České zdravotnictví se dlouhodobě potýká s nedostatkem personálu. Chybí sestřičky, některé lékařské specializace, případě obojí. Podle České lékařské komory (ČLK) aktuálně schází okolo dvou až tří tisíc doktorů. „Pokud se však na věc podíváme skrze ideální stav, tak to bude ještě více,“ říká lékař a mluvčí ČLK Michal Sojka.
Správnou záchranu života ukazovali hradeckým gymnazistům ve středu medici z lékařské fakulty. V akci Hledá se lékař se snaží nadchnout pro medicínu vhodné gymnazisty.
Psychosomatika má nádech něčeho alternativního, zázračného, ale také zneužívaného a útočícího na klasickou medicínu. Přitom jde o oficiálně uznaný medicínský obor. „Psychosomatika není ostatním oborům nijak nadřazená, v žádném případě je nemůže nahradit. Má fungovat paralelně s nimi, být úlevou a další možností jak pro pacienty, tak pro lékaře,“ říká v rozhovoru, který vyšel v časopisu Glanc, MUDr. Barbora Branna, pediatrička a psychosomatická lékařka.
Soukromé pasti, Nevinné lži, Dokonalý svět, Metanol, Ochránce, Případ Roubal. Oblíbené seriály spojuje její jméno. Úspěšná režisérka Tereza Kopáčová mluví o svých neúspěšných vztazích a na první pohled sebevědomá žena o svých pochybnostech. Rozhovor přinesl časopis Glanc.
Krajská nemocnice Liberec začala vybírat generálního zhotovitele stavby Centra urgentní medicíny a parkovacího domu s energocentrem. Ve vypsaném výběrovém řízení je hlavním kritériem nabídková cena.
Oddělení urgentní medicíny v královéhradecké fakultní nemocnici poničil v pondělí v půl deváté večer zfetovaný muž. Na místě museli zasáhnout policisté.
Pandemie covidu opět nabírá na síle. Nejtěžší případy, z nichž převážná většina jsou neočkovaní pacienti, má v péči Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, jejíž přednosta Jan Beneš je zároveň koordinátorem covid lůžkové péče Plzeňského kraje.
Jen vloni přišlo v České republice na svět více než sedm tisíc dětí, které se narodily před 37. dokončeným týdnem těhotenství. Podíl nedonošenců mezi novorozenci v posledních letech ale klesá. Potvrzují to data Českého statistického úřadu (ČSÚ) i nemocnice.
Jak pomoci lidem se závažným nevyléčitelným onemocněním, jak se zorientovat v tak těžké životní situaci, kde najít podporu nebo jak ulevit příznakům, které vážnou nemoc provázejí. Se všemi těmito otázkami pomůže rodinám těžce nemocných pacientů ambulance palitativní medicíny. Nově ji otevírají v břeclavské nemocnici.
Psychosomatika má nádech něčeho alternativního, zázračného, ale také zneužívaného a útočícího na klasickou medicínu. Přitom jde o oficiálně uznaný medicínský obor. „Psychosomatika není ostatním oborům nijak nadřazená, v žádném případě je nemůže nahradit. Má fungovat paralelně s nimi, být úlevou a další možností, jak pro pacienty, tak pro lékaře,“ říká Barbora Branna, pediatrička a psychosomatická lékařka.
Interna přestala být pro lékaře zajímavá a pocítila to mimo jiné nemocnice ve Svitavách. Někteří lékaři odtud odešli a oddělení se dostalo do krizové situace. Příjmová ambulance zůstává některé dny zavřená. V listopadu má ale přijít zlom. Nemocnice přijala nového primáře interny.
Interna přestala být pro lékaře zajímavá a pocítila to mimo jiné nemocnice ve Svitavách. Někteří lékaři odtud odešli a oddělení se dostalo do krizové situace. Příjmová ambulance zůstává některé dny zavřená. V listopadu má ale přijít zlom. Nemocnice přijala nového primáře interny.
Hlavním tématem přednášky lékaře Jana Vojáčka ve votickém kině bylo v ponděli 11. října představení pojmu funkční medicíny. „Dnešní život je totiž plný úzkosti, fyzické či psychické bolesti, závislostí, nesoběstačnosti a pocitu žití bez životní síly a energie,“ míní propagátor funkční medicíny a lidem přítomným na jeho přednášce také vysvětlil, co skutečně znamená být ve 21. století zdráv.
Operuje již jednapadesát let. Je zakladatelem mikrochirurgie, byl u prvního přišití uříznutého prstu i u první transplantace prstu z nohy na ruku v tehdejším Československu.
Operuje již jednapadesát let. Je zakladatelem mikrochirurgie, byl u prvního přišití uříznutého prstu i u první transplantace prstu z nohy na ruku v tehdejším Československu.
Plzeňská medicína letos přijala 318 studentů na všeobecné lékařství.
Operuje již jednapadesát let. Je zakladatelem mikrochirurgie, byl u prvního přišití uříznutého prstu i u první transplantace prstu z nohy na ruku v tehdejším Československu.
Svým pacientům nabízí v Přílepské ordinaci možnost využít nejnovější medicínské postupy, nezrazuje je ale ani od alternativní léčby. Lékař Rodion Schwarz je totiž praktický lékař, který „západní“ medicínu kombinuje s tou tradiční čínskou. Kdy se může pacient spolehnout na alternativu a kdy ne osvětluje v rozhovoru.
Máte zdravotní potíže, ale ačkoli jste podstoupili všechna možná vyšetření u lékaře, stále nedokázal odhalit jejich příčinu? V tom případě vám může pomoci psychosomatická medicína. Zaměřuje se na onemocnění, při nichž hraje hlavní roli psychika. Ať už si to uvědomujeme, nebo ne, psychický stav má na zdraví zásadní vliv.
K rychle se rozvíjejícím oborům, které dokážou dramaticky zlepšit kvalitu života pacientů, patří rozhodně transplantační medicína. To, co by si před sto lety lidé nedokázali vůbec představit, je dnes realitou, která umožňuje pacientům s transplantovanými orgány návrat do plnohodnotného života.
Nemoc si nevybírá. Řada lidí ale při vyslechnutí diagnózy přemýšlí nad výběrem léčby a řešení hledají i v alternativních postupech. Pandemie zájem o ně zvýšila. I někteří vystudovaní lékaři alternativu nezatracují, varují ale před rozhodnutím, které nelze vzít zpět.
Zájemci, kteří se rádi přiučí a získají nové znalosti o svém zdraví, se mohou zúčastnit kongresu v on-line prostředí. Není určený jen odborníkům, zapojit se může každý. Téma kongresu se týká každého z nás, nejlépe to vystihuje jeho motto: Zdraví nezná hranic, hledejme, co nás spojuje. Dne 10.–12. září se koná pod záštitou hlavního města Prahy unikátní setkání mezinárodních i českých odborníků z různých oblastí medicíny.
Zájemci, kteří se rádi přiučí a získají nové znalosti o svém zdraví, se mohou zúčastnit kongresu v on-line prostředí. Není určený jen odborníkům, zapojit se může každý. Téma kongresu se týká každého z nás, nejlépe to vystihuje jeho motto: Zdraví nezná hranic, hledejme, co nás spojuje. Dne 10.–12. září se koná pod záštitou hlavního města Prahy unikátní setkání mezinárodních i českých odborníků z různých oblastí medicíny.
Zájemci, kteří se rádi přiučí a získají nové znalosti o svém zdraví, se mohou zúčastnit kongresu v on-line prostředí. Není určený jen odborníkům, zapojit se může každý. Téma kongresu se týká každého z nás, nejlépe to vystihuje jeho motto: Zdraví nezná hranic, hledejme, co nás spojuje. Dne 10.–12. září se koná pod záštitou hlavního města Prahy unikátní setkání mezinárodních i českých odborníků z různých oblastí medicíny.
Zájemci, kteří se rádi přiučí a získají nové znalosti o svém zdraví, se mohou zúčastnit kongresu v on-line prostředí. Není určený jen odborníkům, zapojit se může každý. Téma kongresu se týká každého z nás, nejlépe to vystihuje jeho motto: Zdraví nezná hranic, hledejme, co nás spojuje. Dne 10.–12. září se koná pod záštitou hlavního města Prahy unikátní setkání mezinárodních i českých odborníků z různých oblastí medicíny.
Zájemci, kteří se rádi přiučí a získají nové znalosti o svém zdraví, se mohou zúčastnit kongresu v on-line prostředí. Není určený jen odborníkům, zapojit se může každý. Téma kongresu se týká každého z nás, nejlépe to vystihuje jeho motto: Zdraví nezná hranic, hledejme, co nás spojuje. Dne 10.–12. září se koná pod záštitou hlavního města Prahy unikátní setkání mezinárodních i českých odborníků z různých oblastí medicíny.
Za nedostatkem zdravotníků v regionu stojí odchody za lepším, ale i abnormální délka studia.
Ústecká Masarykova nemocnice, ale i další špitály regionu dlouhodobě čelí nedostatku kvalifikovaných všeobecných sester se specializací. Může být i hůř. Nezanedbatelná část těch, které pracují, se totiž blíží důchodovému věku. Další se po dosavadním vyvrcholení koronavirové krize rozhodly neodkládat odchod na mateřskou. Jen v sedmi nemocnicích pod Krajskou zdravotní chybí kolem 250 sester. V čem to je?
Ústecká Masarykova nemocnice, ale i další špitály regionu dlouhodobě čelí nedostatku kvalifikovaných všeobecných sester se specializací. Může být i hůř. Nezanedbatelná část těch, které pracují, se totiž blíží důchodovému věku. Další se po dosavadním vyvrcholení koronavirové krize rozhodly neodkládat odchod na mateřskou.
Ústecká Masarykova nemocnice, ale i další špitály regionu dlouhodobě čelí nedostatku kvalifikovaných všeobecných sester se specializací. Může být i hůř. Nezanedbatelná část těch, které pracují, se totiž blíží důchodovému věku. Další se po dosavadním vyvrcholení koronavirové krize rozhodly neodkládat odchod na mateřskou.
Zkušenost z války ho přivedla k medicíně i do náruče komunistické strany. Že to druhé byl omyl, rozpoznal záhy, medicíně naopak zůstal věrný. Ve věku sto let zemřel neurochirurg Vladimír Beneš.
Zkušenost z války ho přivedla k medicíně i do náruče komunistické strany. Že to druhé byl omyl, rozpoznal záhy, medicíně naopak zůstal věrný. Ve věku sto let zemřel neurochirurg Vladimír Beneš.
Zkušenost z války ho přivedla k medicíně i do náruče komunistické strany. Že to druhé byl omyl, rozpoznal záhy, medicíně naopak zůstal věrný. Ve věku sto let zemřel neurochirurg Vladimír Beneš.
Zkušenost z války ho přivedla k medicíně i do náruče komunistické strany. Že to druhé byl omyl, rozpoznal záhy, medicíně naopak zůstal věrný. Ve věku sto let zemřel neurochirurg Vladimír Beneš.
Zkušenost z války ho přivedla k medicíně i do náruče komunistické strany. Že to druhé byl omyl, rozpoznal záhy, medicíně naopak zůstal věrný. Ve věku sto let zemřel neurochirurg Vladimír Beneš.
Vybudování PET/CT pracoviště. K tomu směřují v Kyjově na oddělení nukleární medicíny, která tady funguje právě třicet let. Chystaná novinka má využití zejména při diagnostice nádorových onemocnění a také těch souvisejících s nervovou soustavou. „Pozitronová emisní tomografie, zkráceně PET, je nejmodernější nukleárně medicínská vyšetřovací metoda, využívající pozitronových zářičů,“ přiblížil radiofarmaceut kyjovské nemocnice Igor Tichý.
/ROZHOVOR/ V šesté třídě vážila dvacet čtyři kilo, atletika jí pomohla začít normálně žít.
/ROZHOVOR/ Lékař Vladislav Chvála pracuje ve zdravotnictví od roku 1978, nejprve působil jako ženský lékař a porodník, později sexuolog specializovaný na rodinnou terapii a psychosomatickou medicínu. V Liberci založil Středisko komplexní terapie psychosomatických poruch a od roku 1989 vede zdejší tým lékařů, psychologů a rehabilitačních pracovníků.
/ROZHOVOR/ Jsou úspěšní a bohatí. Mají tři syny a skvělou práci. Katarína je lékařka, Ondřej softwarový inženýr. Mimořádný pár z nich ale dělá to, jak naložili se svými penězi. Z majetku ve výši 4,5 miliardy vzali třetinu a vložili ji do nadace, jejímž cílem je péče o nevyléčitelně nemocné děti a pomoc jejich rodinám.
Odstranění žlučníku, sleziny či ledviny, či sešití tenkého střeva, močovodu, nebo cévy, si vyzkoušeli studenti medicíny během osmého ročníku Letní školy experimentální chirurgie na plzeňské lékařské fakultě.
V současné vyspělé medicíně transplantujeme, replantujeme, podnikáme výzkumné cesty do nitra mozků, klonujeme kmenové buňky, sekvencujeme DNA, konstruujeme bionické končetiny, využíváme umělou inteligenci… Jsou však chvíle, kdy i ty nejpřevratnější metody ustoupí třeba obyčejným larvičkám, pijavicím, parazitickým červům či včelímu jedu.
Experimentální léčba není jen doménou lidské medicíny. Vrací se ke kořenům, síly hledá v přírodě. Otevřená je ale i nejmodernějším výdobytkům vědy.
V rukách špičkového lékaře pomáhá robot v Ústí nad Labem při operacích konečné části tlustého střeva postižené rakovinným bujením. Jan Rejholec navíc také vede děčínskou chirurgii.
Míří na pátou olympiádu a opět touží po medaili. Poslední výkony veslaře Ondřeje Synka tomu ovšem neodpovídají. Nadějí by mohlo být opatření na základě lékařského vyšetření. To závodník Dukly podstoupil minulý týden.
/FOTOGALERIE/ Míří na pátou olympiádu a stále touží po medaili. Poslední výkony veslaře Ondřeje Synka tomu ovšem neodpovídají. Nadějí by mohlo být opatření na základě lékařského vyšetření. To závodník Dukly podstoupil minulý týden.
Mezinárodní den urgentní medicíny, který zvyšuje povědomí o tomto relativně novém medicínském oboru, si připomínáme dnes 27. května.
Uherskohradišťská nemocnice poskytuje péči pacientům už devadesát sedm let. Ve Zlínském kraji má nezastupitelné místo, což se prokázaloi při nynější pandemii, kdy se zdejší zdravotníci zvládli postarat o stovky nemocných.
Technická univerzita zkoumá v projektu stovku jabloneckých hokejistů. Podobný projekt zatím v Česku není.
Oblastní charita Pardubice nově otevřela Ambulanci paliativní medicíny v Holicích. Úlevu pacientům trpícím závažnými chorobami nabídne v ordinaci i domácím prostředí.
Lékařská fakulta Ostravské univerzity získá po dlouhodobých problémech od Národního akreditačního úřadu (NAÚ) akreditaci programu Všeobecné lékařství. Nedostane ji ale na standardních deset let, nýbrž jen na pět.
