Z rodinné vily se odstěhovala o pouhých sto metrů dál. Herečka a zpěvačka Anička Slováčková žije už více než šest let ve svém. Vinohradský mezonet s fantastickým výhledem jí pořídil táta Felix Slováček jen pár kroků od rodinné vily v pražské Vlašimské ulici, kde prožila dětství. Právě odtud vyráží za svými sny a fanoušky - i když moc nechybělo a její barevné království lehlo popelem. Přímo o Vánocích.
Nejsilnější světová trofej mufloní zvěře je z chovu v oboře Termanec u Uherčic na Břeclavsku. Jedná se o toulce neboli rohy osmiletého muflona uloveného v oboře 1. září. Oboru spravuje Lesní závod Židlochovice, který patří pod Lesy České republiky.
Už přes týden se pohybujeme po Sicílii, jak se říká v tomto světě samém pro sebe uprostřed Středomoří. Byli jsme na nejvyšší evropské sopce Etně, v krásných městech Palermu, Monreale, Notu, Agrigentu, Syrakusách i jinde. Viděli přírodní skvosty i historické zajímavosti.
Smil italský je zajímavá bylina, která pochází ze Středomoří a díky svým pozoruhodným vlastnostem je známá už od starověku. I když jste její název nikdy neslyšeli, možná ji přesto máte na zahrádce či v truhlíku, jen jí říkáte kari nebo maggi – podle toho, které koření vám její zvláštní vůně připomíná. Mít doma smil italský je skvělé, protože je výborný do kuchyně, má léčivé účinky, funguje jako repelent a navíc zdobí zahrádku. V létě kvete žlutými kvítky a v zimě keříky poutají pozornost krásným tvarem i zajímavou šedostříbrnou barvou.
Noc na středu přinesla v řadě míst na Jihu Čech sněžení. Sněhové vločky nevynechaly ani Táborslo. Meteorologové vydali i varování před silným větrem, které se vztahuje i na Táborsko. Vát bude jižní až jihozápadní vítr s nárazy 55 až 75 km/h.
Před spravedlností násilník uprchl do idylického Středomoří, ale dlouho se tam neohřál. Za vyhrožování nožem při útěku se teď recidivista zpoza mříží jen tak nepodívá ani na podstatně šedivější české kulisy.
Malý dvůr na okraji Českých Budějovic ukrývá venkovní subtropickou zahradu. Karel Hošna pěstuje u svého domu v Suchém Vrbném kiwi, citrusy, bobkový list, bambus nebo fíky. Nejvíc pyšný je ale na vzrostlý tomel japonský s plody známými jako kaki. Ovoce obsahuje řadu vitamínů a jeho konzumace navíc chrání před vznikem kardiovaskulárních onemocnění, snižuje krevní tlak a hladinu cholesterolu.
Malý dvůr na okraji Českých Budějovic ukrývá venkovní subtropickou zahradu. U svého domu v Suchém Vrbném pěstuje Karel Hošna kiwi, citrusy, bobkový list, bambus nebo fíky. Nejvíc pyšný je ale na vzrostlý strom tomel japonský s plody kaki, které si běžně kupujeme v supermarketech. Ovoce obsahuje řadu vitamínů a jeho konzumace navíc chrání před vznikem kardiovaskulárních onemocnění, snižuje krevní tlak a hladinu cholesterolu.
Do Evropy se žene další vlna lijáků. Déšť bude extrémně vydatný a zasáhne především státy kolem Jaderského moře. Hrozí zde záplavy a sesuvy půdy. Pršet bude i v Česku, meteorologové však neočekávají takové úhrny, které by zvedaly hladinu vodních toků.
Levandule pochází ze Středomoří a i u nás jsme téhle trvalce s nádhernou vůní a modrofialovými květy propadli. Někdo ji pěstuje jen pro okrasu, další používají její sušené květy k provonění šatníku a vyhnání molů. Levandule má i léčivé účinky, uklidňuje, pomáhá při nespavosti a své využití našla i v kuchyni. Abyste se z jejích květů mohli těšit i příští rok, musíte své levanduli dopřát podzimní střih a připravit ji na zimu.
Vůně majoránky dělá divy. I bez toho, že bychom věděli cokoliv o její léčivé síle, stačí jedno nadechnutí z hrstky rozemnutých lístků a cítíme se v klidu, doma, v bezpečí. Bez majoránky by v české kuchyni nezůstal kámen na kameni. První dáma našich kořenek ovšem zvládne mnohem víc, než jen ochutit bramboračku. Majoránka je skvělá na nespavost; umí přivodit klidný a posilující spánek. A taky prý léčí nešťastnou lásku. Vždyť řecká bohyně Afrodité měla majoránky plnou nebeskou zahradu.
Čerstvé, šťavnaté, krásně vyzrálé a sladké. Fíky z Hané mají stejnou chuť jako ty dovezené z Chorvatska, Řecka nebo třeba Turecka. Rozdíl je v tom, že je pěstitelé z Olomoucka či Prostějovska sklízejí jen pár metrů od svých domovů. Někteří za sezonu sklidí i desítky kilogramů lahodného ovoce.
Šťavnaté, krásně vyzrálé a sladké. Fíky z Hané mají stejnou chuť jako ty dovezené z Chorvatska, Řecka nebo třeba Turecka. Rozdíl je v tom, že je pěstitelé sklízejí jen pár metrů od svých domovů na Olomoucku a Prostějovsku. V srpnu začínají dozrávat, někteří pěstitelé za sezonu sklidí desítky kilogramů lahodného ovoce.
Šťavnaté, krásně vyzrálé a sladké. Fíky z Hané mají stejnou chuť jako ty dovezené z Chorvatska, Řecka nebo třeba Turecka. Rozdíl je v tom, že je pěstitelé sklízejí jen pár metrů od svých domovů na Olomoucku a Prostějovsku. V srpnu začínají dozrávat, někteří pěstitelé za sezonu sklidí desítky kilogramů lahodného ovoce.
/VIDEO/ Zahrada za kralupským kulturním domem se na sklonku letních prázdnin změní v malé Středomoří. Na řeckém odpoledni budou vonět balkánské dobroty, hrát řecká kapela a zahradu roztančí Martha Elefteriadu.
Horko už od rána, v poledne teploty vysoko nad třicítkou. Taková je realita letošního léta v Česku. Zatímco Češi se teprve učí v extrémně vysokých teplotách žít a přežít, Řekové to umějí už dávno. Čtyři měsíce v roce, kdy teploty oscilují klidně kolem čtyřicítky, pro ně nejsou žádnou novinkou. Není tak na škodu, naučit se od Řeků několik osvědčených návyků, jak se v horkých dnech chovat.
Routa vonná má zajímavě tvarované namodralé lístky. Její žluté květy pak svítí na dálku od června do září. Léčivou bylinu užívali lidé už ve středověku k odvrácení moru a jako obranu proti čarodějnicím. Své uplatnění má však tahle léčivka dodnes. Zpevňuje totiž cévy, pomáhá ledvinám, snižuje krevní tlak a podporuje trávení. Tím však výčet jejích léčivých účinků nekončí. Routu vonnou, ze které se využívá její celá nadzemní část, si lze přitom snadno vypěstovat.
Dosavadní zásoby žlutých a modrých popelnic na tříděný odpad jsou aktuálně v Čáslavi vyčerpány. Další dodávka nádob by měla dorazit v pondělí 29. července, kdy bude znovu umožněn výdej dalším zájemcům. Uvedli to zástupci radnice na stránkách města.
V oblíbené chorvatské turistické destinaci na ostrově Hvar vypukl v neděli požár. Místní média informují, že na kopci Poljun nad městem Hvar vzplála velká část travnaté plochy a lesa. Na místě byly všechny hasičské vozy z okolí. Po prvotní hrozivé scéně se situace na Hvaru pomalu uklidňuje. Několik svědků rozsáhlý požár také zachytilo na kameru.
Češi tradičně o letních dovolených zamíří do mnoha přímořských destinací v Evropě a Africe. Jižněji položené oblasti světa jsou i útočištěm různých živočichů, na které by si lidé měli dávat pozor. Ačkoliv zpravidla nepředstavují smrtelné riziko, mohou způsobit bolestivé zdravotní komplikace. Deník proto připravil přehled zvířat v nejoblíbenějších zahraničních letoviscích českých turistů, u kterých je vhodné být obezřetný.
Potopenou starověkou loď spolu s nákladem objevili izraelští archeologové ve východním Středomoří. Podle vědců se jedná o dosud nejstarší nalezený vrak. Objev také poskytl nový pohled na dávné navigační schopnosti námořníků.
Květen je měsíc, kdy rozkvétá jedna z nejvoňavějších bylinek. Aromatický tymián má své nezastupitelné místo v kulinářském umění, kde umí výrazně povznést chuť masa, těstovin i zeleniny, ale také při domácím léčení nejrůznějších neduhů. I když jeho účinky ještě nejsou spolehlivě vědecky prokázány, lidé tymián s úspěchem používají při nachlazení, k léčení trávicích problémů či na hojení ran. Tymián však pomáhá i při dalších problémech, a navíc usnadňuje hubnutí.
Jak na jihu Evropy si budou moci připadat lidé, kteří přijedou do zahradnictví v Klučově. Od pátku tam prodávají olivovníky a palmy.
Rozmarýn, rozmarýna, mořská nebo Mariina růže. Na pražském mostě by se jí sice nedařilo, tato bylinka je totiž citlivá na zimu a přirozeně ji najdete ve Středozemí. Zato ji můžete pěstovat doma za oknem a využívat tak její léčivé účinky. Tato bylinka vám dobře poslouží u porodu i v šestinedělí. Rozmarýn má totiž antimikrobiální a hojivé účinky, pomůže ve formě aromaterapie, masážního oleje, ale i odvaru.
Doma ji má každý. Sušená majoránka je výborná v bramborácích, bramboračce, sekané i v luštěninových polévkách. Při nachlazení je také velkým pomocníkem majoránkový čaj. Voňavé, chutné a léčivé jsou i čerstvé lístky majoránky, které se skvěle hodí do salátů, polévek, paštik či rýže. Jejich vůně prý dokonce umí přivolat lásku. Na pěstování majoránky přitom není nic složitého, takže čerstvou bylinku můžete mít vždy po ruce a domácí sušená voní líp než ta z obchodu. Přečtěte si, jak pěstovat majoránku.
Není větší jarní radosti než vytáhnout z vlhké hlíny ředkvičku! Malé šťavnaté, křupavé a lehce štiplavé bulvičky jsou první zeleninou, kterou zahrádkáři v nové sezoně sklízejí. Kromě příjemné chuti nabízejí také pořádnou dávku vitaminů i minerálů. A navíc jejich pěstování není příliš náročné. Přečtěte si, kdy se sejí ředkvičky a jak ředkvičky pěstovat. Dozvíte se také, čeho se vyvarovat.
/VIDEO, FOTO/ Svým zájmem o sledování přírody lidé pomáhají odborníkům. Aktuálně se prolínají hned dva tradiční projekty takzvané občanské vědy, zaměřené na laické pozorování ptáků. Pokud lidé nahlásí, které opeřence zaznamenali ve svém okolí, opravdu to má hodnotu pro vědecké poznání. Cenná jsou právě početná hlášení od velkého množství pozorovatelů – a fakt, že lze porovnávat tato data z různých let. To může odhalit velmi zajímavé změny.
/VIDEO, FOTO/ Svým zájmem o sledování přírody lidé pomáhají odborníkům. Aktuálně se prolínají hned dva tradiční projekty takzvané občanské vědy, zaměřené na laické pozorování ptáků. Pokud lidé nahlásí, které opeřence zaznamenali ve svém okolí, opravdu to má hodnotu pro vědecké poznání. Cenná jsou právě početná hlášení od velkého množství pozorovatelů – a fakt, že lze porovnávat tato data z různých let. To může odhalit velmi zajímavé změny.
/VIDEO, FOTO/ Svým zájmem o sledování přírody lidé pomáhají odborníkům. Aktuálně se prolínají hned dva tradiční projekty takzvané občanské vědy, zaměřené na laické pozorování ptáků. Pokud lidé nahlásí, které opeřence zaznamenali ve svém okolí, opravdu to má hodnotu pro vědecké poznání. Cenná jsou právě početná hlášení od velkého množství pozorovatelů – a fakt, že lze porovnávat tato data z různých let. To může odhalit velmi zajímavé změny.
/VIDEO, FOTO/ Svým zájmem o sledování přírody lidé pomáhají odborníkům. Aktuálně se prolínají hned dva tradiční projekty takzvané občanské vědy, zaměřené na laické pozorování ptáků. Pokud lidé nahlásí, které opeřence zaznamenali ve svém okolí, opravdu to má hodnotu pro vědecké poznání. Cenná jsou právě početná hlášení od velkého množství pozorovatelů – a fakt, že lze porovnávat tato data z různých let. To může odhalit velmi zajímavé změny.
/VIDEO, FOTO/ Svým zájmem o sledování přírody lidé pomáhají odborníkům. Aktuálně se prolínají hned dva tradiční projekty takzvané občanské vědy, zaměřené na laické pozorování ptáků. Pokud lidé nahlásí, které opeřence zaznamenali ve svém okolí, opravdu to má hodnotu pro vědecké poznání. Cenná jsou právě početná hlášení od velkého množství pozorovatelů – a fakt, že lze porovnávat tato data z různých let. To může odhalit velmi zajímavé změny.
/VIDEO, FOTO/ Svým zájmem o sledování přírody lidé pomáhají odborníkům. Aktuálně se prolínají hned dva tradiční projekty takzvané občanské vědy, zaměřené na laické pozorování ptáků. Pokud lidé nahlásí, které opeřence zaznamenali ve svém okolí, opravdu to má hodnotu pro vědecké poznání. Cenná jsou právě početná hlášení od velkého množství pozorovatelů – a fakt, že lze porovnávat tato data z různých let. To může odhalit velmi zajímavé změny.
/FOTO, VIDEO/ Česká společnost ornitologická (ČSO) organizuje 5. – 7. ledna 2024 již šestý ročník Ptačí hodinky – zimního sčítání ptáků pro širokou veřejnost. Minulého ročníku se zúčastnilo 28 tisíc lidí, kteří pozorovali přes 517 tisíc ptáků.
Devět nových druhů ptáků přibylo ve voliérách brněnské zoo. Většinou se jedná o ohrožené a dosud nechované opeřence. Zahrada usiluje o rozšiřovat populace ohrožených druhů. Lidé tak v Brně uvidí hrdličky divoké nebo dytíka úhorního.
Koriandr je úžasná bylinka, kterou používali už staří Egypťané. Svým vzhledem je podobná petrželi a pěstovat ji můžete na zahradě i v květníku za oknem. Do jídelníčku byste měli koriandr zařadit nejen jako koření, ale především pro jeho mimořádné účinky na zdraví. Pomáhá se zažívacími problémy a nadýmáním, má protizánětlivé účinky, pomáhá při kašli, a také snižuje hladinu krevního cukru a cholesterolu. Posílí vaši slinivku, podporuje paměť a působí příznivě i na stavy úzkosti.
Kvůli zrušení mnoha leteckých linek nabídly americké úřady svým občanům příležitost opustit zemi, která je ve válce s teroristy, na palubě luxusní výletní lodi. První příležitost odcestovat z Izraele na Kypr využilo na palubě plavidla pro dva tisíce cestujících asi 160 lidí. Mnozí odplouvali se smíšenými pocity.
/FOTO/ Prestižní pozůstatky antického Agrigenta patří k největším archeologickým parkům Středomoří a zasloužily si jméno "Valle dei Templi"- Údolí chrámů, je zde instalována i socha toho, kdo chtěl doletět ke Slunci - Ikara, hodí se sem. Jsme na Sicílii, dnes největší italské provincii. Ale nebylo tomu tak vždy. Byla i součástí velkého antického Řecka, vládli tu Byzantinci, ale i Normané. Kultury západní i východní se tu setsakra promíchaly.
Netradiční food festival můžete navštívit v sobotu na nádvoří pardubického zámku. Nebude chybět ochutnávka Sluneční bárky, pivního nápoje vyrobeného podle 3000 let staré receptury.
Rozmarýn nebo také rozmarýna lékařská není jen voňavá bylinka, která bývá součástí kořenících směsí. Její využití je mnohem širší. Jak používat rozmaryn na vlasy? Rozmarýnová voda, kterou si můžete sami snadno udělat, vám pomůže bojovat s mastnými vlasy. Rozmarýn podporuje také růst vlasů a dodává jim lesk. Rozmarýnová voda léčí i lupy. Rozmarýnový olej zase posiluje vlasové kořínky a obnovuje pružnost pokožky.
Na dně Ochridského jezera v Albánii se podařilo objevit starodávnou jezerní osadu, která existovala před osmi tisíci lety. Vědci zatím jen spekulují, proč byla obehnaná rozsáhlým dřevěným opevněním. Rovněž chtějí pochopit, proč ji vesničané postavili na kůlech nad hladinou.
K jezeru Rúp Kund, které se nachází ve výšce pět tisíc metrů nad mořem v indické části Himálaje, patří jedna z nejstrašidelnějších záhad moderní archeologie. V jeho okolí leží až 800 lidských koster, jejichž původ je dodnes nejasný. Nejdříve se mělo za to, že jde o pozůstatky japonských vojáků, později byly kostry přisuzovány pradávným obchodníkům na Hedvábné stezce, nebo poutníkům. Ale možná je odpověď úplně jiná.
Bez úrody meruněk nebo jen s pár košíky ovoce zůstali letos zahrádkáři i ovocnáři na jihu Moravy. Drobným pěstitelům a nadšencům se ale daří pěstovat ovoce typické spíše pro Středomoří. U Znojma a právě dozrávají olivy a fíky.
Bez úrody meruněk nebo jen s pár košíky ovoce zůstali letos zahrádkáři i ovocnáři na jihu Moravy. Drobným pěstitelům a nadšencům se ale daří pěstovat ovoce typické spíše pro Středomoří. U Znojma a právě dozrávají olivy a fíky.
Pro výskyt extrémních požárů je potřeba splnit tři hlavní podmínky, větrné počasí bez srážek s vysokými teplotami, dostatek paliva a počáteční impulz. Přírodně vzniklých požárů je podle vědců minimum, ve většině případů je na vině člověk. ČTK to řekli Radan Huth z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd (AV ČR), Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR a Martin Možný z Českého hydrometeorologického ústavu.
Hasiči zatím marně bojují s ohněm, který ničí jižní a východní část řeckého ostrova Rhodos. Hoří i na dalších místech, příčinou jsou vlny veder. Podle odborníků je potřeba počítat s tím, že sezona požárů bude kvůli klimatickým změnám delší. „Vysoké teploty, vyprahlá půda a následné lesní požáry jsou poslední dekády už standardem ve Středomoří a bohužel i ve zbytku Evropy. Není to nic, co teprve přijde, ale stav, který už delší dobu pozorujeme," říká klimatolog z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR - CzechGlobe Pavel Zahradníček.
Dunajský ostrov patří k největším příměstským rekreačním oblastem v Evropě. V letních vedrech Vídeň nabízí příjemné chvíle u vody i v parcích. Pláže jsou placené i zdarma.
Námořní expedice Monoxylon IV je v cíli své zhruba 500 kilometrů dlouhé trasy Egejským mořem. Experimentální archeologové z Archeoparku Všestary se ve středu v replice pravěkého člunu vylodili na Peloponésu v pevninském Řecku poblíž významné archeologické lokality, jeskyně Franchthi v Argolském zálivu.
Pokud by hlavním poznávacím znamením stroje času mělo být to, že vás dokáže přenést na jiné místo a do jiné etapy života, než právě teď jste, tak existuje. Jmenuje se levandule. Stačí jedno přičichnutí, a rázem se ocitnete na dovolené ve slunném Středomoří. Kouzel však umí tato úžasná bylinka mnohem víc. Jaké obsahuje účinné látky? Se kterými obtížemi umí zatočit? A jaké vlastně existují možnosti využití levandule? To se dozvíte v tomto článku.
Zářící světélko na vzdáleném obzoru Středozemního moře není lidským dílem – vydává ho žhavá láva, kterou chrlí sopka Stromboli na jednom z ostrovů Liparského souostroví severně od Sicílie. I když je tato mihotavá záře z dálky sotva postřehnutelná, přetrvává po tisíciletí.
Příznivci Severočeské námořní společnosti veteránské se vydali do ulic Děčína. Konkrétně v části Podmokly. Protestovali proti tomu, že přišli o moře. Jejich akce byla doprovodným programem k probíhající výstavě v muzeu.
