronavirem v ČR? Může za to pokles trasování, říká vědec

Za vyšším podílem pozitivních testů je pokles trasování kontaktů krajskými hygienickými stanicemi (KHS). Více lidí než hygienici posílají na test praktičtí lékaři, které nakažení vyhledají kvůli příznakům. Na twitteru to napsal ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny Marián Hajdúch, který vede laboratorní skupinu ministerstva zdravotnictví. Podíl nových pozitivních testů začal v září růst, v neděli byl podle dat ministerstva zdravotnictví téměř 25 procent.

Ministr zdravotnictví Roman Prymula (nahoře) sleduje diskuzi na schůzi.

Nouzový stav je potřeba. Umožní zapojit studenty medicíny, řekl Prymula

Mezi hlavními důvody, proč má vláda vyhlásit nouzový stav, je přijetí opatření, která pomohou zastavit raketový růst počtu nakažených. Tento nárůst ohrožuje kapacitu zdravotnických zařízení. Nouzový stav potřebuje i proto, aby mohla zapojit studenty medicíny. Řada zdravotníků je v karanténě. Poslancům to dnes ve sněmovně řekl ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO), když je informoval o záměru vyhlásit nouzový stav v důsledku šíření nemoci covid-19.

Bylinky byly tajemstvím babiček, které měly vždy v zásobě dobrou radu a pytlíček sušených léčivek připravených vyřešit téměř každý zdravotní problém.

Bylinky: pro někoho jsou darem země, pro někoho hazard se zdravím

Léčivé rostliny jsou známy už od pradávna a i dnes se používají na celou řadu zdravotních neduhů. Často však netušíme, že ty nejcennější rostlinné poklady nám rostou přímo na zahrádce, a raději se spoléháme na chemické preparáty. Dokážou bylinky zdatně sekundovat moderní medicíně, nebo je lepší důvěřovat průmyslovým léčivům?

Brain&Breakfast nabídl inspirativní snídani s Vladimírem Dzurem v mladoboleslavské knihovně

Brain&Breakfast poučí při snídani

Knihovna města Mladá Boleslav přináší ve své společenské místnosti další z inspirativních snídaní Brain&Breakfast, které by měly být protiváhou zkratkovitosti zpráv.

Kromě pravidelných návštěv očního lékaře, bychom neměli podcenit ani to, co pro své oči můžeme udělat i my sami.

Mrkev zrak nevyléčí a oči negativně ovlivňuje i kouření, říká primářka

Od zhruba čtyřiceti let života se lidem začíná horšit zrak. Lidová moudrost zná různé recepty, moderní medicína ale chápe dietetická opatření jen jako prevenci, léčit vady zraku totiž mrkev ani jiné potraviny neumějí. Řešením očních vad jsou podle docentky Šárky Skorkovské, primářky Oční kliniky NeoVize Brno, bezbolestné ambulantní operace s doživotní zárukou.

Koronavirus - Ilustrační foto

Profesorka Adámková: Vývoj vakcíny proti covidu pokračuje, rozhodnout musí vláda

Věra Adámková je přednostkou Pracoviště preventivní kardio- logie v pražském IKEMU, ale věnovala se také epidemiologii. Je třetím rokem poslankyní za ANO a předsedkyní sněmovního výboru pro zdravotnictví. Vede expertní tým pracující na české vakcíně proti covid-19. Deník s ní hovořil o tom, v jaké fázi se výzkum nachází, a ptal se i na to, zda SARS-CoV-2 nezmizí dříve, než bude k dispozici vakcína.

Kateřina Vacková.

Úspěšná lékařka, která založila neziskovou organizaci, pyšně říká, že je z Mostu

/LIDÉ ODVEDLE/ Lékařka a rodačka z Mostu Kateřina Vacková chtěla po vlastní zkušenosti zlepšit svět. Založila proto neziskovou organizaci Loono, která šíří povědomí o prevenci různých onemocněních. Kromě webových stránek s užitečnými informacemi pro každého pořádá workshopy po celé ČR a i na Slovensku, kde se lidé učí poznat nádor na prsou či varlatech. Přečtěte si její zajímavý příběh ze seriálu Lidé odvedle.

Mikrobiologická laboratoř. Ilustrační snímek

Čínské řešení. Při léčbě koronaviru má pomoci i tradiční medicína

Zatímco se vědci chvatně snaží vyvinout očkovací látku proti covidu-19, Peking prosazuje při léčení této choroby tradiční čínskou medicínu. Nedávno zveřejněná oficiální zpráva čínské vlády tvrdí, že 92 procent všech případů nákazy koronavirem v zemi bylo nějakým způsobem léčeno právě prostředky tradiční medicíny, napsal zpravodajský server BBC News.

Nové vybavení na Oddělení laboratorní medicíny v Prostějově.

V nemocnici mají nové minicentrifugy a parádní fotometr

Zmodernizovaná laboratoř Oddělení laboratorní medicíny Středomoravské nemocniční vyšetří vzorky rychleji a efektivněji. Moderní vybavení v hodnotě 701 tisíc korun nově používají pracovníci Oddělení laboratorní medicíny v prostějovské nemocnici. V rámci modernizace pořídili nové vysokootáčkové centrifugy a obnovili již nevyhovující přístroje a zařízení jako fotometr, chladničky a mrazicí boxy. Díky tomu se zefektivní měření vzorků i jejich uchovávání a zrychlí se vydávání některých výsledků.

Michaela Mrázková.

Studentka: Pandemie ukazuje limity umělé inteligence

Málokdo ze studentů ví, že v dalším rozvoji a studiu v zahraničí jim mohou pomoci stipendia. Jedno takové, Stipendijní program Scholarship, využila Michaela Mrázková z Chebu. V současné době se věnuje studiu umělé inteligence v Nizozemsku. Deník si s ní povídal i o tom, jak může umělá inteligence pomoci v boji s koronavirem.

Danuše Táborská.

Sbohem první dámě anesteziologie. Lékařské povolání je poslání, říkala Táborská

Vždy musí vyžadovat osobní pracovní nadšení a lásku k nemocným, tvrdila o lékařském povolání Danuše Táborská. První dáma československé anesteziologie zemřela v dubnu, bylo jí jednadevadesát let. Vzpomínka a rozloučení s requiem se uskuteční ve středu od tří hodin odpoledne v Katedrále svatého Petra a Pavla na brněnském Petrově.  

Krávy. Ilustrační snímek

Koronavirové šarlatánství. Před nákazou údajně ochrání vodka či kravská moč

Stejně jako koronavirus se světem šíří i široká škála falešných medicín a pseudoléků, které mají údajně léčit - anebo alespoň ochránit před nákazou, napsal zpravodajský server Worldcrunch. Sociální sítě jsou podobnými radami doslova zaplavené do té míry, že Světová zdravotnická organizace (WHO) vydala varování před podobnými mýty.

Nový pavilon urgentní medicíny v krajské nemocnici v Liberci. Takto má vypadat z Husovy třídy.

Stavba Centra urgentní medicíny se přiblížila

Zhruba do měsíce pošlou žluté stroje k zemi první část chátrajících budov ve spodní části areálu krajské nemocnice. Krok, který fakticky odstartuje výstavbu nového Centra urgentní medicíny (CUM) pro pacienty Libereckého kraje, umožnilo územní rozhodnutí, které vydal stavební úřad v Liberci. Včera to oznámilo vedení krajské nemocnice (KNL).

Nový pavilon urgentní medicíny v krajské nemocnici v Liberci. Takto má vypadat z Husovy třídy.

Stavba Centra urgentní medicíny se přiblížila

Zhruba do měsíce pošlou žluté stroje k zemi první část chátrajících budov ve spodní části areálu krajské nemocnice. Krok, který fakticky odstartuje výstavbu nového Centra urgentní medicíny (CUM) pro pacienty Libereckého kraje, umožnilo územní rozhodnutí, které vydal stavební úřad v Liberci. Včera to oznámilo vedení krajské nemocnice (KNL).

Nový pavilon urgentní medicíny v krajské nemocnici v Liberci. Takto má vypadat z Husovy třídy.

Stavba Centra urgentní medicíny se přiblížila

Zhruba do měsíce pošlou žluté stroje k zemi první část chátrajících budov ve spodní části areálu krajské nemocnice. Krok, který fakticky odstartuje výstavbu nového Centra urgentní medicíny (CUM) pro pacienty Libereckého kraje, umožnilo územní rozhodnutí, které vydal stavební úřad v Liberci. Včera to oznámilo vedení krajské nemocnice (KNL).

Ředitel Nemocnice Znojmo Martin Pavlík.

Pavlík: Jsme připravení na válečnou medicínu. Plánované zákroky začnou od května

Po téměř dvou měsících začnou ve znojemské nemocnici lékaři a jejich týmy operovat pacienty podle plánu, a to od 4. května. Na odložené operace čekaly desítky lidí. Ty, kterým se stav zhoršil, operovali zdravotníci jako akutní případy. Situaci v nemocnici v době pandemie koronaviru přiblížil ředitel Nemocnice Znojmo Martin Pavlík.  

U dětského lékaře. Ilustrační foto

Příhraničí bez dětského doktora. Rodiče na Jemnicku jsou nahraní

Zhruba tisícovka dětí na Jemnicku zůstane na konci prázdnin bez lékaře, pokud se do té doby nepodaří do příhraničí sehnat náhradu za odcházejícího dětského doktora. Zatím to s hledáním jiného moc růžově nevypadá. A v blízkém budoucnu půjdou do důchodu lékaři z dalších oborů. Budou potřeba jeden dva praktici, zubař a zřejmě i další dětský doktor.  

Studentka medicíny Eliška Janečková pochází ze Znojma. Pomáhá v místní nemocnici.

Třídí pacienty. Nemůžu jen sedět doma, říká studentka medicíny ze Znojma

/HRDINOVÉ Z PRVNÍ LINIE/ Nechtěla jsem sedět doma na zadku celý měsíc a jen se učit na blížící se zkoušky. Tak studentka medicíny Eliška Janečková ze Znojma zdůvodňuje rozhodnutí pomáhat v místní nemocnici. V době koronavirové. „Každá pomocná ruka je v takovéto situaci dobrá, a já ráda pomůžu, pokud jsem sama zdravá a můžu,“ říká třiadvacetiletá žena, která studuje čtvrtý ročník Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně.  

Student všeobecného lékařství Lékařské fakulty Masarykovy univerzity Michal Štefančík.

Fofr jako v supermarketu, nesmí udělat chybu. Medik Štefančík třídí "podezřelé"

Je šest ráno. Chodbou se rozprostírá klapot bot o podlahu. Vzduch se mísí s nezaměnitelných pachem dezinfekce. Dveře Dětské nemocnice se otevírají a dovnitř vchází pacient. Copak vás trápí? Byl jste v zahraničí? Nemáte nařízenou karanténu? Ukažte, změříme teplotu. Dobrá. Dýchací potíže? Výborně. Běžte na centrální evidenci. Tam si vás převezme sestřička. Poté za čtyřiadvacetiletým studentem všeobecného lékařství Lékařské fakulty Masarykovy univerzity Michalem Štefančíkem přichází druhý pacient. Stejný postup. Změřit teplotu, provést anamnézu, poslat k evidenci a následně na ambulanci. Pak třetí. Čtvrtý. Desátý. Padesátý. Stý. Jako u pokladny v supermarketu. Jen svědomitě, důkladně a komunikativně.

Česko zvýšilo počet testů na koronavirus.

Historie nás varovala, úder a vývoj epidemií lze těžko předvídat. I u koronaviru

Slovo pandemie dnes děsí celý svět. Ta současná, jejímž viníkem je koronavirus SARS-CoV-2 způsobující onemocnění covid-19, díky vyspělosti medicíny a preventivním opatřením jistě nebude mít takové následky, jako v minulosti například pandemie moru nebo španělské chřipky. Jaké byly další velké epidemie v dějinách lidstva?

Laboratoř Nemocnice Prostějov zdvojnásobila vyšetřovací kapacitu pro testování nového typu koronaviru.

Nemocnice Prostějov otestuje i 200 vzorků denně. Týmy tam jedou "nadoraz"

Laboratoř prostějovské nemocnice zdvojnásobila vyšetřovací kapacitu pro testování nového typu koronaviru. Nemocnice Prostějov, efektivně zareagovala na zvýšenou potřebu testování osob s podezřením na COVID-19 a zvýšila svou kapacitu denních vyšetření na Oddělení laboratorní medicíny na dvojnásobek.

Laboratoře Státního veterinárního ústavu Jihlava, ve kterých testují vzorky s podezřením na Covid-19.

Pilíře chytré karantény. Laboratoře se blíží kapacitě deset tisíc testů denně

Vzorky na podezření nákazy novým typem koronaviru SARS-CoV-2, který způsobuje nemoc covid-19, nyní vyšetřuje téměř osm desítek laboratoří po celé České republice. Jejich celková kapacita se nyní navýšila až na 10 tisíc vzorků denně. Propojený systém laboratoří by se měl stát jedním z pilířů chytré karantény, která by se po Jihomoravském kraji měla postupně zavádět v ostatních regionech. ČTK to řekl ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny olomoucké lékařské fakulty Marián Hajdúch, který byl pověřen koordinací laboratorní části projektu při ministerstvu zdravotnictví.  

Z transportu zásilky vzorků do ÚMTM

Na olomoucké univerzitě vyšetřili přes 400 vzorků, teď pomůžou i Praze

Přes 420 vzorků vyšetřila na koronavir od středy do neděle Laboratoř experimentální medicíny Ústavu molekulární a translační medicíny (ÚMTM) Lékařské fakulty Univerzity Palackého. V pondělí převzala zásilku 500 vzorků z Čech, aby ulevila pracovištím, kde narůstající nápor momentálně nezvládají.

Nemocnice Tábor. Ilustrační foto.

Do nemocnice se pacienti dostanou už jen přes třídící centrum

Nemocnice Tábor přistoupila k dalším opatřením pro snížení rizika přenosu nemoci COVID-19 nejen mezi pacienty, ale i na zdravotníky. S platností od čtvrtka 26. března uvedla do provozu třídící centrum, přes které musí projít všichni pacienti směřující do nemocnice.

Peter Vanek, projektový manažer,  Ústav molekulární a translační medicíny, LF UPOL

Olomoucká ofenziva v hledání viru: Zvládneme až 1000 vzorků denně

Díky špičkovému týmu, spolupráci s dalšími vědeckými pracovišti a technickému vybavení je Laboratoř experimentální medicíny Ústavu molekulární a translační medicíny (ÚMTM) Lékařské fakulty Univerzity Palackého schopna výrazně zasáhnout do probíhajícího vyšetřování vzorků osob s podezřením na Covid-19 v Olomouckém kraji.