Kreativ

ŠTÍTEK: objev

Jan Brábek

Metastázy? Rakovinové bujení lze zastavit, objevil český vědec

Léčba zhoubných nádorů v současnosti stojí na čtyřech pilířích: chirurgickém zákroku, radioterapii, chemoterapii a imunoterapii. Jan Brábek se svými kolegy z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v BIOCEVu přichází  s objevem, který se může stát pátým pilířem boje s rakovinou.

Jan Brábek

Metastázy? Rakovinové bujení lze zastavit, objevil český vědec

Léčba zhoubných nádorů v současnosti stojí na čtyřech pilířích: chirurgickém zákroku, radioterapii, chemoterapii a imunoterapii. Jan Brábek se svými kolegy z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v BIOCEVu přichází  s objevem, který se může stát pátým pilířem boje s rakovinou.

Rekonstrukce opičí lebky

Převratný objev: Opice chodily vzpřímeně dřív než lidé, dokazuje nález

Za jeden z typických znaků, jimiž se člověk odlišuje od zvířat, bývá považována vzpřímená chůze. To se ale možná změní. Německý nález kosterních úlomků bezmála 12 milionů staré stromové opice naznačuje, žy tito tvorové chodili vzpřímeně už pět milionů let předtím, než se v Africe objevili první členové lidské evoluční rodiny.

Čepel bronzového meče starého přes 3000 let, který představilo muzeum v Rychnově nad Kněžnou. Zbraň datovaná do mladší doby bronzové je zdobená jednoduchou rytou linií obíhající kolem ostří. Na Rychnovsku byl podobný nález učiněn naposledy před 130 lety.

Mimořádný objev. Na Rychnovsku nalezli bronzový meč starý přes 3000 let

Náhodný nálezce objevil na Rychnovsku bronzový meč datovaný do mladší doby bronzové. Zbraň je zdobená jednoduchou rytou linií obíhající kolem ostří, které je stále ostré jako břitva. Řekla to archeoložka rychnovského muzea Martina Beková, nález označila za mimořádný. Pravěký meč byl na Rychnovsku naposledy objeven před 130 lety.

Vesmír. Ilustrační snímek

Vesmír není plochý. Nová studie přišla s překvapivým objevem

Jaký tvar má vesmír? Přesnou odpověď neznáme, léta nám však data z kosmologických modelů a fyziky spolu s pozorováním stále vzdálenějších vesmírných koutů napovídala, že je plochý. Pokud do jeho prázdnoty vyšleme paprsek fotonů, měl by pokračovat stále v přímé linii. Podle nové studie to ale neplatí.

Jan Brábek

Metastázy? Rakovinové bujení lze zastavit, objevil český vědec

Léčba zhoubných nádorů v současnosti stojí na čtyřech pilířích: chirurgickém zákroku, radioterapii, chemoterapii a imunoterapii. Jan Brábek se svými kolegy z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v BIOCEVu přichází  s objevem, který se může stát pátým pilířem boje s rakovinou.

Šperk z orlího drápu. I neandrtálci se chtěli krášlit a měli umělecké cítění

Primitivní neotesanci? Kulturní život neandrtálců překvapil vědce

Ačkoli máme neandrtálce zafixovány v povědomí spíš jako primitivní neotesance, měli tito dávní předkové lidského druhu svou vlastní kulturu, kterou bychom neměli podceňovat. Nové archeologické objevy naznačují, že byli schopni bohatého symbolického vnímání, jež dokázali přetavit i do tvorby uměleckých předmětů. Jejich významu stále plně nerozumíme.

V Lipníku uspořádali soutěž budoucích informatiků a elektrikářů

V Lipníku uspořádali soutěž budoucích informatiků a elektrikářů

Dne 25. října se konaly dvě spojené soutěže pro žáky základních škol na Střední škole elektrotechnické v Lipníku nad Bečvou. První z nich byl sedmý ročník soutěže Objev v sobě ajťáka, tou druhou Objev v sobě elektrikáře, která vstoupila do šestého ročníku.

Černá díra.

Nový druh? Astronomové našli černou díru, od ostatních se ale velmi liší

Vesmírný objev, který podle všeho staví naše dosavadní poznání vesmíru na hlavu. Astronomové hlásí, že objevili jev, který vypadá jako černá díra, ovšem zcela se lišící od všech černých děr, které zaznamenali dosud. Podle nich objev nasvědčuje tomu, že existuje ještě jiná populace těchto tajemných objektů, než o jakých se zatím vědělo.

Vizualizace předka dnešních lidí.

Odkud pocházíme? Vědci vytipovali místo, kde mohl vzniknout lidský druh

Mateřské kořeny druhu Homo sapiens pravděpodobně sahají až do 200 tisíc let vzdálené minulosti, kdy se tento druh vynořil z bujné vegetace jižní Afriky. Napovídají tomu nové objevy v oblasti lidské DNA. Informace o vzniku a šíření druhu Homo sapiens však zůstávají i přes tento pokrok neúplné.

Vojtěch Dienstbier ze Slovanského gymnázia v Olomouci

Mladý hvězdář z Olomouce získal prestižní cenu. "Daleko přesáhl očekávání"

ROZHOVOR/ Osmnáctiletý Vojtěch Dienstbier z Olomouce převzal prestižní ocenění v soutěži České hlavičky. Talentovaný student Slovanského gymnázia v Olomouci objevil novou proměnnou hvězdu typu Delta Scuti. Odborníci však oceňují zejména výbornou znalost techniky zpracování. Student pracoval s několika programy, které používají profesionální astronomové.

Vizualizace tajemné galaxie: Výbuchy nově vytvořených hvězd nasvěcují oblaka plynu a prachu, která ji obklopují

Tajemný objev budí vášně: vědci narazili na galaxii z doby raného vesmíru

Vědci zaznamenali neviditelnou obří galaxii z dob raného vesmíru, která by se měla vyskytovat ve vzdálenosti asi 12,5 miliardy světelných let od Země. To znamená, že pozorovali světlo, které před 12,5 miliardy let tato galaxie vyzářila. Vesmír byl v té době ještě v plenkách - existoval jen zhruba miliardu let.

Zbraně nalezené na staveništi ve čtvrti Havering ve východní části Londýna čeká výstava

Na staveništi v Londýně našli poklad z doby bronzové. Ukáže se veřejnosti

Londýnské muzeum vystaví bohatou sbírku dávných zbraní z doby bronzové, které byly nalezeny pohromadě na staveništi v obvodu Havering ve východní části Londýna. Nález obsahoval celkem 453 předmětů, což z něj činí třetí největší archeologický objev, k jakému kdy ve Velké Británii došlo.

V kamionu z Bulharska našla britská policie 39 mrtvých lidí

Hrozivý objev z Británie. Policie našla v kamionu 39 mrtvých, řidiče zadržela

Policie z britského hrabství Essex objevila uvnitř nákladního vozu v průmyslové zóně Waterglade ve městě Grays 39 lidských těl. Pro podezření z vraždy zadržela v souvislosti s nálezem pětadvacetiletého muže ze Severního Irska, podle bulvárního listu Daily Mail i stanice BBC se jedná o Moa Robinsona. Mezi mrtvými byl podle prvotních informací i jeden teenager. 

Hnědý trpaslík ve sluneční soustavě.

Ondřejovská hvězdárna potvrzuje objev unikátního hnědého trpaslíka

/FOTOGALERIE/ „Ondrejov“ má v mezinárodní astronomii velmi dobrý zvuk už po desetiletí. Nicméně nyní zní pojmenování této observatoře ještě zvučněji. Nejnověji pracoviště Astronomického ústavu Akademie věd České republiky na ondřejovské hvězdárně na Praze-východ vstoupilo do světového astronomického povědomí úspěchem v rámci výzkumu exoplanet. Ondřejov se řadí mezi pracoviště potvrzující objev prvního hnědého trpaslíka, nalezeného v rámci vesmírné mise TESS.

Hnědý trpaslík ve sluneční soustavě.

Ondřejovská hvězdárna potvrzuje objev unikátního hnědého trpaslíka

/FOTOGALERIE/ „Ondrejov“ má v mezinárodní astronomii velmi dobrý zvuk už po desetiletí. Nicméně nyní zní pojmenování této observatoře ještě zvučněji. Nejnověji pracoviště Astronomického ústavu Akademie věd České republiky na ondřejovské hvězdárně na Praze-východ vstoupilo do světového astronomického povědomí úspěchem v rámci výzkumu exoplanet. Ondřejov se řadí mezi pracoviště potvrzující objev prvního hnědého trpaslíka, nalezeného v rámci vesmírné mise TESS.

Hnědý trpaslík ve sluneční soustavě.

Ondřejovská hvězdárna potvrzuje objev unikátního hnědého trpaslíka

/FOTOGALERIE/ „Ondrejov“ má v mezinárodní astronomii velmi dobrý zvuk už po desetiletí. Nicméně nyní zní pojmenování této observatoře ještě zvučněji. Nejnověji pracoviště Astronomického ústavu Akademie věd České republiky na ondřejovské hvězdárně na Praze-východ vstoupilo do světového astronomického povědomí úspěchem v rámci výzkumu exoplanet. Ondřejov se řadí mezi pracoviště potvrzující objev prvního hnědého trpaslíka, nalezeného v rámci vesmírné mise TESS.

Hnědý trpaslík ve sluneční soustavě.

Ondřejovská hvězdárna potvrzuje objev unikátního hnědého trpaslíka

/FOTOGALERIE/ „Ondrejov“ má v mezinárodní astronomii velmi dobrý zvuk už po desetiletí. Nicméně nyní zní pojmenování této observatoře ještě zvučněji. Nejnověji pracoviště Astronomického ústavu Akademie věd České republiky na ondřejovské hvězdárně na Praze-východ vstoupilo do světového astronomického povědomí úspěchem v rámci výzkumu exoplanet. Ondřejov se řadí mezi pracoviště potvrzující objev prvního hnědého trpaslíka, nalezeného v rámci vesmírné mise TESS.

Hnědý trpaslík ve sluneční soustavě.

Ondřejovská hvězdárna potvrzuje objev unikátního hnědého trpaslíka

/FOTOGALERIE/ „Ondrejov“ má v mezinárodní astronomii velmi dobrý zvuk už po desetiletí. Nicméně nyní zní pojmenování této observatoře ještě zvučněji. Nejnověji pracoviště Astronomického ústavu Akademie věd České republiky na ondřejovské hvězdárně na Praze-východ vstoupilo do světového astronomického povědomí úspěchem v rámci výzkumu exoplanet. Ondřejov se řadí mezi pracoviště potvrzující objev prvního hnědého trpaslíka, nalezeného v rámci vesmírné mise TESS.

Hnědý trpaslík ve sluneční soustavě.

Úspěch českých vědců. Hvězdárna v Ondřejově potvrdila objev hnědého trpaslíka

„Ondrejov“ má v mezinárodní astronomii velmi dobrý zvuk už po desetiletí. Nicméně nyní zní pojmenování této observatoře ještě zvučněji. Nejnověji pracoviště Astronomického ústavu Akademie věd České republiky na ondřejovské hvězdárně na Praze-východ vstoupilo do světového astronomického povědomí úspěchem v rámci výzkumu exoplanet. Ondřejov se řadí mezi pracoviště potvrzující objev prvního hnědého trpaslíka, nalezeného v rámci vesmírné mise TESS.

Býk nalezený u Býčí skály

Tip na víkend: V muzeu představí objevy z Býčí skály

Blansko /TIPY NA VÍKEND/ - Muzeum Blanenska si připomene Mezinárodní den archeologie a 150 let od nálezu bronzové sošky býčka v jeskyni Býčí skála. Návštěvníkům muzeum při této příležitosti nabízí komentované prohlídky expozice archeologie. A nejen to.

Nalezené mumie v egyptské Sakkáře.

Překvapivý objev v Egyptě: Mumie v Sakkáře se ostatním zcela vymykají

Archeologické nálezy na území Egypta nejsou v posledních letech ničím výjimečným. Často se také velmi podobají - vědci nalézají bohatě zdobené hrobky převážně vysokých úředníků či šlechticů s cennými poklady a se jmény zesnulých. Nedávný objev v egyptské Sakkáře však vědce opravdu překvapil.

Vizualizace Saturnu.

Saturn překvapil vědce. Obíhá ho o dvacet měsíců více, než se myslelo

Saturn se stal planetou s největším počtem měsíců v naší Sluneční soustavě a překonal Jupiter. Přispěl k tomu objev 20 dříve neznámých měsíců, které kolem této planety oblétají. Oznámila to tento týden americká soukromá organizace pro podporu vědeckého výzkumu Carnegie Institution for Science.

Nalezené mumie v egyptské Sakkáře.

Překvapivý objev v Egyptě: Mumie v Sakkáře se ostatním zcela vymykají

Archeologické nálezy na území Egypta nejsou v posledních letech ničím výjimečným. Často se také velmi podobají - vědci nalézají bohatě zdobené hrobky převážně vysokých úředníků či šlechticů s cennými poklady a se jmény zesnulých. Nedávný objev v egyptské Sakkáře však vědce opravdu překvapil.

Andrias sligoi

Nový rekordman mezi obojživelníky. Objev londýnských zoologů přepisuje učebnice

Dlouhá léta byl kriticky ohrožený velemlok čínský považován za největšího žijícího obojživelníka. Nyní však unikátní živočich znovu překvapil vědce. Nejnovější výzkum totiž naznačuje, že za velemloky čínské byly v minulosti chybně označovány hned tři odlišné druhy. A právě jeden z nově objevených druhů je pravděpodobně vůbec největším obojživelníkem zvířecí říše, informoval server Newsweek.

jeskyně

Tip Deníku na pátek 27. září: Přiblíží krasové objevy

Návštěvníky Muzea Blanenska čeká další přednáškový večer s promítáním. Tématem pátečního setkání budou Výzkumy a objevy jeskyní Moravského krasu. Cyklus přednáškových večerů s promítáním se koná při příležitosti aktuální výstavy nazvané Jeskyňáři

Andrias sligoi

Nový rekordman mezi obojživelníky. Objev londýnských zoologů přepisuje učebnice

Dlouhá léta byl kriticky ohrožený velemlok čínský považován za největšího žijícího obojživelníka. Nyní však unikátní živočich znovu překvapil vědce. Nejnovější výzkum totiž naznačuje, že za velemloky čínské byly v minulosti chybně označovány hned tři odlišné druhy. A právě jeden z nově objevených druhů je pravděpodobně vůbec největším obojživelníkem zvířecí říše, informoval server Newsweek.

Umělecká představa podoby Mléčné dráhy.

Nové teleskopy objevily v centru Mléčné dráhy obří "bublifuk"

V blízkosti supermasivní černé díry v centru Mléčné díry objevili astronomové v uplynulých dnech obří bubliny, které vysílají rádiové vlny. Astronomové je zaznamenali pomocí soustavy nových jihoafrických radioteleskopů observatoře MeerKAT. Tajemné struktury naznačují, že nyní ospalá černá díra uprostřed galaxie byla kdysi pěkně divoká.

V opraveném zahradním domku jilemnického zámku byla v sobotu slavnostně otevřena nová expozice Krkonošského muzea v Jilemnici, která se týká významného objevu gotického kostela sv. Alžběty z 13. století a hraběte Harracha.

Archeologický zázrak přepsal dějiny města. Teď je na očích veřejnosti

/VIDEO, FOTOGALERIE/ Netušená tajemství ukrýval nenápadný zahradní domek v parku jilemnického zámku. Schovávalo se tam nářadí, v minulosti to býval sklad uhlí, v 50. letech záchodky. Archeologové z Muzea Českého ráje v Turnově objevili pozůstatky gotického kostela sv. Alžběty z 13. století, nejstarší zděné stavby v Jilemnici, a kosterní pozůstatky Valdštejnů, kteří vládli na jilemnickém panství ve 14. století.

V opraveném zahradním domku jilemnického zámku byla v sobotu slavnostně otevřena nová expozice Krkonošského muzea v Jilemnici, která se týká významného objevu gotického kostela sv. Alžběty z 13. století a hraběte Harracha.

Archeologický zázrak přepsal dějiny Jilemnice. Teď je na očích veřejnosti

Netušená tajemství ukrýval nenápadný zahradní domek v parku jilemnického zámku. Schovávalo se tam nářadí, v minulosti to býval sklad uhlí, v 50. letech záchodky. Archeologové z Muzea Českého ráje v Turnově objevili pozůstatky gotického kostela sv. Alžběty z 13. století, nejstarší zděné stavby v Jilemnici, a kosterní kosterní pozůstatky Valdštejnů, kteří vládli na jilemnickém panství ve 14. století.

Nalezený srp z doby bronzové.

Unikátní objev z Vysočiny. Houbař našel čtyři tisíce let starý srp

Muž, který ve čtvrtek vyrazil nedaleko Přibyslavi na houby, se nakonec mohl pochlubit mnohem hodnotnějším úlovkem. Objevil totiž téměř nepoškozený čtyři tisíce let starý srp z doby bronzové. Podobný nález nemá na Vysočině obdoby a nově tento unikátní kousek rozšíří sbírky havlíčkobrodského Muzea Vysočiny.

U Koječína na Havlíčkobrodsku se z hlediska středověké archeologie i dějin přírodního prostředí nachází evropsky mimořádná lokalita.

Vzácný objev. Na Havlíčkobrodsku se nacházejí zbytky středověkého lesa

Archeologové objevili u Koječína na Havlíčkobrodsku zbytky středověkého lesa, převážně jedlového, který byl v polovině 13. století pokácený kvůli těžbě stříbra. Podobný objev se podařilo ve střední Evropě odborně popsat zatím jen na několika málo místech. Řekl to Petr Hrubý z Ústavu archeologie a muzeologie Masarykovy univerzity v Brně.  

U Koječína na Havlíčkobrodsku se z hlediska středověké archeologie i dějin přírodního prostředí nachází evropsky mimořádná lokalita.

Archeologové prozkoumali zbytky středověkého lesa, má středoevropský význam

Koječín - Archeologové objevili u Koječína na Havlíčkobrodsku zbytky středověkého lesa, převážně jedlového, který byl v polovině 13. století pokácený kvůli těžbě stříbra. Podobný objev se podařilo ve střední Evropě odborně popsat zatím jen na několika málo místech. Řekl to Petr Hrubý z Ústavu archeologie a muzeologie Masarykovy univerzity v Brně.  

Zřejmě nejstarší lebeční úlomek druhu Homo sapiens byl nalezen vedle lebky neandrtálce

Vědci identifikovali tisíce let starou lidskou fosílii. Objev přepisuje dějiny

Vědcům se podařilo identifikovat v kusu lebky z jeskyně v jižním Řecku nejstarší dosud známou zkamenělinu lidského druhu. Pokud další analýzy potvrdí současný odhad stáří lebky, který činí nejméně 210 tisíc let, bude to znamenat, že Homo sapiens začal opouštět Afriku mnohem dřív, než se dosud předpokládalo. 

Břeclavský zámek. Ilustrační foto.

Tip Deníku: Archeologové slaví významný objev

Břeclav - Úsilí archeologů na vykopávkách u břeclavského zámku sklízí ovoce. S jejich úspěchy se může veřejnost seznámit v pátek 9. a v sobotu 10. srpna od třinácti do patnácti hodin odpoledne v rámci dne otevřených dveří.

Na hradě Kost archeologové našli pozůstatky varny pivovaru.

Vzácné objevy archeologů. Na Kosti našli varnu piva, v Kopidlně řadu artefaktů

/FOTOGALERIE/ V areálu hradu Kost v srdci Českého ráje odhalili archeologové varnu původního renesančního a barokního pivovaru. Majitelé se rozhodli prostor zachovat, zakonzervovat a zpřístupnit lidem. Další vzácný objev učinili v Kopidlně. Nález tři metry hlubokého a deset metrů dlouhého příkopu svědčí o existenci slovanského hradiště, což je pro odborníky nové zjištění. Svědčí o tom, že Kopidlno bylo v raném středověku sídlem tehdejší elity.