Léčba zhoubných nádorů v současnosti stojí na čtyřech pilířích: chirurgickém zákroku, radioterapii, chemoterapii a imunoterapii. Jan Brábek se svými kolegy z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v BIOCEVu přichází s objevem, který se může stát pátým pilířem boje s rakovinou.
Léčba zhoubných nádorů v současnosti stojí na čtyřech pilířích: chirurgickém zákroku, radioterapii, chemoterapii a imunoterapii. Jan Brábek se svými kolegy z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v BIOCEVu přichází s objevem, který se může stát pátým pilířem boje s rakovinou.
Za jeden z typických znaků, jimiž se člověk odlišuje od zvířat, bývá považována vzpřímená chůze. To se ale možná změní. Německý nález kosterních úlomků bezmála 12 milionů staré stromové opice naznačuje, žy tito tvorové chodili vzpřímeně už pět milionů let předtím, než se v Africe objevili první členové lidské evoluční rodiny.
Náhodný nálezce objevil na Rychnovsku bronzový meč datovaný do mladší doby bronzové. Zbraň je zdobená jednoduchou rytou linií obíhající kolem ostří, které je stále ostré jako břitva. Řekla to archeoložka rychnovského muzea Martina Beková, nález označila za mimořádný. Pravěký meč byl na Rychnovsku naposledy objeven před 130 lety.
/FOTO/ Další cenný střípek přibyl do mozaiky poznání o pravěké historii Podorlicka. Rychnovské muzeum získalo do svých sbírek přes 3000 let starý bronzový meč, který posloužil jako obětina.
Jaký tvar má vesmír? Přesnou odpověď neznáme, léta nám však data z kosmologických modelů a fyziky spolu s pozorováním stále vzdálenějších vesmírných koutů napovídala, že je plochý. Pokud do jeho prázdnoty vyšleme paprsek fotonů, měl by pokračovat stále v přímé linii. Podle nové studie to ale neplatí.
Léčba zhoubných nádorů v současnosti stojí na čtyřech pilířích: chirurgickém zákroku, radioterapii, chemoterapii a imunoterapii. Jan Brábek se svými kolegy z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v BIOCEVu přichází s objevem, který se může stát pátým pilířem boje s rakovinou.
Ačkoli máme neandrtálce zafixovány v povědomí spíš jako primitivní neotesance, měli tito dávní předkové lidského druhu svou vlastní kulturu, kterou bychom neměli podceňovat. Nové archeologické objevy naznačují, že byli schopni bohatého symbolického vnímání, jež dokázali přetavit i do tvorby uměleckých předmětů. Jejich významu stále plně nerozumíme.
Dne 25. října se konaly dvě spojené soutěže pro žáky základních škol na Střední škole elektrotechnické v Lipníku nad Bečvou. První z nich byl sedmý ročník soutěže Objev v sobě ajťáka, tou druhou Objev v sobě elektrikáře, která vstoupila do šestého ročníku.
Vesmírný objev, který podle všeho staví naše dosavadní poznání vesmíru na hlavu. Astronomové hlásí, že objevili jev, který vypadá jako černá díra, ovšem zcela se lišící od všech černých děr, které zaznamenali dosud. Podle nich objev nasvědčuje tomu, že existuje ještě jiná populace těchto tajemných objektů, než o jakých se zatím vědělo.
/FOTOGALERIE/ V dušičkovém čase řeší Ostravané nález pozůstatků hřbitova na kopci v Těšínské ulici ve Slezské Ostravě. Přímo vedle někdejší šachty Trojice leží i pomníky malých chlapců.
Mateřské kořeny druhu Homo sapiens pravděpodobně sahají až do 200 tisíc let vzdálené minulosti, kdy se tento druh vynořil z bujné vegetace jižní Afriky. Napovídají tomu nové objevy v oblasti lidské DNA. Informace o vzniku a šíření druhu Homo sapiens však zůstávají i přes tento pokrok neúplné.
ROZHOVOR/ Osmnáctiletý Vojtěch Dienstbier z Olomouce převzal prestižní ocenění v soutěži České hlavičky. Talentovaný student Slovanského gymnázia v Olomouci objevil novou proměnnou hvězdu typu Delta Scuti. Odborníci však oceňují zejména výbornou znalost techniky zpracování. Student pracoval s několika programy, které používají profesionální astronomové.
Vědci zaznamenali neviditelnou obří galaxii z dob raného vesmíru, která by se měla vyskytovat ve vzdálenosti asi 12,5 miliardy světelných let od Země. To znamená, že pozorovali světlo, které před 12,5 miliardy let tato galaxie vyzářila. Vesmír byl v té době ještě v plenkách - existoval jen zhruba miliardu let.
Londýnské muzeum vystaví bohatou sbírku dávných zbraní z doby bronzové, které byly nalezeny pohromadě na staveništi v obvodu Havering ve východní části Londýna. Nález obsahoval celkem 453 předmětů, což z něj činí třetí největší archeologický objev, k jakému kdy ve Velké Británii došlo.
Policie z britského hrabství Essex objevila uvnitř nákladního vozu v průmyslové zóně Waterglade ve městě Grays 39 lidských těl. Pro podezření z vraždy zadržela v souvislosti s nálezem pětadvacetiletého muže ze Severního Irska, podle bulvárního listu Daily Mail i stanice BBC se jedná o Moa Robinsona. Mezi mrtvými byl podle prvotních informací i jeden teenager.
/FOTOGALERIE/ „Ondrejov“ má v mezinárodní astronomii velmi dobrý zvuk už po desetiletí. Nicméně nyní zní pojmenování této observatoře ještě zvučněji. Nejnověji pracoviště Astronomického ústavu Akademie věd České republiky na ondřejovské hvězdárně na Praze-východ vstoupilo do světového astronomického povědomí úspěchem v rámci výzkumu exoplanet. Ondřejov se řadí mezi pracoviště potvrzující objev prvního hnědého trpaslíka, nalezeného v rámci vesmírné mise TESS.
/FOTOGALERIE/ „Ondrejov“ má v mezinárodní astronomii velmi dobrý zvuk už po desetiletí. Nicméně nyní zní pojmenování této observatoře ještě zvučněji. Nejnověji pracoviště Astronomického ústavu Akademie věd České republiky na ondřejovské hvězdárně na Praze-východ vstoupilo do světového astronomického povědomí úspěchem v rámci výzkumu exoplanet. Ondřejov se řadí mezi pracoviště potvrzující objev prvního hnědého trpaslíka, nalezeného v rámci vesmírné mise TESS.
/FOTOGALERIE/ „Ondrejov“ má v mezinárodní astronomii velmi dobrý zvuk už po desetiletí. Nicméně nyní zní pojmenování této observatoře ještě zvučněji. Nejnověji pracoviště Astronomického ústavu Akademie věd České republiky na ondřejovské hvězdárně na Praze-východ vstoupilo do světového astronomického povědomí úspěchem v rámci výzkumu exoplanet. Ondřejov se řadí mezi pracoviště potvrzující objev prvního hnědého trpaslíka, nalezeného v rámci vesmírné mise TESS.
/FOTOGALERIE/ „Ondrejov“ má v mezinárodní astronomii velmi dobrý zvuk už po desetiletí. Nicméně nyní zní pojmenování této observatoře ještě zvučněji. Nejnověji pracoviště Astronomického ústavu Akademie věd České republiky na ondřejovské hvězdárně na Praze-východ vstoupilo do světového astronomického povědomí úspěchem v rámci výzkumu exoplanet. Ondřejov se řadí mezi pracoviště potvrzující objev prvního hnědého trpaslíka, nalezeného v rámci vesmírné mise TESS.
/FOTOGALERIE/ „Ondrejov“ má v mezinárodní astronomii velmi dobrý zvuk už po desetiletí. Nicméně nyní zní pojmenování této observatoře ještě zvučněji. Nejnověji pracoviště Astronomického ústavu Akademie věd České republiky na ondřejovské hvězdárně na Praze-východ vstoupilo do světového astronomického povědomí úspěchem v rámci výzkumu exoplanet. Ondřejov se řadí mezi pracoviště potvrzující objev prvního hnědého trpaslíka, nalezeného v rámci vesmírné mise TESS.
„Ondrejov“ má v mezinárodní astronomii velmi dobrý zvuk už po desetiletí. Nicméně nyní zní pojmenování této observatoře ještě zvučněji. Nejnověji pracoviště Astronomického ústavu Akademie věd České republiky na ondřejovské hvězdárně na Praze-východ vstoupilo do světového astronomického povědomí úspěchem v rámci výzkumu exoplanet. Ondřejov se řadí mezi pracoviště potvrzující objev prvního hnědého trpaslíka, nalezeného v rámci vesmírné mise TESS.
Výjimečný objev si připsal mezinárodní tým archeologů. V kambodžské džungli totiž nalezl starověké město Mahendraparvata, kdysi mocnou metropoli Khmerské říše. Vědci toto ztracené město nalezli pomocí laserové technologie LIDAR. Informoval o tom server LiveScience.
Blansko /TIPY NA VÍKEND/ - Muzeum Blanenska si připomene Mezinárodní den archeologie a 150 let od nálezu bronzové sošky býčka v jeskyni Býčí skála. Návštěvníkům muzeum při této příležitosti nabízí komentované prohlídky expozice archeologie. A nejen to.
Archeologické nálezy na území Egypta nejsou v posledních letech ničím výjimečným. Často se také velmi podobají - vědci nalézají bohatě zdobené hrobky převážně vysokých úředníků či šlechticů s cennými poklady a se jmény zesnulých. Nedávný objev v egyptské Sakkáře však vědce opravdu překvapil.
Saturn se stal planetou s největším počtem měsíců v naší Sluneční soustavě a překonal Jupiter. Přispěl k tomu objev 20 dříve neznámých měsíců, které kolem této planety oblétají. Oznámila to tento týden americká soukromá organizace pro podporu vědeckého výzkumu Carnegie Institution for Science.
Nobelovu cenu za fyziku si v roce 2019 rozdělili napůl kosmolog James Peebles, který ji dostal za teoretické objevy v oblasti fyzikální kosmologie, a dvojice astronomů Michel Mayor a Didier Queloz, jež ji obdrželi "za objev exoplanety obíhající kolem hvězdy slunečního typu".
Nobelovu cenu za fyziologii nebo lékařství získal ve Stockholmu vědecký tým za "objev, jak buňky vnímají a přizpůsobují se dostupnosti kyslíku". Informoval o tom oficiální twitterový účet Nobelovy ceny. Objev pomůže v boji proti různým druhům anémií (chudokrevnosti), rakoviny a podobně.
Nové Město na Moravě - Civilizace, krajina, příroda, kosmické objevy, ale i individualita člověka – to jsou ústřední motivy obrazů malíře Miloše Petery, jehož díla až do 10. listopadu vystavuje novoměstská Horácká galerie.
FOTOGALERIE / Pro přerovské historiky je to objev, ve který už ani nedoufali. Při odkrytí části betonového záklopu na prostranství mezi lípami na Horním náměstí archeologové narazili na čtrnáct metrů hlubokou studnu. A co více - je v ní stále voda.
Archeologické nálezy na území Egypta nejsou v posledních letech ničím výjimečným. Často se také velmi podobají - vědci nalézají bohatě zdobené hrobky převážně vysokých úředníků či šlechticů s cennými poklady a se jmény zesnulých. Nedávný objev v egyptské Sakkáře však vědce opravdu překvapil.
Už jen poslední den mají lidé na návštěvu výstavy věnující se českým vynálezcům a jejich objevům v Knihovně Jiřího Mahena v brněnské Kobližné ulici. Výstava zábavnou interaktivní formou upozorňuje na české vynálezce, jejichž jména jsou téměř neznámé.
Dlouhá léta byl kriticky ohrožený velemlok čínský považován za největšího žijícího obojživelníka. Nyní však unikátní živočich znovu překvapil vědce. Nejnovější výzkum totiž naznačuje, že za velemloky čínské byly v minulosti chybně označovány hned tři odlišné druhy. A právě jeden z nově objevených druhů je pravděpodobně vůbec největším obojživelníkem zvířecí říše, informoval server Newsweek.
Návštěvníky Muzea Blanenska čeká další přednáškový večer s promítáním. Tématem pátečního setkání budou Výzkumy a objevy jeskyní Moravského krasu. Cyklus přednáškových večerů s promítáním se koná při příležitosti aktuální výstavy nazvané Jeskyňáři
Dlouhá léta byl kriticky ohrožený velemlok čínský považován za největšího žijícího obojživelníka. Nyní však unikátní živočich znovu překvapil vědce. Nejnovější výzkum totiž naznačuje, že za velemloky čínské byly v minulosti chybně označovány hned tři odlišné druhy. A právě jeden z nově objevených druhů je pravděpodobně vůbec největším obojživelníkem zvířecí říše, informoval server Newsweek.
V blízkosti supermasivní černé díry v centru Mléčné díry objevili astronomové v uplynulých dnech obří bubliny, které vysílají rádiové vlny. Astronomové je zaznamenali pomocí soustavy nových jihoafrických radioteleskopů observatoře MeerKAT. Tajemné struktury naznačují, že nyní ospalá černá díra uprostřed galaxie byla kdysi pěkně divoká.
/VIDEO, FOTOGALERIE/ Netušená tajemství ukrýval nenápadný zahradní domek v parku jilemnického zámku. Schovávalo se tam nářadí, v minulosti to býval sklad uhlí, v 50. letech záchodky. Archeologové z Muzea Českého ráje v Turnově objevili pozůstatky gotického kostela sv. Alžběty z 13. století, nejstarší zděné stavby v Jilemnici, a kosterní pozůstatky Valdštejnů, kteří vládli na jilemnickém panství ve 14. století.
Netušená tajemství ukrýval nenápadný zahradní domek v parku jilemnického zámku. Schovávalo se tam nářadí, v minulosti to býval sklad uhlí, v 50. letech záchodky. Archeologové z Muzea Českého ráje v Turnově objevili pozůstatky gotického kostela sv. Alžběty z 13. století, nejstarší zděné stavby v Jilemnici, a kosterní kosterní pozůstatky Valdštejnů, kteří vládli na jilemnickém panství ve 14. století.
Muž, který ve čtvrtek vyrazil nedaleko Přibyslavi na houby, se nakonec mohl pochlubit mnohem hodnotnějším úlovkem. Objevil totiž téměř nepoškozený čtyři tisíce let starý srp z doby bronzové. Podobný nález nemá na Vysočině obdoby a nově tento unikátní kousek rozšíří sbírky havlíčkobrodského Muzea Vysočiny.
Archeologové objevili u Koječína na Havlíčkobrodsku zbytky středověkého lesa, převážně jedlového, který byl v polovině 13. století pokácený kvůli těžbě stříbra. Podobný objev se podařilo ve střední Evropě odborně popsat zatím jen na několika málo místech. Řekl to Petr Hrubý z Ústavu archeologie a muzeologie Masarykovy univerzity v Brně.
Koječín - Archeologové objevili u Koječína na Havlíčkobrodsku zbytky středověkého lesa, převážně jedlového, který byl v polovině 13. století pokácený kvůli těžbě stříbra. Podobný objev se podařilo ve střední Evropě odborně popsat zatím jen na několika málo místech. Řekl to Petr Hrubý z Ústavu archeologie a muzeologie Masarykovy univerzity v Brně.
Vědcům se podařilo identifikovat v kusu lebky z jeskyně v jižním Řecku nejstarší dosud známou zkamenělinu lidského druhu. Pokud další analýzy potvrdí současný odhad stáří lebky, který činí nejméně 210 tisíc let, bude to znamenat, že Homo sapiens začal opouštět Afriku mnohem dřív, než se dosud předpokládalo.
Velká Británie si v minulosti připsala několik převratných archeologických objevů a nyní by se mohla dočkat dalšího. Nedaleko ostrůvku Wight byly totiž objeveny pozůstatky dřevěné pravěké struktury, jež by mohla být jednou z nejstarších světových loděnic. Informoval o tom britský deník Daily Mail.
Detektory gravitačních vln Ligo a Virgo pravděpodobně zaznamenaly první černou díru polykající neutronovou hvězdu. Astronomové odhalili tuto událost (první svého druhu, která byla pozorována) právě z pohybu gravitačních vln.
Břeclav - Úsilí archeologů na vykopávkách u břeclavského zámku sklízí ovoce. S jejich úspěchy se může veřejnost seznámit v pátek 9. a v sobotu 10. srpna od třinácti do patnácti hodin odpoledne v rámci dne otevřených dveří.
Starověké egyptské město Heracleion byla kdysi dávno rušným obchodním přístavem. Nyní ale leží 45 metrů pod hladinou Středozemního moře. Archeologové ho objevili již před více než 20 lety, nyní se jim však podařil dosud nejúžasnější objev - část chrámu zasvěceného bohu Amonovi.
/FOTOGALERIE/ V areálu hradu Kost v srdci Českého ráje odhalili archeologové varnu původního renesančního a barokního pivovaru. Majitelé se rozhodli prostor zachovat, zakonzervovat a zpřístupnit lidem. Další vzácný objev učinili v Kopidlně. Nález tři metry hlubokého a deset metrů dlouhého příkopu svědčí o existenci slovanského hradiště, což je pro odborníky nové zjištění. Svědčí o tom, že Kopidlno bylo v raném středověku sídlem tehdejší elity.