Lidé v Karlovarském kraji začali kvůli hrozbě nákazy koronavirem panikařit. Obchody berou útokem a skupují trvanlivé potraviny. Mizí rýže, mouky, konzervy, těstoviny, zavařeniny a další zboží.
/ANKETA/ Mnohé Brňany zachvátila v souvislosti s hrozbou koronaviru nákupní horečka. Třeba ve čtvrtek v hypermarketu Tesco v brněnském Králově Poli lidé vykoupili těstoviny, rýži, konzervy, mouku a vodu. „Přijde mi, že se zbláznili. Jako by měla vypuknout třetí světová válka,“ řekl Deníku Rovnost u prázdných regálů v obchodě Jan Zelený z Brna.
Mnohé Brňany zachvátila v souvislosti s hrozbou koronaviru nákupní horečka. Třeba ve čtvrtek v hypermarketu Tesco v brněnském Králově Poli lidé vykoupili těstoviny, rýži, konzervy, mouku a vodu. „Přijde mi, že se zbláznili. Jako by měla vypuknout třetí světová válka,“ řekl Deníku Rovnost u prázdných regálů v obchodě Jan Zelený z Brna.
Zatímco v běžném roce patří k nejoblíbenějším obdobím obchodníků s potravinami Vánoce, Velikonoce nebo třeba také velké prázdniny, do hitparády tržeb nyní významně zasahuje další faktor - strach. Prvotně je to obava z nákazy koronavirem, druhotně pak nejistota z toho, jak by byly základní potraviny dostupné v případě rozšíření čínské choroby až na Benešovsko a vyhlášení třeba jen lokání karantény.
Panika kolem koronaviru nebere konce. Obchody s potravinami jsou přeplněné, z regálů rychle mizí především trvanlivé produkty. Lidé je ve velkém nakupují do zásoby, což potvrdila i jedna z prodavaček marketu v Plzeňské ulici v Rakovníku.
Zeleninová polévka, teplý zeleninový salát nebo tvarohový dezert s vanilkou a jahodami – to je část menu, které společně s dětmi vařil známý šéfkuchař Radek Šubrt v Labe aréně Ústeckého kraje.
Říkejme mu třeba Roman. Roman ze Zlína. Udivených, nechápavých či pobavených pohledů lidí kolem si nevšímá a dál plní nákupní košíky až po okraj trvanlivými potravinami. Především moukou, luštěninami, těstovinami, rýží. Přidává také cukr a sůl, nezapomene ani na konzervy.
Státní rezervy požadovanou zásobu jídla na tři dny nesplňují, mají ho na 1,3 dne, sdělil ČTK předseda Správy státních hmotných rezerv (SSHR) Pavel Švagr. Potraviny, kterými stát disponuje, by se mohly k potřebným přerozdělit, pokud by vláda vyhlásila stav nouze. Mohla by například podle zákona nařídit přednostní zásobování dětských, zdravotnických nebo sociálních zařízení, hejtmani by pak koordinovali nouzové zásobování potravinami.
Zprávy o výskytu koronaviru v Evropě vyvolaly nákupní horečku u části obyvatel Česka, Nymbursko nevyjímaje. Podle obchodníků lidé skupují především trvanlivé potraviny typu rýže, těstovin a mouky. Odborníci vzniklou nákupní horečku považují za zbytečnou hysterii neodpovídající reálné situaci.
Více než osm set obědů připraví každý všední den školní kuchyně, která funguje pro tachovské gymnázium, základní školy Hornická a Kostelní a pro průmyslovku ve Světcích.
Mouky, cukr, rýže, těstoviny, oleje, cereálie a balené vody patří v těchto dnech mezi nejpoptávanější zboží v moravskoslezských supermarketech. Nákupní šílenství je stejné jako v období Vánoc. Svaz obchodu a cestovního ruchu vybízí lidi ke klidu.
Už 36 let má Anna Káčerová na starosti tvorbu jídelníčku pro studenty Střední uměleckoprůmyslové školy (SUPŠ) v Uherském Hradišti. Jako vedoucí tamního stravování má proto dokonale přečtené chutě „svých“ minulých i současných strávníků.
Hromadná storna zájezdů přicházejí z Číny i Itálie. Město se zase připravuje na variantu, že by v případě paniky nařídilo obchodům omezit množství prodávaných potravin na osobu.
Dva a půl tisíce obědů každý den. Více než tisícovku ranních a odpoledních svačinek a stovky litrů ovocných a mléčných nápojů připraví každý den ve školní jídelně v Holečkově ulici. Co obnáší připravit tolik porcí jídla, aby se včas dostalo ke každému strávníkovi a jak to v tak velké kuchyni funguje?
Praha zvažuje omezení prodeje potravin na osobu, pokud by byla zavedena mimořádná opatření kvůli novému typu koronaviru. Chce předejít panice a vyprázdněným regálům, uvedl server Aktuálně.cz. Primátorův náměstek Petr Hlubuček (STAN) o opatření už jednal s prezidentem Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomášem Prouzou.
Kolem kotlů a sporáků se ve školní jídelně otáčí už dvacet let. V Základní škole Sloup musí třiapadesátiletá Jiřina Marková s kolegyněmi denně uvařit pět set obědů. Ty se rozváží také do několika mateřských škol v okolí a pochutnávají si na nich i dospělí strávníci. „Myslím si, že vaříme pestře a dětem i dospělým u nás chutná,“ říká Marková, která je ve sloupské škole hlavní kuchařkou.
Šestačtyřicetiletá Radka K. si jako správná Češka dokáže udělat legraci i z naprosto vážných věcí. Ještě před dvěma týdny žertovala, že se jí v prázdné peněžence usídlil „korunavirus“. Nyní jí a všem lidem v předměstí Milána zamrzl úsměv na rtech. Nastal čas nouze.
Šestačtyřicetiletá Radka K. si jako správná Češka dokáže udělat legraci i z naprosto vážných věcí. Ještě před dvěma týdny žertovala, že se jí v prázdné peněžence usídlil „korunavirus“. Nyní jí a všem lidem v předměstí Milána zamrzl úsměv na rtech. Nastal čas nouze.
/FOTOGALERIE/ Husté smetanové omáčky, pečená kachna nebo vepřo-knedlo-zelo. To si asi většina z nás představí pod pojmem 'typická česká kuchyně'. I když si nejspíš tato ne zrovna zdravá jídla jednou za čas dopřejeme, český jídelníček se za posledních třicet let docela změnil.
/FOTOGALERIE/ Husté smetanové omáčky, pečená kachna nebo vepřo-knedlo-zelo. To si asi většina z nás představí pod pojmem 'typická česká kuchyně'. I když si nejspíš tato ne zrovna zdravá jídla jednou za čas dopřejeme, český jídelníček se za posledních třicet let docela změnil.
/FOTOGALERIE/ Husté smetanové omáčky, pečená kachna nebo vepřo-knedlo-zelo. To si asi většina z nás představí pod pojmem 'typická česká kuchyně'. I když si nejspíš tato ne zrovna zdravá jídla jednou za čas dopřejeme, český jídelníček se za posledních třicet let docela změnil.
/FOTOGALERIE/ Husté smetanové omáčky, pečená kachna nebo vepřo-knedlo-zelo. To si asi většina z nás představí pod pojmem 'typická česká kuchyně'. I když si nejspíš tato ne zrovna zdravá jídla jednou za čas dopřejeme, český jídelníček se za posledních třicet let docela změnil.
/FOTOGALERIE/ Husté smetanové omáčky, pečená kachna nebo vepřo-knedlo-zelo. To si asi většina z nás představí pod pojmem 'typická česká kuchyně'. I když si nejspíš tato ne zrovna zdravá jídla jednou za čas dopřejeme, český jídelníček se za posledních třicet let docela změnil.
/FOTOGALERIE/ Husté smetanové omáčky, pečená kachna nebo vepřo-knedlo-zelo. To si asi většina z nás představí pod pojmem 'typická česká kuchyně'. I když si nejspíš tato ne zrovna zdravá jídla jednou za čas dopřejeme, český jídelníček se za posledních třicet let docela změnil.
/FOTOGALERIE/ Husté smetanové omáčky, pečená kachna nebo vepřo-knedlo-zelo. To si asi většina z nás představí pod pojmem 'typická česká kuchyně'. I když si nejspíš tato ne zrovna zdravá jídla jednou za čas dopřejeme, český jídelníček se za posledních třicet let docela změnil.
/FOTOGALERIE/ Husté smetanové omáčky, pečená kachna nebo vepřo-knedlo-zelo. To si asi většina z nás představí pod pojmem 'typická česká kuchyně'. I když si nejspíš tato ne zrovna zdravá jídla jednou za čas dopřejeme, český jídelníček se za posledních třicet let docela změnil.
/FOTOGALERIE/ Husté smetanové omáčky, pečená kachna nebo vepřo-knedlo-zelo. To si asi většina z nás představí pod pojmem 'typická česká kuchyně'. I když si nejspíš tato ne zrovna zdravá jídla jednou za čas dopřejeme, český jídelníček se za posledních třicet let docela změnil.
/FOTOGALERIE/ Husté smetanové omáčky, pečená kachna nebo vepřo-knedlo-zelo. To si asi většina z nás představí pod pojmem 'typická česká kuchyně'. I když si nejspíš tato ne zrovna zdravá jídla jednou za čas dopřejeme, český jídelníček se za posledních třicet let docela změnil.
Přestože k němu vede dlouhá a náročná cesta, svět gastronomie je báječný a nekonečný. To může potvrdit i liberecký šéfkuchař Robert Sklenář, který už několik let píše svůj vlastní gastronomický příběh.
Přestože k němu vede dlouhá a náročná cesta, svět gastronomie je báječný a nekonečný. To může potvrdit i liberecký šéfkuchař Robert Sklenář, který už několik let píše svůj vlastní gastronomický příběh.
Přestože k němu vede dlouhá a náročná cesta, svět gastronomie je báječný a nekonečný. To může potvrdit i liberecký šéfkuchař Robert Sklenář, který už několik let píše svůj vlastní gastronomický příběh.
Přestože k němu vede dlouhá a náročná cesta, svět gastronomie je báječný a nekonečný. To může potvrdit i liberecký šéfkuchař Robert Sklenář, který už několik let píše svůj vlastní gastronomický příběh.
Stravovací návyky průměrných Čechů se za posledních třicet let dost změnily. Máme se lépe a i nabídka potravin na trhu je mnohem širší než kdysi. Podle nového průzkumu Českého statistického úřadu jíme více ovoce, zeleniny a luštěnin. Naopak klesla spotřeba tučného masa, cukru a pečiva.
V Česku trpí cukrovkou deset procent populace, u dalších tří procent je diabetes přítomen, ale zatím nebyl diagnostikován. Výskyt navíc stoupá s věkem, starších pacientů je až třicet procent. Dá se nemoc zastavit zdravou stravou?
Zelenina, která procestovala půlku Evropské unie nebo vajíčka, snesená slepicemi vězněnými v těsných klecích? Podobným produktům se vyhýbá stále více Brňanů i lidí ze zbytku jižní Moravy. Podle prodejců se totiž mezi lidmi zvyšuje zájem o biopotraviny, a nejpatrnější je to právě v Brně.
Adéla Sklenářová: Jedním jsem si zcela jistá: chci pomáhat lidem.
Čekalo se, že v anketě Sportovec regionu Teplice bude nahoře. Věra Zemanová měla parádní rok 2019, sbírala úspěch za úspěchem. Ve své váhové kategorii je doma k neporažení, daří se jí už i na mezinárodním fóru. Vůbec není vyloučené, že se jí nakonec podaří probojovat na letošní olympijské hry, i když cílem mladé dívky jsou především Hry, které se budou konat za čtyři roky v Paříži. To, že reprezentantka SK Pro Sport Teplice usedne na trůn, je ale překvapení. Minimálně proto, že v historii ankety se vyhrát nepodařilo ještě žádné ženě. „Určitě jsem nečekala, že vyhraji první místo. Myslela jsem si, že budu do pětky, do šestky,“ měla svěřenkyně trenéra Václava Prokeše, mimochodem vítěze ankety z roku 1988, důvod k úsměvům.
Čekalo se, že v anketě Sportovec regionu Teplice bude nahoře. Věra Zemanová měla parádní rok 2019, sbírala úspěch za úspěchem. Ve své váhové kategorii je doma k neporažení, daří se jí už i na mezinárodním fóru. Vůbec není vyloučené, že se jí nakonec podaří probojovat na letošní olympijské hry, i když cílem mladé dívky jsou především Hry, které se budou konat za čtyři roky v Paříži. To, že reprezentantka SK Pro Sport Teplice usedne na trůn, je ale překvapení. Minimálně proto, že v historii ankety se vyhrát nepodařilo ještě žádné ženě. „Určitě jsem nečekala, že vyhraji první místo. Myslela jsem si, že budu do pětky, do šestky,“ měla svěřenkyně trenéra Václava Prokeše, mimochodem vítěze ankety z roku 1988, důvod k úsměvům.
Středočeští producenti, kteří mají zájem ucházet se o značku Regionální potravina potvrzující nejen kvalitu, ale i výjimečnost a původ surovin, se mohou těšit na bezplatné informační semináře, jež napoví, jak postupovat. Ve středu na to upozornila Lenka Rezková ze Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF).
/ROZHOVOR/ Přestože jeden Dakar před několika málo týdny skončil, závodníci a jejich týmy se již připravují na další. To platí i pro sedmačtyřicetiletého šéfkuchaře Libora Vaňka z Chrudimi, který už několik let na Dakaru vaří pro tým Martina Prokopa.
Kromě dobrého jídla si v letošním roce přijdou na své v chebském areálu Krajinka také milovníci piva.
Jestli fandíte tzv. "paleo stravě", měli byste teď trochu zpozornět. Skutečný jídelníček našich dávných paleotických předků totiž obsahoval některé docela jedovaté těžké kovy. Ukázala to nová vědecká studie.
/ROZHOVOR/ Přestože jeden Dakar před několika málo týdny skončil, závodníci a jejich týmy se již připravují na další. To platí i pro sedmačtyřicetiletého šéfkuchaře LIBORA VAŇKA z Chrudimi, který už několik let na Dakaru vaří pro tým Martina Prokopa.
Češi nejlépe hodnotí svou snahu šetřit při spotřebě vody a energií, výrazně méně už se jim ale podle jejich názoru daří uspořit na dopravě. Nejvíc se snaží šetřit starší generace, naopak mladí lidé do 26 let přiznávají v této oblasti největší rezervy. Vyplývá to z průzkumu úvěrové společnosti Cofidis mezi 525 respondenty.
/FOTOGALERIE/ Tak a dost, řekl si ředitel základní školy ve Ždírci Ota Benc a spustil ve škole originální projekt. Má název Co mám na talíři, to sním. Jeho cílem je odnaučit děti ve školní jídelně plýtvat jídlem.
S Terezou Bebarovou momentálně peče celá země. U ní doma ale sladkosti moc prostoru nemají. S partnerem totiž vyznávají zdravější varianty stravování, stejně jako alternativní způsob vzdělávání jejich starší dcery Klaudie, která po lesní školce nastoupila i do lesní školy.
Aplikace Nesnězeno, která je zaměřena na záchranu jídel z restaurací a kaváren, funguje od minulého týdne už i v Plzni.
S Terezou Bebarovou momentálně peče celá země. U ní doma ale sladkosti moc prostoru nemají. S partnerem totiž vyznávají zdravější varianty stravování, stejně jako alternativní způsob vzdělávání jejich starší dcery Klaudie, která po lesní školce nastoupila i do lesní školy.
Bylo 30. ledna a měli jsme anglický den. Naučili jsme se spoustu věcí. Ptáte se, co jsme dělali? Paní a pan Janečkovi nám přišli udělat besedu o Anglii.
Základním předpokladem toho, aby se vaše dítě dobře vyspalo, je nastavení jakéhosi spánkového režimu. Mělo by tedy každý den chodit přibližně ve stejnou dobu spát a přibližně ve stejnou dobu vstávat. Velké odchylky od takového režimu by se neměly objevovat ani o víkendu, a týká se to nejen času usínání, ale i celkové délky spánku. Podle čeho tedy dětem spánkový režim nastavit?
