Americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) oznámil, že v pondělí 26. října zveřejní "nový vzrušující objev" týkající se Měsíce. Informuje o tom server Science Alert. Ten v této souvislosti poukazuje na nové výsledky Stratosférické observatoře pro infračervenou astronomii (Sofia), což je ve skutečnosti letadlo Boeing 747 SP nesoucí velký zrcadlový dalekohled.
Letošní Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství získali Američané Harvey Alter a Charles Rice a Brit Michael Houghton za objev viru způsobujícího hepatitidu C. Jména laureátů oznámil stockholmský Karolínský institut.
Na archeologické nálezy donedávna chudé keltské oppidum v Českých Lhoticích, jedno ze sedmi známých hradišť v Česku, se může nově pochlubit unikátním nálezem. Systematický průzkum v letošním roce přinesl překvapivé výsledky.
Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) zvažuje schválení až dvou planetárních vědeckých misí, včetně mise k Venuši s cílem zjistit, zda na planetě skutečně existuje život. Informovala o tom agentura Reuters poté, co tento týden média oznámila, že vědci v atmosféře sousední planety našli plyn spojovaný s životem.
Mezinárodní tým vědců objevil v atmosféře Venuše plyn, který je spojován s živými mikroorganismy. Nachází se zhruba 50 kilometrů nad povrchem a astronomové si jeho přítomnost na druhé planetě od Slunce nedokážou zatím vysvětlit jinak, než přítomností života, píší světová média.
Průlomový objev, tvrdí vědci. Alzheimerovu chorobu bude možné diagnostikovat na základě krevního testu, a to s přesností až 98 procent. Dosud žádný jednoznačný diagnostický test neexistoval.
V egyptském pouštním pohřebním komplexu Sakkára byla objevena neobvyklá skrýš uchovávající nejméně třináct sarkofágů pocházejících z doby před 2500 lety. Mimořádné na novém objevu je to, že všechny sarkofágy jsou po tisíce let zcela nedotčené a stále ještě neprodyšně uzavřené - stovky let poté, co do nich byla uložena těla jejich "obyvatel".
/FOTOGALERIE/ Ta hrouda ležela na okraji ohniště. Ve chvíli, kdy ji hostinský Josef Raška rozlomil, objevil se jeden z nejvýznamnějších objevů světové antropologie – čelist neandertálského dítěte.
Srpnový archeologický průzkum na severní skále hradu Kalich u Třebušína přinesl řadu objevů.
Srpnový archeologický průzkum na severní skále hradu Kalich u Třebušína přinesl řadu objevů.
Srpnový archeologický průzkum na severní skále hradu Kalich u Třebušína přinesl řadu objevů.
Šipky pocházející ze střel do kuše, olověný projektil z palné zbraně nebo kamenná skříňka, ve které byly umístěny zvířecí kosti či nádoby. To jsou některé z objevů, které během srpna při průzkumu severní skály hradu Kalich u Třebušína našli odborníci z mosteckého Ústavu archeologické památkové péče severozápadních Čech (ÚAPPSZ) společně se studenty Filozofické fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem.
Asi jen málokdo ví, že zhruba před 86 miliony let plavaly v mělkém moři na území dnešních východních Čech obří dravé ryby, které by dokázaly spořádat dospělého člověka na několik polknutí. Jak byly vlastně objeveny jejich zkameněliny a co všechno o nich dnes víme?
Na našem území kdysi žili draci, nebyli to ale okřídlení plazi chrlící z tlamy oheň, nýbrž velcí mořští plazi s ploutvovitým zakončením končetin. Jedním z nich byl i mořský drak z Dolního Újezdu u Litomyšle, jehož nádherná čelist byla objeveny náhodou před šedesáti lety tehdejším žákem základní školy F. Hurychem
Projekt Jak nalézat a neničit, který minulý měsíc rozjelo s detektorovými hledači Muzeum východních Čech v Hradci Králové, přinesl první ovoce, respektive pazourky.
Projekt Jak nalézat a neničit, který minulý měsíc rozjelo s detektorovými hledači Muzeum východních Čech v Hradci Králové, přinesl první ovoce, respektive pazourky.
Vědci si už dlouho kladou otázku, zda na planetě Mars mohl v dobách, kdy tam tekla voda, existovat život. Teorii o tekoucí vodě podporovala četná údolí a odtokové kanály, u nichž se předpokládalo, že je vytvořil právě vodní tok. Nyní ale ale ukazuje, že to mohlo být i jinak. Podle nového výzkumu mohly tyto prohlubně vytvořit ledovce, nikoli řeky.
Pozůstalost Antonína Dvořáka, kterou spravuje Národní muzeum v rámci Českého muzea hudby, obsahovala mimo jiné neznámý vzorek léku, který významný hudební skladatel užíval krátce před svou smrtí. A po víc než sto letech došlo díky Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv k jeho přesné identifikaci. Výsledky náročného rozboru ukázaly, že Antonín Dvořák trpěl zánětem močových cest.
Minule jsme se zaměřili na jediného dosud vědecky popsaného a pojmenovaného dinosaura z našeho území, kterým je Burianosaurus augustai, objevený nedaleko Kutné Hory. V České republice však máme k dispozici ještě jednu dinosauří fosilii, a ta je o celých 65 milionů let starší.
Pár zubů ze středních Čech znamená odbornou revoluci. Celosvětovou. Jde totiž o objev, který zásadně posouvá zažité představy vědců. A netvrdí to nějaký místní patriot. Tyhle informace si lze přečíst v prestižním vědeckém časopise Science.
"Za časů dávných bohů, hrdinných náčelníků a králů, neklidem zmítaná země zrodila hrdinku," opakovalo se v úvodu jednoho z nejpopulárnějších seriálů 90. let o udatné válečnici Xeně, velmi vzdáleně inspirovaného řeckou mytologií. Nový archeologický objev však naznačuje, že legendární Amazonky, tedy dívky bojující jako muži, ve starověku opravdu existovaly. Našel se totiž hrob jedné z nich.
Pracovníka Správy jeskyní České republiky Petra Zajíčka znali čtenáři Blanenského deníku Rovnost léta jako autora oblíbeného seriálu Tajemné podzemí. Na svém kontě má však také už pět knih. Dvě z nich získaly prestižní ocenění. Šestá vyjde na podzim a spoluautory jsou pracovníci Moravského zemského muzea v Brně.
Zpřístupnění jednoho z nejzachovalejších hradů v České republice se odsouvá. Hrad Kost, památka v rukou rodiny Kinských dal Borgo, se kvůli stavebním pracím otevře 6. června. Návštěvní okruh bude částečně omezen.
/ROZHOVOR, FOTOGALERIE/ Už jen měsíc je v Muzeu východních Čech v Hradci Králové k vidění výjimečná výstava Gotické a raně renesanční umění východních Čech 1200 - 1550. Duchovním otcem mimořádně rozsáhlého výstavního projektu je vynikající znalec středověkého a raně renesančního umění, emeritní profesor olomoucké Univerzity Palackého a pracovník Ústavu dějin umění Akademie věd Ivo Hlobil (*1942).
Planet podobných Zemi je v naší galaxii Mléčná dráha možná celá řada, ale objevit je není tak jednoduché. Až do současné doby je zhruba jen třetina z více než čtyř tisíc nalezených a potvrzených exoplanet kamenná - a většina z nich se nachází v okruhu několika tisíc světelných let od Země. To ale není jediný důvod, proč je objev nové kamenné planety vzrušující.
Představa Marsu jako mrtvé, suché, prašné a pusté planety bere s každým dalším novým objevem stále více za své. Vedle náznaků možné existence nějaké formy života (nálezu organických molekul, podivných výkyvů hladiny kyslíku v atmosféře planety) přibývá důkazů, že Mars je také vulkanicky a geologicky aktivní. Jeden z nich vědci objevili v meteoritu.
Dlouhých osmnáct let čekali ornitologové na to, než jej znovu v Českém Švýcarsku uvidí. Za posledních šedesát let se to povedlo teprve potřetí. Datlíků tříprstých žije v celé České republice odhadem jen 300 až 500 párů. Samici vzácného ptáka se podařilo zpozorovat v březnu členovi ornitologického klubu při Labských pískovcích Martinu Horynovi nedaleko Mezní Louky. Později se mu datlíka povedlo také vyfotografovat. V rozmezí několika dalších dnů viděl datlíka na stejném místě ještě znovu.
Před sezonou se o něm psalo jako o možném nástupci Jakuba Ference. Do Přerova také přišel z polské ligy, ke dvěma metrům mu chybí jen pár centimetrů. Jakub Kubeš skutečně ukázal extraligový potenciál, je považován za jeden z největších objevů uplynulé prvoligové sezony.
Na Velký pátek se podle lidových pověr otevírá země, aby vydala své poklady. Už jednou se badatelům tento sen splnil - před sedmi lety totiž během Velikonoc odkryli v Hradčanech na Přerovsku poklad z mladší doby bronzové. Historie se znovu zopakovala - těsně před velikonočními svátky objevili badatelé na jednom z polí na Přerovsku soubor předmětů z pozdní doby bronzové.
/FOTOGALERIE/ V době globálního ohrožení lidstva koronavirem hledají také Češi objevy, jak řádění zákeřného viru zastavit. Český vědec Jan Procházka (58), který má svoji firmu JTJ v Kamenných Žehrovicích, přišel už před časem s převratným řešením, jak výskyt jakýchkoli bakterií a virů snížit na minimum.
Slovo pandemie dnes děsí celý svět. Ta současná, jejímž viníkem je koronavirus SARS-CoV-2 způsobující onemocnění covid-19, díky vyspělosti medicíny a preventivním opatřením jistě nebude mít takové následky, jako v minulosti například pandemie moru nebo španělské chřipky. Jaké byly další velké epidemie v dějinách lidstva?
Vážení čtenáři, mám už plné zuby všech negativních zpráv, které souvisí s dnešní dobou. Proto jsem uvažoval, jaká zpráva by nás mohla v dnešní době povzbudit.
Kam lidská paměť sahá, připomínaly oba zemské póly věčně zmrzlou pustinu. Nějaký život tam sice existuje, ale přesto má většina živých tvorů včetně člověka dost dobrých důvodů držet se v oblastech blíže rovníku. Vždycky tomu tak ale nebylo.
Neandertálci byli většími znalci mořského světa, než věda dosud předpokládala: nový výzkum ukazuje, že neandertálská společenství žijící na území dnešního Portugalska vynikala v rybolovu a sběru mořských plodů stejně jako předci moderního člověka.
Tým vědců z univerzity v San Diegu ohlásil unikátní objev. Vůbec poprvé byly v mimozemských objektech, které dopadly na Zemi, nalezeny supravodivé materiály. Vědci je odhalili v zrnech uvnitř dvou různých meteoritů.
Vědci objevili úplnou lebku dosud neznámého druhu ptačího dinosaura, nejmenšího, jaký kdy byl nalezen. Našli ji zalitou v 99 milionů let starém jantaru. Přestože je menší než nejmenší žijící kolibřík, byl její nositel pravděpodobně predátor.
Původně vystudovaná učitelka Irena Veverková (62), působila dlouhé roky jako archivářka ve Státním okresním archivu Kladno, zabývá se regionální historií, osobnostmi regionu, stavebními památkami a dějinami školství. Je vdaná, má tři dospělé syny a jednu vnučku. Za svůj největší badatelský objev považuje znovuobjevení kladenského architekta Antonína Raymonda, který se v Zemi vycházejícího slunce stal v minulém století zakladatelem novodobé japonské architektury. Zásluhou znovuobjevení této významné osobnosti má právo nosit architektovo příjmení vedle svého jako jedna ze tří lidí na světě.
Speleologové objevili v Albeřické jeskyni ve východních Krkonoších rozsáhlý labyrint nových prostor. Délka jeskyně se tím více než zdvojnásobila. ČTK to řekl Radko Tásler ze společnosti Speleo Albeřice a objev označil v rámci Krkonoš za výjimečný. Prostory objevili jeskyňáři loni.
/FOTOGALERIE/ Pozůstatky tří lidí nalezli archeologové v základech tisíc let staré hradby břeclavského zámku. Objev je to skutečně jedinečný. Kostry lidí se totiž nacházely v těsné blízkosti a v extrémních pozicích. „Nález nasvědčuje tomu, že tito lidé mohli být svázáni. Rovněž lze předpokládat násilnou smrt. Přes všechna těla jsme navíc objevili zbytky velkého kovového předmětu, který se nám dosud nepodařilo identifikovat,“ popsal archeolog Miroslav Dejmal.
Fyzici zachytili signály vysokoenergetických neutrin, které přicházejí z málo pravděpodobných směrů ve vesmíru. Kladou si otázku, co tyto netypicky se chovající "duchy" k naší planetě vyslalo. Informuje o tom agregátor novinek z vědy Science Alert.
/ROZHOVOR/ Na Hané možná roste nový fotbalový talent? Jmenuje se Ondřej Zmrzlý, hraje na pozici defenzivního záložníka a obléká dres Sigmy Olomouc. Právě on je jedním z objevů podzimu.
/ROZHOVOR/ Na Hané možná roste nový fotbalový talent? Jmenuje se Ondřej Zmrzlý, hraje na pozici defenzivního záložníka a obléká dres Sigmy Olomouc. Právě on je jedním z objevů podzimu.
/ROZHOVOR/ Na Hané možná roste nový fotbalový talent? Jmenuje se Ondřej Zmrzlý, hraje na pozici defenzivního záložníka a obléká dres Sigmy Olomouc. Právě on je jedním z objevů podzimu.
Blansko /FOTO/ – Pozůstatky středověkého opevnění se podařilo objevit nedaleko Klepačova u Blanska. Hrádek nejspíš sloužil jako ochrana na cestě, kudy se dopravovala železná ruda. Podle odborníků jde o unikátní nález.
Pozůstatky středověkého opevnění se podařilo objevit nedaleko Klepačova u Blanska. Hrádek nejspíš sloužil jako ochrana na cestě, kudy se dopravovala železná ruda. Podle odborníků jde o unikátní nález.
Vesmírný objev, který podle všeho staví naše dosavadní poznání vesmíru na hlavu. Astronomové hlásí, že objevili jev, který vypadá jako černá díra, ovšem zcela se lišící od všech černých děr, které zaznamenali dosud. Podle nich objev nasvědčuje tomu, že existuje ještě jiná populace těchto tajemných objektů, než o jakých se zatím vědělo.
Sbírku fotografií ústeckého muzea posunul hlouběji do minulosti nový objev. V zatím nezpracované krabici plné neroztříděných dobových fotoportrétů objevil její kurátor Jiří Preclík dvě jedinečné daguerrotypie, což jsou snímky na stříbrné destičce uložené do skla. Obě ve skvělém stavu.
Léčba zhoubných nádorů v současnosti stojí na čtyřech pilířích: chirurgickém zákroku, radioterapii, chemoterapii a imunoterapii. Jan Brábek se svými kolegy z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v BIOCEVu přichází s objevem, který se může stát pátým pilířem boje s rakovinou.
Léčba zhoubných nádorů v současnosti stojí na čtyřech pilířích: chirurgickém zákroku, radioterapii, chemoterapii a imunoterapii. Jan Brábek se svými kolegy z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v BIOCEVu přichází s objevem, který se může stát pátým pilířem boje s rakovinou.
Léčba zhoubných nádorů v současnosti stojí na čtyřech pilířích: chirurgickém zákroku, radioterapii, chemoterapii a imunoterapii. Jan Brábek se svými kolegy z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v BIOCEVu přichází s objevem, který se může stát pátým pilířem boje s rakovinou.
